Lýkožrout severskýIps duplicatus (Sahlberg)

L¯KOÎROUT SEVERSK¯ 2007 21.3.2007 14:33 Str. I

LESNICKÝ VÝZNAM A ROZŠÍŘENÍ

Lýkožrout severský - Ips duplicatus (Sahlberg,1836) patří do řádu brouků (Coleoptera), čeledi kůrov-covitých (Scolytidae). Je jedním ze šesti zástupcůtohoto rodu u nás, přičemž lýkožrout menší - Ips ami-tinus (Eichhoff, 1871) a lýkožrout smrkový - Ips typo-graphus (Linnaeus, 1758) se vyvíjejí rovněž na smrkua často tento druh v místech jejich společného výskytudoprovázejí.

Lýkožrout severský je typickým představitelemhmyzu, který se v minulosti ve střední Evropě nepro-jevil jako lesnicky významný druh působící hospodář-ské ztráty. Lokální přemnožení byla zaregistrovánapouze ve východním Polsku v oblasti Bialověže. U náspoprvé gradoval na počátku devadesátých let dvacáté-ho století na severní Moravě a ve Slezsku, kde bylov souvislosti s přemnožením lýkožrouta severského a l. smrkového vytěženo a asanováno několik set tisíckubických metrů dříví. Lýkožrout severský se tak zařa-dil mezi potencionální kalamitní škůdce a je třeba muvěnovat v hospodářských lesích patřičnou pozornost.

Lýkožrout severský byl původně rozšířen v oblastiseverské tajgy od Švédska až po Sachalin, ale byl známi z horského areálu smrku ztepilého v Alpách. Důsled-kem v minulosti uměle zakládaných smrkových poros-tů se během staletí postupně rozšířil ze severské tajgyna jih. Prvé údaje o výskytu lýkožrouta severského zesousedních území jsou z počátku 20. století z oblastihorního Slezska, dále byl sbírán v Krakovské a Malo-polské pahorkatině, v Českém Těšíně, Děhylověu Opavy, Těšínově na Třeboňsku, v Bavorském lesea v Liborči u Vláry. V současné době byl jeho výskytzaznamenán v podstatě na celém území naší republiky,a to zejména v oblastech do nadmořské výšky 600 met-rů, ojediněle i výše. Toto rozšíření je s velkou pravdě-podobností jednak důsledkem vlastního přirozenéhošíření, ale zejména lidské činnosti, kdy se může donových lokalit dostávat při obchodu se dřívím. Jehoohniskem rozšíření však zůstává severní část Moravya Slezsko, i když zvýšený výskyt byl v posledníchletech zaznamenán i na Moravě střední a jižní, zejmé-na v oblasti nižších poloh Českomoravské vrchoviny.

Ve střední Evropě se vyvíjí na smrku ztepilém(Picea abies). Hlavní hostitelskou dřevinou lýkožrou-ta severského je na území severské tajgy smrk Piceaobovata a na Sachalinu Picea ajanensis. Dále se

routa severského znatelně větší velikostí a tělo máválcovitější.

Požerek lýkožrouta severského může být jedno- ažpětiramenný, zpravidla však dvou- až tříramenný. Tvarpožerku značně připomíná požerek lýkožrouta smrko-vého, ale liší se celkově menší velikostí. Uprostředpožerku je závrtový otvor a snubní komůrka. Matečnéchodby jsou zpravidla 4-6 cm (max. 10 cm) dlouhéa 2 mm široké, víceméně rovnoběžné s podélnou osoukmene, opatřené několika nepravidelnými, tzv. větra-cími otvory ústícími na povrch borky. Larvové chodbyjsou krátké, maximálně 5 cm dlouhé. Závrtové, větra-cí a výletové otvory jsou rovněž zřetelně menší nežu lýkožrouta smrkového.

ZPŮSOB ŽIVOTA

V našich podmínkách má lýkožrout severský nej-častěji dvě až tři generace do roka. Jarní rojení začínáobvykle na začátku května, případně na přelomu dub-na a května. Letní rojení probíhá zhruba od polovinyčervence. Při velmi suchém a teplém počasí zakládá třigenerace, kdy druhá může probíhat již od polovinyčervna a třetí rojení následuje v srpnu, příp. v září.Zakládá i tzv. sesterskou generaci.

