ZJAVENIE APOŠTOLA JÁNA

časť 4.

LÁMANIE PEČATÍ

Lámanie pečatí

Prevzatie zvitku v stredoveku kresťania stotožňovali s narodením (vtelením)

Ježiša Krista.

Lámanie pečatí je tak možno stotožniť so začiatkom Jeho účinkovania – ani nie

tak časovo, ako skôr z hľadiska toho, že sa ZČÍNA USKUTOČŇOVAŤ dielo

Božieho Kráľovstva.

Touto kapitolou sa začína vlastná apokalypsa. Doteraz len bola predstavená scéna, ktorá

bude tvoriť stred všetkých udalostí. Teraz sa udalosti začínajú diať!

Štyria jazdci Apokalypsy

VÍŤAZ

o biely kôň

o luk a veniec víťaza (resp. koruna)1

o má víťaziť

VOJNA

o ohnivý kôň (gr. pyrros) – môže byť červený, ale aj v plnom zmysle ohnivý

o veľký meč

o moc vziať pokoj zemi a aby sa ľudia navzájom zabíjali

HLAD

o čierny kôň

o váhy

o nedostatok2 pšenice a jačmeňa

3, ale NIE oleja a vína

4. „Historickému

bádání se podařilo odhalit moţné dějinné pozadí pro symboliku třetího

1 „Toto je koruna „stephanos“, znamenajúca korunu vítaza, zatial co tá zmienená v 29:11 v súvislosti s Kristom je

„diadema“, královská koruna.“ (REV) 2 za celodennú mzdu sotva liter pšenice, čo stačí ledva na holé prežitie! Jačmeň bol menej výživný a menej kvalitný,

považoval sa za stravu chudobných.

apokalyptického jezdce. V r. 92, popř. 93 po Kr. řádil v Malé Asii, tedy na

onom území, na kterém bydleli adresáti sedmi dopisů z Apokalypsy, hrozný

hladomor, kdy byl především ječmen drahý a vzácný.“ (PA)

SMRŤ a PODSVETIE

o plesnivý5 kôň (gr. chloros)

o „A dostali moc nad štvrtinou zeme biť mečom, hladom, smrťou a divou

zemskou zverou.” (Zjv 6,8) – „štvrtina zeme“ je symbolom ohraničenosti

ich moci. Nie je „víťazstvo“ zla, len jeho „dopustenie“.

ČO PRESNE JAZDCI SYMBOLIZUJÚ?

Identita troch jazdcov je jasná, sú to katastrofy a pohromy. Diskusia sa týka iba prvého

z nich. Vysvetlenia sú dve:

Moţnosť a) JAZDEC V BIELOM JE JEŢIŠ. Nie je to ale veľmi

pravdepodobné, pretože tým by sa narušil „apokalyptický“ ráz siedmych pečatí:

„Mnozí vykladatelé od dob snad nejstaršího výkladu celé Apokalypsy od

Victorina, který ţil ve 3. stol., měli za to, ţe první jezdec je Kristus, nebo ţe

znázorňuje vítězný postup evangelia do světa. Vycházeli z toho, ţe v Zj 19,11.13

je Kristus, Vítěz, nazvaný Slovo Boţí na bílém koni. Potom by toto znamení bylo

příjemné a nepatřilo by logicky mezi hrůzy, které provázejí rozlomení oněch

pečetí.“ (PA) „Zdá sa vysoko nepravdepodobné, ţe anjel by rozkázal Jeţišovi, aby

prišiel. Hoci Jeţiš nosí korunu v kapitolách 6 a 19, grécke slová pre opis týchto

korún sú rôzne. Tam je Jeţiš nazvaný ako „verný a pravdivý“, ale tu nie je.

Jazdcove dobývanie nie je vôbec opísané. Jazdec je opísaný tak, ţe má luk,

podobne ako v 6. kapitole, ale v 19. kapitole má Kristus v ústach dvojsecný mec;

podobnost je teda úplne zatienená rozdielmi.“ (REV)

Moţnosť b) JAZDEC JE SYMBOLOM DOBYVAČNEJ MOCI. „Je však

zcela moţné, ţe tento jezdec symbolizoval Parthy, kteří od východu hrozili římské

říši a přinášeli válku a strach z ní. Otevření prvé pečeti souvisí moţná s

historickou událostí, kdyţ r. 62 po Kr. král Parthů na bílém koni dobyl vítězství se

svými bojovníky právě oněmi luky, o kterých byla zmínka u tohoto

apokalyptického jezdce. Všeobecně můţeme říci, ţe prvý jezdec je tedy symbolem

dobyvačné moci, která válkami ujařmuje národy a je jednou z nejhorších metel

3 základ dennej stravy, každodenný chlieb

4 žeby symbol Božej milosti a požehnania, ktoré bolo a je dostupné vždy? „Zajímavý je pokus vysvětlit toto místo na

základě pouţívání oleje a vína při udělování svátosti. V tom případě by šlo o ochranu věřících, aby i v čase bídy mohli

přijímat svátosti a z nich čerpat potěšení a posilu hlavně duchovní.“ (PA); „V první církvi olej a víno měly svou nemalou

důleţitost. Však vytlačené plody vinné révy slouţily při Večeři Páně a olej byl uţíván při pastýřské péči o nemocné, jak je

zřejmé ze slov Jakubovy epištoly / 5 , 1 4 /. Ostatně uţ Jeţíšovi učedníci „mazali olejem mnohé nemocné i uzdravovali"

/Marek 6,13/.“ (AZN) 5 „ide o žltkasto zelenú alebo obielenú farbu“ (REV), „podobnou mrtvolné barvě“ (PA)

lidstva.“ (PA) „Na rozdíl od ostatních „barbarů" Partští bojovníci na rychlých

koních, ovládající mistrně střelbu z luků, nebyli Římem nikdy poraţeni a

porobeni. Protoţe jejich král jezdíval do boje vţdy na bílém koni, můţeme patrně

tady hledat „dobové pozadí" obrazu prvního jezdce, který ve Zjevení ztělesňuje

války, znamení posledního času.“ (AZN)

Moţnosť B) – ţe teda aj onen „víťaz“ je jednou z pohrôm – je asi

pravdepodobnejšia.

