Číslo 8Říjen 2012Noviny studentů Gymnázia a Soš Ašvydávané ve spolupráci s MěDDM Sluníčko AšFacebook: Napříč //napricmag@gmail.com

Napříč přechodemKdyž jsem se ještě před týdnem rozmýšlela,

co bych napsala do tohoto „šéfredaktorského“ sloupku, uvažovala jsem nad tím, jak nám krásně začal podzim se vším všudy. Hlavně tím padajícím listím, kterého není nikdy dost, mě nikdy neomrzí jeho šustivý zvuk, když se jím prochází – nejlépe velmi velkou vrstvou. Ovšem teď bych mohla spíš psát o božské ašské říjnové zimě. Ta už jen krásně dokreslila vánoční výzdobu obchoďáků a dala jejich manažerům za pravdu, že je opodstatněná. Je načase vytáhnout hrabla a lopaty, a možná i lyže.

Naše noviny tímto číslem začaly vycházet pod ochrannou rukou MěDDM Sluníčko Aš, ráda bych tímto vyjádřila velký dík Evě Holečkové, která nám umožnila si ve Sluníčku otevřít vlastní Napříč kroužek. Naše redakce je však stále složená ze samých gympláků, takže minimálně o informace z našeho „vesnického“ gymnázia rozhodně nepřijdete.

Takže směle do čtení.(tram)

MNoho povyku pro Nic?Je to na scéně české politiky doopravdy tak hrozné, jak se už nějakou řádku let

dooporavdy zdá? Nebo jsme jen zhýčkaní dobou a tak zvaným americkým snem západu, který si všichni představovali jinak? Abychom aspoň trochu poodkryli pravdu, podíváme se blíže na to, jak to bude příští rok vypadat s volbami na prezidenta České republiky, a jaká minulost jde ruku v ruce se slávou či pádem médii neprotěžovanějšími kandidáty na tento post. (druhá zadní lavice u dveří blíž k uličce)

Pasování Primánů

Sportovci v holinkách a král s královnou na gymnáziu. Olympiáda nebo království? Ne, ale pasování primánů. (lilek)

Požár & imPrese

Prvního dne tohoto měsíce se vznášel nad Aší hrozivě vypadající dým, jehož příčinou bylo vzplanutí dílny ve Východní ulici. Mnoho občanů našeho města pozorovalo černá oblaka stoupající k nebi ať už z oken svých domovů, přilehlých ulic nebo přímo u místa požáru. Internetem proběhlo značné množství amatérských nahrávek a fotografií zachycujících požár. A ani naše redakce nemohla na místě chybět. (tram)

požár & impreseSněžný výlovpasování primánůobčas se musí improvizovatSexta komparzistykonference projektuFujMnoho povyku pro nic? významné dny v Říjnurudé oči a pokleslá víčka

2

3

457

více čtěte na straně 2

více čtěte na straně 4

více čtěte na straně 4

Člověk by chtěl něco zvelebit. Zpříjemnit. Ozvláštnit. Ale ostatním lidem se to nelíbí. Nesnesou změny, ne takové, které by sami nenařídili. Jasně, jde o ,,ty nahoře“. Ale nejen o ně, také o ty, kteří nikdy nepodpoří něčí snahu, o ty, kterým je lhostejné, když bezdůvodně pokazí někomu jeho vlastní práci. Jen tak, z rozmaru. A tak kytičky, které rozkvetly po naší škole, opět rychle uvadají. Tak rychle, jak je jen zlé ruce stíhají strhávat.

• 2 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

Požár & imPrese

Po první schůzce naší redakce v jejím novém zázemí jsme se všichni rozprchli do svých domovů, to jsme však ještě netušili, že se většina z redaktorů po chvíli zase setká.

Já a redaktorka Prasárna jsme právě procházely kolem Ašáky oblíbené Alešovky, když vtom jsme si všimly černého dýmu stoupajícího k nebi od míst, kde se nacházejí bývalé kasárny. Hned jsme zaregistrovaly i v dáli houkající sirény, kterých jsme si pro náš předcházející hovor vůbec nevšimly. A bylo nám to jasné, hoří! Přirozená zvědavost, a možná taky novinářský duch nám nedali jinak než se vydat ke zdroji dýmu. Byla jím dílna pana Eliáše, jež se nachází ve Východní ulici.

V životě jsem neviděla tak strhující podívanou, jakou nám předvedl dým valící se z oken dílny. Barvy okru, šedi a temné černi se mísily v hustou neproniknutelnou stěnu kouře a já zůstala údivem stát a nemohla z toho spustit oči. Právě když plameny začaly olizovat budovu zvenku, se ze zatáčky konečně vyřítil první hasičský vůz a ulice se začala zaplňovat lidmi, kteří se stejně jako my přišli podívat, co se děje. Mezi nimi byli, jak už bylo řečeno, i naši další redaktoři, tak jsme se jen pousmáli, jak jsme se zase hezky sešli po pár minutách.

