PANDURY NA SNĚHUPANDURY NA SNĚHU

Měsíčník Ministerstva obrany České republiky 3/2010Měsíčník Ministerstva obrany České republiky 3/2010

Ubytování v hotelu:Orientační cena: 2 700 Kč za osobuCena zahrnuje:

dvě noci ubytování ve dvoulůžkovém nebo třílůžkovém pokoji se snídaní

autobusovou dopravu Praha–Lurdy–Praha komplexní cestovní pojištění odznak účastníka 52. mezinárodní vojenské pouti

Cena nezahrnuje: obědy a večeře

52. mezinárodní vojenská pouť do Lurd20.–24. května 2010Duchovní služba AČR ve spolupráci s Vojenskými lázeňskými a rekreačními zařízeními zve vojáky z povolání, občanské zaměstnance MO a ozbrojených sil, případně i s jejich rodinnými příslušníky, k účasti na 52. mezinárodní vojenské pouti do Lurd ve Francii ve dnech 20. až 24. května 2010.

Program pouti:20. 5. – dopoledne odjezd autobusů s poutníky

z Prahy21. 5. – dopoledne příjezd do Lurd, ubytování

v hotelu nebo stanovém táboře, ubytování, večer ofi ciální zahájení pouti

22. 5. – dopoledne česká bohoslužba, odpoledne křížová cesta, požehnání nemocným, večer světelný průvod městem

23. 5. – mezinárodní mše svatá, koncert vojenských hudeb, odpoledne odjezd z Lurd

24. 5. – odpoledne příjezd do Prahy

Žadatelem o účast na vojenské pouti může být pouze voják z povolání, občanský zaměstnanec MO a ozbrojených sil a až dva členové jeho rodiny. Za rodinu vojáka z povolání, občanského zaměstnance MO a ozbrojených sil se považují, mají-li

trvalý pobyt na území státu a žijí-li s ním v domácnosti, jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě vymezené

v ustanovení § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K družce se jako k osobě podle věty druhé přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň tři měsíce a je-li přihlášena na stejné adrese k trvalému pobytu.

Ubytování je zajištěno v hotelu kategorie 2* a pro vojáky z povolání (bez rodinných příslušníků) a studenty vojenských škol také ve stanovém táboře francouzské armády.

Ubytování ve stanovém táboře:Orientační cena: 570 Kč za osobuCena zahrnuje:

autobusovou dopravu Praha–Lurdy–Praha komplexní cestovní pojištění odznak účastníka 52. mezinárodní vojenské pouti

Cena nezahrnuje: stravování ve výši cca 35 eur za osobu a pobyt

– hradí každý ubytovaný na místě(pozn. povinný poplatek)

Přihlášku a informace o účasti na 52. mezinárodní vojenské pouti do Lurd naleznete na internetové adresewww.kaplani.army.cz/lurdy nebo si je můžete vyžádat u vojenských kaplanů.

Řádně vyplněnou přihlášku zašlete nejpozději do 2. 4. 2010 na adresu: Duchovní služba AČR, Vítězné nám. 5,160 01 Praha 6. Vybraní účastníci budou vyrozuměni Duchovní službou AČR nejpozději do 16. 4. 2010.

OBSAH

Záchrana ze vzduchu .................... 2Piloti kbelské 243. vrtulníkové letky cvičili záchranu osob z těžko přístupného terénu šumavských hor

Čtyři pro čtyřicet ............................ 22O specifikách zabezpečení příslušníků Armády ČR na zahraničních pracovištích

Několik porcí extrému ................. 24Reportáž z průběhu letošního ročníku armádního závodu v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2010

U stolu i v misích ........................... 26O činnosti zaměstnanců resortu MO ČR v největší regionální mezivládní organizaci na světě OBSE

Střílející kajmani a spol. ............ 28Koncem ledna proběhly ve výcvikovém prostoru Hradiště ostré střelby druhé výsadkové roty 43. výsadkového praporu

Návrat k tradicím .......................... 38Od počátku příštího roku přestaneme být armádou šarží a přiblížíme se ke standardním hodnostním systémům v armádách NATO

Od holí až po hvězdičky ............... 40Malá historická exkurze hodnostními označeními armád v průběhu několika staletí

Hodnost podleslužebního zařazení ..................... 42Do půl roku budou příslušníci AČR informováni o konkrétních změnách jejich vojenské hodnosti a novém zařazení

Co se šrámy na duši? .................... 44O práci vojenského psychologa npor. Ladislava Kabáta

Nelehký, přesto úspěšný ............. 6Referáty z vystoupení ministra obrany Martina Bartáka a náčelníka Generálního štábu arm. gen. Vlastimila Picka na vyhodnocení splnění hlavních úkolů AČR v roce 2009

Pandury na sněhu ......................... 10Ze zimní přípravy velitelů a střelců-operátorů obrněných transportérů Pandur II

Zlepšeme vzájemnoukomunikaci ..................................... 12Rozhovor s prvním zástupcem NGŠbrigádním generálem Miroslavem Žižkou

Desatero muniční základny ....... 15Postupné snižování zásob technicky nezpůsobilé munice pokračuje

Přesně definované ambice ......... 18Sekce rozvoje druhů sil-operační sekce přichází s návrhem nové koncepcepřípravy vojsk

Sekce rozvoje druhů sil-operační sekcepřichází s návrhem nové koncepcepřípravy vojsk

Podnět z Česka ................................ 30Na pražském Pohořelci bylootevřeno Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky

Studenti přepadli Vaňkovku ..... 32Univerzita obrany Brno se představila návštěvníkům nákupního a společenského centra nevšedním způsobem

Přínosy spojařů .............................. 34Sekce KIS MO realizovala výstavbu komunikační sítě, která výrazně sníží náklady na nákup služeb elektronických komunikací

Nový rok – nové hodnosti ........... 36O změnách, jež přináší novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání

Brána do armády ........................... 46Vyškovská posádka slaví v těchto dnech pětasedmdesát let své existence

Zimní přežití pro děti ................... 48O zajímavé akci pro rodinné příslušníky pracovníků SOVZ Hradiště a KVV Karlovy Vary

Skřivánci na gumě ........................ 50Představujeme vyspělý bezpilotní letoun Skylark I-LE

Třináct do čtrnáctého ................... 54O činnosti Asociace Vojáci společně,jež sdružuje třináct občanských sdružení blízkých resortu obrany

Změna v péči o hrdiny .................. 55O válečné veterány se bude nově starat Čs. obec legionářskáKnihovna se vrací do centra ...... 56Posádková knihovna Praha působí od března na nové adrese

Strukturatréninkové jednotky ..................... 58Pokračování cyklu článků o možném způsobu zvyšování tělesné kondice

Military English ............................. 60Jazykový koutek

A spoj ................................................. 63

22

1818

2828

4848

2

A r

epo

rt

3/20

10

3

A r

epo

rt

3/20

10

Zima ukazuje svoji drsnou tvář. Na teploměru je sedm stupňů pod nulou, nárazy větru dosahují osmdesáti kilometrů za hodinu, jedna sněhová přeháňka střídá druhou. Přesto se neda-leko šumavského Špičáku shromažďují

nevím, jestli v tomto počasí vojáci vůbec přiletí,“ říká jeden ze záchranářů a sle-duje další příval nového sněhu ze zata-žené oblohy.

Sílící hluk motorů vrtulníku nelze přeslechnout. Profesionálové z kbelské 243. vrtulníkové letky (vrlt) opět proka-zují své mimořádné kvality. Zanedlouho již vojenský W-3A Sokol s trupovým číslem 0718 přistává na zasněženou plo-šinu v nadmořské výšce devět set metrů. Navzdory extrémním meteorologickým podmínkám je rozhodnuto „íemzet“ neboli instruktážně metodické zaměst-nání provést. „Členové posádek si dnes určitě sáhnou na svoje minima. Silný vítr je na hranici možností vrtulníku a dohlednost je velice snížená. Bude to létání v ostrých podmínkách,“ konstatuje

je již dlouhodobá. Jeden na druhého se můžeme plně spolehnout a to je v tísňových situacích klíčové,“ konstatuje kpt. Smik.

KDYKOLIV DO HOR„Tady devět devět nula jedna, povolte

vzlet,“ žádá kapitán vrtulníku řídícího létaní na ploše majora Jana Hercziga. „Vzlet povolen,“ zní jeho odpověď do vysílačky. Kbelský pilot zvedá páku kolektivního řízení a odpoutává „sokola“ od země. V ten okamžik však zmizí v obrovské sněhové kouli. Rychle vytáhne stroj zhruba do třicetimetrové výšky a nasadí letový kurz sto dvacet

stupňů. O pár minut později přilétá k vrcholu jednoho ze šumavských kopců.

„Letové posádky z 243. vrtulníkové letky zajišťují jak Leteckou záchrannou službu (LZS), tak Službu pátrání a zá-chrany (SAR). Během služby mohou být kdykoliv povoláni také k řešení krizové situace na horách. Se specialisty integro-vaného záchranného systému (IZS) tak musejí provést rychlý a účinný zásah. Není sporu o tom, že bez vzájemné

Text: Pavel LANGFoto: Jan KOUBA

zkušený pilot vrtulníku z 243. vrtulníko-vé letky kapitán Peter Smik.

Včera ráno mu skončila čtyřiadvacetihodinová služba v „záchrance“ na stanovišti v Líních, odkud zajišťoval leteckou záchrannou službu pro Plzeňský a Karlovarský kraj. „Služba byla docela náročná. Měli jsme dva zásahy, nejprve ke staršímu muži s poruchou vědomí a přímo odsud nás povolali k dopravní nehodě, při níž se vážně zranil spolujezdec z osobního auta. Na Šumavě to bude o obnově návyků a připomenutí si specifi k zásahu v horském prostředí. Rád se opět uvidím s plzeňskými hasiči. Spolupráce s nimi

specialisté Hasičského záchran-ného sboru Plzeňského kraje a horské služby, aby absolvo-vali dvoudenní součinnost-ní cvičení s příslušníky Armády ČR. „Nevím,

Sněhové přeháňky, silný vítr, tuhý mráz. S nadsázkou řečeno, počasí, že by psa ven nevyhnal. Těžce zraněnému lyžaři je však třeba neprodleně pomoci. Po zemi je to kvůli sněhovým závějím vyloučené, jedinou možností je tedy záchrana ze vzduchu. Záhy přilétá vojenský vrtulník a z jeho paluby se na laně spouštějí záchranáři. Podobnou akci lze ten den v okolí Železné Rudy vidět opakovaně.

Pavel LANGText:

ZÁCHRANAze vzduchu

VÝCVIKVÝCVIK

4

A r

epo

rt

3/20

10RUBRIKA

5

A r

epo

rt

3/20

10

44444444444444444444444444444444444444444444444444444

Ar

Ar

Ar

Arr

Ar

Arrrr

Arrrrrr

Ar

Ar

Ar

Arrr

Arrrrrr

Ar

A r

Arrrrrr

Arrrrrr

Arrrr

Arrrrr

Arrr

Arrrr

Arrrrrr

Ar

Arrrrrrrr

A r

AAA

A

AAA

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAep

ooop

oop

op

oep

ooop

oop

oep

op

oop

oep

oep

oop

oooop

opep

oep

op

op

op

oep

op

oep

oep

oep

oep

oep

op

oop

oop

oep

oep

oep

ooep

oep

oooooep

oep

ooopep

oep

oppppepeppppppppppppppppppppppeppppppppppppepepepepeppppppepppppepepeppepepeppppeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

rt

rt

rt trt

rt

rt trtrtrttttttrtrtrtrtrrrrrrrrr

3/2/23/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2/23/220

10010

010

01010010

010

01010010

010

01100000

V pondělí 1. února v 11.55 ob-držela Letecká záchranná služba (LZS) žádost o pomoc při záchra-ně ženy, která uvázla v nepřístup-ném terénu po pádu z vyhlídky nad obcí Svojšín na Tachovsku. Z letiště Plzeň-Líně okamžitě odstartoval vojenský vrtulník s lékařem majorem Zdeňkem Paškem a zdravotní sestrou Markétou Groulíkovou na palubě. „Ve velmi těžkém terénu se dalo přistát pouze na malém prostoru pod vyhlídkou,“ popisuje situaci pilot vrtulníku W-3A Sokol ka-pitán Milan Vydra. Major Pašek po vysazení z vrtulníku a odhadu situace urychleně přivolal na po-moc kolegy ze Kbel, kteří dis-ponují zařízením na vyzvednutí zachraňovaného z nepřístupného prostoru. Za pomoci hasičů se lé-kař se zdravotní sestrou dopravili k ženě, aby zajistili základní život-ní funkce a zabránili prochladnutí zraněné až do příletu vrtulníku SAR (Služba pátrání a záchrany) ze Kbel.

Následně pilot vrtulníku SAR kapitán Petr Šamaj zůstal na chvíli viset se svým strojem nad místem nehody. Z paluby W-3A Sokol se spustil záchranář s vakuovou matrací a společně s doktorem připravili ženu na vyproštění. Jeřábem ji vytáhli na palubu vrtulníku SAR a předali již při-pravenému stroji LZS, který ženu přepravil do nejbližší nemocnice.

Osádku vrtulníku SAR ze 24. základny dopravního letectva tvořili piloti kapitán Petr Šamaj, nadporučík Eduard Malina a palubní technik praporčík Petr Doleš. Záchranáři, kteří proved-li vyproštění, byli praporčíci Zdeněk Juris a Petr Michalík.

Text: mjr. Sabina INTROVIČOVÁ

součinnosti to nejde. Reálný společný výcvik je tím nejefektivnějším způso-bem přípravy,“ vysvětluje velitel roje 243. vrlt mjr. Herczig. „Ročně máme s IZS tři společné akce většího rozsahu. Dvakrát létáme hory, konkrétně je to na Šumavě a v Krušných horách, a jed-nou vodu na přehradě Hracholusky. Snažíme se přitom prostřídat všechny kapitány vrtulníků. Je to však minimum možného, aby si ještě udrželi návyky v této náročné letové činnosti.“

KAŽDÁ HODINA JE CENNÁ

Záchranu osob z nepřístupného terénu s využitím vojenského vrtulníku „driluje“ po oba dny také dvaadvace-tičlenná skupina hasičů-leteckých zá-chranářů HZS Plzeňského kraje. „Scénář cvičení je zaměřen na tři typy možného

nasazení. V dopoledním bloku se zra-něná osoba a záchranáři vyzve-

dávají na palubu vrtulníku jeřábem nebo se přepravují v podvěsu na laně, přičemž jsou přepravováni společ-ně zavěšeni na pětadvace-

timetrovém laně z těžko pří-stupného místa do určeného

prostoru. Odpoledne je cílem vý-cviku evakuace pasažérů z porouchané

lanové dráhy na zem,“ upřesňuje vrchní inspektor Karel Hůla, hlavní instruktor lezeckých skupin Hasičského záchranné-ho sboru Plzeňského kraje.

Stejně jako profesionálové z vrtul-níkové letky 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích si také on pochvaluje extrémní klimatické pod-mínky. „Mráz ještě zvyšuje náročnost zásahu záchranáře. Speciální vybavení, především sedáky, jsou vlivem nízkých teplot ztuhlé a podstatně hůře se s nimi manipuluje. Do karabin se dostává sníh a ty zamrzají. Upnout zachraňovaného do postroje je tedy mnohem náročnější.

Rovněž pohyb na namrzlé stupačce vrtulníku musí probíhat s největší opatr-ností. V reálu tak získáváme další cenné zkušenosti. Tím nejdůležitějším faktorem je bezpochyby to, že sladíme vzájemné postupy pro případnou záchrannou akci,“ konstatuje plzeňský instruktor. Vzápětí si však posteskne nad nevelkým množstvím společných letových hodin s armádními specialisty. „Toto je nejmen-ší porce. Samozřejmě že bychom uvítali vyšší intenzitu součinnostních cvičení. Upřímně řečeno, jsme rádi za každou hodinu ve vzduchu,“ říká K. Hůla.

KOULE Z PRAŠANU „Sedmsetosmnáctka“ se takřka ne-

zastaví. „Tady devět devět nula jedna, činnost ukončil, vracíme se na plochu,“ oznamuje pilot vrtulníku W-3A Sokol kapitán Milan Vydra. „Přistání povolu-ji,“ reaguje řídící cvičení. Po dosednutí na plochu se piloti a záchranáři rychle vymění a za chvíli již stroj opět stoupá. „Zásahy na horách pro nás nejsou ničím neobvyklým. Sotva trochu napadne sníh, horská služba nás začíná volat. Letos už jsem vezl zraněného lyžaře ze Železné Rudy do plzeňské nemocnice,“ říká kpt. Vydra a vzpomíná na záchran-nou akci v Krušných horách. „V noci tam zabloudili dva lyžaři. Venku bylo minus deset, takže šlo o čas. Promrzlé je objevila horská služba a my je na jeřábu vytáhli z lesa.“

Pilotáž nad zasněženou plochou či vodní hladinou považuje za nejtěž-ší „disciplíny“ záchranářské činnosti. „Zvířený prašan způsobuje velice špatnou prostorovou orientaci pro po-sádku. Kdyby pilot ztratil vizuální kontakt se zemí, mohl by chytit polohu

a zapříčinit mimořádnou situaci. Klíčové je orientovat se podle nějakého bodu na zemi, například příčnými stopami od rolby nebo zabarvením sněhu po dý-movnici. V noci je to ještě složitější,“ kon-statuje kapitán vrtulníku, přičemž klade důraz na perfektní spolupráci posádky. „V této chvíli je nenahraditelný palubní technik. Poslouchám jeho pokyny, který-mi mě navádí na přistání. Je vykloněný ze dveří a naviguje mě ‚ještě dva metry‘, ‚ještě metr‘ a ‚sedíš‘. On to zkrátka jistí. Jsou to mé druhé oči.“

Palubní technik praporčík Jaroslav Vlček dodává, že ani úkaz sněhové koule nesmí posádku vrtulníku rozhodit

a dává do placu několik praktických rad pro záchranáře na zemi. „Ve fázi přistání se může stát, že jej sfoukneme z místa, odkud nás vestoje s rukama do písmene ypsilon naváděl na přistání. Pokud by se ho pilot i poté striktně ‚držel’, mohl by převést stroj do náklonu a havarovat. Ostatně, to se přihodilo před pár roky německým kolegům. Proto je praktičtější, když si záchranář klekne a zaujme tak stabilnější pozici. Pilot se ho chytí a může podle něj přistávat i ve zmíněné praša-nem vytvořené kouli. Chce to trpělivost, dokud se sníh nevyfouká, abychom mohli bezpečně přistát,“ argumentuje prap. Vlček.

VÝCVIKVÝCVIK

6

A r

epo

rt

3/20

10

7

A r

epo

rt

3/20

10

UDÁLOSTUDÁLOST

„Jsem přesvědčen, že minulý rok, který byl nelehký, složitý, možná jeden z nejsložitějších, byl ve výsledku úspěšný,“ sdělil hned na začátku ministr obrany Martin Barták. I při vědomí výskytu negativních faktorů vyjádřil názor, že co se týká plnění úkolů, resort obstál na výbornou. Přičemž se musel vyrovnat s obtížnou ekonomickou situací, kdy přišly zásadní škrty v jeho rozpočtu. „Patřilo k tomu i něco, co nikoho nepotěšilo, mě nejméně, a to, že jsme museli zredukovat stavy,“ prohlásil. Byl to ale nezbytný krok. Celkový počet propuštěných činil zhruba 2 700 osob, z nich však pouze polovinu představovali uniformovaní vojáci.

V souvislosti s redukcí rozpočtu ministr připomněl, že se přeskupením prostředků podařilo velmi dobře zachovat provoz. „Nechceme více omezovat provoz a výcvik. Armáda má své poslání a k tomu se musí připravovat.“

PŮSOBENÍNA NAŠEM ÚZEMÍ

„Začnu tím, po čem veřejnost mnohdy volá, a to je působení armády na našem území, doplňování integrovaného zá-chranného systému,“ pokračoval Mar tin Barták. „Bohužel se tato nezastupitelná a výjimečná role armády ukáže až při nějaké nepříjemné události, přírodní kata-strofě, požáru, havárii. Anebo, jako tomu bylo v loňském roce, při povodních... Chci vám všem poděkovat za jejich zvládnutí... Pro mě bylo velmi důležité, když jsem navštívil postižená místa a na vlastní uši jsem slyšel, jak lidé říkají, ,hlavně ať vojáci se svou technikou neodcházejí, oni jsou naše jediná záchrana‘.“

MISE– VÝKLADNÍ SKŘÍŇ

I v oblasti působení v zahraničních operacích armáda – až na zakolísání,

které se netýkalo plnění úkolů – obstála vynikajícím způsobem. Ministr vysoce ocenil jedenapůlroční působení přísluš-níků 601. skupiny speciálních sil na jihu Afghánistánu, v jedné z nejsložitějších částí světa. Přiznal, že nikdy neslyšel tolik chvály od partnerů, kteří mají desetitisícové jednotky speciálních sil vy-bavené naprosto excelentním způsobem a kteří mu říkali, že my máme nejlepší lidi. „Osmnáct měsíců působení v těchto podmínkách s naší velikostí speciálních sil a při velikosti naší armády – to je historický krok.“

Ve stejné zemi už dva roky působí také český provinční rekonstrukční tým Lógar. „V Afghánistánu ho už dneska zná každý. Myslím, že to je opět vynikající úspěch... Po mnoha letech se nám podařilo do operace nasadit naše vrtulníky. Je to další mise českého letectva v bojových podmínkách. Doufám, že i ona bude stejně úspěšná jako ty ostatní.“ Ministr

Barták kromě ostatních příslušníků, jež byli nasazeni v Afghánistánu, vzpomněl také český tým na letišti v Kábulu, který cvičí afghánské piloty. Zmínil se o jeho zásluze na tom, že speciální jednotky Afghánské národní armády na vrtulnících, jež jim věnovala AČR, samostatně provedly už dvě akce.

personálních nebo materiálně-tech-nických prostředků a určitě to velmi zvýrazní naši transparentnost a věro-hodnost v Alianci,“ konstatoval přitom ministr. „Dnes jsme považováni za jed-noho z hlavních partnerů v zahraničních operacích. Náš příspěvek v Afghánistánu rozhodně není zanedbatelný, a to

hodností se Severoatlantickou aliancí. Zapomenout nelze ani na novou mož-nost vyrovnat se s některými negativními jevy, jež je ovšem nejlépe zachytit už při vstupu vojáka do služby, a ne až v jejím průběhu. Současně připomněl, že nyní prochází procesem novelizace zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR.

PÉČE O HRDINY„Hodně jsme udělali pro náš his-

torický odkaz,“ podotkl dále ministr obrany a vyzdvihl podíl pracovníků Vojenského historického ústavu a všech, kteří se podíleli a podílejí na přibližování naší slavné historie veřejnosti. „Otevřel se Národní památník na Vítkově, což je místo pro armádu zvlášť důležité a příznačné. Konečně stojí pomník Anthropoidu (výsadku, jenž za 2. světo-vé války provedl atentát na Heydricha – pozn. red.), což je připomínka pro mě možná nejvýznamnější akce v novodo-bých vojenských dějinách. Musím ještě zmínit stálou výstavu na téma heydrichi-ády otevřenou v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.“

S tím pak spojil i svou poznámku ohledně žijících veteránů. „Snažili jsme NELEHKÝ,

přesto úspěšný

Text: Jaroslav PAJERFoto: Jan KOUBA

„Děkuji vám za odvedenou práci,“ to je jeden ze vzkazů místopředsedy vlády ČR a ministra obrany Martina Bartáka, který několikrát zazněl v jeho vystoupení na vyhodnocení splnění hlavních úkolů Armády České republiky v roce 2009. Stalo se tak 10. února v Praze za účasti nejvyšších představitelů resortu, řídících pracovníků a velitelů jednotlivých složek, útvarů a vojenských zařízení.

„Voják, který není konfrontován po výcviku nasazením v bojové situaci, může být pouze dobrým vojákem, ale ne vynikajícím

nebo skvělým vojákem.“

„Nejde o to postavit domy pro veterány a všechny tam sestěhovat,ale naopak přijít k nim a pomoci jim v tom, aby mohli co nejlépe žít.“

„Pozornost si zaslouží i náš Air Policing v Pobaltí,“ poznamenal dále. Poprvé tak plnily úkoly naše nadzvu-kové letouny mimo území republiky, nepočítáme-li výcvik. I tato mise byla velmi úspěšná, což podle ministro-vých slov určitě ospravedlňuje naše investice do letectva.

„Také v Kosovu jsme obstáli dobře. Budeme ale následovat doporučení NATO a snížíme zde svou účast,“ uvedl na adresu působení příslušníků AČR v balkánské misi, kde by měla ve druhém pololetí, půjde-li vše podle plánu, zůstat zhruba stovka českých vojáků.