ČO ZNAMENAJÚ TIETO POHROMY?

Na to sa musíme znova vrátiť hodne ďaleko, až k príbehu v Raji!

Na počiatku stvoril Boh človeka v Raji, v ktorom nebolo žiadne zlo.

Potom sa ale človek voči Bohu vzbúril a rozhodol sa žiť a konať na vlastnú

päsť.

Boh ho chvíľu jemne (a márne) prehováral. Hovoril o utrpení, o smrti,…

Človek sa presvedčiť nedal.

A tak Boh povedal: Ta dobre! Choď! Choď a skús si to na vlastnej koži! Ba

vyhnal ho preč, aby si na vlastnej koži overil, ktorý model života je lepší a ktorý

horší, či s Bohom, alebo bez Boha

Štyria jazdci sú zapečatení – uväznení – priamo v pečatiach zvitku. Aţ cítime, ako sa

chvejú od túţby rozletieť sa nad celý svet a rozsievať v ňom zlo a skazu. Ale nemôţu. Sú

uväznení. Aţ zrazu… zrazu sa pečate rozlomia. Ba nielen rozlomia! Bytosti priam

volajú: POĎ! Múr a Boţia hradba, vzdorujúca zlu, je zrútená samotným Bohom. Akoby

Boh povedal: Nebudem človekovi brániť. Nechám ho konať slobodne a voľne! Nech si

teda ide svojimi cestami a koná svoje diela. Nech sa teda stane, ako chce a túţi jeho

srdce! Nebudem mu v tom brániť!

Po čase ale človek zistil, ţe to nebol dobrý nápad. Raj na zemi sa nekonal,

namiesto neho nastalo peklo… Jadrne to vyjadruje prorok Daniel, keď píše:

„Daniel 9:4-12 "Prosím, Pane, Boţe veľký a hrozný, ktorý zachovávaš zmluvu a

milosrdenstvo k tým, čo ťa milujú a zachovávajú tvoje príkazy! 5 Zhrešili sme,

konali sme zlo a páchali neprávosť; vzbúrili sme sa a odklonili sme sa od tvojich

príkazov a od tvojho práva. 6 Nepočúvali sme na tvojich sluhov, prorokov, ktorí v

tvojom mene hovorili našim kráľom, našim knieţatám, našim otcom a celému

ľudu krajiny. 7 Tebe, Pane, náleţí spravodlivosť, nám však zahanbená tvár, akú

ju majú dnes muţovia Júdska, obyvatelia Jeruzalema a všetci Izraeliti, blízki i

vzdialení v rozličných krajinách, kde si ich zahnal pre ich nevernosť, ktorou sa

proti tebe prehrešili. 8 Nám, Pane, našim kráľom, našim knieţatám a našim

otcom, ktorí zhrešili proti tebe, patrí zahanbená tvár. 9 Pánovi, nášmu Bohu,

svedčí milosrdenstvo a zľutovanie, pretoţe sme sa vzbúrili proti nemu 10

a

nepočúvali sme hlas Pána, svojho Boha, aby sme kráčali podľa jeho zákonov,

ktoré poloţil pred nás prostredníctvom svojich sluhov prorokov. 11

Celý Izrael

prestúpil tvoj zákon a odvrátil sa, aby nepočul tvoj hlas. Nuţ padla na nás kliatba

a prísaha, napísaná v zákone Boţieho sluhu Mojţiša, pretoţe sme zhrešili proti

nemu. 12

Splnil na nás a na našich sudcoch, ktorí nás súdili, slovo, ktoré hovoril:

ţe dopustí na nás veľké nešťastie; veď sa pod celým nebom neprihodilo niečo

také, ako sa prihodilo v Jeruzaleme.“ (Dan 9,4–12)

A PRÁVE VTEDY nastáva čas, aby sa Boh vrátil, zasiahol do dejín

a zachránil človeka, ktorý sa k Nemu túţi vrátiť a volá o pomoc! Dovtedy by

to bolo zo strany Boha vnucovanie sa, narúšajúce dôstojnosť a slobodu človeka.

Ale teraz už nie. Človek volá o pomoc – a Boh prichádza!

UDALOSTI VŢDY PRÍTOMNÉ…: „jsou to události, které člověk i svět uţ proţíval,

avšak jejich nakupení a intenzita svědčí o velikosti zla ve světě a o váţnosti Boţího

soudu. Na rozdíl od běţného názoru, ţe tyto pohromy jsou dílem náhody nebo

přírodních sil, chce tato část knihy zdůraznit, ţe se to děje s Boţím vedením a

dopuštěním, ţe běh dějin se Bohu nevymkl z rukou“ (PA)

… NO MOŢNO ZNAMENIA KONCA: „Tieto pečate sú zlomené pred čítaním knihy;

takţe mnoho vykladačov predpokladalo, ţe reprezentovali problémy, ktoré sa objavujú v

kaţdej dobe (Mt 24:6-12). Avšak kvôli rastúcej intenzite súdov, niektorí ich vykladajú

ako okamţité prípravné udalosti pred koncom vekov.“ (REV)

MÔŢE TO ZNAMENAŤ AJ OBOJE: že znamenia hriechu sa ešte vystupňujú

s príchodom Jeţiša Krista, kedy sa začína svet definitívne rozdeľovať

a radikalizovať6:

NA JEDNEJ STRANE KRESŤANIA: „2 Corinthians 6:14-18 14

Neťahajte

jarmo s neveriacimi! Veď akú účasť má spravodlivosť na neprávosti?! Alebo čo

má spoločné svetlo s tmou?! 15

Aká zhoda je medzi Kristom a Beliarom?! Aký

podiel má veriaci s neveriacim?! 16

A ako súvisí Boţí chrám s modlami?! A vy ste

chrám ţivého Boha, ako hovorí Boh: "Budem v nich prebývať a medzi nimi

chodiť, budem ich Bohom a oni budú mojím ľudom. 17

A preto vyjdite spomedzi

nich, oddeľte sa, hovorí Pán, a nečistého sa nedotýkajte; a ja vás prijmem 18

a

budem vaším Otcom a vy budete mojimi synmi a dcérami, hovorí všemohúci

Pán."“

6 „Luke 12:51-53

51 Myslíte si, že som prišiel darovať pokoj zemi? Nie, hovorím vám, ale rozdelenie.

52 Lebo odteraz sa

päť ľudí v jednom dome rozdelí: traja proti dvom a dvaja proti trom. 53

Rozdelia sa otec proti synovi a syn proti otcovi,

matka proti dcére a dcéra proti matke, svokra proti neveste a nevesta proti svokre."“

NA DRUHEJ STRANE ICH OPONENTI: „Luke 21:12-17 12

Ale pred tým

všetkým poloţia na vás ruky a budú vás prenasledovať, vydajú vás synagógam a

uväznia vás, budú vás vláčiť pred kráľov a vladárov pre moje meno. 13

To sa vám

stane, aby ste vydali svedectvo. 14

Zaumieňte si teda, ţe nebudete dopredu

premýšľať, ako sa brániť, 15

lebo ja vám dám výrečnosť a múdrosť, ktorej nebudú

môcť všetci vaši protivníci odolať ani protirečiť. 16

Budú vás zrádzať aj rodičia,

bratia, príbuzní a priatelia a niektorých z vás pripravia o ţivot. 17

Všetci vás

budú nenávidieť pre moje meno.“

Piata pečať

POD OLTÁROM – „Jeruzalémský chrám uţ neexistuje. Jde tedy o oltář v nebi,

jako obraz pro obětování se Bohu. V ţidovském chrámu byly oltáře dva:

kadidlový a obětní. Ve Zj 8,3 a 9,13 je zmínka o prvém, zde a v 8,5; 14,18; 16,7 o

druhém. Na tomto druhém oltáři se přinášely oběti zvířat, rohy oltáře byly

pomazané krví zabitého zvířete, ostatní krev byla vylita pod oltář (Ex 29,12; Lv

4,7.34; 1,15; 4,18; Dt 12,27; Lv 7,2). Namísto krve obětovaných mučedníků jsou

v Apokalypse pod oltářem duše zabitých mučedníků, kteří se dovolávají své

prolité krve. Duše nebo krev, tedy obětovaní svědkové jsou obětí pro Boha. Tak se

hovoří o obětování se člověka Bohu i v Fp 2,17; 2Tm 4,6 a Ř 12,1. Tato oběť se

uţ nemusela vykonat v jeruzalémském chrámu, ale mohla se přinášet kdekoliv na

zemi. Místo pod Boţím oltářem je místem mimořádné blízkosti Bohu. Podle

ţidovských výkladů se duše mučedníků nacházejí nejen pod oltářem, ale pod

Boţím trůnem, v jeho blízkosti. I křesťané vyznávají, ţe v Pánu zesnulí jsou v Boţí

blízkosti.“ (PA)

VOLANIE – naliehavosť zaznieva zo slov zabitých pre Božie slovo, teda tých,

ktorí trpeli pre nádej, ktorú uchovávali voči Bohu a Kristovi:

o VOLANIE O POMOC a záchranu zo sveta, ktorý stroskotáva NÁDEJ,

že teraz konečne sa začnú vo svete uskutočňovať Božie zámery. „Máme

zde asi doklad netrpělivé touhy křesťanů prvního století, aby Pán přišel

co nejdříve. Volání mučedníků po odplatě nevychází z osobní

pomstychtivosti, nýbrţ je voláním po Boţí spravedlnosti, ţádostí, aby

Kristus přišel k soudu a dovršení.“ (PA)

o SÚDIŤ – znamená to viac, než len „odmeniť dobrých a potrestať zlých“!

Presný význam môžeme nájsť v slovách Ježiša Krista: „John 12:31-32 31

Teraz je súd nad týmto svetom, teraz bude knieţa tohto sveta vyhodené von. 32

A ja, aţ budem vyzdvihnutý od zeme, všetkých pritiahnem k sebe."“ SÚD

v tomto význame je stotoţnený s Boţím aktívnym konaním7, ktoré

nakoniec rozhodne (rozsúdi) to, čo by Svedkovia Jehovovi nazvali

„spornou otázkou“ a totiž to, ktorá cesta je lepšia: Či Adamova, bez Boha

a proti Bohu, alebo cesta Nového Adama, ktorá je v Bohu a podľa Boha.

o Ale je to viac, než len toto. Je to súčasne súd nad mocnosťami Zla

(starým Hadom8), Diabol je zbavený moci, vyhodený von a Boh sa ujíma

tých, ktorí k nemu dňom i nocou volajú, aby ich obránil a zachránil9!