A po chvíli se mi naskytl další neočekávaný pohled - pohled na zácpu v ašské ulici. Za jejím vznikem však nestáli pouze o požáru brebentící lidé, ale také pár desítek řidičů, kteří se vydali na místo požáru auty. Tím samozřejmě bránili hladkému průjezdu neustále přijíždějících hasičských vozů, až se do situace musela vložit policie a dopravu usměrnit.

Požár byl uhašen během několika minut. Jeho příčinou byla zřejmě jiskra, která při svařování zapálila olej. Škody, které tato nezbedná jiskra způsobila, byly vysoké, přesto se však již pracuje na obnově dílny i za poletování prvních vloček. (tram)

sněžný výlovV sobotu 27. října proběhl výlov rybníka Březovka –

Porcelánka. Práci rybářům znepříjemňoval vytrvale padající sníh a teploty se pohybovaly těsně pod bodem mrazu. Ale tyto podmínky neodradily mnoho lidí o toho, aby se přišli na výlov podívat, koupit si pstruha či kapra nebo si dát svařené víno v novém stánku u rybníka. Tradičně byly pro děti připraveny buřty zdarma a děti si je opékaly i za neustálého sněžení.

Trochu mi cesta domů od rybníka připomněla předvánoční čas. To víte, když sněží a nesete si domů kapra... (tram)

Pasování PrimánůJako každý rok i letos proběhlo na Gymnáziu a SOŠ Aš

pasování primánů pořádané kvintou.Okolo půl dvanácté se tělocvična začala plnit žáky a studenty,

tudíž mohlo vše začít. Letos se pasování neslo v duchu olympijských her. Proto jsme tu mohli zahlédnout spoustu lidí v holínkách (módní záležitost českých reprezentantů na letošních LOH), ačkoliv venku nepršelo, nebo kvintány v dresech, či dokonce na lyžích. Vtipné zahájení scénkou kvintánů uvedlo obecenstvo do pohodové a příjemné nálady. Scénka primánů byla též příjemným zpestřením programu. Král s královnou loňského majálesu pasovali nové žáky a vycházející oktáváni jim přáli mnoho štěstí a úspěchů. Taky si primáni zahráli spoustu her, jako oblékání koně (židle), plavání (plazení) ve spacácích atd. Porota tvořená vybranými přeborníky (např. v počtu prospaných hodin, rozdaných objetí...) nakonec ohodnotila jednotlivé skupiny hráčů a vítěze obdařila zlatem v podobě bonbónů.

Doufám, že se primě bude na gymnáziu líbit a dařit a odnesou si spoustu zážitků a že mluvím za všechny, řeknu-li, že to byl moc pěkný začátek podzimních prázdnin. (lilek)

občas se musí imProvizovat

Improvizační talent musíš mít, improvizační dovednosti se lze naučit a lze je trénovat. Pokyny jsou jasné, můžeme začít.

Ve středu 17. října navštívila již podruhé „gymplácké dramaťáky“ MgA. Jana Michalíková, vedoucí dětských divadelních souborů, trenérka improligy, improvizátorka, členka divadla ve výchově SPOLUPOSPOLU, organizátorka recitačních přehlídek, porotce, vedoucí studia uměleckého přednesu, recitátorka, pedagog PedF UK a KVD DAMU, držitelka mnoha cen, atd. atd., ale hlavně zakladatelka improvizační ligy v Čechách. Účel byl jasný – naučit se improvizační techniky, trochu je procvičit, ale zejména rozvinout nové dovednosti v divadelním odvětví a neobvykle se pobavit. Vyzkoušeli jsme si improvizovaný tanec na hudbu ve skupině, improvizované scénky s určitými pravidly a na téma zadané diváky, improvizovaně, tzv. „z místa“ vytvořit rozhovor mezi reportérem a slavnou osobností.

Učili jsme se lépe vnímat skupinu, umět vyslechnout něčí nápad a přizpůsobit se svému okolí, prostě umět dobře zapadnout. Jak sama Jana říká, improliga jako divadelní disciplína (vzdáleně ji připomíná televizní pořad Partička) je nejen zábavou pro diváky, ale také důležitým cvičením pro herce. Ti totiž při improvizaci zapojují úplně jiné mozkové buňky než ve všedním životě, když se snaží co nejlépe se vymanit ze svého automatického konání a otevřít svou mysl novým nápadům. O procvičení celého těla nemůže být pochyb, jak jsem již zmiňovala, zapojen byl i tanec a také jiné, rozmanité pohyby těla. A navíc, taková improvizace se dobře hodí i ve všedním životě, když se člověk octne sem tam v nějaké nepříjemné situaci.

