Lé čba chronických ran u senior ů v ústavní a domácí pé či · Pražská vysoká škola...
Transcript of Lé čba chronických ran u senior ů v ústavní a domácí pé či · Pražská vysoká škola...
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Léčba chronických ran u seniorů v ústavní a domácí péči
Anna Klug
vedoucí práce: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.
Praha 2010
Prague college of psychosocial studies
Healing of Chronic Wounds on Seniors at Institutional Care and Home Care
Anna Klug
The Diploma Thesis Work Supervisor: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.
Praha 2010
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ,,Léčba chronických ran u seniorů v ústavní a domácí péči” vypracovala samostatné s využitím od-borných pramenů a informací, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. Seznam citovaných zdrojů je nedílnou součástí této diplomové práce.
V Praze dne 1. dubna 2010
……………………………
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Vladimíru Velebnému, CSc. za ochotu, trpělivost a vstřícný přístup, kterým přispěl k vypracování této diplo-mové práce.
Dále děkuji Prof. MUDr. Luboši Sobotkovi, CSc. z Gerontometabolické klini-ky Fakultní nemocnice Hradec Králové za poskytnutí cenných ran a pomoci.
Chtěla bych také poděkovat Ing. Jiřímu Raškovi, Ph.D. ze společnosti IREL, s.r.o. za statistické zpracování dat.
V neposlední řadě děkuji manželovi Pavlovi za toleranci, trpělivost a podporu v období vypracování této diplomové práce.
3
OBSAH
ÚVOD ....................................................................................................... 7
1 ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................ 9
1.1 Rána ......................................................................................................... 9
1.2 Chronická rána ....................................................................................... 11
1.3 Kůže ....................................................................................................... 12
1.4 Hojení ran ............................................................................................... 15
1.5 Bolest ..................................................................................................... 15
1.6 Stres ........................................................................................................ 17
2 HISTORIE LÉ ČENÍ RAN ............................................................. 18
2.1 Starověký Egypt ..................................................................................... 18
2.2 Hippokratés z Kósu ................................................................................ 20
2.3 Aulus Cornelius Celsus .......................................................................... 20
2.4 Galén ...................................................................................................... 21
2.5 Ambroise Paré ........................................................................................ 21
2.6 Období asepse a antisepse ...................................................................... 22
2.7 20. a 21. století ....................................................................................... 25
4
3 PROCES HOJENÍ RAN ................................................................ 26
3.1 Zánětlivá neboli exsudativní fáze .......................................................... 26
3.2 Proliferační fáze ..................................................................................... 27
3.3 Fáze diferenciace a přestavby ................................................................ 27
4 FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ HOJENÍ RAN ................................ 29
4.1 Vnitřní faktory ovlivňující hojení ran ................................................... 29
4.1.1 Stav výživy .................................................................................................. 29
4.1.2 Stáří pacienta ............................................................................................... 30
4.1.3 Stav imunity ................................................................................................ 31
4.1.4 Tkáňová hypoxie ........................................................................................ 31
4.1.5 Primární onemocnění .................................................................................. 31
4.2 Zevní faktory ovlivňující hojení ran ......................................................... 32
4.2.1 Farmakoterapie ............................................................................................ 32
4.2.2 Infekce ......................................................................................................... 32
4.2.3 Stav rány ...................................................................................................... 33
4.2.4 Ošetřování rány ........................................................................................... 33
5 FÁZOVÉ OŠETŘOVÁNÍ RAN ............................................ 35
5.1 Ošetřování ran ve fázi zánětlivé/exsudativní ......................................... 35
5.2 Ošetřování ran ve fázi proliferační ........................................................ 37
5.3 Ošetřování ran ve fázi diferenciace a přestavby .................................... 38
5
6 TERAPEUTICKÁ KRYTÍ RAN .................................................. 40
6.1 Gázová krytí ........................................................................................... 40
6.2 Neadherentní savá krytí ......................................................................... 40
6.3 Neadherentní antiseptická krytí ............................................................. 40
