Metody vědecké práce
description
Transcript of Metody vědecké práce
Co je doktorské studium disertační práceVýtah z vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb
MVP - prof. Molnár2
Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje
Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje.
Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění
Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační práce včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje.
Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby
[1]) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
Jak psát disertaciCo je to „kvalitní“ disertace a jak jí naplánovat?
MVP - prof. Molnár3
Kvalitní disertace stojí na třech pilířích
MVP - prof. Molnár4
Současný stav poznání světa – teoretická východiska
(desk research) – Jak by to mělo být?
Poznání reality v dané oblasti výzkumu (field
research) – Jak to ve skutečnosti je?
Vlastní zkušenosti z praktického řešení problémů
(ethnographic research) – Jak jsem to poznal já?
Kvalitní disertace musí mít správnou strukturu
MVP - prof. Molnár5
Úvod (Co? Proč? Pro koho?) Teoretická východiska (současný stav poznání „světa“) Cíl práce, výzkumné otázky a pracovní hypotézy Použité vědecké metody zkoumáníVlastní výsledky disertace Zhodnocení výsledků a jejich přínosů pro teorii a praxiDoporučení pro případný další výzkum, Závěr (Co a jak bylo vyřešeno) Použitá literatura, Vlastní publikace
Podmínky pro napsání kvalitní disertace
MVP - prof. Molnár6
vhodná motivace
dobré vedení a podpora
vědecký (investigativní) styl myšlení
kreativita
časový a věcný plán
Sedm pocitů při zpracování disertace
MVP - prof. Molnár7
1. entuziasmus (jsem doktorand) 2. isolace (ztracen v mlhovině)3. zájem (objeví se světélko)4. nezávislost (pustil jsem se do samostatné
práce)5. únava (už to trvá moc dlouho)6. frustrace (já to nikdy nedopíši)7. vítězství (konečně je to hotovo)
Při zpracování DDP vždy
MVP - prof. Molnár8
1) Řádně citovat zdroj, zejména u tabulek a grafů. 2) Uvést co je mým dílem a co společným dílem. 3) Všem dotazovaným či pozorovaným jasně říci účel, pro
který se výzkum dělá a získané informace by neměly být použity na cokoliv jiného.
4) Respektovat právo na soukromí respondenta (Right to privacy). .
5) Získané informace by měly být vždy „důvěrné“ (Confidentiality) a neměly by být sdělovány v žádném případě „třetím“ osobám.
6) Dodržet požadavek kvalitního (správného) výzkumu (tzv. Right to quality)..
Oprávněná práce s informačními zdroji
MVP - prof. Molnár9
Kompilace je text vzniklý složením myšlenek a závěrů sebraných z více jiných původních textů, ne však kopírování celých doslovných pasáží textu. Kompilace neobsahuje žádný nový tvůrčí poznatek k tématu, není výsledkem výzkumné činnosti autora, je pouze složením již známých a publikovaných faktů a podává ucelený pohled na danou problematiku. Použité zdroje se řádně citují a odkazují, výsledná práce je prezentována jako kompilace, nevydává se za originál.
Parafráze je vyjádření obsahu původního díla jinou formou (v případě textu se jedná o použití jiných slov). Přebírají se pouze původní základní myšlenky autora, formulují se vlastním způsobem a stylem, vlastními slovy a řádně se ocitují. Jakékoli převzaté výrazy (kromě odborných výrazů) jsou označeny v uvozovkách a citovány.
Všeobecně známá fakta není potřeba citovat. Jedná se o takové informace, které jsou obecně známé, nezpochybnitelné, popřípadě snadno ověřitelné ve všeobecných publikacích (encyklopedie nebo základní učebnice). Ve specializovaném odborném prostředí jsou to takové údaje a výrazy, které jsou v dané komunitě běžně užívány a které tvoří základní terminologický a znalostní rámec oboru.
Věda, vědci a vědecké myšleníKaždý doktorand by měl být vědcem
MVP - prof. Molnár10
Co je to věda?