„Tých, čo obývajú zem“ – „Toto je veľmi beţná fráza v Zjavení; je to odkaz na

neveriacich (3:10; 8:13; 11:10; 13:8,14; 17:8)“ (REV)

BIELE RÚCHO – „Významná je odpověď, kterou mučedníci dostávají. Nemluví

o trestu pro viníky. Je tu především řeč o daru, který dostávají. Kaţdému bylo

dáno bílé roucho. Bílé nebo světlé roucho je symbolem odměny věřících nebo

odznakem bytostí patřících Bohu (Mk 9,3; 16,5; Sk 1,10; L 9,29; 24,4; Zj 3,4-

5.18).“ (PA)

Pokiaľ sa nedovŕši počet – „Jedna z hlavných právd tejto knihy je, ţe Boh má

vládu nad všetkými vecami (v.8), dokonca aj nad smrťou kresťanských

mučeníkov! Celé dejiny sú v Jeho ruke. Boh nie je prekvapený ţiadnymi

udalosťami, cínmi alebo následkami. Tento koncept dovŕšeného (naplneného)

poctu mučeníkov (1Enoch 47:4) je symbolický spôsob poukazovania na Božie

poznanie a plán pre ľudstvo. Tento koncept je podobný Pavlovmu konceptu

„plnosti pohanov“ (Rim 11:12,25), ktorý poukazuje na Boţie poznanie všetkých

pohanov, ktorí budú spasení.“ (REV) „Ještě nepřišel Boţí čas. Ještě trvá

„martyrijní" situace církve, ještě další mučedníci zemřou pro Boţí věc; jejich

počet není dosud úplný. I zde se nepřímo setkáváme s ţidovským názorem, ţe Bůh

předem určil počet těch, kdo mají pro něj vytrpět mučednickou smrt. Až tento

počet bude naplněn, začne Boží soud.“ (AZN)

Šiesta pečať

Moţnosť A) KONIEC SVETA – „Tento verš je v jazyku židovskej apokalyptiky

pre koniec vekov (Joel 3,4-510

; 4:1511

; Iz 13:9,1012

; 34:313

; Jer 4:23-28; Hag

7 Mark 1:15

15 Hovoril: "Naplnil sa čas a priblížilo sa Božie kráľovstvo. Kajajte sa a verte evanjeliu."

8 Zjv 12,9

9 Luke 18:7-8

7 A Boh neobráni svojich vyvolených, čo k nemu volajú dňom i nocou, a bude k nim nevšímavý?

8 Hovorím

vám: Zaraz ich obráni. Ale nájde Syn človeka vieru na zemi, keď príde?" 10

Joel 3:4-5 4 Slnko sa zmení na tmu a mesiac na krv, skôr než príde veľký a hrozný Pánov deň.

5 A každý, kto bude

vzývať Pánovo meno, bude zachránený, lebo na vrchu Sion a v Jeruzaleme bude záchrana, ako riekol Pán, a medzi

pozostalými bude, koho volá Pán. 11

Joel 4:15-16 15

Slnko a mesiac očernejú a hviezdy stiahnu svoj lesk. 16

A Pán bude volať zo Siona a z Jeruzalema vydá

svoj hlas; a otrasú sa nebesá i zem. Pán je však útočišťom svojho ľudu a pevnosťou synov Izraela. 12

Isaiah 13:9-11 9 Hľa, ide deň Pána ukrutný, rozhnevaný a rozpálený, aby urobil zo zeme púšť a jej hriešnikov z nej

vyhubil! 10

Veď hviezdy nebies a ich súhvezdia nezaskvejú sa svojím leskom, slnko sa zatmie, len čo vyjde, a mesiac sa

2:6; Mt 24:29; a Predzvesť Mojţišova 10:5). Tento jazyk je v SZ používaný pre

Pánov Deň. Jeho pouţitie v šiestej pečati a neskôr v šiestej trúbe je, verím, z

jedného dôvodu a to, ţe kaţdá z týchto sedmorých sérií končí s koncom vekov,

Druhým Príchodom Krista (6:12-17; 11:15-18; 14:14-20; 16:17-21; 19:11-21;

22:6-16).“

o V tom prípade to znamená dôleţitú vec, a síce ţe „Zjavenie nie je

chronologicky sekvenčné!“ (REV)

Moţnosť B) PÁD ISTÔT, ALE NIE KONIEC: „Není to konec světa, ale pohne

se to, co podle tehdejších představ bylo pevné a neměnné. V bibli je zemětřesení

průvodní zjev dne Boţího hněvu. Slunce jakoby mělo smutek, kdyţ „zčernalo jako

smuteční šat" - v originále: podobá se ţíněnému pytli - oděvu kajícníků a

truchlících. Slunce, které má ozařovat zem, je samo bez světla (podobně Mt

24,29). A kdyţ měsíc „úplně zkrvavěl" (JI 2,31) znamená to, ţe téţ nevykonává

své poslání světlo-nosiče. Obraz padajících hvězd není jen obrazem meteorů, ale

vyjadřuje ztrátu hvězd z oblohy; náznak, ţe to, co mělo být pevné, se pohnulo.

Přirovnání k fíkovníku má původ u Iz 34,4 a je téţ pouţito v synoptické

apokalypse. Avšak i celá obloha se pohne - „zmizí, jako kdyţ se zavře kniha" - v

originále: jako kdyţ se svine svitek. A nakonec i to, co se zdálo pevné na zemic

hory a ostrovy - nezůstalo na svém místě. Pozorování takových úkazů v přírodě

má vést člověka k tomu, aby si uvědomil nestálost všeho, s čím se setkává a na

čem si zakládá. Jen Bůh je pevný a stálý. Popis zhroucení světa značí, ţe na této

zemi není hodnoty, ke které by člověk mohl trvale přilnout. Ti lidé, kteří takto

rozumějí znamením v přírodě, mohou být šťastní a klidní, neboť myslí na Boha,

který je věčný a neproměnlivý.“ (PA) V tom prípade je to ešte vygradovanie

naliehavosti, s ktorou Boţí ľud očakáva príchod Mesiáša a Kráľovstva!