Samečci po vyhlodání závrtového otvoru a snubníkomůrky lákají samičky pomocí agregačního feromo-nu, jehož hlavní složky tvoří ipsdienol a E-myrcenol.Samičky poté vyhlodávají matečné chodby, ve kterýchdo zářezů kladou jednotlivá vajíčka, v průměru asi 60kusů. Z vajíček se po jednom až dvou týdnech líhnou

vyskytuje i na borovicích Pinus silvestris a P. sibirica.Lýkožrout severský napadá smrky nejčastěji ve stáří 40- 80 let, kdy nalétává do vršků nebo silnějších větvíoslabených stojících stromů a má tedy charakter dru-hotného škůdce. Za příznivých podmínek, zejména zavelmi teplého a suchého počasí, však může za relativ-ně krátkou dobu dojít k výraznému nárůstu početnostiv důsledku polyvoltinnosti, neboť dokáže v průběhujedné vegetační sezóny založit až tři generace. Tlume-ní přemnožení je komplikované, protože tento kůrovecnapadá stromy roztroušeně po porostu, nepreferujeurčitou úroveň stromů a nevytváří kůrovcová ohniska.Navíc je přímá obrana a ochrana ztížena tím, že tentodruh nenalétává do klasických stromových ležícíchlapáků a ani do lapáků stojících („podříznutých“).Přemnožení lýkožrouta severského bývá spojeno s pře-množením dalších druhů kůrovců, zejména lýkožrou-ta smrkového, l. menšího, l. lesklého, l. obecnéhoa lýkohuba matného.

POPIS VÝVOJOVÝCH STADIÍ

Vajíčko je oválné, lesklé, bílé, v průměru 0,7 mmdlouhé. Larva je beznohá, rohlíčkovitě zahnutá, běla-vá, s hnědavou silně chitinizovanou hlavou, v posled-ním instaru dorůstá délky 4,5-5,5 mm. Kukla je volná(jsou na ní patrné všechny budoucí vnější orgány), při-bližně 5 mm dlouhá, bílá, na konci zadečku se dvěmakrátkými trny.

Dospělec je válcovitý, 2,8-4,5 mm dlouhý, černoh-nědý až černý, lesklý. Přední okraj štítu a zadní částkrovek jsou při pohledu shora zaoblené. Tykadlovápalička má zprohýbané švy. Krovky jsou válcovité,prohlubenina v zadní zkosené části krovek je lesklá, postranách nese 4 páry zoubků, z nichž první, suturálnípár je od ostatních vzdálenější. U samečka jsou hornídva zoubky malé, třetí je největší a před vrcholem roz-šířený, čtvrtý opět malý. U samičky nejsou zoubky tře-tího páru rozšířené. Mezirýží na krovkách jsou tečko-vaná. Po celém těle má dospělec dlouhé, odstálé, řídkéochlupení.

Tvarem těla se nejvíce podobá lýkožroutu smrko-vému, od kterého jej můžeme rozeznat podle menšívelikosti, tmavějšího zbarvení a lesklé zadní zkosenéčásti krovek. Lýkožrout menší je na rozdíl od lýkož-routa severského štíhlejší a má rovné švy na tyka-dlové paličce. Lýkožrout modřínový se liší od lýkož-

II LESNICKÁ PRÁCE 4/2007

PŘÍLOHA

Smrk napadený lýkohubem matným ve špičce koru-ny a následně lýkožroutem severským v zelenéspodní části

Smrk napadený lýkožroutem severským (stav již povylétnutí nové generace)

Napadené smrky lýkožroutem severským

Požerky lýkožrouta severského

L¯KOÎROUT SEVERSK¯ 2007 21.3.2007 14:33 Str. II

larvy, jejichž délka vývoje závisí na podmínkách a trvá2 - 4 týdny. Období kukly trvá průměrně déle než jedentýden. Vylíhlí brouci prodělávají ještě přibližně dvou-týdenní zralostní žír, během kterého pohlavně dozrá-vají. Celkový vývoj od založení požerku až po ukon-čení vývoje trvá 6-8 týdnů. Lýkožrout severský zimujejako dospělec nejčastěji v hrabance, může zimovat takév kůře.

