Lika karlovac cz

Lika – Karlovac

Lika – Karlovac Festival pohádek

Festival pohádekLika – Karlovac

Od Evropy

Senj

Klenovica

Brinje

Sv. Juraj

Biljevine

Jezerane

Ogulin

Josipdol

Saborsko

KrnjakVrbovsko

Ozalj

Karlovac

Duga Resa

Generalski Stol

Bosiljevo

Slunj

Rakovica

GrabovacLetinac

Dabar

Podum

Bilaj

Medak

Budak

Ljubovo

Krbava

Korenica

Vrpile

Prijeboj

Borje

Karlobag

MetajnaKolan

Rab

Novalja

St. Novalja

Pag

Gorica

Rtina Starigrad

Povljana

Prizna

Cesarica

Udbina

Lovinac

Sv. Rok

Donji Lapac

Prozor

Krasno

Starigrad

Lukovo

Goljak

D. KosinjLipovo Polje

Kosinjski Bakovac

Bakovac

Klanac

Smiljan

Trnovac

Jablanac G. Kosinj

KuterevoSinac

Vrhovine

chorvatsko

li-ka

ra

sto

ke

oto

k pag

Don

ji La

pac

Udb

ina

Lovi

nac

Gos

pić

Baš

ke O

štar

ije

Smilj

an

Lun

Nov

alja

Cas

ka

Jabl

anac

Kra

sno

Ličk

i Osi

k

Peru

šić

Kor

enic

a

Vrho

vine

Kut

erev

o

Svet

i Jur

aj

Senj

Bri

nje

Rak

ovic

aSa

bors

ko

Plaš

ki

Slun

j

Josi

pdol

Ošt

arije

Toun

j

Ogu

lin

Krn

jak

Vojn

ić

Bar

ilovi

ć

Kar

lova

c

Gen

eral

ski S

tol

Bos

iljev

o

Dug

a R

esa

Rib

nik

Net

retić

Oza

lj

Dra

gani

ć

Oto

čac

Star

igra

d

Kar

loba

g

Star

a N

oval

ja

Cet

ingr

ad

ch

or

vats

ko

li-k

a

2223

24

35

1. M

ezin

árod

ní fe

stiv

al fo

lklo

ru,

ww

w.ka

-mff.

org

2. A

utoc

ross

, ww

w.rib

nick

a-do

lina.

com

3. V

inck

ovo,

ww

w.tz

-dug

ares

a.hr

4. M

ěsts

ké m

uzeu

m K

arlo

vac,

ww

w.gm

k.hr

5. D

ny p

iva,

ww

w.da

nipi

va.co

m6.

Ryb

olov

, ww

w.tz

kz.h

r7.

His

tori

a vi

va w

ww.

karlo

vac-

tour

istin

fo.h

r8.

Kar

lova

c m

ost w

ante

d,

ww

w.pr

omen

ada-

klub

.hr

9. Š

lech

tické

trhy

Dub

ovac

, w

ww.

karlo

vac-

tour

istin

fo.h

r 10

. Cyk

lopo

hádk

a, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr

11. B

icyk

liáda

Tři

jeze

ra, w

ww.

baba

roge

.hr

ww

w.ka

rlova

c-to

urist

info

.hr

12. D

ny z

elí,

ww

w.og

ulin

.hr

ww

w.ak

tivni

-odm

or.co

m

13. D

ny m

edu,

ww

w.og

ulin

.hr

14. Č

luny

na

Mre

žnic

i, w

ww.

tzkz

.hr

15. R

afti

ng, w

ww.

kanu

king

-ava

ntur

a.hr

16. F

oto

safa

ri, w

ww.

tzkz

.hr

17. N

aučn

á bo

tani

cká

stez

ka,

ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

18. O

gulin

ský

fest

ival

poh

ádek

, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr19

. Dět

ské

díln

y, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr20

. Ves

lová

ní n

a je

zeře

Sab

ljace

, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr21

. Pro

hlíd

ka, w

ww.

licko

senj

ska.

com

22. S

vadb

a v

Razt

okác

h,

ww

w.slu

nj-r

asto

ke.co

m23

. Lyž

ován

í, w

ww.

tzkz

.hr

24. P

lach

tění

, ww

w.tz

-sen

j.hr

25. S

amba

stic

o, w

ww.

tz-s

enj.h

r26

. Sáň

ková

ní, w

ww.

tzkz

.hr

27. L

ovec

tví,

ww

w.tz

kz.h

r28

. Och

utná

vka

sýrů

Slu

nj, w

ww.

tzkz

.hr

29. F

esti

val s

ever

ojad

rans

kých

sbor

ů (k

lap)

, w

ww.

senj

.hr

30. U

skoc

ké d

ny, w

ww.

tz-s

enj.h

r31

. Pál

enka

„rak

ie“,

ww

w.tz

kz.h

r32

. Maš

kary

, ww

w.ra

kovi

ca.h

r 33

. Fes

tiva

l Win

neto

ulan

d, w

ww.

rako

vica

.hr

34. R

ybář

ská

vese

lice

ve S

v.Ju

rji,

ww

w.tz

-sen

j.h35

. Výs

tup

na Z

áviž

an, w

ww.

tz-s

enj.h

r36

. Let

iště

Oto

čac,

ww

w.ot

ocac

.hr

37. S

třel

ectv

í, w

ww.

tzkz

.hr

38. D

ny lé

čivý

ch b

ylin

Kar

lova

cké ž

upy,

ww

w.ra

kovic

a.hr

39. J

ezde

cký

mar

aton

, ww

w.ra

kovi

ca.h

r40

. Ryb

olov

Sta

rigr

ad, w

ww.

tzkz

.hr

41. V

eleb

itsk

á bo

tani

cká

zahr

ada,

w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

42. E

kolo

gick

o-et

nick

ý tr

h, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

43. S

port

ovní

rybo

lov

na G

acce

, w

ww.

gack

a.hr

44. P

litvi

cký

mar

aton

, ww

w.tz

plitv

ice.

hr45

. Nau

čná

stez

ka S

tari

gra

d,

ww

w.ra

kovi

ca.h

r46

. Kut

erev

ka, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

47. L

ov d

ivok

ých

pras

at, w

ww.

lova

c.inf

o48

. Lun

jská

oliv

iáda

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

49. S

urfa

ř, w

ww.

tz-s

enj.h

r50

. Pre

muž

ićev

a st

ezka

, ww

w.pp

-vel

ebit.

hr51

. Úto

čišt

ě med

víďa

t, w

ww.

kute

revo

-med

vjed

i.hr

52. R

osije

va k

olib

a, w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

53. V

eslo

váni

na

jeze

ře K

rušć

ica,

w

ww.

licko

senj

ska.

com

ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

54. P

odzi

m v

Lic

e, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

55. S

pele

olog

ie, w

ww.

licko

senj

ska.

com

56. V

ýsta

va p

ažsk

é ov

ce a

sýrů

, w

ww.

tz-n

oval

ja.h

r57

. Vzp

omín

kové

cent

rum

Nik

ola T

esla

, w

ww.

mcn

ikol

ates

la.h

r58

. Lic

ké v

ýtva

rné

anál

e, g

ospi

c-on

line.

com

59. L

ický

med

, ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m60

. Pot

ápěn

í, w

ww.

tz-n

oval

ja.h

r61

. Zrć

e, w

ww.

zrce

.hr

62. H

otel

Vel

ebno

, Baš

ke O

štar

ije,

ww

w.tz

-kar

loba

g.hr

63. M

uzeu

m L

iky,

gos

pic-

onlin

e.co

m64

. Lic

ké b

ram

bory

, ww

w.lo

vina

c.hr

65. P

láže

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

66. G

ospi

cké

hude

bní l

éto,

gos

pic-

onlin

e.co

m67

. Dny

bik

erů,

ww

w.tz

-gos

pic.h

r68

. Hor

olez

ectv

í, w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

69. V

olné

leze

ní, w

ww.

pakl

enic

a.hr

70. L

ovec

tví,

ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m71

. Trh

lick

ých

prod

uktů

, ww

w.gr

acac

.hr

ra

sto

ke

plit

vič

ka

jez

era

oto

k pag

du

bo

vac

no

vig

ra

d

đu

lin

po

no

r

sok

ola

c

neh

aj

luk

ina ja

ma

vel

iki k

oz

jak

kiz

a

deg

enia

vel

ebit

ica

leo

nto

pod

ium

a

lpin

um

lili

um

iris

c

ro

atic

a

tulo

ve

gr

ede

sim

on

ov

ića

sta

pin

a

bij

ele

i

sam

ar

ske

stij

ene

ch

or

vats

ko

li-k

a

zir

Don

ji La

pac

Udb

ina

Lovi

nac

Gos

pić

Baš

ke O

štar

ije

Smilj

an

Lun

Nov

alja

Cas

kaPriz

na

Jabl

anac

Kra

sno

Ličk

i Osi

k

Peru

šić

Kor

enic

a

Vrho

vine

Kut

erev

o

Svet

i Jur

aj

Senj

Bri

nje

Rak

ovic

aSa

bors

ko

Plaš

ki

Slun

j

Josi

pdol

Ošt

arije

Toun

j

Ogu

lin

Krn

jak

Vojn

ić

Bar

ilovi

ć

Kar

lova

c

Gen

eral

ski S

tol

Bos

iljev

o

Dug

a R

esa

Rib

nik

Net

retić

Oza

lj

Dra

gani

ć

Oto

čac

Star

igra

d

Kar

loba

g

Star

a N

oval

ja

Cet

ingr

ad

3 71

1. S

třed

ověk

é m

ěsto

Oza

lj, w

ww.

ozal

j.hr

2. O

zaljs

ko-v

ivod

insk

á vin

ná ce

sta,

ww

w.vin

ari-v

ocar

i-oza

lj.hr

3. M

unja

ra, w

ww.

ozal

j-tz.

hr

4. R

ibni

k, w

ww.

ribni

cka-

dolin

a.co

m

5. N

etre

tić,

ww

w.ne

tret

ic.h

r

6. D

ubov

ac, w

ww.

dubo

vac.i

nfo

7. D

uga

Resa

, ww

w.tz

-dug

ares

a.hr

8. K

arlo

vac,

ww

w.ka

rlova

c-to

urist

info

.hr

9. B

osilj

evo,

ww

w.bo

silje

vo.h

r

10. B

arilo

vić,

ww

w.op

cina

-bar

ilovi

c.hr

11. Đ

ulin

a pr

opas

t, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr

12. N

ovig

rad,

ww

w.ud

ruga

-kam

eleo

n.hr

13. B

ílé a

sam

arsk

é sk

ály,

ww

w.tz

kz.h

r

14. O

gulin

, ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

15. T

ounj

, ww

w.to

unj.h

r

16. T

ounj

ský

sýr,

volim

sir.co

m

17. Č

isté

řeky

, ww

w.tz

kz.h

r

18. R

ys (L

ynx

lynx

),

ww

w.np

-sje

vern

i-vel

ebit.

hr

19. P

rotě

ž (Le

onto

podi

um a

lpin

um),

20. V

lk (C

anis

lupu

s), w

ww.

life-

vuk.

hr

21. L

ilie

(Lili

um),

moj

cvije

t.hr

22. P

lašk

i, w

ww.

plas

ki-li

ka.co

m

23. S

lunj

, ww

w.tz

-slu

nj.h

r

24. R

asto

ke, w

ww.

tz-s

lunj

.hr

25. C

etin

grad

, ww

w.ce

tingr

ad.o

rg

26. S

rdel

a (S

ardi

na p

ilcha

rdus

),

ww

w.tz

-sen

j.hr

27. N

ehaj

, ww

w.tz

-sen

j.hr

28. S

okol

ac, w

ww.

brin

je.h

r

29. M

edvě

d (U

rsus

arc

tos)

, ww

w.br

inje

.hr

30. B

arać

evy

jesk

yně,

ww

w.ba

race

ve-s

pilje

.hr

31. S

enjs

ká k

ated

rála

, ww

w.tz

-sen

j.hr

32. P

stru

h (S

alm

o tr

utta

), w

ww.

gack

a.hr

33. K

osat

ec (I

ris)

, moj

cvije

t.hr

34. L

ický

dům

, ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m

35. D

režn

ik, w

ww.

tzkz

.hr

36. Z

aviž

an,

ww

w.tz

-sen

j.hr/

plan

inar

ski-d

om-z

aviz

an

37. J

apod

ská

čepi

ce, w

ww.

udbi

na.co

m

38. O

toča

c, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

39. S

lávk

a (M

ytilu

s gal

lopr

ovin

cial

is),

ww

w.tz

-sen

j.hr

40. L

ukin

a je

skyn

ě,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r/lu

kina

jam

a

41. S

vaty

ně M

atky

bož

í, w

ww.

kras

no.h

r

42. K

osin

jský

mis

ál, t

z-pe

rusic

.hr

43. G

acka

, ww

w.ga

cka.

hr

44. L

ická

ovc

e „p

ram

enka

“, w

ww.

hpa.

hr

45. P

litvi

cká

jeze

ra, n

p-pl

itvic

ka-je

zera

.hr

46. P

lješe

vick

é le

sy, w

ww.

plsa

vez.

hr

47. L

unjs

ká o

liva,

ww

w.lu

n.hr

48. L

un, w

ww.

lun.

hr

49. M

ořsk

á re

zerv

ace,

ww

w.tz

-nov

alja

.hr

50. V

elik

ý Ko

zjak

, ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

51. Č

lově

čí ry

bka,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r

52. K

osin

jský

mos

t, w

ww.

licko

senj

ska.

com

53. J

apod

ská

náuš

nice

, ww

w.m

in-k

ultu

re.h

r

54. N

oval

jský

relik

viář

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

55. C

aska

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

56. V

eleb

itsk

á de

geni

e (D

egen

ija V

elib

itic

a),

hirc

.bot

anic

.hr

57. K

iza,

ww

w.pl

save

z.hr

58. J

esky

nní p

ark

Gra

bova

ča,

ww

w.pp

-gra

bova

ca.h

r

59. L

ički

Osi

k, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

60. A

ntic

ká n

alez

iště

, ww

w.am

zd.h

r

61. K

lášt

er sv

. Jos

efa,

ww

w.tz

-kar

loba

g.hr

62. B

aške

Ošt

arije

, ww

w.tz

-gos

pic.h

r

63. R

odný

dům

Ant

e St

arče

vić,

ww

w.tz

-gos

pic.h

r

64. G

ospi

ć, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

65. N

etop

ýři

(Chr

iopt

era)

,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r

66. J

ehlič

naté

lesy

, ww

w.hr

sum

e.hr

67. S

anpj

ero

(Zeu

s fab

er),

ww

w.tz

-nov

alja

.hr

68. P

ažsk

á kr

ajka

, ww

w.pa

g-to

urism

.hr

69. S

imon

ović

a St

apin

a, w

ww.

plsa

vez.

hr

70. M

irila

, ww

w.riv

ijera

-pak

leni

ca.h

r

71. Z

ir, w

ww.

licko

senj

ska.

com

72. H

ad „p

osko

k“ (V

iper

a am

mod

ytes

),

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

73. T

ulov

y st

ěny,

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

74. S

ladk

ovod

ní ry

by, w

ww.

licko

senj

ska.

com

75. Š

teka

vac

(Hal

iaee

tus a

lbic

illa)

,

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

1

Kolik obdivuhodný je z jedné strany pohled na daleké moře, tolik z druhé strany překvapují dolomity, strmé prohlubně, propasti, temné soutěsky, hluboké lesy…

Dragutin Hirc (1853. – 1921.)přírodovědec, horolezec a cestopisec.

po Středozemí

2

Li-Ka

Cesta na JadranChampion of Globetrotter

Hranice řišíPanonské a alpské ozdoby

Nejhezčí hory, nejčistší mořeHory a moře radosti

Prvotni přírodaProstor trvalé přitažlivosti

Můj domov

Krasový skvost Vodní svět

Evropský prales Černý les

Lické brambory, ogulinské zelí Rodinné společenství

Město-muzeum Zrcadlo kultury

Ideální renesanční město Říční hvězda

Světová rezervace biosféry Krásné místo

Born a Lika Vládce blesků

Lun Divoký olivovník

Mořská pěna Bouře zážitků

Kámen s nápisem

Japodové Život na vodě

Hlaholské hnízdo Národní písmo

Svědek gramotnosti Město Frankopanů

Kontinuální osídlováni Prastaré město

Město Drežnik Pevnost

RibnikTvorba jazyku

Dubovac Známé tržiště

Bohatství tyrkysových jezer

LikaZemě vlků

Winnetou a orel Foto lovec medvědů

Zlatá leviceFair Play Trophy

Hajdučki kukovi

UskociNa Nehaju

Brána podzemí Đulina láska

Na turecké hranici Vojenská hranice

Rakovická vzpoura Povstání

PřístupJeskynní pevnosti

Pažský a lický sýr Ovce

Masopust a maškary Senjské karnevaly

UFOPažský trojúhelník

Novaljské pláže U tří moří

ZrćeDnem i nocí

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

40

42

44

46

48

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

74

76

78

3

Dream Waters

Tyrkysové řekyŘeka s nejkrásnějším pramenem

Jaro v Ozlju Ideální akvarel

Zelená údolí Čtyři řeky

Otočac Uprostřed řeky

Duga Resa Zahradní město

Gospić Vodonoska Marta

Baške Oštarije a Karlobag Kněz a válečník

Kultovní místa Oltář přírody

OgulinKolébka pohádky

Festival pohádek

Chráněná krajinná oblast Přebytek půvabu

Plitvická jezeraPod vodopádem perel

Samograd Palác z perel

Baračevy jeskyně Pohodně ve dvoranách

ŠtirovačaLes všemožných zázraků

Cisa a Novalja Potopené město

Bohorodička Svatá Marie

Od mysu Kijca do zátoky MandalinaKřišťálově průzračné

Zátoka Zavratnica

Bílé a Samarské skály Kouzelně krásné

Voňavý smil Různokvěté rostliny

Rastoke Víliny vlasy

Klek Uspaný obr

KuterevoMedvídci a tamburice

Krasno Podivuhodný květ

Velkolepý rekreační park

Cyklistika a rafting Cycling with Soul

Horolezectví a potápění Tracking with Heart

Světové dědictví

Kredity

Seznam zastupitelství Chrovatského turistického sdružení

80

82

84

86

88

90

92

94

96

98

100

102

104

106

108

110

112

114

116

118

120

122

124

126

128

130

132

134

136

138

139

140

4

Lika-Karlovac nejmladší, desátý turistický region Chorvatska vznikl spojením dvou žup, Karlovacké a Licko-senjské, které dopravně a geostrategicky spojují sever a jih Chorvatska.Region hraničí s dvěmi sousedními zeměmi, Slovinskem a Bo-snou a Hercegovinou a dotýká se i se třech chorvatských regi-onů: Středního Chorvatska, Kvarneru a Dalmácie-Zadaru.

Li-Ka

6

Cesta na Jadran Tímto prostorem prochází cesty, které od prehistorie spojují střední Evropu s pobřežím Jadranu a Středozemním mořem. Pravděpodobně i to povzbudilo karlovacké výzkumníky Mirka a Stjepana Seljany, aby se vydali do světa. Bratři Seljanové pod-nikali po roce 1899 významné geomorfologické a etnografické průzkumy po Africe a Jižní Americe a Mirko se před odchodem na ostatní kontinenty proslavil rychlou chůzí, když v roce 1898 přešel za sto dnů trasu od Sankt Petěrburgu do Paříže a získal titul Champion of Globetrotter.

Ljeto na Lujzijani – Léto na LujzijaněPrilišće i Netretić, červenwww.lujzijana.com

Gradski muzej KarlovacMěstské muzeum Karlovacwww.gmk.hr

Champion of Globetrotter

Historia vivaoživování známých osobností z karlo-vackých dějinKarlovacwww.historia-viva.hr

7

Krásy řek Karlovacké župy – Kupy, Korany, Mrežnice a Dobry, zalesněnost pohoří Veliké a Malé Kapely, zelený porost krasu, tranzitní poloha a bohaté historické dědictví jsou trvalými hodnotami a základem místního hospodářství. Čtyři řeky nabízí v každém ročním období jinou atmosféru, kterou návštěvník zažije při procházce po jejich březích, jízdě na kole, letním koupání, rybolovu nebo návštěvě nedalekých jeskyní a milovníci dobrodružství si mohou vyzkoušet rafting a kano-ing. Lesy nabízejí možnost foto safari, ale i pravého lovu různé zvěře. Oblast Karlovacké župy je od pradávna nejdůležitějším tranzitním územím mezi severním Chorvatskem a přímořím. Tak se i město Karlovac od samého založení v roce 1579

stává strategickým, hospodářským a dopravním centrem hraničářského i civilního Chorvatska a důležitým dopravním uzlem. Vedle historických cest Karoliny (Karlovac-Bakar, stavěné 1726 -1733), Jozefiny (Karlovac-Senj, 1775-1779), Lu-jzijany (Karlovac-Rijeka, 1805-1813) a Rudolfiny (Ogulin-Novi Vinodolski, 1874), Karlovac i župa v současnosti získávají moderní dálnici, která spojuje podunajské země s Jaderským mořem.