V této souvislosti pak podtrhl, že když jedna mise přechází do fáze, kdy na mís-tě zůstává jen tzv. odstrašující přítom-nost vojsk, tak to umožní koncentrovat síly jinde, kde mezinárodní společenství, a tím není jen Severoatlantická aliance, potřebuje co nejvíce pomoci. „V současné době je takovým místem Afghánistán. Je to určitým způsobem zefektivnění a zoptimalizování toho, kam vojáky posí-lat. Ale jinak jsme vždy razili myšlenku, že nemůžeme být vzhledem k rozsahu naší armády ve všech misích. Můžeme se koncentrovat na jednu dvě oblasti. Ale samozřejmě z úrovně velitelské, operační, poradenské lze přispívat kdekoliv. Však se také účastníme mnoha operací, kupříkladu Evropské unie, ať je to ATALANTA nebo ALTHEA, a jsme i v misi mezinárodních pozorovatelů na Sinaji. Prostě je dobré být tam, kde se něco děje, mít o tom aktuální informa-ce a vlastní přísun detailů.“

Významným krokem je vládou přijatá tzv. Střednědobá koncepce působení České republiky v operacích v za-hraničí. Tento materiál předpokládá schvalování zapojení sil a prostředků Ministerstva obrany do zahraničních misí v Parlamentu ČR na období dvou let s výhledem na rok třetí. „Umožní nám to mnohem lepší plánování, generování

především kvalitativně, ale i kvantita-tivně. Tím ovšem nechci říci, že bychom neměli dál usilovat o ještě větší aktivitu. Jak už jsem mnohokrát zdůraznil, voják, který není konfrontován po výcviku nasazením v bojové situaci, může být pouze dobrým vojákem, ale ne vynikají-cím nebo skvělým vojákem.“

Martin Barták rovněž vyjádřil svou vizi ohledně významnějšího zastoupení českých profesionálů v mezinárodních strukturách, především v operacích. „Aby, až přiletíme do Kábulu nebo do Kosova, tam čekal generál, kterému

se všude otevírají dveře. Abychom měli větší možnost hovořit do plánování sa-motného průběhu operací. Myslím, že to je i významná prezentace navenek.“

Za úspěch v legislativní oblasti pak označil prosazení novely zá-kona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Došlo tak ke srovnání

se zejména o to, aby dostávali péči, již vyžadují, abychom vyhověli jejich potře-bám. Nejde o to postavit domy pro ve-terány a všechny tam sestěhovat, ale naopak přijít k nim a pomoci jim v tom, aby mohli co nejlépe žít. Protože to jsou ti hrdinové, bez kterých bychom tady dnes nebyli.“

8

A r

epo

rt

3/20

10

9

A r

epo

rt

3/20

10

„Rok 2009 měl být pro Armádu České republiky rokem organizační a personál-ní stabilizace, ale v konečném důsledku se stal rokem zásadních změn,“ konstato-val v úvodu náčelník Generálního štábu armádní generál Vlastimil Picek. „V dů-sledku ekonomické krize byl v polovině roku podstatně snížen rozpočet resortu Ministerstva obrany, což mělo a samo-zřejmě i v budoucnosti bude mít dopad na další rozvoj armády.“

Z uvedených důvodů se výrazně snížily počty vojáků i občanských zaměstnanců, což se zásadně odrazilo ve změně plánované transformace počtů osob. Z důvodů restrikcí bylo v průběhu roku propuštěno 1 351 vojáků z povolání a 1 382 občanských pracovníků. Mimo re-striktivní opatření bylo dále propuštěno 256 vojáků a 403 o. z. Než byl pozastaven nábor, bylo do služebního poměru vojá-ka z povolání přijato 847 nových profesi-onálů. Po provedení všech personálních opatření došlo v roce 2009 k celkovému úbytku personálu o 2 545 osob.

Přesto transformace ozbrojených sil pokračovala. Zdokonalovala se připra-venost jednotek pozemních a vzdušných sil, vyčleněných prvků logistické podpo-ry a zdravotnického zabezpečení se za-měřením na posílení výstavby nasaditel-ných sil. Nadále probíhaly modernizační projekty, do armády byla zařazena řada nové výzbroje, techniky a vybavení.

„Ekonomická situace se pravdě-podobně stabilizuje, nicméně nebude to záhy,“ prohlásil v závěru svého projevu Martin Barták. „Za jeden z úspěchů považuji, že se podařilo zachovat alespoň takový rozpočtový rámec, kdy jsme prosadili některé vazby, které resort vyjmuly z dalších škrtů minimálně pro toto období. Doufám, že tomu tak bude i nadále. Všechno totiž má své meze. Určitě, můžeme se přizpůsobovat do nekonečna. Můžeme měnit strukturu, můžeme snižovat počty. Ale žádná země ani v krizi nesahá na takto pevný pilíř, jakým je bezpečnost a obrana země. Protože, a tím nechci říct, že by nám to hrozilo, když dochází k zakolísání, eventuálně k hroucení státních struktur, armáda je jednou z opor pro obyvatelstvo.“

Současně upozornil, že v souvislosti s připravovanou Koncepcí rozvoje AČR teď probíhá proces sledující optimalizaci a zefektivnění resortních struktur. „V NATO to zaznělo úplně jasně. Velitelské struktury jsou přebujelé, nejsme připraveni na nové bezpečnostní prostředí, tak jak bychom měli. Už neprobíhá studená válka! To znamená, že musíme být pružnější, menší, efektivní, mobilní... Ať se ale toho nikdo nebojí, každý dostane na výběr... Nechci, aby se snižovaly stavy, nechci, aby se někdo propouštěl. Bude to každého volba.“ Objasnil, že pokud se změny dotknou armády, tak budou spočívat zejména v přeskupení. „Čili předpokládáme více výkonných a méně administrativních činností. Ale každý dostane příležitost, nikdo nebude muset odejít.“

Dále vysvětlil, že se musí stát samo-zřejmostí, aby každý velitel nesl osobní odpovědnost a nemohl se vymlouvat, že neví, co se děje v jeho mužstvu, že neví, jaké tam má lidi. Rovněž pouká-zal na to, že je třeba oddělit strategickou úroveň od operační. „Musejí se jasně vymezit kompetence, aby se vědě-lo, kdo komu velí a kdo za co nese odpovědnost.“

V závěru ministr obrany Martin Barták přítomné vyzval, aby současnou ekono-mickou krizi chápali jako příležitost, jak věci rozhýbat. „Je potřeba situaci využít pozitivně. Takže dotáhněme ještě některé procesy. Osobně dohlédnu na to, aby navrhované změny byly efektivní a aby dopadly tam, kam mají. A budu dbát na to, aby skutečně na úkor administra-tivních procesů posílily výkonné složky, výkonné činnosti.“

AČR se v roce 2009 zúčastnila něko-lika zahraničních misí a operací: Joint Guardian v Kosovu (KFOR), EUFOR Tchad/RCA na území středoafrické Čadské republiky, výcvikové mise NATO (NTM-I) na území Iráku, kte-rá skončila počátkem roku 2009, Air Policing při ochraně vzdušného pro-storu pobaltských republik, působení na operačním velitelství EU v SRN, pozorovatelských misí OSN v Kosovu, Gruzii, Afghánistánu a Demokratické republice Kongo. Nejsložitějším zastou-pením byla a je naše účast v misi ISAF v Afghánistánu. Zde čeští vojáci působili na několika místech – na mezinárodním letišti v Kábulu (KAIA), v provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v Lógaru na základně Shank, pomáhali nizozem-skému PRT v provincii Uruzgán na zá-kladně Deh Rawood a do operace Trvalá svoboda se zapojili příslušníci 601. skupi-ny speciálních sil.

„Armáda České republiky splnila v roce 2009 všechny úkoly vyplývající ze spojeneckých závazků velmi dobře, a to i navzdory problémům několika jedinců s konzumací alkoholu v KFOR a projevům extremismu v ISAF, které vrhly špatné světlo na jinak dobře odve-denou práci našich vojáků,“ zdůraznil generál Picek. „Dosažený výsledek je potvrzen našimi partnery v Alianci i Evropské unii a kladného uznání se nám dostalo také na velitelství NATO v Bruselu.“

Ve prospěch plnění mezinárodních závazků ČR vůči Unii bylo ve druhé po-lovině roku vyčleněno česko-slovenské Battle Group (BG) EU v síle praporního úkolového uskupení. To znamenalo, že od začátku července do konce prosin-ce bylo v pohotovosti připraveno k nasa-zení 1 800 osob. „Předseda Vojenského výboru Evropské unie generál Henri Bentégeat vysoce ocenil připravenost uskupení a vyjádřil spokojenost s podpo-rou České republiky evropské bezpeč-nostní a obranné politice,“ potvrdil při té příležitosti náčelník Generálního štábu. V souvislosti s tím zároveň připomněl, že jsme již zahájili plánování účasti našich jednotek v silách BG pro druhou polovinu roku 2012 pod vedením SRN.

Dále česká armáda v minulém roce vyčleňovala zhruba 230 osob s technikou ve prospěch NATO Response Force

(NRF), jejichž základ tvořilo úkolové uskupení pasivních sledovacích systémů Věra a četa dekontaminace chemického vojska.

„Síly a prostředky AČR se rovněž po-dílely na řešení povodňové situace, která vznikla v souvislosti s vývojem počasí na přelomu června a července na území republiky,“ uvedl dále Vlastimil Picek. „Celkově bylo nasazeno 1 063 osob a 239 ks techniky z 20 vojenských útvarů a zařízení, které působily v 21 ob-cích na území Moravskoslezského, Olomouckého, Jihočeského, Ústeckého a Pardubického kraje.“ Neopomněl zmí-nit ani povolání 300 vojáků k plnění úko-lů Policie ČR v době konání Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci (14. 2.–2. 3.) a vyčlenění dvou chemic-kých odřadů z 31. brchbo v počtu 70 osob a 24 ks techniky ve prospěch IZS. Mezi významné události, na jejichž zabezpe-čení se armáda podílela, patřila také ná-vštěva prezidenta USA Baracka Obamy v Praze 4. a 5. dubna a třídenní návštěva republiky papeže Benedikta XVI. koncem září. Vojáci se podíleli i na zajištění akcí spojených s českým předsednictvím Radě EU. K tomu vytvořili rotní úkolové uskupení složené z 35 pyrotechniků, sed-mi psovodů a 93 řidičů. Své úkoly splnilo bez výhrad.

Jedním z hlavních úkolů armády byl požadavek pokračovat ve zvyšo-vání podílu nasaditelných jednotek a vojenských schopností sil a prostřed-ků vyčleňovaných do NRF a BG EU. „V roce 2009 splnila armáda u pozem-ních sil závazek vyplývající z istanbul-ského summitu a ze směrnice ministra obrany dosažením podílu 61 % nasadi-telných a 9 % udržitelných sil,“ pro-hlásil generál Picek. Pokračovalo též upřesňování plánu vyčlenění sil do NRF na roky 2010 až 2014, které zohledňuje změny v konceptu NATO pro tyto síly. Dochází totiž k jejich rozdělení, a to na Immediate Response Force (IRF – síly okamžité reakce) a Response Force Pool (RFP – což by se dalo přeložit asi jako „záloha sil reakce“). Průměrné vyčle-nění sil ČR do NRF se v dlouhodobém rotačním plánu bude pohybovat kolem 650 osob ročně.

„V oblasti výstavby sil byly plněny ze-jména úkoly spojené s tvorbou Koncepce rozvoje AČR, která bude na základě rozhodnutí Ministerstva obrany dokon-čena v tomto roce,“ objasnil náčelník GŠ. „Úspěšně bylo dokončeno zpracování Katalogu požadovaných operačních schopností AČR do roku 2018, ze kterého

vychází Plán rozvoje operačních schop-ností ozbrojených sil ČR na roky 2012 až 2018. Oba dokumenty vytyčují úkoly v oblasti dosahování vojenských schopností ozbrojených sil ČR a bu-dou aktualizovány zejména na základě dynamicky se měnících požadavků v závislosti na nejnovějších poznatcích z praktického působení ozbrojených sil ČR v operacích.“

Generál Picek připomněl i modernizační projekty, zaměřené na zavedení nových druhů techniky. Prvním z nich byla dodávka 79 kusů landroverů Kajman, dalším pak nákup kolových obrněných transportérů Pandur, jichž armáda do konce roku 2009 převzala k užívání 17 kusů.

„Na základě omezení fi nančních zdrojů byl projekt Vojáka 21. století rozdělen na dvě etapy,“ upozornil NGŠ. „Nejvýznamnější částí první etapy, což jsou roky 2010 až 2015, je přezbrojení pozemních sil ručními zbra-němi, jež bu-dou používat munici stan-dardizovanou v NATO včetně souvi-sejícího vyba-vení. V druhé etapě, tj. po roce 2015, je plánováno přezbrojení ostatních jednotek AČR ručními zbraněmi, pořízení nové balis-tické ochrany a doplnění modulárního bojového kompletu jako celku spojovací-mi a komunikačními prvky.“

Poté pokračoval ve výčtu dalších mo-dernizačních projektů. Zmínil pořízení 1 000 pistolí Glock 17 určených pro vy-brané jednotky pozemních sil a jednotky působící v zahraničních misích. V sou-ladu s připravovaným nasazením vrtul-níkové jednotky do ISAF probíhal loni projekt modernizace Mi-171Š. V jeho rámci bylo upraveno pět kusů těchto strojů, ze kterých jsou již tři v misi nasa-zeny a zbylé vrtulníky slouží k výcviku. Rovněž výstavba vojenských základen probíhala v souladu se Střednědobým plánem a jeho úpravami v souvislosti se snížením zdrojů. Realizovaly se jak národní projekty, tak i projekty v rám-ci NSIP (NATO Security Investment

Programme – program bezpečnostních investic NATO), jako např. v posádkách Čáslav, Náměšť nad Oslavou, Štěpánov a Týniště nad Orlicí. Vzhledem k ome-zenému rozpočtu byly odsunuty modernizace a výstavba nemovité infrastruktury základen pozemních sil. Pokračovala pouze příprava jejich pro-jektové dokumentace pro posádky Jince, Bechyně a Rakovník. Od minulého roku jsou rovněž zavedeny nové výstrojní součástky pro vojáky vysílané do za-hraničních operací. V rámci projektu výstavby Armádní radiační monitoro-vací sítě bylo vybudováno 17 měřicích míst u vybraných útvarů s cílovým efektem u Centra výstrahy ZHN v obci Hostivice-Břve. V oblasti výstavby KIS proběhla realizace projektu Transportní síť II v celkové hodnotě 458 milionů Kč. Projekt přinesl zvýšení přenosové kapacity mezi hlavními posádkami

a v letošním roce se předpokládá po-stupné snižování provozních nákladů na pronájem telekomunikačních okruhů. (Píšeme o něm v samostatném článku na str. 34–35 – pozn. red.).

„V roce 2010 čeká naši armádu řada složitých úkolů,“ řekl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek v závěru svého vystoupení. „Hlavní úsilí bude zamě-řeno na dosažení transformačních cílů, kterými jsou optimalizace organizačních a personálních struktur, jež jsou ne-zbytnou podmínkou pro další posílení operačních schopností a zvýšení podílu nasaditelných sil. Čeká nás tedy velmi náročné období. Budeme muset přijímat řadu mnohdy i nepopulárních opatře-ní. Jsem však přesvědčen, že společ-nými silami úkoly a výzvy před nás postavené splníme.“

Z vystoupení náčelníka Generálního štábu

armádního generála Vlastimila Picka

UDÁLOSTUDÁLOST

RUBRIKA

10

A r

epo

rt

3/20

10RUBRIKA

11

A r

epo

rt

3/20

10

FOTOREPORTÁŽ

Hradiště, střelnice bojových vozidel Mětikalov, pět dnů před koncem ledna. Osmnáct příslušníků 41. mechanizované-ho praporu 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce si zde pod velením npor. Jiřího Kovalčíka užívalo specifi ka zimního výcviku. V praxi především prověřovali svoje obrněná vozidla.

Pandury už pomalu přestávají svítit novotou. Především řidiči se s nimi důkladně seznámili. Mají za sebou tisíce kilometrů v rámci různých testů a ná-ročného výcviku ve Vyškově a v Žatci. Vojáci si jak interiéry, tak jízdní vlastnos-ti obrněných transportérů chválí.

Hlavním úkolem však tentokrát ne-byla jízda v terénu, ale střelby. Jednalo se o součást výcviku velitelů a střelců--operátorů vozidel. Výzbroj panduru tvořená teleskopickou zbraňovou základ-nou RCWS-30 se totiž zásadně liší nejen technologicky, ale i z hlediska obsluhy od výzbroje starších bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, kon-krétně BVP-2, BVP-1, OT-64 a OT-90.

PANDURYna sněhu

Text: Martin KOLLERFoto: Jan KOUBA

FOTOREPORTÁŽ

Výdej ledově zmrzlé víceúčelové munice se žlutě označenými granáty (průbojná má granáty černé, podkaliberní zelené se stříbrnou špičkou, cvičná modré a školní zelené) a pásů s nábojipro spřažené kulomety.

Kolové obrněné transportéry Pandur II 8 × 8 byly před zavedením do výzbroje často terčem kritiky. Vojáci, kteří je používají, však mají jiný názor.

Optické periskopy a zaměřovače systémově nahradila elektronika. Prostor kolem vozidla je snímán třemi kamerami a sledování bojiště je zajištěno pomocí dvou senzorových hlavic osazených CCD a infračervenými kamerami. Obě hlavice jsou upevněny na vrchu dálkově ovládané věže ve výšce 3,5 m nad zemí. To vytváří nezanedbatelnou výhodu z hlediska pozorování v členitém terénu. Velitel a střelec z nich získávají na disple-jích vizuální informace pro vyhledávání a zaměřování cílů. Displej však nemá hloubku a periferní vidění klasické op-tiky. Proto je třeba pozorování i zamě-řování cílů neustále trénovat. V blízké budoucnosti přispějí ke zkvalitnění výcviku toužebně očekávané trenažéry, které zároveň sníží náklady.

Devět velitelů a stejný počet střelců--operátorů cvičilo ve čtyřech vozidlech vyhledávání cílů a následně provádělo ostré střelby pod velením mjr. Vladimíra Adamíka. Všichni účastníci věděli, že pravděpodobnost přesného zásahu zvyšují, mimo uvedených přístrojů,

stabilizace lafetace zbraní ve dvou rovi-nách a laserový dálkoměr, který slouží k dodatečné aktualizaci vzdálenosti a rychlosti pohybu cílů. Obsluhu uve-deného elektronického vybavení, které plní funkci systému řízení palby, již bez problémů zvládli.

V průběhu střeleb byla prověřena hlavní výzbroj pandurů, tvořená původ-ně námořním řetězovým automatickým kanonem ATK Mk44 (objevuje se rovněž označení MK44) ráže 30 mm a spřa-ženým kulometem FN MAG (M240) ráže 7,62 mm. K ničení cílů byly použity dva druhy munice, konkrétně víceúče-lová MP (Multipurpose) a průbojná AP (Armour Piercing).

Střelby probíhaly ve dne i v noci bez ohledu na počasí. Naplnily očekávání všech zúčastněných a potvrdily kvalitu výzbroje pandurů.

V mrazu není plnění podavačů munice segmenty pásu snadnou záležitostí.Mezi vojáky je vidět jedna ze senzorových hlavic.

Pro nasednutí či vysednutí z vozidla je třeba na kluzkém terénu svižně pohnout promrzlým tělem.

Nelze zapomínat na řidiče,protože jejich kvality, především způsob jízdy

v terénu, mohou ovlivnit výsledky střeleb.

12

A r

epo

rt

3/20

10

13

A r

epo

rt

3/20

10

ROZHOVORROZHOVOOOOOOOOORRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR ROZHOVOR

Aby někdo nastoupil z funkce zástupce velitele společných sil rovnou na post prvního zástupce NGŠ, se tak příliš často nestává. Jak jste přijal tuto informaci?

Ofi ciálně jsem se to dozvěděl až v okamžiku, kdy jsem byl na personálním pohovoru u náčelníka Generálního štábu. Musím se přiznat, že mne to hodně překvapilo. Nejde přitom jen o ten velký posun z funkce velitele pozemního vojska na post prvního zástupce náčelníka Generálního štábu, došlo také k výraznému zrychlení mé vojenské kariéry. Je mi čtyřicet šest let a zatím neuvažuji o odchodu z armády. Po skončení

funkce prvního zástupce náčelníka Generálního štábu přitom už příliš možností pro pokračování vojenské kariéry není.

Co to představuje pro vás osobně?

Tady existují dvě roviny, jedna je profesní a druhá rodinná. Vzhledem k tomu, že jsem před svým nástupem do Olomouce sloužil v Praze s perspektivou, že má kari-éra bude pokračovat právě v hlavním městě, rozhodli jsme se pro výstavbu rodin-ného domu kousek od Plzně. Mezitím se však situace změnila a já byl v květnu 2008 ustanoven do funkce velitele pozemních sil v Olomouci. Musel jsem tedy dojíždět

až z Plzně. Z tohoto pohledu rodina jednoznačně přivítala změnu. Z Prahy jsem totiž schopen prakticky denně dojíždět domů. Co se týče

profesní stránky, tak v po-sledních letech jsem se musel vyrovnat s častými personál-ními změnami. Od roku 2005 jsem prošel pěti funkcemi

s rozdílnou pracovní náplní. Takže vlastně nic nového pod sluncem.

Na Generálním štábu jste v minulosti již působil, změnila se podle vás od té doby nějak tato složka?

To, že jsem tady v minulos-ti již pracoval, je pro mne sa-mozřejmě nesporná výhoda. Nemálo věcí již znám. Jako ředitel samostatného odboru jsem ale zase až tolik neviděl do těch nejvyšších pater. Z to-hoto pohledu je to pro mne nová věc. Jako zásadní vidím, že se začali vracet lidé ze zahraničních struktur a z misí a že na Generální štáb nastoupili v posledních letech bývalí velitelé brigád. To bych považoval jako určité oživení. Tito lidé jsou nejen jazykově vybaveni, ale mají zkušenosti z mezinárodního prostředí

a potřebnou praxi z vojsk. Na druhou stranu jsou tady někteří jedinci přece jen už dlouho. Je potřeba posoudit, jaký je jejich přínos a zda jsou schopni jít s dobou.

Podle vašeho názoru se tedy Generální štáb v oblasti myšlenkového a tvůrčího potenciálu posunul významně kupředu?

Určitě. Lidé tady mají své nesporné kvality. Jde jenom o to, aby si i nadále udrželi kontakt s vojsky. To je ne-smírně důležité pro operati-vu, která se tady řeší.

Nemáte obavy, že i vás ta funkce změní?

Byl bych asi naivní, kdy-bych si myslel, že na mne nebude mít žádný vliv. Jsem tady měsíc a kromě dvou tří dnů sedím pořád v kanceláři ZLEPŠEMEZLEPŠEME

vzájemnou vzájemnou komunikacikomunikaci

Text: Vladimír MAREKFoto: autor a Marie KŘÍŽOVÁ

Počátkem letošního roku nastoupil do funkce prvního zástupce náčelníka Generálního štábu brigádní generál Miroslav Žižka. Při té příležitosti jsme ho požádali o rozhovor.

a nevím, čemu se dřív vě-novat. Nejedná se ale pouze o mne. Je potřeba, aby se tomu postavili všichni hlavní funkcionáři a měli jeden tah na bránu.

Společně s generálem Opatou zastupujete nyní ve vrcholových funkcích čtyřicátníky. Dá se říci, že přišel nový tým, který je naladěn na stejnou notu?

Zatím uplynula velice krátká doba na to, abych mohl něco takového pro-hlásit. Pro mne je výhoda, že jsem jako velitel pozem-ních sil úzce spolupracoval s generálem Opatou. Jsem přesvědčen, že mezi námi není zásadní rozpor v myš-lenkách, které bychom chtěli realizovat. Obdobné je to i s ostatními vrcholovými funkcionáři, tedy s generálem Bečvářem, Tesaříkem a samo-zřejmě armádním generálem Pickem. Jiná otázka je, zda

celkově jako top management této armády táhneme za je-den provaz. Zatím je příliš brzy, abych na to dokázal odpovědět.

Nastoupil jste do funkce v poměrně hektické době, kdy dochází k významným reorganizačním změnám. Úkoly musíte řešit doslova za pochodu. Už máte nějakou představu, na které oblasti se prioritně zaměříte?

Pro mne je především urču-jící, že jsem prvním zástup-cem náčelníka Generálního štábu. Mám přímou odpo-vědnost za dva útvary. Tedy za Ředitelství zahraničních aktivit a Posádkové veli-telství Praha. Mám zájem na tom, aby v maximální míře fungoval servis pro ná-čelníka Generálního štábu, a to z hlediska úkolů, které plní směrem do zahraničí. Zatím nechci hodnotit, zda výběr vojáků do zahraničních

14

A r

epo

rt

3/20

10

15

A r

epo

rt

3/20

10

ROZHOVOR

misí a struktur je skutečně optimální. I na to bych se ale rád podíval. Pokud se týká domácích věcí, budu usilo-vat o to, abychom se stali armádou, která bude kvalitně personálně i materiálově vy-bavená a schopná plnit úkoly plynoucí ze všech strategic-kých dokumentů.

Existuje určitý rozpor v akcentování prioritních úkolů, které by AČR měla plnit. Podle jednoho názoru leží těžiště v zahraničních misích, podle druhého by se mělo preferovat zajištění obrany vlastního území. Jak vnímáte tento problém vy?

V poslední době jsme skutečně kritizováni za to, že upřednostňujeme expediční charakter armády na úkor plnění úkolů v České republice. Je potřeba si ale uvědomit, že z našeho členství v NATO nám plynou určité závazky. Myslím si,

že v AČR existuje vyváženost. Vojáci, kteří jsou připraveni na nasazení v misích, jsou schopni plnit zadání v České republice. Názorným příkladem je 7. brigáda, která zajišťovala zahraniční mise v afghánském Lógaru a zároveň byla schopna pomoci při řešení nenadálých povodní v loňském roce na Moravě. Pokud bychom upustili od vysílání lidí do zahraničních misí, určitě by se to projevilo na jejich profesionálních kvalitách. Budou jim chybět bojové zkušenosti z působení v mezinárodním prostředí. Začal jsem sloužit v naší armádě v dobách, kdy se do misí nejezdilo. Neustále jsme se tehdy na něco připravovali, ale nikdy jsme si to nemohli v praxi vyzkoušet. Nevěděli jsme, zda to děláme opravdu dobře. Opakovaně bylo deklarováno, že máme mít armádu s expedičními

schopnostmi. V žádném případě ale ne expediční armádu.

Lidé nasazení v zahraničních misích jsou schopni velice rychle se učit a přizpůsobovat požadavkům. Jak moc vás překvapuje tato fl exibilita?

Neřekl bych, že mne to pře-kvapuje. Mnohdy sami sebe podceňujeme a nedoceňuje-me. Potenciál, který v sobě máme, je skutečně na dobré úrovni. Nezbývá nic jiného, než ho využít a pracovat s ním. Osobně vidím v tomto směru jediný problém, a to je otázka vzájemné komunikace. Někteří naši vojáci i velitelé mezi sebou nekomunikují. I když neexistuje shoda ná-zorů, je nezbytné si sporné zá-ležitosti mezi sebou vyříkat.

Po letech jakéhosi akvizičního půstu se v poslední době doslova roztrhl pytel s armádními modernizačními programy. Znamená to, že se naše armáda poměrně rychle proměňuje v moderní ozbrojené síly?

Ani v minulosti jsem si nemyslel, že bychom nebyli moderní armádou. Samozřejmě, zbraně, které jsme měli, byly poplatné nejen době, ale i válčišti, na kterém se předpokládalo vedení bojové činnosti. V posledních dvou desetiletích se tato

oblast z geografi ckého hlediska výrazně rozšířila. Zbraňové systémy, které naše armáda nakupuje, jsou určeny především k tomu, aby byla schopna vést činnost v těch oblastech, ve kterých je nasazena. Získáváme nejen větší palebnou sílu a lepší schopnosti ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance – vojenské zpravodajství, sledování a průzkum), ale především se zvyšuje balistická ochrana. A to je velmi důležité.