Strávit celé dopoledne a část odpoledne ve škole bývá nuda a otrava, a proto jsme se rádi, že jsme se na rozdíl od našich nedivadelních spolužáků mohli takto obohatit. (Prasárna)

• 3 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

sexta komParzisty

Díky spolupráci našeho gymnázia, především paní učitelky Trčkové, a německého gymnázia, mohla naše třída Sexta strávit báječný víkend 21. 9. – 23. 9. v německé vesničce nedaleko Kulmbachu. Kde jsme se měli stát svědky natáčení filmu o salónním vagónu, kde byly podepisovány smlouvy i samotným Hitlerem.

Nejprve jsme byli ubytováni v malebném, vesnickém hotýlku, na jehož atmosféru a služby jsme si během pobytu nemohli ani v nejmenším stěžovat. Poté jsme si mohli udělat menší noční procházku po náměstí v Kulmbachu, kde jsme pozorovali nádherně osvětlené starodávné, avšak zachovalé budovy. Další den nám byla poskytnuta exkurze Kulmbachem s místním průvodcem, který nám nastínil historii tohoto starobylého města. Navštívili jsme zde i cínové muzeum, na které jsme, bohužel, měli málo času. Následně nás čekal oběd už přímo u železničního muzea, kde jsme si mohli prohlédnout nejen staré lokomotivy, ale i onen salónní vagón. Po chvilce strpení, ale také příjemně strávené projížďkou v parní lokomotivě, jsme se sami stali komparzisty pro jednu scénu natáčeného filmu. Večer jsme unavení přijeli na večeři a na hotelu mohli společně strávit čas až do večerky všichni společně, za což vděčíme učitelům. Poslední den jsme přijeli do Kulmbachu na místní slavnosti a znovu si prohlédli železniční muzeum.

Myslím, že mohu za všechny napsat, že tento víkend byl velice povedený. Náležitě jsme si ho užili, zažili jsme legraci a také se něco nového naučili a navíc se stali komparzisty v německém snímku. Děkujeme jak našim učitelům, tak německé straně a doufáme, že to nebyl poslední výlet takového typu. (panda)

konference Projektu kvinta-sexta

Během loňského roku se naše třída, nynější sexta, zúčastnila sociálně-ekologického projektového týdne, kdy jsme ve skupinách shromažďovali informace dle daných témat. A ve středu 10. října jsme se sešli v učebně biologie a prezentovali naše výtvory nižšímu ročníku, kvintě.

Začali jsme s BIO výrobky, kdy skupina dívek, ve které jsem figurovala i já, prezentovala svá zjištění o BIO výrobcích v ašských supermarketech. Součástí byla i stručná anketa, díky které jsme zjistily procentuální množství lidí holdujících BIO potravinám, nebo naopak to množství, které tyto potraviny zavrhuje, nevěří jim a považuje je za pouhý reklamní chyták.

Další parta nám přiblížila informace ohledně dopravy v našem městě a pomocí ankety zjistila, po které silnici se obyvatelům Aše nejhůře jezdí („zvítězil“ úsek ulice Okružní před opravou), nebo co si myslí o užitečnosti našeho jediného obchvatu.

Dále jsme společně se svými spolužáky sledovali ašský stav ohledně odpadů, černých skládek atd. Dovědět jsme se měli, jak jsou průměrně vzdáleny kontejnery na tříděný odpad od domovů podle statistik a jak je to podle vlastního měření doopravdy.

Neunikli nám ani informace o vodních zdrojích a čištění vody v našem regionu. A postupně jsme měli možnost si prohlédnout celý proces čištění odpadních vod nebo se vydat proti proudu až k samotným pramenům, které zde poskytují čistou vodu.

S poslední, dívčí skupinou jsme měli možnost nahlédnout pod pokličku městských parků. Součástí prezentace byl počet stromů a nižšího porostu v parcích se vyskytující.

Po celou dobu byli přítomni vedoucí učitelé Staněk a Lhoták, kteří pak na závěru každé prezentace poskytli krátké ohodnocení, které se mimo jiné započítává do klasifikace. Kvinta tak mohla sledovat výsledky projektu, který ji čeká tento rok, a jehož výsledky bude představovat v příštím roce mladšímu ročníku. (panda)

fuj. Lidská nechutnost, neetičnost a moje nevolnost neznají hranice. Veřejné záchody tam, kde by to kultivovaného člověka nenapadlo. Tam, kde denně projdou desítky, možná stovky lidí, tam, kde to nikdy nesmyje déšť, sníh. Tam, kde odporně páchnoucí výpary nerozfouká vítr. Tam, kde jsou mladí výrostci nesmyslně šťastný z ,,potůčku“, který vytvoří. Tam, kde můžu být ráda, že jsem ten den nenalezla ho*no. Tam, kde je to denně pořád stejné: hopsám si takhle průchodem a razím si stezku k domovu skrz načůrané proudy lidské tragédie. (prasárna)