V napadené části kmene jsou požerky lýkožroutaseverského velmi často smíšeny s požerky lýkožroutalesklého. Lýkožrout menší a částečně i lýkohub matnýjsou jeho další prostoroví konkurenti. S těmito druhyse požerky nemísí, pokud napadne více druhů jedenstrom, pak jednotlivé druhy zpravidla obsazují ucelenéčásti.

PŘIROZENÍ NEPŘÁTELÉ

Obdobně jako jiné kůrovce konzumují lýkožroutaseverského dravé druhy hmyzu, které však loví kůrov-ce pouze příležitostně, jsou-li zrovna dostupnou potra-vou (např. po odkornění jsou larvy masově likvidová-ny vosami, mravenci a střevlíky). Jiné druhy jsou nalýkožrouty přímo potravně specializované. Mezi nej-významnější predátory patří brouk pestrokrovečníkmravenčí - Thanasimus formicarius (L.) z čeledi pest-rokrovečníkovitých (Cleridae). Společně s ním sevyskytuje pestrokrovečník Thanasimus femoralis(Zett.) (= T. rufipes (Brahm)). Predátory larev lýkož-routů jsou různé druhy dvoukřídlého hmyzu. Význam-nými parazitoidy jsou blanokřídlí, např. lumčíci (Bra-conidae), chalcidky (Chalcidoidea), příp. lumkovití(Ichneumonidae). Cizopasně se u lýkožroutů vyskytu-je i řada roztočů a hlístic. K dalším činitelům ovlivňu-

populační hustoty. K tomu je třeba používat standard-ní typ lapačů, které se musí umisťovat před osluněnéporostní stěny, nejlépe na okraje pasek po čerstvé těž-bě. Pro vyhodnocování odchytů se doporučuje použítstupně odchytu jako u lýkožrouta smrkového.

OCHRANA

Preventivní opatřeníObecným základem prevence je zvyšování ekolo-

gické stability lesních porostů, především vhodnoudřevinnou skladbou, zvyšování biodiverzity lesníchporostů, zejména zlepšování podmínek pro ptactvoa entomofágní hmyz. Stejně jako u všech ostatníchkůrovců praktická preventivní opatření dále vycházejíze včasného a důsledného odstraňování materiáluvhodného pro namnožení lýkožrouta severského.V praxi to znamená asanaci veškerého odumírajícíhostojícího dříví, případně zlomů před začátkem rojení l. severského.

Obranná opatřeníZákladem přímé obrany je důsledné vyhledávání

a včasná asanace veškerého napadeného materiálupřed výletem brouků nové generace, nejlépe ve stádiularev, což je v současné době nejúčinnější metoda obra-ny. Skutečnost, že lýkožrout severský napadá častostromy uvnitř porostů, ztěžuje jejich nalezení a vyzna-čení. Asanaci je možné provádět jednak mechanicky,jednak chemicky. Mechanická asanace se používá pocelý rok a je možno ji provádět odkorněním a štěpko-váním. Odkorňuje se nejlépe v době vývoje larev. Jsou-li pod kůrou již kukly nebo brouci, není metoda ruční-

jícím populační dynamiku lýkožroutů patří entomopa-togenní houby a jiné mikroorganismy. Nezanedbatel-ný je také význam predace ptáky, především šplhavci.

Vzhledem k nevýznamnosti lýkožrouta severskéhojako hospodářského škůdce nebyla v minulosti otázcejeho přirozených nepřátel věnována patřičná pozor-nost, v současnosti se například některé mikroorganiz-my jeví jako druhově specifické pro l. severského.