Pracuje se na nové koncepci výcviku a dalších programech. Znamená to, že se snažíme posunout naši armádu dál?

Koncepce výcviku by měla odpovídat podmínkám reálného nasazení. Tomu musí být přizpůsobena struktura výcviku, obsahová náplň a efektivnost těchto zaměstnání. Potřebujeme ujednotit celou přípravu do mise. Chceme, aby všechny jednotky cvičily například pro nasazení v Afghánistánu podle stejných standardů. Mělo by to být ruku v ruce s předpokládanou realitou nasazení. Celá tato oblast musí být zajištěna jak materiálně, tak i z hlediska učebně-výcvikové základny. A to je v poslední době limitováno fi nančními prostředky.

Stručná vizitka Základny munice má v současnosti následující podobu – ústřední skladová, zkušební a zásobovací instituce AČR v podřízenosti staro-boleslavského Velitelství sil podpory. Velitelství ZM se nachází v Týništi nad Orlicí a do jeho organizační struktury spadají zásobovací střediska Hostašovice, Nový Ples, Dobronín, Mladkov, Týniště nad Orlicí, Květná, Čermná nad Orlicí, Travčice a pokusná dělostřelecká střel-nice ve Vojenském újezdu Libavá. Počty zaměstnanců rok co rok klesají, za posled-ních pět let zhruba o polovinu. V bezmála třech stech skladištích základny, s užitnou plochou devadesát tři tisíc metrů čtve-rečných, se nachází přes šestatřicet tisíc tun zásob dělostřelecké, pěchotní, letecké, ženijní, protitankové a školní munice. Za loňský rok z nich bylo vydáno cca 1 905 tun, přičemž se spotřebovalo 635 t,

Text: Pavel LANGFoto: Jan KOUBA

Evidovat, skladovat, vydávat, nakupovat, přezkušovat, ošetřovat, delaborovat, likvidovat, zásobovat, střežit – to je desatero odborných schopností týnišťské Základny munice (ZM). Toto výjimečné zařízení Armády České republiky dlouhodobě zásobuje municí, výbušninami, řízenými střelami a pyrotechnickými prostředky vojenské útvary a zařízení nejen při jejich výcviku, ale také při bojovém nasazení v zahraničních operacích.

Z VOJENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111115555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555

Ar

Ar

Ar

Arr

Ar

A r

A r

Arrr

Ar

Arrr

Ar

A rr

A rrr

A r

AAAAA

A

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAooooooooooooooooooooooooo

pooooooo

pooo

po

pppppppppepppppepppepepeppepeppppepepeppppppeeeeeeeet ttt ttttttttttttttrttttttttrtttrtttrtrtrtrtrrrrrrrrrrrrrrrrr

223/

2223/

2223/

223/

23/

2/23/2

3/3/3/0000000100000010011111111111101110101000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

DESATERODESATEROmuniční základnymuniční základny

16

A r

epo

rt

3/20

10

17

A r

epo

rt

3/20

10

Z VOJENSKÝCH ZAŘÍZENÍZ VOJENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

odprodalo 313 t, zlikvidovalo v resor-tu obrany 948 t a v civilních zařízeních 8 tun munice. Nově se nakoupilo 303 t, například munice pro kolové obrněné transportéry Pandur, letecká munice pro víceúčelové nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen nebo munice pro spe-ciální a bojové jednotky Armády ČR. Od letošního roku lze k výše uvedené-mu přičíst také nákup nábojů pro lehká obrněná vozidla Iveco. Vloni ZM zásobila

kontingenty Armády ČR na zahraničních misích 735 tunami a VÚ a VZ AČR v tu-zemsku 748 tunami nejrůznějších druhů munice. Základna munice rovněž provádí zkrácené vojskové zkoušky.

TECHNOLOGICKÝ SKOK

Jedním z hlavních úkolů tohoto zařízení je postupné snižování zásob

nadpočetné a technicky nezpůsobilé munice. „Celková hmotnost technicky nezpůsobilé munice určené k delaboraci u ZM činí 3 034 tun. Ve skutečnosti to představuje zhruba 4,6 milionu kusů munice,“ říká náčelník Základny munice plukovník gšt. Jaroslav Jírů a poukazuje při tom na veliké „zásluhy“ nové delaborační linky, která zahájila plný provoz v polovině loňského roku. „Nejenže jsme podstatně zvýšili kapacitu delaborace, ale také zefektivnili ekologickou likvidaci munice,“ zdůrazňuje.

Určení delaborační linky spočívá v likvidaci kompletních nábojů do ráže 30 mm, dále muničních prvků do ráže 152 mm a protitankových i protiletadlových řízených střel. „Delaborační linka je složena ze tří komponentů, a to z výbuchové komory KV-2, ze dvou vyšroubovacích zařízení ORLÍK K-2 a z roztahovacího stroje

jsou v podmínkách Základny munice mnohem nižší než v civilních zařízeních. Úspory se pohybují řádově v desítkách milionů korun,“ vysvětluje plk. Jírů a pokračuje: „Ekologická likvidace munice v civilním sektoru je spojena s ne zrovna jednoduchým legislativním procesem, který trvá v nejednom případě i několik let. Naše resortní instituce je v tomto směru daleko operativnější. Samozřejmě že při tom striktně dodržuje veškerá nařízení a normy pro delaboraci.“

Pro úplnost je třeba dodat, že delaborační linka není u ZM jediným zařízením, jež napomáhá „zrychlovat“ likvidaci technicky nezpůsobilé munice. „Chystáme zavést takzvanou ‚vylamovačku‘ malorážové munice a také jsme se podíleli na vývoji technologického zařízení na odpalování stopovek a zápalek. To nám výrazně pomůže zvýšit výkonnost této vysoce odborné činnosti,“ konstatuje mjr. Jabůrek.

BEZPEČNOST PRIORITOU

Slovo bezpečnost se v prostorách Základny munice, jež zabírají celkovou rozlohu 1 223 hektarů, vyslovuje téměř nepřetržitě. A to nejen v souvislosti s prováděním odborné činnosti na jednotlivých pracovištích, ale rovněž s technickým systémem ochrany. „Naší vizí je sjednocení systému ochrany technických prostorů u základny,“ říká plukovník Jírů a upřesňuje, že z osmi

podřízených zásobovacích středisek (ZS) je šest pod ochranou Vojenské policie a zbývající dvě střeží strážní služba společně s psovody. „Kvalita ochrany od profesionálů Vojenské policie, která je navíc podpořena špičkovými elektronickými systémy a prostředky, je na velmi vysoké úrovni. Toho jsou si patrně vědomi i případní narušitelé. Za poslední čtyři roky neevidujeme žádný pokus o násilné vniknutí do skladišť,“ říká náčelník základny a vyjmenovává celou řadu dalších bezpečnostních opatření, včetně existence vojenských hasičských jednotek u zásobovacích středisek.

GENERÁLOVO PREMIÉROVÉ ODPÁLENÍ

Se specifi ckými schopnostmi týnišť-ského vojenského zařízení a aktuálním stavem skladování a ošetřování zásob munice AČR se v únoru seznámil náčel-ník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek. V doprovodu velitele sil podpory brigádního generála Jaroslava Kociána a ředitele sekce logistiky MO plukovní-ka gšt. Vladimíra Halenky si NGŠ AČR vyslechl doklad náčelníka ZM a poté navštívil nedaleký technický prostor. Nejprve si prohlédl stanoviště ochran-né směny Vojenské policie a následně

zhlédl několik ukázek souvisejících se zkouškami a delaborací muni-

ce. „Akční“ bod programu čekal na generála Picka na delaborační lince, kde provedl svůj pre-miérový odpal ve výbuchové komoře KV-2. „Svoje výjezdy

k vojenským útvarům nezaměřuji pouze na bojové jednotky Armády ČR, ale pochopitelně také na logistická zaříze-ní. V Týništi nad Orlicí se chci osobně přesvědčit o schopnostech základny ve snižování zásob technicky nezpůso-bilé munice,“ vysvětluje arm. gen. Picek hlavní účel svojí návštěvy a poukazuje na možnou úsporu fi nančních prostřed-ků. „Toto resortní zařízení je schop-né delaborovat nadpočetnou munici za mnohem méně peněz než civilní subjekty. Velení AČR počítá ve svých plánech se Základnou munice i nadále,“ řekl před odjezdem do Prahy náčelník Generálního štábu AČR.

JUS OZM-5-HH-315,“ upřesňuje hlavní inženýr ZM major Bohuslav Jabůrek a dodává, že za dobu plného provozu výbuchové komory bylo již zničeno na čtyřicet tisíc kusů různých druhů munice.

Obzvlášť důležitá jsou v této souvislosti dvě hlediska – fi nanční a časové. „Pravdou je, že fi nanční náklady na delaboraci a pyrotechnické zničení výše uvedeného druhu munice

RUBRIKA

18

A r

epo

rt

3/20

10RUBRIKA

19

A r

epo

rt

3/20

10

111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111119999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999

Arr

A r

Ar

Ar

Ar

A rr

Ar

A r

Ar

AAr

Ar

A rr

Ar

A r

Arrr

A r

Ar

A rr

Ar

A rrr

AArr

Arr

Ar

Ar

AArr

A rrrr

Arrr

Arr

Arrr

Ar

Ar

Ar

Ar

Ar

AAA

A

AAA

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAp

op

op

oep

oep

op

op

oop

oop

op

oop

op

op

op

oep

op

op

op

op

oop

oopp

ooooop

oepepepepeppepepppeppepppepppeppeppppeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee

rtttttttttttttttt

rtttttttttrtrttttttttrtttttttrttttttttttttrtrtrttttttttrttrttttttttrttttrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr3/

2/22223/2

3/2

3/222

3/2

3/2

3/2

3/2/2/2/223/2

3/2

3/2

3/222

3/2

3/22

3/2/2223/2

3/222222

3/22/2/23/2

3/2

3/2222

3/22

3/2222/23/2

3/22

3/22

3/222

3/222/23/22/22/23/22

3/2

3/2/22/222223/22

3/2

3/222

3/22222

3/2

3/22

3/2222222

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/2

3/22

3/22

3/22

3/2

3/222

3/2

3/2/22/2/23/2

3/2

3/2/23/2

3/2/2//3///3/3/3/3///3/3///3///3/3/3///3///3/3/3/33333333333333333333333333333

000000000000000000000000000000001

00000000000001

0001

000000000000000001

0000000000000000000000000000000000000000000000000000001010111101011010101111111011010111011010101010111010111111101101011111011010101010111010111101010101110111111000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

VÝCVIKVÝCVIK

„V Afghánistánu působíme již řadu let a zatím jsem se nesetkal s tím, že by naše jednotky byly cíleně cvičeny ve vedení protipo-vstaleckého boje v prostředí asy-metrického bojiště,“ řekl u pří-ležitosti konference k organizaci a provádění výcviku u bojových jednotek, která se uskutečnila 28. ledna v Praze, zástuce náčel-níka GŠ AČR-ředitel SOC MO brigádní generál Aleš Opata. „Nejde jen o to, mít pro tuto ob-last vstupy z úrovně operačních velitelství, potřebujeme pod-chytit i návrhy na změny od lidí účastnících se přímo výcviku.

Naši podřízení jsou v poslední době čím dál častěji nasazováni v zahraničních operacích, získávají nové zkušenosti. Začíná se projevovat rozdíl mezi člově-kem sloužícím u bojové jednotky deset patnáct let a jeho velitelem čety, který je rok dva ve funkci. Nechceme samozřej-mě, aby to skončilo tak, že naši vojáci budou mít větší přehled o vedení operací než jejich velitelé.“

STŘEDNĚDOBÁ VIZENikdo se tedy nedivil, že v sále převlá-

dalo stříbrné hodnostní označení. Pokud byli přítomni důstojníci, tak většinou nižších hodností, kteří se bezprostředně zabývají řízením výcviku. Generál Opata se netajil tím, že právě toto byl jeho úmysl. Zaměstnání bylo totiž zaměřeno

na určitou cílovou skupinu, mělo být tvůrčí a přinést nové, zajímavé podněty. „Chci od vás otevřenost a pragmatismus, ne takové to brečení. Hovořte, jako kdy-byste byli na akademické půdě, nikdo vás nebude za vaše názory popotahovat. Vše bude anonymní.“ (Z tohoto důvodu redakce neuvádí konkrétní autory jed-notlivých připomínek.)

Armáda, která nemá alespoň středně-dobou vizi, je armádou mrtvou. Proto je snaha nastavit v oblasti přípravy vojsk nový koncept do roku 2014 a v některých případech až do roku 2018. „Jsem příz-nivcem toho, že ambice musí být přesně defi nována. A to stejně jako cíl, který chceme dosáhnout. Ten se pak v závis-losti na zdrojovém rámci dá posunovat v čase dopředu, anebo dozadu. Musí ale existovat jasný směr,“ vysvětlil brigádní generál Aleš Opata.

Připravovaná koncepce je strategic-ký dokument, nezabývá se konkrétní taktikou. Formuluje směry, mechaniz-my a opatření, které by se měly udělat. Z nich pak budou vycházet velitelé ope-račních a taktických stupňů při přípravě dalších podrobnějších materiálů.

Součástí přípravy jednotek by měla být i analýza vývojových tendencí. Novou koncepci přípravy vojsk potřebujeme proto, že se změnila struktura armády a jednotek a jsou jinak defi novány poža-davky na schopnosti vojáka v operacích. Je tedy nezbytný koncepční materiál, který bude řešit přípravu vojsk a rozvoj učebně-výcvikové základny jako celek.

Především v souvislosti s nasazením jed-notek v Afghánistánu se taktika různým způsobem vyvíjí, je více zkušeností. Proto je potřeba se touto oblastí znovu zabývat.

Podle generála Opaty bude dalším důležitým prvkem popsání současného stavu. To ne vždy plně odpovídá realitě. „Jsem například přesvědčen, že s výjim-kou zahraničních misí není tato armáda schopna cvičit v noci. Pokud máme na mechanizované družstvo jeden přístroj nočního vidění, tak je něco špatně.“

KOMANDO A KAPITÁNSKÝ KURZ

Součástí koncepce by měly být i dvě nové formy přípravy, konkrétně kurzy pracovně nazvané kapitánský a koman-do. Oba bude zajišťovat Velitelství výcvi-ku-Vojenská akademie ve Vyškově, které dosáhlo v poslední době nadstandardní úrovně kariérových, tedy základních a odborných kurzů. Kromě toho je ale potřeba vojáky specifi cky připravovat pro plánování a řízení boje, včetně vede-ní bojového výcviku. „Mne jako bývalého velitele brigády až tak nezajímá, zda ve-litel družstva umí vyplnit výkaz vzor 16 a napsat formalizovaný dokument, jako je písemná příprava. Aniž bych cokoliv z tohoto zlehčoval, chci především vědět, zda je schopen v operaci plánovat vedení

Přesně defi novanéAMBICE

Text a foto: Vladimír MAREK

RUBRIKA

20

A r

epo

rt

3/20

10RUBRIKA

21

A r

epo

rt

3/20

10

bojové činnosti a velet vojákům. A právě tato oblast je v posledních letech podce-ňována,“ vysvětlil brigádní generál Aleš Opata, proč se rozhodli zavést právě takovéto bojové kurzy v AČR.Čeští vojáci se podobných výcviků

účastní v zahraničí. Jedná se přede-vším o kurzy speciálních sil, Rangers a Commandos. Okruh lidí, kteří se do nich mohou zapojit, je však velice malý. Je potřeba ho rozšířit. A to je možné jen v případě, že podobný výcvik bude organizován i v České republice.

S rozjetím těchto kurzů by v první fázi měli pomoci instruktoři z britského porad-ního a výcvikového týmu BMATT. Dost zkušených lidí ale slouží i v naší armádě.

Důstojníci by se již v polovině příští-ho roku měli dočkat tzv. kapitánského

kurzu. Tedy určité obdoby toho, co Američané již léta organizují na základně Fort Benning. Důstojníci AČR ukončí vysokou školu v hodnosti poručíka, nastoupí k útvaru a jejich další systém přípravy následuje až po mnoha letech v okamžiku, kdy jsou zařazeni do kur-zu vyšších důstojníků. „Po celé toto poměrně dlouhé období nejsou žádným způsobem pro svoji práci připravováni a cvičeni. Záleží jen na tom, zda mají dobrého velitele, od kterého se mohou něco naučit. A to už nehovořím o tom, že i Univerzita obrany je připravuje spíš jako manažery než vojáky,“ upozorňuje generál Opata. „V kapitánských kurzech chceme cvičit důstojníky v hodnosti nad-poručíků a kapitánů pro funkce velitelů rot, jedná se o bojové kurzy. Nemá smysl

jim vysvětlovat, jak organizovat napří-klad mezinárodní konferenci. Musíme je učit jak plánovat a řídit boj, jak se chovat při bojovém nasazení a jak cvičit vojáky do války. Všechno ostatní je součástí jiného systému přípravy.“

VOLÁNÍ PO KARIÉRNÍM ŘÁDU

Kritickému pohledu byly podrobeny některé kurzy organizované ve Vyškově a úroveň jejich instruktorů. Mnohé z nich, od těch nejnižších po nejvyšší, prý mají obdobnou náplň. V některých se potkávají vojáci s výrazně rozdíl-nou úrovní zkušeností. Vedle těch, co mají za sebou dva roky služby, jsou i ti s patnáctiletou praxí a mnoha zahranič-ními misemi. Za těchto okolností se jen velice obtížně hledá kompromis v jejich náplni a zaměření. Vyškov na jedné straně disponuje kvalitním výcvikovým zařízením a blízkým vojenským prosto-rem, na druhé straně je však odborná úroveň některých instruktorů na nižším stupni než v případě jejich poslucha-čů. Původní zámysl byl získat pro tuto práci ty nejzkušenější vojáky až s pat-náctiletou praxí. Realita je ale poněkud jiná. Průměrná délka služby instruktora se pohybuje okolo šesti let. Navíc vojáci z bojových útvarů mají většinou výrazně větší zkušenosti ze zahraničních misí. „Tento problém jsme zaregistrovali. Nemyslím si ale, že by na vině byla Vojenská akademie. Ta prostě pracuje s takovými lidmi, které má k dispozici. Pokud ale budeme chtít dostat na tyto funkce vojáky, kteří mají za sebou řadu let služby, několik operací, jsou zkušení a vyzrálí, tak je musíme zaplatit,“ řekl generál Opata. „Z vlastní zkušenosti vím, že velitel družstva ve výsadkovém praporu je podstatně lépe placen než instruktor výcviku ve Vyškově. Sekce personální společně s námi musí najít mechanizmy, jak tyto rozdíly odbourat, pak bude problém vyřešen. Je potřeba ale pozvednout celkovou prestiž instruk-torského sboru, jako je tomu v zahraničí. Musí být rovněž jednoznačně nastaveno řízení kariér těchto lidí. Měli bychom jim být schopni říci, dělal jsi sedm let velitele výsadkového družstva v Chrudimi, teď nastoupíš na dva roky na místo instruk-tora ve Vyškově. Pokud obstojíš, vrátíš se zpátky na post zástupce velitele čety anebo instruktora výcviku. Pokud tyto věci nejsou systémově nastaveny, pokud voják vidí, že přijde o peníze, o stabilitu rodiny, pak je to problém.“

V této souvislosti se ozvalo opětovné volání po kariérním řádu. Naše armá-da ho stále ještě postrádá, což logicky způsobuje potíže. Dost často se stává, že vzdělání je jednoznačně preferová-no před schopnostmi a zkušenostmi. Dvacetiletý voják s maturitou tak velí zkušeným nadrotmistrům s mnohaletou praxí a vrozeným talentem pro vedení lidí. Možné řešení přitom nabízí americ-ký systém, kdy podmínkou pro povýšení na určitou hodnost je získání předepsa-ného počtu bodů. A to nejen za vzdělání a kariérové kurzy, ale i za nasazení v mi-sích a další předpoklady.

PROBLÉM REKRUTŮJako problematické se ukazuje i to,

že nově rekrutovaní vojáci mají již před nástupem do základního kurzu dvoule-tou smlouvu na konkrétní místo. „Když po skončení výcviku nastoupí k útvaru, hned první den je nám v případě někte-rých jedinců jasné, že se k nám nehodí a že u nás stejně dlouho nevydrží. Trvá ale celý rok, než se jich dokážeme zba-vit,“ upozorňuje zástupce velitele jedné

z rot 43. výsadkového praporu. „Zabírají takto místo jiným, stáváme se jakýmsi průtokovým ohřívačem. Přitom by stači-lo, aby tito lidé k nám nastoupili na krát-kou stáž ještě před podpisem smlouvy.“ Vhodné by rovněž bylo uzavírání první smlouvy jen na jeden rok. Dobré není ani to, že velitel kurzu není hodnocen podle kvality přípravy, ale podle toho, kolik lidí ji úspěšně absolvuje. Instruktoři se také většinou nedozvědí nic o tom, jak se jejich svěřenci uplatnili v prvních měsících po nástupu k útvaru.

Základní výcvik americké a naší armády je na první pohled podobný. V prvním případě ale trvá jen devět týdnů, zatímco náš tři měsíce. Američané cvičí nepřetržitě, snaží se dostat vojáky pod tlak. U nás jsou s ohledem na le-gislativu po čtyřech dnech výcviku tři dny volna. Obdobná disproporce je i v případě odborného kurzu. Ten je v USA pětitýdenní, v AČR tříměsíční, přičemž vybrané techniky obou výcviků jsou srovnatelné. Řešením by mohlo být zkrácení tohoto typu kurzu a zavedení odborné stáže u útvaru ještě během

v Polsku, kde jsme se mimo jiné zajímali o jejich systém přípravy. Ve výzbroji mají bojové vozidlo Rosomák, tedy obdob-ný typ jako je Pandur II v AČR. Když jsem doma slyšel, kolik času budeme potřebovat, než zvládneme toto vozidlo, zeptal jsem se, jak velký prostor věnu-jí přípravě oni. Vysvětlili mi, že řidič se cvičí nejdéle, a to třicet dnů. Střelec, operátor a velitel do týdne. A potom jedou do Afghánistánu,“ dodává generál Opata. „Byl jsem ubezpečen, že polští vo-jáci se přece bojovému výcviku pro plné spektrum operací věnují trvale.“

Někteří nejnižší velitelé si stěžova-li i na nedostatečné tempo přípravy nových předpisů. Mnohé jsou zastaralé, obsluha některé techniky se učí podle manuálů. S tímto problémem se ale dá těžko něco dělat. Rozsah změn v těchto oblastech je obrovský. Alianční armády to operativně řeší tím, že nově nabyté zkušenosti aplikují do výcviku pro-střednictvím standardních operačních postupů. Pokud ale dojde k nějaké mimořádné události, chybí legislativní rámec normativního aktu.

základního výcviku. Teprve pokud by uchazeč obstál, byl by vyslán k odborné-mu výcviku.

„Jednotku do mise jsme schopni připravovat celý rok.

Nedokážu si před-stavit, jak dlouho by to trvalo, kdyby-chom jeli do bojové operace,“ upozor-ňuje generál Opata.

„Nedávno jsme byli na ná-

vštěvě

VÝCVIKVÝCVIK

RUBRIKA

22

A r

epo

rt

3/20

10

23

A r

epo

rt

3/20

10

NATORUBRIKANATO

Nasazení v zahraničí nečiní pplk. Vlastimilu Jánskému žádný problém. Jeho předcháze-jící praxe je toho důkazem – postgraduální studium ve Spojených státech amerických, mise Organizace spojených národů (OSN) v Iráku a mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Chorvatsku. „Zastávám názor, že každý řídící pracovník by měl po třech až čtyřech letech změnit funkci. To proto, aby nesklouzl do stereotypu a ne-vezl se. Zahraniční pracoviště jsou v tomto směru výjimečná. Tlak na sebevzdělávání

a profesionalitu jednotlivce je zde rozsáhlý a permanentní. Mezinárodní prostředí člověka daleko více motivuje,“ konstatuje Vlastimil Jánský a popisu-je svoji „cestu“ na operační velitelství NATO v Brunssumu. „Služba na zahra-ničním pracovišti v Nizozemsku mi byla nabídnuta a já ji s potěšením přijal. Věděl jsem, že je blízká mému naturelu, což ve skutečnosti zahrnuje jak logistiku, tak vojenskou diplomacii.“

Osobitý recept na zvládnutí nového postu nepotřeboval. Co obnáší pozice Czech Delegation Commander, věděl ze služby na Ředitelství zahraničních aktivit, takže stačilo pár všeobecných rad jeho předchůdce. „Pracujete s lidmi, a to není nikdy lehké. I tady platí, že ne všem se lze zavděčit. Mentalita člověka se postupem času mění. Zabezpečení za-hraničních pracovišť Ministerstva obrany a zaměstnanců, kteří jsou v nich zařazeni, je však dáno zákonnými normami a in-terními směrnicemi. Nic extra realizovat nelze,“ vysvětluje vedoucí Národního zastoupení ČR.

SLUŽBAV BÝVALÉM DOLE

Historie aliančního velitelství v Brunssumu je „prošpikována“ řadou ne všeobecně známých zajímavostí. JFC HQ je umístěno v nejjižnější provin-cii Nizozemska – Limburgu. Tato oblast je nazývána „balkonem Evropy“ nebo také „zemí bez hranic“ pro její snadnou dostupnost ze sousedních zemí. „Odsud můžete vyjet jakýmkoliv směrem a za chvilku jste na zahraniční služební cestě,“ směje se pplk. Jánský.

Rok 1966. Nizozemsko mění svoji ener-getickou politiku – namísto uhlí preferuje plyn. Na jihu země dochází k uzavření mnoha dolů. Vzrůstající nezaměstna-nost v oblasti a opuštění objektů vedlo nizozemskou vládu k tomu, aby nabídla představitelům NATO k využití infra-strukturu, mj. také areál bývalého uhel-ného dolu Hendrik v Brunssumu. Dnem 1. června 1967 je v této lokalitě slavnost-ně otevřeno velitelství NATO pro střed-ní Evropu (AFCENT – Allied Forces Central Europe). O třiatřicet roků později (3. března 2000) se mění na regionální

velitelství Sever, tzv. AFNORTH (Allied Forces North Europe). Další transfor-mace přináší stávající podobu, od 1. čer-vence 2004 je přeměněno na Velitelství společných sil – JFC HQ Brunssum, přímo podřízené strategickému velitel-ství NATO v belgickém Monsu.

