Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Karlovy Vary

Karlovy Vary 2009

M�stský národní výbor Nejdek

(1895) 1945 – 1990 (2001)

Inventá�

EL NAD �. 271

Archivní pom�cka �. 313

Jarmila Valachová

2

Obsah

Úvod ........................................................................................................………...... s. 3

I. Vývoj p�vodce archivního fondu .......................................................................s. 4

II. Vývoj a d�jiny archivního fondu ........................................................................s. 38

III. Archivní charakteristika archivního fondu .........................................................s. 41

IV. Stru�ný rozbor obsahu archivního fondu ........................................................... s. 51

V. Záznam o uspo�ádání archivního fondu a zpracování archivní pom�cky......................................................................... s. 52

P�ílohy ...................................................................................................................... s. 53

P�íloha �. 1: Seznam použitých pramen� a literatury ............................................... s. 54

P�íloha �. 2: Seznam použitých zkratek ....................................................................s. 56

P�íloha �. 3: P�ehled struktury archivního fondu M�stský národní výbor Nejdek ............................................................ s. 59

Inventární seznam .................................................................................................... s. 60

A. Ú�ední knihy.............................................................................................…....... s. 61

a) správní ...................................................................................................................s. 61

b) eviden�ní ............................................................................................................... s. 78

c) kroniky a knihy pam�tní ………………………………………………………... s. 91

d) ú�etní ………………………………………………………………………….....s. 92

B. Spisový materiál ..................................................................................................s. 93

a) registraturní pom�cky ....................................................................................…... s. 93

1. kontrolní záznamy a podací protokoly ………………………………………...... s. 93

2. rejst�íky ………………………………………………………………………..... s. 97

b) spisy ...................................................................................................................... s. 97

1. spisová manipulace: období 1945 – 1960 ............................................................. s. 97

2. spisová manipulace: období 1961 – 1990 ............................................................. s. 135

C. Ostatní materiál ..................................................................................................s. 148

a) mapy, plány a grafické listy................................................................................... s. 148

1. plány...................................................................................................................s. 148

b) fotografie, alba a svitkové filmy............................................................................ s. 149

1. fotografie............................................................................................................ s. 149

2. alba.......................................................................................................……...... s. 154

3. negativy.............................................................................................................. s. 156

c) jiné........................................................................................................................ s. 156

3

Úvod

4

I. Vývoj p�vodce archivního fondu

Národní výbory se staly základem organizace ve�ejné správy podle ústavního dekretu presidenta republiky �. 18 Ú�edního v�stníku �eskoslovenského ze dne 4. 12. 1944, o národních výborech a prozatímním Národním shromážd�ní.

Základní právní úprava postavení a pravomoci místních, okresních a zemských národních výbor� (ZNV), které se ustavovaly na osvobozeném území �eskoslovenské republiky jako orgány ve�ejné správy ve všech jejích oborech, je zakotvena ve vládním na�ízení �. 4/1945 Sb., ze dne 5. 5. 1945 a ve vládním na�ízení ze dne 7. 8. 1945 �. 44/1945 Sb., kterým se m�ní vládní na�ízení �. 4/1945 Sb., o volb� a pravomoci národních výbor�.

Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány ve�ejné správy, které v obvodu své p�sobnosti spravují všechny ve�ejné záležitosti, pokud nejsou spravovány jiným ve�ejným orgánem. Dnem ustavení místního národního výboru (MNV) zaniklo obecní zastupitelstvo, obecní ú�ad se stal ú�adem MNV a provád�l veškerá jeho rozhodnutí a opat�ení. P�vodní složení místního národního výboru bylo výsledkem politického vlivu v obci a v pr�b�hu let 1945 – 1946 bylo zm�n�no podle paritního zastoupení politických stran.

V obcích a v okresech, kde pro p�evážnou v�tšinu státn� nespolehlivého obyvatelstva nebylo možno národní výbory ustavit, byly podle § 6 vládního na�ízení �. 4 z 5. 5. 1945 jmenovány jejich do�asné správní orgány – místní a okresní správní komise – anebo byl správou obce pov��en pouze jeden správní komisa�.

Dekretem presidenta republiky �. 121 ze dne 27. �íjna 1945 Sb., o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory, bylo potvrzeno obnovení správního rozd�lení v osvobozené republice ve stavu ke dni 29. zá�í 1938.

1. Po�átky �eské správy m�sta, ustavení a �innost Místní správní komise v Nejdku

Nejdek, po�tem obyvatel t�etí nejv�tší m�sto karlovarského okresu, leží v Krušných horách 15 km severozápadn� od Karlových Var� v nadmo�ské výšce 568 metr�. V období od osvobození naší republiky v kv�tnu roku 1945 do 31. 1. 1949 pat�ila obec do správního obvodu obnoveného politického okresu Nejdek, jehož do�asnou správu p�evzala dnem 23. kv�tna 1945 Okresní správní komise v Nejdku (OSK) v �ele s p�edsedou Rudolfem Emingerem; v jednotlivých obcích okresu pak byly postupn� ustavovány místní správní komise (MSK) jako jejich do�asné správní orgány.

O událostech, které p�edcházely ustavení MSK v Nejdku, není ve fondu až do 22. 5. 1945 dochováno dostate�né množství p�vodních archivních dokument�, které by umožnily tuto etapu vývoje správy obce zcela v�rohodn� zrekonstruovat. Zprost�edkované informace o prvních povále�ných dnech v tehdy tém�� úpln� n�meckém m�st� podrobn� zaznamenal František Rajman, pozd�jší p�edseda MSK, v publikaci Za�ínáme nový život v Nejdku.1) Z popisu událostí je z�ejmé, že po�átkem kv�tna 1945, po kapitulaci n�mecké armády, p�evzalo n�kolik �ech�, kte�í byli v Nejdku za války nasazeni na práci, po�ádkovou službu a mj. z�ídili ozbrojené po�ádkové hlídky k zajišt�ní majetku ve prosp�ch �sl. státu a k ochran�d�ležitých objekt� ve m�st�; výkon ve�ejné správy obce však z�stal i nadále v n�meckých rukách. František Rajman rovn�ž uvádí, že dne 14. 5. 1945 byl v Nejdku vytvo�en národní výbor, jehož �leny se stali všichni místní �eši. Na nedatovaném seznamu �len� NV, n�kdy 1) SOkA Karlovy Vary, M�stNV Nejdek, inv. �. 634, sign. 376.4. Záznam n�kterých událostí p�evzal

od Františka Rajmana do své bakalá�ské práce Bc. Pavel Andrš, který je navíc doplnil o vzpomínky n�kolika nejdeckých pam�tník�.

5

též ozna�ovaného jako �NV nebo �s. NV, jsou uvedeni: Bed�ich Antl, Josef Borovka, Václav Strouhal, Jan Vy�uchal a František Záloha. Jako náhradníci jsou doloženi Josef Bim, Josef Byst�ický, František Dubský, František Rozenkranz a Josef Št�ch; p�edsedou NV byl ostatními �leny zvolen Bed�ich Antl. Z ojedin�lých archiválií z tohoto období lze také dovodit, že �lenové �NV používali na ve�ejnosti ke svému ozna�ení textilní pásku, na níž je uprost�ed našita miniatura �eskoslovenské státní vlajky a nápis �S. Národní Výbor.2) O jeho p�sobnosti však archiválie fondu nevypovídají.

Nová etapa historie Nejdku za�ala dnem 22. 5. 1945, kdy do�asnou správu m�sta p�evzal z pov��ení �s. NV a americké vojenské správy (Military Government) v Chebu vládní komisa� MUC. Hv�zdoslav Stefan a vládním komisa�em pro okres Nejdek byl jmenován mjr. Josef Drápela; ú�ední p�sobnost obou jmenovaných dokládají p�edevším jimi vydané vyhlášky a ob�žníky a další dobové dokumenty, které vznikly nejen z jejich vzájemné spolupráce, ale také ze spolupráce s místními bezpe�nostními a vojenskými složkami p�i zajiš�ování ve�ejného po�ádku a p�i ochran� majetku a bezpe�nosti obyvatel m�sta. Jedním z prvních ú�edních akt� obou �sl. vládních komisa�� bylo vydání vyhlášky o p�evzetí správy okresu a m�sta dnem 22. 5. 1945, o vyhlášení �ádného právního stavu a o výkonu po�ádkové a bezpe�nostní služby ve m�st� obsazovacím oddílem �sl. vojska a �sl. státní policií a �sl. �etnictvem; na jejich pokyn m�la být podle Františka Rajmana provedena nová, resp. �ádná volba NV, jehož p�edsedou se stal Bed�ich Antl. Z nejd�ležit�jších opat�ení vládního komisa�e m�sta Nejdku lze uvést nap�. vyhlášku o odevzdání všech druh� zbraní a st�eliva, o zrušení ú�adování podle �íšskon�meckých zákon� a o obnovení platnosti zákon� �SR z doby p�ed 10. �íjnem 1938, dále vyhlášku o úprav� cestování osob, o ozna�ení obyvatel n�mecké národnosti a v neposlední �ad� i vyhlášku o zajišt�ní odsunu cizinc�, kte�í se po 10. 10. 1938 usadili v Nejdku a v dalších obcích z územního obvodu OSK a j. Dochované písemnosti fondu potvrzují, že i poté, co správu m�sta Nejdku p�evzal Hv�zdoslav Stefan jako zmocn�nec �sl. vlády, z�stala v�tšina z 29 ú�edník� a 27 d�lník� a pomocných zam�stnanc� bývalého m�stského ú�adu na svých místech; dokládá to nejen jejich seznam ke dni 23. 5. 1945 s údaji o jejich pracovním za�azení, ale také skute�nost, že pravd�podobn� týž den složili všichni do rukou vládního komisa�e Stefana slib v�rnosti �SR.

Z archiválií z prvních povále�ných m�síc� roku 1945 je rovn�ž z�ejmé, že za jeden z nejd�ležit�jších mezník� ve vývoji �eské správy m�sta je s nejv�tší pravd�podobností možno považovat 8. �erven 1945, kdy se z iniciativy okresního hejtmana JUDr. Václava Svobody a tajemníka ministerstva školství a osv�ty (MŠaO) Františka Rajmana sešlo 23 (ze t�iceti) místních �ech�, aby vy�ešili zásadní otázku zastoupení �eského obyvatelstva ve ve�ejné správ� a rozhodli, zda bude v Nejdku zvolen NV anebo jmenována místní správní komise v souladu s vládním na�ízením ze dne 5. 5. 1945 �. 4/1945 Sb. Po jednohlasn� p�ijatém záv�ru o ustavení MSK byli p�i následné volb� jejími �leny zvoleni Hv�zdoslav Stefan, dosavadní vládní komisa�, dále František Rajman a t�etím �lenem se na základ� užší volby stal František Rosenkranz. Prvním p�edsedou MSK byl zvolen Hv�zdoslav Stefan, který v této funkci p�sobil do svého odchodu do Prahy koncem �ervna 1945 za ú�elem dokon�ení vysokoškolského studia medicíny;3) po n�m – až do své tragické smrti – zastával funkci p�edsedy MSK František Rajman. 2) Tamtéž, M�stNV Nejdek, inv. �. 468, sign. 042.1. 3) Na n�kterých dokumentech je jeho p�íjmení uvád�no nesprávn� jako Štefan a k�estní jméno též ve tvaru

Hviezdoslav. MUDr. Stefan, CSc., se stal sv�tov� uznávaným odborníkem v d�tské chirurgii a urologii a byl jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy; dne 14. 3. 2005 oslavil 85. narozeniny – viz Králová, Miroslava: Životní jubileum profesora Hv�zdoslava Stefana. In: Scan, �asopis Fakultní nemocnice a Léka�ské fakulty UK v Hradci Králové, ro�. 2005, �. 2, s. 5 – 6.