MVP - prof. Molnár11
Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru.V praxi to potom znamená, že věda resp. vědci (Kuhn):1. si tvoří své pojmy (vědecký jazyk), pomocí nichž poznávají svět a
své poznání sdělují2. stanovují předpoklady (hypotézy), ze kterých musí věda vycházet a
které stojí v základu jejich poznávacích schopností3. stanovují způsob a pravidla, podle kterých se dobírají poznání
(metody vědecké práce)Každý vědní obor vytváří po jistém vyzrání určité postupy tzv.
paradigmata (příklady, vzory, modely), a vývoj ve vědě se pak děje postupnou či náhlou změnou starých vzorů a způsobů poznání, potom hovoříme o změně paradigmatu.
Charakteristiky vědy
MVP - prof. Molnár12
Věda je lidskou činností
Věda je založena na obecně uznávaných předpokladech.
Metody a koncepce se ve vědě vyvíjejí tak, jak se vyvíjí a roste vědecká komunita.
jádrem „standardního modelu“ vědy (společné pro všechny vědce a všechny vědy) jsou:
hypotézy, experimenty, teorie a zákony
Základní pojmy z oblasti vědy
MVP - prof. Molnár13
Teorie je systematické seskupování vzájemně souvisejících koncepcí a principů, které dávají rámec nebo vzájemně spojují významnou oblast znalostí
Slovo „metoda“ pochází z řečtiny – „meta hodos“ – a v původním významu znamená „cesta někam Metoda je vědomý a plánovitý postup k dosažení cíle, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle. Pro úspěšnou realizaci cílů disertační práce může být využito více metod v souvislosti s realizací dílčích cílů. Vždy je třeba uvést ale jak konkrétně a kde.
Metodologie je nauka o metodách v určité oblasti zkoumání - zabývá se metodami
Metodika představuje souhrn doporučených praktik a postupů Techniky jsou v podstatě zásady, určující jak provádět metody, čili jak dosahovat
požadovaných výsledků. Techniky vycházejí z teorie a umožňují manažerům vykonávat příslušné činnosti nejefektivněji.(např. rozpočetnictví, síťové plánování apod.)
Úloha vědců, základní a aplikovaný výzkum
MVP - prof. Molnár14
To, co dělají vědci s použitím svých metod, nazýváme výzkumem
Základní výzkum není zaměřen na hledání určitého konkrétního výsledku. Je motivován hlavně zvědavostí. Vědec obvykle neví, co hledá, neví, jak to najít a někdy ani neví, proč to vlastně hledá.
Aplikovaný výzkum je více zaměřený na určitý cíl. Na rozdíl od základního výzkumu víme, co a proč to chceme, ale nevíme, jak to udělat. Hledají se odpovědi na určité otázky.
Úlohou vědce je především klást otázky
Čtyři úrovně zkoumání - Investigation
MVP - prof. Molnár15
REPORTING založený na pouhé statistice není výzkum, protože
obyčejně neobsahuje odvození závěrů i když pečlivý a rozsáhlý
sběr dat může přinést hodnotu, např. u klinického výzkumu.
DESCRIPTION se snaží objevit odpovědi na otázky Kdo?, Co?,
Kdy?, Kde? a Jak? se stalo
EXPLANATION se snaží odpovědět na otázku Proč se tak
stalo?
PREDICTION se snaží odpovědět na otázku Co se stane?, resp.
Jak se to bude co chovat?
Jak vzniká teorie managementu
MVP - prof. Molnár16
Pozorování, popis a měření jevů
Kategorizace
Teorie
Tvrzení co se děje a proč
predikcepotvrzení
Anomálie,nebo změna
paradigmatu?
Metody vědeckého výzkumu „Kvalitní“ výzkum užívá vědecké metody
MVP - prof. Molnár17
Normativní versus deskriptivní přístup
MVP - prof. Molnár18
Normativní přístup Deskriptivní přístup
Teorie Jak by to mělo být?
Praxe Jak to skutečně je?