6.4 Impregnovaná gázová krytí .................................................................... 41
6.5 Hydroaktivní krytí .................................................................................. 41
6.6 Absorpční krytí se savým jádrem .......................................................... 42
6.7 Absorbční hydroaktivní krytí ................................................................. 42
6.8 Transparentní filmová krytí ................................................................... 42
6.9 Tenké hydrokoloidy ............................................................................... 43
6.10 Hydrokoloidy (standartní tloušťky) ....................................................... 43
6.11 Polyakrylátová krytí ............................................................................... 43
6.12 Hydrokoloidy v gelu a pastě .................................................................. 44
6.13 Hydrofiber .............................................................................................. 44
6.14 Hydrogelová krytí .................................................................................. 44
6.15 Prostředky s kyselinou hyaluronovou .................................................... 45
6.16 Neadherentní mřížky na rány ................................................................. 45
6.17 Neadherentní pěnová krytí ..................................................................... 45
6.18 Polyuretanové pěny se silikonem ........................................................... 46
6.19 Polyuretanové pěny s doplňky ............................................................... 46
6.20 Filmová krytí ve spreji ........................................................................... 46
6.21 Algináty .................................................................................................. 47
6
6.22 Algináty s doplňky ................................................................................. 47
6.23 Krytí s obsahem kolagenu ...................................................................... 47
6.24 Krytí s obsahem chitosanu ..................................................................... 48
6.25 Krytí na hypertrofické jizvy ................................................................... 48
6.26 Krytí do kavit ......................................................................................... 48
6.27 Bioaktivní krytí ...................................................................................... 49
6.28 Antiseptická krytí se stříbrem ................................................................ 49
6.29 Krytí s aktivním uhlím ........................................................................... 49
6.30 Krytí s aktivním uhlím a stříbrem .......................................................... 50
5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ .................................................................. 51
5.1 Cíle výzkumu ........................................................................................ 51
5.2 Stanovení předpokladů ........................................................................... 51
5.3 Objekt výzkumu ..................................................................................... 52
5.4 Informace o místě sběru dat ................................................................... 59
5.5 Strategie výzkumu.................................................................................. 60
5.6 Technika sběru dat ................................................................................. 61
5.7 Výsledky a interpretace .......................................................................... 62
5.8 Diskuse ................................................................................................... 75
ZÁVĚR ................................................................................................... 82
LITERATURA ...................................................................................... 84
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................... 87
7
ÚVOD
Každý živý organismus je zranitelný, může na něm vznikat rána, která,
nemá-li dojít k poškození organismu, se musí zahojit. Proces hojení ran a jeho
ovlivňování je tématem lékařských pojednání již od počátku lidstva. Zprvu se
většinou jednalo o traumatická poškození různé závažnosti s různým stupněm
bakteriální kontaminace. S nástupem novověku, tak jak narůstaly znalosti o mik-
roorganismech a látkách působících proti nim, hygienické a obecně ošetřovatel-
ské znalosti, ustupoval význam studia hojení traumatických ran a narůstal vý-
znam studia hojení ran, které vznikaly na základě různých patologických stavů
(civilizačních chorob). Objevil se problém jak hojit různé chronické rány.
V každodenní praxi se setkávám s různými typy ran. Z důvodu vyššího
věku mých klientů jsou to v převážné rány chronické. Je evidentní, že délka
a efektivita léčby rány a doprovodné procesy, jako je např. bolestivost, nadměrná
tvorba exsudátu a podobně, silně ovlivňují život našich klientů. Přinášejí určitý
diskonfort, který ovlivňuje hlavně jejich psychickou stránku a další projevy ve
vztahu k chápání jejich současného způsobu prožívání života. Proto jsem si jako
téma mé diplomové práce vybrala tuto oblast, kde se denně přesvědčuji o tom,
jak velký význam má byť sebemenší pokrok v hojení chronických ran na psy-
chický stav seniorské populace. Ve své diplomové práci jsem se věnovala kon-
krétně porovnání vlivu dvou jodových přípravků, roztoku jódu v polyvi-
nylpyrrolidonu (Povidon jodid, Betadine) roztoku trijodidu v hyaluronanu (Hyi-
odine). Sledovala jsem a porovnávala jednak rychlost a efektivitu procesu hojení
a jednak ekonomické parametry při použití výše uvedených dvou přípravků.