6

Místní správní komise v Nejdku procházela od svého ustavení pom�rn� �astými personálními zm�nami; jména jejích �len� dokládají nejen vlastní písemnosti fondu, ale zprost�edkovan� i �ást dokument�, které jsou sou�ástí fondu ONV Nejdek. Dne 7. 12. 1945 byla dosavadní MSK z rozhodnutí OSK v Nejdku rozpušt�na a sou�asn� byla ustavena nová �ty��lenná MSK ve složení František Rajman, Ladislav Vachek, Št�pán Ortelt a Karel Lexa; na první sch�zce nových �len� byl p�edsedou MSK znovu zvolen František Rajman a místop�edsedou se stal Št�pán Ortelt. V zápisech ze sch�zí MSK je František Rajman ve funkci doložen naposledy ke dni 20. 2. 1946. Jako m�stský tajemník a zapisovatel je uvád�n Stanislav Licek, který byl v d�sledku náhlého úmrtí Františka Rajmana zvolen na mimo�ádné sch�zi MSK dne 2. 3. 1946 jejím p�edsedou a v této funkci setrval až do ustavení MNV; novým �lenem MSK se stal Bohumil Hájek.

Ú�adovna MSK byla umíst�na v dom� �p. 161 v Nejdku. Její agenda byla rozd�lena na referáty, jejichž práci osobn� �ídili jednotliví �lenové MSK ve funkci vedoucích referent�. Celkový po�et i vnit�ní organiza�ní uspo�ádání referát� prošly v pr�b�hu p�sobnosti MSK n�kolika zm�nami. Po�átkem �íjna 1945 jsou doloženy následující referáty: bytový v �ele s Antonínem Provazníkem a jako vedoucí ú�edník tohoto referátu je uveden Václav Liška, referát finan�ní �ídil Dominik Dostál, jako referent národní správy (NS) konfiskovaných dom� je doložen Václav �ech a jako vedoucí ú�edník referátu je uveden Josef Boudník, Václav �ech p�sobil do�asn� rovn�ž jako vedoucí referent referátu stavebního, jehož vedoucím ú�edníkem byl Josef Krupi�ka; ve funkci vedoucího referenta stavebního referátu, do jehož p�sobnosti byly slou�eny rovn�ž agendy bývalého referátu požárního sboru a referátu les�, je pozd�ji uvád�n Ladislav Vachek. Za �innost referátu pro NS živností zodpovídali Št�pán Ortelt a vedoucí ú�ednice referátu Magdalena Dulovi�ová, vedoucím referátu sociálního, chudinského a zdravotního byl Svatoslav Velc, referát školský byl p�id�len Josefu Koutovi, zem�d�lským referentem MSK byl František Rozenkranz a ve funkci vedoucího ú�adu tohoto referátu p�sobil Ji�í Horá�ek; referát vyživovací byl slou�en s referátem všeobecným. P�i referátu pro NS živností byla ustavena �ty��lenná kontrolní komise v �ele se Št�pánem Orteltem, které p�íslušela kontrola �innosti národních správc� po stránce technické a finan�ní a také dozor nad jejich hospoda�ením; dalšími �leny komise byli Antonín Horák, Josef Kout a Ladislav Vachek. P�sobnost referátu pro NS živností a jeho kontrolní komise vycházela z dekretu presidenta republiky �. 5/1945 Sb. p�i zavád�ní národních správ (NS) na majetek N�mc�, Ma�ar� a jiných státn� nespolehlivých osob a n�kterých organizací.

Celkový po�et zam�stnanc� ú�adu MSK, jejich jména a služební za�azení v prvních letechpo osvobození, lze �áste�n� zrekonstruovat mj. i z vyú�tování osobních náklad� na služné ú�edník�m MSK, o n�mž podrobn� vypovídají záznamy v hlavní knize výdaj� z roku 1946. Krom� p�edsedy a m�stského tajemníka je u MSK doložena funkce m�stského d�chodního, kterou zastával Zden�k Kotrnoch, m�stským pokladníkem byl František Vav�ík a jako další ú�etní ú�edník je uvád�n Karel Novák. Lesním hajným byl Ladislav Tichý a na úseku bezpe�nostní policie p�sobil Josef Ebert. Ze zmín�né ú�etní knihy lze také �áste�n�zrekonstruovat i vnit�ní organizaci ú�adu MSK; uvád�ny jsou v ní nap�. podatelna a ú�ady popisný, bytový, vyživovací, policejní p�ihlašovací ú�ad a zásobovací odd�lení.

V �ele ú�adu MSK stál její p�edseda; MSK zasedala obvykle jedenkrát týdn�, v p�ípad�aktuální pot�eby se konaly sch�ze mimo�ádné; místem konání sch�zí byla bu� zasedací sí�MSK, nebo kancelá� jejího p�edsedy v budov� bývalého m�stského ú�adu. Usnesením MSK z 5. 6. 1946 bylo jejímu p�edsedovi uloženo zahájit jednání o zajišt�ní domu �p. 245 pro ú�adovnu MSK.

Zápisy ze sch�zí MSK Nejdek, dochované z období od 5. 9. 1945 – 26. 6. 1946, dokládají, že její hlavní úkoly do ustavení MNV byly ur�ovány p�edevším pot�ebou co nejrychleji

7

odstranit d�sledky války a organizovat stavební obnovu a mírový život v obci. MSK spolup�sobila rovn�ž p�i zabezpe�ování ve�ejného po�ádku ve m�st� a p�i ochran� majetku a bezpe�nosti jeho obyvatel. Nezastupitelnou roli zde sehrávala její spolupráce s velitelstvím stanice �s. policie v Nejdku,4) které bylo z�ízeno pravd�podobn� již ve druhé polovin� kv�tna 1945 z po�ádkové služby dobrovolník� v �ele s Františkem Ju�icou; ten je uvád�n jako velitel místního policejního komisa�ství až do jeho zrušení ke dni 19. 9. 1945. Dne 15. 6. 1945 byl v obci rozpušt�n �etnický oddíl a k témuž dni byla v budov� bývalého okresního ú�adu z�ízena ú�adovna �etnické stanice Nejdek; do jejího obvodu pat�ily obce Bernov, Fojtov, Kammersgrün (Lužec), Mühlberg (Lesík), Nejdek, Pozorka, Schwarzenbach (�erný Potok, pozd�ji �ernava), Thierbach (Suchá), Ullersloh (Old�ichov) a Vysoká Štola.

Z iniciativy MSK a Františka Rajmana byla již 17. 6. 1945 v Nejdku slavnostn� otev�ena �eská škola – první v nejdeckém okrese. Dne 19. 8. 1945 zorganizovala OSK ve spolupráci s MSK ve�ejné shromážd�ní nejdeckých ob�an� na býv. nám�stí Spojenc� k oslav� ukon�ení druhé sv�tové války a uzav�ení míru. Slavnost se konala za ú�asti �len� MSK, ú�edník� a dalších zam�stnanc� ú�adu MSK, národních správc�, p�ítomni byli zástupci OSK Rudolf Eminger a dr. Josef Hýža, za �sl. armádu podporu�ík František �áp a posádkový velitel K�ivohlavý a rovn�ž zástupci Rudé armády gardový poru�ík Obvyncev a gardový plukovník Kaminskij; dokumentace z této akce je uložena ve fondu pod inv. �. 625, sign. 371.1.

V souladu s pokyny MV �. B-2300-25/8-45-II/1z 25. 8. 1945 zorganizovala MSK dne 15. 9. 1945 ve�ejnou sch�zi ob�an� k provedení volby volitele pro volby do Prozatímního národního shromážd�ní a do zemských a okresních národních výbor�; volitelem za MSK Nejdek byl zvolen Antonín Kožešník.

Za ú�asti �eských obyvatel m�sta se dne 10. 10. 1945 konala v sále nejdeckého biografu ustavující sch�ze Svazu p�átel SSSR v �eskoslovensku – odbo�ky v Nejdku, kterou inicioval p�ípravný výbor �ízený Josefem Šperlíkem ve spolupráci s MSK. Významným kulturním po�inem MSK bylo rozhodnutí ze dne 12. 12. 1945 o z�ízení loutkového divadla pod názvem „M�stské d�tské divadélko v Nejdku“, pozd�ji uvád�ného jako Stálá loutková scéna m�sta Nejdku, jejímž vedoucím byl jmenován Roman Rajman, syn p�edsedy MSK.

V úzké sou�innosti s OSK v Nejdku se MSK významnou m�rou podílela na konfiskaci a p�id�lování zem�d�lského a nezem�d�lského majetku, konfiskovaného na základ� dekret�presidenta republiky �. 12/1945 Sb. a �. 108/1945 Sb. a zajiš�ovala také realizaci dekretu presidenta republiky �. 28/1945 Sb., o osídlení zem�d�lské p�dy N�mc�, Ma�ar� a jiných nep�átel státu �eskými, slovenskými a jinými slovanskými zem�d�lci.

Jedním z nejzávažn�jších povále�ných úkol� MSK bylo rovn�ž provedení odsunu n�meckých obyvatel podle pokyn� OSK v Nejdku. V d�sledku odsunu došlo v obci k rozsáhlé vým�n� obyvatel a ke zna�nému úbytku pracovních sil, který musel být v zájmu povále�né obnovy pr�myslové i zem�d�lské výroby urychlen� obnoven, a to p�íchodem nových obyvatel p�evážn� z vnitrozemí, nap�. z Plzn� a z dalších obcí na Plze�sku. Na povále�ném osídlování Nejdku se velkou m�rou podíleli také �eští, slovenští, ma�arští a rumunští reemigranti ze zahrani�í; zna�ná �ást z nich po válce p�esídlila z Horního Slezska, 4) Dne 17. 4. 1945 byl p�ijat návrh ministra vnitra pod názvem „Hlavní zásady výstavby nového

bezpe�nostního aparátu“, který obsahoval zrušení �etnictva. Výnosem MV ze dne 30. 6. 1945 byl vyhlášen Sbor národní bezpe�nosti (SNB); pro výkon jeho služby se používaly i nadále p�edpisy, které byly v platnosti p�ed 30. zá�ím 1938, pokud neodporovaly výnosu MV a programovým zásadám vlády. V Nejdku bylo ozna�ení „�s. policie“ používáno i v textu kulatého ú�edního razítka velitelství stanice �s. policie až do jejího zrušení a teprve poté se zavedl název SNB; z tohoto d�vodu je v IS u inv. �. 580, sign. 240 uveden název místního �s. bezpe�nostního orgánu ve tvaru, v n�mž byl v té dob� používán.