Analýza a syntéza minulosti, současnosti a predikce budoucnosti
Empirický výzkum existujících systémů
Kvantitativní versus kvalitativní výzkum
MVP - prof. Molnár19
Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz
logika kvantitativního výzkumu je deduktivní Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových
hypotéz, nového porozumění, nové teorie. Logika kvalitativního výzkumu je induktivní
Jak kvantitativní tak kvalitativní výzkum může mít charakter
MVP - prof. Molnár20
explanatorní (vysvětlující), kdy výzkum vysvětluje a potvrzuje
chování či závislosti v systému
exploratorní (průzkumný), kdy výzkum hledá a popisuje jak se
systém chová či jaké jsou v něm závislosti
etnografický, který využívá techniky přímého pozorování a
osobních kvalitativních rozhovorů (např.etnografický výzkum ve
vězeních)
Metody vědecké práce můžeme rozdělit na
MVP - prof. Molnár21
Metody empirické, které jsou založeny na obrazu reality a kterými je možno zjistit konkrétní jedinečné vlastnosti nějakého objektu či jevu v realitě. Podle způsobu jejich realizace jsou to
- pozorování
- měření
- experimentování
Metody logické, které zahrnují množinu metod využívajících principy logiky a logického myšlení. Patří k nim trojice „párových metod“
- abstrakce –konkretizace
- analýza –syntéza
- indukce –dedukce
Neexperimentální metody
MVP - prof. Molnár22
Experimentální metody je skupina technik používaných při vědeckém výzkumu v technických a přírodních vědách
Neexperimentální metody. Nejčastěji se jedná o metody, které jsou užívány při výzkumech sociotechnických systémů v oblasti společenských věd : Historický výzkum, je to přímé dotazování lidí a zkoumání historických
přehledů a biografií o jevech a událostech v minulosti za účelem pochopení současnosti a předpovědi budoucnosti
Průzkum přímé dotazování dostatečně velké skupiny lidí za účelem vysvětlení problémů a jevů, které se odehrávají v současnosti
Případové studie, které vysvětlují problémy a jevy jak v minulosti, tak i v současnosti, které se udály/dějí v jedné organizaci (single case study), nebo v celé skupině/třídě organizací (comparative case study)
Quasi experimentální metoda Akční výzkum je proces systematického sběru dat o fungování
systému v relaci ke stanoveným záměrům a cílům včetně sběru dat v rámci systémové zpětné vazby a plánování akcí za účelem plánování akcí na základě formulovaných hypotéz
Indukce - dedukce
MVP - prof. Molnár23
Indukce je proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech. Indukce se objeví všude tam, kde pozorujeme nějaký fakt (jev, vlastnost) a ptáme se „Proč to je?“ Závěry induktivních myšlenkových pochodů jsou vždy ovlivněny subjektivními postoji (zkušenostmi, znalostmi) a mají proto omezenou platnost.
Dedukce je způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Vycházíme tedy ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikujeme je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy. Dedukce je proces, ve kterém testujeme, zda vyslovená hypotéza je schopna vysvětlit zkoumaný fakt
Kolbův experimentální cyklus
MVP - prof. Molnár24
Konkrétní zkušenosti v realitě
Formulace teoretických konceptů
DEDUKCE
INDUKCE
Testování (aplikace) teoretických konceptů
Pozorování reality a (poučení) zobecnění
Metodologická triangulace
MVP - prof. Molnár25
Představuje kombinaci (paralelní užívání) kvalitativních a kvantitativních metod při zkoumání.
Jestliže se používají jenom kvantitativní metody, výzkumník se často dopouští chyby, že se pohybuje spíše po povrchu problému, protože je vzdálen od toho, jak lidé skutečně dospívají ke svým rozhodnutím, jak se opravdu chovají.
Kvalitativnímu výzkumu se také vytýká, že jeho závěry nemají takovou zobecňující sílu, kterou pro své výsledky nárokují kvantitativní výzkumníci
V průběhu doby se prosadil názor, že oba výzkumné pohledy jsou potřebné.
Hypotéza a její formulace
MVP - prof. Molnár26
Hypotéza = předpoklad, domněnka, navržená teorie, konstatování opírající se o naše domněnky či tentativní (pokusný, nezávazný) výrok o vztazích mezi dvěma nebo více pozorovanými nebo nepozorovatelnými jevy/proměnnými .