Čtyři řekymezinárodní etno & jazz festivalKarlovac, červen, červenecwww.tzkz.hr

8

Hranice říší Bouřlivou historii připomíná veliké množství opevnění. Stará města, tvrze, stopy uprchlíků v jeskyních… dodnes svědčí o tom, že zde po staletí hraničily dvě veliké říše, Habsburská a Osmanská.

Panonské a alpské ozdobyŽupská přehlídka původního folkloruOgulin, začátkem červnawww.ogulin.hr

Výstavba karlovacké tvrze zahájena 13. července 1579

Generál Ivan Ferenberg byl prvním velitelem Karlovce

Ferenbergův pramen, vodní čerpací stanice na Borlinu, pojmenovaná podle prvního velitele města.

Ples mileniaoslava narozenin města

9

Dlouholetá válčení měla velmi špatný vliv na rozvoj, obzvláště industrializaci, proto je tato oblast dodnes řídce obydlena. Přesto pro dnešní generaci zůstaly zachovány přírodní hod-noty a tradiční způsob života. Na prostoru Karlovacké župy se spojují přírodní rysy alpské, panonské a krasové oblasti. O tom spojení svědčí i bohaté etnologické dědictví. Lidové kroje Pokuplja jsou přechodem mezi panonskou přezdobe-ností a alpskou jednoduchostí zdobení, která má vlastní míru elegance. Pokupské rohaté čepce a krajka “jalba”, vypovídají o vlivu středověké lidové i dvorní kultury, obzvláště pěstované v knížecí rodině Frankopanů. Ostatní část župy etnograficky připadá dinarickému areálu a kroje jsou možná vytvářené i

pod vlivem prehistorické japodské kultury. Muzea Karlovce, Ogulinu a Ozlju občas vystavují i několik století staré kroje, je-jichž jednotlivé detaily ženy dodnes rády nosí. Na přechodné rysy tohoto kraje poukazuje i tradiční architektura. Časté jsou domy staršího typu na kopci i v údolí, stavěné ze dřeva nebo kamene, lépe řečeno z jednoho i druhého materiálu, podle toho co v dané oblasti bylo dostupné.

10

Nejhezčí hory a nejčistější moře. Málokde je člověk současně tak přivržený horám i moři a ony tak hluboce vtisknuté do jeho nitra jako v Licko-senjské župě.

Nej

hezč

í cho

rvat

ské

poho

ří V

eleb

it, a

ne

jčist

ější

část

moř

e s

Page

m

Hory a moře radosti

Veslování na Liceregata na řece LicePerušić, květenhttp://tz-perusic.hr

Gospické hudební létokoncerty vážné hudbyGospić, červen – červenecwww.gospic-online.com

Lické výtvarné análeVýstava obrazůMuzeum Liky, Gospić, říjen – listopad – prosinec www.gospic-online.com

11

Jak jinak by to i mohlo být na prostoru, kde se podél 150 kilometrů dynamicky prolínají největší a nejkrásnější pohoří Velebit a nejčistší část moře s Pagem, jedním z nejčlenitějších jadranských ostrovů. S obrovsky přitažlivou silou Velebitu a moře, dávnověká spojitost zdejších lidí a přírody je výsledkem i zvláštní energie, která obíhá horskou a středozemní eko-logickou soustavou ve spleti krasu, slunce a bóry. Západní kontinentální část župy podle přírodních rysů připadá horskému Chorvatsku a celý tento prostor má charakteristiku porostlého krasu, v jehož krajině se střídají rozmanitě zelené tóny lesů a luk doplněné modří povrchových vod, zatímco

krasové podzemí, obzvlášť ve střední části, oplývá speleolo-gickými objekty.

Gac

ka v

sou

časn

osti

získ

ává

zpět

svoj

i idn

titu

Dyn

amic

ké p

rolín

ání p

ohoř

í s m

ořem

12

Prvotní příroda Okouzleni procházíme stezkou pod hřebeny, nad propastí, přes loučky a údolíčka, přes kamenné mosty, můstky a ochozy, kolem teprve vzrostlých smrků a nesetlelých pařezů mlčky, abychom nenarušily ticho kolem nás.

Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu.

Prostor trvalé přitažlivosti

Dyn

amic

ký p

ejzá

ž je

zvl

áštn

ím

znam

ením

toho

to p

rost

oru

Premužićeva stezkapřístup do srdce Velebitu bez velikých výstupůwww.pp-velebit.hr

Mýt

ické

úze

mí

chor

vats

kých

hor

vžd

y fa

scin

uje

Eko-etno trhmed, sýr, léčivé byliny, rakije, mar-meládyOtočac, červenecwww.tz-otocac.hr

13

Za dávných časů pouze nejstatečnější obchodníci a pastev-ci měli odvahu klestit cesty mezi skalními stěnami. První kvalitnější cesty byly vyznačeny v XVIII. století, odkdy posiluje hospodářská a kulturní výměna mezi dvěma, dříve téměř zcela rozdělenými světy. I dnes, kdy je výstavbou tunelu sv. Roka útroba Velebitu konečně probita, s úctou vzpomínáme na sněhem pokrytá a bórou bičovaná horská sedla: Vratniku, Velikého Alanu, Ontarijských vrat, Malého Alanu a Prezidu. Přesto mnohá tajemství Velebitu by nikdy obyčejným náv-štěvníkům nebyla dostupná, kdyby nebylo milovníků přírody-horolezců a vědců, kteří upravili a označili četné horské cesty a stezky, z nichž nejznámější je šedesát kilometrů dlouhá

Premužićeva stezka (budovaná 1930 -1933), která umožňu-je každému dosáhnout vrcholů tohoto mýtického pohoří, projít výšiny vykreslené v překrásných krasových tvarech, od nejmenších útvarů po nejvyšší skalní trámoví, kotlinky, věže a kamenné sloupy. Tato stezka spojuje člověka s původní divočinou a člověk, který tudy prochází, se stává přítelem hor a hory přítelem člověka. Pojmenovaná je podle projektanta, lesního inženýra Ante Premužiće (1889-1979), ještě jednoho milovníka Velebitu.

Prem

užić

eva

stez

ka p

roch

ází v

rcho

lky

seve

rníh

o a

stře

dníh

o ve

lebi

tuH

ory,

moř

e, je

zera

a ř

eky,

to

je L

icko

-sen

jská

župa

14

Ó, pohleďte na její krásu, vy hvězdy udivené,To je můj domov, můj je domov!

Silvije Strahimir Kranjčević (1865. – 1908.) chorvatský básník

Můj domov

16

Krasový skvost Šestnáct co jezer, co nádrží, třicítka větších i menších vodopádů, čtyři potoky, jedna řeka, množství kopců a pahorků s něžnými dolinami a hrůzostrašnými propastmi, pralesy a bujná zeleň a kromě všeho i pitná voda jakou by i Bozi pili, krášlí toto perpetum mobile vodního světa.

Adolf Veber Tkalčević (1825. – 1889.) záhřebský kanovník, jazykovědec, spisovatel a politik

Vodní světPlitvický maratónPlitvická jezera, červenwww.np-plitvicka-jezera.hrwww.tzplitvice.hr

Orchideje - 55 druhů, tři druhy maso-žravých rostlin

Popsáno kolem 1400 rostlinných druhů, z čehož 72 endemických

Lesní pokrývku tvoří buk, jedle, smrk, javor, jasan, borovice a jiné stromy

Velké množství savců - medvěd, rys, vlk, divoká kočka, srna, jelen, divoké prase, jezevec, bílá kuna, kuna lesní, vydra…

17

V Chorvatsku je veliké množství krásných vod, klidných i te-koucích, pomalých i divokých, velikých i malých, povrchových i podzemních, ale Plitvická jezera jsou jedinečná. Málokde je vliv vody tak výrazný jako v této části dinarického krasu, kde ve velkolepém procesu tvoření i ničení tvaruje povrch i podzemí vápencového podloží. Nejzářivějším příkladem této tvůrčí symbiózy kamene a vody v krasu jsou nepochybně Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a přírodní památka na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA.

Vědeckým výzkumem potvrzena přítomnost 321 druhů motýlů, 2 druhy raků, sedm druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 13 druhů plazů, 157 druhů ptáků, 20 druhů netopýrů….

18

Evropský prales Mozaikovitě se na malých plochách mohou vidět všechny vývojové fáze evropského pralesa: jeho nejlepší období, období stárnutí, období rozpadu a omlazování a nakonec období mladého lesa. Jsou zde jedle i smrky, které přesahují výšku 50 metrů.

Černý les

Klepina dulibasmrkový a bukový pralesZvláštní rezervace lesní vegetace Štirovača

Čorkovo údolínejhezčí prales Dinarid: buk, jedle, smrkZvláštní rezervace lesní vegetace

19

V tomto regionu se nacházejí dva pralesy. Jeden prales je v Klepině dulibi a druhý v Čorkově údolí. Klepina duliba je známá chladnou vodou štirovackého pramene a osobitá čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného a živočišného světa. Prales Čorkovo údolí v Národním parku Plitvická jezera je jedním z nejhezčích a nejzachovalejších pralesů na prostoru Dinarid, který se rozvíjel bez většího vlivu člověka. Prostírá se na 84 hektarech a tvoří ho smíšený bukovo-jedlový dinárský les. (E.5.2.1.As. Omphalodo-Fagetum Ht. 1950). Vyznačuje se osobitým krasovým reliéfem, ve kterém se nachází kotlinky, příkopy, srázy i kamenné bloky. Prales představuje školu přírodní dokonalosti se zcela stabilní

a trvalou lesní ekologickou soustavou. Zvláštní rezervací lesní vegetace byl prohlášen v roce 1965.

20

Lické brambory, ogulinské zelí V dnešní době převahy města a jeho atomizovaného odcizeného způsobu života, relaxace v Licko-senjské a Karlovacké župě s lidmi, kteří pěstují a zachovávají tradiční hodnoty, působí jako návrat do klidné, dobré a uvolňující minulosti.

Srub

, dře

věné

stav

ení,

kter

é m

á kv

ůli n

erov

ném

u te

rénu

kam

enno

u po

dezd

ívku

Rodinné společenství

Dny zelífestival ogulinského kyselého zelíOgulin, záříwww.ogulin.hr

Podzim v Licetradice, zvyky a jídloGospić, říjenwww.tz-gospic.hr

Zimní pohádkaOgulin, prosinecwww.tz-grada-ogulina.hr

Lické brambory na nejlepší cestě k trendu; kvalitou jsou bez konkurence v celém Chorvatsku

Lická rakije – slivovice se v přiměřeném množství může považo-vat za pomocný léčebný prostředek

21

Tento dojem doplňují i tradiční předměty, které zde nejsou pouze muzejními exponáty, ale lidé je každodenně používají. A zatímco jsou lidové kroje a tradice ve většině západních zemí dávno zapomenuty, zde jsou charakteristické přikrývky, tlusté vlněné punčochy mošny a brašničky dodnes přítomné a zdá se, že se na ně usmívá i světlá budoucnost. Jsou důležitými detaily obrazu venkovské idyly, bezesporu základního rysu budoucího licko-karlovackého turizmu. Při pouhém pohledu na domácí potraviny – brambory, zelí, polentu, uzené maso, sýr, med, domácí rakiji – je jasné, do jaké míry jsou tyto produkty součástí silné regionální identity, která se v době neosobní globální konfekce stává stále důležitějším

činitelem přitažlivosti. Zvláštnost místních specialit se zakládá především na ekologické čistotě a způsobu přípravy, které se přenáší z pokolení na pokolení. Díky tomu se lické brambory a ogulinské kyselé zelí staly dalekoznámým lickým trendem.

22

Město-muzeum Vrstevnatý historický rozvoj tohoto regionu je nejvýraznější v Senji, přímořském městě-muzeu, významném národně kulturním ohnisku již od středověku.

Zrcadlo kultury

Festival severojadranských klap (sborů) Senj, červenecwww.senj.hr

Senj

je n

ejst

arším

měs

tem

v s

ever

ní č

ásti

chor

-va

tské

ho Ja

dran

u

23

Umístěný na úpatí Velebitu, Senj je největším městem mezi Rijekou a Zadarem a možná i nejstarší přímořské město mezi Istrií a Dalmácií. Senj, zrcadlo kultury severního Jadranu, dal naší vlasti mnohé význačné osobnosti a zvlášť impozantní je seznam literátů. Ze Senje pochází veliká chorvatská literární jména: nejvýznamnější chorvatský básník realizmu Silvie Strahimir Kranjčević (1865-1908), romanopisec a novelista Vjenceslav Novak (1859-1905), spisovatel a novinář Milutin Cihlar Nehajev (1880-1931) a spisovatel, historik a jazykovědec Pavao Ritter Vitezović (1652-1713).

Mno

zí s

piso

vate

lé u

míst

ili d

ěj sv

ých

děl d

o m

ěsta

Sen

je

24

Ideální renesanční město V povodí Korany, Kupy, Mrežnice a Dobry je v XVI. století vybu-dováno ideální renesanční město ve tvaru šesticípé hvězdy. I fortifikačně i urbánně je Karlovac perlou italské stavební školy, kterou angažovala Válečná rada v Grazu. Prostor uvnitř mo-hutných bastionů a hradeb byl rozčleněný do 24 pravidelných bloků. V centru města se nacházela kasárna s muničním skla-dem, katolický i pravoslavný kostel.

Říční hvězdaOslava narozenin města Karlovcekulturní, zábavné a sportovní akceKarlovac, 13. červencewww.karlovac.hr

Karlstadt festivalKarlovac, červen – červenecwww.karlovac-touristinfo.hr

Jarní promenádykvětinový trh, promenádní koncerty, tradiční výrobky, fiakryKarlovac, duben – květenwww.karlovac-touristinfo.hr

Kar

lova

c by

l zal

ožen

jako

tvr

z v

XVI.

stol

.

Hvě

zda,

půd

orys

pev

nost

i

25

Kvůli obraně před tureckými nájezdy byla na majetku Zrin-ských pod starým městem Dubovcem zahájena 13. července 1579 výstavba veliké pevnosti. Stavbu vedl známý stavitel Martin Gambon. Jméno Karlovac (Carlstadt) město dostalo na počest zakladatele, rakouského arcivévody Karla Habsbur-ského. Historický osud Karlovce byl určen podvojností jeho prostoru: zde se současně vytvářely hranice a křižovatky cest, vodních i pozemních. Již v prvních desetiletích XVIII. století a zvlášť poté, co byli Turci zahnáni z Korany dále na východ, se město šíří mimo hradby. Otevírá se i takzvaná Obilní ma-gistrála: v Karlovci se panonské obilí dovezené po Sávě a Ko-raně překládá z obilných lodí na koňské povozy a po cestách

Karolině, Lujzijaně a Jozefině odváží do terstského, rijeckého, bakarského a senjského přístavu. Karlovac se stává ohniskem městského života a kultury a tím se světu otevírají i krásy celého regionu. V průběhu těchto významných změn baron Nikola Vranyczany zakládá v Karlovci roku 1854 Karlovacký pivovar, který dodnes vyrábí Karlovacké pivo, známé a oblí-bené i mimo hranice Chorvatska.

Jako

v Ša

šel,

Pano

ram

a Ka

rlovc

a, 1

874.

26

Světová rezervace biosféry Co je to za krásné místo mezi malebnými skalnatými masivy….uprostřed tolika kamenných tvarů, obelisků všeho druhu, věží a věžiček a oblých balvanů odraných větry a zubatých od blesků!

Dr. Ante Rukavina (1928. – 1994.) veterinář, horolezec a milovník Velebitu

Pohl

ed z

e Zá

viža

nu v

e sm

ěru

Kvar

ner-

skýc

h os

trov

ůLi

ka-K

arlo

vac,

vyn

ikaj

ící k

valit

a vo

dy a

oso

bitá

sv

ěžes

t hor

skéh

o vz

duch

u

Krásné místoVýstupy ze stezky vede několik výstupůna Gromovaču, Crikvenu, Šatorinu

Horské objektyPD (Horská chata) Zavižan, PK Alan, Rossijeva koliba

Výstup na Zavižan bicykliádaSenj – Zavižan, červen www.tz-senj.hr

27

Příroda zde spojila jednotlivé krásy a atrakce v jedinečnou mo-zaiku, nejkrásnější horskou ekologickou soustavu v Chorvatsku a zcela jistě i jednu z nejhezčích na světě – pohoří Velebit. V dotyku moře s kontinentem se v jeho floře a fauně nacházejí kromě rysů Dinarid, kterým připadá, také rysy středozemního, alpského a i panonsko-peripanonského prostoru. Proto se nelze divit, že UNESCO Velebit pro geomorfologickou výjimeč-nost a biologickou rozmanitost zařadil do svého seznamu a celý prohlásil Světovou rezervací biosféry. A skutečně, kamkoliv se podíváte, uvidíte hrdé vrcholy, bílé vápencové skály, kotliny a prohlubně, narazíte na hluboké propasti a jeskyně, objevíte rostliny, které jste ještě nikdy neviděli…

Jehl

ična

tý k

ompl

ex

Štiro

vačk

ého

pral

esa

Boha

tstv

í ros

tlinn

ého

a ži

voči

šnéh

o sv

ěta

kráš

lí Št

irova

ču

28

Born a Lika Když jako dítě pozoroval blesky, jak sjíždí po skalách Velebitu, Nikola Tesla hluboko v sobě rozvíjel myšlenku, jakým způsobem by se dala přírodní energie využít pro dobro lidí. Myšlenka, která mu pro výboj několika milionů voltů co vyrobil a zahlu-šující doprovodné hřmění, které bylo slyšet dvacítku kilometrů daleko od jeho laboratoře v Colorado Springs, jednoho dne při-nese přezdívku „vládce blesků“.

Vzp

omín

kové

cen

trum

Nik

ola

Tesl

a

Vládce blesků

Vzpomínkové centrum Nikola Teslavěda, umění, turizmusSmiljanwww.mcnikolatesla.hr

Lick

ý ro

dný

kraj

Nik

oly

Tesl

y

29

I v Evropě jsou ještě kraje, kde si člověk připadá velmi maličkým v poměru s nezkrotitelnou silou přírody, ještě jsou oblasti, kde sníh, led, bóra, hory a divočina rozhodují o osudu člověka, který se je musí naučit respektovat, aby přežil. Kontrast hor a krasových polí, nepřehledných lesů a holých vápencových srázů, modře bórou protkaného moře a bělost členitého kamenitého pobřeží ostrova Pagu, to je skica Licko-senjské župy. Možná právě toto okolí a úzká spojitost zdejších lidí s přírodou, byly rozhodující pro zrození Nikoly Tesly

– světového génia, vědce a vynálezce více než 700 patentů především z oblasti elektromagnetizmu, narozeného v roce

1856 v malé vsi Smiljanu na úpatí Velebitu, nejkrásnějšího chorvatského pohoří.

Tesl

ova

výzk

umná

sta

nice

v C

olor

ado

Sprin

gs (v

e zm

enše

ném

měř

ítku)

189

9-19

00

Z po

zůst

alos

ti l

ické

ho c

hlap

ce,

věde

ckéh

o vi

zion

áře

Nik

ola

Tesl

a, sy

nony

mum

vel

ikýc

h el

ektr

otec

hnic

kých

obj

evů

Mul

tim

ediá

lní c

entr

um

prez

entu

je T

eslů

v ži

vot a

obj

evy

Dok

umen

tárn

í mat

eriá

l, do

posu

d vě

tšin

ou n

ezve

řejn

ěný

30

LunNa ostrově Pagu najdeme výjimečný olivový olej, získaný z malých plodů ojedinělých divokých olivovníků z Lunu, místa na konci úzkého, jako jehla protaženého severozápadního cípu ostrova. Kolem půldruhého tisíce stromů původního divokého olivovníku na téměř dvaceti pěti hektarech staletých olivových hájů, se zelená navzdory tomuto kamenitému ostrovu.

Arc

hite

ktur

a př

írodn

ích

tvar

ů:

směs

dře

va a

kam

ene

Kole

m 1

500

stro

mů

vyn

ikaj

ícíc

h ve

likos

tí a

fant

astic

kým

i tva

ry

Obl

ast d

ivok

ých

oliv

ovní

ků n

a Lu

nu je

ch

ráně

na ja

ko re

zerv

ace

od ro

ku 1

963

Divoký olivovník

Lunské olivové slavnostipořad zasvěcený olivám a olivovému olejikvětenwww.tz-novalja.hr

Cesta olivovými hájiprocházka, při které se užívá v koře-nech z biblických časůwww.tz-novalja.hr

31

Divoký olivovník – Olea oleaster – dosahuje výšky až osmi metrů. Lokalita lunských, nebo jak místní říkají, lunjských olivových hájů je pro botanické a estetické hodnoty chráněna již více než čtyřicet let jako botanická rezervace, jediná toho druhu na Jadranu. Lun je velikou vzácností i ve světovém rámci. Kromě Řecka a Izraele nikde jinde neexistují takové násady divokých olivovníků a lunská má prvenství pro koncentraci stromů a jejich stáří. Nepochybné hodnoty tohoto prostředí jsou ve velké míře zachovalá autentičnost stavebnictví a krajiny, tradiční způsob života především nabídka zdravé domácí stravy. V krásách tohoto podnebí budete užívat nejen od května do září, ale i ve zbylé části

roku a to i tehdy, kdy příroda předvádí svoji moc divokou bórou nebo těžkými jižními větry. Lunské olivovníky obvykle nerodí velké množství plodů, ale zato je olej výjimečné kvality. Nejstarší stromy byly zasazeny již před 1500 léty, ta skutečnost svědčí o tradici pěstování oliv na Pagu a kde je tradice, tu je bezpochyby i kvalita.