8

nap�. z Bed�ichova Hradce a z dalších obcí v Polsku, �ást ma�arských reemigrant� pocházela z oblasti Bekescáby. Jejich ubytování zajiš�oval až do poloviny srpna 1945 bytový referát p�i MSK; po jeho zrušení p�ešla p�sobnost MSK v bytových záležitostech na ubytovací a osidlovací odbor z�ízený p�i ú�adu OSK Nejdek pro celý obvod nejdeckého okresu; ú�edníci zrušeného referátu z�stali i nadále ve stavu zam�stnanc� MSK a výkon jejich služby podléhal p�ímo p�íkaz�mOSK.5) Pro rychlejší adaptaci reemigrant� na nové životní podmínky a pro jejich snazší orientaci p�i vy�izování pot�ebných ú�edních záležitostí byl p�i MSK dne 16. 1. 1946 z�ízen referát pro zahrani�ní krajany, jehož vedením byl pov��en tajemník MSK Stanislav Licek; sídlo referátu bylo v kancelá�i �. 5 v ú�adovn� MSK.

MSK Nejdek v�novala i v tomto období zvýšenou pozornost povále�né obnov� kulturního života ve m�st�. Po�átkem roku 1946 byla p�i MSK ustavena místní knihovní rada (MKR), jejíž hlavní náplní byla pé�e o rozvoj m�stské ve�ejné knihovny; p�edsedou MKR byl zvolen Václav Kulle, jednatelem Tomáš Coufal a funkci pokladníka p�evzala Libuše Lukavcová. Nedílnou sou�ástí p�sobnosti MSK (a poté i MNV jako jejího nástupce) na úseku kulturn�osv�tové �innosti byla také pé�e o rozvoj kroniká�ství a o vedení m�stské kroniky. Jedním z prvních povále�ných kroniká�� m�sta Nejdku byl František Rajman, p�edseda MSK; v období od konce 40. do konce 50. let 20. století jsou ve funkci kroniká�e uvád�ni prof. Václav Nedbal, akademický malí�,6) který v roce 1949 absolvoval rovn�ž archivní kurs pro m�stské archivá�e v Pruné�ov�, a po n�m nejde�tí u�itelé Antonín Jirk�, Václav Nohejl a Ji�í Bureš.7)

Po�átkem dubna 1946 byla v obci ustavena p�ti�lenná finan�ní komise, do níž byl za MSK delegován Otto Blovský a další �ty�i �leny jmenovaly jednotlivé politické strany. Podle pragmatiky, tj. služebního �ádu pro státní ú�edníky, byla dne 16. 4. 1946 schválena p�i ú�adu MSK systemizace míst a jako pragmatikální ú�edníci byli za�azeni tajemník MSK, ú�etní, pokladník, vedoucí ú�edníci odd�lení stavebního, popisného a zem�d�lského a jedno místo z�ízence; ostatní ú�edníci byli v pom�ru smluvním nebo v pomocné kancelá�ské služb�. Jako definitivní ú�edníci byli ke jmenování ZNV v Praze navrženi Stanislav Licek, Josef Krupi�ka a Ji�í Horá�ek. Platy zam�stnanc� MSK byly stanoveny podle platných platových zákon� a podle vlastních tabelárních výpo�t� MSK; na návrh závodní rady zam�stnanc� jim byly schváleny rovn�ž výkonnostní p�íplatky.

�innost MSK Nejdek byla ukon�ena ke dni 26. 6. 1946, kdy se v zasedací síni MSKkonala její poslední sch�ze za �ízení p�edsedy Stanislava Licka; jednání byli rovn�ž p�ítomni Otto Blovský, Jan Dvo�ák, Bohumil Hájek, Ji�í Horá�ek a Št�pán Ortelt. Ze zápisu o této sch�zi je z�ejmé, že MSK �ešila b�žné ú�ední záležitosti, mj. odm�ny národních správc�obytných dom�. V záv�ru jednání pod�koval p�edseda MSK všem jejím �len�m za vzornou spolupráci; ješt� týden p�ed konáním posledního zasedání schválila MSK odeslání blahop�ejného telegramu Edvardu Benešovi k jeho zvolení presidentem republiky.

2. Nejdek pod správou MNV a jeho p�sobnost do �ervnových voleb v roce 1960

P�ímým nástupcem MSK se stal Místní národní výbor Nejdek, ustavený na základ�výsledk� prvních povále�ných voleb do Ústavodárného národního shromážd�ní (ÚNS), které se konaly dne 26. kv�tna 1946. 5) SOkA Karlovy Vary, M�stNV Nejdek, inv. �. 470, sign. 042.3. 6) Akademický malí� Václav Nedbal byl otcem herce Národního divadla v Praze Miloše Nedbala, kroniku

m�sta vedl 1. 9. 1949 do 31. srpna 1951. 7) Jako poslední kroniká�ka m�sta p�ed ukon�ením �innosti M�stNV Nejdek je doložena Marta Dvo�á�ková.

9

Pro nov� vytvo�ený MNV byl stanoveno 36 mandát�, které dne 25. 6. 1946 rozd�lil místní volební výbor mezi jednotlivé politické strany podle zásady pom�rného zastoupení v souladu s vládním na�ízením z 27. 5. 1946 �. 120/1946 Sb., o obnovení národních výbor� na podklad�výsledk� voleb do ÚNS, § 6 odst. 1 bod 1 – 4 a podle sm�rnic MV ze dne 6. 6. 1946 �. B-2541-6/6-46-II/2; 22 mandát� z celkového po�tu 36 míst, z nichž sestávalo plénum, získala KS�, 7 obdržela �eskoslovenská strana národn� socialistická, 5 mandát� p�ipadlo pro �leny �eskoslovenské sociální demokracie a dv�ma �leny byla v MNV zastoupena �eskoslovenská strana lidová.

Historicky prvním p�edsedou MNV Nejdek byl na ustavujícím plenárním zasedání (PZ) dne 30. 6. 1946 zvolen dosavadní p�edseda MSK Stanislav Licek, jeho prvním nám�stkem Jan Dvo�ák a druhým nám�stkem byl Tomáš Coufal; po jeho rezignaci byl koncem kv�tna 1947 do této funkce zvolen Ji�í Lexa, dosavadní stavební referent MNV. Rada byla dvanácti�lenná a krom� p�edsedy MNV a obou jeho nám�stk� v ní zasedali ing. Bohumil Adámek, František Beneš, Stanislav Cingroš, Antonín Kožešník, Miloslav Poživil, Jaroslav Štorkán, Karel Uzel, Zden�k Wittner a Antonín Zwinger. Na druhé sch�zi pléna dne 9. 7. 1946 byly ustaveny stálé komise MNV, a to komise bezpe�nostní, finan�ní, chudinská, komise místní školní rady, osidlovací, osobní, stavební, komise újezdní školní rady, zásobovací, zem�d�lská a živnostenská.

Zásady vnit�ní organizace a d�lby práce p�i výkonu p�sobnosti národních výbor� (NV) v prvním období jejich �innosti jsou podrobn�ji popsány v organiza�ních a jednacích �ádech z let 1946 – 1947. Až do roku 1954 byla p�sobnost MNV založena na tzv. referentském systému. V praxi to znamenalo, že ur�ení �lenové rady m�li na starosti jednotlivé ú�ední agendy (referáty) jako jejich vedoucí referenti a p�id�lenou agendu pak zajiš�ovali ve spolupráci s p�íslušnou komisí MNV; za svou �innost byli tito referenti p�ímo odpov�dni rad� MNV. Po volbách v roce 1946 byla celková agenda MNV Nejdek rozd�lena do dvanácti referát�; za referát ústavní a samosprávný zodpovídal Stanislav Licek, za referát chudinství a sociální pé�e Jan Dvo�ák, referát lesní a hospodá�ský �ídil Tomáš Coufal, referát pr�myslový a národní správy živností vedl ing. Bohumil Adámek, referentem osídlovacím a bytovým se stal František Beneš, referát kulturní a osv�tový �ídil Stanislav Cingroš, referát konfiskovaného majetku Antonín Kožešník, referát komunikací, staveb a poh�ebního ústavu vedl Miloslav Poživil, referentem finan�ním byl Jaroslav Štorkán, referentem školství Karel Uzel, za referát bezpe�nostní a vojenský zodpovídal Zden�k Wittner a jako referent vyživovací je doložen Antonín Zwinger.

Významnou událostí, jíž byla ve m�st� založena dlouholetá kulturní tradice, bylo zahájení �innosti spolku divadelních ochotník� „Jirásek“ v Nejdku, který pod symbolickým heslem„�eské divadlo do �eského pohrani�í“ uvedl v rámci celostátních oslav Dne svobody ve dnech 27. a 28. �íjna 1946 v sále Sokolovny hru Aloise Jiráska Lucerna.8)

Koncem 40. let 20. století se MNV Nejdek v souladu s pokyny nad�ízeného ONV podílel zejména na dokon�ení odsunu n�meckých obyvatel a svými orgány spolup�sobil rovn�ž p�i zavád�ní a rušení NS na konfiskované domy, živnosti a zem�d�lské usedlosti. Podle zákona �. 31/1947 Sb. a vládního na�ízení �. 106/1947 Sb. se také podílel na p�id�lování drobných živnostenských podnik�, konfiskovaných podle dekretu presidenta republiky �. 108/1945 Sb. a na realizaci vládního na�ízení �. 163/1947 Sb., o p�íd�lu konfiskovaných rodinných domk� (p�íd�lové na�ízení pro rodinné domky) a pro tyto ú�ely zajiš�oval rovn�ž jejich oce�ování; výsledky �innosti pléna, rady a referát� (odd�lení) MNV 8) SOkA Karlovy Vary, M�stNV Nejdek, inv. �. 622, sign. 362.4.

10

na jednotlivých úsecích jejich p�sobnosti jsou velmi podrobn� doloženy ve zpráv� pro druhou ve�ejnou sch�zi MNV, která se konala 22. 12. 1947.9)

První sídlo ú�adu MNV Nejdek, pravd�podobn� od jeho ustavení v roce 1946, bylo v dom� �p. 161 na nám. presidenta Dr. E. Beneše;10) vyživovací a popisný ú�ad MNV byl umíst�n v budov� �p. 1 na býv. nám. Spojenc� (m�stská radnice). Po�átkem ledna 1947 rozhodla rada o p�emíst�ní ú�adovny MNV do budovy bývalé firmy Anton Gottschald & Co., výroba prádla a krajek v Nejdku; jednalo se o d�m �p. 367 ve Dvo�ákov� ulici postavený v roce 1928, v n�mž byla ú�adovna MNV až do �ervnových voleb v roce 1960.

Sch�ze pléna a rady MNV se v roce 1946 konaly obvykle v zasedací síni MNV, pravd�podobn� od poloviny b�ezna roku 1947 se sch�zová �innost obou výkonných orgán�MNV p�enesla do zasedací sín� nejdecké m�stské spo�itelny a koncem 40. let se �ást plenárních zasedání konala též v malém sále Lidového domu v Nejdku; jako další místa sch�zové �innosti MNV jsou koncem 50. let 20. století uvád�ny nap�. školní jídelna nebo kavárna „Srdí�ko“.

Do roku 1948 nedošlo v organizaci a v rozsahu p�sobnosti MNV Nejdek k zásadn�jším zm�nám. Plenárnímu zasedání (PZ) MNV p�íslušelo z�izovat podle pot�eby komise jako jeho odborné iniciativní (poradní) a pomocné orgány; jejich p�sobnost se sice vztahovala na celou obec, nem�ly však ješt� rozhodovací pravomoci. Zvláštní postavení m�la obecní finan�ní komise, která musela být z�ízena v každé obci podle § 9 zákona �. 329/1921 Sb., o p�echodné úprav� finan�ního hospodá�ství obcí a m�st s právem municipálním.