Experimentální materiál uvedený v této diplomové práci jsem sesbírala
při ošetřování dlouhodobě nemocných a v mnoha případech zcela nepohyblivých
klientů sociálních ústavů a v domácí péči.
8
V první kapitole je uveden výklad základních pojmů, které jsou
s problémem hojení chronických ran úzce spjaty, jako je vlastní definice pojmu
rána a chronická rána, hojení ran a základní informace o kůži.
Druhá kapitola pojednává o historii léčení ran. Přehled začíná u Starově-
kého Egypta, kde se k léčení ran používaly přírodní přípravky. Přes období sta-
rověku se ve výčtu historickým milníků v léčbě tato diplomová práce dostává
k období asepse a antisepse. Celá kapitola je uzavřena stručným nástinem pro-
blematiky léčby ran v 20. a 21. století.
Třetí kapitola pojednává o mechanismu hojení ran a její jednotlivé fáze
(zánětlivá neboli exsudativní fáze, proliferační fáze a fáze diferenciace a pře-
stavby).
Faktory ovlivňující léčbu ran jsou obsahem čtvrté kapitoly. Jsou rozděle-
ny do dvou hlavních skupin na faktory vnitřní a vnější. Mezi vnitřní faktory patří
stav výživy (nutrice), stáří pacienta, stav jeho imunitního systému, tkáňová hy-
poxie, primární onemocnění a psychosociální aspekty. Farmakoterapie a infekce
jsou stěžejními body zevních faktorů ovlivňujících léčbu ran. Do této kapitoly
jsem zařadila i stav a kvalitu ošetřování rány.
Pátá kapitola pojednává o fázovém ošetřování ran. Podrobněji popisuje
různé metody a formy ošetřování ran v různých stádiích hojení.
V šesté kapitole je uveden souhrnný přehled různých druhů krytů ran spo-
lu s krátkých vysvětlením jejich účinku.
Sedmá kapitola obsahuje výsledky získané během studia vlivu dvou jodo-
vých přípravků na hojení ran.
9
1 ZÁKLADNÍ POJMY
1.1 Rána
V odborné literatuře zabývající se ranami a jejich léčbou je rána
v podstatě definována jako porušení kožní integrity. Má různě dělení i výklad
dle autorů.
Dle odborníků flebologa a angiologa Gericka a Švestkové se rány dělí
a definují takto: ,, Pod označením rána se rozumí porušení integrity tělesného
krytu, což je většinou spojeno i se ztrátou hmoty. Hlubší poškození, které po-
stihují též svalovou tkáň, kosterní soustavu nebo vnitřní orgány, se označují
jako komplikované rány. Podle způsobu jejich vzniku, ale také podle hloubky
a rozsahu defektu se rány dělí na různé typy: 1) mechanické, popř. traumatic-
ké rány 2)termické a chemické rány 3) vředy“1.
Stryja ránu definuje: ,, Učebnice chirurgie definují ránu jako porušení
integrity kožního krytu. Při vzniku akutní rány se předpokládá působení zevní-
ho činitele, který vede k poškození kůže a měkkých tkání. Podle etiologie se
akutní rány dělí na mechanické – respektive traumatické (zavřené, povrchové,
perforující a komplikované), termické, chemické a radiační. Nepřesný výraz
,,kožní vřed“ (nebo také ,,vřed kůže a měkkých tkání“) označujeme obecný
stav, při kterém chybění kůže zasahuje až do podkoží (subcutis). Neříká nic
o jeho vzniku ani délce trvání. Kožní ulcerace a vředy vznikají většinou
v důsledku místních poruch trofiky tkání (angiopatie, neuropatie, lokální pů-
sobení tlaku, projev celkového onemocnění), případně rozpadem zánětlivého
nebo nádorového ložiska“2.