Dře

vo to

hoto

oliv

ovní

ku s

e po

užív

alo

k vý

robě

náb

ytku

a ře

zbář

ství

Plod

y ol

iv, č

erst

vé i

upra

vené

různ

ými z

půso

by,

jsou

důl

ežito

u so

učás

tí jíd

la

Tisí

ce s

trom

ů na

dva

cítc

e he

ktar

ech

zem

ě

32

Mořská pěna Pravá bouře zážitků očekává každého, kdo přijde do tohoto kraje a rozhodne se zůstat několik dnů. Dynamická krajina a nejrůznější výzvy se dají srovnat se silou bóry, větru, který jako žádný jiný čistí ovzduší.

Bouře zážitků

Horské auto závodyKarlobag, květenwww.tz-karlobag.hr

Senjské letní hrySenj, červenwww.tz-senj.hr

Sambasticofestival sambySenj, červenecwww.tz-senj.hr

Moto setkáníSenj, červenwww.tz-senj.hr

Neh

aj-t

vrz,

strá

žkyn

ě Se

nje,

Vel

ebit

ský

průl

iv a

ost

rov

Krk

33

Fascinující jsou zimní obrazy zpěněného moře a ledem oko-vaného senjského nábřeží, jehož zamrzlý maják připomíná hrdé senjské uskoky, válečníky, kteří se při nočních hlídkách museli řetězem připoutávat k nezničitelným stěnám nepo-kořené Nehaj-tvrze, aby je bóra neodnesla. Zcela jiná situace je v létě. Tehdy bóra jen občas nažene vlny k pobřeží a přináší doušek svěžesti do podvelebitských osad a povzbuzuje četné turisty, milovníky této krajiny, aby se probrali z dřímoty a věnovali aktivnímu odpočinku, pro který je na podvelebit-ském přímoří velké množství příležitostí, od horolezectví, cyklistiky a výletů podél pobřeží nebo na zalesněnou severní stranu, po návštěvy nedalekých ostrovů.

Zam

asko

vané

pos

tavy

v k

aždé

ulič

ce

34

Na cestě z Kosinja do Štirovače se prochází kolem vodního pramene na Begovači. Tisíc šest set metrů dále po cestě, třicet kroků vlevo, stojí pět metrů vysoká a sedm metrů široká skála, na které je vyklesán latinský nápis oznamující, že tu kdysi byla hranice mezi pradávnými kmeny Ortoplinců a Parentinců. Liburnské Ortoplince zmiňují antičtí spisovatelé Ptolomeus a Plinius a jejich území se zřejmě prostíralo od tohoto hraničního kamene směrem na západ až k moři.

Kámen s nápisem

35

Parentinci, o kterých se ví pouze na základě tohoto nápisu, pravděpodobně žili na východ od pramene Begovače, kolem dolního povodí Liky a možná jejich hlavním sídlištěm byl Kosinj Gornji.

36

Japodové Jazyk Japodů, národa, který zde žil před třemi tisíci léty, zůstal téměř neznámý; jedinou stopou o něm jsou náhrobní nápisy (tafonymy), římské seznamy japodských osad a zaznamenaná japodská jména okolních řek. Podle těchto nedostatečných údajů se zdá, že původní japodský jazyk byl přechodným tvarem mezi jazykem Panonců a jižnějších, čistokrevných Ilyrů.

Japo

dská

kul

tura

byl

a ve

lmi ž

ivá

a bo

hatá

Japo

dové

, ily

rské

ple

men

o, o

sidlo

valo

úz

emí G

acky

Život na voděAdvent v Otočcivánoční kouzlo v údolí GackyOtočac, prosinecwww.otocac.hr

Hliněná válečná jízdaKolapijanci, sbírka mohylMěstské muzeum Karlovacgradski-muzej-karlovacwww.gmk.hrwww.mdc.hr/karlovac

Ateliér Janja Goramísto pátrání po ztraceném japod-ském pokladuwww.janjagora.com

Dny GackyOtočac, červen – červenecwww.tz-otocac.hr

37

Japodové (lat. lapodes, řecky lapydoi) jsou ilyrská plemena, která žila na území mezi řekami Kupou (antická Colapis) a Unou (Oeneus) a mezi Velebitem (Mons Baebius) a Vinodolem (Valdevinum). V jejich již značně rozvité společnosti byli nejdůležitější horníci, kováři, sedláci, pastýři a válečníci. Je známo, že chovali dobytek i drobné zvířectvo, a z rostlinných kultur pěstovali obilniny a luštěniny. Jejich náhrdelníky z kovu a jantaru, spirálovité a trojhranné přívěsky jsou atraktivní dodnes. Vzhledem k tomu, že japodský rodný kraj byl bohatý horskými lesy, selská obydlí byla především dřevěná a tak se z nich prakticky nic nezachovalo. Kamenné domy se stavěly pouze ve městech, která se většinou

nacházela na vrcholcích kopců a měla až 3000 obyvatel. Hlavní a největší japodská města byla: hlavní město Metulum u Josipdolu, Monetium (hradiště Humac) u Brinje, Avendo (Latica) u Kompolje, Arupium (Vital) u Lického Prozoru a mnohá jiná. Dosud je mezi Kupou a Unou objeveno asi osmdesát jejich hradišť. Méně jsou známí Kolapijané, plemeno, které v železném období osidlovalo Pokuplje a po němž jsme v Chorvatsku zdědili jedinečnou malou armádu hliněných jezdeckých idolů.

Kouz

lo p

říro

dy, d

o kt

eré

se č

lově

k ha

rmon

icky

zač

leni

l

Zele

né lo

uky

a ře

ka o

pálo

vé b

arvy

Jant

arov

é a

skle

něné

špe

rky,

kul

tura

zp

raco

vání

měd

i

38

Hlaholské hnízdo Od XII. stol. hlaholice – písmo, které pravděpodobně vzniklo ještě v IX. stol. pro potřebu pokřesťanštění Slovanů – existuje již jen na území Chorvatska a zvlášť rozvité je v senjské oblasti. V Senji fungovala i hlaholská tiskárna, založená kolem roku 1494, která byla jednou z prvních tiskáren v celé jihovýchodní Evropě.

Senj

je z

nám

ý hl

ahol

icí,

písm

u z

IX. s

tol.

Rom

ánsk

á ka

tedr

ála

Nan

ebev

zetí

Pann

y M

arie

byl

a po

stav

ena

v ro

ce 1

169

Kosi

njsk

á ti

skár

na v

ydal

a v

roce

148

3 pr

vní k

nihu

v c

horv

atsk

ém ja

zyce

Národní písmoMěstské muzeum Senjv goticko-renesančním paláci ze XIV. – XV. stol.www.tz-senj.hr

Senjská deskasbírka hlaholice a hlaholského tiskařstvíwww.tz-senj.hr

Senjské koncertní večeryslavnost vážné hudbySenj, červenec – srpenwww.tz-senj.hr

39

Na základě povolení papeže Inocenta IV. z roku 1248, mohl senjský biskup jako jediný v katolickém světě používat hlaholici a slovanský jazyk při liturgii. To bylo nové povzbuzení pro rozvoj hlaholského písma během XIV. a XV. století. Vytrvalý boj o zachování hlaholice senjští hlaholité okorunovali založením hlaholské tiskárny, jedné z nejdůležitějších chorvatských kulturních institucí XV. století. Hlaholice se totiž mohla jako živé písmo zachovat pouze pokud sledovala dosahy latinky a proto necelých třicet let po vydání Gutenbergovy Bible, naši hlaholité v roce 1483 vydali první tištěnou knihu v hlaholici a v roce 1494 založili i významnou senjskou tiskárnu. O zakořenění hlaholice v Senji

a okolí svědčí i hlaholský nápis na kameni, odhalený v roce 1964 při rekonstrukci Nehaj-tvrze, zřejmě inventář starého kostelíka, objeveného v základech tvrze, protože tzv. Senjská deska je pravděpodobně stejně stará jako Bašćanská.

Hla

holic

e by

la v

Sen

ji ná

rodn

ím

písm

em

Muz

ejní

sbí

rky

hla

holic

e a

hlah

ol-

skéh

o tis

kařs

tví

Hla

hols

ké p

ísm

o v

Senj

i a o

kolí

pečl

ivě

stře

žili

mni

ši

40

Svědek gramotnosti Pevnosti, zámky a pozůstatky starých hradišť jsou svědky jak gramotnosti tak i kultury této oblasti. Obzvlášť období, kdy byla rodina Frankopanů na vrcholu moci a slávy. Modruš byl v XV. století důležitým centrem chorvatské gramotnosti a hlaholice a v XVII. století ráz chorvatské kultuře dodává „Ozaljský kruh“.

Zříc

enin

y kd

ysi v

ýzna

mné

ho st

aréh

o m

ěsta

Nov

igra

duK

amen

ný m

ost

přes

řeku

Dob

ru n

a K

arol

insk

é ce

stě,

XV

III. s

tole

tí

Město Frankopanů

Frankopanské letní večeryzábavná akceOgulin, červenwww.radio-ogulin.hr

Cyklopohádkajízda na kolech Trasou bájeOgulin, červenwww.tz-grada-ogulina.hrwww.babaroge.hr

41

Kníže Bernardin Frankopan (1453-1529), pán Modruše a stavitel Ogulinu, je jedním z šlechticů, kteří organizovali obranu Chorvatska v době nejtěžších tureckých nájezdů. Ve známém „Hovoru pro Chorvatsko“ (Oratio pro Croatia) žádá v roce 1522 od papeže Hadriána VI. o pomoc evropských sil a v tomtéž roce se obrací se stejným požadavkem na německý sněm v Norimberku. Ozaljský kruh představují řeholník a lexikograf Ivan Belostenec, básnířka hraběnka Ana Katarina Zrinská roz. Frankopan (Bosiljevo kolem 1625), její manžel hrabě Petar Zrinský, bán a vojevůdce a Anin nevlastní bratr Fran Krsto Frankopan (Bosiljevo 1643), šlechtic, válečník a básník, oba chorvatští bohatýři jako

spiklenci v roce 1671 popraveni ve Vídeňském Novém Městě. Robustní zříceniny starých měst jako je Modruš, Slunj nebo Cetingrad vítají návštěvníka, který projíždí historickými cestami. Právě v rekonstrukci, pouhých deset kilometrů od Dubovce, se na staré Karolinské cestě nachází ještě jedno frankopanské město, Novigrad na Dobri. Nedaleko něho je i dobře zachovalý kamenný most, vrstevník historické cesty. V roce 1783 šlechtici Patačići zde hostí císaře Josefa II., který objížděl pohraniční oblasti císařství.

Bájn

á kr

ajin

a pa

hork

ů a

tvrz

í

Zale

sněn

é ze

lené

kop

ce n

ad

řeko

u D

obro

uSt

ará

Cír

kevn

í ves

s fa

rním

kos

tele

m,

star

ou šk

olou

a o

becn

ím ú

řade

m

42

Kontinuální osidlování Prastaré město Ozalj, později zařazené mezi 100 nejvýznamnějších archeologických nalezišť Chorvatska, je jedním z nejpůsobivějších svědectví kontinuálního osidlování.Prastaré město

Středověké město Ozaljpřestavěné na palác v XVIII. stol.www.ozalj.hr

Domovské muzeumumístěné v paláciwww.ozalj.hr

Soko

lac

, sta

ré m

ěsto

u B

rinje

43

Z vrstevnaté výstavby je nutné vyčlenit vstupní věž, kterou dal postavit Juraj Zrinský a do které se vchází přes pradávný, do roku 1821 zvedací most. Nikola Šubić Zrinský (1508-1566), který padl v hrdinské obraně Sigetu při pochodu sultána Sulejmana I. na Vídeň, je stavitelem Paláce přímo nad ozaljským útesem, v němž se spojuje gotická a renesanční stylistika a grafity v interiéru svědčí o houževnatosti hlaholice. Vzorně zařízená románská obranná věž, nazývaná také Babonić-věž, se opírá o barokované severní křídlo. První zápisy jména Drežnik se datují z XII. stol. a pozemky starochorvatské farnosti Drežnik a župa Drežnik jako feudální panství jsou zmiňovány v mnohých dokumentech od XIII. do XV. století.

Staré město Drežnik je vybudováno koncem XV. století kvůli strategickým potřebám. Během XVI. a XVII. stol. je tato oblast pod tureckou nadvládou a v poslední veliké protiturecké válce v roce 1788 je město osvobozeno a stává se součástí Vojenské hranice.

Prvn

í záp

isy

jmén

a D

režn

ik s

e da

tují

z XI

I. st

ol.

Stře

dově

ké m

ěsto

Oza

lj by

lo v

XV

III.

stol

. pře

stav

ěné

na z

ámek

44

Město Drežnik Středověké město Drežnik na skále nad strmým kaňonem řeky Korany je zmiňováno ve starých zdrojích již v roce 1185. Byl majetkem různých pánů, Nelepićů, Gisingovaců, Babonićů a od roku 1321 knížat Krčkých, pozdějších Frankopanů, kteří ho dodatečně opevnili, ale v roce 1592 stejně padl pod nadvládu Turků. V poslední protiturecké bitvě 1788 po dvoudenním obléhání a silné dělostřelbě rakouských císařských jednotek byl osvobozen a zařazen do Vojenské hranice.

PevnostNaučná stezka Staré město (Stari grad)Na 2000 m dlouhé stezce kaňonem řeky Korany od Drežniku do Autokepmu Korana se návštěvníci seznámí s rostlinným a živočišným světem a s geologickou strukturou kaňonu.www.rakovica.hr

Jezdecký maratónjezdeckými stezkami rakovického a plitvického kraje a okolních prostranství Rakovica, červenwww.rakovica.hrwww.jelovklanac.com

45

Umístěné na severním břehu Korany, město bylo článkem řetězce fortifikací pro obranu proti Turkům, kordonu, podle čeho tato oblast i dostala jméno Kordun. Staré město má nepravidelný, čtvercový tvar a kamenné hradby s dvěma čtyřúhelnými a jednou okrouhlou věží, která se nachází na severní straně. Když pominulo turecké nebezpečí, pevnost rychle ztrácí důležitost a propadá, ale z obnovené drežničké věže budou mít návštěvníci pohled na okolí stejný, jako kdysi její vojenské posádky. Dnešní Drežnik je maličká osada a dobré místo pro odpočinek na cestě z kontinentálního do přímořského Chorvatska. Kromě skvělé nabídky jídel, mezi nimiž vynikají rybí speciality a zvěřina, okolí a přírodní krásy

poskytují specifický zážitek a tak zůstane milovníkům klidu, relaxace, dlouhých procházek a čistého vzduchu trvalou vzpomínkou.

Dny léčivých bylin Karlovacké župyVýstavně-prodejní akceRakovica, záříwww.rakovica.hr

Mod

ruš

byl v

XV.

stol

etí d

ůlež

itým

cen

trem

ch

orva

tské

gra

mot

nost

i a h

laho

lice

46

Ribnik Jako vzácný příklad opevněné budovy v nížině stojí Ribnik, se stále viditelným ochranným vodním příkopem (později rybníkem), který se zavodňoval z potoka Obrha. Nedaleko Ribniku se narodil teolog, jazykovědec a politický myslitel Juraj Križanić, jehož přáním bylo vytvořit jazyk srozumitelný všem Slovanům.

Tvorba jazyku

Motocrosszávody v Ribnikuwww.ribnicka-dolina.com

47

Jeden z prvních přímluvčích panslovanské ideje, Juraj Križanić (1618 -1683) věřil, že je rozkol mezi křesťany škodlivý pro slovanský svět. Doufal, že by se Slované s pomocí Ruska mohli osvobodit od tureckého jařma a německého nebezpečí a pozvednout jako veliký národ. S tou myšlenkou i odjel do Ruska, kde byl místo podpory vyhnán na 15 let na Sibiř, ale nepodlehl malomyslnosti a bavil se psaním. Psal o specifické směsici různých slovanských jazyků v jazyce, který sám vymyslel tak, aby byl srozumitelný všem Slovanům a napsal i gramatiku toho jazyku, ve které se zrcadlí i ideje ozaljského literárního kruhu. Ve svém nejvýznamnějším díle Politice a

jiných pracích, vyložil četné výrazně pokrokové ekonomické a politické myšlenky. Po návratu z Ruska se zastavil v Polsku. Padl v řadách polského vojska při obraně Vídně proti tureckému obležení.

Star

é m

ěsto

Rib

nik,

„vo

dní“

hra

d u

stra

tegi

cky

důle

žité

obc

hodn

í ces

tyV

mal

ém p

odvo

dním

údo

lí, k

dysi

s hl

ubok

ým

přík

opy

kole

m p

evný

ch h

rade

b

48

Dubovac Na kopci u řeky Kupy se nad městem Karlovacem tyčí hradi-ště Dubovac, jedna z nejhezčích a nejzachovalejších památek chorvatského feudálního stavitelství. Dubovac býval i známým tržištěm, kde se obchodovalo především s mořskou solí, pokup-ským a i slavonským obilím.

Známé tržištěŠlechtické tržiště DubovacStředověký jarmark: tradiční řemesla, prezentace umění a dovednosti XVI. stol. – střelectví, lidové tance, bubeníci, knoflíkáři, oživené dějiny Ušlechtilého kraje DubovackéhoStaré město Dubovac, Karlovac květen – červenwww.karlovac-touristinfo.hrwww.dubovac.info

Karlovac most wantedmezinárodní soutěž v breakdanc Karlovac, květen www.promenada-klub.hr

49

Opevněné město vyrostlo na místě prehistorické akropole. Byly zde nalezeny pozůstatky sídlišť od mladší doby kamenné až po dobu bronzovou (třetí až první tisíciletí před naším letopočtem). Předpokládá se, že Dubovac byl jedním z nejdůležitějších středisek Kolapianů, národa, který na území dnešního Pokuplja dosáhl v prvním tisíciletí před naším le-topočtem poměrně vysoké úrovně kulturního rozvoje. Z po-zůstatků jeho osad vznikla mohyla, na které byla ve XII. století postavena kruhová věž dubovacké obecní správy. Proto je i samotný pahorek a nejen hradiště na něm významné památ-kové dědictví. Dubovac v XV. století získává stavbou hradeb, čtvercové obranné věže (dnes široko daleko nejlepší vyhlídka)

a tří kruhových věží, ráz renesanční pevnosti. Majiteli byli sla-vonští šlechtici Sudarové, Frankopané, Zrínští a Gašpar Šubić Peranský. Od roku 1671 do příchodu Francouzů v roce 1809, byli majiteli města karlovačtí generálové a v roce 1837 ho odkoupil hrabě Laval Nugent a obnovil v duchu romanismu (cimbuří na věžích a hradbách). Město se znovu obnovovalo od roku 1952 do roku 1963 (architektka Greta Jurišić) podle plánu M. Stiera z roku 1657 a grafickému nákresu z konce XVIII. století.

50

Světoznámá Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park a jediný z našich národních parků na seznamu světového přírodního dědictví UNESCA, jsou nejlepší ukázkou složení krasové hydrografie na světě. Zde nám příroda názorně předvádí vznik krápníkových útvarů, přes jejichž bariéry co dělí 16 kaskádovitě položených jezer, se z jednoho do druhého přelévá tyrkysová voda. Vrcholem tohoto přírodního souladu je vodopád potoka Plitvice, jehož vody kolmým pádem z téměř 80 metrů, tvarují údolí řeky Korany.

Bohatství tyrkysových jezer

52

Lika Podle jednoho výkladu, jméno Lika pochází z řeckého slova „likos“, což znamená vlk. A vlk jménem Lik, který vyrostl u ekologa Pavla Balenoviće, je první evropskou ukázkou, že s XXI. stoletím nastává doba, která mění vztah civilizace a divočiny, člověka a zvířete. Proto není divu, že dokumentárním filmem „Vlk a člověk“, v němž odhaluje intimní citový život těchto představitelů divočiny, Davis Wallace (BBC), získává světovou veřejnost.

Vyt

í vlk

ů ve

vel

ebit

ské

váni

ci

Vlc

i jso

u st

ále

příto

mní

v o

blas

ti Li

kyJm

éno

Lika

poc

hází

od

řeck

ého

slov

a lik

os, c

ož z

nam

ená

vlk

Země vlků

Mezinárodní svaz pro zachování přírody (IUCN)Vlci jsou na Červeném seznamu chorvatských savců

53

Teprve s příchodem třetího tisíciletí znovu objevujeme, že zvěř se dá ochočit přátelstvím a nejen to. Film BBC odhaluje potlačený charakter vlka, který probuzený může být - přátelský. Není to pouze instinkt, ale velkou roli hraje i vlčí inteligence: ve velebitské vánici, sněžné bezvýchodné situaci, Lik podobně jako ovčácký pes, přebírá roli vůdce a odvádí Balenoviće zavátými horskými stezkami do bezpečného cíle. Balenović dokazuje, že je možné zvěř ochočit „důvěrným partnerstvím“. Důvěrné partnerství je uskutečnitelné a nutné k dosažení nových forem soužití člověka s přírodou, takových, které zaručují zachování Modré planety a

udržitelný rozvoj lidské společnosti, vzkazují lický vlk Lika a jeho člověčí přítel.