P�i únorových událostech roku 1948 byl ve m�st� ustaven místní ak�ní výbor Národní fronty (MAV NF), v n�mž krom� �len� KS� byli i zástupci dalších politických stran, zam�stnanc� ve školství, maloobchodu, zástupci nejdeckých podnik� i odborových, t�lovýchovných a dalších masových organizací. V sou�innosti s OAV NF, ONV a MNV v Nejdku se MAV NF podílel na provád�ní personálních zm�n ve volených orgánech MNV i v jeho aparátu, na školách, v závodech a v dalších institucích ve m�st�.

Územní obvod správní p�sobnosti MNV Nejdek z�stal až do konce 40. let minulého století v p�vodním rozsahu. Náznaky prvních územních zm�n, resp. možného slou�ení s n�kterou z okolních obcí, jsou patrny od zasedání pléna MNV dne 12. 3. 1947; na n�mp�edseda Stanislav Licek informoval o p�i�len�ní obce Old�ichov k Nejdku s od�vodn�ním, že v ní nejsou v dané dob� podmínky k ustavení MSK, a proto se tak povinnosti a pravomoci�len� MNV Nejdek vztahovaly po ur�itou dobu pravd�podobn� i na politickou obec Old�ichov. Dokládá to mj. rozsah p�sobnosti popisného ú�adu m�sta, který v roce 1948 zajiš�oval nejen evidenci obyvatel Nejdku, ale vedl rovn�ž pobytové p�ihlášky a odhlášky obyvatel Old�ichova.11) Koncem kv�tna téhož roku zabezpe�oval MNV na základ� pov��ení ONV v Nejdku organiza�ní p�ípravu a provedení voleb do NS dne 30. 5. 1948 i v p�ikázané obci Old�ichov. V roce následujícím pak pov��ení pracovníci MNV Nejdek zajiš�ovali ocen�ní konfiskovaných rodinných domk� v k. ú. Old�ichov, které byly ur�eny k p�íd�lovému�ízení podle vládního na�ízení �. 163/1947 Sb.12) I p�es výše uvedené skute�nosti je Old�ichov v Seznamu obcí v zemích �eských podle správního rozd�lení z 1. února 1949 k tomuto dni uvád�n ješt� jako samostatná politická obec; další informace o slou�ení Old�ichova s politickou obcí Nejdek lze získat z pokynu JNV v Karlových Varech ze dne 5. 9. 1950, který je ve fondu dochován pod inv. �. 474, sign. 045.1. 9) Tamtéž, inv. �. 484, sign. 052.6 - VS. 10) Tamtéž, inv. �. 727, sign. 821.1. 11) Tamtéž, inv. �. 583, sign. 251. 12) Tamtéž, inv. �. 545, sign. 193.6.

11

Na úseku zajiš�ování plynulého zásobování obyvatelstva potravinami m�la významné postavení mimo�ádná vyživovací komise (MVK), jejíž �innost vycházela z vyhlášky MV �. 1148 Ú. l. I., o mimo�ádných vyživovacích komisích, z 12. 11. 1947; koncem �íjna 1948 byla její p�sobnost dále upravena v souladu s vyhláškou MV �. 2503 Ú. l. I., o reorganizaci mimo�ádných vyživovacích komisí. MVK p�i MNV Nejdek byla ustavena usnesením PZ ze dne 14. 10. 1947 a m�ly v ní zastoupení jednotlivé politické strany a organizace NF ve m�st�; jako první �lenové MVK jsou doloženi Karel Tvaroužek, vyživovací referent MNV a p�edseda komise, Zden�k Borský, Karel Bauer, Bohumil Veselý, Miroslav Güttner, vedoucí živnostenského referátu MNV, ing. Otto Novák a Hynek Soukup. MVK úzce spolupracovala s vyživovacím referátem MNV a po slou�ení agendy vyživovací a zem�d�lské o rok pozd�ji také s referátem vyživovacím a zem�d�lským; po Karlu Tvaroužkovi se v jejím vedení postupn� vyst�ídali další vyživovací referenti, nap�. František Houška a R�žena Fichtlová, která byla poslední p�edsedkyní této komise p�ed jejím zrušením v polovin� �ervna 1950. MVK sledovala mj. pln�ní osevních plán�, podílela se na rozpisu a na kontrole pln�ní dodávkových povinností zem�d�lc�, povolovala domácí a nucené porážky, prodej zem�d�lských výrobk� na volném trhu, dohlížela na dodržování výrobních p�íkaz�v živnostenském podnikání a na p�esné napl�ování p�edpis� o distribuci potravin, na dodržování stanovených cen a p�edcházela �ernému trhu s potravinami. Výše uvedená vyhláška o reorganizaci MVK a k ní vydané provád�cí p�edpisy pozbyly platnost vydáním vyhlášky MV �. 369/1950 Ú. l., o komisích pro zem�d�lskou výrobu, ze dne 16. 6. 1950; podle ní m�la být k témuž datu �innost všech dosavadních MVK ukon�ena.

Až do vydání ústavního zákona �. 150/1948 Sb., ze dne 9. 5. 1948, jímž byla schválena ústava �eskoslovenské republiky, m�ly dosavadní právní normy týkající se národních výbor�prozatímní charakter. V Ústav� 9. kv�tna byly národní výbory definovány jako „nositelé a vykonavatelé státní moci v obcích, okresích a krajích“ a jejich existence byla právn�zakotvena jako nedílná sou�ást státního z�ízení �SR. Zcela nov� byl zaveden princip jejich volitelnosti; do té doby byli �lenové MNV jmenováni p�íslušným okresním národním výborem na návrh Národní fronty.

K zásadnímu p�ed�lu v soustav� národních výbor� došlo vydáním zákona �. 280/1948 Sb., o krajském z�ízení. Po zrušení ZNV v Praze a v Brn� se novými územními jednotkami staly kraje s krajskými národními výbory (KNV) v krajských m�stech. Nov� vytvo�ený KNV Karlovy Vary spravoval území okres� Aš, Cheb, Jáchymov, Kada�, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázn�, Podbo�any, Sokolov a Toužim.

V p�ímé návaznosti na vznik kraj� se zm�nilo i dosavadní územní �len�ní okres�. Vládním na�ízením z 18. 1. 1949 �. 3/1949 Sb., o územní organizaci okres� v �eských zemích, byly nov� stanoveny obvody okres� a jejich hranice byly upraveny podle hranic kraj�. Poté, co byl v d�sledku nové územní organizace zrušen správní okres Nejdek, p�ipadla obec Nejdek s ú�inností od 1. 2. 1949 do okresu Karlovy Vary.13)

Podle § 1 odst. 2 zákona ze dne 30. 6. 1948 �. 174/1948 Sb., o zrušení domovského práva, došlo s ú�inností od 1. 1. 1949 k ukon�ení p�sobnosti popisného odd�lení MNV Nejdek p�i výkonu agendy domovské p�íslušnosti, tj. p�i vydávání domovských list� a p�i vedení seznam� domovských p�íslušník� obce. 13) V období od 1. 1. 1958 do �ervnových voleb v roce 1960 došlo podle § 1 vládního na�ízení z 22. 12. 1957 �. 77 Sb., o zm�n� sídla Okresního národního výboru v Karlových Varech, k p�enesení sídla dosavadního okresu Karlovy Vary do Ostrova a název tohoto okresu se zm�nil na okres Ostrov.

12

Po�átkem roku 1949 rozhodl ONV v Nejdku na návrh MAV NF o reorganizaci MNV, p�i níž bylo nov� jmenováno 36 �len� MNV a 18 náhradník�. Po rezignaci Stanislava Licka zvolilo ustavující PZ dne 24. 1. 1949 novým p�edsedou MNV Hynka Soukupa, který byl sou�asn� zodpov�dný za �innost referátu osobního; ve funkci p�sobil do poloviny �ervence roku 1950, kdy byla provedena další reorganizace MNV a personální zm�ny v jeho vedení. Jako I. nám�stek p�edsedy je od ustavujícího PZ dne 24. 1. 1949 do poloviny kv�tna 1949 doložen František Beneš (do té doby II. místop�edseda MNV). Po n�m je od 24. 5. 1949 v této funkci uvád�n Jaroslav Štorkán (dosavadní I. místop�edseda). II. nám�stkem p�edsedy MNV byl zvolen Vojt�ch Sopek a Stanislav Licek p�evzal funkci tajemníka, kterou vykonával až do svého p�eložení na KNV; na základ� usnesení rady ze 16. 10. 1950 p�edal funkci do�asn� zastupujícímu ú�edníku MNV Ji�ímu Horá�kovi.

Na sch�zi rady dne 24. 1. 1949 informoval Stanislav Licek o ve�ejné sch�zi v Bernov�, p�i níž se ob�ané jednomysln� usnesli požádat MNV Nejdek o slou�ení Bernova s m�stem Nejdek v jednu obec podle § 2 obecního z�ízení; vývoj jednání o integraci obcí lze sledovat v zápisech z PZ a sch�zí rady MNV Nejdek od po�átku února do poloviny dubna 1949. Kone�né rozhodnutí p�íslušelo rad� JNV v Karlových Varech, která dne 9. 9. 1949 schválila usnesení pléna MNV Nejdek a MNV Bernov z 22. 1. 1949, podle nichž se ob� zmín�né obce dobrovoln� slu�ují v jednu obec politickou, jejíž ú�ední název ur�í ministr vnitra dle odst. 1, zák. �. 266/1920 Sb.; dne 29. 11. 1949 vzala rada MNV Nejdek na v�domí oznámení JNV v Karlových Varech o trvalém p�i�len�ní obce Bernov k Nejdku a o ur�ení oficiálního názvu jmenované obce takto: Nejdek, �tvr� Bernov.

Od konce 40. let 20. století p�íslušela NV významná pravomoc na úseku místního hospodá�ství (MH) a p�i zajiš�ování služeb pro obyvatelstvo. Podle zákona �. 199/1948 Sb., o komunálních podnicích, z�izovaly NV z majetku lidové správy, sloužícího k podnikatelské �innosti, komunální podniky (KP), které se staly samostatnými právnickými osobami; NV mohl zasahovat do jejich organizace a dohlížel na jejich hospoda�ení.14)

Podrobné p�edpisy o KP, v�etn� úpravy p�sobnosti NV p�i jejich vytvá�ení, správ� a �ízení, byly vyhlášeny dne 18. 1. 1949 vládním na�ízením �. 10/1949 Sb., kterým se provádí zákon o komunálních podnicích a vydává jejich statut (statut komunálních podnik�); dnem vyhlášení uvedeného vládního na�ízení vstoupil v platnost i zákon �. 199/1948 Sb. Prvním m�stským KP z�ízeným podle tohoto zákona byl Sdružený komunální podnik m�sta Nejdku (SKP), jehož zakládací listinu a kmenové jm�ní schválilo PZ 8. 9. 1949; koncem prosince byla zakládací listina SKP p�edložena JNV v Karlových Varech. Plénum jmenovalo rovn�ž t�i �leny a náhradníky p�edstavenstva podniku v �ele s finan�ním referentem MNV Jaroslavem Štorkánem, dalším zástupcem byl Josef Štefl, hospodá�ský referent MNV a jako zapisovatel SKP je uvád�n František Vav�ík; volbu dalších dvou �len�p�edstavenstva provedla zam�stnanecká rada KP ze svých �ad. Jako první správce SKP je doložen Josef Kubát, který m�l spole�n� s p�edsedou a jeho nám�stkem podpisové právo ve všech podnikových záležitostech; jmenování správce, jeho nám�stka a vedoucích jednotlivých sektor� SKP bylo v kompetenci rady MNV.