Autorka mnoha publikací o chronicky nemocných Pejznochová dělí
a definuje rány: ,, Druhy ran: 1) mechanické, popř. traumatické rány,
2)termické a chemické rány, 3)vředové rány. Mechanické/traumatické rány
vznikají působením sil a násilí – úrazy, operační rány. Dělíme je na zavřené,
1 GERICKE, 2002, s. 20
2 STRYJA, 2008, s. 17
10
povrchové, perforující a komplikované. Zavřené rány – poškození tkáňových
a kostních struktur, krevních cév a nervů bez protětí kůže (krytá poranění
mozku, zavřené fraktury, distorze, luxace). Povrchové rány – postihují pouze
bezcévní epidermis (odřeniny, místa odběru kožního štěpu). Perforující rány –
protětí kůže zasahuje epidermis a dermis, event. i subcutis (řezné, bodné, trž-
né, tržně zhmožděné rány). Komplikované rány – rozsáhlé traumatizace měk-
kých tkání, otevřené zlomeniny, perforující nebo termomechanické rány, ná-
sledek infekcí nebo neadekvátního primárního ošetření.
Termické/chemické rány vznikají působením tepla a chladu, poškozujícím zá-
řením, kyselinami, louhy. Stupně závažnost: I. stupeň – funkční poškození
vrchní vrstvy epidermis, projev – erytém. II. a – zničení epidermis až k bazální
vrstvě s puchýři. II. b – hluboce dermální poškození – celý epidermis a téměř
hloubka dermis. III. – nekróza s úplným zničením epidermis, dermis a částečně
i subcutis. IV. – zuhelnatění též svalů, šlach, event. i kostí“3.
Medicínský slovník definuje ránu převážně všeobecně: ,,Vulnus
(2.p. vulneris) – lat.rána. V. contusum (vysl. kontuzum) – r. zhmožděná, srov.
kontuze. V. lacerum – r. tržná, srov. lacerace. V. morsum – r. vzniklá kousnu-
tím. V. punctum (vysl. punktum) – r.bodná. V. scissum – r. řezná. V. sclo-
petarium (vysl. sklopetarium) – r. střelná. V. sectum (vysl. sektum) – r. seč-
ná“ 4.
Jak je z výše uvedeného zřejmé, většina citovaných autorů se v podstatě
shoduje na definici rány, každý však k němu přidává další upřesňující a vy-
světlující dodatky, zřejmě dle svých klinických zkušeností.
3 PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 45
4 VOKURKA, 2008, s. 493
11
1.2 Chronická rána
Jak bylo řečeno v úvodu, svou diplomovou práci jsem zaměřila na po-
rovnávání vlivu dvou jodových přípravků na léčbu chronických ran.
V literatuře lze opět nalézt řadu definic chronické rány, já zde dvě z nich uvá-
dím.
Pejznochová definuje chronickou ránu takto: ,,Chronická rána je
sekundárně se hojící rána, která se musí uzavřít pomocí výstavby nové tkáně –
déle než 6 – 8 týdnů. Přechod akutní rány v chronickou se může odehrát
v jakékoliv fázi hojení. Chronické rány vznikají v pokročilých destrukcí tkáně
v důsledku cévních onemocnění nejrůznější etiologie – diabetes mellitus, lo-
kální poškození tlakem, defekty vzniklé zářením, nádory“5.