Bale

novi

ć a

Lik,

dův

ěrné

par

tner

ství

Vlc

i jso

u na

sez

nam

u oh

rože

ných

dr

uhů

V C

horv

atsk

u ži

je o

d 18

0 do

230

vlč

ích

jedi

nců

54

Winnetou a orel Pro naši dobu ojedinělý jev Pavla Balenoviće, který našel společnou řeč s vlky, stejně jako otevření azylu pro opuštěná medvíďata v podvelebitské vsi Kuterevu, jsou příklady vzbuzující naději, že člověk a příroda si jednoho dne upřímně podají ruku.

Biot

op m

edvě

dů d

ává

příle

žito

st ro

zvoj

i eko

-tu

rizm

u

Hně

dý m

edvě

d, v

ysok

á zv

ěř li

ckéh

o be

zces

tí

Foto lovec medvědů

Dny meduvýstavně-prodejní akceOgulin, prosinecwww.ogulin.hr

Azyl pro medvíďatazaložený v roce 2002 s cílem záchrany medvědích sirotků Kuterevowww.kuterevo-medvjedi.hr

55

Draví ptáci nejlépe načrtávají surovou přitažlivost pohoří – Velebitu, Malé a Veliké Kapely a Ličké Plješivice, které nám připomínají pradávné zákony přírody, v níž je nutné být rozhodný, vytrvalý a silný aby se mohlo obstát. Každý živočišný druh zde má jasně určené místo v potravinovém řetězci, vytvářejíc tak jedinou správnou rovnováhu, tu přirozenou. Proto v dnešní době ekologicky osvícení návštěvníci se stále častěji vydávají s fotoaparátem na lov vysoké zvěře lického bezcestí – tmavého medvěda, vlka, divokého prasete, lišky, divoké kočky, rysa, nebo na představitele plazů, ostrého poskoka, hrdého vládce

kamenitého krasu a dravých ptáků jako jsou orel a sokol. Tímto způsobem přenechávají přírodě, aby impresivní fauně tohoto prostranství vládla podle svých, přírodních zákonů.

Fasc

inuj

ící p

ejzá

že s

e st

řídaj

í v

mal

ých

vzdá

leno

stec

hH

orsk

é ob

last

i kd

e ži

jí m

edvě

di, v

lci

a ry

sové

56

Zlatá levice Zlatá levice, mistr světa (1979) a třikrát mistr Evropy ve hře mužských párů a vicemistr světa 1975 v konkurenci jednotlivců, Antun Stipančić Tova, vítěz Fair Play Trophy R. Bergmann, byl světoobčanem.

Bicykliáda Tři jezeraOgulin, červenwww.babaroge.hrwww.tz-grada-ogulina.hr

Mezinárodní festival folkloruKarlovac, červenecwww.ka-mff.org

Mezinárodní etno-jazz festivalKarlovac, červen – červenecwww.karlovac-touristinfo.hr

Fair Play Trophy

57

Budou si ho pamatovat generace stolních tenistů všech konti-nentů, generace, které hrály s ním i proti němu a nebo užívaly v jeho mistrovských kouscích u zeleného stolu. Vynikajícími sportovními výsledky Tova zanechal nesmazatelnou stopu a stal se součástí chorvatské i světové sportovní historie i své Duge Resy, městečka známého textilní výrobou. Duga Resa s okolím je oblastí neobvykle přitažlivé krásy, na přechodu z jehličnatých lesů Gorskog kotaru do krasových formací s hluboko vrytými, bujně zarostlými dolinami a prostrannými loukami v povodí řeky Mrežnice. Nedaleký kopec Vinica (321 m), umožňuje příjemnou chůzi (promenáda Tušmer) nebo jízdu na kole, jak po lehkých horských stezkách, tak podél

modrozelené krasavice Mrežnice, která barvou, čistou vodou, vápencovými bariérami, kaskádami, peřejemi a vodopády při-tahuje plavce, rybáře a všechny ostatní milovníky řek.

58

Hajdučki kukovi (Hajducké boky)

Chráněnou krajinnou oblast Hajducké a Rožanske kukove tvoří vysoké skalní masivy a hluboké kotliny. Rožanská sku-pina je o něco větší a přístupnější než těžko průchodný ostrý kras sousedních Hajduckých kukova, protože její západní stranou prochází známá Premužićeva stezka, mistrovské dílo starých kamenických mistrů. Kukove rozděluje vysoké hor-ské sedlo Lubenovačké brány. Do některých částí Chráněné krajinné oblasti ještě nevstoupila lidská noha, což jí dodává kouzlo čehosi neznámého a tajemného. Tento specifický reliéf

59

výrazného krasu vytváří jednu z nejneprůchodnějších oblastí Velebitu. Kukovi byly bezpečným úkrytem hajduků, slavných zbojníků, oslavovaných v epických lidových písních a podle nich jsou i pojmenovány.

60

Uskoci Tvrz Nehaj uskokům sloužila jako vojenská pevnost a místo, z kterého bránili město Senj a připravovali útoky a Osmany a Benátčany.

Usk

ocká

tvr

z le

gend

ární

Neh

ajU

skoc

i z to

hoto

míst

a na

pada

li O

sman

y a

Bená

tčan

y

Na NehajuJako andělská podoba strážceKoruna korunuje čelo tvojeTam kde se slavný Nehaj,Nad tebou nachýlil!

S. S. Kranjčević z básně Senju-gradu (Městu Senji)

Uskocké dnyakce oživených dějinSenj, červenecwww.tz-senj.hr

Uskocká formacevystupuje v různých kulturních akcíchSenjwww.tz-senj.hr

61

Uskoci byli vojensky organizované sdružení, vytvořené upr-chlíky z chorvatských, hercegovských a bosenských oblastí, které padly do rukou Osmanů. Osmanská válečná tažení na Liku a Chorvatské přímoří obzvlášť zesílila v první polovině XVI. století. Tehdy kraj kolem Senje zcela zpustnul a samotné město se stalo útočištěm uprchlíků z okupovaných území. Z uprchlíků se vytváří vojenské formace, známí senjští uskoci, kteří již začátkem XVII. stol. úspěšně brání Senj a způsobují těžké ztráty jak Osmanům, tak i Benátčanům při jejich ta-žení na chorvatské kraje pod rakouskou vládou. Pro potřeby obrany byla na kopci Trbušnjak v roce 1558 pod dohledem kapitána a generála chorvatské Vojenské hranice, Ivana Len-

koviće, dokončena výstavba tvrze Nehaj a do ní umístěna uskocká posádka. Pro hrdinský odpor mnohokrát silnějšímu nepříteli, tito stateční bojovníci vstoupili do dějin a jako le-genda i do národních písní. V současné době je ve tvrzi Nehaj několik stálých výstav a jedna z nich je věnována i uskokům. Mimo senjské městské hradby se kdysi nacházely kostely a je-ště nějaké objekty. V době budování tvrze Nehaj, byly všechny tyto stavby zbořeny a materiál použit k výstavbě tvrze.

Tvrz

Neh

aj b

yla

post

aven

a na

ko

pci T

rbuš

njak

v ro

ce 1

558

62

Brána podzemí Đulina propast v Ogulinu, do které se ponořuje řeka Dobra, aby se po několika kilometrech znovu vynořila na povrch, je pojme-nována, podle ústního podání ze XVI. stol. po nešťastné dívce Đule neboli Zulejce ze šlechtické rodiny Gušićů. Đula skočila do propasti, když se doslechla, že v boji s Osmany zahynul mladý krajišký kapitán, kterého milovala bez ohledu na odpor svých rodičů, protože byl chudého původu.

Ze s

věta

báj

í po

cház

í vět

šina

míst

ních

jmen

Něk

terá

mís

tní j

mén

a po

cház

ejí z

báj

í a

lege

nd

Đulina láskaĐulina propast a jeskyně Medvedicapodzemní jeskynní soustavawww.speleologija.hr/DjulaMedvedica

Domovské muzeum města Ogulinunejbohatší sbírka horolezectví a alpi-nistiky v Chorvatsku ve Frankopanské tvrziwww.ogulin.hr/grad/muzej.htmwww.ogulin-uciliste.hr

Dny chorvatské slavice Ilme de Murskékulturní akce na památku operní zpěvačkyOgulin, únorwww.ogulin-uciliste.hr

Den města Ogulinučetné událostiOgulin, 14. záříwww.ogulin.hr

63

Đulina propast se nachází uprostřed Ogulinu a je zakončením malebného kaňonu řeky Dobry, která se ponořuje do země pod 40 metrů vysokou skálou. Propast je zároveň největším vchodem do soustavy jeskyní Đulin ponor – Medvedica (neboli Đula – Medvedica), nejdelší speleologické soustavy v Chorvatsku, s celkovou horizontální délkou chodby přes 16 km. Ogulin je jediným městem v Chorvatsku a mezi vzácnými na světě, které je postavené doslova nad jeskynními dvorana-mi a chodbami bohatými vodou a vápencovými ozdobami. Nejdelší jeskynní chodba prochází pod hlavní ogulinskou ulicí (ulice Bernardina Frankopana). Vstupní části soustavy, Đula, Medvedica a Badanj se nachází uprostřed města a známé jsou

již po staletí. Ogulinské podzemí vždy přitahovalo pozornost jeho obyvatel a povzbuzovalo fantazii. Đulinu propast a Med-vědici zmiňovali ve svých dílech mnozí chorvatští i zahraniční přírodovědci, obzvlášť od XIX. století, ale nevcházeli hlouběji do jejich vnitrozemí. První průzkumy provedli geologové Josip Poljak (1926) a Mirko Malez (1956 - 1957).

Ogu

lin b

yl p

osta

ven

nad

jesk

ynní

mi d

vora

nam

i

Spel

eolo

gové

dáv

ají j

mén

a je

skyn

ním

pr

osto

rům

a v

ýzdo

bě

64

Na turecké hranici Vojenská hranice je název speciálně organizovaného pohra-ničního území Chorvatska, které kvůli obraně před tureckými nájezdy začal zřizovat již král Matyáš Korvinský (vládl 1443

-1490), a v období Habsburské monarchie přerostlo v ohromnou válečnou provincii, podřízenou císařské válečné radě a tím, kromě menší části, vyjmuté z moci bána a chorvatského sněmu.

Vojenská hraniceMuzeum sbírky výzbroje vlastenecké válkyKarlovac – Turanjwww.ka-net.net/muzej/muzej.html

Veslařská regatajezero SabljaciOgulin, záříwww.vsz.hr

Bicykliáda Ogulinskými stezkamiOgulin, záříwww.babaroge.hr na Petrově hořewww.tz-grada-ogulina.hr

65

V období od XVI. do začátku XIX. století Vojenská hranice byla rozdělena na několik generálských oblastí. Karlovacký generalát zaujímal veliké prostranství mezi řekou Kupou a mořem, tak zvanou Chorvatskou hranici, ke které se v roce 1712 připojuje nově osvobozená Lika a Krbava. Po zřízení mo-derní vojenské formace polovinou XVIII. století, se Karlovacký generalát rozděluje na Lický (Gospić), Otočký, Ogulinský a Slunjský pluk. Hraničáři, jejichž hlavním úkolem byla obrana a válčení, měli výsadní práva na rozdíl od selského obyvatelstva. Vojenská hranice byla znovu začleněna do chorvatského poli-tického systému teprve v roce 1881, dlouho poté co pominu-lo turecké nebezpečí.

66

Rakovická vzpoura V rakovickém kraji vzplanulo 7. října 1871 pod vedením li-dového tribuna Eugena Kvaternika, Ante Rakijaše a Rade Čuiće ozbrojené povstání, známé jako Rakovická vzpoura.Povstání

Dny okresu RakovicaTuristicko-zábavná akceRakovica, srpenwww.rakovica.hr

67

Byla to reakce na Chorvatsko-uherskou smlouvu z roku 1868, kterou byly zklamány naděje chorvatského národa, že v rámci Habsburské monarchie bude mít zajištěnou samosprávu a celistvost. Vzpoury se zúčastnili i Chorvaté i Srbové tohoto kraje. V malém místě Rakovici, v zájezdním hostinci Plitvice, byl zřízen generální štáb národní chorvatské armády a zde Dočasná chorvatská národní vláda vydala první prohlášení. Povstání bylo brzy potlačeno a vůdci pobiti, ale Rakovická vzpoura se hluboce vryla do povědomí lidu a posílila touhu po samostatném chorvatském státu. Vzhledem k tomu, že se Rakovica nachází u severního vstupu do Národního parku Plitvická jezera, svými ubytovacími kapacitami (kempy, hotel,

penziony, malé rodinné restaurace s ubytováním, soukromé ubytování) a nabídkou aktivního odpočinku (cyklostezky, naučná stezka, jezdectví, jeskyně, mlýnice; off road, paintball, střelectví…), spadá mezi turisticky nejdynamičtější obce v této části Chorvatska.

68

Přístup V Chorvatsku bylo dosud nalezeno více než 50 opevněných jeskyní, výjimečně zajímavých pozůstatků evrop-ských dějin. Nejvíce jeskyní upravených k obraně, ko-lem třiceti, se nachází na karlovackém území.

Jeskynní pevnostiDny sýrusrpen, Rakovicawww.rakovica.hr

OPG Novkovićvýroba ochutnávka sýrůwww.tzkz.hr/hr/gastro/opg-novkovic

Všec

hny

jesk

yně

prav

děpo

dobn

ě ne

byly

obj

even

é

Lidé

toho

to k

raje

byl

i dob

rým

i vál

eční

ky

69

Největší počet opevněných jeskyní a polojeskyní je umístěn v soutěskách horních toků Korany a Mrežnice. Pravděpodobně nebyly ani všechny nalezeny, nebo po hradbách nezůstaly žádné stopy a jsou případy, že se takové někdejší jeskyně propadly. Jeskynní pevnosti jsou podivuhodným příkladem stavitelského umění a němí svědci boje obyčejných lidí těchto prostranství, sedláků a vojáků, kteří se v nich skrývali při boji proti nepřátelům. Nepřítelem, před kterým se národ skrýval, byli především cizí dobyvatelé, ale často i zpupná domácí šlechta a důstojnictvo. V historických zdrojích jsou tyto je-skyně zmiňovány zřídkakdy, což je pochopitelné, protože lidé jejich polohu tak snadno neprozrazovali. Jeskyně sloužily jako

útočiště uprchlíkům, ale zároveň to byly i pravé malé pevnosti. Ke vchodům do některých se dá dojít velmi snadno, zatímco u jiných je přístup ukrytý, nebo se nachází vysoko na skalách.

Pohl

ed n

a kr

ajin

u je

obd

ivuh

odný

i v

souč

asno

sti

Sýry

z k

arlo

vack

é ob

last

i jso

u vy

nika

jící k

valit

y

70

Pažský a lický sýr Pokud o některém chorvatském kraji můžeme říci, že nějaké domácí zvíře určilo lidský osud, dělíce s ním dobré i zlé, pak je to oblast Liky, jejíž obyvatelé existovali díky soužití pastýře a jeho věrné družky – odolné ovce pramenky.

Pažs

ké o

vce

spás

ají r

ozm

anit

ý po

rost

, nas

áklý

moř

skou

sol

í

Ovce

Výstava pažské ovce a sýrugastronomicko-hospodářská výstava a degustace známého sýruNovalja, první víkend v červenciwww.tz-novalja.hr

Dny sýru Karlovacké župyvýstavně-prodejní akceRakovice, srpenwww.rakovica.hr

71

Žijíc v nouzi a využívajíc všeho, co mu skoupá příroda dávala, lický a velebitský pastýř se nejvíce spoléhal na stáda ovcí. Z ovčí vlny a kůže vyráběl oblečení, masem se stravoval, z mléka dělal daleko známé sýry, jako jsou krasnarský, velebitský a sýr škripavac, jehož jméno pochází od zvuku, který je slyšet při každém zakousnutí a nesmíme zapomenout ani na „basu“ – ojedinělý lický produkt z ovčího mléka. Na ostrově Pagu najdeme stejný obraz. Pohled na stáda ovcí v kamenitém kraji stále vyvolává otázku, jak je možné, že v takové pustině mo-hou existovat, vzdorujíc nárazům bóry a žáru slunce, které by v létě chtělo vysušit i poslední kapku vody a spálit i nejmenší stéblo trávy. Nejen že člověk i ovce v této nouzi obstáli, ale

jakoby se Pážani a Ličani předháněli v umění žití v kamenitém krasu, kladouce nám věčnou otázku, zdali je lepší pažský nebo lický sýr, jestli je chutnější lické nebo pažské jehněčí.

Škri

pava

c, u

zený

a ji

ný v

ynik

ajíc

í tou

njsk

ý sý

r a o

stat

ní li

cké

sýry

Kra

snar

ský

sýr,

výh

erce

mno

ha z

latý

ch m

edai

lí za

kva

litu

v C

horv

atsk

u i z

ahra

ničí

Oso

bito

st s

ýru

z os

trov

a do

dává

mlé

ko p

ažsk

é ov

ce

72

Masopust a maškary Šest dní letního šílenství začíná v pondělí jízdami v kariole, přenášením rybářských kašet (přepravek), vody v putnách a jinými hrami, pokračuje maškarním turnajem v košíkové, maš-karní moto-alkou, nošením praporu za doprovodu městské mu-ziky a v pátek představováním mezinárodních karnevalových skupin a končí v sobotu velikým karnevalovým průvodem od tvrze Nehaj do Velike place (Velkého náměstí), na kterém vese-lice trvá až do rána.

Senjské karnevalyMezinárodní senjský letní karnevalčetné kulturní a estrádní událostiSenj, srpenwww.tz-senj.hr

Mačkare –maškaryv Rakoviciwww.rakovica.hr

Mesopust– maškarní plesySenj, leden – únorwww.tz-senj.hr

Gospičký karnevalpřehlídka masopustních obyčejůGospić, únorwww.tz-gospic.com

Přijď

do

Senj

e, j

e hy

mna

letn

ího

karn

eval

u

73

Každoročně v období masopustu se v Senji od první soboty po Novém roce do úterka před Popeleční středou, pořádají maškarní plesy i obdoba plesů pouze pro děti. Zvlášť zajímavé je Masopustní úterý, kdy městem prochází karnevalový průvod. Aby hosté co nejvíce užívali v tomto prostředí, organizuje se již od roku 1967 několikadenní Letní karneval, nejstarší událost tohoto druhu v Chorvatsku, který začíná druhý víkend v srpnu. Zatímco se v Senji zachovává masopust, v Rakovici lidé odjakži-va chodí za maškary. Maskované skupiny obchází osady, poho-stinské objekty, rozveselují hosty zpěvem a tancem a hospodář je obdaruje vejci, slaninou, rakijí a v současnosti i penězi. Tento zvyk se pěstuje v celém kordunském kraji.

Nej

star

ší u

dálo

st t

ohot

o dr

uhu

v C

horv

atsk

u

Kar

neva

lové

udá

lost

i tr

vají

čtyř

i dny

Hes

lem

senj

skéh

o le

ního

kar

neva

lu je

K

arne

val b

ěží,

co k

do c

hytí,

ať d

rží

74

UFO Pouhých několik kilometrů od Novalje se nachází na kameni otisk velikosti 32x32x22 m, známý jako „Pažský trojúhelník“. Je to oblast jakéhosi tajemného kultu prehistorického člověka, otisk NLO (UFO), obojí nebo něco jiného – všechny tyto teze mají své zastánce a někteří tvrdí, že nad Pagem vídali i „ne-známé létající objekty“ (unidentified flying objects).

Pažský trojúhelníkNovaljské kulturní létoNovalja, červen – záříwww.tz-novalja.hr

Nov

aljs

ké k

ultu

rní l

éto

zač

íná

před

Dne

m m

ěsta

Nov

alje

75

Město Novalja je umístěné v klidném zálivu severozápadní části ostrova Pagu. Vzhledem k tomu, že je na trase ze severního na jižní Jadran, je Novalja přístavem četných jachtařů, kteří zde, kromě jiného, mohou natankovat pohonné hmoty. Má velmi dobré spojení s pevninou: trajekty na lince z Prizny na pevnině do Žigljena na ostrově Pagu v sezoně vozí nepřetržitě ve dne i v noci a v ostatní části roku až třináctkrát denně. Na ostrov se lze dostat i přes Pažský most v jižní části. Četné denní autobusové linky spojují Novalju téměř s celým Chorvatskem a rychlá lodní katamaránová linka ji spojuje s Lošinjem, Rábem a Rijekou a v létě i se Silbou a Suskem. Letiště Zemunik – Zadar je vzdálené od Novalje asi 80 km, nebo hodinu jízdy.