Koncem prosince 1949 p�ijala rada rovn�ž usnesení o vytvo�ení samostatného Bytového komunálního podniku (BKP) odd�len� od SKP a právnímu odd�lení MNV bylo uloženo vyhotovit jeho zakládací listinu.

Z �ásti písemností fondu je z�ejmé, že pravd�podobn� od roku 1950 byla na MNV Nejdek p�enesena dosavadní pravomoc ONV v Karlových Varech a MNV byl pov��en vydáváním ob�anských pr�kaz� (OP) podle zákona �. 198/1948 Sb., o ob�anských pr�kazech. MNV 14) Štroblík, Vladimír: Vývoj místních a m�stských národních výbor� na území �eské republiky (1945 – 1990). In: Archivní �asopis, ro�. 2001 (51.), s. 75.

13

rovn�ž p�íslušelo pokra�ovat ve vedení evidence o jejich vydávání, kterou dosud zajiš�oval ONV Karlovy Vary; ob� p�enesené p�sobnosti p�ešly do kompetence odd�lení OP bezpe�nostního referátu MNV.

V souladu se zákonem �. 268/1949 Sb., o matrikách, byly upraveny pravomoci NV p�i výkonu matri�ní agendy a MNV Nejdek se stal sídlem matri�ního obvodu. V d�sledku p�evzetí matri�ní a s�atkové agendy schválila rada dne 29. 11. 1949 provedení p�estavby a pot�ebných stavebních úprav velké zasedací místnosti, která m�la sloužit jako oddací sí� a sou�asn� i jako místnost pro sch�zovou �innost MNV.

Jako první matriká� MNV je v roce 1949 doložen Stanislav Licek, který byl sou�asn�tajemníkem MNV, a jeho stálým zástupcem se stal ú�edník MNV Ji�í Horá�ek. Matriká�i m�li ve své ú�ední �innosti postavení ve�ejného orgánu a služebn� byli pod�ízeni p�edsedovi MNV; dozor nad vedením a správou matri�ních knih a kontrolu �innosti pracovník� matri�ního odd�lení provád�l výkonný orgán nad�ízeného NV.

Jak je z�ejmé z p�ípisu JNV v Karlových Varech z 22. 1. 1952, MNV Nejdek m�l po�átkem roku 1952 p�evzít do správy církevní matriky, t�ebaže u n�j nebyly k jejich �ádnému a bezpe�nému uložení ješt� vytvo�eny odpovídající prostorové a materiální podmínky; p�sobnost MNV ve v�cech matri�ních se k 1. 7. 1952 vztahovala krom� Nejdku a jeho místních �ástí Bernov a Old�ichov také na následující obce a jejich místní �ásti (osady): �ernava s osadami Kobelec, Rájec a Tatrovice, Lesík, Nové Hamry, Pozorka s osadou Vysoká Štola, Suchá, Tisová a na obec Vysoká Pec s osadou Rudné.15)

Vládním na�ízením �. 14/1950 Sb., o organizaci místních národních výbor�, byly v obcíchpodle po�tu jejich obyvatel zavedeny �ty�i kategorie MNV.16) Vzhledem k tomu, že v Nejdku žilo k 1. b�eznu 1950 celkem 6 417 obyvatel, byl MNV Nejdek za�azen do IV. kategorie. Podle § 19 odst. 1 vládního na�ízení m�lo mít plénum MNV 36 �len� a rada m�la být v souladu s § 20 odst. 1 jedenácti�lenná. �lenové rady byli i nadále zárove� referenty pov��enými zodpov�dností za jednotlivé agendy MNV (referáty); v kompetenci p�edsedy MNV Hynka Soukupa byla �innost referátu osobního.

S ú�inností od 5. 7. 1950 rozhodla vláda �SR na�ízením �. 101/1950 Sb. o zrušení osv�tových rad, z�ízených dekretem presidenta republiky �. 130/1945 Sb., o státní pé�i osv�tové, a proto byla p�sobnost místní osv�tové rady podle § 2 vládního na�ízení p�enesena na místní národní výbory; novými za�ízeními MNV, jimž p�íslušelo organizovat osv�tovou �innost v obci, se staly osv�tové besedy. Podle vládního na�ízení �. 46/1951 Sb., o zrušení knihovních rad, byla na MNV p�enesena rovn�ž p�sobnost knihovních rad v pé�i o místní ve�ejnou knihovnu.

V polovin� roku 1950 prošel MNV další reorganizací; zápis z ustavující sch�ze reorganizovaného MNV konané dne 14. 7. 1950 v malém sále Lidového domu dokládá, že po Hynku Soukupovi byl do funkce p�edsedy MNV zvolen Josef Dušek, I. nám�stkem p�edsedy se stal Jaroslav Štorkán a po Vojt�chu Sopkovi byla do funkce II. nám�stka zvolena Marta Marešová; v zápisech ze sch�zí rady je však v této funkci od 18. 7. – 19. 9. 1950 uvád�n Antonín �udan a Marta Marešová jako �lenka rady. Ve funkci II. nám�stka p�edsedy MNV je jmenovaná doložena v zápisech ze sch�zí rady až od 10. 10. – 20. 11. 1950; od této doby je v zápisech ze sch�zí rady uvád�na pouze funkce I. nám�stka p�edsedy, kterou i nadále zastával Jaroslav Štorkán. 15) Seznam obcí v zemích �eských k 1. 7. 1952. Praha, Ministerstvo vnitra 1952, s. 40 – 41. 16) V obcích do 600 obyvatel byly MNV I. kategorie, v obcích od 601 do 2 000 obyvatel p�sobily MNV

II. kategorie, obce od 2 001 do 6 000 obyvatel byly sídlem MNV III. kategorie a MNV v obcích nad 6 000 obyvatel byly za�azeny do IV. kategorie.

14

Sch�zí rady se zú�ast�oval i tajemník MNV, jemuž p�i jednání p�íslušel hlas poradní; obvyklým místem konání v�tšiny PZ a sch�zí rady byla i nadále zasedací sí� v sídle ú�adu MNV.

Vládním na�ízením �. 119/1951 Sb., o tajemnících místních národních výbor�, byla s ú�inností od 1. 1. 1952 upravena p�sobnost tajemník� MNV jako jejich výkonných orgán�. Ustanovit a odvolat je mohlo plénum MNV na návrh nad�ízeného ONV; jako uvoln�ný funkcioná� a zam�stnanec MNV zodpovídal tajemník za výkon své funkce rad� a p�edsedovi MNV, �ídil se jejich pokyny a sou�asn� byl odpov�dný rad�, p�edsedovi a tajemníkovi ONV, kte�í usm�r�ovali jeho práci. Zú�ast�oval se všech PZ a sch�zí rady jako p�ísedící s hlasem poradním a p�sobil také jako politický a odborný poradce a pomocník MNV, a to zejménav oboru zem�d�lské výroby. Mimo jiné napomáhal i v �innosti komisí, p�i organizování ve�ejných sch�zí a zastupoval p�edsedu ve funkci služebního nad�ízeného zam�stnanc�MNV; podrobn�jší popis jeho p�sobnosti uvádí § 3 odst. 1 písm. a) – f ) výše uvedeného vládního na�ízení. Od po�átku do konce 50. let minulého století jsou jako tajemníci MNV doloženi nap�.: Stanislav Licek, od 2. 1. 1951 je v zápisech ze sch�zí rady uvád�n jako tajemník Old�ich Holub a po n�m je v této funkci doložen František Jaitner.

Na návrh OAV NF v Karlových Varech a MAV NF v Nejdku došlo v roce 1952 k dalším personálním zm�nám ve vedení MNV, o nichž podrobn�ji vypovídají zápisy ze sch�zí výkonných orgán� MNV, tj. pléna a rady z tohoto období. Po odvolání dosavadního p�edsedy MNV Josefa Duška byl v polovin� srpna 1952 zvolen novým p�edsedou Old�ich Novotný, který p�sobil ve funkci až do roku 1964, jeho prvním nám�stkem se stal dosavadní referent pro vnit�ní v�ci Václav Smrž a ve funkci druhého nám�stka p�edsedy odpov�dného za referát II. je uvád�n František Valeš. Dalšími referenty byli Adolf Jane�ek zodpov�dný za referát technický, referentem školským byl Josef Ku�era, referát zem�d�lský �ídil Alois �erví�ek; jednotliví referenti byli i nadále povinni spolupracovat s p�íslušnou odbornou komisí MNV, do jejíž �innosti p�enášeli aktuální v�cné problémy, a sou�asn� dohlížet na jejich �ešení.

Vládním na�ízením �. 78/1951 Sb., o trestní pravomoci místních národních výbor�, došlo s ú�inností od 1. 1. 1952 k díl�ím zm�nám v p�sobnosti MNV na tomto úseku. MNV mohl prost�ednictvím t�í�lenné trestní komise stíhat p�estupky uvedené v § 55 – 60, 93, 96, 122, 129 a 136 trestního zákona správního �. 88/1950 Sb.; bližší podrobnosti o výkonu trestní pravomoci NV upravovala rovn�ž vyhláška MV z 5. 11. 1951 �. 335/1951 Ú. l., o výkonu trestní pravomoci místních národních výbor�. Trestní komise MNV Nejdek byla ustavena usnesením rady dne 12. 2. 1952 a její �ízení bylo v osobní kompetenci p�edsedy MNV. Specifickou funk�ní nápl� i p�sobnost m�la koordina�ní komise pro �ešení národnostní otázky p�i MNV, kterou �ídil František Valeš; jednou z jejích hlavních �inností bylo posuzování žádostí ob�an� n�mecké národnosti o zrušení konfiskace a vrácení zabaveného nemovitého majetku a pomoc p�i provád�ní majetkových dekonfiskací.

Podle instrukce MV zn. I/1-379.0-31/3-1952, uve�ejn�né ve Sbírce ob�žník� pro KNV po�. �. 193 z roku 1952, byl v obci dne 24. 6. 1952 ustaven jedenácti�lenný výbor žen (VŽ), jehož p�edsedkyní se stala R�žena Fichtlová. Jako pomocný aktiv MNV zajiš�oval VŽ školení, besedy a p�ednášky, promítání film�, �tená�ské kroužky a praktické i odborné kursy ke zvyšování kulturní úrovn� a kvalifikace žen, organizoval mj. i brigády na pomoc zem�d�lství a p�i zvelebování obce. �lenky VŽ m�ly zastoupení v komisi finan�ní, plánovací, zdravotní a zem�d�lské a spolupracovaly rovn�ž se Sdružením rodi�� a p�átel školy (SRPŠ); za pomoci MNV se VŽ podílel také na zlepšování a rozši�ování pé�e o rodinu, d�ti a mládež v obci. Kontrola �innosti VŽ p�íslušela rad� MNV.