JFC HQ Brunssum má v přímé podříze-nosti pozemní, letecký a námořní prvek. Velitelství pozemního prvku (LCC – Land Component Command) je dislokováno v německém Heidelbergu, leteckého (ACC – Air Component Command) v německém Ramsteinu a námořního (MCC – Maritime Component Command) v britském Northwoodu. „Realitou je, že v současné době probíhá proces reor-ganizace celé velitelské struktury, bude docházet ke snižování počtů a pravdě-podobně i k rušení některých aliančních velitelství,“ vysvětluje V. Jánský.

Současným starším národním před-stavitelem AČR (Senior National Representative) na brunssumském Joint Force Command je brigádní generál Ján Gurník, který zastává pozici Logistic Resources Branch Head.

STAROSTLIVOST DLE ZÁKONNÝCH NOREM

Armáda České republiky obsazuje na velitelství AFNORTH, respekti-ve JFC HQ post vedoucího NZ ČR od roku 1999. Vlastimil Jánský je čtvrtým v pořadí, a to po Jaromíru Čížkovi, Jiřím Osičkovi a Jaroslavu Moutelíkovi. Stručně popsat jeho „funkční povinnosti“ není jednoduché. Rozsah úkolů je značný. „Kromě toho,

že představujeme styčný prvek mezi velitelstvím v Brunssumu a národním vojenským představitelem ČR na ve-litelství SHAPE v Monsu, tak ve spo-lupráci s Ředitelstvím zahraničních aktivit a Úřadem provozu a služeb MO logisticky, fi nančně a personálně zabezpečujeme české profesionály na JFC HQ, dále v agentuře NATO, jež působí v oblasti informačních a komu-nikačních systémů a technologií NCSA (NATO Communication and Information Services Agency), i v dalších meziná-rodních štábech, konkrétně v Uedemu, Kalkaru, Rheindahlenu a Geilenkirchenu. Z dalších úkolů mohu zmínit zabezpeče-ní přípravy a vyslání příslušníků meziná-rodních štábů do zahraničních misí nebo podporu při organizování společenských a kulturních národních akcí,“ dodává pplk. Jánský a upřesňuje, že do „jeho“ gesce spadá jeden generál, osmadvacet důstojníků a deset praporčíků.

Mylná je představa těch, co si myslí, že komplexní zabezpečování bezmála čtyřiceti příslušníků AČR na uvedených detašovaných štábech i v jejich zodolněných pracovištích provádí početný tým lidí. „Národní zastoupení při JFC HQ Brunssum představují čtyři profesionálové, a to vedoucí, jeho zástupce a důstojník logistiky a důstojník fi nanční služby. Vedle komplexního servisu pro české profesionály se staráme o materiál v řádech milionů korun. Je to spousta mravenčí práce, o které mnozí nemají ani potuchy. Čím více jí je, tím čas utíká rychleji,“ říká na závěr vedoucí Národního zastoupení ČR v Brunssumu.

ČTYŘIČTYŘI pro čtyřicetpro čtyřicetText: Pavel LANG a Jan PROCHÁZKAFoto: Jan KOUBA

Řečeno sportovní mluvou – je v cílové rovince. Podplukovníkovi Vlastimilu Jánskému zanedlouho skončí jeho mise na velitelství Joint Force Command Headquarters (JFC HQ) v nizozemském Brunssumu. Bezmála tři roky zde zastával funkci Czech Delegation Commander neboli vedoucího Národního zastoupení České republiky.

24

A r

epo

rt

3/20

10

25

A r

epo

rt

3/20

10

RUBRIKA VÝCVIKVÝCVIK

Je těsně před sedmou hodinou ranní prvního února a pod jednou ze sjezdo-vek horského střediska Ovčárna pod Pradědem nervózně podupává s lyžemi na nohou čtyřiapadesát závodníků. Nejprestižnější armádní závod v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2010 začne za několik sekund psát svou další, už šestnáctou kapitolu. Soutěž pořá-dá Generální štáb AČR a Univerzita obrany Brno.

ZAHŘÍVACÍ KOLOV první soutěžní etapě čeká vojáky

ze čtyř evropských zemí prověrka lyžař-ských sjezdových dovedností. Na sjez-dovce „C“ to je skikros, na sjezdovce „B“ svoz břemene, na „áčku“ sjezd družstva

orientační závod. Poté přečkávají mra-zivou noc ve sněhových záhrabech. Přesun a orientační závod vyřazují pro zdravotní potíže hned tři zahranič-ní týmy – Belgičany, Slováky a jedno polské družstvo.

SKOK V SHERWOODUJestliže si Winter Survival za dobu

své existence vydobyl nálepku extrémní závod, pak takové označení dvojná-sobně platí pro hlavní, druhou etapu. Během dvou dnů musejí týmy urazit s kompletní výbavou pro přežití přes padesát kilometrů horským terénem Hrubého Jeseníku a přitom plnit úkoly, které pro ně připravují učitelé z Centra tělesné výchovy a sportu Univerzity

obrany Brno. Jedná se o aktivity podobné bojovým činnostem jednotlivce a ma-lých skupin. Na vojáky čekají speciální lezecké disciplíny na skalách a v koru-nách stromů, překonání vodního toku, hod nožem, střelba z pistole a samopalu. Po trase je nesmírně důležitá i dobrá orientace v členitém terénu. Den končí dalším přespáním ve volné přírodě.

Na skále pod vrchem Na Vyhlídce se vyhoupne postava v maskáčích. Voják si přitáhne hrazdu a na chvíli jakoby přemýšlí, zda skočí dolů. Pak se přeci jen z dvacetimetrové skály vrhá. Zavěšen

na hrazdě se zhoupne nad šikmou síť, ve vhodném okamžiku se pouští a padá do sítě. Úkol, který patří k disciplíně zvané Sherwood, se daří splnit jen asi třetině závodníků.

V jednotlivých disciplínách musejí účastníci závodu prokázat znalosti spo-jené se záchranou života. „Mluv, mluv! Musíš s námi mluvit,“ je slyšet od chaty Na Hrázi, kde je simulován výbuch gra-nátu a vojáci vyprošťují sténající raněné z poničeného objektu. Ošetřují se tu tři různá zranění – hrudník s otevřeným pneumothoraxem, devastující poraně-ní dolní končetiny a oděrky v obličeji a nakonec popáleniny obličeje a rukou 2. a 3. stupně. Figuranty maskují pracov-níci Českého červeného kříže z Karviné, takže rány vypadají velmi věrohodně.

POČASÍ PROVĚŘUJE„Letošní ročník je obtížnější než ty

předchozí, a to především vzhledem k delším přesunům v hlubokém sněhu a také kvůli počasí,“ hodnotí závod hlav-ní rozhodčí major David Ullrich. Pokud chtějí závodníci dorazit do cíle, musejí přetrpět teploty hluboko pod bodem mrazu, vítr, který přes noc dosahuje až síly vichřice, i husté sněžení a mlhu. Že jde o soutěž náročnou, podtrhuje fakt, že během prvních dvou dnů z 18 týmů osm odstoupilo.

Někteří vojáci ale pokračují v klání mimo soutěž. Co je žene dál, i když

nemusejí? „Nechceme odjet s prázdnou, každá zkušenost je dobrá,“ pokouší se o vysvětlení polský kadet Grzegorz Trad z Vojenské akademie pozemních sil ve Wrocławi. „Nejde už o vítězství, ale chceme si dokázat, že na to máme. Je to tu mnohem složitější, než jsme čekali. Hlavně počasí je příšerné. Všechno máme mokré. Ani jsme se pořádně nevyspali.“

Několik porcí EXTRÉMUEXTRÉMU

Text: Pavel PAZDERAFoto: Jan KOUBA

a na „Velkém Václaváku“ převoz raně-ného. Bodové ohodnocení je tříčlenným týmům přidělováno na základě součtu dosažených pořadí v jednotlivých disci-plínách. V tomto závodě si nejlépe vedou studenti Univerzity obrany z družstva I. Následují je příslušníci Základny munice Týniště nad Orlicí a studenti vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Praha.

Ještě odpoledne soutěžící absolvují desetikilometrový přesun na skialpi-nistických lyžích s veškerou výbavou, a to z Karlovy Studánky do prostoru nouzového přespání, který se nachází v lese tři kilometry západně od Vrbna pod Pradědem. Tam družstva plní úkoly v dovednostech z přežití a noční

Čičmanec, por. Jan Tvrdík a nprap. Jan Tancibudek. Celkově dosáhlo 1 360 bodů. Po lítém boji o druhou a třetí příčku stříbrné medaile vybojovali kpt. Vladimír Michalička, rtm. Ivo Vrba a rtn. Milan Wurst ze 73. tankového praporu Přáslavice se ziskem 1 134 bodů. Bronz získali šprap. Michal Pech, prap. Milan Menzel a pprap. Miroslav Šroler ze Základny munice Týniště nad Orlicí s 1 108 body.

Videoreportáže z průběhu závodu naleznete na www.army.cz (zprávy z 3. 2. a 5. 2. 2010).

VÍTĚZÍ UNIVERZITA OBRANY

O nic jednodušší to družstva nema-jí ani během fi nálového štafetového běhu na běžkách. Tento závod jed-notlivců i hlídek se jede dvoukolově a jeho součástí je hod granátem na cíl. Závod vyhrává družstvo Univerzity obrany I a umístění favoritů soutěže ve štafetách předznamenává i jejich celkové umístění.

Vítězem letošního 16. ročníku Winter Survival se stalo družstvo Univerzity obrany Brno ve složení mjr. Luděk

RUBRIKA

26

A r

epo

rt

3/20

10RUBRIKA

27

A r

epo

rt

3/20

10

U stolu i v misích

OBSEOBSE

I když vojenský poradce Stálé mise ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárod-ních organizacích Vladimír Krška nemá za sebou ani třetinu svého tříletého vídeňského působení, o nějaké nováč-kovské rozpačitosti při projednávání otá-zek evropské bezpečnosti a spolupráce nemůže být řeč. Jedná se o erudovaného resortního odborníka v oblasti meziná-rodního práva a profesionála se zkuše-nostmi z dvojího nasazení v pozorova-telských misích v Angole. V rokováních s představiteli šestapadesáti členských států Organizace pro bezpečnost a spo-lupráci v Evropě (OSCE – Organization for Security and Cooperation in Europe, česky OBSE) tak může svoje zkušenos-ti efektivně zúročit. „Z předcházející praxe vím, jak bylo mnohdy složité najít v právní nebo vojenskobezpečnostní problematice shodu s druhou stranou v rámci bilaterálních vztahů. V jednacích sálech OBSE však řešíte otázky bez-pečnosti a spolupráce, včetně kontroly

zbrojení a odzbrojení, na podstatně širším mezinárodním fóru. Názorů na danou problematiku je mnohem více, a tudíž dosáhnout kompromisu je podstatně těžší,“ říká Vladimír Krška a přibližuje taktiku jednání. „Klíčové je, čeho v té či oné oblasti chcete dosáhnout. Tomu podřizujete svoji vyjednávací strategii. Podle konkrétní situace se roz-hodnete, zda zvolíte ústupek na svojí straně za ústupek na jejich straně, nebo přednesete nějaký silně nadnesený návrh, od něhož budete sice postupně ustupovat, avšak i přesto dosáhnete toho, co potřebujete. Často je navíc nutné koordinovat postup se zeměmi Evropské unie a Severoatlantické aliance.“

Regionální pospolitost signatářů ale není při vyjednávání v OBSE nepsaným pravidlem. „Za jednacím stolem sedí vedle zástupců převážně evropských zemí dále reprezentanti států zakavkaz-ských, středoasijských, Spojených států a Kanady i takzvaní středomořští a asijští partneři pro spolupráci. O teritoriální solidaritě to tady však není. Posilování důvěry a rozvíjení bezpečnostní

spolupráce mezi signatáři musí být paušální,“ konstatuje vojenský poradce a připomíná, že všechny účastnické státy mají stejný status a rozhodnutí jsou přijí-mána jednomyslně.

ZAOSTŘENO NA ZBRANĚ

Oblasti, které spadají do gesce Vladimíra Kršky, jsou kontrola zbro-jení a odzbrojení a široká problema-tika posilování důvěry a bezpečnosti (tzv. CSBMs – Confi dence and Security Building Measures). Platformou, na níž se nejen diskutují, ale především navrhu-jí a koordinují otázky související s výše uvedenými tématy, je Fórum pro spolu-práci v oblasti bezpečnosti (FSC – Forum for Security Cooperation) založené jako samostatný rozhodovací orgán OBSE v roce 1992. „Česká republika, která považuje proces kontroly zbrojení a od-zbrojení za jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti, důsledně plní všechny své závazky a úkoly vyplývající z mezinárodních odzbrojovacích smluv

a dohod vypracovaných v rámci OBSE,“ říká V. Krška a uvádí, že pod její záštitou bylo uzavřeno několik stěžejních dohod, které významným způsobem přispěly, zejména v období na konci studené vál-ky, a stále přispívají k udržení bezpeč-nosti na evropském kontinentu.

FSC se schází pravidelně jednou týdně v některém z jednacích sálů bývalého císařského paláce v Hofburgu s tím, že konkrétní termín rokování stanovuje předsednická země fóra. Tato role mezi účastníky „rotuje“ po čtyřech měsících a fórum se usnáší prostřednictvím tak-zvaných rozhodnutí.

I KONKRÉTNÍ PROJEKTYČinnost Organizace pro bezpečnost

a spolupráci v Evropě může zdánlivě vypadat jako jedna „velká teorie“. Není tomu tak, protože za celou řadou projek-tů lze spatřit konkrétní opatření. „Z mojí

oblasti zodpovědnosti bych jmenoval například projekty na likvidaci nepo-třebných ručních lehkých zbraní nebo nadbytečných zásob konvenční munice, které OBSE realizuje především ve vý-chodní Evropě, Kavkaze a ve Střední Asii. Jde o důležitou aktivitu, neboť ze statistik OSN vyplývá, že zneužívání ručních zbraní ročně vede k zabití zhruba sedmi set čtyřiceti tisíc lidí na světě, přičemž ještě více alarmující je, že z to-hoto počtu je bezmála půl milionu obětí v zemích, které nesužuje lokální konfl ikt. Jinými slovy, jedná se o dvě třetiny úmrtí v neválečných oblastech,“ konstatuje vojenský poradce.

Aktivity OBSE v otázce bezpečnosti jsou realizovány také prostřednictvím pol-ních misí (FM – Field Missions). „Ty jsou rozmístěny ve čtyřech oblastech prosto-ru OBSE, a to na Balkáně, ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii. Největší mise této organizace v sou-časné době působí na území Kosova,“

U stolu i v misíchU stolu i v misíchText: Pavel LANG a Jan PROCHÁZKAFoto: Marie KŘÍŽOVÁ

OBSE

upřesňuje V. Krška a dodává, že mezi úkoly FM patří nejen pomoc při rozvoji občanské společnosti, podpora demokra-tizačnímu úsilí nebo dodržování zákon-nosti a lidských práv, ale rovněž výcvik tamní policie, celníků a pohraniční stráže.

Je důležité připomenout, že v gesci dvou vojenských poradců vídeňské stálé mise – tím druhým je plukov-ník Lubor Koudelka, o jehož činnosti jsme psali v A reportu č. 2/2010 – jsou jednání související se třemi smlouvami (Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, Smlouva o otevřeném nebi a Vídeňský dokument 1999), které se svým způsobem doplňují a které sta-novují pro členské státy OBSE povinnos-ti, pokud jde o počty konvenčních zbraní, rozsah výměny vojenských informací a verifi kace dodržování závazků. Ve sku-tečnosti to mimo jiné znamená, že účast-nické státy jsou povinny přijímat tzv. ověřovací návštěvy u vojenských útvarů a zařízení a inspekce do stanovených oblastí na svém území.

V posledních letech se vede velmi in-tenzivní diskuse o případné modernizaci některých opatření VD-99, která by měla zohlednit politicko-vojenské změny. „Jedni signatáři chtějí pouze kosmetické úpravy, druzí navrhují zásadní moder-nizaci dokumentu. Otázkami imple-mentace Vídeňského dokumentu 1999 se zabýváme v rámci Fóra pro spolupráci v oblasti bezpečnosti. Mojí ‚parketou‘ je zejména připravovat odborná technická stanoviska,“ vysvětluje český vojenský poradce Vladimír Krška.

tů lze spatřit konkrétní opatření. „Z mojí časné době působí na území Kosova,časné době působí na území KKosova,““

28

A r

epo

rt

3/20

10

29

A r

epo

rt

3/20

10

FOTOREPORTÁŽ

Neodborník by se mohl podivit zimní přípravě u vojáků, kteří budou plnit úkoly pravděpodobně ve žhavém Afghánistánu. Jenže ani tam nejsou jen spalující vedra. Zimy jsou občas horší než u nás a lednový výcvik není mimo realitu mise.

Střelby se uskutečnily ve dnech, kdy se počasí poněkud umoudřilo. Na cíle se snesla palba z lafetované výzbroje kajmanů, která má tři kombinace au-tomatických zbraní. V prvním případě se jedná o velkorážový kulomet NSVT ráže 12,7 mm a externě lafetovanou upravenou verzi tankového kulometu PKT nesoucí označení PKB ráže 7,62 mm, dále o dvojici kulometů PKB a nakonec o automatický granátomet AGS-17 ráže 30 mm a kulomet PKB.

Mimo vozidla probíhaly rovněž střelby z vložných hlavní protitankových bezzá-kluzových zbraní Karl Gustav označova-ných často jako pancéřovky. Pro zvýšení reality výcviku je součástí náboje vložné hlavně pyrotechnická slož imitující mohut-ný záblesk při výstřelu s bojovou municí.

V terénu se nacvičovaly bojové střelby družstev s nestárnoucími, avšak mnohdy upravenými samopaly vz. 58 . Zbraně si přitom prověřili rovněž kulometníci vybavení novými kulomety belgické výroby Minimi ve verzi pro speciální jednotky, a tudíž ráži 7,62 mm. Palba

vedená z hlubokého sněhu v poloze vleže prověřila kvality každého jednotlivce.

Úspěšné denní střelby pokračovaly v noci, kdy rtuť teploměru klesla níže pod nulu. Nabíjení zásobníků a plnění pásů zmrzlou municí, která se na prsty bez rukavic doslova lepila, hrozilo omrz-linami. Ke slovu přišly různé prostředky nočního vidění a osvětlovací munice. Plně se osvědčily infrapřístroje Luna kulometů NSVT a režimy noční střelby kolimátorů kulometů Minimi.

Skvělou profesionální exhibici před-vedli granátometníci s praxí z mise

FOTOREPORTÁŽ

Celkem 75 příslušníků druhé výsadkové roty 43. výsadkové-ho praporu z Chrudimi cvičilo pod velením npor. Ivo Zelinky s deseti kajmany mezi 25. a 29. lednem v terénu vojenského vý-cvikového prostoru Hradiště. Jednalo se na počátku o bojový dril a následně o nácvik navádění bitevních vrtulníků.

Hlavním úkolem však byly ostré střelby, přestože chlad-né počasí nevytváří pro takovou činnost ideální podmín-ky. Především silná vrstva sněhu omezuje pohyblivost pěšáků i kolových vozidel. Odrazy slunce v terénu mohou rušit zamíření. A když se přidá sníh, vítr, případně mlha, je o nemalé problémy postaráno.

Text: Martin KOLLERFoto: Jan KOUBA

Nová kolová vozidla Land Rover Armoured 4-Kajman jsou určena především pro nasazení v misích. Koncem ledna si je mohli vojáci prověřitv domácí tuhé zimě.

Detailní záběr kulometníka s FN Minimi v ráži 7,62 mm

Pohled zezadu na kajmany, jejichž osádky vedou palbu z kulometů PKB (Pulemjot Kalašnikova verze B-česká) v křovinatém prostoru.

v Afghánistánu. S přístroji a špičko-vými technologiemi se příliš nezdržo-vali. Po prvním granátu vypáleném z automatického granátometu AGS-17 (Avtomatičeskyj Granatmjot Stankovyj) přibližně do prostoru cíle již druhý, nej-později třetí granát zasahoval přesně.

Videoreportáž ze cvičení naleznete na www.army.cz (zpráva z 28. 1. 2010 – Kajmani na sněhu).

Výstřel vložnou hlavní z tarasnice Karl Gustav, známé v zahraničí rovněž pod označeními Carl Gustav, Karl

Gustaf, Carl–Gustaf, Carlie G, Charlie Gusto, případně Charlie Gustache podle původní švédské výrobní firmy

Carl Gustafs Stads Gevarfaktori

Kajman s výzbrojí kombinace NSVT a PKB na nerovné a zasněžené palebné čáře

Střílející Střílející kajmanikajmani

a spol.

30

A r

epo

rt

3/20

10

31

A r

epo

rt

3/20

10

PODNĚTz Českaz Česka

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Iniciativa logistiků Armády ČR získala podporu aliančních partnerů již od samé-ho začátku. Z dostupných analýz je totiž známo, že i přes množství logistických organizací se nikdo nezabývá koordinací mnohonárodní logistické spolupráce jako komplexní problematikou. V souvislosti s nasazením sil do zahraničních operací to platí dvojnásobně. „V hlavním logis-tickém dokumentu je uvedeno, že opera-ce NATO jsou podporovány efektivními,

ale většinou nezávislými, nekoordi-novanými a zbytečně dublovanými národními logistickými schopnostmi. Zkušenosti z misí prokázaly, že pláno-vání a poskytování logistické podpory je primárně prováděno na národní úrovni,“ říká plukovník Roman Dufek ze sekce logistiky MO, jenž zodpovídá za vý-stavbu MLCC, a dodává, že logistika je z hlediska operací dlouhodobě kritickou oblastí, a její koordinace na mezinárodní úrovni je tudíž nezbytná. „Především je třeba zlepšit přehled o logistických požadavcích a schopnostech, zefektivnit koordinaci v mnohonárodní logistice, a to zejména ve včasném společném plánování,“ zdůrazňuje.

PRIORITOU KOORDINACE

Vize mnohonárodního logistického koordinačního centra v Česku se začala realizovat ode dne podpisu dokumen-tu – Letter of Intent regarding MLCC – v říjnu 2009 v Bruselu. Česká republika, Řecko, Maďarsko, Slovensko a Spojené státy americké tímto deklarovaly svůj zámysl spolupracovat na vytvoření centra a vůli zlepšit mnohonárodní logistickou spolupráci. Plány jeho „duchovních otců“ však směřovaly ještě výše. „Centrum by mělo sloužit i jako takzvaná hot-line (horká linka) pro státy, které by v oblasti logistiky potřebovaly pomoci, a zároveň jako zdroj informací. Jeho úlohou bude podpořit stávající velitelskou strukturu

Severoatlantické aliance, nikoliv ji nahrazovat,“ upřesňuje plk. Dufek.

V následujících měsí-cích započala výstavba operačního centra MLCC a potřebného zázemí pro zástupce signatář-ských zemí v jedné z bu-dov v objektu Pohořelec.

Instalovala se výpočetní technika a ko-munikační prostředky. Zajímavostí je, že ve spolupráci s Velitelstvím Spojených států pro Evropu (US EUCOM) byly vy-tvořeny webové stránky MLCC přístup-né ostatním aliančním logistikům.

Pracovní skupina resortních odborníků připravila podklady pro rozhodnutí mi-nistra obrany o další podobě a fungování centra, v nichž jsou zahrnuty jak právní postavení MLCC, tak jeho organizační struktura a způsob fi nancování. „Se sta-noviskem ministra obrany počítáme v průběhu května. Na základě toho pro-vedeme další kroky nezbytné k optimál-nímu a efektivnímu rozvoji logistického centra v Praze,“ konstatuje R. Dufek.

PROZATÍMPĚTICE…

„Činnost MLCC je teprve na začátku a nepochybně bude ještě třeba hod-ně práce k dosažení plně funkčního Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky. Nepochybuji vůbec o tom, jak je tento subjekt pro alianční a partnerské státy potřebný a užitečný,“ řekl při slav-nostním otevření pracoviště 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR bri-gádní generál Miroslav Žižka a společně s představiteli ozbrojených sil prvních pěti signatářů přestřihl pásku do míst-nosti operačního centra MLCC.

S velkou pravděpodobností lze před-povědět, že zakladatelské země nezů-stanou v této iniciativě dlouho samy.

PODNĚTz Česka

Text: Pavel LANGFoto: Marie KŘÍŽOVÁ a Vladimír MAREK

Patnáct měsíců stačilo logistikům Armády České republiky k realizaci výjimečného nápadu – vytvořit alianční mnohonárodní logistické koordinační centrum. V říjnu 2008, na jednání hlavních představitelů logistiky NATO v Bruselu, navrhl možnost vytvoření MLCC (Multinational Logistics Coordination Centre) tehdejší ředitel sekce logistiky MO brigádní generál Libor Krejcar a 1. února letošního roku bylo ve vojenském objektu pražského Pohořelce centrum slavnostně otevřeno.

„Pokud se prokáže funkčnost a praktický přínos centra v rámci zkušebního období, bude možné přistoupit k rozšíření jeho působnosti v mezinárodním měřítku,“ říká ředitel sekce logistiky MO plukovník gšt. Vladimír Halenka a vyjmenovává další země, které o svojí účasti uvažují. „Velká Británie, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské státy. Společným propojením logistických požadavků s již existujícími profesními schopnostmi nepochybně zlepšíme spolupráci nejen mezi armá-dami NATO, ale i se státy zapojenými do programu Partnerství pro mír.“

O nadcházející struktuře MLCC, respektive o fi nancování jeho činnosti nechce plukovník Dufek hovořit příliš konkrétně. „Zatím jsme dosáhli počáteč-ních operačních schopností. Další vývoj může ovlivnit několik faktorů. Naše představa je taková, že do mezinárodní-ho štábu bude zařazena zhruba čtvrtina českých profesionálů a signatáři souhlasí s přírůstkovou metodou při implemen-taci MLCC, což ve skutečnosti znamená začít s koordinací jedné funkční oblasti logistiky a po provedených analýzách a nalezení optimální varianty řešení cent-rum dále rozvíjet,“ vysvětluje.