STRACH ĽUDÍ – práve z toho, že sa rúcajú všetky istoty14

.

o Boha vnímajú nie ako Vykupiteľa, ale ako Pomstiteľa, pred ktorým

utekajú – porov. Genezis a Raj15

!

Je v tom jednak NEVERA voči Bohu,…

nerozžiari svetlom.

11 Strescem zločin na svete a na zločincoch ich vinu a spravím koniec nadutosti pyšných a hrdosť

násilníkov pokorím. 13

Isaiah 34:3-5 3 Ich zabití budú pohodení i pôjde zápach z ich mŕtvol, vrchy rozmoknú od ich krvi.

4 Všetko vojsko

nebies sa rozteká, nebo sa zvíja ako kniha a všetko jeho vojsko odpadúva, ako odpadúva lístie z viniča, ako odpadúva z

figovníka. 5 Veď je odpojený môj meč na nebesiach, hľa, dopadne k súdu na Edomsko a na ľud, ktorý som preklial.

14 James 5:1-6 A vy, boháči, plačte a kvíľte nad biedami, ktoré prichádzajú na vás!

2 Vaše bohatstvo zhnilo a vaše

šatstvo rozožrali mole. 3 Vaše zlato a striebro zhrdzavelo a ich hrdza bude svedčiť proti vám a zožerie vám telo ako oheň.

Nahromadili ste si poklady v posledných dňoch. 4 Hľa, mzda, ktorú ste zadržali robotníkom, čo vám žali polia, kričí. A krik

žencov došiel k sluchu Pána Zástupov. 5 Tu na zemi ste hodovali a hýrili. Vykŕmili ste si srdcia na deň zakáľačky.

6

Odsúdili ste a zabili spravodlivého; a on vám neodporuje. 15

Genesis 3:8-10 8 A potom, keď počuli hlas Pána, Boha, ktorý sa za denného vánku prechádzal po záhrade, skryl sa

Adam i jeho žena pred Pánom, Bohom, medzi stromami záhrady. 9 I zavolal Pán, Boh, Adama a povedal mu: "Kde si?"

10

On odpovedal: "Počul som tvoj hlas v záhrade, nuž bál som sa, lebo som nahý, a preto som sa skryl."

… ale aj NESCHOPNOSŤ (nepripravenosť) ísť Mu v ústrety –

porov. list do Laodicei, ktorá svojou vlažnosťou je už vlastne skôr

pohanská, než kresťanská.16

Situácia sa obracia: „Tak ako sa prenasledovaný Boţí ľud musel

skrývat pred prenasledovaniami od neveriacich (Ţid 11:38), tak sa

teraz musia bohatí a mocní skrývať pred Boţím hnevom (Iz

2:10,19,21). Tento verš opisuje padlé, neveriace ľudstvo siedmimi

spôsobmi. Toto pouţitie sediem je základný vzorec Jánovej knihy.“

(REV)

o UKRÝVAJÚ SA PRED „HNEVOM“ BARÁNKA – „V Zjavení:

„súženie“ (t.j. thlipsis) je vţdy odkaz na neveriacich

prenasledujúcich veriacich,

zatiaľ čo hnev/zlosť (t.j orge alebo thumos) je vţdy Boží súd na

neveriacich, ABY SA KAJALI A OBRÁTILI K VIERE V KRISTA.

Tento pozitívny zámer súdu je moţné vidieť aj v zmluvných

kliatbach/poţehnaniach z 5M 27-28.“ (REV) Znamená to, že krach

sveta, ktorý žije bez Boha (a ktorý Boh pripustil, aby ich priviedol

k obráteniu a pokániu), pre nich nie je dôvodom k obráteniu. Vo

svojej titanskej pýche radšej padnú spolu so svetom (nech nás

prikryjú jaskyne a vrchy!), než by sa kajali, obrátili a navrátili

k Bohu.

PEČATENIE a 144 000

„Kdo vidí jen hrůzy těchto šesti pečetí a také svou slabost a neví nic o Boţí pomoci a

milosti, musí být zoufalý. Bude moci někdo obstát? Kapitola 7. nám bude popisovat v

krásných obrazech záchranu vyvolených. Sedmá pečeť nenásleduje bezprostředně po

šesté pečeti, nýbrţ je mezi ně vloţena právě odpověď na otázku: Kdo bude moci

obstát?“ (PA)

ANJEL OD VÝCHODU SLNKA – „Důvodem k oddálení pohromy je pečetění,

značkování věrných. Provede je jiný anděl, „vystupující od východu slunce".

Přichází z krajiny nebo strany, kde podle bible byl ráj, odkud měl přijít Mesiáš, ze

strany, odkud přichází světlo a ţivot, a proto přináší poznačeným také ţivot a

záchranu.“ (PA)

ZADRŢIAVALI VETRY – Čo to znamená? Máme zase dve možnosti:

16

Revelation 3:17-18 17

Lebo hovoríš: “Som bohatý, zbohatol som, nepotrebujem nič” - a nevieš, že si biedny,

poľutovaniahodný, chudobný, slepý a nahý. 18

Radím ti: odo mňa si kúp zlato vyskúšané ohňom, aby si zbohatol, a biele

rúcho, aby si sa zaodel a aby nebolo vidieť hanbu tvojej nahoty, i masť, ktorou si potrieš oči, aby si videl.