Stryja o chronických ranách říká: ,,Jako chronickou ránu označujeme
sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu
6 – 9 týdnů tendenci k hojení. Tato definice vznikla na základě konsenzu od-
borníků pracujících ve výboru České společnosti pro léčbu rány. Jestliže se
rána ani při ideálním ošetřování nehojí, dá se předpokládat, že v ráně došlo
k narušení normálního reparativního procesu. Mezi nejčastěji se vyskytující
chronické rány patří následující: 1. bércové vředy venózní etiologie (jsou jed-
ním z projevů chronické žilní insuficience), 2. arteriální kožní vředy (projev
pokročilé ischemické choroby dolních končetin), 3. dekubity, 4. neuropatické
kožní vředy (jeden z důsledků onemocnění diabetes mellitus), 5. Kožní vředy
v terénu lymfedému). V praxi vznikají chronické rány jednak přechodem akut-
ní rány do chronicity v důsledku přidružených onemocnění nebo infekce, jed-
nak mikrotraumatizací kůže, která je sama predisponována k obtížnému hoje-
ní. Třetí možnou příčinou vzniku chronické rány je prohloubení nekrózy kůže
na podkladě základního onemocnění, například obliterující aterosklerózy dol-
ních končetin. Přetrvávající otevřená rána je nepříjemným projevem naruše-
ného hojení tkání. Je místem možného vstupu mikroorganismů do těla a může
vést k rozvoji dalších infekčních komplikací (abcesy, flegmóny, lymfadenopa-
5 PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 46
12
tie, systémové infekce). Většina kožních vředů je bolestivá a nepříznivě ovliv-
ňuje stav pacienta sekrecí z rány, která může vést až ke ztrátám tekutin a pro-
teinů. Chronické rány proto představují také závažný socioekonomický pro-
blém“6.
1.3 Kůže
Kůže je největším orgánem lidského těla, který má celou řadu funkcí.
Tou nejviditelnější je ochrana organismu před průnikem cizích částic (např.
i bakterií) a látek, a to na základě fyzikálním i biologickém. Buňky kůže za-
bezpečují ochranu před průnikem mikrobů jednak vrozenými imunitními me-
chanismy, jako je např. produkce antimikrobiálních peptidů, existence specia-
lizovaných receptorů schopných interagovat s bakteriemi, resp. jejich částmi
(lipopolysacharidy), tak i získanými (adaptativními) mechanismy. Díky tomu,
že se kůže chová jako imunitní orgán, je sídlem i alergických reakcí. Mnoho
dalších pochodů se odehrává v kůži a není účelem je všechny popsat, pouze
ukázat na to, že kůže je poněkud podceňovaný orgán. Funkčně složitý orgán
bude mít i složitou strukturu. V případě kůže tomu tak skutečně je.
Podle Mikuly: ,,Kůže (cruris,derma) pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní
prostředí organismu od zevního. Kůže je největší orgán těla, u dospělého člo-
věka pokrývá plochu 1,1 – 1,85 m a přestavuje až 12% tělesné váhy. Přijímá
třetinu objemu cirkulující krve. Krevní cévy zásobují kůži živinami a kyslíkem,
lymfatické cévy pomáhají odvádět metabolity a udržují správnou rovnováhu
tekutin. Anatomie kůže – 1. Pokožka (epidermis) je tvořena mnohovrstevným,
dlaždicovým epitelem, jehož nejsvrchnější buňky stále rohovatějí, odumírají
a odlupují se. Buňky hlubších vrstev se naopak stále dělí a vytlačují starší
buňky k povrchu. 2. Škára (korium, dermis) je pevná a pružná vazivová vrstva
kůže. Proti eoidermis vysílá četné výběžky, ve kterých jsou kapilární sítě
a nervová zakončení. 3. Podkožní vazivo (tela subcutanea)je uloženo pod šká-
rou a je v různých místech více či méně bohaté na tuk. Nacházejí se v něm tě-
6 STRYJA, 2008, s. 17-18
13
líska Vater-Paciniho, která jsou receptory čití tlaku a tahu. Řídké podkožní
vazivo umožňuje značnou pohyblivost kůže na některých částech těla, např. na
krku a čele“7.
Wikipedia uvádí, že: ,, Kůže (lat. cutis, gr. derma), nebo u některých
zvířat kožich, kožešina je tělní pokryv obratlovců. Pokrývá tělo a odděluje tak
vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. U většiny savců je z větší
části pokryta ochlupením (někdy tzv. srstí). Plocha kůže u dospělého člověka
dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost
kůže představuje 7% celkové tělesné hmotnosti. Na lidskou hlavu a krk
u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na
horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Síla
(tloušťka) lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda). Nejtenčí kůže člověka je
na očních víčkách, penisu a také na vlasové části hlavy “ 8.