76

Novaljské pláže Novalja má své krásné pláže dokonce u tří moří: nejdříve na straně Kvarneriće, obrácené k ostrovům Lošinji a Cresu – pláž Straško, pak v oblasti Stare Novalje v hluboké zátoce Trin-ćel – pláž Planjku a konečně v severozápadní části Pažského zálivu – pláže Casku a Ručicu a nejznámější mezi novaljskými plážemi – Zrče.

U tří moří

77

Kromě nich je tu i řada menších, ale také jedinečných a nesmí se zapomenout ani na východní polovinu ostrova, protože se jeho dvě části, rozdělené mezi dvě župy, vzájemně doplňují a zušlechťují. Přístup pláži Caska je většinou písčitý a vstup do moře oblázkový. Nachází se na místě někdejšího řím-ského města, jehož pozůstatky můžete vidět nedaleko pláže a na mořském dnu, které se velmi strmě spouští do velké hloubky. Planjka je překrásná, teplá a mělká pláž, pokrytá jemným pískem, ideální pro malé děti. Disponuje pohostin-skou nabídkou a různými sportovně-rekreačními obsahy. Již od roku 2004 na ní vlaje Modrá vlajka stejně jako i na 1,5 km dlouhé a o něco kamenitější pláži Straško, která se nachází v

zátoce na otevřené moře. Ta pláž je velmi oblíbená, protože je obklopena překrásným borovicovým lesem a má hodně stínu. Sveti duh (Svatý duch) je písečně-oblázková pláž, jejíž půlka je určena nudistům a Ručica je neodhalená písečná pláž, do které se dojde přes malebný úsek zvaný Kanjon. Je kombinací čistého průzračného moře a překrásné měsíční pejzáže. Nej-hezčí a nejatraktivnější pláží je prostranný oblázkový povrch Zrča, pod jejíž Modrou vlajku se vejde několik tisíc lidí.

78

Zrće Na Zrču, hlavním epicentru letních párty v této části Evropy, se mluví nejrůznějšími jazyky a nejčastěji jazykem pohybu. Mladí se ze všech světových stran slévají na dlouhou písečnou pláž a ostrovu, který od pradávna absorbujíc sílu větru a slunce, sám vyzařuje velikou energií, dodávají svůj rytmus.

Dnem i nocíZrćedlouhá oblázková pláž nedaleko Novaljewww.tz-novalja.hrwww.zrce.hr www.otok-pag.net

Obl

íben

é cí

lové

mís

to m

ladý

ch

chtiv

ých

zába

vyV

letn

ích

měs

ícíc

h d

estin

ace

„blá

zniv

é zá

bavy

“

79

Na jednom místě ostrova Pagu nedaleko Novalje, se před desítkou let začalo dít něco zcela nečekaného na prostoru, je-hož klid v létě ruší pouze píseň cvrčků a zalívání vln – dlouhá písečná pláž místo v rytmu přílivu a odlivu se začala pohupo-vat podle inspirace DJ house a trance hudby. Na hromadné letní párty na Zrću mnozí zpočátku pohlíželi s podezřením, ale Novalja se – protože na jejích plážích je místo pro každého – rychle stala symbolem mládežnického zábavného turizmu. Každým novým rokem na Zrće přijíždí stále více lidí ze stále většího počtu zemí. Vše začalo s domácí mládeží a potom globální síť způsobila nájezd Němců, Britů, Italů, Rusů…Dnes je Zrće polygonem nejznámějších světových DJ a nevyhnutel-

nou destinací milovníků jejich umění z celého světa. Dnem i nocí, nocí i dnem, při neustálých změnách dynamiky, ve 24 hodinovém rytmu, neexistuje bod začátku, jedině je známo, že šílené after beach party začíná ve dvě po půlnoci.

Hud

ební

pro

gram

y m

ezin

árod

ního

cha

rakt

eru

80

Prostor krasu nejvíce zušlechťují panensky čisté a průzračné řeky a potoky. Hra kamene a vody, bílé a zelené, pozemního a podzemního odtékání, ponořování a nového vyvěrávání, to je veselý tanec života ve všech jeho pozemních i podzemních tvarech, rozdílný v každém ročním období, ale vždy vzrušující a povzbudivý.

Dream Waters

82

Tyrkysové řeky Vápencová bariera, pod kterou řeka Korana ožívá, je jednou z nejznámějších lokalit Plitvických jezer. O Koraně se říká, že je řekou s nejkrásnějším pramenem. Pramen Slunjčice se nachází v hlubokém kaňonu, je okrouhlého tvaru s vodou tmavě tyrkysové barvy a hloubkou do 25 metrů.

Řeka s nejkrásnějším pramenemSlunjské létosportovně-rekreační událostiSlunj, červenec – srpenwww.slunj.hr

Rastraft sportovně-hudební akceSlunj, dubenwww.rastraft.com

Dny města Slunjesportovně-hudební akceSlunj, červenec – srpenwww.slunj.hr

83

Pramen Slunjčice vyvěrá u vsi Slušnice a tak jezero nazývají i Slušnickým jezerem a Slunjčici i Slušnicí. Slunjčice je pokračováním ponorné Ličke Jasenice, která se ztrácí v podzemí asi patnáct kilometrů jihozápadně od Slunje a vyvěrá jako Slunjčice šest kilometrů jižněji. Slunjčica protéká kaňonem a v několika místech i přes krápníkové bariery. V Rastokách se Slunjčice „stáčí“ a vlévá do Korany, druhé krasavice, která se klikatí od Plitvických jezer do Slunje tokem dlouhým asi třicet kilometrů. Od pramene k ústí do řeky Kupy v Karlovci je dlouhá 144 km. Mrežnice, levý přítok řeky Korany, je vhodná k plavbě člunem stejně jako pro rafting a v létě si mnozí užívají koupání v její průzračné vodě. Řeka

Una, stále ještě neodhalená vápencová krasavice, která se na východě dotýká Liky, vyvěrá impresivním pramenem z útroby skalních stěn v nedaleké severní části Zadarské župy.

84

Jaro v Ozlju Slava Raškaj, narozena v Ozlju v roce 1877, je jednou z nejvýznamnějších osobností chorvatského malířství přelomu XIX. a XX. století. Významná je svojí originalitou výběru motivů, zvláště originalitou svého malířského ducha a používáním vzácné techniky v malířství té doby: akvarelu a pastelu…Její akvarely, přeludné a lehké, jsou příkladem ideálního akvarelu.

Matko Peić

Ideální akvarelChorvatská krajka Jalbana seznamu Ministerstva kultury jako chráněné nemateriální dědictví. Oživování zaniklé techniky výroby krajky – paličkováníTrg kraj Ozljuwww.poukz.hr

Ozaljsko-vivodinská vinná cestavinohradnická podoblast Plešivica www.vinari-vocari-ozalj.hr

Kaštaniáda na Vučjaku a Kamanjupořádá se bez ohledu na počasíVučjak a Kamanje, říjenwww.kamanje.hr

85

Její měkké krajinomalby z okolí Ozlju s folkloristickým rysem jsou možná prvními toho druhu v Chorvatsku. Obrazy, vlastně portréty selských obydlí, jsou neobyčejně živé a jedinečné. Jarní krajinomalby ozaljského kraje jsou víc, než obyčejné obrázky. Během let 1898 a 1899 nejvíce času tráví doma v Ozlju, a při toulkách přírodou tvoří krajinomalby, naplněné přeludným ovzduším. Uzavřena do svého světa ticha, nadaná velikým talentem, dokázala stvořit vlastní malířský výraz a zcela ovládnout techniku akvarelu. Kolem roku 1900 nastává série nezapomenutelných obrazů Bílé lekníny a její nejcennější díla: Strom ve sněhu, Předjaří, Zimní krajina, Jaro v Ozlju…

Hlubokým citem a upřímnou malířskou zpovědí dosáhla čisté, dětinsky naivní interpretace všeho kolem sebe. Světem Slavy Raškaj je tichá Kupa, vrboví na jejích březích, ostřice i jilm, duboví i květiny, bílý leknín i lesíky, stejně jako malé dřevěné domky co se stulili na příkrém břehu a přes které prochází dech jara, žár léta, rujnost podzimu a bílá pokrývka zimy.

86

Zelená údolí Koncem XVIII. století prožíval Karlovac, stavěný v zelených údolích čtyř řek pod starým městem Dubovcem, první a polovinou XIX. století druhé zlaté období.Čtyři řeky

Prvomájová bicykliádana kole ke zdravíKarlovac, 1. květnawww.karlovac.hr

Svatojánský oheňpálení ohně v centru městaKarlovac, 23. červnawww.karlovac-touristinfo.hr

Dny piva„pátá řeka“, která protéká KarlovacemKarlovac, srpen – záříwww.karlovac-touristinfo.hr

Karlovacká výtvarná setkánígalerie Vjekoslav KarasKarlovac, Den městawww.gmk.hr

Cen

trál

ní m

ěsts

ké n

áměs

tí s

fran

tišká

nský

m

kláš

tere

m a

kos

tele

m N

ejsv

ětěj

ší Tr

ojic

eFo

gino

vo k

oupa

liště

je

trad

iční

m

letn

ím sh

rom

aždi

štěm

87

S karlovackým hospodářským blahobytem vzrůstá i měšťanská třída. Obchodníci obilím obvykle lidového původu, se svojí ekonomickou mocí vyrovnávají šlechtě. Noví zbohatlíci ve spojení s vlasteneckou aristokracií také touží po politické a kulturní afirmaci svého lidu a své (Krásné naší!) vlasti, a tak je Karlovac jedním z vedoucích středisek národního obrození, které se ozývá prostřednictvím politických spisů hraběte Janka Draškoviće, malířství Vjekoslava Karase, písně Prvního chorvatského pěveckého spolku Zora, obětavé práce „Ilyrského společenského čtení“, deníků Dragojle Jarnević, veršů Ivana Mažuraniće… Staré cesty se částečně staly městskými ulicemi a krásné biedermayer

a historické paláce jsou dodnes domovem Karlovčanů a významných institucí. Zachovalé jsou i četné vojenské budovy, které se od barokního období dále stávají monumentálními.

Oso

bito

stí K

arlo

vce

jsou

čty

ři ře

ky,

kter

é pr

oték

ají m

ěste

m

88

Otočac Otočac vděčí za své jméno a existenci říčnímu ostrovu. Až do XVIII. století byl totiž umístěný na přírodním ostrůvku uprostřed řeky Gacky. Ostrov byl kvůli obraně opevněný hradbami a věžemi. Přístupný byl pouze člunem přes vodu. Tím pádem by nedobytelný a ve své dlouhé historii Otočac nikdy nebyl dobyt.

Uprostřed řekyEko-etno akcevýstavně-prodejní trhOtočac, červenecwww.tz-otocac.hr

Sportovní rybolov na Gaccekurzy rybolovu, chytání na muškuGacka, od začátku dubna do konce záříwww.gacka.hr

Oto

čac

pape

žsko

u lis

tinou

získ

ává

stat

us m

ěsta

Oto

čské

bis

kups

tví

zalo

žil v

roce

14

60 p

apež

Piu

s II.

Nea

pols

ký k

rál

daru

je p

ozem

ky i

měs

to k

níže

ti Kr

čkom

(130

0)

89

Úplným kontrastem surovosti a nehostinnosti Velebitu je plodná a krotká krajina Gackého pole, opravdová ven-kovská idyla, s vodami na nichž žijí hejna hus a kachen. V jihovýchodní části Gackého pole se nachází devět krasových pramenů, jedinečných Vrila Gacke, kterými voda vyvěrá z podzemí na povrch a poté se slévá do toku křišťálově čisté a rychlé ponorné řeky Gacky, známé proslulými pstruhy, kteří zde vyrůstají až pětkrát rychleji než v ostatních řekách krasového prostoru. Kromě toho, že je památkou krasové hydrografie, tato část Gackého pole, protkaná meandrovými toky, je zároveň i etnografickým rájem. Ve vodních mlýnicích

kolem Majerova a Velikého a Malého Tonkovićeva pramene se dodnes mele prvotřídní obilí a v tloucích se v průzračné svěží vodě vypírají různobarevné tkaniny.

Jedn

a z

nejs

tarš

ích

osad

s c

horv

atsk

ým

obyv

atel

stve

mO

toča

c se

nac

hází

v G

acké

m ú

dolí

90

Duga Resa Milovníky umění stále více ovládá stavitelské dědictví Duge Rese: zde již v roce 1884 byla zakreslena koncepce tak zvaného zahradního města s dělnickými domy a tak „přádelna a tkalcovna“ určovala míru nejen hospodářského, ale i soukromého a společenského života.

Zahradní městoLéto na Mrežnicirekreace: plavání, cyklistika podél pobřežíDuga Resa, červenec – záříwww.tz-dugaresa.hr

Podzim v Duge Resezábavná akceDuga Resa, říjenwww.tz-dugaresa.hr

Zima: Vincekovotradiční událostiDuga Resa, 22. lednawww.tz-dugaresa.hr

Arc

hite

kton

ické

děd

ictv

í pr

ůmys

lové

ho m

ěsta

XIX

. sto

l.

Mun

jara

(Bl

esko

vka)

, je

jíž e

xter

iér

v ro

ce 1

908

vytv

ořil

Her

man

Bol

le

Koup

ání v

Mre

žnic

i je

zvl

áštn

ím p

ožitk

em

91

Samotné město se rozvilo díky výstavbě textilní továrny. Do té doby existovaly pouze okolní vesnice a od roku 1884 se formuje malé průmyslové městečko. Dělnické osady Kasar a Inzl, úřednická budova, nemocnice, jesle a mateřská školka, budova veliké a malé vily jsou ukázky zachovalého architektonického dědictví průmyslového města XIX. století. Stavitelské dědictví je doplněno ozaljskou elektrárnou, tak zvanou munjarou,(bleskovkou), kterou v roce 1908 dali postavit sousedé Karlovčané. Její velmi romantický exteriér vytvořil známý Herman Bollé. Malíř a grafik Dugoresan Miroslav Šutej je autorem jednoho z nejosobitějších opusů moderního chorvatského umění. Jeho díla se nacházejí jak ve

sbírkách záhřebského a rijeckého muzea moderního umění, tak i ve vedoucích světových galeriích a muzeích jako jsou Galerie Tate v Londýně a Muzeum moderního umění v New Yorku.

Barv

ou a

čist

ou v

odou

Mre

žnic

a př

itah

uje

milo

vník

y říč

ních

spor

tů

Letn

í pob

yt u

řek

y –

star

odáv

ný z

vyk

92

Gospić Centrum Gospiće od roku 1893 zdobí bronzová socha Vodonosky Marty, dílo Roberta Frangeše-Mihanoviće, odhalená na počest otevření městského vodovodu, čímž byla dokončena konverze středověkého sídliště a turecké kasaby na moderní provinční město.

Vodonoska MartaVzpomínkový dům dr. Ante Starčeviće v jeho rodné vsi Velikom Žitniku svědčí o životu významného chor-vatského politika a bojovníka za nezávislé a civilní Chorvatsko

BužimPouhých 10 km od Gospiće se nachází pozůstatky středověkého města

Muzeum Likyatraktivní sbírky zbraní a nábytkuwww.tz-gospic.hr/kultura/detaljnije/muzej_like_gospice-mail: [email protected]

Sídlo Přírodního parku VelebitKaniža Gospićka 4b, 53000 Gospićwww.pp-velebit.hr

Gos

pić

je o

d ro

ku 1

699

sprá

vním

a

kultu

rním

cen

trem

lick

ého

pros

toru

Gos

pick

o-se

njsk

é bi

skup

ství

má

sídlo

v G

ospi

ći

93

Přes Liku od pradávna vedla jedna větev tzv. jantarové cesty, a v antické době tudy procházela cesta od Siscie na Salonu, polovinou XVIII. stol. moderní cesta Terezijana spojuje Gospić s Karlobagem a první vlak projel Gospićem v roce 1921. Na znamení moderní doby bylo v gospickém lesoparku Jasikovac v roce 1900 zřízeno tenisové hřiště, první v této části Evropy. Po vyhnání Osmanů z Liky v roce 1699 se Gospić stává sídlem Lického pluku a správním i kulturním centrem lického prostoru. Kromě mnohých staveb určených správě, osvětě a vojsku, byla během XVIII. stol. postavena i katedrála Zvěstování Panny Marie (vybudovaná v létech 1781 – 1783). Na jejím průčelí byl později na památku bitvy, která se

odehrála v roce 1809 u Gospiće mezi francouzskými silami pod vedením maršála Marmonta a krajišniky připevněn bronzový reliéf, také dílo Frangeše-Mihanoviće. Z ostatních starých budov vyniká budova Muzea Liky s nejkompletnější sbírkou dinarské tradiční kultury v Chorvatsku, Vysoké školy pedagogické (1869), Župy Licko-senjské (1894), stará vodní mlýnice Murkovićův mlýn na Novčici a rodný dům známého chorvatského malíře Miroslava Kraljeviće.

Ván

oční

a N

ovor

oční

svá

tky

měs

tu

dodá

vají

osob

itou

přit

ažliv

ost

94

Baške Oštarije a Karlobag V Karlobagu se narodil Marko Mesić (1640 – 1713), chorvatský kněz a válečník, který v roce 1689 podnítil Ličany k povstání za konečné osvobození od osmanské nadvlády.Kněz a válečník

Kapucínský klášter v Karlobagus vzácnými uměleckými obrazy, farní kostel sv. Josefa z roku 1713 a kostel Blažené Panny Marie sedmibolestné, mezi lidem známější jako Kalvárie.

Nad KarlobagemSe nachází středověké tvrze - Fortice a pozůstatky kostela sv. Karla Bo-romejského, postavené v roce 1615.

Stře

dní V

eleb

it s

e pr

ošeř

uje

až d

o Ba

ška

Ošt

arijí

na

cest

ě K

arlo

bag

– G

ospi

ćK

arlo

bag

byl p

ojm

enov

án p

odle

ar

civé

vody

Kar

la II

.

95

V překrásné velebitské krajině, pouhých 18 km od Gospiće v nadmořské výšce 1000 m se nachází Baške Oštarije, destinace pro ty co si považují bohatství flory a fauny, horolezectví a alpinizmu a v zimě lyžování a zimních sportů. Dole u moře, jen 15 minut pomalé jízdy autem, leží Karlobag, město, které se nachází na všech starých zeměpisných mapách již od antického období. Římské Vegium, poté Scrissa a Bag bylo v roce 1525 při tureckém nájezdu zpustošeno a spáleno a v roce 1580 je poprvé zmiňováno pod jménem Karlobag podle arcivévody Karla II. (1540 – 1590), který měl zásluhu na jeho obnovení.

Pro turisty bylo v roce 1920 zřízeno městské koupaliště. Jako centrum jižní části Velebitského přímoří v délce 42 km, je Karlobag s okolními místy – Ribaricí, Cesaricí, Lukovim Šugarjem, Barić Dragom a Baškir Ośtarijama –pro svoji netknutou přírodu, čisté moře a spojení s horami obzvlášť atraktivní turistickou destinací.

Bílé

váp

enco

vé s

kály

se

proš

iřují

směr

em n

a jih

ovýc

hod

Na

úpat

í ska

l js

ou m

arka

ntní

úd

olí

96

Kultovní místa Věz, že musíš být silného a smělého srdce, protože hrozné a po-divné věci s mými nosníky uvidíš, mezi něž vejít snadné je, ale pak ven na světlo vyjít je obtížné a náročné…A vyšli jsme do hor, velmi kamenitých a strmých. I sotva prošli provláčejíc se hustým propleteným porostem, došli k otvoru jednoho přístřešku, a uvnitř široká jeskyně…Jdouc napřed mocný vítr na nás udeřil…Neboj se! Ten vítr, abys věděl, z pekelné brány vychází, která se jen píď od nás nachází…to je on, vítr který se mezi vámi bórou nazývá.

Petar Zoranić Hory

Oltář přírodyImpresivní reliéfní tvarya bohatství flory, jedinečné ukázky vegetace a vzácné ukázky fauny. Vr-choly a skály, prameny a vřídla, moře, voda a kámen…

Pro Chorvatskojsou to nejen místa fascinace neobyčejnými pejzáži, ale některá z kultovních míst chorvatského národa

V r

ezer

vací

ch n

ajde

me

tém

ěř

všec

hny

kras

ové

útva

ry

97

Přitažlivou stránkou tohoto regionu je specifická kombinace dynamického reliéfu a krasových ekologických soustav hor-ské a středozemní přírody, spojených intenzivním oběhem energie uvnitř složité krasové laboratoře. Jedním z kultovních míst co probouzí emoce a povzbuzují k přemýšlení, je pře-devším Velebit. Velebit je nejen nejhezčím chorvatským pohořím, ale i svatou horou chorvatského národa. V prvním chorvatském románu – Hory -, který napsal Petr Zoranić v roce 1536, víla Zorice posílá „pastíře Zorana“ do hor, kde se nachází bylina, která vyléčí jeho bolest z neopětované lásky. V horách, kterými ho vedou četné jiné víly, chránící ho od „zvěře“, přichází k „Pekelné bráně“ – Paklenici a pastýři

kromě jiného vyprávějí báji o vzniku Velebitu. Po četných jiných událostech se mu zdá o víle Latince, Kadeljce, Cr-kinji a Hrvatici, z nichž první tři drží zlatá jablka, symbol literárního díla, a víla Hrvatica si stěžuje, že je ochuzena. Tímto spojením hrdinova duševního stavu s překrásnou přírodou došlo k osvícení a potřebě kulturního obrození.