o Moţnosť A) – NIČIVÁ SILA – „„Čtyři andělé na čtyřech úhlech země"

mají zadržet ničivé větry. Vichřice a smrště se svou ničivou silou se staly v

apokalyptických představách znakem konce věků a světa. I Komenský

hovoří o vichřici Božího hněvu a míní tím třicetiletou válku. Podle lidových

představ o světě se v antice věřilo, že svět je čtyřhranná deska a že z

každého rohu vane určitý vítr přinášející štěstí nebo nepohodu. Nad čtyřmi

větry mají vládu z Božího pověření čtyři andělé.“ (PA) V tom prípade

„škodiť zemi a moru“ môţeme chápať v zmysle pohrôm a katastrof.

o Moţnosť B) – VIETOR AKO SYMBOL DUCHA! „Staří vykladači

uvaţovali jinak. Neštěstí viděli právě v tom, ţe vítr skutečně nevěje;

mrtvolný klid, v němţ se nepohne ani lísteček. V biblickém myšlení vítr také

ztělesňuje sílu, která je nezachytitelná a přece nesmírně mocná, totiţ

Ducha svatého. V Ezechielově vidění se vanutím větru mění zteřelé kosti v

ţivé lidi.“ (AZN)

PEČAŤ ŢIVÉHO BOHA – „Božia pečať sa spomína znovu v 9:4 a 14:1 a

pravdepodobne v 22:4. O Satanovej pečati je zmienka v 13:16; 14:9; a 20:4.

Účel pečate je identifikovať Boţí ľud, aby Boţí hnev na nich nevplýval. Satanova

pečať identifikuje jeho ľud, ktorý je predmetom Boţieho hnevu.“ (REV)

OZNAČIŤ NA ČELE – „Pečetit znamená prohlásit některou věc nebo osobu za

vlastnictví, zde tedy můţeme prohlásit věrné za vlastnictví Boha. O poznačených

sluţebnících Boţích se v Apokalypse mluví ještě v 9,4; 14,1 a 22,4. Uţ ve Starém

zákoně u Ez 9,4 se setkáváme s podobným označením Boţích sluţebníků. Boţí

sluţebníci mají být poznamenáni „na čele", neboť to je nejčestnější a také

nejviditelnější místo našeho těla“ (PA) OZNAČENÍ sú znova SVÄTÍ – teda tí,

ktorí patria Bohu a sú Jeho vlastníctvom a sú poznačení Jeho Menom17

!

o Všimnime si, že v tomto smere je Zjavenie zase veľmi radikálne

a jednoznačné: KAŢDÝ a bez výnimky MUSÍ niekam PATRIŤ18

! Nie je

moţné byť „niekde uprostred“: „Jsou tedy jen dvě fronty, nikoliv

„mezifronta". Buď člověk patří Kristu a jeho království, nebo tělem a duší

náleţí šelmě a její temné budoucnosti. Není ţádna „zlatá střední cesta" a

nemohou být neutrálové. Tak vyostřeně vidí lidskou existencí poslední

kniha Bible: je cesta ţivota a je cesta smrti. Doslova týmiţ slovy začíná

jeden z prvních poapoštolských spisů mladé církve, objevený v minulém

století, tak zvaná DIDACHE, Učení dvanácti apoštolů.“ (AZN)

Alebo máme na sebe pečať Boha a patríme Bohu –

alebo je to Satanova pečať a patríme Satanovi!

17

Zjv 14,1 Potom som videl, a hľa, Baránok stál na vrchu Sion a s ním stoštyridsaťštyritisíc tých, čo mali na čele napísané

jeho meno a meno jeho Otca. 18

Mark 9:40 40

Veď kto nie je proti nám, je za nás. Mat 12,30 Kto nie je so mnou, je proti mne, a kto nezhromažďuje so

mnou, rozhadzuje.

ZMYSEL PEČATENIA – okrem predchádzajúceho (symbol vlastníctva

a ochrany) podľa toho, čo symbolizujú štyri vetry, tu máme zase dve možnosti:

o Ak je vietor POHROMA – potom je to ochrana pred ňou. „V biblické

dialektice to jistě neznamená, ţe Kristovi vyznavači se nedostanou do

těţkostí, zkoušek, pronásledování, či ţe budou ušetřeni mučednictví. Snad i

zemřou, ale navzdory tomu pečeť je chrání. Všechno jim totiţ musí

napomáhat k dobrému a nic je nevyrve Boţí lásce.“ (AZN) „Pečetění však

nemá za účel uchránit věřící od tělesných útrap, pronásledování a od

zkoušek ve víře. Spíše staví Boţí lid pod zvláštní ochranu Boţí. Propůjčuje

jim sílu k vytrvalosti a slibuje konečné vítězství. Kdo obdrţel pečeť, můţe

obstát s Boţí pomocí. Je to poznačení ke konečné záchraně.“ (PA)

o Ak je vietor BOŢÍM DUCHOM – Potom je to označenie Pečaťou

zamerané skôr na označenie (a rozlíšenie) toho:

KOMU VIETOR DUCHA PROSPEJE tým, že ho naplní,…

… A KOMU UŠKODÍ tým, že zničí jeho diela. V Zjavení sú tieto

„obete Ducha“ označené ako „zem a more“ a spoločne symbolizujú

Satanovo kráľovstvo, svet hriechu.

144 000 – „Uvedené číslo sto čtyřiačtyřicet tisíc je nutno pochopit jako číslo

obrazné. Skládá se z 12 X 12 X 1000. Dvanáct je číslo celku - zvláště

starozákonního lidu sloţeného z dvanácti kmenů Izraelských; 12 × 12 je mocnina

dvanácti a chce vyjádřit plnost a výlučnost a tisíc je symbolickým číslem pro

velké (aţ nespočitatelné) mnoţství. Celá číslovka sto čtyřiačtyřicet tisíc nám zde

představuje Bohem určený a pro nás nespočitatelný zástup.“ (PA) „Toto číslo je

symbolické, nie doslovné, z nasledovných dôvodov. 1. Samotné číslo je okrúhle a

všetky kmene majú rovnaký počet 2. Číslo je deliteľné dvanástimi, čo je biblické

číslo organizácie (alebo moţno Boţieho ľudu) a desiatimi, čo je biblické císlo

úplnosti 3. Siedma kapitola je v apokalyptickom jazyku 4. Zoznam kmeňov je

jemne pozmenený (Dan je vynechaný a Efraim je nahradený Jozefom), aby ţidia

vedeli, ţe to nebolo mienené pre doslovný výklad.“ (REV) „Není bez vnitřní

logiky, ţe seznam pokolení je zde podán jinak než ve Starém zákoně, kde začíná

vţdy od nejstaršího syna Jákobova, Rubena / například Genesis 35,22-26/.