• 4 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

mnoho Povyku Pro nic?Hlava státu, velitel všech armádních vojsk, reprezentativní

osoba zodpovídající za to, jaký obraz si o naší republice vytvoří v ostatních zemích, nebo figurka, obraz ve školních učebnách, šarlatán s právem veta a popřípadě i zloděj per? Jsem si jist, že dvojakost osoby reprezentující naší republiku - tudíž prezidenta, je v případě našeho státu na místě. Pokud si dosadíme „Tatíčka“ Masaryka, uvidíme symbol svobody, síly, demokracie, jak si jí všichni vysnili, a pevné pozice ve světě. Pokud si dosadíme Klause, vidíme ekonoma, člověka odmítající euro (za to potlesk), globální oteplování, herce a zloděje per. Ostatně si myslím, že každý je schopen si dosadit svojí „hvězdu“ a svého „černého pasažéra“. Otázkou však zůstává, kdo se na křeslo pomyslné hlavy státu posadí v roce 2013, a jak bude schopen prezentovat sebe a zároveň s tím i obraz naši republiky do světa.

17. února letošního roku podepsal prezident Václav Klaus zákon, který říká, že prezident bude poprvé v historii našeho státu volen přímou volbou, tedy lidem, a ne pouze senátory a poslanci. Právo kandidovat na prezidenta má každý, komu se povede před posledními 66 dny, kdy bude tento úřad stále vykonávat prezident Klaus, sebrat 50 000 podpisů pod své jméno, nebo koho navrhne alespoň 10 senátoru a 20 poslanců, jak tomu bylo dříve. Právo volit bude mít každý občan České republiky starší 18 let a právo kandidovat na prezidenta každý občan starší 40 let. Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu všech hlasů a to buď v prvním kole 11. a 12. ledna 2013, nebo v kole druhém, kam postoupí 2 kandidáti s největším počtem hlasů ve dnech 25. a 26. ledna. Nyní se tedy podíváme na to, komu že to vlastně současný prezident a patron kupónové privatizace Václav Klaus předá svůj post.

ten nejlePší „nestraník“ ze všechJiž od června vyhrává každý měsíc průběžné volby Jan

Fischer. Člověk pocházející ze židovské rodiny, statistik, který se sám nechal slyšet, že politika není nic pro něj, a někdo, kdo o sobě prohlásí, že nikdy nic netajil i přesto, že v jeho životopisech nebyla nikdy ani zmínka o jeho komunistické aktivitě v letech 1980-1989. Tato skutečnost vyšla na světlo světa až v roce 2009, kdy byl premiérem přechodné vlády potom, co té Topolánkově byla vyjádřena nedůvěra. Byl také jeden z podezřívaných jedinců, kteří podlehli korupci lobbingu, a těch, jež využívají finanční prostředky na vytvoření kampaně pro vlastní účely. Již delší dobu mi rozum nebere, proč zrovna on je v očích našeho národa chápán jako spasitel a Svatý Václav na bílém koni.

krédo mého života je re-ce-se!!!Někdo nosí černý brejle a někdo zpívá o své sexuální

orientaci a teplákových soupravách, přičemž omlouvá nechutnost a znásilnění posluchačů svou tvorbou slovem recese. To přesně jsou Nightwork a jeden z jejich členů Vojta Dyk - herec, muzikant a kandidát na prezidenta? Dokonce. Člověk by se až divil kolika demonstrací a defenestrací v Praze či jakýchkoli různých odbojů proti korupci se tento stále mladý herec zúčastnil. Snažil se nashromáždit 10 000 podpisů na petici, která říkala, že prezidentem může být každý starší 25 let a ve finále by to byla i možná alternativa pro prezidenta plného elánu bez potřeby degradovat váhu „svého lidu“ - herci jsou v něčem přeci jen lepší.

já se vrátím a.k.a. Pavel nedvěd v národním fotbalovém mužstvu

Vážně bych řekl, že Pavlu Nedvědovi se v počtu slavných návratů vyrovná pouze Miloš Zeman. Každopádně se mu určitě nedá odepřít velmi bohatá politická zkušenost. V letech 1998 až 2002 byl předsedou vlády, dále také předseda poslanecké sněmovny parlamentu České republiky 1996 až 1998 a předseda ČSSD od roku 1993 až do roku 2001. Poté, co ho Václav Klaus porazil v nepřímých volbách léta páně 2003, odešel na 7 let z politiky, aby se vrátil při volbách do parlamentu, kde jeho nová strana i přes všechny naděje pohořela, a mohl se o 2 roky později vrátit ještě jednou. I přesto, že v letech 1989 patřil mezi významné bojovníky proti komunismu a jeho kariéra se zdá více než obdivuhodná, některé vroubky se prostě smazat nedají. Mezi možná největší z nich patří tzv. aféra Bamberg. V roce 1998 zveřejnila ČT politický skandál, poukazující na korupci a zpráchnivělost právě Miloše Zemana. Ten se údajně měl scházet s Janem Vízkem, který měl jeho straně slíbit několik set miliónů korun a kompromitující materiály na členy ODS výměnou za to, že dosadí jeho lidi do parlamentu. I přesto, že Zeman označila Vízka za „psychopata“ bylo potvrzeno, že schůzek měli celkem 5, a že se na nich skutečně jednalo o dosazení Vízkových lidí do ČSSD.