KONTROLA

Kontrola se provádí ve všech ohrožených smrko-vých porostech starších 40 let, v případě kalamitníhopřemnožení i v porostech mladších. Kontrolu provádí-me jednak okulárně, jednak pomocí lapačů. Vizuální-mu vyhledávání napadených stromů je třeba věnovatznačnou pozornost, neboť je obtížné. Brouci napadajíhorní část koruny, takže není možné zjistit u stojícíchstromů závrtové otvory ani drtinky, které se z otvorůrozsypávají do širokého okolí, takže nejsou soustředě-ny na kořenových nábězích. Barevné změny korunystromů, které byly napadeny jako zdravé, se projevujív řadě případů příliš pozdě, zpravidla v době, kdy jsoubrouci před vylétnutím, po ukončeném vývoji nebo jiždokonce vylétli. Velmi často se barevné změny nepro-jeví ani do této doby, a tak jediným symptomem napa-deného stromu je opadávající kůra. I takové stromy jenutné ihned asanovat, neboť při včasném odhalení ješ-tě může být značné množství brouků stále pod kůrounebo v kůře.

Kontrolu lapači se doporučuje použít předevšímv lokalitách se zvýšeným stavem tohoto kůrovce, kdelapače mohou plnit i roli obrannou. Na ostatních loka-litách nás může informovat o dlouhodobém trendu

PŘÍLOHA

IIILESNICKÁ PRÁCE4/2007

Zakončení krovek samečka lýkožrouta severského

Požerky lýkožrouta severského, na konci larvovýchchodeb jsou patrná místa úživného žíru

Výletové otvory lýkožrouta severského Výletové otvory lýkožrouta smrkového

Zakončení krovek samičky lýkožrouta severského

L¯KOÎROUT SEVERSK¯ 2007 21.3.2007 14:33 Str. III

ho odkorňování vhodná a je mož-no odkorňovat např. na stabilnímodkorňovači nebo použít frézovéodkorňovače na motorové pily.V rozštěpkované biomase larvyani kukly nedokončí vývoj; štěp-kuje-li se ve stadiu žlutého brouka,může malá část dospělců přežít.Pro chemickou asanaci je dovole-no používat pouze schválené pří-pravky uvedené v „Seznamupovolených přípravků na ochranurostlin“, který vydává Minister-stvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní rostlinolé-kařskou správou Brno, nebo v „Seznamu povolenýchpřípravků na ochranu lesa“, sestavovaného pracovníkyVÚLHM Jíloviště-Strnady (tento seznam kopírujea pro praxi doplňuje výše uvedený seznam), a to pod-le platných etiket (dále jen „Seznam“).

Dalším obranným opatřením je využití ležícíchlapáků, které je však nutno používat jen v kombinacis feromonovým odparníkem, protože na pokácenédřevo brouci nenalétávají. Připravují se před předpo-kládaným začátkem rojení, zejména v průběhu břez-na až dubna, další série se připravují podle průběhurojení, zpravidla koncem června. Lapáky, nejlépestromy s tenčí kůrou (a které se neodvětvují), se káce-jí především na zastíněných místech. Účinnost jedno-tlivých lapáků bývá rozdílná. I přesto je možno prodalší postup v ochraně napadené lapáky vyhodnotitpodle kritérií používaných pro lýkožrouta smrkové-ho, přičemž se však na rozdíl od lýkožrouta smrko-vého hodnotí zejména horní polovina kmene. Při sla-bém napadení pokračujeme pouze v kontrolníčinnosti, zejména pochůzkami, při středním provádí-me zvýšenou kontrolu, při které využíváme také lapá-ky, resp. lapače. Při silném napadení lapáků zinten-zivňujeme obranná opatření. K částečné obranědochází i při asanaci zlomených či nalomených, alezavěšených stromů, které jsou lýkožroutem sever-

ským velice často napadány,protože svých charakterem nej-více vyhovují jeho potravnímnárokům. Velmi důležitá jenakonec důsledná asanaceněkterým z výše uvedených způ-sobů.Při využití lapačů se jejich početpro jarní rojení stanoví podlekalamitního základu a rovná sepočetně ekvivalentu 1/10 obje-mu včas zpracovaného kůrovco-vého dříví. Dále se připraví

jeden lapač na každý částečně nebo čerstvě zcelaopuštěný kůrovcový strom. Při stanovení počtu lapa-čů pro letní rojení se vychází ze stupně odchytu v jar-ním rojení.