Jak bylo řečeno výše, má lidská kůže i mnoho biologických funkcí.
Wikipedia uvádí: ,, Kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:
1. Ochranná funkce: jedná se o bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím.
Kůže chrání tělo proti vniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zá-
řením. 2. Smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových za-
končení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění tkání. 3. Termore-
gulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév
a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průto-
ku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotře-
buje k odpaření potu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování
tekutin z těla. 4. Skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten
má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladně-
ny i vitaminy rozpustné v tucích. 5. Vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin
dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajiš-
ťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají
7 MIKULA, 2008, s. 9-10
8 WIKIPEDIA, 2010
14
k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má
proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý pro-
středek termoregulace organismu. 6. Resorpční funkce: přes kůži je možné do
těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, kte-
ré lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné
absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množ-
ství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést
k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy. 7. Estetická funkce a komuni-
kace: př. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince“9.
Mikula o funkci kůže: ,, 1. Ochrana těla proti vniknutí bakterií a virů,
chemickým a mechanickým poškozením, před dehydratací a před UV zářením.
2. Udržování stálé tělesné teploty vylučováním potu, vazokonstrikcí nebo va-
zodilatací cév a poskytuje izolaci prostřednictvím tukové vrstvy a ochlupení.
3. Smyslové funkce – v kůži jsou receptory vnímající mechanické, tepelné
a bolestivé počitky. 4. Skladovací funkce – v podkožním vazivu je uložen tuk
sloužící jako zásoba energie. Jsou zde uloženy vitamíny rozpustné v tucích.
5. Metabolismus – kůže umí syntetizovat vitamín D a melanin. 6. Vylučovací
funkce je zabezpečena potními a mazovými žlázami. Pot a maz chrání kůži,
přičemž pot má slabě dezinfekční účinky. 7. Resorpční funkce zdravé, neporu-
šené kůže je velice malá. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti
a organismus může být zaplavován mikroorganismy, které narušují stálost
vnitřního prostředí“10.
9 WIKIPEDIA, 2010,
10 MIKULA, 2008, s. 10
15
1.4 Hojení ran
Jak bylo řečeno v úvodu, každá rána představuje pro organismus zátěž,
které se snaží zbavit, to znamená, snaží se ránu zhojit. Hojení rány není jedno-
duchý proces, protože při něm musí být obnovena nejenom integrita kožního
krytu nýbrž i všechny funkce, které jsou s kůží spojené.
Pospíšilová říká: ,, Hojení ran je fyziologický proces, při kterém dochá-
zí k obnově porušené struktury a funkce kůže. Je to složitý biologický proces,
jenž zahrnuje komplex interakcí mezi různými typy buněk, stimulovaných zá-
nětlivými mediátory, růstovými faktory, enzymy, cytokiny, případně dalšími
látkami. Je to proces reparační, při němž je poškozená tkáň nahrazena vazivo-
vou tkání, která se následně mění v jizvu“11.
Gericke o hojení ran: ,, Proces hojení ran – nezávisle na druhu rány
a rozsahu ztráty tkáně probíhá proces hojení ve fázích, které se časově překrý-
vají, a není možno je od sebe oddělovat. Rozdělení do fází je podle základních
morfologických změn v průběhu reparačních procesů, aniž by se na proces
hojení pohlíželo jako na proces komplexní. Obvykle je dělení do tří, popř. čtyř
fází“12.
Jednotlivé fáze hojení rány jsou popsány v části Proces hojení ran.
1.5 Bolest
Ke každé ráně neodmyslitelně patří i bolest. Chtěla bych se o ní zmínit
ve výčtu základních pojmů, protože spolu se stresem je jedním z faktorů, které
výrazně ovlivňují stav a hojení rány. Na bolest se dá pohlížet z několika úhlů.
Definice se liší dle profesního zaměření autorů.