- naPoleon mediálních PolíZ několika desítek tisíc rozhovorů, které jsem s Okamurou

viděl, je možné usoudit, že pokud by byl upřímný jako samotná Madona (Pana Marie a ne 50letá striptérka), zaručeně by se stal nejlepším prezidentem v historii všech států - chce bojovat proti korupci, zvýšit důchody, snížit nezaměstnanost a to hlavně pro Zlínský kraj, kde je senátorem, zařídit bezpoplatkové zdravotnictví, začít s povinnými majetkovými přiznáními pro bohaté a také například zabránit privatizaci státního majetku. Pokud existuje synonymum pro slovo populista, je to právě Tomio Okamura - vždyť on je ten, kdo doopravdy ví, co lidé chtějí. Například vystěhovat všechny Romy, nebo přestat tolerovat homosexuály. Pokud někoho, tak jedině člověka pro lid! Fuj.

Právník, umělec, nejvíce Potetovaný člověk v čr a Protagonista hnutí skinhead

Prof. JUDr. Vladimír Franz, hudební skladatel a dramaturg, profesor na divadelní fakultě AMU, jenž souhlasil se svou kandidaturou na prezidenta, o které zprvu ani nevěděl. Jednu věc na něm doopravdy velmi oceňuji, a to jeho odpověď na otázku, jaká by měla být funkce prezidenta: „Prezident by měl být jednotícím prvkem české politiky i společnosti a není a ani nemůže být autorem a nositelem nějaké vlastní a na výkonné moci zcela nezávislé hospodářské, sociální, zdravotní, environmentální, natož zahraniční politiky. Má podporovat iniciativy směřující ke zlepšení života a odmítat negativní jevy.“ Co už ani zdaleka neoceňuji tolik je jeho minulost. I když vystudoval práva, nikdy se jim nevěnoval, vždy se zajímal jen o hudbu a umění, což jistě vyjadřuje i jeho zevnějšek (nic proti tomu). Jeho kariéra se absolutně vylučuje s tím, co by měl jako prezident dělat, a i když se jedná o figuru spíše reprezentativní, stejně si myslím, že empirický základ je pro prezidenta stejně důležitý jako jeho intelekt či nebojácnost.

• 5 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

nese slávu Pouze jména, nebo i osobnosti?Jiří Dientsbier mladší- není snad nutno se příliš

rozepisovat o jeho otci. Jeden z prvních chartistů vůbec, disident, československý ministr zahraničí, který zemřel minulý rok a zanechal tak pro svého syna velmi slibnou půdu. Stejně tak i jeho matka patřila mezi chartistky a tudíž je nám jasné, že Jiří neměl vůbec snadný život. Nebylo mu až do roku 1985, kdy se situace zlepšila, povoleno studovat, začal s technickými obory a dokonce studoval i na ČVUT. Až rok před revolucí se dostal na právnickou fakultu UK a v roce 1989 založil například hnutí STUHA, což bylo studentské a nezávislé sdružení bojující proti tehdejšímu režimu. Už z toho je nám jasné, že po otci leccos zdědil. I když se říká, že je spíše pěšákem slávy svého otce, u lidí je velmi oblíbený a o tom vypovídá i počet funkcí, které stihl za svůj život zastávat. Byl poslancem FS ČSR, v letech 1994 až 1998 a 2006 až 2010 působil jako zastupitel Prahy 2, byl také poslancem PSP ČR a senátorem PČR (omluvte mne, ale vysvětlovat každý tento pojem by bylo spíše kontraproduktivní). Každopádně by po této dlouholeté zkušenosti možná aspoň tušil, co jako hlava státu dělat a nevypadal by, že usne při každém novoročním projevu.

celým jménem:karl johannes nePomuk josef norbert friedrich antonius WratislaW mena fürst zu schWarzenberg