15

Koncem roku 1952 došlo ke zm�n� v p�sobnosti MNV Nejdek na úseku evidence obyvatel. V územních obvodech kraj� Karlovarského a Ostravského vstoupila k 1. 12. 1952 v platnost vyhláška ministerstva národní bezpe�nosti �. 335 o hlášení ob�an�, jejíž úplné zn�ní bylo publikováno v �ástce 146 Ú. l. �SR ze dne 26. 11. 1952 (s. 819 – 829); MNV v obcích nad 1000 obyvatel byly podle ní nov� povinny vést v obvodu své p�sobnosti domovní knihy trvalých a p�echodných pobyt� v jednotlivých domech sloužících alespo�z�ásti k bydlení. Ke dni ú�innosti nové vyhlášky pozbyla platnost dosavadní vyhláška MV �. 448/1949 Ú. l. I. díl – na�izovací, o hlášení obyvatelstva, pokud se vztahovala na evidenci �sl. ob�an�; hlášení cizinc� provád�l MNV podle ní i nadále.

Kontrola �innosti a �ízení NV spadaly až do konce zá�í 1953 do kompetence ministerstva vnitra. Ústavním zákonem �. 81/1953 Sb., o �ízení národních výbor� vládou, došlo ke zm�n�a NV byly s ú�inností od 1. 10. 1953 �ízeny a kontrolovány p�ímo vládou.

Další d�ležité zm�ny v postavení NV vyvolalo p�ijetí 3 zákon� ze dne 3. 3. 1954, a to: ústavního zákona o národních výborech �. 12/1954 Sb., zák. o národních výborech �. 13/1954 Sb. a zák. �. 14/1954 Sb., o volbách do národních výbor�; národní výbory v nich byly definovány jako místní orgány státní moci v krajích, okresech a obcích.

Zákon �. 13/1954 Sb., o národních výborech, umožnil v sídlech krajských národních výbor� z�ídit m�stský národní výbor jako vyjád�ení významu obce. Podle § 12 uvedeného zákona byly národní výbory nižšího stupn� pod�ízeny NV vyššího stupn�, jim byly rovn�ž odpov�dny za svoji �innost a usnesení a pokyny vyšších orgán� byly pro NV nižšího stupn�závazné. MNV Nejdek byl v této dob� bezprost�edn� �ízen Okresním národním výborem v Karlových Varech, jeho prost�ednictvím rovn�ž Krajským národním výborem v Karlových Varech a posléze jeho prost�ednictvím pak vládou.

Nov� bylo zavedeno d�sledné rozlišování mezi národním výborem jakožto orgánem státní moci a jeho výkonnými orgány jakožto orgány státní správy. Pod pojmem „národní výbor“ se nyní rozum�l pouze orgán státní moci, tj. zasedání (plénum) národního výboru, zatímco rada NV se stala orgánem státní správy.17)

Velmi d�ležitou zm�nou ve vnit�ní organizaci národních výbor� bylo rovn�ž zrušení dosud užívaného referentského systému. Namísto referát� z�izovaly národní výbory z politicky a odborn� kvalifikovaných zam�stnanc� odbory anebo správy rady NV. Jejich práci již ne�ídil �len rady, ale zam�stnanec – ú�edník, který vykonával funkci vedoucího odboru nebo správy rady p�íslušného NV a jemuž sou�asn� náležela pravomoc rozhodovat i �init pot�ebná opat�ení; ze své �innosti byl osobn� odpov�dný jednak rad�, jednak vedoucímu obdobného odboru nebo správy rady NV vyššího stupn� a p�íslušnému úst�ednímu ú�adu, jemuž byl také pod�ízen (§ 29 odst. 1 a 2 zák. �. 13/1954 Sb.).

MNV Nejdek v té dob� vykonával svou p�sobnost prost�ednictvím plenárního zasedání (PZ), stálých komisí a svým výkonným orgánem – radou; jeho hlavním úkolem bylo �ídit hospodá�skou a kulturní výstavbu obce v souladu se sm�rnicemi vlády a nad�ízených národních výbor�. Plenárnímu zasedání MNV p�íslušelo projednávat nap�. ro�ní hospodá�ské plány rozvoje obce, rozpisy plánu výroby a výkupu zem�d�lských produkt� v�etn� kontroly pln�ní jejich dodávek, rozpo�ty, ú�etní výkazy a záv�rky, zajišt�ní plynulého zásobování a poskytování služeb obyvatelstvu; do p�sobnosti pléna spadaly i aktuální otázky kulturního života a problematika pé�e o zdraví obyvatel obce. Rada již nebyla tvo�ena jednotlivými referenty a p�ešla na kolektivní zp�sob rozhodování. Její p�sobnost se projevovala p�edevším v organizátorské práci k zajišt�ní úkol� na všech 17) �echová, Gabriela: Vývoj organizace a p�sobnosti národních výbor� v �eských zemích v letech

1945 – 1960. In: Archivní �asopis, Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra 1962, s. 142 – 143.

16

úsecích hospodá�ské, kulturní a spole�enské výstavby obce, a to jak v souladu s usnesenímPZ, tak i podle pokyn� NV vyšších stup�� a sm�rnic vlády. Ve spolupráci se stálými komisemi NV p�ipravovala rada program a návrhy usnesení pro PZ a p�edkládala mu zprávy ze své �innosti, projednávala a organizovala též závazkové hnutí ob�an� a socialistickou sout�ž. P�sobnost rady spo�ívala také v p�íprav� ve�ejných sch�zí ob�an�, v projednávání jejich stížností, podn�t� a oznámení i v kontrole �innosti místního výboru žen (VŽ); pro díl�í úkoly z�izovala rada jako své poradní orgány rovn�ž pomocné komise, nap�. rozpisovou komisi pro rozpis výrobního plánu v zem�d�lství aj.

Stálé komise p�sobily jako pracovní a kontrolní orgán NV (plenárního zasedání) a až do vydání zákona �. 65/1960 Sb., o národních výborech, jim nep�íslušela rozhodovací pravomoc; za svou �innost byly odpov�dny p�ímo národnímu výboru (PZ), nikoliv rad�. Komise byly voleny p�evážn� z �len� MNV a pro jejich práci byly sou�asn� z �ad ob�an�obce ustavovány aktivy s poradním hlasem.

P�estože ústava z roku 1948 stanovila volitelnost NV, volby do nich se uskute�nily poprvé od jejich vzniku až 16. kv�tna 1954. Do té doby byli �lenové MNV jmenováni okresním národním výborem na návrh Národní fronty a volební období bylo t�íleté.

Pro volby do MNV Nejdek dne 16. 5. 1954 bylo ustaveno 45 volebních obvod� (VO). Staronovým p�edsedou MNV byl zvolen Old�ich Novotný, ve funkci místop�edsedy p�sobil do roku 1957 František Valeš a jako tajemník MNV je uvád�n Jaroslav Štorkán

Na úseku MH �ízeném MNV jsou doloženy dva podniky, a to Komunální služby m�sta Nejdku s provozovnami v Nejdku, v Chodov� a Perninku a Oblastní bytový komunální podnik (ObKP) se sídlem v Nejdku, který až do poloviny roku 1955 zajiš�oval operativní správu obytných dom� v územním obvodu obcí Nejdek, Abertamy, Horní Blatná, Chodov a Pernink. Na úseku zem�d�lském spadal do roku 1954 do kompetence MNV m�stský statek, který se následn� stal sou�ástí Státních statk� v Lesíku. Po zrušení ObKP p�sobila na úseku správy a údržby bytového majetku m�sta od 1. 7. 1955 Domovní správa (DS) Nejdek, která byla z�ízena podle zák. �. 106/1953 Sb. a vládní vyhlášky �. 236/1954 Ú. l.; v �ele organizace stál vedoucí, kterému p�íslušelo �ídit veškerou �innost DSa jednat jejím jménem a kterého do funkce ustanovovala a z funkce odvolávala rada MNV.

Koncem 50. let 20. století docházelo k dalším zm�nám v organizaci ve�ejné správy a v p�sobnosti jejích orgán� v d�sledku decentralizace díl�ích pravomocí na NV nižších stup�� v návaznosti na reorganizaci ministerstev a úst�edních orgán�. Od 1. 1. 1957 p�ešla na MNV nap�. správa všech poh�ebiš�, i tzv. konfesních (církevních) h�bitov� a jeho rad�p�íslušelo vydávat pro n� poh�ební �ád formou p�íslušné vyhlášky; p�sobnost MNV p�i poskytování služeb na tomto úseku upravovala vyhláška �. 234/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon o místních poplatcích. Podle § 6 vládního na�ízení �. 4/1957 Sb., o organizaci filmového podnikání, byla provedena decentralizace kin a jejich správa i ve�ejné promítání film� p�ešly na národní výbory a vládním na�ízením �. 5/1957 Sb., ze 16. 1. 1957, došlo k rozší�ení p�sobnosti MNV ve v�cech výkupu zem�d�lských výrobk� a ke sjednocení p�edpis� na tomto úseku.

Další významné legislativní zm�ny v p�sobnosti NV jsou spojeny se t�emi novými zákony z po�átku b�ezna 1957. Zákonem �. 10/1957 Sb., kterým se m�ní a dopl�uje zákon o národních výborech, byl s ú�inností od 20. 5. 1957 pozm�n�n a dopln�n dosavadní zákon �. 13/1954 Sb., o národních výborech. Zákonem �. 11/1957 Sb., kterým se m�ní a dopl�uje zákon o volbách do národních výbor�, byl rovn�ž pozm�n�n a dopln�n zák. �. 14/1954 Sb., o volbách do národních výbor�. Úplné zn�ní zákona �. 14/1954 Sb. bylo vyhlášeno ministrem spravedlnosti dne 16. 3. 1957 vyhláškou �. 12/1957 Sb., o úplném zn�ní zákona o volbách do národních výbor�.

17

Po volbách do NV, konaných celostátn� dne 19. 5. 1957, p�sobil ve funkci uvoln�ného p�edsedy MNV i nadále Old�ich Novotný, jeho nám�stkem byl zvolen dosavadní �len rady Stanislav Licek a tajemníkem se stal znovu Jaroslav Štorkán; uvedení funkcioná�i byli rovn�ž zvoleni do t�inácti�lenné rady MNV. Ustavující plenární zasedání jako orgán státní moci z�ídilo p�i MNV t�i odbory a potvrdilo ve funkcích jejich vedoucí, a to Ladislava Šimka vedoucím odboru všeobecného (ve funkcip�sobil do 30. 4. 1958), Marii Vítkovou vedoucí odboru finan�ního a vedoucím odboru MH se stal Václav Pecka. PZ z�ídilo rovn�ž stálé komise, které mu byly za svou �innost p�ímo odpov�dny. Jednalo se o komisi MH, finan�n� rozpo�tovou, pro výstavbu, komisi pro obchod a zem�d�lství, pro školství a kulturu, komisi zdravotní a komisi bytovou; ve všech komisích i nadále pracovali p�evážn� �lenové MNV, �ást �len� komisí byla zvolena z �ad ostatních ob�an�.