Dle výkladového ošetřovatelského slovníku je bolest definována jako:
,, … nepříjemný vjem od mírného dyskomfortu až po extrémní obtíže, který je 11
POSPÍŠILOVÁ, 2006, s. 11 12
GERICKE, 2002, s. 24
16
spojen s reálným nebo hrozícím poškozením tkáně. Bolest je subjektivní odpo-
věď na impulzy z periferních nervů v poškozené tkáni, které se přenášejí do
míchy a tam jsou podrobeny mechanismu vratkové kontroly. Ta upravuje další
přenos vzruchů na descendentní mozkové kontrolní mechanismy. Vzhledem
k tomu, že ústřední složkou bolesti je pozornost, je možné odvedení pozornosti
používat jako základní opatření při terapii bolesti. Na druhé straně úzkost
a deprese vedou k fixaci pozornosti a ke zhoršení bolesti. Pokud dojde
k poškození nervových drah, může mozek zvýšit amplifikaci na příslušné dráze,
a tak zachovat vnímání jako ochranný mechanismus“13.
Učebnice Všeobecného praktického lékařství uvádí: ,, Bolest je důleži-
tým příznakem signalizujícím nemoc, porušení integrity organismu a nebezpe-
čí. Nemoci působící časně bolest jsou rozpoznány dříve než nebolestivé proce-
sy a choroby, které se mohou značně rozvinout, než přivedou nemocného
k lékaři (např. diabetes). Chronická a opakující se bolest může být považová-
na za samostatné onemocnění. Nesmíme zapomenout, že jako bolest může pa-
cient interpretovat i svou úzkost, napětí a depresi“14.
Křivohlavý se svou definicí bolesti připojuje k IASP: ,, Multidimenzio-
nální pojetí bolesti se projevilo i v definování bolesti. Podle IASP (Internatio-
nal Association for the Study of Pain) definice bolesti zní : Bolest je nepříjem-
ným senzorickým a emocionálním zážitkem, který je spojen se skutečným či
domnělým poškozením tkáně, případně který je popisován v termínech takové-
hoto poškození. Brannon a Feist (1997)“15.
13
DICARA, 2007, s. 63 14
SEIFERT, 2005, s. 202 15
KŘIVOHLAVÝ, 2002, s. 83
17
1.6 Stres
,,Stres – faktor ohrožující zdraví organismu nebo jeho fungování napří-
klad úraz, onemocnění nebo obavy. Trvalý stres vede ke změnám hormonální
rovnováhy organismu“16.
Psychologický slovník autorů Hartl a Hartlová ukazuje stres z více po-
hledů: ,, 1. H. Seleyem (1950) definoval stres jako charakteristická fyziologic-
ká odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, které se projevuje pro-
střednictvím adaptačního syndromu. Ten přímo ovlivňuje zdraví tím, že vyvo-
lává nadměrnou a trvalou aktivaci nervového sympatického systému nebo sys-
tému adrenokortikálního, posléze poškození systému imunitního.
2. Hovorově – choroba století jako termín všeobecně nadužívaný pro konflikt
pro konflikt, úzkost, frustraci, vyšší aktivizaci a situace nepříjemně pociťované
vůbec.
3. Psychologie – nadměrná zátěž neúnikového druhu, který vede k trvalé stre-
sové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k vysoké aktivaci adrenokortikálních
funkcí a psychosomatickým poruchám. Liší se od neurotické reakce, v níž so-
matické poškození či porucha může být vyřešena únikovým mechanismem.
U tělesné zátěže jde o přehřátí, podchlazení, infekci, otravu, poranění, šok či
operační trauma. Rozšířit fyziologickou zátěž na psychologickou naráží na
problémy, především vzhledem k povaze stresoru. Rozsah psychologických
stresorů je individuálně rozdílný a vlastně nekonečný, může jím být i silná ra-
dost.
4. H. Cooper a M. H. Appley (1966) definují stres jako stav organismu, kdy
jeho integrita je ohrožena a organismus musí zapojit všechny schopnosti na
svoji ochranu“17.