Nejvíce ambivalentní osoba, která se chystá bojovat o úřad prezidenta. Patří rozhodně mezi nejzkušenější kandidáty, a i když se občas zdá, že je jako ležící, spící, Karel Schwarzenberg zastával spoustu funkcí a byl to jeden z největších podporovatelů protikomunistického disentu. Stal se velmi úzkým přítelem Václava Havla a po jeho boku stál jako kancléř. Byl také ministrem zahraničí za stranu zelených a v roce 2009 se stal předsedou TOP 09, která v roce 2010 získala jako třetí nejúspěšnější strana 41 křesel v poslanecké sněmovně. Téhož roku získal opět post ministra zahraničí v koalici ODS, VV a TOP 09 a stal se prvním místopředsedou vlády. Stejně tak je nad jeho osobností nejvíce otazníků. I přesto, že byl ministr zahraničí za stranu zelených, byl proti návrhu prozkoumat dopady zbraní, které využívaly ochuzený uran. Sám se přiznal k tomu, že přijímal úplatky, i když ne v peněžní formě. Už velmi dlouhou dobu se soudí o to, jestli doopravdy všechny majetky z rodu Schwarzenbergů, které vlastní patří jemu a zkrátka je těžké posoudit, zda by byl zrovna on tím pravým ořechovým.

Na konec svého článku bych rád zdůraznil, že jsem zde nezmínil všechna jména ne z důvodu mého chtíče vyjádřit svůj ryze subjektivní názor na postavy, které mne osobně nejvíce zajímají, ale protože kandidátů je doopravdy hodně a já se snažil se rozepsat o těch nejvíce protěžovaných, o nichž toho nejspíš uslyšíme mnoho. (druhá zadní lavice u dveří blíž k uličce)

významné dny v říjnuAch, zima se blíží, počasí nám to jasně dává znát.

Teplotní inverze a mlha posledních pár dní vnáší do mé nálady nechuť cokoliv dělat a naopak chuť zalézt do postýlky a usnout zimním spánkem. Na to ale ještě není vhodný čas, ještě je potřeba spoustu věcí udělat! A tak tedy píši již tradičně o dnech, které nás minuly většinou třeba bez povšimnutí, ačkoliv za povšimnutí stojí. A že jich zase bylo!

1. říjenNa TENTO den se vztahuje hned několik význam-

ných dnů: světový den vegetariánství, mezinárodní den seniorů, mezinárodní den hudby, mezinárodní den lékařů, světový den cyklistiky a světový den lidských sídel. Takže takový lékař v důchodu, který hraje ve volném čase na housle a snaží se udržet si dobrou kondici ježděním na kole a vegetariánstvím, má tento den opravdu důvod k oslavám. Co znamená takový Světový den lidských sídel? Oslava domů, zahrad, paneláků, silnic, čtvrtí, měst, aglo-merací, státu? Den pro zvelebování těch našich brlohů?

2. říjen: světový den hosPodářských zvířatRočně je na světě poraženo na 50 miliard hospo-

dářských zvířat, které často celý svůj život stráví v pod-mínkách nevhodných pro živé bytosti. Je to jejich osud, musí to tak být, aby se nakrmilo 7 miliard hladových lidských krků. V tento den se narodil někdejší vůdce Indie, Mahátma Gandhí, který obhajoval práva zvířat na humánnější zacházení s nimi a důstojnější smrt. Dnes v tento den uctíváme jak jeho památku, tak památku zvířat, která musela zemřít pro náš život, ale vymýšlíme i inovace pro chov zvířat, aby ty chudinky zvířátka tolik netrpěly, nó.

4. říjen: mezinárodní den ochrany zvířatTěm našim miláčkům, zvířátkům, je věnován nejeden

den. A co zvířátka v pokusných laboratořích? Co zvířátka lovená pro kožešinu? A co ta, která umírají jen tak pro potěšení a z pohodlnosti člověka? Přispějte do sbírky ,,Žijeme tady společně“ pořádané Nadací pro ochranu zvířat, pokud vám tyto problémy nejsou lhostejné.

5. říjen: mezinárodní den učitelůKdo si vzpomněl a přinesl svému učiteli malou drob-

nost, aby ho potěšil? Musím přiznat, že ani já si nevzpo-mněla. No jasně, Den učitelů je přece 28. března, to ví každý. Jenže to je ten náš, český, který má sice delší tradici, než ten mezinárodní, vyhlášený UNESCEM, to ale neznamená, že by se ten mezinárodní měl opomínat!

8. říjen: mezinárodní den boje Proti PoPáleninámJak bojovat? Dávat si pozor a nelít po sobě vařící čaj?

Nezapalovat nechtěně barák a neskákat přes vatru? Hm?

• 6 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

9. říjen: světový den PoštyTohoto dne roku 1874 vznikla ve Švýcarsku Světová

poštovní unie. A letos vyhrála česká poštovní známka cenu za nejkrásnější známku na světě. Jen ještě aby Čes-ká pošta zlepšila své služby…

10. říjen: světový den Proti trestu smrti, světový den duševního zdraví

Trest smrti – povolit/nepovolit? Věčná otázka. Každo-pádně jestli jste proti, tohle je Váš den. A duševní zdraví? To nejdůležitější přece!