Zjevení však uvádí na prvním místě pokolení Judovo, královský kmen

Davidovou, z něhoţ „podle těla" pochází Jeţíš Kristus. … Také je zajímavé, ţe tu

ze seznamu pokolení vypadlo pokolení Dan. Dan se provinil v dávných dobách

soudců modlářstvím /Soudců 17/.“ (AZN)

o Je dobré dať si ho do súvisu „presného počtu“ tých, ktorí zomrú pre

Baránkovo Meno a ktorých počet, keď sa doplní, nastane Koniec. Tu znova

zaznieva idea tohto počtu, pričom sa vyjadruje dvoje:

Presný počet

Obrovské mnoţstvo, ktoré je plnosťou – nikto sa teda nezatratí

len preto, že sa „nezmestil“ do tohto presne určeného počtu. tento

počet, hoci presne určený, obsahuje všetkých, ktorí chcú a sú

schopní prijať spásu19

.

Ak by toto číslo malo byť doslovné, potom by táto možnosť „spásy

pre všetkých“ platiť nemohla – už len preto, že čísla sú príliš

okrúhle, rovnaké pre každý kmeň – a navyše sa vzťahujú len na

Izrael!

o Z tohto pohľadu číslo (a skupina svätých, ktorých reprezentuje)

predstavuje „Nový Izrael“, čiţe Cirkev.

VEĽKÝ ZÁSTUP

PRED TRÓNOM, BIELE RÚCHO, PALMY – všetko atribúty tých, ktorí

zvíťazili. Oslávená Cirkev v Nebi. Prichádzajú z Veľkého súženia (=

z prenasledovania). Sú pred Trónom a dňom i nocou mu slúžia. „Staří bohoslovci

církve tuto jednotu vyznávali i přes hranice časnosti, ve které ţije církev bojující

/ecclesia militans/. S ní je spojena církev vítězná /ecclesia triumfans/, trvající jiţ

v Boţí slávě. „Veliký zástup" /řecky OCHLOS POLYS/ stojí před trůnem Beránka

v této triumfující podobě. Třebaţe není zcela jasné, zda 144 000 a „veliký zástup"

jsou zaměnitelné, patří k sobě a tvoří vítěznou církev Kristovu.“ (AZN)

KTO TAM BUDE PATRIŤ? „Otázkou ovšem je, zda jsou tu míněni jen

mučedníci. Zmínka o „krvi Beránkově" vzbuzuje představu, ţe se jedná o krev

mučedníků, a tedy o mučedníky. Nemusí se však jednat jen o mučedníky. Ale

velké souţení je právě tak pronásledování vnější, jako vnitřní pokušení a zkoušky.

Ten, kdo je povolán ke svatosti, je stále vystaven pokušením a zkouškám. Za to,

ţe blaţení obstáli, nevděčí sami sobě, nýbrž Kristově krvi, to je jeho

vykupitelskému dílu, které si ve víře a svátosti přivlastnili.“ (PA) – je to sila

Kristovej lásky, zjavenej na Kríži, v ktorej vyvolení obstoja v súžení20

. Nie kaţdý

bude mať privilégium zomrieť ako mučeník, ale kaţdý mučeníkom bude,

pretože TOTO JE VOJNA, v ktorej alebo človek obstojí a zvíťazí – alebo

prehraje a padne!

o Dôleţitá informácia o posmrtnom ţivote spasených:

19

Romans 8:29-30 29

Lebo ktorých predpoznal, tých aj predurčil, že sa stanú podobnými obrazu jeho Syna, aby on bol

prvorodený medzi mnohými bratmi. 30

A tých, ktorých predurčil, aj povolal, a ktorých povolal, tých aj ospravedlnil, a tých,

čo ospravedlnil, aj oslávil. 20

Jan v nich přesto nemá vidět hrdiny, které tak obdivoval antický svět. Proto slyší o krvi Beránkově, jeţ vybělila jejich

roucha. Krev, která očišťuje od hříchu, je vlastním důvodem jejich síly. – sú teda hrdinmi, ale nie vo vlastnej sile, ale

v moci Kristovej. Nepopiera sa hrdinstvo, to je dokonca väčšie, než hrdinstvo ktoréhokoľvek iného hrdinu mimo

kresťanstva. Skôr sa vysvetľuje, ţe dôvodom tohto hrdinstva nie je ich výnimočnosť, ale Krv Baránka. Spása tak nie

je prístupná len mimoriadne disponovanej elite, ale elitným sa v Kristovi môže stať každý!

UŽ TERAZ pred Trónom slúžia Bohu – zatiaľ čo 144 000

„pozemskej Cirkvi“ je ešte stále dole, na zemi.