Vládním na�ízením �. 64/1957 Sb., o místní bezpe�nosti, byla s ú�inností od 1. 1. 1958 ur�ena spolup�sobnost NV jako místních orgán� státní moci p�i „ochran� mírové budovatelské pé�e“; v praxi to znamenalo, že NV prost�ednictvím svých výkonných orgán� a orgán� bezpe�nosti v obvodu své p�sobnosti zajiš�ovaly místní záležitosti ve�ejného po�ádku a bezpe�nosti osob a majetku. Pln�ní stanovených úkol� �ídila v souladu s § 5 vládního na�ízení rada, a to podle sm�rnic vlastního MNV a podle pokyn� rady NV vyššího stupn�. Vydáním vládního na�ízení �. 65/1957 Sb., o trestní pravomoci místních národních výbor�, došlo ke zrušení vládního na�ízení �. 78/1951 Sb., které dosud upravovalo p�sobnost MNV na uvedeném úseku. Po�ínaje 1. 1. 1958 byly pravomoci MNV Nejdek ur�eny podle nového vládního na�ízení (§ 1 odst. 1 a 2, § 3 odst. 1 a 2); v souladu s § 1 odst. 1 mohl MNV v první stolici stíhat p�estupky podle trestního zákona správního �. 88/1950 Sb., pozm�n�ného a dopln�ného zákony �. 102/1953 Sb. a �. 14/1957 Sb.; MNV �ešil nap�. p�estupky nespln�ní ohlašovací povinnosti, p�ekro�ení uzavírací hodiny, proti ochran� rybá�ství apod.

Po�átkem ledna 1958 vyslovila rada MNV souhlas s návrhem odboru sociálního zabezpe�ení rady ONV v Karlových Varech s p�enesením výkonu dopl�kové pé�e o d�chodce z ONV do p�ímé pravomoci MNV Nejdek; jednalo se zejména o rozhodování ve v�ci p�iznání a poskytování jednorázových finan�ních výpomocí ob�an�m s nízkými d�chody. V témže roce prošlo výraznou zm�nou také obsahové zam��ení, po�et i zp�sob �ízení stálých komisí, a to v d�sledku reorganizace výkonných orgán� MNV, kterou na návrh rady schválilo PZ dne 28. 8. 1958. Hlavním cílem reorganizace bylo zvýšení kvality práce i vzájemné spolupráce uvedených orgán�; její realizace byla spojena mj. s dopl�ovacímivolbami ve dvou volebních obvodech (�. 17 a 44) a s díl�ími personálními zm�nami ve složení rady i stálých komisí. Podstata zm�ny v organizaci a stylu �ízení práce uvedených orgán� spo�ívala zejména v tom, že �lenové rady se stali zárove� p�edsedy stálých komisí MNV, dále ve zvýšení po�tu komisí na dev�t (z p�vodních sedmi po volbách v roce 1957) a také v �áste�ném slou�ení agend n�kterých komisí; nap�. dosavadní agenda komise výstavby byla slou�ena s agendou komise MH a nov� vzniklá komise pracovala pod názvem komise pro MH a výstavbu, nov� uvád�ny jsou rovn�ž místní plánovací komise (MPK) a komise místní bezpe�nosti, která byla p�i MNV ustavena podle § 4 odst. 2 výše uvedeného vládního na�ízení �. 64/1957 Sb., o místní bezpe�nosti. Nové personální složení rady a rozd�lení zodpov�dnosti jejích �len� za díl�í agendy MNV bylo po reorganizaci následující: Old�ich Novotný, p�edseda MNV, Jaroslav Štorkán, tajemník, Stanislav Licek, vedoucí odboru hospodá�sko-správního (do reorganizace ve funkci nám�stka p�edsedy MNV), Rudolf Horá�ek, p�edseda komise pro obchod, Jaroslav Horá�ek, p�edseda MPK a nám�stek p�edsedy MNV, Libuše Bencová za VŽ, Gustav Ku�era, p�edseda

18

komise místní bezpe�nosti, Josef Spal, p�edseda komise pro školství a kulturu, Karel Lokají�ek, pracovník pro požární bezpe�nost a CO, Josef Bej�ek, p�edseda komise finan�n�rozpo�tové, Alois �erví�ek, p�edseda komise zem�d�lské, Václav Novotný, p�edseda komise zdravotní a František Hájek, sou�asn� zodpov�dný za �innost komise pro MH a výstavbu jako její p�edseda.

K propaga�ní a agita�ní �innosti a ke zvyšování informovanosti ob�an� o aktuálních ve�ejných záležitostech sloužil vlastní informa�ní tisk MNV vydávaný pod názvem Hrani�á�.Stálým zástupcem rady MNV v jeho redak�ní rad� byl Stanislav Licek a ve funkci vedoucího redaktora tisku je koncem 50. let 20. století doložen Václav Štefl.

Dlouhodobou sou�ástí organizátorské práce MNV bylo jeho politicko-výchovné p�sobení p�i výchov� obyvatel, p�i formování jejich vztahu k místu, kde žijí, p�i prohlubování mezilidských vztah�, upev�ování rodiny a manželství i v pé�i o starší spoluob�any. Nezastupitelnou roli zde sehrával Sbor pro ob�anské záležitosti (SPOZ), který p�sobil jako aktiv MNV; �innost sbor� pro ob�anské záležitosti upravovala instrukce MV a MŠaK �. 81 z 29. 6. 1957. SPOZ spoluorganizoval ob�anské ob�ady p�ed MNV (narození d�tí a jejich vítání do života, p�i úmrtí a rozlou�ení se zem�elými, besedy se snoubenci a svatební ob�ady, blahop�ání ob�an�m u p�íležitosti jejich významných životních jubileí apod.), pravideln�vyhodnocoval jejich úrove� a podával rad� podn�ty ke zlepšování jejich spole�enské úrovn�;o 17 let pozd�ji byla koncepce �innosti SPOZ dále rozpracována usnesením vlády �SR �. 206 ze dne 31. 7. 1974.

Na úseku pé�e o zvyšování úrovn� zásobování obyvatel a o zkvalit�ování sít� obchod� se p�sobnost MNV Nejdek rozší�ila koncem 50. let 20. století o kontrolní �innost a o kompetenci ke jmenování ob�anských kontrolor� provozoven, která na n�j byla p�enesena z ONV v Karlových Varech podle § 1 vládního na�ízení ze dne 14. 3. 1958 �. 6/1958 Sb., o zm�nách p�sobnosti v oboru ob�anské kontroly obchodu a provozoven. Další decentralizacepravomocí a úprava organizace výkonných orgán� NV byly provedeny na základ� vládníchna�ízení �. 33/1958 Sb. a 34/1958 Sb., z 27. 6. 1958 a �. 25/1959 Sb., ze dne 17. 4. 1959.18)

3. Nejdek pod správou m�stského národního výboru

K výrazným zm�nám ve vývoji a v p�sobnosti všech stup�� národních výbor� došlo v roce 1960 v souvislosti s novým územn� správním uspo�ádáním státu a s vydáním n�kolika dalších d�ležitých zákon�, které upravovaly pravomoci a odpov�dnost NV i uspo�ádání a �innost jejich orgán�; obsah t�chto zákon� se odrazil v p�ijetí Ústavy �SSR z 11. 7. 1960, vyhlášené ústavním zákonem �. 100/1960 Sb., Ústava �eskoslovenské socialistické republiky. Ústavní zákon �. 35/1960 Sb., o zm�n� ústavního zákona o volbách do Národního shromážd�ní a o volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech, definoval poté národní výbory vzešlé z voleb roku 1960 jako „orgány státní moci pracujícího lidu.“

Po vyhlášení zákona �. 36/1960 Sb., ze dne 9. 4. 1960, o územním �len�ní státu, došlo ke snížení po�tu okres� a k vytvo�ení v�tších administrativních celk�. Podle § 3 uvedeného zákona byly vytvo�eny nové kraje; po zániku Karlovarského kraje byl vytvo�en kraj Západo�eský se sídlem v Plzni, v n�mž bylo v souladu s § 6 uvedeného zákona vytvo�eno 10 okres�, mj. i okres Karlovy Vary. Zákon �. 36/1960 Sb. v § 16 odst. 1 rovn�ž stanovil, že z d�ležitých spole�enských zájm�, zejména pro další rozvoj zem�d�lské výroby a pro hospodá�skou a kulturní výstavbu obcí, lze 18) Štroblík, Vladimír: Vývoj místních a m�stských národních výbor� na území �eské republiky (1945 – 1990).

In: Archivní �asopis, ro�. 2001 (51.), s. 80 – 81.

19

vytvo�it, zrušit nebo slou�it obce, nebo provést zm�nu jejich území. Podle § 18 uvedeného zákona m�la být v souladu s novým územním �len�ním státu p�ebudována i územní organizace NV a ostatních státních orgán� v krajích, v okresech a v obcích tak, aby vstoupila v platnost nejpozd�ji od 1. 7. 1960.

V návaznosti na nové územní �len�ní státu se 12. 6. 1960 konaly v celé republice volby do všech stup�� NV, jejichž provedení upravoval zákon �. 39/1960 Sb., o volbách do národních výbor�; v souladu s Ústavou �SSR (hlava sedmá �l. 86 odst. 2 a 3) do nich byli poprvé voleni poslanci (d�íve �lenové) a volební období NV bylo prodlouženo z p�vodních t�í na �ty�i roky.

Právním základem k dalšímu rozší�ení pravomoci a odpov�dnosti NV se stal zákon �. 65/1960 Sb., o národních výborech, který mj. vymezoval i okruh hospodá�ství, za jehož �ízení NV zodpovídaly. Ve svém územním obvodu zabezpe�ovaly pln�ní hospodá�ských a kulturních úkol� kolektivními orgány, tj. plenárním zasedáním, radou a komisemi; místním národním výbor�m p�íslušelo z�izovat a spravovat podniky a za�ízení poskytující služby obyvatelstvu, podílet se na zabezpe�ování zem�d�lské výroby, starat se o výkup zem�d�lských výrobk� a pe�ovat o rozvoj místní výroby. NV odpovídaly rovn�ž za bytovou politiku, spravovaly školská, kulturní, osv�tová, zdravotní a jiná za�ízení v obci a byly kompetentní k vy�izování b�žných záležitostí ob�an� v obvodu své správní p�sobnosti.

Podle výše uvedeného zákona bylo v pravomoci KNV ur�it, ve kterých obcích m�stského charakteru budou p�sobit m�stské národní výbory (M�stNV). Dokládá to mj. i usnesení 1. plenárního zasedání ZKNV v Plzni ze dne 16. 6. 1960, v n�mž je pod bodem VII uvedeno: „KNV ur�uje podle § 13 odst. 3 zákona 65/1960 Sb. k návrhu okresních národních výbor�, že m�stské národní výbory budou p�sobit v t�chto dalších m�stech: …Ostrov, Jáchymov,Nejdek, Stará Role, Toužim, Teplá, Žlutice…“; p�esné datum ú�innosti tohoto rozhodnutí však v usnesení ZKNV uvedeno není.19)

Z vlastních písemností fondu je však možno dovodit, že k faktickému ukon�ení p�sobnosti MNV v Nejdku došlo s nejv�tší pravd�podobností až ke dni 23. 6. 1960, tj. ke dni konání ustavujícího PZ M�stského národního výboru Nejdek, který se od nového volebního období stal p�ímým nástupcem dosavadního MNV.