11. říjen: mezinárodní den za omezení Přírodních katastrof

WTF?! (čti: ,,What the fuck?!“/,,Co to k sakru?!“)

15.říjen: den bílé holePřišel jako na zavolanou. Trapný žertík na úkor našich

likérek. světový den venkovských žen To se pěkně rýmu-

je, že? Někdo si prostě vzpomněl, že na polích v Africe, Jižní Americe a Asii pracují zejména ženy a to jenom, aby nás nakrmily, a že na 15. říjen máme teprve jen jeden významný den. Tak si na ně tento den vzpomeňme.

16. říjen: světový den výživy, světový den Páteře a mezi-národní den boje Proti mcdonald’s

Jestli si má 16. vyjít moje páteř na párty, to nevím. Ale je mi jasné, že výživa a ,,mekáč“ spolu budou souviset. Jen jsem netušila, že se to vůbec smí, bojovat proti dvě-ma žlutým obloukům.

20. říjen: den stromůChtěla bych poukázat na soutěž Alej roku 2012 do které

je zapojena naše krásná alej v Krásné a tímto Vás žádám o hlasy, které si zaslouží. Hlasujte na internetové stránce: www.arnika.org/alej-roku-2012. Zachraňte stromy!

21. říjen: den Původních odrůd jablekJablko. Strom našeho - mírného – pásu. Jabloň. Mezi

našimi ovocnými stromy je jabloň královnou a mezi naším ovocem je jablko perlou. Jablko. Původní odrůdy jablek považují někteří za kulturní dědictví. Jablko.

Máte chuť?

24. říjen: den osn31. říjen: den unicef

Řekli si: My pořád rozdáváme, vyhlašujeme a prohlašujeme významné, mezinárodní a světové dny. Prohlasme tyto dva za naše. A tak udělali.

A to není všechno, jenže víc by Vás číst nebavilo. A tak jen dodám menší ochutnávku na příště:

3.11. Den bez pesticidů, 6. 11. Mezinárodní den pro prevenci ničení životního prostředí ve válkách a ozbrojených konfliktech, 11. 11. Den proti drogám, 13. 11. Mezinárodní den nevidomých, 14. 11. Světový den diabetu, 16. 11. Den poezie, 16. 11. Mezinárodní nekuřácký den, 16. 11. Mezinárodní den tolerance, 17. 11. Mezinárodní den studentů, 20. 11. Světový den dětí, 21. 11. Světový den televize, 21. 11. Světový den pozdravů, 25. 11. Den bez nákupů, 28. 11. Mezinárodní den nekupování ničeho,…. (Prasárna)

• 7 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

rudé oči a Pokleslá víčkao FuNkci MArihuANy v životě StŘeDoškolákA

A jejíM vlivu NA SpoleČNoSt

Zadáte-li si do jakéhokoliv internetového vyhledávače hesla „marihuana“ a „Čechy“ budete zpravidla číst tyto titulky „Češi jsou přeborníky v kouření marihuany“, „Konopí nejvíc užívají Češi“ ba dokonce „Největší huliči v Evropě? ČEŠI!“. Je nasnadě se zeptat „Proč?!“, „Co je tou příčinou?“. Tato esej však neřeší příčiny, ale důsledky. Jací jsou lidé, kteří propadli vábení démona zeleného listí? Vše v živých kulisách ašského výběžku.

obrazZamyslím-li se obecně a ryze diskurzivně (rozumově)

nad důsledky pravidelné konzumace marihuany, logicky bych začal od těch nejjednodušších, v harmonii s převládajícím dnešním světonázorem „těch, co mi dají nejmenší práci“. Takové bývají zpravidla ty, které jsou nejvíc na očích, které není potřeba nijak výjimečně dešifrovat. V této souvislosti se náramně nabízí využít mediálně-společenský obraz tzv. „zkouřeného člověka“. Tento motiv, ba dokonce tématika, je až nápadně velmi častou a vděčnou součástí filmů. Ať se jedná o film Gympl, pro mladé již téměř kultovní, či například celý žánr amerických „teenagerovských“ komedií (Kdo hulí, ten umí, Zahulíme, uvidíme, Prci, prci, prcičky), aspekt takovýchto lidí má až nápadně mnoho společných rysů. Člověk je po užití marihuany téměř ztělesněním humoru. Jako magnet přitahuje snad všechny možné i nemožné trampoty a zábavné situace, do kterých se dostane jakoby náhodou, nikoliv přímým jednáním. Téměř okamžitě se dostavuje atmosféra pohody, jež je velmi výrazně graficky vyjádřená. Člověk skáče po mráčcích, nechává se unášet oceánem a dokonce v některých případech je marihuana i personifikovaná a stává se nejlepším přítelem dotyčného.