Podle celkového počtu odchycených brouků do jed-noho lapače za celé jarní rojení se stanoví a doporuču-je se:

● slabý stupeň odchytu (do 300 ks) - lapače semohou zrušit nebo přemístit na vhodnější lokalitu;

● střední stupeň odchytu (300-1000 ks) - počet lapa-čů by měl zůstat stejný;

● silný stupeň odchytu (nad 1000 ks) - počet lapačůse doporučuje přiměřeně zvýšit.

Podobně jako u lapáků se k takto určenému počtulapačů doporučuje přidat alespoň jeden lapač na každýčástečně nebo zcela opuštěný kůrovcový strom. Dobaúčinnosti feromonové návnady vyplývá z údajů uve-dených na etiketě přípravku a v „Seznamu“.

Studium možnosti využití metody stojících lapákůneposkytlo pozitivní výsledky.

VYBRANÁ LITERATURA

Eidmann H. H., 1974: (str. 277-293) in SchwenkeW.: Die Forstschädlinge Europas. Band 2. - Paul Parey,500 str.

IV LESNICKÁ PRÁCE 4/2007

PŘÍLOHA

Zakončení krovek samečka lýkožrouta severského Zakončení krovek samečka lýkožrouta smrkovéhoZámotky parazitických Hymenopter v požerkulýkožrouta severského

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

vajíčko

larva

kukla

dospělec

kladení lapáků

asanace

Vývojový diagram lýkožrouta severského, termíny kontrolních a obranných opatření

hlavní období výskytu nebo činnosti možné období výskytu nebo činnosti

Grodzki W. 1997: Szkodniki wtórne świerka - kor-nik zroslozebny. Biblioteczka leśniczego, zeszyt 71.Wydavnictwo świat, Warszawa, 16 str.

Grodzki W. 1999: Problematika výskytu lýkožroutaseverského Ips duplicatus (Sahlberg) (Coleoptera: Scoly-tidae) na území Polska. Zpravodaj ochrany lesa V:13-15.

Kolk A., Starzyk J. R., 1996: Atlas szkodliwychowadów leśnych. - MULTICO Oficyna Wydawnicza,Warszawa, 705 str.

Mrkva R., 1994: Lýkožrout severský (Ips duplica-tus Sahlberg), nový významný škůdce smrku. Lesnic-ká práce, 73: 35-37

Mrkva R., 1995: Nové poznatky o bionomii, ekologiia hubení lýkožrouta severského. Lesnická práce, 74: 5-7

Pfeffer A., Knížek M., 1995: Expanze lýkožroutaIps duplicatus (Sahlb.) ze severské tajgy. Zpravodajochrany lesa II:8-11.

Švestka M., Hochmut R. & Jančařík V., 1996:Praktické metody vochraně lesa. - Silva Regina, 309 str.

Holuša J. et all., 2006: Výskyt lýkožrouta sever-ského (Ips duplicatus Sahlberg, 1836) (Coleoptera:Scolytidae) na LS Bruntál LČR, s.p., v roce 2004 – 2005. Zpravodaj ochrany lesa 13: 1-46.

Autoři:Ing. Miloš Knížek, Ph.D. (mobil: 0602 351910,

e-mail: knizek@vulhm.cz)Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D. (mobil: 0602 351908,

e-mail: holusaj@seznam.cz)

VÚLHM, v. v. i., Strnady 136, 252 02 JílovištěDoručovací pošta: 156 04 Praha 5 – Zbraslav

Foto: archiv útvaru ochrany lesa VÚLHM (M. Knížek, J. Liška, P. Kapitola)

Druhé, doplněné vydání.

Foto na titulní straně: požerky lýkožrouta severského a lýkožrouta lesklého celkový pohled shora na brouka

- sameček lýkožrouta severského

Samička lýkožrouta severského

L¯KOÎROUT SEVERSK¯ 2007 21.3.2007 14:34 Str. IV