Div

oká

zvíř

ata

jsou

špič

kovo

u oz

dobo

u té

to k

rajin

y

Tyto

obl

asti

přip

adaj

í k n

ejle

pším

kr

asov

ým k

rajin

ám sv

ěta

98

Ogulin Z Ogulinu pocházejí první silné dojmy, na které si pa-matuji… vzpomínám si na zvláštní vzrušení, které ve mně vyvolalo neobyčejné okolí a místní kroje. Zvláštní a nápadné tvary Kleku a romantičnost Dobry poskytovaly mé fantazii tolik potravy, že jsem dlouho do noci v hlavě převracela nejpodivnější obrazy a fantastické možnosti: co všechno se odehrává v hluboké noci kolem Kleku.

Ivana Brlić Mažuranić

Kolébka pohádkyIvaniny úžasné příběhyco pochází z jejího rodného kraje, jsou dnes známou světovou kulturní hodnotou, protože v četných překladech vyvolávají nadšení u dětí v celém světě a neustále inspirují nová díla ve všech formách uměleckého výrazu.

Výjimečná cesta pohádkysjednocuje krásu krajiny a imaginaci slavné spisovatelky, povzbuzuje k pátrání, rozpaluje fantazii a zve k aktivitě.

Advent v OgulinuOgulin, prosinac www.ogulin.hr

Ogu

lin se

stal

kol

ébko

u po

hádk

yO

gulin

je k

once

m ja

ra n

ejob

líben

ějším

cí

lový

m m

ístem

dět

í

99

Příběhy dávných časů, slavné dílo Ivany Brlić Mažuranić jsou inspirovány vzpomínkami na rodný Ogulin. Spisova-telka s výjimečnou fantazií, Ivana Brlić Mažuranić, pochází ze známé intelektuální měšťanské rodiny Mažuranićů: její otec Vladimír Mažuranić, spisovatel, právník a historik, ba-bička Alexandra Mažuranić byla sestrou lingvisty Dimitrije Demetra a jejím dědečkem byl Ivan Mažuranić, slavný politik, chorvatský bán a básník. Tak získala vynikající vzdělání včetně znalosti cizích jazyků. Ivana motivy svých pohádek, napsaných později ve Slavonském Brodu, kde žila a tvořila, nacházela ve vzpomínkách na rodný Ogulin a jeho okolí. Díky těmto skvostům chorvatské i světové lite-

ratury se v Ogulinu, jako kolébce pohádky, každým rokem v červnu pořádá mezinárodní Ogulinský festival pohádky (OGFB) a na děti i dospělé během celého roku čekají kreativní dílny svobodné fantazie a rozvíjení uměleckého nadání.

Uvo

lňov

ání f

anta

zie

a ro

zvíje

ní

uměl

ecké

ho n

adán

íZá

bava

, při

kter

é se

mal

é dě

ti i h

odně

nau

čí

Ogulinský festival pohádek, červenwww.ogfb.hr

100

V této oblasti vytváří příroda svou rozmanitostí, krásou a osobitostí pravou pohádkovou přehlídku. Kouzelné výjevy se řadí, jeden za druhým a neví se, který na návštěvníka udělal větší dojem. Takové prostředí, plné mýtů a legend, fascinujících přírodních tvarů a naplněného žití muselo být rodištěm spisovatele, který to vše obejme svým srdcem a přetvoří v pohádku. Není proto náhoda, že se v Ogulinu narodila Ivana Brlić Mažuranić, (1874 - 1938), spisovatelka,

Festival pohádek

101

která napsala nejkrásnější stránky chorvatské dětské literatury. Její Příběhy dávných časů, jak sama zapsala, byly inspirovány vzpomínkami na romantičnost toku řeky Dobry, prazvláštní a divoké tvary Kleku, lidový kroj a obyčeje. Sílu jejího slova můžete i dnes zažít v Ogulinu – kolébce pohádky! Skutečně její postavy Kosjenka, Regoč, Stribor, Jaglenac, Rutvica, Palunko, Vjest, Potjeh, Malik Tintilinić, Svarožič, Bjesomar…ještě obývají horské skalní stěny, lesy, jeskyně, řeky, jezera a

zříceniny pravěkých měst, rozsutých v této části Chorvatska.Ivanin dům pohádek v Ogulinu je multimediální kulturní centrum, spojené s jinými městy v zemi i zahraničí, která pěstují lásku k pohádkám.

102

Chráněná krajinná oblast Skály (kukovi) jako by se spájely a každou chvíli předváděly novými tvary, jako kdyby se v této říši kamenné spleti četla historie tisíců bór a bouří a smrky, co rostou ze skalních puklin, byly svědky života. Jejich stíny po kopcích přispívají půvabu, jako by ho bez toho bylo málo. Ante Rukavina 1979.

Přebytek půvabu

Obr

ovsk

é sk

alní

mas

ivy

s bí

lým

i váp

enco

vým

i vrc

holy

Smrkyze Škribinih zátok se ukázaly jako dobrý materiál pro výrobu houslí, možná proto, že rostly v místech, kde v zimních nocích větry pořádají „nejdivočejší“ koncerty.

Půva

b na

vše

chny

stra

ny

Vele

bits

ká d

egen

ija j

e př

ísně

chrá

něný

m d

ruhe

m

103

Ve střední části pohoří Veliké Kapely na hranici Karlovacké a Primorsko-goranské župy, se nacházejí Bílé a Samarské skály, jejichž oblast je pro výjimečné krasové fenomény, prohlášena Chráněnou krajinnou oblastí, jedním ze dvou takto chráněných prostorů v Chorvatsku. Druhou chráněnou oblastí jsou Hajdučki a Rožanski kukovi v Národním parku Severní Velebit. V těchto rezervacích jsou rozvity prakticky všechny krasové tvary, od nejmenších útvarů, příkopů, údolin, kotlinek, skal, věží, trámů po hluboké propasti. Množstvím, rozmanitostí a krásou tato území spadají mezi nejkrásnější krasová území světa. Tady, kde ticho jedlových, smrkových a bukových lesů občas narušuje křik zvěře nebo

třepot ptačích křídel, stejně děsí i hluboké neprozkoumané kotliny. Do některé z nich ještě lidská noha nevstoupila. Pod dramatickým povrchem se ukrývá velebný svět podzemní krasové morfologie. Hluboké velebitské propasti jsou světoznámé. Soustava propastí Lukina jama – Trojama hluboká 1392 m, je jednou z nejhlubších na světě. Patkov gušt je podle délky vertikály, (553 m), ve světě na druhém místě. Jeskyně Velebitu má zase na světě nejdelší vnitřní vertikálu (513 m) a jeskyně Meduza je hned za ní.

Skál

y (k

ukov

i) j

sou

oddě

lené

hlu

boký

mi k

otlin

ami

a pr

opas

tmi

104

Plitvická jezera Tato nádherná voda stvořila samu sebe. Ukládáním vápence do mechu již po tisíciletí buduje přehrady, aby se před nimi mohla hromadit a pak je přeskakovat ne jednou, ale v kaskádách, přepadávajíc hned z větší, hned z menší výšky hladkými peřejemi nebo jako vysoký graciézní vodopád.

Pod vodopádem perelZlatna jezičnica(Ligularia sibirica) se nachází na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů a Národní park Plitvická jezera je jediným nalezištěm tohoto druhu nejen v Chorvatsku, ale i dále na prostoru jihovýchodní Evropy.

Masožravé rostliny: okruglolisna rosika (Drosera rotundi-folia) a tustica kukcolovka (Pinguicula vulgaris) jsou na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených příbuzných druhů. Mala mješinka (Utricularia minor) je velmi vzácná vodní masožravá rostlina.

Gospina papučica(Cypripedium calceolus) – nejkrásnější evropská orchidej!

Osudové „ano“ si na tomto krásném místě řekli mnohé šťastné páry!

Svět

ové

přír

odní

děd

ictv

í (U

NES

CO) o

d 19

79.

Vodo

pády

a k

aská

dy sp

ojuj

í jez

era

Nár

odní

par

k b

yl p

rohl

ášen

v ro

ce 1

949

105

Plitvická jezera jsou v každém ročním období jiná – plná květů na jaře, bujně zelená v létě, na podzim prskají ohňostrojem zeleného, žlutého a červeného listí všech odstínů a v zimě se zahalují ledem a sněžnou přikrývkou. Ale po celou dobu jejich vody budují svoje vápencové skokanské můstky složitými fyzikálně-chemickými a biologickými procesy. Srážky absorbují kysličník uhličitý a prosakováním skrz zem vzniká kyselina uhličitá, která rozpouští vápenec, rozstřikem vody na slapech uvolňuje kysličník uhličitý a nerozpustný vápencový karbonát a ten se hromadí na mechovinách a alkách. Přestože je tento fenomén již z větší části prozkoumán, Plitvická jezera ukrývají ještě mnohá tajemství a jsou výzvou pro

vědce i vědu. Mezi pohořím Ličke Plješevice a Male Kapele se umístilo 16 větších a řada menších jezer, zásobovaných vodou horských říček a potoků. Dělí se na dvě skupiny, Gornja – Horní (Prošćanské jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki a Mali Jovinovac, zvaný také V. a M. jezero, Galova, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget a Kozjak) a Donja – Dolní jezera (Milanovac, Gavranovac, Kaluderovac a Novakovića brod). Prošćansko jezero a Kozjak jsou největší a zároveň nejhlubší (37 a 46 m), hloubka ostatních většinou nepřesahuje 15 m. Na konci se vody těchto krásných jezer slučují a 78 metrů vysokým Velikým vodopádem potoku Plitvice, největším a nejhezčím v Chorvatsku, vytváří řeku Koranu, která se probíjí kaňonem směrem na sever.

Nej

navš

těvo

vaně

jší c

horv

atsk

ý ná

rodn

í par

k

Trav

erti

nové

sed

imen

ty se

vyt

váří

z pl

eist

océn

u

Jeze

ra se

děl

í na

Gor

nja-

Hor

ní a

Don

ja-D

olní

106

Samograd Kdyby bylo možné vpustit do jeskyně sluneční paprsek, aby ozářil tyto kouzelné prostory, Samograd by se proměnil v perlový palác, jako vílou stvořený.

Dragutin Hirc (1853-1921) přírodovědec, horolezec a cestopisec.

Palác z perelJeskynní park Grabovačawww.pp-grabovaca.hr

Návštěvy jeskynív jarní, letní a podzimní sezoně

Sam

ogra

d, n

ejvě

tší a

nej

přit

ažliv

ější

jesk

yně

na G

rabo

vači

107

Samograd, což znamená „sám stvořený“, „sám postavený“, je největší a nejpřitažlivější jeskyně na východních svazích kopce Grabovače, výjimečného tím, že se na jeho malé lokalitě nachází dokonce šest jeskyní a jedna propast. Samogradskou jeskyni zdobí bohatství stalaktitů, stalagmitů, krápníkových sloupů a dva krápníkové mosty. Vchod se nachází v 675 metrech nadmořské výšky, leží v elipsovité kotlince a má tvar užší chodby, která se rozšiřuje ve velikou dvoranu a na jejím konci opět sužuje. Přístup není těžký a postupování osvětlenou jeskyní po kamenných schodech a stezkách je jednoduché pro všechny generace.

Ozd

oby

v je

skyn

i ale

i m

imo

ni

Sam

ogra

d, „s

ám st

voře

ný“,

„sám

pos

tave

ný“

Přír

odov

ědec

Dra

guti

n H

irc

po

psal

i to

to ú

zem

í

108

Baračevy jeskyně Baračevy jeskyně jsou na topografických mapách zakreslené již v roce 1699 a pro návštěvníky otevřené v roce 1882. V té době se panstvo z Karlovce k jeskyním vozilo v kočárech a průvodci je jeskyněmi provázeli za světla pochodní.

Pochodně ve dvoranách

Baračevy jeskyně organizované turistické návštěvy Baračevých jeskyní

Veliká jeskynní soustavapaleontologické a archeologické nálezy, podzemní živočišný světwww.baraceve-spilje.hr

Gajina jeskyněArcheologické naleziště z období Japodů a místo pro sportovní výstupy a odpočinek.www.rakovica.hr

Jeskyně Vrlovka u Kamanjenalezeno různé prehistorické a římské nářadí, úlomky hrnčířských výrobků a římské mince císaře Claudia II. Gotick-ého, (vládl 268 - 270)www.kamanje.hr

Bara

ćevy

jesk

yně

se n

achá

zejí

asi 6

km

od

Rako

vice

Vcho

dy d

o vš

ech

tří

jesk

yní n

a se

vern

í str

aně

Tři j

esky

ně,

Hor

ní, D

olní

a N

ová

109

Východně od Rakovice se nacházejí Baračevy jeskyně – Gornja (Horní), Donja (Dolní) a Nova. Tato jeskynní soustava je dlouhá 12 km a pro návštěvníky jsou upravené dvorany a štoly Horní jeskyně. Autorem prvního záznamu o těchto jeskyních Die Wassernoth im Karst, vydaného v roce 1874, byl I. T. Bunek a zvláštní pozornost paleontologickým a archeologickým průzkumům jeskyní věnuje profesor Mijo Kišpatić, který je popisuje v roce 1885 ve Viestniku Chorvatské archeologické společnosti a i ve své knize Obrázky z geologie. Jeho iniciativou a přáním, aby se co nejlépe zachovalo toto cenné naleziště, byl již v roce 1892 založen Výbor pro průzkum a úpravu Baračevých jeskyní.

Pale

onto

logi

cké

a ar

cheo

logi

cké

pr

ůzku

my

prov

ádí M

ijo K

išpat

ić

Výl

et d

o Ba

rače

vých

jesk

yní

popi

suje

Josip

šl. S

ugh

1898

Živý

svě

t Bar

aćev

ých

jesk

yní

110

Miluji tvé divotvorné víly,děti tvého důmyslného žertu,plachá údolí rodné Liky,vysoké duby, topoly i plošiny….

Danilo Medić (1844-1879) chorvatský spisovatel

Les všemožných zázrakůMuzeum lesnictvív jedné ze tří nejstarších lesních správ v ChorvatskuKrasnowww.tz-senj.hr

Štirovačahorská akce shromažďování a druženíPD Šumar, koncem červnawww.pdsumar.hr

Kempování v Mrkvištihorské túry, horolezectví a druženíPD Zavižan Senj, koncem červencewww.hpd.zavizan.com

Štirovača

Buko

vo-j

edlo

vé le

sy v

nad

moř

ské

výšc

e na

d 80

0 m

Nej

rozš

ířen

ější

m le

sním

spo

leče

nstv

ím

hors

kého

veg

etač

ního

pás

ma

je b

ukov

ý le

s

111

Svou jižní částí Národní park Severní Velebit obchvacuje i část horského údolí Štirovače, známého velikými a zachovalými jehličnatými lesy a osobitého svým čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného i živočišného světa. Štirovača je jednou z vzácných lokalit Parku s pramenem pitné vody a několika potůčky, které zavlažují okolní vlhké louky. V minulosti byla Štirovača výjimečně živým místem, obzvlášť v teplých letních měsících. Byla tu pila, restaurace, obydlí, ve kterých žili pastevci se svými rodinami, dělníci polesí a pily a dodnes zůstala oblíbeným výletním místem lokálních obyvatel a příjemným místem pro odpočinek hostů.

Vele

bits

ké v

elik

é je

hlič

naté

lesy

Lesn

í pro

stře

dí v

hodn

é pr

o ve

lký

poče

t zví

řat

Spol

uprá

ce in

stitu

cí a

jedn

otliv

ců v

po

zoro

vání

živ

ého

svět

a

112

Cisa a Novalja Cissa byla největším římským sídlištěm na ostrově Pagu. Pozůstatky tohoto města, podle legendy zničeného a potopeného během zemětřesení ve IV. století, se dnes mohou vidět na písečném a oblázkovém dně pláže Caska.

Potopené městoNovaljské kulturní létoNovalja, červen - záříwww.tz-novalja.hr

Městské muzeum Novaljaarcheologická, podvodně archeo-logická, etno, umělecká a sbírka fotografiíwww.muzej.novalja.hr

Talijanova buža – Italova díraantický podzemní vodovod dlouhý 1050 mwww.otok-pag.net

Jmén

o N

oval

ja p

ochá

zí z

latin

skéh

o sl

ova

nova

lia –

přís

tav

Am

fora

, poz

ůsta

tky

nákl

adu

z po

tope

né a

ntic

ké lo

di

Na

píse

čném

dně

je

vidě

t po

zůst

atky

pot

onut

ého

měs

ta

113

Z období římského města Cissy (I. stol. před Kristem) zůstal kilometr dlouhý podzemní vodovod, probitý skrz skálu, který zásoboval Cissu i jeho přístav Novalju, jehož jméno pochází od latinského slova novalia - přístav. Městské muzeum Novalja, postavené nad vchodem do antického vodovodu, svými atraktivními sbírkami dokumentuje všechna historická období. Bezpočet je římských nálezů na pevnině i v moři, jako jsou pozůstatky villa rustica – rustikálních vil s mozaikami apod., nebo pozůstatky nákladu potopené antické lodi na mořském dně. Po zkáze Cissy se Novalja v V. století rozvila ve veliké sídliště, o čemž svědčí i pozůstatky třech velebných ranně křesťanských bazilik.

Řím

ské

nále

zy n

a pe

vnin

ě i v

m

oři j

sou

četn

éTa

lijan

ova

buža

, kilo

met

r dl

ouhý

pod

zem

ní v

odov

od

Ryby

byl

y zá

klad

em k

uchy

ně to

hoto

kr

aje

již v

ant

ické

m o

bdob

í

114

Bohorodička Nejstarší známé zjevení Bohorodičky na východním pobřeží Jadranu se nachází v novaljském relikviáři. Její postava s rukama rozšířenýma k modlitbě vznikla stovku let před Efezským koncilem roku 431 a poté se mnohé kostely podél jadranského pobřeží zasvěcují Panně Marii.

Svatá MarieNovaljský relikviářJeden z nejhezčích relikviářů ranně křesťanského období

Kost

elík

sv.

Ant

onín

a v

nova

ljské

m p

oli

Nov

aljs

ký r

elik

viář

z V

. sto

letí

Kat

e N

oval

jka

115

Ostrov Pag byl osídlený již v mladším paleolitu. V posledních stoletích starověku ho obydlují Liburnové, jejichž zbořená hradiště jsou na pahorcích viditelná dodnes. Po pádu Západní římské říše roku 476, v době velikých stěhování, ostrov obsazují různé národy a v VII. století ho osidlují Chorvati, jejichž hlavním sídlištěm byla Keša (jméno pochází od staré Cissy). V souboji Rabu a Zadaru o nadvládu nad ostrovem ve XII. století Keša zaniká a vedoucí úlohu přebírá město Pag. V roce 2010 vyvolal senzaci nález nejstarších chorvatských bronzových šperků (IX. – XI. st.), v dětském hrobě poblíž kostela s. Jiří.

Rann

ě kř

esťa

nský

rel

ikvi

ář je

ulo

žen

v A

rche

olog

ické

m m

uzeu

v Z

adar

uV

obd

obíc

h ve

lkýc

h st

ěhov

ání

ostr

ov o

bsaz

ují m

nohé

nár

ody

116

Od mysu Kijca do zátoky Mandalina Kolem města Senje, jehož kdysi slavné uskocké a později obchodní námořnictvo dnes představuje Plachtařský klub Senj, jsou menší přímořské osady Bunica, Kalić, Sveti Juraj, Lukovo Otočko, Donja Klada, Starigrad, Jablanac, Stinica, Prizna, Cesarica, městečko Karlobag, Lukovo Šugarje a Barič Draga. Moře je tu křišťálově průzračné.

Křišťálově průzračnéPlachetnicová regataSenj, červenecwww.tz-senj.hr

Rybářské veseliceSenj a Sv. Juraj, červenecwww.tz-senj.hr

Bóra

je o

sobi

tost

í sen

jské

obla

sti

Kři

šťál

ově

průz

račn

é je

moř

e v

této

čá

sti J

adra

nu

117

Úzké přímořské pásmo Licko-senjské župy pod Velebitem co se v délce 118 km táhne od mysu Kijce severně od Senje až k zátoce Mandalina jižně od městečka Barić Drage, je jednou z nejpůsobivějších částí celé chorvatské riviéry. I když jsou méně známá, protože turistická sezona v podhůří je kratší, stará rybářská městečka poskytují klid a mír, radost z plavání, procházky horskými cestami nebo horolezectví. Odtud je velmi snadné změnit prostředí: na nedalekých ostrovech vládne pravá letní atmosféra chorvatského Jadranu a v horách se nabízejí rozkvetlé pastviny, lesní chládek a překrásné potoky a říčky.