„V nejbližších měsících vyšleme jednoho důstojníka do operačního centra MLCC. Po roce, už s konkrétními poznat-ky, vyhodnotíme vzájemnou součinnost a přínos tohoto pracoviště. Zámysl vybudovat je jsme uvítali a od samého počátku ho podporujeme. Jsem přesvěd-čený, že je to správná cesta k úsporám a efektivitě,“ konstatuje generálmajor Peter Vojtek, náčelník štábu pro podporu operací Generálního štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky. Vedle něho stojící maďarský plukovník Ferenc Jakab, řecký admirál Christos Katsaros, americ-ký námořní kapitán Edward Digges a šéf logistiky mezinárodního štábu NATO Kanaďan Bruno Cantin s jeho slovy bez-výhradně souhlasí.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Armády ečného národní

V říjnu 2008, ů možnost gisticsitel

rál

32

A r

epo

rt

3/20

10

33

A r

epo

rt

3/20

10

UNIVERZITA OBRANYUNIVERZITA OBRANY

Svým týdenním programem představi-la UO nejenom sebe a studenty, ale před-vedla také vysokou profesionalitu vojáků Armády ČR. Davy zájemců svědčily o zajímavém výběru programu, perfektní přípravě a skvělé organizaci. „Myslím, že tato akce překonala očekávání nás všech. Obrovský zájem veřejnosti a spousta dotazů přispěly k propagaci studia a zviditelnění naší univerzity,“ říká plukovník Jaroslav Průcha, prorek-tor pro vnější vztahy UO Brno.

Po celou dobu byl v Galerii informační stánek, kde zájemci získávali podrobné informace o možnostech studia i o bu-doucím uplatnění absolventů vojen-ských i civilních oborů. Akci doplňo-valy fotografi e ze života našich vojáků v zahraničních misích, ukázky techniky Vojenské policie nebo vitríny se stejno-kroji Armády ČR.

KLOBOUK DOLŮ PŘED STUDENTY

Prezentace vyvrcholila akčním víken-dovým programem, v němž návštěvníci přihlíželi osvobození rukojmích v ukázce skupiny Commandos nebo předvedení boje zblízka skupinou Musado MCS. S velkým zájmem se setkala prezentace ručních zbraní české armády, bezpilot-ních průzkumných prostředků, robotic-kých systémů i modelů bojové techniky. Diváci si mohli vyzkoušet své schopnosti i při resuscitaci základních životních funkcí nebo změřit síly na veslařském trenažéru. Opravdovou atrakcí pak bylo obratné slaňování studentů přímo z ko-pule Galerie.

„Po navržení scénáře slaňovacích technik jsme nejprve museli vše konzultovat s technickým ředitelem

Vaňkovky a seznámit se s technickou dokumentací budovy, především s nosnou konstrukcí,“ vzpomíná major David Ullrich z Centra tělesné výchovy a sportu Univerzity obrany. „Prvotní nácvik lanových technik si studenti vyzkoušeli na trenažéru Jakub. V nákupním centru jsme jednotlivé disciplíny mohli připravovat až ve večerních hodinách po zavírací době.“

Pro studenty nebylo jejich vystoupení v tak specifi ckém prostředí vůbec jednoduché. Měli za sebou celodenní studijní povinnosti a večer je čekala složitá práce na vysoké střešní konstrukci, kterou s maximální soustředěností vydrželi odvádět až do časných ranních hodin. „Nejsložitější byla tvorba kotevních bodů. I když jsou studenti zdatnými lezci, pro něž není problém v přírodě najít jisticí body, v tomto prostředí to měli náročnější,“ doplňuje major Ullrich. „Snažili jsme se vytvořit atraktivní vystoupení, ale zároveň jsme museli zajistit bezpečnost pro studenty i pro návštěvníky Vaňkovky.“

PREZENTACE PRO ČTVRT MILIONU

Univerzita obrany se pochlubila i některými výsledky vědecko-výzkumné práce pedagogů a tvůrčí činností studentů. Lidé se tak například mohli seznámit s navrhovanými technologiemi výroby chleba a pečiva v podmínkách

zahraniční operace a čerstvě upečené výrobky ještě teplé ochutnat. Nechyběly ani nově vyvíjené informační technologie v rámci programu Voják 21. století, mobilní pracoviště krizového štábu či osobní prostředky ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Aplaus na otevřené scéně sklidilo vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš s pořadem malých forem „Z kraje do kraje“ a s podobným úspěchem se setkali muzikanti, tanečníci, zpěváci a herci působící při Klubu UO z folklorního souboru Lučina, Jánošíček nebo amatérského divadla Tak jo s pohádkou pro děti. O „studentském víkendu“ zhlédlo prezentaci UO denně kolem padesáti tisíc lidí a za celý týden jich přišlo více než čtvrt milionu.

Studenti přepadliVaňkovku

Text a foto: Zdeňka DUBOVÁ

Zásah proti teroristům, slaňující studenti, osvobození rukojmích, střelba z laserové pistole, ale i testování tělesné zdatnosti na veslařském trenažéru. To vše mohli zhlédnout návštěvníci brněnského nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka při lednové prezentaci jednotlivých fakult Univerzity obrany (UO).

Jedním z vrcholných bodů programu jubilejního třicátého plesu liberecké posádky, který se uskutečnil 29. ledna v Domě kultury, bylo předání čestného ocenění „Chemik roku 2009“. Tohoto slavnostního úkolu se zhostil náčelník

Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek. Titul tentokráte získali podpraporčík Jiří Brož z 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany a rotný Tomáš Cígler z 311. praporu radiační, chemické a biologické ochrany.

Ocenění „Chemik roku“ se uděloval již popáté. A to profesionálům 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany, kteří se výraznou měrou podíleli na budování dobrého jména a prestiže jednotky, chemického vojska a AČR. Má podobu zlatého odznaku chemického vojska ozdobeného briliantem, který je udělován vybraným vojákům s přispěním Czech NBC teamu, člena Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Text: kpt. Vlastimila CYPRISOVÁ,foto: prap. Michal BELŠÁN

34

A r

epo

rt

3/20

10

35

A r

epo

rt

3/20

10

Spojaři jsou schopni v uvedeném trendu pokračovat eliminací pronájmů telekomunikačních okruhů v rámci po-sádek zřízením metropolitní sítě. Cestou je vybudování vlastního alternativního přenosového prostředí pomocí kombi-nace technologií WIMAX a CITI-LINK ve vlastních kmitočtových pásmech.

MODERNIZACEMODERNIZACE

Vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci ve světě se již nejedná pouze o ozbrojené konfl ikty a mise v zahrani-čí. Spojení je zásadním bezpečnostním faktorem i při obraně proti terorismu a li-kvidaci následků průmyslových havárií i živelních pohrom.

Moderní armády používají nejen fónic-ké spojení, ale také přenos obrazových dat, která zkvalitňují informační toky. Stále aktuálnějším problémem se stává cena spojení. V řadě případů jsou pro ně využívány civilní privátní sítě.

TRANSPORTNÍ SÍŤ IIJednou z cest řešení několika pro-

blémů v oblasti spojení se stal projekt Modernizace dostavby komunikační infrastruktury (MDKI) resortu MO.

Jeho cílem bylo především vybudová-ní vlastního robustního mikrovlnného

přenosového prostředí k zajištění potřebné kapacity pro komunikační a informační systémy resortu MO. Dále vytvoření podmínek pro významné snižování nákladů na pořizovací služby a efektivní úspory fi nančních prostředků vynakládaných na nákup služeb od civil-ních operátorů. Princip návrhu topolo-gie transportní sítě je založen na přímé rádiové viditelnosti a využívá členitého terénu území ČR. Transportní síť tvoří základní přenosové prostředí. Na ně jsou kabelově připojeny metropolitní a datové sítě a strukturované kabeláže, jak ukazu-je obrázek.

Přínosy Přínosy spojařůspojařů

Text: Martin KOLLERFoto a obrázky: autor a SKIS MO

Budování základů stožáru

Stožár Drahlín

Plk. gšt. Jaroslav Řeha při prezentaci výsledků projektu

REALIZACE PROJEKTUBudování tak složitých staveb, jako je

výstavba vysokých stožárů v terénu a ná-sledné montáže mikrovlnných zařízení (point to point) na 87 lokalitách v termí-nu 180 dnů bylo třeba řešit dodavatelsky. Vzhledem k tomu proběhlo roku 2009 výběrové řízení se zadavateli – sekcí vyzbrojování MO a sekcí komunikačních a informačních systémů MO (SKIS MO). Vítězem se stalo konsorcium společností ATS TELCOM PRAHA, a. s., ERICSSON, s. r. o., a SAAB Czech, s. r. o.

Dodavatelé a subdodavatelé ve spolu-práci s realizačním týmem resortu MO uskutečnili zakázku doslova neuvě-řitelným tempem. Přitom dokázali dodržet i požadovanou kvalitu. V praxi se jednalo o montáž stožárů, páteřních spojů, přístupových spojů a centrálního dohledu. Nelze pominout rovněž školení obsluh a zkušební provoz. Smlouva byla podepsána počátkem června a v prosinci,

ještě před vypuknutím tuhých mrazů, odstranili technici poslední závady a dílo předali.

KONEC = ZAČÁTEKVýsledky projektu a přínosy pro MO

z hlediska jak bezpečnostního, tak ekono-mického prezentoval 28. ledna zástup-ce ředitele SKIS MO plk. gšt. Jaroslav Řeha za účasti prvního zástupce NGŠ brig. gen. Miroslava Žižky. V krátkos-ti lze uvést, že převedením pronají-maných telekomunikačních okruhů na Transportní síť II dojde k předpo-kládané úspoře fi nančních prostřed-ků resortu MO za 12 měsíců ve výši cca 89 000 000 Kč. Předpokládaná doba návratnosti vynaložené investice je 4,5 roku a plánovaná životnost techno-logií, podporovaná výrobci, minimálně deset let.

Stožár Kozákov

Rčení, že bez spojení není velení, zná kdekdo. V době exploze informačních technologií je však podstatně aktuálnější než dříve. Spojení má strategickou hodnotu, protože se jedná o transfer informací, který je cestou k vítězství v každém konfliktu.

Od 1. ledna 2011 se mění výše hodnostních příplatků nyní nově

Vojín 800 Svobodník 1 200 Desátník 1 300 Četař 1 400 Rotný 1 200 1 600 Rotmistr 1 300 2 000 Nadrotmistr 1 400 2 300 Praporčík 1 900 2 600 Nadpraporčík 2 000 3 100 Štábní praporčík 2 200 3 700 Poručík 2 600 3 100 Nadporučík 2 800 3 300 Kapitán 3 000 3 500 Major 3 200 3 700 Podplukovník 3 400 4 000 Plukovník 3 600 4 300 Brigádní generál 3 900 5 100 Generálmajor 4 100 5 600 Generálporučík 4 300 6 100 Armádní generál 4 600 6 800

Desátník 1 300 Četař 1 400 Rotný 1 200 1 600 Rotmistr 1 300 2 000 Nadrotmistr 1 400 2 300 Praporčík 1 900 2 600 Nadpraporčík 2 000 3 100 Štábní praporčík 2 200 3 700 Poručík 2 600 3 100 Nadporučík 2 800 3 300 Kapitán 3 000 3 500 Major 3 200 3 700 Podplukovník 3 400 4 000 Plukovník 3 600 4 300000 Brigádní generál 3 900 5 100 Generálmajor 4 100 5 600 Generálporučík 4 300 6 100 Armádní generál 4 600 6 800

36

A r

epo

rt

3/20

10

37

A r

epo

rt

3/20

10

LEGISLATIVALEGISLATIVA

Současná hodnostní struktura profesio-nálních ozbrojených sil je naprosto nevy-hovující, neboť vojáci, kteří jsou služebně zařazeni na nejnižších systemizovaných místech, mají hodnost rotný. Novela záko-na č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, která vyšla ve Sbírce zákonů dne 27. srpna 2009 pod číslem 272/2009 Sb., upravuje mimo jiné novou hodnostní strukturu profesionálních vojáků, a to s účinností od 1. ledna 2011. Tato hodnostní struk-tura vychází z normy STANAG 2116 a je typově slučitelná s hodnostní strukturou ozbrojených sil států NATO.

Nově se stanovují tyto hodnostní sbory a hodnosti:a) hodnostní sbor mužstvo – hodnosti

vojín, svobodník,

b) hodnostní sbor poddůstojníci – hodnosti desátník, četař, rotný,

c) hodnostní sbor praporčíci – hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,

d) hodnostní sbor nižší důstojníci – hodnosti poručík, nadporučík, kapitán,

e) hodnostní sbor vyšší důstojníci – hodnosti major, podplukovník, plukovník,

f) hodnostní sbor generálové – hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.

Nově se upravuje sbor čekatelů, tj. vojáků, kteří se teprve připravují k výkonu služby. V rámci budoucího využití a služebního zařazení v ozbro-jených silách jsou názvy vojenských hodností v tomto sboru shodné s názvy

vojenských hodností ostatních profesio-nálních vojáků.

Pro vojáky, kteří se připravují k vý-konu služby studiem nebo výcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi:a) vojín – po dobu konání výcviku,b) svobodník, desátník, četař – po dobu

studia na vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku,

c) svobodník, desátník, četař – po dobu studia na vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku,

d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr – po dobu studia na vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu.

Od ukončení povinnosti výkonu základní služby se nepodařilo do zákona o vojácích z povolání začlenit hodnostní sbor poddůstojníků. V činné službě byly poddůstojnické hodnosti používány

pouze u vojáků v základní nebo náhrad-ní službě.

Nová právní úprava narovnává anomálii vůči obvyklé struktuře alianč-ních i jiných armád a umožňuje stanovit přehlednou skladbu personálu. Nová hodnostní struktura svým složením lépe odpovídá tradici vojenských hodností používaných od vzniku naší armády.

Tyto hodnosti je nutné považovat za NOVĚ zřízené hodnosti i přesto, že některé mají shodné slovní označení s původním systémem hodností. Mění se také složení hodnostních sborů.

Nový rok– nové hodnosti

Text: Ivo VÁCLAVÍČEKFoto: Olga KARAFFOVÁ

Hodnostní sbor mužstvo Hodnostní sbor poddůstojníci Hodnostní sbor praporčíci Hodnostní sbor nižší důstojníci Hodnostní sbor vyšší důstojníci

vojín

svobodník

desátník

četař

rotný

rotmistr

nadrotmistr

praporčík

poručík

nadporučík

kapitán

major

podplukovník

plukovník

nadpraporčík

štábní praporčík

V souvislosti s novou skladbou hod-ností dojde i ke změně (zvýšení) hod-nostních příplatků.

K přechodu na nový hodnostní systém zákon v přechodných ustanoveních uvádí, že voják bude mít dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vojenskou hod-nost, která přísluší podle prováděcího právního předpisu místu, jež bude voják v tuto dobu zastávat. Zmíněný prováděcí právní předpis se v současné době při-pravuje a jeho vydání ve Sbírce zákonů se předpokládá ještě v první polovině roku 2010.

Pozn. redakce:Grafické návrhy vojenských hodností procházely v době přípravy tohoto čísla A reportu připomínkovým řízením. Jejich podoba tedy ještě může doznat změn.

Návrat k tradicímNávrat k tradicím

39

A r

epo

rt

3/20

10

38

A r

epo

rt

3/20

10VÝSTROJNÍ SLUŽBAVÝSTROJNÍ SLUŽBA

Stali jsme se tak doslova armádou šarží. A právě proto bylo potřeba změnit a přizpůsobit hodností systém AČR tomu v aliančních armádách. Na přípra-vě nových hodností se začalo pracovat již v roce 2003. V té době se totiž předpo-kládalo, že novela zákona 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, je na spadnutí. Celá záležitost se ale nakonec protáhla na sedm let. Kromě standardních velitel-ských struktur a personalistů se do dis-kuse o nových hodnostech zapojili především historikové z VHÚ. „S koneč-ným návrhem jsme spokojeni. Nám všem se podařil návrat k tradicím z konce třicátých let minulého století. Něco po-dobného jsme nedosáhli ani během změn v hodnostním systému po roce 1989,“

vysvětluje Robert Speychal z Vojenského historického ústavu.

Nejjednodušší bylo najít hodnost-ní označení pro poddůstojnický sbor. Tzv. hodnostní knofl íčky, lidově zvané „pecky“, jsou v Armádě České republiky natolik zažité, že nikdo nenavrhoval nic jiného. Existují totiž u nás s krátkými přestávkami od dvacátých let minulého století. Představují tedy téměř něco jako rodinné stříbro. Hodnost rotného již nebude mít třícípou stříbrnou hvězdu, ale čtyři „pecky“. A to z toho důvodu, že i ona je začleněna do poddůstojnické-ho sboru. Zazněly prý dokonce názory, že „pecky“ by mohly být zavedeny i pro praporčický sbor. Ten by se li-šil pouze jejich jiným uspořádáním.

To se ale podařilo s odůvodněním na ma-lou rozlišovací úroveň odvrátit.

„Poměrně velká diskuse se vedla kolem toho, zda pro praporčický sbor budou zavedeny stříbrné třícípé hvězdičky, anebo prvorepublikové stylizované pásky lidově zvané ,rakvičky‘. V obou případech existuje určitá tradice,“ říká Robert Speychal. „Nakonec jsme se ale se všemi hlavními praporčíky shodli na hodnostním označení ve tvaru rakviček. Je totiž výhodné i z výtvarného hlediska. Výrazně odlišuje tento sbor od všech ostatních. V minulosti mohlo obzvlášť na polních stejnokrojích docházet k záměně například mezi poručíkem a rotmistrem. Nyní budou jednotlivé hodnostní vzory vizuálně rozdílné.“

Původně se v praporčickém sboru uvažovalo o čtyřech hodnostech. Nakonec k nim přibyla ještě pátá – štábní prapor-čík. „Jedná se o určitou specialitu, která je mezi nimi jakoby navíc. Ovšem hodnost štábního praporčíka existovala již za první republiky, byla zavedena v roce 1938. Do okupace ale nedošlo k jejímu udě-lení, první štábní praporčíci se objevili až za druhé světové války v naší zahra-niční armádě,“ ojasňuje Robert Speychal. Byla to úzce výběrová hodnost, a takový charakter bude mít i nyní. Nejspíš na ni dosáhne jen několik jedinců.

Došlo ke zrušení hodnosti podpo-ručíka, která v armádách NATO nemá ekvivalent. S ohledem na tradici bylo také rozhodnuto ponechat poručíkovi dvě zlaté třícípé hvězdičky. „V tomto směru jsme se poučili u Ozbrojených sil Slovenské republiky. Ty podob-nou změnou realizovaly již před léty, rozhodly se tehdy v případě poručíka zavést v rozporu se zvyklostmi jen jednu hvězdu. Dodnes jsou s tím spojené určité problémy. I u nich bylo totiž dlouhá léta zažité, že poručík měl dvě hvězdy,“ upo-zorňuje Robert Speychal. „V historii naší armády jsme navíc našli několik alterna-tiv, kdy hodnostní sbor začínal rovnou dvěma hvězdičkami. Za první republiky například první generálská hodnost, tedy brigádní generál, měla dvě hvězdičky. Za druhé světové války nosil rotný čtyři pecky a rotmistr začínal rovnou na dvou hvězdičkách. Četnictvo také nemělo podporučíka, nejnižší důstojnickou hodností byl rovněž poručík se dvěma hvězdičkami. V každém případě bychom ale neradi opakovali chybu z padesátých let minulého století. Tehdy jsme přizpů-sobovali hodnosti systémům zaběhlým na Východě, nyní bychom dělali něco podobného směrem na Západ. V záko-ně o ozbrojených sborech, které kromě Policie České republiky tvoří Celní správa a Vězeňská služba, je zachována

hodnost podporučíka. Pokud by hod-nostní označení poručíka tvořila jen jedna hvězda, došlo by k určité nesyste-matizaci vůči těmto sborům.“

Zajímavá byla i myšlenka obnovit hod-nost štábního kapitána. V minulosti to totiž prý mohl být ještě velitel roty, ale i štábní důstojník. Navíc například Německo a Belgie mají ekvivalenty této hodnosti. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že se přiblí-žíme anglosaskému systému hodností.

Jeden z původních nerealizovaných návrhů uvažoval o zavedení u nás dříve užívaného označení aspirant pro absol-venty vojenských škol. Vojenští vysoko-školáci neměli mít hodnosti, pouze podle počtu tzv. véček by se rozlišoval ročník studia. Zvítězila varianta, že mohou mít poddůstojnické a v případě vyso-koškolského studia i hodnosti rotmistr či nadrotmistr ze sboru praporčíků. Na služebním stejnokroji budou mít navíc véčko, ze kterého má být zřejmé, že se jedná o posluchače. Mělo by se ale upustit od dosavadního systému, kdy ur-čité ročníky prezentovala nějaká hodnost. Ta by se měla v budoucnu udělovat ne podle délky studia, ale prospěchu.

Další změna se dotkne hodnostních označení u polních stejnokrojů. Ta budou namísto současné tištěné podoby z důvo-du větší trvanlivosti s největší pravděpo-dobností vyšívaná.

Návrat k tradicím

Text: Vladimír MAREK

Na změnu hodnostního systému, která vstoupí v platnost počátkem příštího roku, naše armáda již několik let netrpělivě čeká. Základ naprosté většiny armád NATO totiž tvoří poddůstojnický sbor, u nás přitom byly tyto hodnosti vyhrazeny vojákům v základní službě a v záloze.

Hodnostní sbor generálové Hodnostní sbor čekatelů

po dobu konání výcviku, po dobu studia na vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku

Hodnostní sbor čekatelů

po dobu studia na vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku, po dobu studia na vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu

brigádní generál

generálmajor

generálporučík

armádní generál

vojín

svobodník

desátník

četař

desátník

četař

svobodník rotný

rotmistr

nadrotmistr

Pozn. redakce:Hodnostní označení na vojenských stejnokrojích příslušníků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže má samostatné grafické ztvárnění.

40

A r

epo

rt

3/20

10

41

A r

epo

rt

3/20

10

4444411

AAr

Ar

A r

po

epo

epo

epo

prtrtrtrt

/23/2

3/2

3/2

3/20

10010

010

010

010

HISTORIEHISTORIE

Vizuální znázornění vojenských hodností je staré jako uniformy samotné. Ty začaly být zaváděny v armádách ev-ropských zemí na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. A to z důvodů zpo-čátku výrazně ekonomických. Pro majite-le jednotlivých pluků bylo totiž výhod-nější nakupovat látky ve velkém. Jednalo se ale o stejnokroje plukovní, teprve později došlo k jejich unifi kaci a rozšíření jednotného vzoru na celou armádu.

Hodnostní označení v podobě, v jaké je známe dnes, měla například francouz-ská armáda již před revolucí v roce 1789. V rakouské armádě se důstojníci odlišo-vali většinou nejrůznějšími doplňky, jako bylo například zlaté lemování klobouku či zlaté prýmky. Především ale nosili šerpy uvázané kolem pasu anebo šikmo přes prsa. Červené důstojnické šerpy zavedl v této armádě údajně během třicetileté války již Albrecht z Valdštejna. K rozlišení hodností ale sloužily

především hole či rákosky. Těmi byli vybaveni nejen poddůstojníci. Například poručík měl rákosku bez ozdob, setník ji měl již zdobenou bílým kostěným knofl íkem, major stříbrným, podplu-kovník stříbrným knofl íkem a řetízkem a plukovník zlatým knofl íkem. Ke zru-šení tohoto značení došlo v případě důstojníků v roce 1807, u poddůstojníků až v roce 1848.

To si vyžádalo potřebu jiného viditel-ného rozlišení. Na uniformách se objevil nový prvek v podobě horizontálních pásků na límci. Poddůstojníci je měli bílé barvy, důstojnické pásky byly z dra-counové nitě, zlaté nebo stříbrné, podle barvy knofl íků. Svobodník měl jednu pásku, desátník dvě, strážmistr a šiko-vatel tři. V případě důstojnického sboru měl podporučík a major jednu pásku, nadporučík a podplukovník dvě, setník, rytmistr a plukovník tři. Vyšší důstojníci se odlišovali již od roku 1799 stříbrným či zlatým lemem rukávových výložek. Později byly hodnostní pásky nahrazeny šesticípými hvězdami. Poddůstojnické

se vyšívaly z bílé vlny. V roce 1857 došlo k zavedení hodnosti četaře, který měl tři hvězdy. V případě šikovatelů či stráž-mistrů k nim přibyl úzký žlutý lem. Nižší důstojníci nosili hvězdy zlaté nebo stříbrné, opět podle barvy knofl íků. Vyšší důstojníci široké zlaté nebo stříbrné lemy límců a na nich pak hvězdy. Podporučík (od roku 1870 poručík) a major měli jed-nu hvězdu, nadporučík a podplukovník dvě hvězdy, setník, rytmistr a plukovník tři hvězdy.

Před úkol přijetí nových hodnostních označení byla postavena i vznikající čes-koslovenská armáda. V roce 1921 schváli-lo vedení resortu hodnostní označení, které nezapřelo nemalý vliv avantgard-ních umělců, ovlivněných v té době mód-ním kubizmem. Poprvé se u nás objevily v případě poddůstojníků tak oblíbené tzv. pecky, a to v provedení z mořeného kovu. Rotmistrovský sbor měl osmihra-ny, nižší důstojníci obdélníčky a vyšší kosočtverce. Vše, včetně čepicových označení, z bílého kovu. Žlutá barva byla vyhrazena jen generálům.

Avšak Rudá armáda v tehdejším Sovětském svazu měla shodou okolností obdobné vzory hodnostního označení, a tak v roce 1930 došlo v naší armádě ke změně. Rotmistři a praporčíci nosili od tohoto okamžiku obdélníčky z bílého kovu, nižší důstojníci v té době v Evropě naprosto ojedinělé třícípé hvězdičky a vyšší důstojníci pěticípé hvězdičky ze žlutého kovu.

Během druhé světové války si velení československých zahraničních jednotek prosadilo, že bude používat naše hod-nostní označení. Problém byl ale s mož-nostmi a kapacitami válečného průmys-lu. S ohledem na to, že bylo možné razit pouze jeden druh hvězdiček, dostávali rotmistři a praporčíci pěticípé hvězdičky stříbrné barvy, také nižší a vyšší důstoj-níci nosili pěticípé hvězdičky, ovšem ze žlutého kovu.