Tyto příznaky nicméně doprovází i další charakteristické vlastnosti, které už tak lichotivé a hezké nejsou. Takováto osoba má většinou problémy s mluvou, což ji automaticky inteligenčně, tudíž i společensky degraduje. Zpomalené vnímání světa zase působí jako jakýsi defekt ve světě, ve kterém je rychlost vše. Podtrhává to už ona komplexní a naznačená snížená inteligence. Divákovi se takováto postava jeví jako hloupá, nereagující, která má problémy i s těmi nejjednoduššími úkony. Je navíc i dost asociální, tedy společensky nevyužitelná.

Není nepravdou, že má tento obraz mnoho společného s realitou. V čem je ovšem problém, je zjednodušování a bagatelizování. Tohle nám stačí, víc vědět nepotřebujeme. Pojďme se ale podívat na konkrétnější pohled přímo do reality.

častá realita Řekl bych, že existují, jako ve spoustě jiných případů,

dva základní způsoby, jak přistupovat k užívání marihuany: aktivně a pasivně. Tyto dva pojmy značí, jakou dynamiku ve vztahu k ní volíme. Aktivní přístup zahrnuje frázi needin‘&gettin’. Něco potřebuji a dělám vše proto, abych to dostal. Jsem strůjcem, hybnou silou, která organizuje věci tak, aby se dostala ke svému cíli, který v tomto případě představuje tráva. Pasivní logicky nevyvíjí žádnou činnost pro její dosažení, ale nabídne-li se mu možnost, neodmítne.

Aš je raritou, jelikož zde může být člověk pasivním i aktivním kuřákem zároveň. Objem a obliba marihuany je zde natolik enormní, že se leckdy zdá, že je lehčí se k ní dostat, než s ní nepřijít do styku. Samotnému aktu ovšem mnohdy předchází jiná činnost, která skýtá mnoho prostoru pro fascinaci, a tím je „skládání“. Všem dobře známé slovo označující skupinové hromadění peněz za účelem. V našich podmínkách už ale i tato zdánlivě banální činnost nabrala zcela nový rozměr. A tím je jakýsi jednotící aspekt sbírky. Lidé dávají všanc své finance za vidinou cíle, o který usiluje celá skupina, a nejsou neochotní řady přispívajících libovolně rozšířit za vidinou různorodější společnosti a většího výsledku. Paradoxní je, že zde ale peníze nehrají zcela prioritní roli, což potvrzuje fakt, že ne vždy je při nedostatku peněz zapotřebí být aktivní součástí „skládání“, aby se člověk mohl zapojit. Dle mého názoru hrají peníze jenom při velmi málo jiných činnostech tak ambivalentní funkci. Jsou nezbytné, ale i zbytečné. Důležité je, že ačkoliv je i marihuana jednoduše business, peníze v něm pořád nehrají tak velkou roli jako mezilidské vztahy.

Specifický je i styl kouření, který zde dostal natolik kolektivní, ba dokonce komunitní podobu, že vnáší do samotného aktu kouření nový prvek, a tím je lidská interakce. Vyjádřeno jednoduchým tvrzením „Kouří se proto, aby se kouřilo a abychom byli spolu“ Za svůj život jsem se setkal jenom s mála případy pózy. „Kouřím (dělám něco) proto, aby/ch“. Lidé podle mě přirozeně tíhnou k tomu si stav vychutnávat ve více lidech, což dle mého velmi silně rozvíjí mezilidské vztahy. Následně vzniká kolektivní sdružení „my“ (v rauši), ale už není žádné oni. Neexistuje žádný mezi konflikt mezi kolektivy.

Na závěr si nemohu odpustit jeden možná odvážný postřeh. Jeví se mi jako velmi možné, že marihuana začala v Aši nahrazovat kulturu. Pokud bych vlastnil v Aši ilegální prodejnu marihuany, razil bych heslo „Kup si svůj zážitek“, kterých je v Aši prachbídně málo.

Někteří lidé říkají, že dokonce i konopí, věc dříve ryze rituální, už ztratilo svoji magičnost a stalo se pouze další konzumní komoditou. Nemůžu souhlasit. Přístup lidí k věcem je založen na podmínkách, ve kterých jsou s nimi lidé konfrontováni. Pokud je život změna, jak se rádo tvrdí, tak nemůže existovat jednotný „ten správný přístup“ k přistupování k marihuaně. Vše je individuální a je na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Jediný skutečně špatný přístup je přístup omezený. (chaot)

• 8 •

NApŘíČ ŘíjeN 2012

NApŘíČ

na říjnovém vydání naPříč roku2012 se Podíleli...

(šéFreDAktorkA)Michaela trávníčková

(reDAktoŘi)Dominik Čech vanda eisenhammerováSarah erbanoválili Nečekalová Matěj tkadlec

(ADMiNiStátor)Michal trkal(GrAFická úprAvA)Michaela trávníčková