Jedn

a z

nejp

ůsob

ivěj

ších

čás

tí ce

lé

chor

vats

ké ri

viér

y

Men

ší p

řím

ořsk

é os

ady

jsou

vel

mi m

aleb

né

Star

á ry

bářs

ká m

ěste

čka

pos

kytu

jí kl

id a

mír

Změn

a pr

ostř

edí

je v

elm

i jed

nodu

chá

118

Zátoka Zavratnica, jedna z nejkouzelnějších zátok velebitského přímoří, začátkem XX. století, kdy se buduje horní stezka s vyhlídkou a pěšina kolem moře, se stává skrytým letoviskem vídeňské a pražské elity.

Zavratnica

Zavr

atni

ca –

od

roku

196

4 ch

ráně

ná k

rajin

a

119

Atraktivní, 900 m dlouhá, do velebitské skály ponořená úzká zátoka se podobá norským fjordům. Její šířka se pohybuje od 50 do 150 m, a kaňon se zvedá do výšky 100 m. Od Jablance je vzdálená pouhých 15 minut chůze podél moře. Do zátoky se dá dojít ze vsi Zavratnice, písečnou stezkou od vyhlídky směrem k moři. Zavratnica vznikla tektonickými pohyby, které rozlomily karbonátové skály a poté kaňon prohloubily vody Velebitu. Vzhledem k tomu, že jadranské pobřeží pomalu tone, tak se i kaňon Zavratnice postupně spustil do moře. Kouzelné přitažlivosti Zavratnice nemohl odolat ani známý spisovatel Vjenceslav Novak, který zde nacházel inspiraci pro svá díla.

Skry

té le

tovi

sko

víd

eňsk

é a

praž

ské

elit

y za

čátk

em X

X. st

ol.

Zavr

atni

ca o

d ro

ku 1

981

souč

ást

Příro

dníh

o pa

rku

Vele

bit

120

Bílé a Samarské skály Bílé a Samarské skály jsou jedinečné svojí krásou, s ničím nesrovnatelné a ničemu podobné. Krása jejich surové a pradávné přírody neodolatelně přitahuje. Příroda zde vytvořila labyrint krasových útvarů, četné vysoké svislé skály a hluboké neprůchodné kotliny a strže s věčným sněhem na jejich dně.

Kouzelně krásnéBílé a samarské skályojedinělý geomorfologický krasový fenoménwww.tz-grada-ogulina.hr www.tz-senj.hr

Vihoraški put (Vihoraška cesta)spojuje Bílé a Samarské skály

Zahradymalé mýtiny bohaté florou

Bílé

a S

amar

ské

skál

y d

osta

ly jm

éno

podl

e sv

islýc

h bí

lých

skal

Bílé

a S

amar

ské

skál

y p

osky

tují

výjim

ečný

es

tetic

ký z

ážite

kLe

s je

ve

vrch

ovýc

h čá

stec

h ne

tknu

tý

121

Bílé a Samarské skály jsou součástí pohoří Velika Kapela. Na počátku oba hřebeny vytvářely jednolitý horský masiv, ale později tektonické síly tento celek rozdrobily na mnoho menších částí, které pod atmosférickým a chemickým vlivem získaly dnešní obdivuhodné tvary. Podle asociací které vyvolávaly, byly tyto tvary pojmenovány: Palác (Dvorac), Človíček (Čovuljak), Žralok (Morski pas), Amfiteátr, Pyramida, Věžní zámek, Prsty…Pro svoji krásu a vzácné endemické rostlinné druhy byly Bílé a Samarské skály v roce 1985 prohlášené chráněnou krajinnou oblastí. Díky nepřístupnosti byly skály izolované a málo známé a tak jejich přírodní vlastnosti zůstaly zachovány. Cestu do Bílých skal jako první

objevili lesníci, kteří 28. července 1899 sledovali medvědí stopu a našli průchod naoko neprůchodným územím.

Skál

y vy

růst

ají z

nep

růch

odný

ch k

otlin

a st

rží s

vě

čným

sněh

em n

a dn

ě

Prvn

í bot

anik

, kt

erý

zdol

al B

ílé sk

ály,

byl D

ragu

tin H

irc

28. č

erve

nce

1899

.

Kra

sové

dílo

pří

rody

pos

kytu

je st

ále

nové

záž

itky

a no

vý d

etai

l

122

Voňavý smil Velebite, vílinské stěnovíMiluji tvůj voňavý smil.Tvých údolí rostliny různokvěté, i povýšenost tvých skal.Štíhlé jedle, nazdobené větve…

Danilo Medić 1873. Velebitu

Různokvěté rostlinyVelebitská botanická zahradaNárodní park Severní Velebitwww.np-sjeverni-velebit.hr

Meteorologická stanice Zavižannejvýše položená meteorologická stanice v Chorvatsku

Hor

ské

louk

y a

past

viny

jso

u dů

leži

té k

za

chov

ání b

iolo

gick

é rů

znor

odos

tiFl

oris

tick

y vý

jimeč

ně rů

znor

odá

obla

st

123

Na území Velebitu je zaznamenáno více než 1850 rostlinných druhů a poddruhů a mezi nimi je dokonce asi osmdesát endemických a nejznámější jsou velebitská degenija, chorvatská sibireja a chorvatská guštarka, velebitský hřebíček a Kaitabelův pakujac. Proto celé pohoří dostalo status Parku přírody, v jehož rámci jsou prohlášeny dva národní parky. Na jižních svazích se nachází Národní park Paklenica a na severních Národní park Severní Velebit. V Parku přírody Velebit jsou zvlášť chráněné přírodní celky Chráněná krajinná oblast Hajdučki a Rožanski kukovi, Rezervace lesní vegetace Štirovača a Velebitská botanická zahrada na Zavižanu a chráněné jsou i četné jednotlivé přírodní fenomény.

Sbír

ání a

det

erm

inac

e je

dnot

livýc

h dr

uhů

ve sp

olup

ráci

s

inst

ituce

mi,

sdru

žení

mi i

jedn

otliv

ci

Různ

orod

ost ž

ivot

ního

pro

stře

dí

příz

nivě

ovl

ivňo

vala

výv

oj o

sobi

té fl

ory

124

Rastoke Okouzlující a velkolepý je obraz řeky Slunjčice. Tento bájný svět nabízí vápencové přehrady, perlově orosenou mechovinu, nesčetné blýskající vodopády a roztančené peřeje a v místě, kde se Slunjčice vlévá do Korany až deset metrů vysoké vodopády, z nichž nejhezčí je Veliký buk, Hrvoje a Víliny vlasy.

Víliny vlasyPrvomájové svátkyvzrušující události na Koraně a MrežniciRastoke, květenwww.mirjana-rastoke.com

Svatba na Rastokáchna pozemku rodiny HoljevacRastoke, během rokuwww.slunj-rastoke.com

Pod rastockou střechousvátek tradičního domácího jídlaRastoke, během rokuwww.slunj-rastoke.com

Kouz

elný

vel

kole

pý o

bráz

ek

Rast

okám

se ří

ká i

Mal

é Pl

itvi

ce

125

Rastoke okouzlují svými slapy, vodopády, peřejemi, ostrůvky, potoky, zelení, vegetací, pohádkovými obytnými domky a mlýnicemi. Samotný název osady říká, že se tady roztéká a přelívá voda. Slapy Slunjčice jsou zde bohatě rozvětvené. S více než dvaceti slapy a vodopády se Slunjčica roztéká do mnoha ramen, přelévá mezi domy a mlýnicemi, protéká pod dřevěnými můstky, hned mírné jezírko a hned bouřlivá a šustivá, prýští a vypařuje se. V čisté vodě pod maličkými mosty plují pstruzi. Raztokám říkají i Malé Plitvice, protože slapy, průzračnost vody, vůně a svěžest, jsou skutečným předdvořím nejznámějšího a nejstaršího chorvatského národního parku.

Razt

oke

jsou

naz

vané

pod

le v

ody,

kter

á se

zde

rozt

áčí a

pře

lévá

Slun

jčic

e hl

učí a

šust

í, pr

ýští

a m

izí

126

Klek V celém Chorvatsku není hory, kterou by se lidová fantazie tolik zabývala, jako je Klek. Podle ústního podání je Klek sídlem čarodějnic, které se téměř staly symbolem Kleku a Ogulinu. Při pohledu z dálky vypadá jako uspaný obr, jehož nohy jsou Klečice a horní skála hlava.

Uspaný obrČarodějnice, víly a čarodějnícifestival, skládání zkoušek v letu na koštětianimace pro všechny generaceKlek, červenwww.ng-junior.comwww.tz-grada-ogulina.hr

Naučná botanická stezkapoznávání rostlinných společenství a endemických druhůKlekwww.aktivni-odmor.comwww.tz-grada-ogulina.hr

HOC BjelolasicaChorvatské olympijské centrumwww.bjelolasica.hr

Kle

k, v

ýraz

ná h

ora

na v

ýcho

dním

okr

aji m

asiv

u Ve

like

Kap

ele

127

Klek má tvar 3 - 4 km dlouhého hřbetu ve směru severozápad -jihovýchod, který je od úpatí až po tepnu pokryt lesním porostem, zatímco kolem úpatí hory se prostírají rozlehlé louky s bohatou jarní florou. Klek je jednou z našich nejznámějších hor, jak pro zajímavost vzhledu, tak i pro 200 m vysokou skálu, která přitahuje horolezce. Je to lesnatý hřeben dlouhý téměř 4 km, z kterého se zvedá ohromný skalnatý masiv na jednom a dvě kamenné hlavy, Klečice, na jeho druhém konci. Připadá masivu Veliké Kapele. Okouzlen krásou Kleku, Johannes Frischauf, profesor matematiky z Grazu, v roce 1874 inicioval založení horolezeckého spolku v Chorvatsku. Na památku začátku organizovaného

horolezectví u nás se Klek nachází ve znaku Chorvatského horolezeckého svazu.

Geologická naučná stezka Klekpoznávání geologického dědictví chráněného území přírody-významného pejzáže Klekuwww.karlovac-nature.hrwww.tz-grada-ogulina.hr

Oslava horolezeckého nového rokuKlek, první víkend po Novém rocewww.plsavez.hrwww.tz-grada-ogulina.hr

Kouz

elný

Kle

k, u

span

ý ob

rK

leko

va ji

hový

chod

ní s

kaln

í stě

na, p

rvní

škol

a ch

orva

tský

ch h

orol

ezců

Oto

n Po

stru

žnik

, Kle

k, 1

929.

128

Kuterevo Dvě horské osady, Krasno v Parku přírody Velebit na 800 a Kuterevo na 559 metrech nadmořské výšky, dnes zná celé Chorvatsko.Medvídci a tamburice

Útočiště pro mladé medvědy Kuterevozáchrana pro medvídky, kteří zůstali bez matkywww.kuterevo-medvjedi.hr

Med

vídc

i kte

ří zů

stal

i bez

mat

ky n

achá

zí

útoč

iště

v Ku

tere

vu

129

Kuterevo, osada na svazích severního Velebitu, je od dávna známá tesaři, kteří prodávají své soudky, bukary a židle i na vzdálených trzích v Dalmácii. Především jsou dobrými výrobci tamburic dangubice nebo samice, které se také říká kuterevka. Jako zruční tesaři někdy zhotovují dlouhá vesla pro mořské bárky. V současnosti Kuterevo mnozí znají podle zmiňovaného útočiště medvídků, kteří kvůli strádání nebo jinému důvodu zůstali bez mateřské péče medvědice. Turisti, kteří přicházejí užívat v klidu, tak přece jen nejsou v úplné divočině, ale ona je pouhých několik set metrů dále a vždy mohou odpovědět na její volání.

Volo

ntéř

i rů

znýc

h zn

alos

tí a

povo

lání

jsou

st

álým

i náv

štěv

níky

Kut

erev

a

Výr

obci

tam

buri

ce z

nám

é ja

ko

kute

revk

a

130

Krasno Legenda vypráví, že dětští pastýři spatřili podivuhodný květ, který měl uprostřed tvář Bohorodičky. Utrhli ho a odnesli do vsi, ale ráno ho zase našli na stejném místě. To se několikrát opakovalo a poté Krasňané postavili kapličku Matce Boží, jejíž oltář se nachází právě na místě, kde rostl květ. Do svatyně kdysi přicházeli při příležitosti srpnových Mariánských svátků (5. a 15.8.) poutníci ze západní Bosny, Kordunu, Liky a Krbavy a dnes přicházejí z celého Chorvatska i světa.

Podivuhodný květKrasnarský sýrztělesňuje velebitská prostranství a píli lických pastevcůKrasnowww.tz-senj.hr

Antonja v Krasnuobnovování zvyků a Lická olympiádaKrasno, 13. červnawww.tz-senj.hr

Panna Marie krasnarskásvatyně, kterou navštěvují věřící z celého ChorvatskaKrasno, 15. srpnawww.tz-senj.hr

Kra

snar

ský

sýr

se

vyrá

bí z

kra

vího

i ov

čího

m

léka

Kra

sno

se u

mís

tilo

pod

Nad

žak-

tepn

ou,

Senj

skou

a Š

vičk

ou te

pnou

131

Krasno je idylická horská vesnice, umístěná v údolí v 800 metrech nadmořské výšky, pod Nadžak-žilou a Senjskou a Švičkou žilou. Tvoří ji 14 vísek, umístěných v okrajových částech Krasnog pole, malebného údolí dlouhého 7 km, ze všech stran obklopeného zalesněnými stráněmi a kopci. Tradiční činností tohoto kraje je lesnictví a Krasno se může pochlubit první lesní správou v Chorvatsku, založenou v dávném roce 1725. Původem oslavy 240. výročí založení lesní správy bylo ve vesnici otevřeno i první muzeum lesnictví, které nám připomíná, že s lesy je potřeba hos-podařit rozumně. Díky dlouholeté zkušenosti, tradičním receptům a domácímu mléku, místní sýrárna vyrábí vyni-

kající kravský i ovčí sýr. Krasno je i sídlem Správy NP Se-verní Velebit.

Podi

vuho

dný

květ

pod

le le

gend

y na

šli

dětš

tí pa

stýř

i nad

Kra

snem

132

Na území turistické oblasti Lika-Karlovac se nabízejí výji-mečné podmínky pro aktivní dovolenou. Jsou zde zastoupeny četné příhodnosti pro sport a rekreaci všech generací a kon-diční vybavení. Od klidných procházek na čistém lesním vz-duchu, obohaceném horským ozonem nebo mořským aero-solem, po horské přiměřeně těžké túry a alpinistické extrémně těžké výkony. Od organizovaných turistických návštěv jeskyní po speleologická spouštění do ještě neprozkoumaných pro-pastí nebo ponoření do malých i velikých hloubek podmoří.

Velkolepý rekreační park

133

Od letního osvěžení v průzračných řekách, jezerech nebo na jadranských plážích po jízdu kajakem či kanoí, plachtění a rafting. Lov a rybolov nabízejí ve všech částech regionu. Zimní sporty jsou jednou z hlavních předností a cyklistika se stále více stává ochrannou známkou aktivní dovolené v oblasti Liky a Karlovce.

134

Cyklistika a rafting Jízdní kolo se po příchodu do Chorvatska rychle stalo miláčkem místního obyvatelstva, později ho většinou vystřídal automobil. Dnes nová síť dálnic osvobozuje státní a lokální silnice od moto-rového provozu a umožňuje bezpečnou jízdu na kolech. Po cestě lze v selských domácnostech kromě úsměvu na uvítanou dostat nejen pitnou vodu, ale i domácí jídlo. Skutečně, Karlovacká župa nabízí nezapomenutelné víkend-jízdy a aktivní odpočinek.

Cycling with SoulChorvatské olympijské centrum Bjelolasica, umístěné v Jasenku www.bjelolasica.hr

Bike&Bed Stovka ubytovacích objektů, které splňují Bike&Bed kriteria www.bicikl.hr www.tzkz.hr

Cykloturistika11 župských cyklistických tras v celkové délce přes 700 kmCykloturistické mapy, signalizace, možnost pronájmu kola, cyklistické servisycikloturizam.tzkz.hr

Hor

ská

turi

stik

a, p

ěšin

y, na

učné

stez

ky,

nord

ická

chů

zeho

danj

e

135

Je zážitkem jezdit po cyklistických trasách Karlovacké župy, vstřebávat krásy přírody a přijímat pohostinnost obyvatel-stva. Fyzicky nenáročná jízda po lokálních cestách, které sledují toky průzračných řek, je určena nejen „svátečním“ cyklistům, ale i opravdovým milovníkům přírody, zatímco jsou horské stezky, které čerpají poslední atom síly, výzvou pro ty, kteří kladou na sebe i své kolo vyšší požadavky. Kaž-dá trasa nabízí jiný zážitek, doplněný výjimečným výběrem jídla přijatelných cen. Lokální speciality při pohledu na slapy nebo klidné jezero, bohatství dějin okořeněných legendami, Bike&Bed ubytování, cyklistický hotel, servis a obchod s cykli-stickými potřebami – vše, co jeden cyklista může potřebovat!

Teplice Lešće, umístěné přímo u řeky Dobry www.toplice-lesce.com Turistické centrum Petrova hora www.muljava.hr

Turistické centrum Mirjana, Rastoke www.mirjana-rastoke.com

SrCe Priroda, selské hospodářství Srakovčić priroda.hotelkorana.hr

Ubytování www.tzkz.hr/cgi-bin/smjestaj/smjestaj_trazilica.asp

136

Horolezectví a potápění Různorodý prostor a dynamická krajina Licko-senjské župy, od kontinentálního zázemí a hor do mořského pobřeží a ostrovů, umožňují bavit se různými aktivitami.Tracking with Heart

Zvlaštni nabidka Alpinistika, kanoing, návštěva jeskyní a propastí, lov a rybolov

www.lickosenjska.comwww.bk-barkan.spaces.live.comwww.pp-velebit.hr/turponudawww.np-plitvicka-jezera.hrwww.tzplitvice.hrwww.rizvancity.com

www.hpdzeljeznicar.hrwww.quad-klub-otocac.hrwww.gacka.hrwww.kkk-gacka-otocac.hrwww.sru-lika-gospic.comwww.krpan-lov.com

137

Treking, cyklistika a horolezectví jsou pouze některé z aktivit, které se nabízí na pevnině a potápění, plachtění, surfování a podvodní rybolov na moři. Hlavní přednost této oblasti je široká škála rekreačních aktivit v kontinentální i přímořské části. Od rekreační chůze a horolezectví po alpinistiku, od plavání, přes surfování, potápění a podvodního rybolovu po plachtění na veliké plachetnici. A především možnost jejich denní a týdenní kombinace, což je také určitým uznáváním tradice, protože obyvatelstvo pod Velebitem bylo odjakživa spojeno s mořem i horami.

Svat

á ho

ra (

1752

m)

v jih

ovýc

hodn

ím c

ípu

Vele

bitu

, kde

zač

íná

Zada

rský

regi

on

138

Světové dědictví

Horský masiv Velebitu v rámci

programu Člověk a biosféra,

(M & b) v roce 1978 UNESCO

zařadilo do Mezinárodní sítě

rezervací biosféry.

NP Plitvická jezera byl v roce 1979

zařazen na Seznam světového

přírodního dědictví.

NP Severní Velebit je na seznamu

deseti nejvýznamnějších lesních

oblastí ve Středozemí v rámci

programu World Wilkdlife Funda

Dar na zemi.

139

NakladatelChorvatské turistické sdružení

Za nakladatelemr. sc. Niko Bulić, ředitel

RedaktorkaSlavija Jačan Obratov

Asistentka redaktorkyIva Puđak

Redaktorský výborDina Begić (předsedkyně), Ivan Radošević, Tihana Bakarić, Marijana Biondić, Tatjana Peranić-Samardžija, Ankica Puškarić, Maja Šikić a Mira Spoljarić

Recenzeprof. dr. Dane Pejnović

Koncepce Milan Sivački

Redaktor Mario Rebac

Na textech spolupracovaliMiroslav Ambruš Kiš, dr. sc. Vuk Tvrtko Opačić, (zeměpisné oddělení Přírodovědecko-matematické fakulty v Záhřebu), Milan Kranjčević (Župní komora Otočac), Igor Čulig (Městské muzeum Karlovac), Goran Majetić, Irena Glavičić a Svjetlana Lupret-Obradović (NP Severní Velebit), Dalibor Dabo (TZ Novalja).

Lektorka Katarina Cvijanović

Překlady Marija Jakuš (italsky), Karin Gazarek (německy), Asiatis, Paris (francouzsky),Tihana Šurbek (slovinski), Rajka Kuhar (anglicky), Mira Horváth (maďarsky), Helena Jajac (česky).

FotografieMario Romulić a Dražen Stojčić (krajiny, podmoří, život,), Aleksandar Gospić (Přímoří a Velebit, úvodní stránka), Goran Sekula (Gacka), Stipe Surać (krajina, Novalja, život), Ivo Pervan (krajina, život, Lika), Mario Hlača, Ante Zubović a Romeo Ibrišević (krajina, Pag, Velebit), Boris Krstinić a Krunoslav Rac (vegetace, flora a fauna), Filip Trezner, Igor Čepurkovski a Robert Fajt (karlovacká koupaliště a akce), Goran Šafarek (podvodní svět), Davor Rostuhar (rafting, kajak, kanoe), Saša Pjanić (Senj), Zvonimir Tanocki (Modruš, Karlovac), Šime Strikoman (fotografie tisíciletí, Karlovac, Ogulin), Goran Vranić (reprodukce).