Při formulaci hypotéz bychom se měli držet určitých zásad měla by být formulována stručně, jednoznačně, logicky a
jednoduše měla by být formulována ve formě oznamovací věty, nejčastěji
implikace měla by být ověřitelná, tj. všechny proměnné musejí být
definovány operacionálně měli bychom se vyhýbat slovům, která vyjadřují osobní a
kulturní soudy či preference za hypotézu by neměla být vydávána definice nebo neurčité
tvrzení
Reliabilita a validita
MVP - prof. Molnár27
Validita má v případě kvantitativního výzkumu otázku zda skutečně měříme to, co předpokládáme, že by se mělo měřit. V případě kvalitativního výzkumu jde spíše o to, aby výzkumník porozuměl určité výpovědi o zkoumaném systému v plné šíři jejích zjevných i skrytých významů.
Reliabilita určité metody v případě kvantitavního výzkumu je obvykle posuzována podle toho, jestli její opakované použití v různých situacích, za vyloučení zásadních měn či vývoje ve sledované charakteristice vede ke stejným výsledkům. V případě kvalitativního výzkumu je výsledek považován za spolehlivý, pokud při studiu určitého problému dospějí různí výzkumníci k podobným závěrům
Systém, systémový přístup a model systémuVědec zkoumá systém
MVP - prof. Molnár28
Systém a systémový přístup
MVP - prof. Molnár29
Systém je účelově definovaná neprázdná množina prvků a
množina vazeb mezi nimi, přičemž vlastnosti prvků a vazeb
mezi nimi určují vlastnosti (chování) celku
Při systémovém přístupu pak nahlížíme na předmět našeho
zájmu jako na systém a zvažujeme všechny jeho děje a části ve
všech významných souvislostech. Úlohy na systému a
metody jejich řešení hledá a používá pak člověk podle svého
zájmu, úrovně a schopností.
Identifikace systému znamená stanovit
MVP - prof. Molnár30
• účel systému, tj. cíl, resp. cílové chování systému
• strukturu systému, tj. prvky systému a vazby mezi nimi
• vlastnosti prvků systému významné pro celkové chování systému
• vlastnosti vazeb mezi prvky systému významné pro celkové chování systému
• okolí systému, tj. vymezení prvků, které již nepatří do systému, ale jejichž vlastnosti a vazby systému na ně významným způsobem ovlivňují chování systému
• hranice systému (interface)
• případné subsystémy, pokud zkoumání systému jako celku je příliš složité a je třeba (a hlavně je možno) systém rozdělit na menší relativně samostatné (uzavřené) samostatní celky uvnitř systému.
Tvrdé a měkké systémy
MVP - prof. Molnár31
Tvrdé systémy pracují s tzv. dobře strukturovanými úlohami. Řešení problémů v těchto systémech jde prakticky vždy algoritmizovat a úloha člověka pak zůstává v tom navrhnout tento systém pro to, aby se dosáhlo žádoucích cílů (výstupů, chování) systému
Měkké systémy jsou spojovány s tzv. špatně strukturovanými úlohami kdy infrastruktura systému většinou jasně nedefinuje vzájemné vazby mezi prvky systému ani jejich požadované vlastnosti.. Existuje v nich celá řada faktorů, které jsou nekvantifikovatelné. Vyskytují se zde neurčitosti, rizika a nejistoty a vstupní informace nemusí být stoprocentně pravdivé a jsou tedy často jen odhadovatelné. Proto do rozhodování a řízení těchto systémů vstupuje osobnost člověka, který ovšem pracuje s informacemi obvykle jinak, než naprogramovaný počítač
Model a modelování
MVP - prof. Molnár32
S pojmem systém úzce souvisí model systému, protože právě modelování systémů nám slouží k jejich zkoumání.