Nový správní orgán obce, jehož ú�adovna byla i nadále v dom� �p. 367, byl zvolen na �ty�leté funk�ní období 1960 – 1964 a sestával ze 46 poslanc�. Historicky prvním p�edsedou M�stNV byl zvolen dosavadní p�edseda MNV Old�ich Novotný, stávající tajemník MNV Jaroslav Štorkán se stal jeho nám�stkem a do funkce tajemníka M�stNV byl zvolen Stanislav Licek. Všichni t�i byli pro výkon svých funkcí pln� uvoln�ni a stali se rovn�ž �leny rady; jako další �lenové rady jsou doloženi Josef Bej�ek, Alois �erví�ek, Jaroslav Horá�ek, Josef Kahoun, Drahomíra Kl�sová, Drahoslava Linhartová, Miroslav Niedermertl, Václav Novotný, Vojslav Ond�íšek a Karel Rou�a.

Pro jednotlivé úseky �innosti M�stNV z�ídilo PZ celkem dvanáct stálých komisí a zvolilo jejich p�edsedy; komisi plánovací a finan�n� rozpo�tové p�edsedal Jaroslav Štorkán, komisi zem�d�lskou �ídil Josef Kahoun, komisi pro výstavbu vedl Karel Rou�a, p�edsedoukomise pro MH se stal Vojslav Ond�íšek, komisi pro školství a kulturu �ídil Josef Bej�ek, komisi sociálního zabezpe�ení Drahoslava Linhartová, komisi pro obchod Alois �erví�ek, p�edsedou komise zdravotní byl Václav Novotný, komisi pro místní bezpe�nost �ídil Miroslav Niedermertl, komisi kontrolní Jaroslav Horá�ek, p�edsedkyní komise trestní se stala Zde�ka Chlupová a jako p�edseda komise bytové je uvád�n Josef Košut. 19) SOA Plze�, ZKNV Plze�, karton �. 2, nezpracováno.

20

Organizace práce a zásady odborné p�sobnosti stálých komisí M�stNV byly stanoveny podle § 31 zákona �. 65/1960, o národních výborech, který vyzdvihl jejich význam. Zatímco v p�edchozím období byly komise jen pomocnými a kontrolními orgány NV, v zákon� �. 65/1960Sb. byly definovány jako iniciativní, výkonné a kontrolní orgány a zcela nov� jim byla p�iznána rozhodovací a �ídící pravomoc k �ízení úsek�, pro n�ž byly ustaveny; sou�asn�mohly vydávat závazné pokyny nejen vedoucím odbor� M�stNV, ale i vedoucím podnik�, organizací a za�ízení �ízených a spravovaných NV. Po�et komisí, jejich názvy i odborné zam��ení se v pr�b�hu let m�nily v závislosti na rozsahu pravomocí, které byly na NV postupn� p�enášeny. Podle platných legislativních norem a podle místních pot�eb rozhodoval M�stNV o p�ípadném zrušení komise a nez�ídka docházelo ke slou�ení dvou komisí a jimi zajiš�ovaných agend pod jednu stálou komisi; k prohlubování vzájemné spolupráce mezi komisemi obsahov� podobných agend p�ispívala i jejich spole�ná zasedání. Za �ízení a koordinaci �innosti komisí, v nichž krom� poslanc�pracovali i nadále aktivisté z �ad dalších ob�an�, zodpovídali ur�ení �lenové rady a jako tajemníci komisí p�sobili obvykle vedoucí p�íslušných odbor� M�stNV. Ustavující PZ dne 23. 6. 1960 z�ídilo u M�stNV rovn�ž jeden odbor hospodá�sko-správní, jehož vedoucím se stal Ji�í Horá�ek. Aparát tohoto odboru byl dále roz�len�n do t�inácti následujících pracovních úsek�: stavební technik (Václav Pecka), pracovník pro právní a správní v�ci (Zde�ka Chlupová), pracovník na úseku zem�d�lské agendy a vojenských záležitostí (Vlastimila P�kná), plánovatel místní plánovací komise a pracovník pro služby a místní výrobu (Milada Stiburková), pracovník pro obchod a vedení evidence obyvatelstva (Anna Dvo�áková), pracovník pro zdravotnictví a v�ci bytové (Vlasta Borská), pracovník pro vedení matrik a v�ci sociálního zabezpe�ení (Hedvika Žáková), pracovník pro školství a kulturu (Jaroslava Uhlí�ová), vedoucí odd�lení ú�etní evidence M�stNV (Karel Vodi�ka), ú�etní (Marie Vítková), pracovník pro da�ové v�ci (Anna Šperlová), pokladní a hospodá�ský pracovník (Rudolf Müller), spisový manipulant a pracovník pro nábor pracovních sil (Ladislav M�chura); jako uklíze�ka a pomocná pracovnice M�stNV je uvád�na Julie Jergová. Podrobn�jší informace o rozsahu odborných agend, které spadaly do p�sobnosti výše uvedených pracovník�, obsahují Zásady pracovní nápln� aparátu M�stNV v Nejdku ze dne 6. 9. 1962.

V souvislosti s �ervnovými volbami do NV v roce 1960 došlo k další zm�n� dosavadního územního obvodu správní p�sobnosti M�stNV Nejdek. Podle zákona �. 36/1960 Sb., o územním �len�ní státu, byly zrušeny MNV v dosud samostatných politických obcích Lesík, Tisová a Vysoká Pec a celé jejich katastrální území v�etn� osad bylo integrováno k Nejdku. Pro takto slou�enou obec byl stanoven spole�ný název Nejdek; dosavadní obce Lesík, Tisová a Vysoká Pec se po zrušení staly osadami obce Nejdek a jejich názvy z�staly zachovány.20) Územní zm�ny ovlivnily i stávající rozpo�et obce Nejdek, který byl již k 1. 6. 1960 p�epracován a nov� do n�j byly zahrnuty p�íjmy a výdajové náklady související se správou t�í výše uvedených osad. K 1. 7. 1960 vykonával M�stNV správu v následujících sedmi �ástech obce: Bernov, Lesík, Nejdek, Old�ichov, Rudné, Tisová a Vysoká Pec; usnesením PZ ze dne 11. 8. 1960 bylo v územním obvodu M�stNV vytvo�eno osm ob�anských výbor� (OV), které p�sobily jako aktivy rady, pomáhaly seznamovat ob�any s usneseními orgán� M�stNV a ve spolupráci s poslancem p�íslušného volebního obvodu organizovaly jejich pln�ní v daném míst�.

Vládním na�ízením �. 71/1960 Sb., o rozší�ení pravomoci a odpov�dnosti národních výbor� a o uspo�ádání a �innosti jejich orgán�, byly stanoveny hlavní úkoly NV nejen 20) SOkA Karlovy Vary, ONV Karlovy Vary, dodatek „D“, karton �. 449, nezpracováno.

21

obecn�, ale i pro jednotlivé úseky jejich �innosti. Všechny úkoly, pokud nebyly vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo rad� NV, �ešily a zabezpe�ovaly komise národního výboru.21) Nov� upravena byla rovn�ž p�sobnost M�stNV Nejdek p�i rozhodování o právech a o oprávn�ných zájmech ob�an� ve správním �ízení, a to v souladu s vládním na�ízením �. 91/1960 Sb., o správním �ízení.

Zákonem �. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech, byla stanovena spolup�sobnost M�stNV na úseku porušování socialistické zákonnosti, �ešení drobných majetkových spor�, p�i narušování spole�enského po�ádku a �ádného soužití ob�an�. Od 1. 7. 1961 byly v obcích a na pracovištích ustavovány místní lidové soudy (MLS) jako �lánky jednotné soustavy �eskoslovenského socialistického soudnictví; o jejich ustavení rozhodoval územn� p�íslušný ONV na návrh M�stNV �i MNV nebo ZO ROH. �lenové (soudci) MLS byli voleni na dva roky ve�ejným hlasováním a NV a jiné státní orgány jim byly povinny poskytovat soustavnou pomoc a podporu v souladu s § 3 uvedeného zákona. Dnem 1. 7. 1961 pozbyl platnosti trestní zákon správní �. 88/1950 Sb. a nabyl ú�innosti zákon �. 60/1961 Sb., o úkolech národních výbor� p�i zajiš�ování socialistického po�ádku; n�která jeho ustanovení se promítla rovn�ž do rozší�ení pravomocí komise zem�d�lské (§ 7), pro výstavbu (§ 8 a 9), kulturní a školské (§ 11), zdravotní (§ 12) a komise finan�ní (§ 14), které �ešily p�estupky podle oboru své p�sobnosti.

K �ešení spole�ensky naléhavých záležitostí a aktuálních hospodá�ských a kulturn�výchovných úkol� z�izovaly rada a komise M�stNV r�zné poradní, pracovní a kontrolní sbory, ob�anské komise nebo subkomise a aktivy, nap�. sbor pro ob�anské záležitosti, ob�anské �i osadní výbory, rada �editel� místních podnik�, aktiv mladých poslanc�, subkomise pro požáry p�i KOVP, protialkoholní sbor, aktiv pro p�evýchovu ob�an�cikánského p�vodu apod.; jako p�íklad orgán� ustavených p�i M�stNV k zajišt�ní jednorázových aktuálních úkol� lze uvést sb�rový aktiv nebo prov�rkovou komisi pro využití zem�d�lské p�dy. Dne 23. 10. 1961 byl p�i M�stNV ustaven sedmi�lenný aktiv pro spolupráci s ob�any n�mecké národnosti, jehož p�edsedkyní byla zvolena Anna Málková a jako tajemnice aktivu je uvád�na Antonie Štípková. Hlavním cílem nového aktivu bylo vytvá�et podmínky k co nejširšímu zapojování n�meckých spoluob�an� do ve�ejného a kulturního života a p�edevším je získávat pro aktivní ú�ast ve spole�enských organizacích NF v míst�. �lenové aktivu se rovn�ž podíleli na zkvalit�ování práce n�meckého odd�lení MLK, na zajiš�ování kurs��eštiny pro n�mecké ob�any a na organizování �esko-n�meckých besed s cílem zlepšit vzájemné soužití ob�an� �eské a n�mecké národnosti v míst�; aktivu p�íslušelo také vyjad�ovat se k žádostem n�meckých ob�an� o povolení návšt�vy NDR a SRN a o vysídlení do zahrani�í.

Vládní vyhláškou �. 84/1962 Sb., o organizaci a p�sobnosti užších komisí dávkových a užších komisí sociální pé�e, došlo k rozší�ení pravomoci m�stských národních výbor� ve v�cech sociálního zabezpe�ení; podle § 2 odst. 2 mohl M�stNV z�ídit užší dávkovou komisi a užší komisi sociální pé�e a podle § 3 písm. a) – c) odst. p�íslušelo M�stNV rozhodovat, mimo p�ípady uvedené v § 10 vládního na�ízení �. 71/1960 Sb., také o dávkách zabezpe�ení nepracujících d�chodc� v nemocnici, s výjimkou láze�ské pé�e a o poh�ebném p�i úmrtí následkem pracovního úrazu jednotliv� hospoda�ících rolník�, spolupracujících �len� jejich rodiny nebo rodinných p�íslušník�, o sociálním d�chodu, o výchovném k sociálnímu d�chodu a o zvýšení sociálního d�chodu pro bezmocnost a v neposlední �ad� 21) Štroblík, Vladimír: Vývoj místních a m�stských národních výbor� na území �eské republiky (1945 – 1990).

In: Archivní �asopis, Praha, ro�. 2001 (51.), s. 82 – 83.

22

o poskytování zaopat�ovacích p�ísp�vk� (p�ídavk�) rodinným p�íslušník�m osob povolaných do služby v ozbrojených silách. Volbu �len� užších komisí upravoval