DesignBojan Sivački

Jazykové varianty Goran Šoša a Leo Vinković

IlustraceVančo Rebac

Produkce Shm

TiskNárodní noviny, Záhřeb

NákladChorvatské turistické sdružení 2012

Chorvatské turistické sdruženíIblerov trg 10/IV, 10000 Záhřeb, ChorvatskoTelefon: 385 1 46 99 333, telefax: 385 1 45 57 [email protected]

Tato publikace se dělí zdarma.

140

hrvatska turistička zajednica

Iblerov trg 10/IV, p.p. 251

10000 Zagreb, Hrvatska

T +385 1 46 99 333,

F +385 1 455 7827

E [email protected]

www.hrvatska.hr

www.facebook.com/croatia.hr

www.youtube.com/croatia

issuu.com/croatia.hr

kroatische zentrale für tourismus,

Liechtensteinstraße 22 a, 1/1/7

A- 1090 Wien, Österreich,

T +43 1 585 38 84,

F +43 1 585 38 84 20

E [email protected]

http://at.croatia.hr


60313 Frankfurt/M, Hochstrasse 43,

Deutschland

T +49 69 23 85 350,

F +49 69 23 85 35 20

E [email protected]

http://de.croatia.hr


80469 München, Rumfordstrasse 7,

Deutschland

T +49 89 22 33 44,

F +49 89 22 33 77

E [email protected]

http://de.croatia.hr

ente nazionale croato per

il turismo,

20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3,

Italia

T +39 02 86 45 44 97,

F +39 02 86 45 45 74

E [email protected]

http://it.croatia.hr

ente nazionale croato per il

turismo,

Via Lucullo 3, 00187 Roma, Italia

T +39 06 32 11 0396,

F +39 06 32 11 1462

E [email protected]

http://it.croatia.hr

chorvatské turistické sdružení, 110

00 Praha 1, Krakovská 25,

Česká Republika

T +420 2 2221 1812,

F +420 2 2221 0793

E [email protected]

http://cz.croatia.hr

chorvátske turistické združenie,

821 09 Bratislava, Trenčianska 5,

Slovenská Republika,

T +421 2 55 562 054,

T +421 2 55 415 415

F +421 2 55 422 619

E [email protected]

http://sk.croatia.hr

horvát idegenforgalmi közösség,

1054 Budapest, Akademia u. 1,

Magyarország

T+36 1 267 55 88,

F +36 1 267 55 99,

E [email protected]

http://hu.croatia.hr

office national croate de tourisme,

75116 Paris, 48, avenue Victor Hugo,

France

T +33 1 45 00 99 55,

T +33 1 45 00 99 57

F +33 1 45 00 99 56

E [email protected]

http://fr.croatia.hr

croatian national tourist office,

London W6 9ER, 2 Lanchesters,

162-164 Fulham Palace Road,

United Kingdom

T +44 208 563 79 79,

F +44 208 563 26 16

E [email protected]

http://gb.croatia.hr

croatian national tourist office,

New York 10118, 350 Fifth Avenue,

Suite 4003, U.S.A.

T +1 212 279 8674,

T + 1 212 279 8672,

toll-free: 800 829 4416

F + 1 212 279 8683

E [email protected]

http://us.croatia.hr

narodowy ośrodek informacji

turystycznej republiki chorwacji,

00-695 Warszawa,

ul. Nowogrodzka 50, Polska

T +48 22 828 51 93,

F +48 22 828 51 90

E [email protected]

http://pl.croatia.hr

kroatiska turistbyrån,

11135 Stockholm, Kungsgatan 24,

Sverige

T +46 8 53 482 080, +46 8 5348 2081,

F +46 8 20 24 60

E [email protected]

http://se.croatia.hr

kroatisch nationaal bureau voor

toerisme,

1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F,

Netherlands

T +31 20 661 64 22,

F +31 20 661 64 27

E [email protected]

http://nl.croatia.hr

office national croate

du tourisme,

1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Blés

38, Belgique

T +32 2 55 018 88,

F + 32 255 018 83

E [email protected]

http://be.croatia.hr

хорватское туристическое

сообщество,

123610 Moscow, Krasnopresnenskaya

nab. 12, office 1502, Russia

T +7 495 258 15 07,

F +7 495 258 15 93

E [email protected]

http://ru.croatia.hr

hrvaška turistična skupnost,

1000 Ljubljana, Gosposvetska 2,

Slovenija

T 386 1 23 07 400,

F 386 1 23 07 404,

E [email protected]

http://si.croatia.hr


8004 Zürich, Badenerstr. 332,

Switzerland

T +41 43 336 2030,

T+41 43 336 2031,

T +41 43 336 2032,

T +41 43 336 2034,

F +41 43 336 2039,

E [email protected]

http://ch.croatia.hr

oficina nacional de turismo de

croacia, 28001 Madrid, Calle Claudio

Coello 22, esc.B,1°C, España

T +3491 781 5514,

F +3491 431 8443

E [email protected]

www.visitacroacia.es

クロアチア政府観光局

Ark Hills Executive Tower N613,

Akasaka 1-14-5, Minato-ku,

Tokyo 107-0052

T +81 03 6234 0711,

F +81 03 6234 0712

E [email protected]

www. visitcroatia.jp

ra

sto

ke

oto

k pag

Don

ji La

pac

Udb

ina

Lovi

nac

Gos

pić

Baš

ke O

štar

ije

Smilj

an

Lun

Nov

alja

Cas

ka

Jabl

anac

Kra

sno

Ličk

i Osi

k

Peru

šić

Kor

enic

a

Vrho

vine

Kut

erev

o

Svet

i Jur

aj

Senj

Bri

nje

Rak

ovic

aSa

bors

ko

Plaš

ki

Slun

j

Josi

pdol

Ošt

arije

Toun

j

Ogu

lin

Krn

jak

Vojn

ić

Bar

ilovi

ć

Kar

lova

c

Gen

eral

ski S

tol

Bos

iljev

o

Dug

a R

esa

Rib

nik

Net

retić

Oza

lj

Dra

gani

ć

Oto

čac

Star

igra

d

Kar

loba

g

Star

a N

oval

ja

Cet

ingr

ad

ch

or

vats

ko

li-k

a

2223

24

35

1. M

ezin

árod

ní fe

stiv

al fo

lklo

ru,

ww

w.ka

-mff.

org

2. A

utoc

ross

, ww

w.rib

nick

a-do

lina.

com

3. V

inck

ovo,

ww

w.tz

-dug

ares

a.hr

4. M

ěsts

ké m

uzeu

m K

arlo

vac,

ww

w.gm

k.hr

5. D

ny p

iva,

ww

w.da

nipi

va.co

m6.

Ryb

olov

, ww

w.tz

kz.h

r7.

His

tori

a vi

va w

ww.

karlo

vac-

tour

istin

fo.h

r8.

Kar

lova

c m

ost w

ante

d,

ww

w.pr

omen

ada-

klub

.hr

9. Š

lech

tické

trhy

Dub

ovac

, w

ww.

karlo

vac-

tour

istin

fo.h

r 10

. Cyk

lopo

hádk

a, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr

11. B

icyk

liáda

Tři

jeze

ra, w

ww.

baba

roge

.hr

ww

w.ka

rlova

c-to

urist

info

.hr

12. D

ny z

elí,

ww

w.og

ulin

.hr

ww

w.ak

tivni

-odm

or.co

m

13. D

ny m

edu,

ww

w.og

ulin

.hr

14. Č

luny

na

Mre

žnic

i, w

ww.

tzkz

.hr

15. R

afti

ng, w

ww.

kanu

king

-ava

ntur

a.hr

16. F

oto

safa

ri, w

ww.

tzkz

.hr

17. N

aučn

á bo

tani

cká

stez

ka,

ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

18. O

gulin

ský

fest

ival

poh

ádek

, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr19

. Dět

ské

díln

y, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr20

. Ves

lová

ní n

a je

zeře

Sab

ljace

, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr21

. Pro

hlíd

ka, w

ww.

licko

senj

ska.

com

22. S

vadb

a v

Razt

okác

h,

ww

w.slu

nj-r

asto

ke.co

m23

. Lyž

ován

í, w

ww.

tzkz

.hr

24. P

lach

tění

, ww

w.tz

-sen

j.hr

25. S

amba

stic

o, w

ww.

tz-s

enj.h

r26

. Sáň

ková

ní, w

ww.

tzkz

.hr

27. L

ovec

tví,

ww

w.tz

kz.h

r28

. Och

utná

vka

sýrů

Slu

nj, w

ww.

tzkz

.hr

29. F

esti

val s

ever

ojad

rans

kých

sbor

ů (k

lap)

, w

ww.

senj

.hr

30. U

skoc

ké d

ny, w

ww.

tz-s

enj.h

r31

. Pál

enka

„rak

ie“,

ww

w.tz

kz.h

r32

. Maš

kary

, ww

w.ra

kovi

ca.h

r 33

. Fes

tiva

l Win

neto

ulan

d, w

ww.

rako

vica

.hr

34. R

ybář

ská

vese

lice

ve S

v.Ju

rji,

ww

w.tz

-sen

j.h35

. Výs

tup

na Z

áviž

an, w

ww.

tz-s

enj.h

r36

. Let

iště

Oto

čac,

ww

w.ot

ocac

.hr

37. S

třel

ectv

í, w

ww.

tzkz

.hr

38. D

ny lé

čivý

ch b

ylin

Kar

lova

cké ž

upy,

ww

w.ra

kovic

a.hr

39. J

ezde

cký

mar

aton

, ww

w.ra

kovi

ca.h

r40

. Ryb

olov

Sta

rigr

ad, w

ww.

tzkz

.hr

41. V

eleb

itsk

á bo

tani

cká

zahr

ada,

w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

42. E

kolo

gick

o-et

nick

ý tr

h, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

43. S

port

ovní

rybo

lov

na G

acce

, w

ww.

gack

a.hr

44. P

litvi

cký

mar

aton

, ww

w.tz

plitv

ice.

hr45

. Nau

čná

stez

ka S

tari

gra

d,

ww

w.ra

kovi

ca.h

r46

. Kut

erev

ka, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

47. L

ov d

ivok

ých

pras

at, w

ww.

lova

c.inf

o48

. Lun

jská

oliv

iáda

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

49. S

urfa

ř, w

ww.

tz-s

enj.h

r50

. Pre

muž

ićev

a st

ezka

, ww

w.pp

-vel

ebit.

hr51

. Úto

čišt

ě med

víďa

t, w

ww.

kute

revo

-med

vjed

i.hr

52. R

osije

va k

olib

a, w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

53. V

eslo

váni

na

jeze

ře K

rušć

ica,

w

ww.

licko

senj

ska.

com

ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

54. P

odzi

m v

Lic

e, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

55. S

pele

olog

ie, w

ww.

licko

senj

ska.

com

56. V

ýsta

va p

ažsk

é ov

ce a

sýrů

, w

ww.

tz-n

oval

ja.h

r57

. Vzp

omín

kové

cent

rum

Nik

ola T

esla

, w

ww.

mcn

ikol

ates

la.h

r58

. Lic

ké v

ýtva

rné

anál

e, g

ospi

c-on

line.

com

59. L

ický

med

, ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m60

. Pot

ápěn

í, w

ww.

tz-n

oval

ja.h

r61

. Zrć

e, w

ww.

zrce

.hr

62. H

otel

Vel

ebno

, Baš

ke O

štar

ije,

ww

w.tz

-kar

loba

g.hr

63. M

uzeu

m L

iky,

gos

pic-

onlin

e.co

m64

. Lic

ké b

ram

bory

, ww

w.lo

vina

c.hr

65. P

láže

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

66. G

ospi

cké

hude

bní l

éto,

gos

pic-

onlin

e.co

m67

. Dny

bik

erů,

ww

w.tz

-gos

pic.h

r68

. Hor

olez

ectv

í, w

ww.

np-s

jeve

rni-v

eleb

it.hr

69. V

olné

leze

ní, w

ww.

pakl

enic

a.hr

70. L

ovec

tví,

ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m71

. Trh

lick

ých

prod

uktů

, ww

w.gr

acac

.hr

ra

sto

ke

plit

vič

ka

jez

era

oto

k pag

du

bo

vac

no

vig

ra

d

đu

lin

po

no

r

sok

ola

c

neh

aj

luk

ina ja

ma

vel

iki k

oz

jak

kiz

a

deg

enia

vel

ebit

ica

leo

nto

pod

ium

a

lpin

um

lili

um

iris

c

ro

atic

a

tulo

ve

gr

ede

sim

on

ov

ića

sta

pin

a

bij

ele

i

sam

ar

ske

stij

ene

ch

or

vats

ko

li-k

a

zir

Don

ji La

pac

Udb

ina

Lovi

nac

Gos

pić

Baš

ke O

štar

ije

Smilj

an

Lun

Nov

alja

Cas

kaPriz

na

Jabl

anac

Kra

sno

Ličk

i Osi

k

Peru

šić

Kor

enic

a

Vrho

vine

Kut

erev

o

Svet

i Jur

aj

Senj

Bri

nje

Rak

ovic

aSa

bors

ko

Plaš

ki

Slun

j

Josi

pdol

Ošt

arije

Toun

j

Ogu

lin

Krn

jak

Vojn

ić

Bar

ilovi

ć

Kar

lova

c

Gen

eral

ski S

tol

Bos

iljev

o

Dug

a R

esa

Rib

nik

Net

retić

Oza

lj

Dra

gani

ć

Oto

čac

Star

igra

d

Kar

loba

g

Star

a N

oval

ja

Cet

ingr

ad

3 71

1. S

třed

ověk

é m

ěsto

Oza

lj, w

ww.

ozal

j.hr

2. O

zaljs

ko-v

ivod

insk

á vin

ná ce

sta,

ww

w.vin

ari-v

ocar

i-oza

lj.hr

3. M

unja

ra, w

ww.

ozal

j-tz.

hr

4. R

ibni

k, w

ww.

ribni

cka-

dolin

a.co

m

5. N

etre

tić,

ww

w.ne

tret

ic.h

r

6. D

ubov

ac, w

ww.

dubo

vac.i

nfo

7. D

uga

Resa

, ww

w.tz

-dug

ares

a.hr

8. K

arlo

vac,

ww

w.ka

rlova

c-to

urist

info

.hr

9. B

osilj

evo,

ww

w.bo

silje

vo.h

r

10. B

arilo

vić,

ww

w.op

cina

-bar

ilovi

c.hr

11. Đ

ulin

a pr

opas

t, w

ww.

tz-g

rada

-ogu

lina.

hr

12. N

ovig

rad,

ww

w.ud

ruga

-kam

eleo

n.hr

13. B

ílé a

sam

arsk

é sk

ály,

ww

w.tz

kz.h

r

14. O

gulin

, ww

w.tz

-gra

da-o

gulin

a.hr

15. T

ounj

, ww

w.to

unj.h

r

16. T

ounj

ský

sýr,

volim

sir.co

m

17. Č

isté

řeky

, ww

w.tz

kz.h

r

18. R

ys (L

ynx

lynx

),

ww

w.np

-sje

vern

i-vel

ebit.

hr

19. P

rotě

ž (Le

onto

podi

um a

lpin

um),

20. V

lk (C

anis

lupu

s), w

ww.

life-

vuk.

hr

21. L

ilie

(Lili

um),

moj

cvije

t.hr

22. P

lašk

i, w

ww.

plas

ki-li

ka.co

m

23. S

lunj

, ww

w.tz

-slu

nj.h

r

24. R

asto

ke, w

ww.

tz-s

lunj

.hr

25. C

etin

grad

, ww

w.ce

tingr

ad.o

rg

26. S

rdel

a (S

ardi

na p

ilcha

rdus

),

ww

w.tz

-sen

j.hr

27. N

ehaj

, ww

w.tz

-sen

j.hr

28. S

okol

ac, w

ww.

brin

je.h

r

29. M

edvě

d (U

rsus

arc

tos)

, ww

w.br

inje

.hr

30. B

arać

evy

jesk

yně,

ww

w.ba

race

ve-s

pilje

.hr

31. S

enjs

ká k

ated

rála

, ww

w.tz

-sen

j.hr

32. P

stru

h (S

alm

o tr

utta

), w

ww.

gack

a.hr

33. K

osat

ec (I

ris)

, moj

cvije

t.hr

34. L

ický

dům

, ww

w.lic

kose

njsk

a.co

m

35. D

režn

ik, w

ww.

tzkz

.hr

36. Z

aviž

an,

ww

w.tz

-sen

j.hr/

plan

inar

ski-d

om-z

aviz

an

37. J

apod

ská

čepi

ce, w

ww.

udbi

na.co

m

38. O

toča

c, w

ww.

tz-o

toca

c.hr

39. S

lávk

a (M

ytilu

s gal

lopr

ovin

cial

is),

ww

w.tz

-sen

j.hr

40. L

ukin

a je

skyn

ě,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r/lu

kina

jam

a

41. S

vaty

ně M

atky

bož

í, w

ww.

kras

no.h

r

42. K

osin

jský

mis

ál, t

z-pe

rusic

.hr

43. G

acka

, ww

w.ga

cka.

hr

44. L

ická

ovc

e „p

ram

enka

“, w

ww.

hpa.

hr

45. P

litvi

cká

jeze

ra, n

p-pl

itvic

ka-je

zera

.hr

46. P

lješe

vick

é le

sy, w

ww.

plsa

vez.

hr

47. L

unjs

ká o

liva,

ww

w.lu

n.hr

48. L

un, w

ww.

lun.

hr

49. M

ořsk

á re

zerv

ace,

ww

w.tz

-nov

alja

.hr

50. V

elik

ý Ko

zjak

, ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

51. Č

lově

čí ry

bka,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r

52. K

osin

jský

mos

t, w

ww.

licko

senj

ska.

com

53. J

apod

ská

náuš

nice

, ww

w.m

in-k

ultu

re.h

r

54. N

oval

jský

relik

viář

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

55. C

aska

, ww

w.tz

-nov

alja

.hr

56. V

eleb

itsk

á de

geni

e (D

egen

ija V

elib

itic

a),

hirc

.bot

anic

.hr

57. K

iza,

ww

w.pl

save

z.hr

58. J

esky

nní p

ark

Gra

bova

ča,

ww

w.pp

-gra

bova

ca.h

r

59. L

ički

Osi

k, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

60. A

ntic

ká n

alez

iště

, ww

w.am

zd.h

r

61. K

lášt

er sv

. Jos

efa,

ww

w.tz

-kar

loba

g.hr

62. B

aške

Ošt

arije

, ww

w.tz

-gos

pic.h

r

63. R

odný

dům

Ant

e St

arče

vić,

ww

w.tz

-gos

pic.h

r

64. G

ospi

ć, w

ww.

tz-g

ospi

c.hr

65. N

etop

ýři

(Chr

iopt

era)

,

ww

w.sp

eleo

logi

ja.h

r

66. J

ehlič

naté

lesy

, ww

w.hr

sum

e.hr

67. S

anpj

ero

(Zeu

s fab

er),

ww

w.tz

-nov

alja

.hr

68. P

ažsk

á kr

ajka

, ww

w.pa

g-to

urism

.hr

69. S

imon

ović

a St

apin

a, w

ww.

plsa

vez.

hr

70. M

irila

, ww

w.riv

ijera

-pak

leni

ca.h

r

71. Z

ir, w

ww.

licko

senj

ska.

com

72. H

ad „p

osko

k“ (V

iper

a am

mod

ytes

),

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

73. T

ulov

y st

ěny,

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

74. S

ladk

ovod

ní ry

by, w

ww.

licko

senj

ska.

com

75. Š

teka

vac

(Hal

iaee

tus a

lbic

illa)

,

ww

w.pp

-vel

ebit.

hr

Lika – Karlovac

Lika – Karlovac Festival pohádek

Festival pohádekLika – Karlovac

Od Evropy

Senj

Klenovica

Brinje

Sv. Juraj

Biljevine

Jezerane

Ogulin

Josipdol

Saborsko

KrnjakVrbovsko

Ozalj

Karlovac

Duga Resa

Generalski Stol

Bosiljevo

Slunj

Rakovica

GrabovacLetinac

Dabar

Podum

Bilaj

Medak

Budak

Ljubovo

Krbava

Korenica

Vrpile

Prijeboj

Borje

Karlobag

MetajnaKolan

Rab

Novalja

St. Novalja

Pag

Gorica

Rtina Starigrad

Povljana

Prizna

Cesarica

Udbina

Lovinac

Sv. Rok

Donji Lapac

Prozor

Krasno

Starigrad

Lukovo

Goljak

D. KosinjLipovo Polje

Kosinjski Bakovac

Bakovac

Klanac

Smiljan

Trnovac

Jablanac G. Kosinj

KuterevoSinac

Vrhovine

chorvatsko

li-ka

Lika karlovac cz

Documents

Transcript of Lika karlovac cz