Model je každé účelové a zjednodušené zobrazení skutečnosti Model nemůže nikdy vyjadřovat všechny prvky a vazby zkoumaného systému,
protože takový model by byl nepřehledný, výpočetně nezvládnutelný, nezobrazitelný a hlavně „lidsky“ nepochopitelný, takže by nesplňoval svůj účel tj. poznat chování systému s možností jej následně ovlivnit
Modelování je tedy proces projektování a konstrukce modelu, která se nikdy neobejde bez ujasnění výchozích premis (předpokladů, hypotéz, teorií). Právě volba výchozích hypotéz tvoří z konstrukce modelu tvůrčí činnost, při které musí disertant prokázat svojí vědeckou erudici. Identifikace systému a selekce hypotéz vyžaduje nejen dobrou znalost věcné problematiky ale občas i trochu intuice
Ukázka typologie (kategorizace)
MVP - prof. Molnár33
kultura moci
kultura rolí
kultura úkolů
(výkonu)kultura osob
(podpory)
Typologie organizačních
kultur (Harrison, Handy)
Hodnocení podniků (podle Druckera)
MVP - prof. Molnár 34
účel
nost
(eff
ectiv
ness
)„d
ělat
spr
ávné
věc
i“
účinnost (efficiency)„dělat věci správně“
nízká vysoká
nízk
ávy
soká
PŘEŽITÍ
POMALÁSMRT
PROSPERITA
RYCHLÁSMRT
Portfololio aplikací IS/IT (Mc Farlan)
MVP - prof. Molnár 35
STRATEGICKÉ
PODPURNÉKLÍČOVÉ
POTENCIÁLNÍ
Aplikace,které jsou kritické pro dosažení cílů
společnosti,
Aplikace,které mohou být důležité pro
dosažení cílů společnosti.
budoucnost
současnost Aplikace, které jsou kritické pro chod
společnosti.
Aplikace, které jsou důležité, ale ne kritické pro chod společnosti.
nutnost možnost
Typologie zákazníků (podle Nenadála)
MVP - prof. Molnár 36
loya
lta
spokojenostnízká vysoká
nízk
ávy
soká
Rukojmí
Tetoristi
Apoštolové
Žoldáci
Očekávané těžkosti
1. neochotní oslovení pracovníci firem spolupracovat2. nedostatek poskytnutých informací3. nízké procento navrácených dotazníků4. nedodržení stanoveného časového harmonogramu5. časová aktuálnost informací6. nedostatek literárních zdrojů
Ověření modelu
MVP - prof. Molnár38
Experiment, kdy vystavujeme zkoumaný systém působení specifických, předem stanovených podmínek (vstupních veličin) a vyhodnocujeme jejich vliv na výstupy a chování systému
Případové studie, obyčejně se používají pro potvrzení toho, že navržené metody a závislosti fungují
Pilotní aplikace se používají pro testování a ověřování navržených koncepcí řešení na vybraném vzorku.
Sběr dat a jejich zpracováníStandardní otázka: Kde a jak jste získal/a data pro
svůj výzkum?
39
Informační průmysl – zdroj sekundárních dat Přidávají hodnotu
V obsahu např. v doplnění informací o nové údaje získané vlastním sběrem nebo v tvorbě nových odvozených informací, jako jsou poměrové ukazatele a jejich slovní interpretace, komentáře, analýzy, hodnocení, rating apod.
Ve funkčnosti tím, že běžně dostupné informace jsou např. jinak uspořádány, selektovány, propojeny, hezky zabaleny do přitažlivé grafiky, atraktivně vizualizovány. Informační služba nabízí vyhledávání v datech podle řady kritérií, či distribuci informací ve formátech, časech a způsobem, který zákazník požaduje.
Typické informační produkty se obyčejně dělí do 4 větších skupin Reporty, zprávy, profily Databázové aplikace Alerty, signály Dodávky dat
4040
Techniky sběru primárních dat
Přímé či nepřímé (přes nějaké indikátory) pozorování, které je zaměřené na plánované vnímání vybraných jevů, které jsou pak systematicky zaznamenávány
Strukturovaný rozhovor (interview), při kterém jsou vyžadované informace získávány v přímé interakci s respondentem
Dotazník, při kterém respondent písemně odpovídá na otázky tištěného, nebo elektronického formuláře
Experiment, při kterém vystavujeme zkoumaný systém působení specifických, předem stanovených podmínek (vstupních veličin) a vyhodnocujeme jejich vliv na výstupy a chování systému
Analýza dokumentů je analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu
41
Rozdíl mezi kvantitativními a kvalitativními datyKvatitativní data Založena na představě odvozené od čísel Výsledek sběru je ve standardní číselné podobě Analýza se provádí pomocí diagramů a popisné statistiky
Kvalitativní data Vyjádřena na představě odvozené od slov Výsledek sběru je v nestandardní podobě, která vyžaduje
klasifikaci a kategorizaci Analýza se provádí pomocí vytváření konceptů,termínů, pojmů
Formulace otázek
Uzavřené otázky poskytují dvě nebo více předem formulované
možnosti odpovědi, z nichž respondent vybírá bez možnosti
vlastní volby
U otevřených otázek nejsou žádné předem formulované
odpovědi, respondent odpovídá podle svého uvážení.