UŽ TERAZ, pred koncom sveta a vzkriesením, stoja pred Trónom

v Božej blízkosti!21

VEČNE BLAŽENÍ: „Revelation 7:16-17 16

Už nebudú hladovať ani

žízniť, nebude na nich dorážať ani slnko, ani iná horúčosť, 17 lebo

Baránok, čo je v strede pred trónom, bude ich pásť a privedie ich k

prameňom vôd života. A Boh im zotrie z očí každú slzu."“

o Inou moţnosťou je, ţe je to uţ „vopred videná“ vízia Konca, ktorý ešte

len nastane: „To, co je zde popsáno, patří vlastně uţ do doby po posledním

soudu. Nevadí, ţe stať je jako vloţka umístěna do popisu týkajícího se doby

Janovy a i pozdějšího ţivota církve v tomto světě. Přesný čas nehraje v

Apokalypse velkou úlohu. Vloţka je jakoby ze závěru Apokalypsy, ale chce

povzbudit církev, kterou bude čekat ještě mnoho těţkostí, aby nabrala

dechu a povzbudila se výhledem k tak nadějné budoucnosti. Tak Pán

povzbuzuje své věrné.“ (PA) Je to ale, zdá sa, menej pravdepodobné.

Budeme totiž ešte raz svedkami skutočnej interakcie medzi zástupom

v Nebi a skupinou 144 000-tich. Ak by sa líšili časovou epochou, bolo by

to len ťažko predstavieľné.

CHVÁLOSPEV OSLÁVENÝCH: „Spása nášmu Bohu, ktorý sedí na tróne, a

Baránkovi!“ „Toto je normálny grecky výraz pre „spásu“ (soteria zo slovesa

sozo), ale môţe byt použitý aj v zmysle „vítazstva“ (NEB) alebo „úplného

zvítazenia.“ SZ výraz (yaša) znamenal fyzické vyslobodenie (Jak 5:15). Tento istý

výraz je pouţitý v sériách dobrorečení Bohu v Zjavení (7:10; 12:10; 19:1).“

(REV).

CHVÁLOSPEV ANJELOV: Neprekvapuje, že Boh je oslavovaný v siedmych

prívlastkoch. „Andělé začínají svůj hymnus slovem amen; je to na potvrzení toho,

co zpívala vítězná církev před nimi. Závěrečné amen je dotvrzením zpěvu nejen

od andělů, ale i od celé církve.“ (PA)

POPIS NEBA:

o Sú pred Boţím Trónom – teda v spoločenstve s Bohom. Podstatou Neba

nie je nejaké „miesto“, ale stav tohto spoločenstva!

o Slúţia Mu vo dne, v noci – podstatou tohto spoločenstva je láska, v ktorej

sa oslávení úplne darovali Bohu. Úplne Mu patria. Preto už nemajú nič iné

na práci, nemajú žiadne iné túžby, či záujmy, než slúžiť Milovanému. „V

SZ to bol odkaz na levítskych knazov (Ţ 134:1; 1Kron 9:33). Prístup k

Bohu a sluţba Bohu boli rozšírené na (1) prenasledovaných veriacich a (2)

21

Hebrews 12:22-24 22

No vy ste sa priblížili k vrchu Sion a k mestu živého Boha, k nebeskému Jeruzalemu, k myriadám

anjelov, k slávnostnému zhromaždeniu 23

a k spoločenstvu prvorodených, ktorí sú zapísaní v nebi, k Bohu, sudcovi

všetkých, k duchom spravodlivých, ktorí už dosiahli dokonalosť, 24

k Ježišovi, prostredníkovi novej zmluvy, a k pokropeniu

krvou, ktorá volá hlasnejšie ako Ábelova.

všetkých veriacich. Už nejestvuje židovské elitné knazstvo! Všetci veriaci

sú knazi (1Pt 2:5,9; Zj 1:6).“ (REV).

o V Jeho Chráme – Zjavenie hovorí, že týmto Chrámom je Boh sám

osobne a nám tu zaznieva ozvena a vidíme naplnenie Ježišovej modlitby:

„John 17:20-24 20

No neprosím len za nich, ale aj za tých, čo skrze ich

slovo uveria vo mňa, 21

aby všetci boli jedno, ako ty, Otče, vo mne a ja v

tebe, aby aj oni boli v nás jedno … 22

A slávu, ktoré si dal mne, ja som dal

im, aby boli jedno, ako sme my jedno - 23

ja v nich a ty vo mne. … 24

Otče,

chcem, aby aj tí, ktorých si mi dal, boli so mnou tam, kde som ja, aby videli

moju slávu, ktorú si mi dal, lebo si ma miloval pred stvorením sveta.“

o Bude prebývať s nimi – doslova „rozprestrie nad nimi svoj svätostánok“.

Budú teda vo vnútri Jeho svätostánku, priamo vo svätyni, zbožštení v Bohu

a skrze Boha, v záverečnej jednote krajnej lásky! Nielen ľudia sa Bohu

darujú a žijú už iba pre Neho. Rovnako Boh sa daruje im – a daroval sa im

ako prvý22

!

o Koniec utrpenia – Vojna sa skončila a oni zvíťazili. A toto víťazstvo stojí

za to23

! „Revelation 7:16-17 16

Uţ nebudú hladovať ani ţízniť, nebude na

nich doráţať ani slnko, ani iná horúčosť, 17

lebo Baránok, čo je v strede

pred trónom, bude ich pásť a privedie ich k prameňom vôd ţivota. A Boh

im zotrie z očí kaţdú slzu."“

Znova tu zaznieva motív svätosti ako vlastníctva. Spasení sú spasení práve preto ţe

úplne patria Bohu, sú Jeho vlastníctvom a Boh je ich všetkým!

SIEDMA PEČAŤ

Siedmou pečaťou sa začína KONIEC. Ten si už ale necháme nabudúce…

22

1 John 4:19 19

My milujeme, pretože on prvý miloval nás. 23

Romans 8:18 18

A myslím, že utrpenia tohoto času nie sú hodny porovnávania s budúcou slávou, ktorá sa na nás má

zjaviť.