Ještě složitější situace vznikla u čs. jednotek v Sovětském svazu. Sovětská strana navrhovala, aby Češi a Slováci používali ruské hodnostní označení vyráběné ve velkých sériích. To ale Čechoslováci odmítali. Zpočátku si

důstojníci vystřihovali hvězdičky ze slí-dy. Později se hodnostní označení vyrá-bělo v praporních dílnách. Praxe ale byla trochu jiná. Když byla Marie Kvapilová Pišlová za boje u Sokolova v Moskvě na Všeslovanském sjezdu povýšena na svobodníka, vytáhl Svobodův poboč-ník cvočky z koženého křesla a nahradil jimi chybějící „frčky“.

Pěticípé hvězdičky pro nižší a vyšší důstojníky zůstaly v naší armádě zachovány i v poválečném období. Od roku 1949 ale v případě poddůstojnických hodností nahradily tradiční „pecky“ proužky. Svobodník měl jeden, desátník dva, četař tři a rotný jeden silnější. V roce 1951 prosadil tehdejší ministr národní obrany Alexej Čepička hodnostní označení sovětského vzoru. Na tvrdých výložkách byly pro nižší důstojnický sbor malé pěticípé hvězdičky a pro vyšší důstojnický sbor velké pěticípé hvězdičky typu, jaký používala sovětské armáda. O dva roky později došlo ke zrušení hodnosti štábního kapitána. Namísto brigádního generála byl zaveden generálmajor,

divizního nahradil generálporučík a sborového generála generálplukovník.

K další změně došlo až v roce 1960, kdy byly pro rotmistrovský a praporčic-ký sbor vyvzorovány malé hvězdičky z bílého kovu. Rotný měl jednu, rotmistr dvě a nadrotmistr tři. Podpraporčík nosil jednu ve stříbrném rámečku, prapor-čík dvě a nadpraporčík tři. Důstojníci používali velké hvězdičky ze žlutého kovu. Podporučík jednu, poručík dvě, nadporučík tři, kapitán čtyři, major jednu ve zlatém rámečku, podplukovník dvě a plukovník tři. V roce 1965 se armáda v případě poddůstojníků vrátila k osvěd-čeným „peckám“.

Toto hodnostní označení vydrželo až do poloviny devadesátých let minu-lého století, kdy byly pro hodnostní sbor nižších důstojníků opět zavedeny třícípé hvězdičky. V roce 1999 došlo ke zřízení hodnosti štábního rotmistra a štábního praporčíka. Zároveň se následujícím způsobem změnily generálské hodnosti. Brigádní generál měl jednu hvězdičku, generálmajor dvě, generálporučík tři a armádní generál čtyři.

Text: Vladimír MAREKFoto: archiv VHÚ

Koncem osmnáctého století nosili důstojníci jako označení své hodnosti kromě šerpy uvázané kolem pasui hůl či rákosku.

Od holí Od holí až po hvězdičkyaž po hvězdičky

Nárameníky plukovníkačs. jednotek v zahraničí

z období 2. světové války

42

A r

epo

rt

3/20

10

43

A r

epo

rt

3/20

10

4444444444444444444444444222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222222

A r

A r

A rrrr

A r

Ar

A r

AAAAAAAAAAAep

oep

oep

oep

oeee

rt

rrr3/

23/33

00000000000001

00101001000LEGISLATIVALEGISLATIVA

na systemizovaném místě se stanove-nou hodností vyšší. Tedy například nadporučík, který je zařazen na místo se stanovenou hodností kapitán, bude dnem 1. ledna 2011 kapitánem, a to bez ohledu na to, že nesplňuje nejkratší dobu výkonu služby v hodnosti. Nové hodnosti od 1. ledna 2011 budou mít vliv pouze na výši hodnostního pří-platku. Neznamenají změnu celého platového systému, dosavadní způsob odměňování vojáků z povolání podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odmě-ně za pracovní pohotovost v rozpočto-vých a v některých dalších organizacích a orgánech, tedy platí i nadále.

„Nová výše hodnostních příplat-ků je koncipována tak, aby úpravou hodnosti nedošlo ke snížení celkového platu vyměřeného platovým výměrem. Nepředpokládáme pokles ve fi nančním ohodnocení vojáků z povolání. Pokud ano, tak pouze ve výjimečných přípa-dech. O případné kompenzaci však resort obrany neuvažuje,“ konstatuje ředitel sekce personální MO.

V souvislosti s již vzpomínanými personál-ními pohovory Milan Gol vyvrací jednu z fám šířící se v současnosti resortem

obrany. „Podle nynějších vnitřních před-pisů musí být nejpozději osmnáct měsíců před skončením závazku s vojákem pro-veden personální pohovor o jeho dalším působení v Armádě ČR. Slova o tom, že personalisté dali pokyn k neprodlu-žování závazků se nezakládají na prav-dě. Vzhledem k tomu, že se v průběhu letošního roku budou optimalizovat organizační struktury v rámci AČR, zajistili jsme cestou ředitele Ředitelství

Text: Pavel LANGIlustrační foto: Jan KOUBA

Pokud půjde vše tak, jak je naplánová-no, nejpozději do půl roku budou jednot-liví příslušníci Armády ČR informováni o konkrétních změnách jejich vojenské hodnosti a novém zařazení, které sou-visí s nabytím účinnosti novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. „V období měsíců červenec až srpen, nejpozději v září letošního roku s nimi budou provedeny pohovory k zařazení do nových struktur,“ říká Milan Gol, ře-ditel sekce personální-personální ředitel Ministerstva obrany České republiky, a dodává, že vojákovi bude příslušet

vojenská hodnost podle zastávaného systemizovaného místa. Ve skutečnosti se tedy některým profesionálům změní pouze hodnost a k té se stanoví odpo-vídající hodnostní příplatek, který však nikdy nebude nižší než ten, jenž voják pobírá nyní. „V tomto případě se nejed-ná o organizační změny,“ zdůrazňuje M. Gol. Mohou však nastat případy, kdy v rámci organizačních změn bude vojákovi nabídnuto systemizované místo s hodností nižší, než jaká by nově nále-žela jeho stávajícímu – rušenému místu. Výhradně v těchto případech musí voják

souhlasit s nižší hodností, a pokud ne, bude to důvod pro jeho propuštění ze služebního poměru.

Z dostupných informací vyplývá, že ke změnám hodností dojde přede-vším u současného rotmistrovské sboru (rotný, rotmistr, nadrotmistr, štábní rotmistr), jenž se bude transformovat do nově vzniklého sboru poddůstojníků (desátník, četař, rotný). S dílčími úpra-vami lze počítat také u těch vojáků, kteří jsou služebně zařazeni v rámci povoleného hodnostního rozpětí

personální podpory zkrácení této lhůty tak, aby o prodloužení závazků, které končí v roce 2011, mohlo být rozhodo-váno až do konce roku 2010. Důvod je nabíledni, nechceme provádět poloviča-té pohovory s profesionály.“

NAROVNÁNÍ ANOMÁLIÍUrčení základních systemizovaných

míst v nových hodnostních sborech (mužstva, poddůstojníků a praporčíků) bylo v resortu obrany završeno koncem ledna 2010, když místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták pode-psal dva rozkazy – RMO č. 7 (Zásady výstavby a systemizace organizačních struktur v resortu Ministerstva obrany) a RMO č. 8 (Zásady tvorby systemizo-vaných míst). Legislativní proces by měl být ukončen schválením nařízení vlády, kterým se vydává seznam činností

vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní

sbory a vojenské hod-nosti. „Předpokládáme, že se tak stane v červnu letošního roku,“ říká Milan Gol a vyslovuje přesvědčení, že společ-né úsilí kompetentních složek MO dospěje

k optimálnímu přiřazení vojenských hodností k jednotlivým systemizovaným místům. „Snaha MO ČR o zavedení no-vých hodnostních sborů je dlouhodobá. Prvním lednovým dnem příštího roku začneme sice potkávat ve vojenských útvarech a zařízeních AČR profesio-nály s novým hodnostním označením na stejnokrojích, ale tím to zdaleka nekončí. Celý systém se musí teprve usadit. Věřím, že naše záměry budou naplněny a stávající odchylky odstra-něny. Nemůžeme představovat v tom-to směru alianční výjimku. Rozporů v procesu funkce – hodnost – plat nebylo málo,“ konstatuje personální ředitel Ministerstva obrany ČR.

HODNOSTpodleslužebníhozařazení

44

A r

epo

rt

3/20

10

45

A r

epo

rt

3/20

10

PSYCHOLOGICKÁ SLUŽBAPSYCHOLOGICKÁ SLUŽBA

„Určitě ano a je to zcela přirozené,“ říká nadporučík Ladislav Kabát, psycho-log 7. mechanizované brigády z Hranic, v současné době i psycholog 5. kontin-gentu AČR provinčního rekonstrukč-ního týmu (PRT) Lógar v silách ISAF

v Afghánistánu. „Proto před výjezdem do mise se klade důraz nejen na samotný výcvik, ale i na psychickou přípravu. Vojáky nejvíce zajímá, jak se chovat při napadení, co to s nimi může udělat, jak na to mají reagovat. Druhým tématem,

o který je velký zájem, je řešení možných problémů po návratu z mise.“

Před samotným vstupem do armády absolvují všichni uchazeči kromě zdra-votních testů i psychiatrické vyšetření ve vojenských nemocnicích v Olomouci, Brně nebo Praze. To by mělo odhalit duševní onemocnění nebo závažnou poruchu osobnosti. Když pak vyjíždějí do mise, procházejí podobným vyšetře-ním znovu. „Pro velitele kontingentu je dost zásadní, pokud mu někdo souhrnně potvrdí, že jeho vojáci jsou po fyzické i psychické stránce připraveni,“ vysvět-luje npor. Kabát. „Ve fázi výběru vojáků do zahraniční operace se u 7. mechanizo-vané brigády snažíme pro velitele udělat něco víc. Spolupracujeme s pracovištěm tělesné výchovy a sportu AČR CASRI (Czech Army Sport Research Institut). To provádí fyziologické a psychologické vyšetření, které se významně liší od toho, čím vojáci procházejí ve vojenských nemocnicích. Jako vojenský psycholog se podílím na psychologické složce testu a zajímá mě především způsob strategie zvládání stresu, jak dotyčný reaguje na psychickou zátěž, případně na některé podněty, nebo jak se momentálně cítí.“

PRVNÍ POMOC JE DŮLEŽITÁ

Ve vojenské profesi rozlišujeme dvě základní oblasti extrémní zátěže. Tou první je bojový stres, když se voják

dostane do přestřelky, bojuje v zákopech nebo nepřítel zaútočí na doprovod-nou kolonu. Tou druhou je operační stres, který přichází, i když nikde nebojuje. Stačí vědomí, že je nasazen, ať už v Kosovu nebo při povodních a živelních pohromách.

„Po kosovské misi, kde jsem od ledna do července 2008 působil s 12. kontingen-tem, mi teprve začalo docházet, jakým směrem by se měla moje práce ubírat,“ vzpomíná Ladislav Kabát. „Důležité je, aby si vojáci uměli poskytnout první psychickou pomoc mezi sebou. V tom se je snažím vzdělávat. Může se stát, že budou na patrole, dojde k ostřelo-vání nebo k výbuchu a já tam nebudu, abych jim pomohl. Američané mají například zavedený systém tištěných kartiček. Například jak jednat s kamará-dem, u kterého mám podezření, že má

sebevražedné myšlenky. Následuje pět šest bodů, jak s ním mám mluvit. Nebo jak pomoci kamarádovi, který nasazení všeobecně nezvládá, a zase návod, co dělat. To považuji za dobrý nápad.“

Existuje ale nějaká cesta, jak nepříjem-né pocity odbourat? Úkol vojenského psychologa tkví v tom, jak „zasažené-ho“ vojáka rychle a efektivně „hodit“ do normálu. „Mnoho se jich bojí říct − hele, jsem rozhozenej, zacloumalo to se mnou, byl to takový zážitek, že mi bude chvíli trvat, než se srovnám. Nepřipustí, že nejsou v pohodě. Myslí si, že by tím přiznali svou slabost. Když má někdo prostřelenou nohu, je samozřejmé, že bude ošetřen, ale zraněnou duši mnozí podceňují,“ vysvětluje psycholog Kabát.

Proto se snaží být s vojáky co nejvíce v kontaktu, chodí mezi ně. Někdy stačí, když si ve volné chvíli dá s kluky kafe,

Co se šrámyna duši?na duši?

Text: Jana DECKEROVÁFoto: autorka, Olga KARAFFOVÁ,

Vladimír MAREKa prap. Jiří ZBRÁNEK

Život v uzavřeném prostoru na základně, dlouhé odloučení od rodiny, nebezpečí nástražných min, noční ostřelování nebo možnost sebevražedných útoků při výjezdech na patroly. To vše a mnoho dalších nástrah čeká na české vojáky při jejich působení v Afghánistánu. Mohou všechny tyto zážitky zamávat s jejich psychikou? a najednou to z nich leze, jen tak mezi

řečí začnou ze sebe sypat problémy. „Oťukávají si mne, jak budu reagovat. Mám i tu zkušenost, že oceňují, když s nimi vyjedu do terénu. Jsem pak jeden z nich a zapomenou, jaká je moje profese,“ pokračuje Kabát. „Shodou okolností je 5. kontingent složený zejména z příslušníků 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic a z dalších vojáků brigády z Hranic, kteří tvořili i jádro při mé kosovské misi. Beru jako velkou výhodu, že mnoho vojáků už mě zná.“

FÍGLE NA STRESJak tedy na stres a nahromaděnou nega-

tivní energii? „Nejjednodušší je relaxace, dělat to, co mě baví. Do Kosova si někteří kluci s sebou přivezli počítače. Druzí hráli hry, sledovali fi lmy, četli. Mnoho jich trávilo čas v posilovně. Přiměřenou fyzickou zátěží dochází k odbourávání nahromaděného napětí, pohyb je přiroze-né antidepresivum. Když se uvolňuje tělo, uvolňuje se i lidská psychika,“ konstatuje npor. Kabát. „Organizovat volný čas všem příslušníkům kontingentu se moc nedá. Když v noci nespíte, protože vám lítají nad hlavou rakety, nikoho nezajímá, že jdete ráno na patrolu a jste nevyspalý. To je úkol, o kterém se nediskutuje, a musí se splnit. Po návratu se už těšíte, že za-lehnete a budete spát, zatímco ostatní si třeba uspořádají fotbalový nebo volejba-lový turnaj. Je to samozřejmě omezeno možnostmi a nařízeními základny. Ale vždy je vítáno nějaké zpestření, které jim umožní se ,vybít‘, zvlášť když je okořeně-né humorem.“

Dnešní možnosti dovolují namaskovat zranění na figurantech

téměř věrohodně. I to napomáhá psychologické přípravě vojáků.

Zdravotnická příprava v misi ISAF

Vojáci pomáhající při odstraňování následků po živelních pohromách mohou

začít trpět tzv. operačním stresem.

46

A r

epo

rt

3/20

10

47

A r

epo

rt

3/20

10

Z VOJENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

Vyškovská posádka oslaví v březnu pětasedmdesá-tileté výročí své existence. V prostoru Kozí Horky poblíž Vyškova byla již v roce 1881 zřízena střelnice. Ke skutečně dynamickému rozvoji vojenství v této oblasti však došlo až během první republiky. V roce 1935 zde vznikl Výcvikový prostor Dědice, který byl určený jednotkám a útvarům dislokovaným na Moravě. Přímo na Kozí Horce je v letech 1934 až 1937 vybudová-na pěchotní polní střelnice. O rok později dochází na východním okraji Vyškova k zahájení výstavby rozsáhlých kasáren pro 2 165 mužů Pluku útočné vozby 2. Počátky vojenského školství ve Vyškově spadají do roku 1937, kdy sem bylo z Milovic přesunuto Učiliště útočné vozby. Vyškov tak těsně před druhou světovou válkou představoval význam-nou tankovou posádku. Cvičily se zde i osádky těžkého a lehkého opevnění.

Na podzim roku 1938 během mobili-zace získaly zdejší vojenské objekty ještě více na významu. Na nedaleký zámek

činnosti došlo v souvislosti se založením Vysoké vojenské školy pozemního vojska. Ta zde působila až do roku 2004, kdy se sloučila s Vojenskou akademií v Brně a Vojenskou lékařskou akademií v Univerzitu obrany.

V roce 1996 vznikla ve Vyškově Vojenská akademie, která naváza-la na tradice Vojenské akademie v Hranicích. Zabývala se přípravou profesionálů v poddůstojnické, prapor-čické a důstojnické škole. Od října 2000 zde začal působit Britský poradní a výcvikový tým pro střední a východ-ní Evropu BMATT. Při této příležitosti navštívil vyškovskou posádku britský korunní princ Charles. Po roce 2003 pře-vzala Vojenská akademie a Výcviková základna postupně veškerý výcvik AČR, a to včetně přípravy dělostřelců, chemiků, ženistů, zdravotníků, logis-tiků, spojařů, protiletadlovců a všech leteckých odborností.

V současné době sídlí ve Vyškově osmnáct útvarových subjektů. Největším z nich je Velitelství výcviku-Vojenská akademie, které zajišťuje základní, odbornou a speciální přípravu, kariérové vojenské vzdělávání a výcvik důstojníků, praporčíků a rotmistrů, přípravu přísluš-níků aktivní zálohy a především rozvoj doktrinální soustavy AČR. Velitelství

se kromě štábu skládá z institutů výcvi-ku, vzdělávání, rozvoje, doktrín a do-pravní výchovy. Mezi podřízené útvary velitelství patří prapor zabezpečení, Centrum simulačních a trenažérových technologií Brno a střediska obsluhy výcvikových zařízení Libavá, Boletice, Hradiště a Jince.

Institut výcviku je centrem přípravy vojenských profesionálů pro výkon zá-kladních funkcí u jednotek a útvarů AČR a specialistů aktivních záloh.

Letecký snímek vyškovského výcvikového prostoru pořízený v roce 1947

Text: Vladimír MAREKFoto: autor a archiv Velitelství výcviku-

-Vojenské akademie

Račice se přestěhovalo hlavní velení československé armády. Maximálního využití se v té době dostalo i objektům na Kozí Horce.

Po okupaci německými vojsky došlo k výraznému rozšíření vojenského výcvi-kového prostoru. Provázelo to vysídlení 33 obcí s 19 288 obyvateli. Zároveň se dobudovala kasárna na Kozí Horce. Po druhé světové válce se výcvikový pro-stor vrací do původních rozměrů. Je zde zřízeno tankové učiliště. V roce 1961 se transformovalo na Vyšší vojenské učiliště kpt. Otakara Jaroše. Od roku 1967 ve zdejším objektu sídlila Velitelsko-or-ga nizátorská fakulta Vojenské akademie v Brně.

Nejvýznamnějších investic se areál do-čkal v sedmdesátých a osmdesátých le-tech minulého století. K rozsáhlé stavební

Institut vzdělávání zajišťuje přípravu vojenských profesionálů na nejnižších a středních místech velení (roj, družstvo, osádka, skupina, pracoviště, četa, rota, baterie), na štábních místech do stupně prapor (oddíl), brigáda a na základních, středních a vyšších odborně-technických místech včetně přípravy studentů a absolventů studijních programů Univerzity obrany v aplikačních kurzech.

Institut rozvoje je základním koncepčním orgánem pro rozvoj systému přípravy personálu Velitelství výcviku-Vojenské akademie. V součinnosti s Institutem doktrín má na starost aplikaci závěrů a poznatků z procesu Concept Development and Experimentation (koncepce rozvoje a ově řování) a analýzu poznatků a zku-šeností z misí.

Institut doktrín je orgánem náčelníka GŠ AČR v oblasti tvorby vojenských předpisů, služebních pomůcek a vojenských publikací. Podílí se na tvorbě rozvojových, koncepčních, analytických a doktrinálních dokumentů a na koordinaci rozvoje teorie vojenské vědy v působnosti resortu.

Institut dopravní výchovy je účelovým resortním zařízením pro tvorbu koncepce, legislativy a dopravní výchovy pro přípravu řidičů vozidel ozbrojených sil a specialistů dopravní výchovy. Velitelem velitelství a zároveň posádky Vyškov je plukovník gšt. Jaromír Zůna.

V souvislosti s výročím se 29. března koná v aule kasáren Dědice za účasti významných hostů slavnostní nástup. V následujících dvou dnech se uskuteční konference Dvacet let transformace vojenského školství.

BRÁNAdo armádyBRÁNAdo armády

48

A r

epo

rt

3/20

10

49

A r

epo

rt

3/20

10

ARMÁDA A VEŘEJNOST

Pyrotechnická konferencePyrotechnická konferences mezinárodní účastís mezinárodní účastí

Přihlášky k účastije nutné podat do konce

dubna na adresuhttp://www.pyrosekce.unas.cz/

Místo: VVP BoleticeDatum: 24. až 28. května 2010Zúčastněné státy: Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko,

Německo, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, USA, Velká BritániePořadatelé: 151. ženijní prapor Bechyně, SOVZ Boletice, Policie ČR, ČaSOD-PSKontaktní adresa: inmep@seznam.cz

INMEP 2010INMEP 2010

Prvním bodem pátečního programu byla výstavba zimního stanového tábora. Následovalo bezpečnostní poučení, roz-dělení do skupin, ubytování ve stanech, doplnění palivového dřeva a průzkum okolí ubytovny spojený s bobováním.

Navečer za teploty hluboko pod bodem mrazu si děti vybudovaly nouzové tábo-řiště, rozdělaly oheň a opekly vuřty.

Sobotní dopoledne po snídani, osobní hygieně a úklidu stanů pokračovalo bobováním a sáňkováním. Odpoledne

jednotlivé skupiny zahájily výcvik zaměřený na seznámení účastníků s nebezpečím v zimní přírodě a na bu-dování bivaků. V rámci zdravovědy pak děti pod vedením profesionálů ošetřily „raněné“ a na provizorních nosítkách je přepravily do tábora. Po večeři je čekala práce s mapou a noční přesun.

Závěrečný den „Zimního přežití“ se odehrával za nádherného slunečného počasí. Na programu byly pohybové hry v přírodě. Pobyt ukončilo slavnostní pře-dání sladkostí a účastnických diplomů. Soudě podle unavených, ale současně rozjařených tváří dětí i ostatních rodin-ných příslušníků vyšla víkendová akce na jedničku.

Akce „přežití“ v zimním, ale i letním období, jehož se účastní i mladí oby-vatelé z okolních dětských domovů, pořádají pracovníci SOVZ Hradiště více než deset let. Na jejich přípravě se dále podílejí zaměstnanci KVV Karlovy Vary, Ředitelství HZS Karlovarského kraje, instruktoři z řad Klubu přátel města Kadaně a příslušníci 4. brn, kteří celoroč-ně pracují s mládeží.

Zimní přežitíPRO DĚTI

Text a foto: Stanislav STEBILA

Hory sněhu, zima až praští. Těsně pod nejvyšším vrcholem Hradiště (933 m n. m.) se ve stejnojmenném vojenském újezdu v areálu ubytovny Dlouhá konalo během prvního únorového víkendu „Zimní přežití“. Akce určená dětem a rodinným příslušníkům Střediska obsluhy výcvikového zařízení Hradiště a Krajského vojenského velitelství Karlovy Vary.

50

A r

epo

rt

3/20

10

51

A r

epo

rt

3/20

10

TECHNIKA

O vzniku a vývoji bezpilotních letounů Skylark existuje minimum informací. Vzhledově připomíná velký model. Zajímavá je především jejich elektro-nická výstroj podléhající permanentní modernizaci.

První skylark prezentovala izraelská společnost Elbit na pařížské výstavě SIAE Le Bourget 2003 s označením Skylark IV. Pravděpodobně se jednalo

o čtvrtou vývojovou verzi prototypu. Po dílčích úpravách, především viditelné změně tvaru náběžné hrany svislé ocasní plochy z přímé na obloukovou, dostal komerční označení Skylark I. V únoru následujícího roku byly zahájeny testy v rámci izraelských pozemních sil.

NASAZENÍV období června až srpna 2006 zažily

testované izraelské skylarky křest ohněm v tzv. druhé libanonské válce. Prováděly průzkum v nízkých letových hladinách a dodávaly obrazové informace v reál-ném čase velitelům praporů. Praxe pro-kázala, že tichý chod jejich pohonných jednotek zcela zanikal v okolním hluku a protivník je zaregistroval pouze náho-dou. Minimální čelní plocha přispívala k tomu, že letounky opatřené světlým nátěrem splývaly s pozadím. Při noč-ních misích byly ještě méně viditelné. Pravděpodobnost jejich zasažení palbou pěchotních zbraní protivníka se ukázala jako zanedbatelná.

Protiletecké systémy vybavené radary nebo senzory pracujícími v infračervené

části spektra a přenosné protiletadlové raketové komplety nedokázaly skylarky detekovat a zaměřit. Získaly proto u vojáků populární označení „stealthové letouny“.

Výsledky byly natolik jednoznačné, že Ministerstvo obrany Izraele se roz-hodlo nakoupit modernizovanou verzi Skylark I-LE jako průzkumný prostředek armády na úrovni praporů. V médiích se u tohoto typu objevuje rovněž označe-ní Skylark 1 LE nebo Skylark 2.

V rámci kanadských sil působí-cích v afghánském Kandaháru jsou Skylarky I-LE nasazeny jako průzkumný prostředek pro nižší letové hladiny mezi vozidly pozemního průzkumu Coyote a těžšími taktickými bezpilotními letou-ny CU-161 Sperver francouzské výroby. Dalšími uživateli jsou francouzské a pol-ské speciální jednotky.

TECHNICKÝ POPISSoupravu tvoří tři bezpilotní letouny,

pozemní řídicí jednotka a anténní jednot-ka. Vše je přepravováno dvěma vojáky ve dvou vyztužených látkových trans-portních obalech přenášených na zádech. Základ konstrukce draku letounu tvoří střední část extrémně štíhlého trupu jako organický díl centroplánu křídla a na ně upevněný aerodynamický pylon s podvěšeným kontejnerem. Většina dílů draku letounu je vyrobena z kompozitů, což snižuje celkovou hmotnost.