Někdy se používá forma polootevřených otázek, ty poskytují
možné odpovědi, ale zároveň je možné doplnit vlastní variantu
43
Účel a funkce otázek
Z hlediska účelu se může jednat o otázky orientující se na
- charakteristiky předmětů, osob apod., které nás zajímají
- na existenci určitých vztahů spojujících proměnné našeho výzkumu
Z hlediska funkce se může jednat o otázky
filtrační (klasifikační) , které mají za účel oddělit část respondentů, kteří
nemohou na danou otázku odpovědět, případně rozdělit respondenty na
skupiny, kterým budou kladeny následně rozdílné otázky
zjišťující, objektivní stav hodnot určitých veličin (prvků či jejich vztahů)
systému či názory respondentů na vybrané problémy a jejich možné příčiny
či způsoby jejich řešení
44
Metriky
Proměnné z hlediska způsobu měření:- tvrdé metriky tj. objektivně měřitelné ukazatele, které
jsou obyčejně snadno měřitelné (získatelné z informačního systému organizace)
- měkké metriky, které slouží k měření a hodnocení úrovně jednotlivých procesů či funkčních oblastí podniku a to auditním způsobem, tj. pomocí expertních hodnocení, dotazníkových šetření či interwiev
45
Stupnice
Nominální stupnice. Jejími hodnotami jsou jména, která představují jedinečné atributy. Hlavními charakteristikami jsou: Slouží pouze ke kvalitativní kategorizaci ne ke kvantifikaci Nemůže být uspořádána podle hodnoty Není možné na ní použít standardní matematické operace Příklady: pohlaví, náboženství, politická příslušnost, rodinný stav apod.
Ordinální stupnice. Jejími hodnotami mohou být objekty uspořádány. Hlavními charakteristikami jsou: Vychází z nominální stupnice a je ve své podstatě kvalitativní Kategorizuje proměnné podle jejich relativního vztahu k jiné proměnné Informují o relativní pozici, ale ne o intervalu mezi těmito posicemi Vzhledem k nedostatku „matematických“ vlastností může být
zpracovávána jen speciálními sofistikovanými statistickými metodami Příkladem by mohl být konečné umístění závodníků v závodě.
Stupnice (pokračování)
Intervalová stupnice. Jejími hlavními charakteristikami je: Vychází z ordinální stupnice a je ve své podstatě kvantitativní Poskytuje informaci jak o pořadí, tak i o vzdálenosti mezi jednotlivými
hodnotami stupnice Její hodnoty jsou ve stejných vzdálenostech Nemá absolutní nulu, ta může být určena libovolně. To znemožňuje
použít operaci dělení. Je však možné použít operace sčítání a odčítání Příkladem může být teplota ve Fahrenheitech nebo v Celsiích
Racionální stupnice. Jejími hlavními charakteristikami je: Je stejná jako intervalová stupnice, ale má absolutní nulu Na rozdíl od intervalové stupnice je na ní možno použít všech
standardní matematické operace Příkladem jsou veškeré hodnotové ukazatele.
Lickertova stupnice
Výrazně souhlasím souhlasím Výrazně
nesouhlasímNeutrální nesouhlasím
(1) (2) (3) (4) (5)
Možný převod pomocí tzv. Brayfield and Rothe indexu:např..při 18-ti respondentech je score od 18 do 90 a potom a potom 54 bodů je eqvivalentní neutrální posici,
Předvýzkum
V případě kvalitativního výzkumu se s organizováním dat a jejich analýzou začíná již ve fázi sběru dat. V tom se liší kvalitativní postup od běžné strategie kvantitativního výzkumu:
Proto často organizujeme sběr dat ve dvou fázích Předvýzkum (pilotní výzkum) Plný výzkum
V mnoha případech analýza směruje výzkumníka k novým zdrojům dat. Proto je analýza částí sběru dat. Proces sběru dat a analýzy pokračuje iterativně až do okamžiku, kdy výzkumník rozhodne, že bylo dosaženo cíle
49
Možné záludnosti při dělání závěrů ze statistických dat
Od informací k „intelligenci“ aneb vědec se vždy ptá PROČ
50
Nemocnice
Výsledek dlouhodobé statistiky: nemocnice A má úmrtnost 3% a nemocnice B má úmrtnost 5%.
Závěr: nemocnice A má lepší výsledky Výsledek dodatečného kvalitativního šetření: v nemocnici A
provádějí resp. léčí jen jednodušší případy a ty složitější posílají do nemocnice B. nemocnice B má více kvalifikované lékaře
Závěr: nemocnice B je kvalitnější
51
„Dobrá“ versus „špatná“ zpráva
Navzdory chmurné ekonomice v roce 2008 Úřad pro sčítání lidu v roce 2009 ohlásil, že příjem domácností v roce 2007 vzrostl o 1% (po úpravě inflací).
Závěr: ekonomika musí na tom být lépe, než jak je vnímána Dodatečné šetření:
Pokud segmentujeme domácnosti podle věku, zjistíme, že výrazně vzrost věkový segment 55 – 64
Počet pracujících žen oproti počtu pracujících mužů v tomto segmentu vzrost 2.5 krát.
Jak počet pracujících v těchto domácnostech, tak i jejich příjem vzrostl. Oni ale jsou na vrcholu svých výdělků a odkládají odchod do důchodu.
Co vypadá jako dobrá zpráva (růst příjmu domácností) je zavádějící Všechny skupin domácností, s výjimkou těch nad 55 let, jsou ztrátové a na ústupu
52
Spolehlivost a přesnost dat.
Spolehlivost dat je dána důvěryhodností jejich zdroje a účelem, pro jaký byla sbírána. Stejná data mohou být získána z různých zdrojů, z nichž každý může mít svůj vlastní pohled na tato data, daný účelem pro který jsou data shromažďována
Přesnost dat obyčejně hodnotíme na základě svých dosavadních zkušeností a můžeme si pro ty účely i stanovit hodnotící stupnici.Přesnost nejlépe stanovíme tím, že data získaná z jednoho zdroje porovnáme stejnými daty z jiného zdroje. V případě že se neshodují, snažíme se o jejich potvrzení z dalšího zdroje. Ale i v případě, že se shodují bychom si měli ověřit, zda soubory dat získaných ze dvou různých zdrojů nepocházejí z jednoho společného zdroje. Také se mohou data získaná z jednoho zdroje porovnat se stejnými daty získanými z jiného zdroje.
Tzv. pseudopřesnost vzniká tím, že se v organizaci používá pro pojmenovávání určitých veličin a jevů žargon, kterému dobře rozumí vlastní pracovníci, které si ale „vnější“ pozorovatel může vykládat úplně jinak. Často má tento žargon za úkol právě vytvořit u vnějšího pozorovatele žádoucí obraz organizace.
K hodnocení spolehlivosti a přesnosti je třeba mít již nějakou zkušenost z minulých šetření a doporučuje se si vytvořit nějaký „vnitřní“ systém jejich hodnocení (známkování).
Další možné problémy s daty
Anomálie je situace, kdy data z nějakých důvodů výrazně neodpovídají naším předpokladům. Pak se musíme především ujistit, že se nejedná o chybu. Pokud to není chyba, pak to může znamenat, že naše předpoklady nebyly správné a je třeba být ve střehu, že se děje něco, o čem nemáme tušení.
Desinformace je poskytování informací, které vypadají jako pravdivé a při tom jsou záměrně neúplné či nepřesné. Často má za úkol vytvořit klamný dojem, odvést pozornost od nedostatků nebo problémů, nebo se skrývat podstatná fakta Je cíleně koncipovaná se záměrem, aby z ní byly udělány nesprávné závěry
Vědec je znalostním pracovníkem, protože ví:
jaká informace je potřebná proč je která informace potřebná kde lze danou informaci nalézt jak je třeba informaci zpracovat kdy je která informace potřebnáInformace jsou vstupem do znalostního procesu. Bez
potřebných znalostí nejsme schopni určit hodnotu a význam informací, jinými slovy neumíme informaci nějak smysluplně a účelově použít
Úlohou vědce je vytvářet nové znalosti
55
Znalosti tacitní a explicitní
Explicitní znalosti se snadno dají vyjádřit formálním a systematickým jazykem, tzn. můžeme je vyslovit, napsat, nakreslit nebo jinak znázornit. Můžeme je tedy formalizovat např. pomocí formulí, specifikací či manuálů, přenášet, ukládat, sdílet, skladovat. Jsou to znalosti strukturované, jsou snadno komunikovatelné a lze je vyjádřit pomocí dat.