Každý letoun je přenášen rozebraný na centroplán se středovou částí trupu, přední část trupu s elektromotorem a vrtulí, zadní část trupu s odnímatelnou

SKŘIVÁNCISKŘIVÁNCIna gumě

Text: Martin KOLLERFoto: autor, archiv autora, Ministerstvo

obrany Austrálie a Elbit Systems

Mezi vysoce technologicky vyspělý a úspěšný bezpilotní letoun současnosti patří izraelský typ Skylark, česky skřivan. Je jednou z cest, jak eliminovat lidský faktor na bojišti a nahradit jej robotickým systémem.

TECHNIKA

Centroplán se středovou částí trupu, nasazenou přední částí trupu a přední část kontejneru

Zadní část kontejneru s kličkou ovládající systém plnění přistávacího vaku

Svislá a vodorovná ocasní plocha spojené gumou zdvíhající VOP před přistáním

Otočná senzorová hlavice s průzorem senzoru

Skylark I-LE s válcovým typem kontejneru

Svislá ocasní plocha (SOP) a vodorovná ocasní plocha (VOP) na otočném nosníku s hrazdičkou zajištěnou otočnou západkou

onontejtetttt nerruuSkySkySkySkylarlarlalark I-LEL s s váválválvá covovco ým ým typtyppem em memm kokokkokkkok

Mobilní pozemní kontrolní stanice MGCU

52

A r

epo

rt

3/20

10

53

A r

epo

rt

3/20

10

TECHNIKA

DRUHÝ ROČNÍK SOUTĚŽE ČESKÝCH I ZAHRANIČNÍCH DRUŽSTEV MILITARY PAINTBALLU

A PŘÍSLUŠNÍKŮ AČR, VOJENSKÉ POLICIE, POLICIE ČR

A DRUŽSTEV ZAHRANIČNÍCH OZBROJENÝCH SIL

O PUTOVNÍ POHÁR NGŠ AČR.

Dvoudenní akce, nabítá programem pro veřejnost a příznivce paintballu i vojenství

v areálu Ralsko (prostor bývalého vojenského letiště Hradčany)

PÁTEK 3. ZÁŘÍ

/ doprovodný program

pro veřejnost a účastníky akce /

SOBOTA 4. ZÁŘÍ

/ soutěž PCAC 2010 a soutěž

pro firemní družstva,

doprovodný program pro veřejnost /

KONTAKTY : info@pcac.cz www.pcac.cz www.sdap.cz

SOUTĚŽE Ž

TĚĚĚŽE

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOUTĚŽI PCAC 2010:

zahájení v sobotu 4. září cca 32 družstev startovné pro tuzemská družstva 250 Kč /os (150 Kč/os pro členy SDaP) startovné pro členy zahraničních družstev 45 EUR/os

(včetně ubytování a dalších služeb) registrace na webu www.pcac.cz

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOUTĚŽI PRO FIREMNÍ DRUŽSTVA

soutěž firemních družstev o putovní pohár zahájení v sobotu 4. září v aréně pro veřejnost

SVAZ DŮSTOJNÍKŮ A PRAPORČÍKŮ AČR O.S. POŘÁDA„Setkání válečných veteránů a mezinárodní komunity paintballu“

vodorovnou ocasní plochou (VOP) a svislou ocasní plochou (SOP), křídla, kontejner a senzorovou hlavici. Díly se spojují zasunutím a zajištěním od-pruženými západkami. Ty mají tlačítka, která umožňují opětné rozebrání. Díky tomu trvá složení skylarku a příprava soupravy k letu pouze 10 minut.

Ve středové části trupu se nalézají vyměnitelné zdroje tvořené pouzdrem a akumulátory. Při nasazení přední části trupu do sebe zapadnou konektory pro-pojující pouzdro zdrojů a elektromotor. Druhé pouzdro s akumulátory je umís-těno v přední části kontejneru. Napájí komunikační systém a elektronickou soustavu zajišťující činnost senzorové hlavice. Ta je tvořena pouzdrem, blokem elektroniky, pohyblivým nosičem se sen-zory a servomechanismy. Ve srovnání s jinými bezpilotními letouny je konstru-ována atypicky. Otáčí se kolem dvou os. Především se celá hlavice otáčí kolem podélné osy kontejneru a vytváří tak možnost snímání prostoru po stranách. Napříč k této ose se otáčí vnitřní nosič senzorů, které sledují okolí přes úzký průzor. Tím je umožněna změna zorného úhlu senzorů v ose letu. Uvedené řešení je jednoduché, lehké a výhodné pro malé bezpilotní letouny. Zároveň poskytuje elektronice účinnou ochranu před vněj-šími vlivy. V každé soupravě se nalézají

dvě hlavice pro denní režim vybavené barevnými CCD kamerami s rozlišením 720 × 576 bodů a desetinásobným zvětše-ním (zoomem) o hmotnosti 0,6 kg a jedna pro práci v nočním režimu s možností trojnásobného zvětšení o hmotnosti 0,8 kg s termovizní kamerou o polo-vičním rozlišení typu FLIR (Forward Looking Infra Red). Údajně lze nainstalo-vat infračervený značkovač cílů.

Prohloubená středová část kontejneru starších výrobních sérií i nová válcová obsahují plastový vak. Ten slouží k elimi-naci kinetické energie při dosednutí bez-pilotního letounu na zem, případně jej udržuje na hladině po dopadu na vodu. Za letu kryje prostor pro vak víko tvořící spodní část kontejneru, odklápěné při otevření doprava. Kuželovitá zadní část kontejneru obsahuje mechanismus plnění vaku.

Křídla mají vůči centroplánu klad-né vzepjetí, což zvyšuje stabilitu letu. Ocasní část trupu tvoří trubkový nosník. K němu je pevně uchycena na ose svislá ocasní plocha, jejíž směrové kormidlo ovládá servo pomocí táhel v aerodyna-mickém krytu. Vodorovná ocasní plocha je upevněna otočně na plastových nosní-cích s hrazdičkou a směrové kormidlo je ovládáno stejně jako u SOP. Poloha VOP je za letu udržována otočnou západkou blokující hrazdičku nosníků proti tahu gumy provlečené otvorem v SOP.

ZPŮSOB ČINNOSTIStart skylarku je možné provádět

hodem z ruky jako u velkého modelu kluzáku. Vhodnější je však použití napja-tého gumového lana upevněného k zemi nebo k vozidlu. Počínaje udržováním stability probíhá let automaticky na zá-kladě programu a informací z různých senzorů, především navigačního systému GPS, výškoměru, měřiče rychlosti letu, úhlů a gyroskopické stabilizace. Program letu zadává operátor do bloku elektro-niky letounu pomocí mobilní pozemní

kontrolní stanice MGCU (Mobile Ground Control Unit). Ta je vybavena progra-my s digitálními mapami promítaný-mi na displej notebooku, který tvoří integrální součást stanice. Plánování letu se provádí dotykově na body v terénu promítané na displeji.

Existují tři základní verze letu, při-čemž operátor letoun neřídí z hlediska aerodynamiky. V prvním případě ovládá senzorovou hlavici a letoun mění směr a výšku letu tak, aby se přiblížil ke sledo-vanému cíli. Další verzí je plně automa-tický let do prostoru průzkumu a zpět. Především při ostraze hranic lze zvolit program letu po trase mezi jednotlivý-mi body v terénu. V takovém případě existuje možnost instalace kontrolních a komunikačních retranslačních jednotek v terénu, např. u pohraničních plotů. Tím je umožněn let na větší vzdálenosti mimo přímý dosah operátorů. Běžně se provádí rovněž hlídkování nad daným prostorem létáním v kruhu.

Spojení s letounem udržuje datový terminál, který obsluhuje druhý operá-tor, jenž má k dispozici plátěný kryt proti nepohodě. Anténa je umístěna samostat-ně na trojnožce. Barevné obrazové infor-mace ze senzorové hlavice jsou přijímány v reálném čase na vzdálenost až 15 km (bez retranslace), přičemž systém skoko-vé změny 16 kanálů eliminuje možnost rušení komunikace. V případě přerušení spojení nastoupá skylark do větší výšky. Pokud se kontakt ani tak neobnoví, odletí k místu startu nebo jinému naprogramo-vanému bodu a tam automaticky přista-ne. Přitom dojde mimo zastavení motoru k odjištění hrazdičky nosníků a zdvižení VOP. Letoun se ve velkém úhlu náběhu ve vzduchu prakticky zastaví. Zároveň se nafoukne přistávací vak a dojde k do-sednutí na zem.

Závěrem je třeba uvést důležitý klad skylarku. K vycvičení operátorů na úroveň bojového nasazení postačují čtyři dny.

Hlavní takticko-technická data

Rozpětí: 2,9 mCelková délka: 1,45 mVzletová hmotnost: 5,5 až 7,0 kgMax. rychlost: 80 km/hDoba letu: 150 min.Dostup max.: 4 000 mOperační letová výška: 100 m

Australský voják připravuje skylark k letu. Křídla ještě nejsou nasazena.

Start skylarku z ruky

54

A r

epo

rt

3/20

10

55

A r

epo

rt

3/20

10

UDÁLOSTASOCIACE VOJÁCI SPOLEČNĚ

Najdeme tu organizace veteránů 2. svě-tové války, ale i sdružení, jejichž členy jsou převážně lidé ekonomicky činní, jako Svaz vojáků z povolání AČR, Svaz vojáků v záloze ČR, Asociace záložních brigád, Unie armádních sportovních klubů ČR anebo od letošního ledna nově přícho-zí Sdružení přátel geografi cké služby. Sečteno a podtrženo, členská základna celé Asociace Vojáci společně (AVS) se po-hybuje mezi 35 až 40 tisíci osob.

Jednotlivé organizace realizují svoji činnost samostatně tak, aby odpovídala potřebám a zaměření jejich členské zá-kladny. Společná platforma je využívána při součinnostních anebo prezentačních jednáních například s představiteli vlády či Parlamentu ČR, s vedením resortu obrany a podobně. Už několikaletou tradicí je, že výkonná rada AVS pořá-dá setkání s představiteli operačních velitelství. Smyslem je poznat aktuální úkoly Armády České republiky a nabíd-nout při jejich plnění pomocnou ruku. Kupříkladu pro letošní rok si Asociace mj. vytkla za úkol postoupit v tzv. pro-jektu posádkových klubů. Jeho záměrem je vyjednat možnost používání některých prostorů v posádkách, jako jsou spor-toviště či jednací místnosti-klubovny, i po pracovní době, aby v nich mohli zejména členové organizací AVS, ale

i rodiny vojáků z povolání realizovat své zájmové aktivity.

Již několik let vedení Asociace organizuje besedy veteránů 2. světové války v posádkách AČR. Během roku obvykle proběhnou čtyři taková setkání v různých koutech České republiky. Ve spolupráci s Generálním štábem AČR a za účasti odborníka z Vojenského historického ústavu zde veteráni prezen-tují své vzpomínky nejen na léta 1938 až 1945, ale také objasňují výstavbu ar-mády v masarykovském Československu a její provázanost s čs. legiemi v Rusku, Itálii a Francii během 1. světové války.

Třináctdo čtrnáctého

Text: prap. v z. Dominik ŽBÁNEKFoto: archiv AVS

Do čtrnáctého roku své existence letos vstoupila Asociace Vojáci společně. Jedná se o instituci, jež zastřešuje třináct samostatně jednajících občanských sdružení, která svými aktivitami mají blízko k resortu obrany a jejich členové většinou byli anebo jsou příslušníky armády.

Členské organizace sdružené v AVS• Asociace záložních brigád• Sdružení čs. zahraničních letců

1939–1945• Sdružení čs. zahraničních letců

– východ• Sdružení přátel geografi cké

služby• Svaz civilní ochrany ČR• Svaz letců ČR• Svaz pomocných technických

praporů-vojenských táborů nucených prací

• Svaz vojáků v záloze ČR• Svaz vojáků z povolání AČR• Unie armádních sportovních

klubů ČR• Vojenská sekce Konfederace

politických vězňů• Vojenský klub myslivosti• Zpravodajská brigáda-vojenská

odbojová skupina

„Ministerstvo obrany si ponechalo všechny kontrolní mechanismy. ČsOL má povinnost nás pravidelně informovat o veškerém dění,“ vysvětluje náměs-tek ministra obrany František Padělek. „Nezříkáme se odpovědnosti, kterou nám ukládá zákon. Hledali jsme jen ces-tu, jak se sníženým fi nančním rozpočtem zachovat stávající úroveň péče a možná ji díky manažerskému projektu i zlepšit.“

Vloni resort obrany vynaložil na péči o válečné veterány téměř 16 milionů ko-run. Letos vyčlenil částku 12,5 milionu, kterou převedl na základě předloženého projektu na ČsOL. „Naše spolupráce s ministerstvem byla vždy na výborné úrovni. Váleční hrdinové byli většinou zároveň i členy naší legionářské obce

a na mnoha akcích jsme s MO ČR spolu-pracovali,“ říká Pavel Budínský, před-seda ČsOL. „V našich řadách je organi-zováno zhruba čtyři a půl tisíce členů, přičemž skoro jednu čtvrtinu tvoří přímí účastníci bojů na zahraničních frontách. Číslo se pochopitelně mění, jak legionáři, jejichž průměrný věk se pohybuje okolo pětaosmdesáti, opouštějí tento svět.“

Projekt odstartoval v lednu letošního roku. ČsOL už kontaktovala všechny válečné veterány s informací, že péči

o ně přebírá, a uklidnila je, že k žádným zásadním změnám nedochází. V před-chozích letech působilo při krajských vojenských velitelstvích celkem 64 te-rénních pracovníků, kteří v rámci svých rajonů poskytovali informační, pora-denskou, sociální a osobní pomoc všem druhoválečným veteránům. ČsOL bude stejné služby zajišťovat se 44 terénními pracovníky, z nichž 14 bude zároveň pl-nit funkci krajských koordinátorů. Jejich práci povede čtyřčlenný tým z ústředí ČsOL prostřednictvím výkonného ředite-le Emila Cigánika.

Legionářská obec zároveň pracuje na vytvoření vlastní databáze novodo-bých veteránů, účastníků zahraničních misí a jiných operací, kteří si zaslouží stejnou pozornost, jaké se dnes dostává těm druhoválečným. To oceňuje i generál Tomáš Sedláček, válečný veterán a čestný předseda ČsOL. „Velice to vítám. Naše řady řídnou, mnozí jsou už na světě sami a v mnoha případech jedinou návště-vou u těchto hrdinů jsou právě zástupci MO ČR nebo ČsOL. Proto si myslím, že i novodobí veteráni si zaslouží péči a sociální jistoty jako my.“

Bezplatná informační linka 800 111 603, kterou v roce 2007 za-vedlo pro válečné veterány MO ČR, zůstává i nadále v platnosti. Informace o novém projektu ČsOL můžete získat na www.obeclegionarska.cz.

Změna v péči Změna v péči O HRDINYO HRDINY

Text a foto: Jana DECKEROVÁ

Československá obec legionářská (ČsOL) bude v letošním i příštím roce pečovat na základě nového projektu o téměř 2 300 druhoválečných veteránů. Stala se tak partnerem Ministerstva obrany ČR při zajišťování péče o tyto hrdiny.

Slovenské národní povstání bylo největší ozbrojenou vzpourou proti nacis-tické moci, které se odehrálo uvnitř území kontrolovaném třetí říší. V průběhu jara a léta roku 1944 začalo na Slovensku růst a sílit partyzánské hnutí. Jedním z povstalců, kteří se zapojili do bojů s protinacistickými silami, byl i tehdy čtyřiadvacetiletý Eduard Hellinger, jenž si musel kvůli svému židovskému původu změnit jméno na Belas.

„Koncem srpna 1944 se naše partyzánská jednotka účastnila bojů u Banské Bystrice. Tady jsem byl také raněn od výbuchu tankové střely. Ohluchl jsem a oslepl. Naše jednotky pak pokračovaly dál, ale ranění, mezi nimi i já, se stáhli na pohoří Vtáčnik. Tady nás přepadl nepřátelský oddíl a mnoho mých kama-rádů tu padlo,“ vzpomíná válečný veterán. Po válce se setkal už jen se svým otcem, zbytek jeho rodiny nepřežil Osvětim.

Začátkem letošního února Eduard Hellinger-Belas oslavil 90. narozeniny. K jubileu mu přišli popřát kpt. Pavla Ratajová z Krajského vojenského velitel-ství hlavního města Prahy a Oldřich Axman, terénní pracovník Československé obce legionářské.

Text: kpt. Pavla RATAJOVÁ

56

A r

epo

rt

3/20

10

O pohár osvobození– Liberty Cup 2010

UDÁLOST

Svou historií PKP navazuje na Ústřední vojenskou knihovnu, která sídlila v dnešním Domě armády Praha na Vítězném náměstí v Praze 6 − Dejvicích. Kvůli rekonstrukci objektu musela před pěti lety přesídlit na okraj Prahy, do kasáren 17. listopadu v Praze--Ruzyni, kde působila až do prosince loňského roku, než se vrátila do centra, do areálu kasáren Posádkového velitel-ství Praha.

„Jsem rád, že se knihovna mohla pře-stěhovat do nových prostor a že se díky Posádkovému velitelství Praha stane místem, které si oblíbí nejen mnoho našich aktivních vojáků, občanských zaměstnanců, ale i těch, kteří už odešli na zasloužený odpočinek,“ řekl při jejím otevření František Padělek, náměstek ministra obrany.

„Velmi oceňuji počítače s internetem, s jehož pomocí získají ti, kteří ho nemají, nejen nejnovější informace, ale mohou díky němu i komunikovat,“ doplnil brigádní generál Miroslav Žižka, první

zástupce náčelníka Generálního štá-bu AČR, který společně s náměstkem mi-nistra obrany Františkem Padělkem a ve-litelem posádky Praha plk. gšt. Pavlem Kantorem přestřihl stuhu při znovuote-vření PKP.

Knihovna registruje více než osm set aktivních čtenářů, z nichž nejstaršímu je 91 let a nejmladšímu 18. „Mnozí z nich se už zajímali, kdy budou moci přijít pro nové knížky do Dejvic,“ říká Hana Poláková, knihovnice PKP (na snímku vpravo). „Jsme rádi, že došlo k propojení všech našich oddělení, takže návštěvníci si vypůjčí vše na jednom místě.“

„Letos bychom chtěli začít s elektro-nickou databází titulů a poté je umístit na intranet i internet. Čtenáři tak budou mít přehled, zda požadovaný titul máme,“ doplňuje Jitka Kuklová, druhá z knihovnického tandemu.

V nabídce PKP se nacházejí i tituly, které vydává Prezentační a informační centrum Ministerstva obrany (PIC MO). „Víme, že o naše publikace, knihy i DVD

fi lmy je ze strany vojáků, ale i ostatní veřejnosti velký zájem. Proto vítám tuto příležitost, jak seznámit pražské zájemce s naší tvorbou,“ vysvětluje Karel Lukeš, ředitel PIC MO.

Text a foto: Jana DECKEROVÁ

Třicet tisíc knižních titulů, přes dva tisíce hudebních CD a více než tisíc DVD filmů. To vše nabízí od 1. března Posádková knihovna Praha (PKP). Ale nejen to. Čtenáři mohou využívat i studovnu nebo počítačovou místnost s internetem.

Knihovna se vracíKnihovna se vracído centra

Čínská 26/22Praha 6 – Dejvice

Telefon: 973 204 200973 204 202973 204 202

Otevírací – výpůjční dobapondělí 13.00 – 18.00 hodinúterý 08.00 – 12.00 hodinstředa zavřenočtvrtek 13.00 – 18.00 hodinpátek 08.00 – 12.00 hodin

Soutěž se koná ve dnech 14.–16. května 2010 ve výcvikovém prostoru Březina u Vyškova.Pořádá ji AZB ve spolupráci s Velitelstvím společných sil a Velitelstvím výcviku-Vojenskou akademií.Je určena pro vojáky v akti vní záloze, příslušníky ozbrojených složek a pozvané hosty. Každoročně se jí účastní i družstva záloh-rezervistů ozbrojených sil členských států NATO a PFP.

ASOCIACE ZÁLOŽNÍCH BRIGÁDzve k účasti na 36. ročníku mezinárodní vojenské střelecké soutěže

pod zášti tou místopředsedy vlády a ministra obrany ČR Marti na Bartáka

O pohár osvobozeníO pohár osvobození– Liberty Cup 2010– Liberty Cup 2010

Detailní propozice na www.army.cz

Uzávěrka přihlášek: 10. dubna 2010

Zasílejte je na e-mail: azb@svz.cz nebo fax: 543 235 271Zasílejte je na e-mail: azb@svz.cz nebo fax: 543 235 271

58

A r

epo

rt

3/20

10

59

A r

epo

rt

3/20

10

Cviky prová-díme pomalu a plynule do úplného protažení svalů s pocitem mír-ného napětí. Pocit bolesti je chybou! V krajní poloze setrváme přibližně pět až šest vteřin, kdy by mělo dojít k postupné-mu vymizení napětí. Poté sval protáhneme o trochu více a opět setrváme v krajní pozici do vymizení napětí. Toto zvyšová-ní rozsahu prota-žení opakujeme zpravidla třikrát. Pak se opět pomalu a plynule vrátíme do výchozí polohy. Každý protahovací cvik opakujeme většinou třikrát. Strečinková část roz-cvičení by měla trvat 10 až 15 minut.

ROZCVIČENÍ KLOUBNÍCH SPOJENÍRotačními pohyby připravíme kloubní

spojení a vazivové struktury kolem kloubů na následnou zátěž. Systém pro-cvičení může být obdobný jako u prota-žení. Začneme rotací hlavy (foto 9), paží a zápěstí (foto 10), pokračujeme rotací

3

4a

4b

1. ÚVODNÍ ČÁSTNaše tělo je před počátkem pohy-

bové aktivity v „klidovém režimu“. Je proto potřeba připravit ho na následnou zátěž. Nejčastější chybou je, že tuto část tréninku mnozí často podceňují nebo zcela opomíjejí. Přitom slouží především jako podstatný prvek v prevenci vzniku zranění. Důležitost zařazení úvodní části stoupá mimo jiné se zvyšujícím se věkem cvičence, intenzitou cvičení a snižující se teplotou prostředí. Delší rozcvičení je určitě vyžadováno například před tréninkem rychlosti či síly než před tré-ninkem vytrvalosti.

ZAHŘÁTÍTypem zatížení pro zahřátí mohou být

aerobní aktivity, tedy cvičení, která ve-dou k lehkému zadýchání. Intenzita cvi-čení je nízká až střední. Délka této fáze je většinou pět až deset minut a známkou dostatečného zahřátí je začátek pocení.

STREČINKPo úvodním zahřátí je

nutné svaly protáhnout. Nikdy neprotahujeme nezahřáté, ztuhlé svaly! Jednoduchý systém k zapamatování může být: „od hlavy k patě“, nebo naopak. Začneme protažením svalů krku (foto 1), ramenou a paží (foto 2a, 2b, 2c), pokračujeme se svaly hrudníku (foto 3), zad, břicha a vzpřimovačů (foto 4a, 4b) a rotátorů páteře (foto 5a, 5b, 5c, 5d). Následují svaly hýžďové (foto 6), svaly přední a zadní strany stehen (foto 7) a končíme se svaly lýtkovými (foto 8).

TĚLOVÝCHOVATĚLOVÝCHOVA

Obecně ji můžeme rozdělit na tři základní fáze – úvodní, hlavní a závě-rečnou. Každá fáze má svůj specifi cký význam a jsou vzájemně provázané. Níže uvedenou strukturu můžeme použít pro většinu druhů tréninků a cvičení.

trupu (foto 11), dolních končetin (foto 12) a končíme rotací chodidel (foto 13). Cvičení provádíme zpočátku pomalejším kroužením, rozsah pohybu postupně zvyšujeme až do maxima. Provedeme vždy několik cyklů každého cviku jed-ním směrem a poté směrem opačným.

STRUKTURAtréninkové jednotkyText a foto: mjr. Radek VESELÝ

Dříve než se začneme zabývat samotným rozvojem jednotlivých druhů pohybových schopností, měli bychom si připomenout, jak vypadá vhodně sestavená tréninková jednotka.

Obecná struktura tréninkové jednotky1. Úvodní část zahřátí (klus, běh, rotoped,

veslování…) strečink (protažení hlavních

svalových skupin) rozcvičení kloubních spo-

jení (rotace končetin, trupu a hlavy)

2. Hlavní část dle cílů cvičení (posilování,

vytrvalostní trénink, indivi-duální či kolektivní sporty…)

3. Závěrečná část strečink (protažení hlavních

zatěžovaných svalových skupin)

uklidnění (klus, běh, roto-ped, veslování…)

1 2a

2b 2c

5a

5b

5c

5d

2. HLAVNÍ ČÁSTJe to část tréninku, kde se odehrá-

vají samotné hlavní aktivity. Může jít o cvičení pro čistý rozvoj pohybových schopností (síla, rychlost, vytrvalost, obratnost, pohyblivost) nebo pro roz-voj pohybových dovedností (plavání, míčové hry, outdoorové aktivity apod.), případně o jiné pohybové aktivity.

Protože se v tomto seriálu zabýváme kondicí, chceme v následných dílech objasnit trénink vybraných pohybo-vých schopností.

V případě, že tréninko-vá jednotka je zaměřena na rozvoj více schopností, je potřeba stanovit pořadí cvičení. Obecně se zachová-vají takto:− rozvoj obratnosti (koordinační cvičení)− rozvoj rychlosti− rozvoj síly− rozvoj vytrvalosti− zdokonalení obratnosti− rozvoj pohyblivosti

Pořadí cvičení vychází z fyziologických zákonitostí různých druhů zatížení, proto je dobré, především z hlediska efektivity tréninku, toto pořadí respektovat. Délka této části tréninku závisí jednak na časo-vých možnostech, jednak na fázi přípra-vy, celkové trénovanosti nebo například na druhu tréninkové jednotky. Časové rozmezí hlavní části cvičení by se mělo pohybovat od 30 do 60 minut.

3. ZÁVĚREČNÁ ČÁSTSlouží k uklidnění organismu, uvol-

nění svalového napětí a k nastartování a urychlení regenerač-ních pro-cesů. Hraje významnou roli v pre-venci vzniku svalových nerovnováh a z nich pramenících zdravotních

6

7 8

obtíží. Je velkou chybou, pokud se tato uklidňující fáze tréninku omezuje či zcela vynechává. Po skončení fyzické aktivi-ty zůstávají v těle nahromaděny různé metabolity svalové činnosti a jejich od-stranění urychlíme aerobními aktivitami nízké intenzity. Důležitost této fáze opět stoupá mimo jiné se zvyšujícím se věkem cvičence, intenzitou cvičení i celkovým objemem tréninku.