Tacitní znalosti jsou znalosti nevyslovitelné, skryté, tiché, nestrukturované, nedají se snadno postřehnout, vyjádřit či vysvětlit. Tacitní znalosti jsou uchovány v hlavě jedince, jsou jeho osobním vlastnictvím, velmi často jsou skryté v podvědomí a jsou zdrojem kreativity. Jsou spojené s individuální zkušeností, dovedností, činností, intuici, osobními představami, mentálními modely, emocemi atd. jedince.
56
taci
tní
SOCIALIZACEzkušenost
EXTERNALIZACEartikulace
INTERNALIZACEosvojování si
KOMBINACEspojování
explicitní
tacitní
expl
icitn
í
tacitní
expl
icitn
í
explicitní
taci
tní
Spirála znalostí (Ikujiro Nonaka)
57
Konverze znalosti (1)
Socializace (tacitní na tacitní) – Socializace je proces sdílení, tedy přenos a znovu vytváření tacitních znalostí pomocí sdílené zkušenosti. Typickým příkladem je učňovství. Příklad učedník, chirurg, architekt. Řídit socializaci je velmi složité. Jejím předpokladem je důvěra, náklonnost a přátelství mezi pracovníky organizace či členy komunity.
Externalizace (tacitní na explicitní) – Jedná se o pokus přepsat tacitní znalost do explicitní formy. Pokoušíme se ji formalizovat proto, protože se s ní pak lépe pracuje a lze ji rozšířit dále mezi lidmi a díky tomu se externalizovaná znalost stává základnou pro vznik nových znalostí. Tacitní znalost převádíme pomocí metafor, analogií, modelů, vyprávěním příběhů.
58
Konverze znalosti (2)
Internalizace (explicitní na tacitní) – Tento proces je založen na učení se při činnosti. Osvojená znalost integruje s tacitními znalostmi, které daná osoba má, rozšiřuje je a mění. Při internalizaci musíme vždy počítat s tím, že jednu explicitní znalost mohou dva různí lidí zpracovat naprosto odlišným způsobem.
Kombinace (explicitní na explicitní) – Kombinace je proces, kdy spojujeme oddělené explicitní znalosti do nové explicitní znalosti, která je širší, systematičtější a komplexnější. Lze ji kombinovat pomocí dokumentů, schůzek, telefonických hovorů. Spojování obvykle nečiní problémy.
59
vysoký nízký
Oblast klíčových znalostí
Oblast potenciálních znalostí
Oblast základních znalostí
Oblast zastaralých znalostí
znalostní charakter oboru – podíl znalostí v hodnotě produktu/služby
Růs
tový
pot
enci
ál o
dvět
ví (t
rhu)
vyso
kýní
zký
Bostonská matice aplikovaná na znalosti (životní cyklus znalostí)
60
Znalosti jsou vždy specifické podle typu a charakteru podniku a záleží na vizi a poslání podniku
• Oblast potenciálních znalostí . V ní jsou znalosti dosud v plenkách, ale už se ukazuje, že by se mohly stát potenciálem k radikální změně podnikání či alespoň ke změně některých procesů uvnitř podniku
• Oblast klíčových znalostí. Tyto znalosti odlišují jednotlivé podniky navzájem. Mají největší vliv na jedinečnou posici podniku na trhu a často jsou označovány jako “core competences“
• Oblast základních znalostí. Tyto znalosti jsou nezbytné pro to, aby podnik mohl vykonávat své podnikatelské aktivity. Tyto znalosti jsou široce dostupné a podobné u většiny podniků v daném odvětví.
• Oblast zastaralých znalostí. Tyto znalosti již nejsou vůbec, nebo jen zřídka využívány pro podnikání.
61