STREČINKIhned po ukončení hlavní části je

vhodné zařadit protahovací cvičení, ob-dobná s úvodním protažením, s důrazem na hlavní svalové skupiny zatěžované v tréninku a na uvolnění páteře.

UKLIDNĚNÍZařazujeme aerobní aktivity jako

v úvodní fázi, intenzita cvičení je střední až nízká. Délka fyzického uklidnění by měla být pět až deset minut, můžeme ji však upravit v závislosti na rychlosti zklidnění organismu.

Cíle cvičení mohou být různé stej-ně jako individuální charakteristiky cvičence či podmínky cvičení. Struktura tréninkové jednotky, jak jsme ji nastínili v tomto díle, zůstává zpravidla stejná.

9 10

11

12

13

60

A r

epo

rt

3/20

10

61

A r

epo

rt

3/20

10

Communications have long played an important role in warfare. It comprises all means of transmitting messages, orders and reports both in the fi eld and between all army headquarters and installations.

In modern armies, communications includes automatic transmission of data over radio circuits, between such electronic equipment as the computers and control systems employed in gun laying, air navigation, guided missile systems and in various logistic activities.

Signal corps research and development laboratories work upon a wide array of electronic aids such as individual helmet radios for use in short-range communications with each soldier in combat and theatre-wide area communication systems for the interconnection of headquarters by multiple routes.

An electronically controlled target acquisition system, to discover enemy troops or transport on the ground or in the air, has been developed by the signal corps using optical, sonic, photographic, infrared and other sensory equipment.

Hundreds of thousands of radio sets may be used by the army to detect tanks in battle, detect the approach of hostile aircraft, bring fi ghter jets into contact with the enemy, and direct bombers to their targets and bring them safely home. Small portable sets can provide instant communication for troops on the ground, and powerful fi xed stations can transmit orders to commanders in the fi eld. All of these sets must be properly operated and maintained, otherwise they will be worthless.

At times of confl ict, only the best communication system will suffi ce. Highly advanced applications and high frequency radio systems are used for day-to-day common communication. The radio signals must be clear and the signal must be receivable in all geographic locations.

● array /əˈreɪ/ – pole (uspořádaná skupina datových prvků, které mají stejné parametry); ● communications /kəˈmyunɪˈkeɪʃən/ – spojení, komunikace; ● day-to-day /ˈdeɪtəˈdeɪ/ – každodenní; ● fi ghter jets /ˈfaɪtər//dʒɛt/ – bojový stíhací letoun; ● guided missile system /gaɪdɪd / /ˈmɪsəl (AmE), ˈmɪsaɪl (BrE)/ /ˈsɪstəm/ – systém řízených střel; ● gun laying /gʌn/ /leɪɪŋ/ – zaměřování; ● high frequency /haɪ/ /ˈfrikwənsi/ – vysokofrekvenční; ● hostile aircraft /ˈhɒstl (AmE), ˈhɒstaɪl (BrE)/ /ˈɛərkræft/ – nepřátelské letadlo; ● multiple route /ˈmʌltəpl/ /rut/ – více způsobů; ● on the ground /ɒn/ /ðə/ /graʊnd/ – (pohybující se) po zemi; ● radio circuit /ˈreɪədioʊ/ /ˈsɜrkɪt/ – rádiový okruh; ● short-range communication /ˈʃɔrtˈreɪndʒ/ /kəˈmyunɪˈkeɪʃən/ – spojení fungující na bázi krátkých vln; ● signal corps /ˈsɪgnl/ /kɔr/ – spojovací vojsko; ● suffi ce /səˈfaɪs/ – vyhovovat; ● target acquisition system /ˈtɑrgɪt/ /əækwəˈzɪʃən/ /ˈsɪstəm/ – systém zjišťování cíle; ● transmit /trænsˈmɪt/ – vysílat, přenášet; ● warfare /ˈwɔrəfɛər/ – vedení války, bojová činnost.Phonetic transcription taken from www.dictionary.com.

● code = a system of words, letters, numbers or other symbols which is used to write secret messages; ● direction fi nder = a device designed to locate radio sets or radar by intercepting their emissions; ● signal = a sign made by fl ags, gestures, light or any other means in order to convey information or instructions; a message transmitted by radio; the electromagnetic waves transmitted by a radio transmitter; ● signalman also signaler AmE/signaler BrE = a service man who specializes in the use of radios and other communications; ● to signal = to make a sign, in order to convey information or instructions; to send a message by radio.

● aircraft = letoun (pouze v jedn. č.); ● bomber – správná výslovnost /ˈbɒmər/ ● communication = sdělení, zpráva vs. communications = spojení, sdělovací technika. Hovorově lze i commo; ● communications security – zkratka COMSEC = bezpečnost komunikace (utajení); ● infrared countermeasures – zkratka IRCM = opatření proti infračervenému záření; ● signal intelligence – zkratka SIGINT. Součástí je communications intelligence – zkratka COMINT, electronic intelligence – zkratka ELINT a telemetry intelligence – zkratka TELINT; ● suffi x – přípona; ● walkie-talkie, handy talkie, hand set = vysílačka (hov.).

2003

Answer key to the exercisesEx. 1: Q1 How do the soldiers pass information to each other or their units. A1 By means of communications or signalling. Q2 What is communications? A2 The act of passing information to another person. Q3 What is usually transmitted via signaling? A3 Messages, orders, reports, etc. Q4 Give some examples of various ways of signalling. A4 By fl ags, gestures, light or any other means. Q5 Why are the soldiers trained to signal? A5 As part of military training, not to be revealed by the enemy in combat, etc. Ex. 2: Reading. Ex. 3: bomber, contactable, equipment, fi ghter, guided, installations, interconnection, latest, navigation, optical, photographic, physically, portable, powerful, receivable, safely, sensory, signaling, wireless, worthless; Ex. 4: 1 frequency, 2 radio, 3 code, 4 direction fi nder, 5 signal; Ex. 5: 1 means, 2 system, 3circuits, 4 stations, 5 hostile, 6 fi nders, 7 frequency, 8 messages, 9 enemy, 10 code.

1. Pre-reading task: re-order the words to make questions & answer them without reading the text. An example has been done for you.Ex. camoufl age – do – employ – How – you – ?How do you employ camouflage?

1. do – each – How – information – or – other – pass – soldiers – their – to – units – the – ?

______________________________________________________________2. communications – is – What – ?______________________________________________________________3. is – signaling – transmitted – usually – via – What – ?______________________________________________________________4. examples – Give – of – of – signaling – some – various – ways – .______________________________________________________________5. are – signal – soldiers – the – to – trained – Why – ?______________________________________________________________

2. Now read the text & check your answers. Take the glossary or your dictionary to help you.

3. Match the words in bold in the box with their appropriate suffi xes in italics. For help with suffi xes, have a look into your dictionary or glossary or ‘Poznámky’. An example has been done for you. Ex. Commander.

MILITARY ENGLISHMILITARY ENGLISH

4. A device designed to locate radio sets or radar by intercepting their emissions = __________

5. A sign made by fl ags, gestures, light or any other means in order to convey information or instructions = __________

5. Use the words in the box to fi ll in the gaps. Your dictionary can help you.

bomb -able command -able contact -able equip -alfi ght -ations guide -er install -ed interconnect -er late

-er navigate -est optic -ful photograph -ing physical -ion port -ion power -ic receive -less safe

-less sensor -ly signal -ly wire -ment worth -y

4. Match the words in the box with the defi nitions.

code direction fi nder frequency radio signal

1. A radio setting = __________ 2. The transmission and reception of audible signals, using

electromagnetic waves = __________3. A system of words, letters, numbers or other symbols which is used

to write secret messages = __________

circuits code enemy fi nders frequency hostile meansmessages Radio stations system

(0) Radio has one distinct advantage over other (1) __________ of communications – the relative high degree of mobility and fl exibility of the (2) __________, resulting from the fact that (3) __________ are unnecessary to establish communication between radio (4) __________. However, radio communication has certain limitations. It can be readily intercepted by (5) __________ stations. The approximate number, types, and location of radio stations can be determined by hostile direction (6) __________. Hostile radio stations can interfere with radio communications by blocking a single (7) __________ or band of frequencies and by deception, that is causing stations to accept false or erroneous (8) __________. Two important measures for defense against (9) __________ eavesdropping are radio silence and cryptography, in the latter case messages are sent in (10) __________.

______________________________________________________________

______________________________________________________________

62

A r

epo

rt

3/20

10

63

A r

epo

rt

3/20

10

ROZHOVOR

Extremistická scéna je v součas-nosti nadnárodním fenoménem. Její protagonisté usilují o vstup do politiky, což se při oslovování veřejnosti – potenciálních voličů, projevuje formulováním nových strategií, radikalizací akcí, zvyšující se profesionalizací a sofi stikovaností

veškerých aktivit. Mluvčí často zneužívají tzv. „menšino-vé karty“, tj. upozorňují na problémy související s Romy, imigranty apod., či otevírají sociálně citlivá témata, jako jsou hospodářská krize, nezaměstnanost a drogy.

Se současnými trendy jak pravicového, tak levicového extremismu, ale i dalšími souvislostmi tohoto negativního jevu ve společnosti byli druhé únorové úterý na semináři se-známeni příslušníci vrcholného managementu resortu MO. Jako přednášející zde vystoupili odborníci z Ministerstva vnitra ČR, Policejního prezídia, Útvaru pro odhalování orga-nizovaného zločinu a Vojenské policie.

Jak během jednání upozornil náměstek ministra obrany František Padělek (na horním snímku), extremismus je riziko, které nelze z našeho resortu stoprocentně vyloučit. Proto se v současné době začínají v útvarech konat před-nášky na toto téma. Velitelé, ale i další příslušníci AČR by na nich měli získat informace, jež by mohli využít při pre-ventivním působení proti šíření extremistických projevů.

Text: Jaroslav PAJER, foto: Jan KOUBA

Je určeno pro dvě skupiny uchazečů:Kategorie A: zájemci o službu u bojových jednotek (7 dnů)Kategorie B: zájemci o službu u ostatních součástí skupiny (2 dny)

Skládá se ze dvou částí: základního výběru (pro kategorii A i B) a výběrového týdne (pouze pro kategorii A).

Vstupní podmínky:• minimálně dva roky aktivní služby u útvarů

a zařízení AČR nebo absolvent tříleté vojenské školy (ve zvláštních případech může být odpuštěno)

• zdravotní klasifi kace A• čistý rejstřík trestů• úplné středoškolské vzdělání s maturitou (výjimky pouze

u zabezpečovací jednotky)• pokud možno bezpečnostní prověrka požadovaná

na danou funkci

Ubytování je zabezpečeno v prostoru kasáren bez možnosti opuštění ubytovacího prostoru. Nutnost zabezpečení si stravy na první dva dny výběrového řízení.

Následující termíny výběrového řízení: 17.–23. 5. 2010,13.–19. 9. 2010

Zájemci o výběrové řízení, kontaktujte oddělení personalistiky 601. skupiny speciálních sil nejpozději do 31. března 2010 na tel: (973) 411 595 (411 593) nebo 724 692 676 (725 705 125)

Více informací o útvaru a výběrovém řízení na internetových stránkách www.601skss.cz

v Prostějově vyhlašuje

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍpro zájemce o službu u této elitní jednotky AČR

DUM SPIRO SPERO601. skupina speciálních sil Generála Moravce

Kdy? 19. dubna 2010 Kde? Letecká kasárna Prostějov

Máš odvahu vyzkoušet své schopnosti?ČEKÁME TĚ!

Vážená redakce,dovolte, abych pozdravila vaše čtenáře z rodiště Jana Kubiše,

jednoho z hlavních aktérů atentátu na Reinharda Heydricha za 2. světové války. Chci vás informovat o události, která je pro naši obec, a doufám, že i pro celý národ, stěžejní. Podařilo se nám získat do vlastnictví rodný dům Jana Kubiše a rádi bychom v něm vytvořili stálou expozici. Je to výzva, neboť za dlouhá léta v domku nikdo neprováděl žádnou rekonstrukci a obec na jeho opravu nemá dostatek prostředků. Proto vás žádám o medializování naší situace a čísla účtu veřejné sbírky, který jsme založili pro získání prostředků na uctění památky našeho rodáka a dalších válečných obětí z Dolních Vilémovic. Číslo účtu je 43-6171460287/0100 KB Třebíč.

Jitka Boučková, starostka

Adresa: Obecní úřad Dolní Vilémovice, č. p. 142,675 52 Lipník u Hrotovic,tel. a fax: 568 862 160, 724 189 755,e-mail: obec@dolnivilemovice.cz, www.dolnivilemovice.cz

VA Hranice 10. 10. 1945První akademici po 2. světové válce – dělostřelci,

nástup 10. října 1945 – se sejdou k 65. výročí této události v pondělí 11. října 2010 v bývalých kasárnách VA Hranice,

dnes sídle velitelství 7. mechanizované brigády.Zváni jsou i akademici ostatních zbraní, tj. pěchota, tankisté,

ženisté, spojaři. Zájemci, ozvěte se do 15. dubna 2010 na adresu: Plk. v. v. Ing. Jiří Šimek, 28. pluku 39,

100 00 Praha 10, tel. 267 316 045.Doprava bude zajištěna.

OznámeníOznámeníPokud Vám čas a zdravotní

stav dovolí, dostavte se prosím (po předchozí tel. domluvě) k odběru krevní plazmy do Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích, odd. krevní transfuze, pavilon A3, zvýšené

přízemí vpravo (dárci krve) v pracovní dny po–pá od 7.00 do 11.00 hod.Kontakt na objednání: 973 203 217

Pomozte tak svým kamarádům, přátelům i ostatním. Děkujeme a těšíme se na setkání s Vámi. Kolektiv

oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze

KALEIDOSKOP

Ředitel VZ 8731 Praha nabízí od 1. 4. 2010 volné systemizované místo pro o. z.: systémový inženýr skupiny bezpečnosti informačních systémů:

vzdělání – Bc. (Ing.), BP „PT“ (minimálně „D“ a splnění podmínek pro získání), PT 11, AJ dle normy

A SPOJ

STANAG 6001 – 1111 (je možno doplnit). Předpokladem k zařazení je znalost informačních technologií, problematiky bezpečnosti KIS a dále zkušenosti z výkonu funkce materiálového hospodáře MU 2.4. Výhodou jsou praktické zkušenosti se správou LAN a koncových stanic a vlastnictví řidičského oprávnění skupiny B.

Kontakt: pplk. Ing. Jan Jezl, alc. 216 826 (Jan.Jezl@SIS.ACR), mjr. Ing. Martin Trpík, alc. 211 381 (Martin.Trpik@SIS.ACR), o. z. SoňaČervená, alc. 216 806 (Sona.Cervena@SIS.ACR), fax 211 314

Vedoucí VZ 8521 Praha nabízí volné pracovní místo pro občanského zaměstnance na pozici pánský krejčí/pánská krejčová.

Kvalifi kační předpoklady: vyučen(a) v oboru pánský(á) krejčí(ová), minimální praxe 5 let, maturita v oboru výhodou. Jedná se o zakázkovou výrobu pánských svrchních oděvů. Požadujeme trestní bezúhonnost a předpoklady pro získání bezpečnostní prověrky. PT 7. Nástup možný ihned. Místo výkonu práce: VZ 8521, U Sluncové 4, Praha 8-Karlín.

64

A r

epo

rt

3/20

10

KontaktyJana Deckerová tel.: 973 215 549 mobil: 606 604 733 e-mail: jana.deckerova@email.czMartin Koller tel.: 973 215 572 mobil: 724 071 112 e-mail: martin.koller@email.czJan Kouba tel.: 973 215 664 mobil: 606 674 257Pavel Lang tel.: 973 215 868 mobil: 724 002 623 e-mail: pavellang@centrum.czVladimír Marek tel.: 973 215 648 mobil: 724 033 410 e-mail: v.mare@post.czJaroslav Pajer tel.: 973 215 686 mobil: 724 033 412 e-mail: pajer.jaroslav@seznam.cz

Lze tak činit následujícími způsoby: intranetem: vlasta.kohoutova@avismo.acr,

jaroslav.pajer@sis.acr,jaroslav.pajer@avismo.acr

e-mailem: areport@centrum.cz poštou na adresu: Redakce A report, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6

faxem na číslo: 973 215 933 prostřednictvím intranetové sítě AČR

(všichni pracovníci redakce mají svoji intranetovou adresu).

Nejvhodnější je texty zasílat v elektronické podobě jako dokument v textovém editoru Word bez jakýchkoli grafi ckých úprav (pouze holý text). K e-mailu, kde kromě jména uvádějte i své telefo-nické spojení, článek připojte vždy jako přílohu.Fotografi e zasílejte také elektronickou poštou ve větším rozlišení (o velikosti cca 500 kB

až 1 MB) jako samostatné přílohy. Snímky nevkládejte do wordového dokumentu! Fotografi e lze do redakce dodat i v klasické podobě na lesklém papíře o rozměrech minimálně 13 × 9 cm. Nevyžádané snímky redakce nevrací.O zaslání příspěvku je vhodné se nejdříve telefonicky nebo osobně dohodnout se šéfredaktorem či některým z redaktorů (viz spojení uvedené v tiráži).

Příspěvky spolupracovníků redakce, které byly v A reportu otištěny, jsou honorované takto:– 1 normostrana textu (cca 1 800 znaků včetně

mezer): 150 až 250 Kč– 1 fotografi e: 100 až 200 Kč

Pokud má být honorář vyplacen,musí redakce obdržet

o autorovi textu i autorovi snímkůnásledující údaje:– jméno a příjmení– datum narození (ne rodné číslo)– adresu bydlištěv případě VZP, o. z. i příslušníka AZ: – číslo VÚ či VZ a město posádky – číslo RFO, který je služebně vyplácív případě osoby mimo resort (kromě přísl. AZ): – číslo účtu, na který má být honorář poslán – název a číselný kód banky – kopii průkazního lístku k tomuto účtu zaslat

na faxové číslo 973 215 933.Vzhledem k tomu, že není v silách redakce tato data zpětně zjišťovat, zasílejte je současně s článkem. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, nemůže redakce honorář cestou příslušného regionálního fi nančního úřadu odeslat.

A SPOJ

Vydává MO ČR – Prezentačnía informační centrum MORooseveltova 23, 161 05 Praha 6 IČO 60162694www.army.cz

RedakceRooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Telefony: 973 215 686 973 215 916Fax: 973 215 933E-mail: areport@centrum.cz

Šéfredaktor: Jaroslav Pajer

Jazyková úprava: Vlasta Kohoutová

Grafi cká úprava: Andrea Bělohlávková

Foto na titulní straně: Jan Kouba

V jednotkách ozbrojených sil rozšiřujePIC MO, Rooseveltova 23,161 05 Praha 6 Oľga Endlová, tel. 973 215 563

Tisk: EUROPRINT, a. s.

Číslo indexu: 45 011 ISSN 1211-801X Evidenční číslo: MK ČR E 5254

Uzávěrka čísla: 24. 2. 2010

Toto číslo vyšlo dne: 15. 3. 2010

Kontakt: o. z. Ing. Libor Sadovský – 973 206 022, o. z. Alena Řeháková – 973 206 035

Děkan Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany vypsal výběrová řízení na obsazení míst těchto akademických pracovníků: vedoucí katedry bojových a speciálních vozidel

Místo je plánováno pro vojáka v hodnosti plukovník. Požadavky na uchazeče: vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti bojových a speciálních vozidel nebo obdobného zaměření, kurz Generálního štábu, alespoň 10 let práce v oboru, pedagogický titul profesor nebo docent v příslušném oboru nebo předpoklady pro jeho získání, vědecká a publikační činnost v oboru bojová a speciální vozidla, AJ 2222, BP „T“. Termín obsazení místa – 1. říjen 2010.Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 15. dubna 2010 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální oddělení, Kounicova 65, 662 10 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 28. dubna 2010. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska. vedoucí skupiny ženijních

konstrukcí katedry ženijních technologií

Místo je plánováno pro vojáka v hodnosti podplukovník. Požadavky na uchazeče: vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti ženijní problematiky nebo příbuzných oborů, kurz vyšších důstojníků, alespoň 10 let práce v oboru, pedagogický titul docent v příslušném oboru nebo předpoklady pro jeho získání, vědecká a publikační činnost v oblasti ženijní problematiky, AJ 2222, BP „D“. Termín obsazení místa – 1. květen 2010.Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 15. dubna 2010 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální oddělení, Kounicova 65, 662 10 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 26. dubna 2010. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska.

odborný asistent skupiny radiolokačních systémů katedry radiolokace

Místo je plánováno pro vojáka v hodnosti major. Požadavky na uchazeče: vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti aktivní, pasivní radiolokace, elektronického boje nebo radioelektroniky, kurz vyšších důstojníků, vědecká hodnost CSc., popřípadě titul Dr. nebo Ph.D. nebo předpoklady pro jeho získání, alespoň 5 let práce v oboru, vědecká a publikační činnost v dané oblasti, AJ 2211, BP „T“. Termín obsazení místa – 1. září 2010.Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 16. dubna 2010 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální oddělení, Kounicova 65, 662 10 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 3. května 2010. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska. odborný asistent skupiny použití velení a řízení v PVO katedry systémů PVO

Místo je plánováno pro vojáka v hodnosti podplukovník. Požadavky na uchazeče: vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti systémů PVO, automatizovaných systémů velení a řízení, automatizace a robotiky nebo blízké specializace, kurz vyšších důstojníků, vědecká hodnost CSc., popřípadě titul Dr. nebo Ph.D. nebo předpoklady pro jeho získání, alespoň 3 roky praxe v daném nebo souvisejícím oboru, vědecká a publikační činnost v oblasti použití, velení a řízení pozemní PVO a simulací, AJ 2211, BP „T“. Termín obsazení místa – 1. května 2010.Uchazeči předloží přihlášky k výběrovému řízení do 15. dubna 2010 s přehledem vědecké a publikační činnosti na adresu: Univerzita obrany, personální oddělení, Kounicova 65, 662 10 Brno, Ing. Jiří Komolík, alc. 442 417. Výběrové řízení před komisí proběhne 26. dubna 2010. Podrobnější informace naleznete na www.unob.cz v části úřední deska.

Ředitel odboru řízení projektu nadzvukového letounu nabízí systemizovaná místa právníka

a ekonoma ministerstva obrany pro práci zaměřenou na oblast letectva (program Gripen). Právník

Kvalifi kační předpoklady: ukončené vysokoškolské magisterské studium v oboru právo.Požadavky: bezpečnostní prověrka stupně „T“, Stanag 3333, dobré komunikační schopnosti.Pracovní zařazení: vedoucí starší právník, PT 13. Ekonom

Kvalifi kační předpoklady: ukončené vysokoškolské studium v oboru ekonomie - fi nance.Požadavky: bezpečnostní prověrka stupně „T“, Stanag 1111.Pracovní zařazení: programový manažer, PT 12.Termín nástupu: 1. května 2010Kontakt: Ing. Pavel Beran, alcatel 214 136, mob. 724 035 836

Hledám spolujezdce k dennímu dojíždění Plzeň–Praha. Kontakt: 602 880 900

Oznámení. Po loňském neofi ciálním 0. mistrovství AČR v golfu konaném v Českém Krumlově formou jednodenního turnaje (reportáž v Golf Digest říjen 2009) se v roce 2010 odehraje seriál turnajů, z něhož vyjdou noví mistři a mistryně jak na rány, tak na stablefordy. Veškeré náklady si hradí účastníci sami. Zájemci o účast a práci na přípravách, volejte 224 966 nebo 775 114 763, případně pište na rgryc@post.cz.

Pro zkompletování sbírky stále hledám odznak Dukla Holýšov (zápas). Akceptuji Vaši cenu. Volejte prosím 606 824 034 nebo mailujte na fehm@seznam.cz.

Nabízím cca 350 odznaků Dukel z celé ČR a SR, i jednotlivě. Volejte 606 824 034 nebo mailujte na fehm@seznam.cz.

Koupím do sbírky různá vojenská resortní vyznamenání, medaile a odznaky, současné i staré.Tel.: 605 745 922

Hledám za sebe náhradu k VZ 1902 Dobruška, pracoviště Praha-Ruzyně, na místo technik- -specialista mobilní skupiny. Hodnost podpraporčík, BP „T“, PT 09. Nutný VŘP sk. „C“.Kontakt: 212 728, 773 563184

ZNAKY ÚTVARŮ

Je orgánem pro zabezpečení obrany a koordinaci úkolů při řešení krizových situací ve stanoveném teritoriu, tedy na území Karlovarského kraje. Dále je vojenským správním úřadem vykonávajícím ve stanoveném územním obvodu státní správu. Plánuje a zabezpečuje mobilizační přípravy a samotné provádění mobilizace. Má rovněž na starost nábor nových profesionálů AČR z řad civilního obyvatelstva.

Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary je podřízeno Velitelství sil podpory ve Staré Boleslavi. Součástí KVV je pěší rota aktivních záloh.

Základ znaku KVV tvoří obdélníkový, dole vypuklý štít a obdobně jako v případě ostatních krajských vojenských velitelství hradby a věž s cimbuřím. Ty odkazují na tisícileté tradice české státnosti a vojenské správy území. Symbolizují obranu a ochranu. Červenomodrobílým provedením znaku se velitelství hlásí k symbolice Karlovarského kraje. Také tři bílé vlny čerpají ze znaku kraje.

Znak pěší roty AZ KVV Karlovy Vary se omezuje rovněž na uvedené spektrum barev. Koruna symbolizuje královské město, ve kterém rota sídlí. Vlny znázorňují tři řeky, které protékají Karlovými Vary, tedy Ohři, Teplou a Rolavu.

Krajské vojenské velitelstvíKARLOVY VARY

Stranu připravil ve spolupráci s VHÚ Vladimír MAREK

Pěší rota AZ u KVV Karlovy Vary

Me

zi no

vink

y ve

výzbro

ji po

lské

arm

ád

y

pa

tří leh

ké

ko

lov

é o

brn

ěn

é v

ozid

lo Z

ub

r

s vyso

ko

u o

do

lno

stí.Foto

: Ma

rtin K

OL

LE

R