16
DICARA, 2007, s. 467 17
HARTL, HARTLOVÁ, 2000, s. 568
18
2 HISTORIE LÉ ČENÍ RAN
2.1 Starověký Egypt
Už od starověkého Egypta začíná boj se zraněním či ránou nemocného
člověka. Celý svět si myslel, že medicínu a lékařství ,,vynalezli“ Řekové a
jejich bůh Asklepios. Posléze přišel historik a poutník Herodotos. Shodou
okolností právě Řek vyvrátil tento mýtus o původu medicíny. Okolo roku 450
př. n. l. navštívil ,,klenot Nilu“ a zanechal nám první ověřené zprávy o medi-
cíně. Zprávy byly starší než ty řecké. Pojednávalo se v nich o lékařích, kteří
léčili už v dobách, kdy ještě ani Řecko neexistovalo. A tak se objevily první
zprávy o medicíně a lékařství starověkého Egypta.
Mezi první písemně doložené dokumenty týkající se lékařství patří egyptské
papyry. Papyry týkající se léčby ran a komplikací s tím spojených jsou papy-
rus Ebers a Smith a Berlínský papyrus.
Berlínský papyrus (Papyrus Berlin) – pochází cca z let 1350 – 1200
př. n. l., byl nalezen v Sakkáře. Obsahoval 279 řádků a jednalo se převážně
o lékařské recepty. V papyru je zaznamenáno i léčení dětských onemocnění
a léčba popálenin. Léky a léčiva se v starověkém Egyptě uchovávaly velmi
pečlivě a při aplikaci se odměřovaly. Při jejich špatném užití by hrozilo, že by
lék mohl být neúčinný nebo smrtelný. Lékaři, tedy spíše farmaceuti, velmi
pečlivě zapisovali použité dávky léčebných přípravků a k léčivům vždy při-
kládali papyrus – dnešní příbalový leták, ve kterém popisovali, jak lék použí-
vat a v jakých dávkách. K léčbě různých onemocnění a ran se používaly různé
přípravky, např. při léčbě očních nemocí se využívala mušina, trus pelikána,
lidská moč, trus ještěrky, výměšky dítěte, trus gazely, krokodýlí trus. Toto
bylo pojmenováno jako ,,výměšková lékárna“. Sušené a rozemleté výkaly se
smíchaly s medem (nejlépe kvasícím), a to se používalo jako antiseptikum.
Močí se vymývaly oči, bahno a hlína sloužily jako obvaz. Teprve výzkum po-
tvrdil, že moč i stolice působí antibakteriálně. O velkém významu moče a sto-
lice v léčbě ran pojednává papyrus Ebers. Na léčbu hnisavých ran se používal
19
chléb upečený z nahrubo rozemletého obilí, který se nechal zkvasit, než se
přiložil na ránu. Dalším osvědčeným lékem na rány byl pivní kal, který spolu
s práškem z jeřabin sloužil jako ,,vysávač“ exsudátů ze zápalů. Sepse rány by-
la již známa v Egyptě, bojovalo se proti ní např. vypalováním rány. Ke snížení
horečky používali listy z vrby, protože obsahuje kyselinu acetylsalicylovou,
která snižuje již zmiňovanou horečku a rovněž pomáhá při zvládnutí infekce
v ráně. Když se jednalo o otevřenou ránu (řezná), přikládali na ni Egypťané
čerstvé maso a posléze přiložili obvaz. Věřili totiž tomu, že maso zabraňuje
krvácení a pomáhá stahovat a hojit ránu. Dále také používali k sutuře rány
jednoduché stripy.
Papyrus Ebers – v roce 1873 si v Luxoru George Ebers koupil papyrus,
hned první věta ho uchvátila: ,,Tady začíná kniha léčení všech částí lidského
těla...“ V této chvíli byl fascinován faktem, že papyrus je datován do roku
1585 př. n. l. Svitek byl dlouhý 20,23 m se 108 hustě popsanými odstavci, kte-
ré obsahovaly 55 receptů na léčiva na vnější použití. Nejvíce se zde hovořilo
o receptech z moče a stolice, včetně jejich specifik a užití. Zde jsou také prvně
zaznamenány antibakteriální účinky jak již zmiňovaných výměšků, tak i bahna
a půdy. V papyru je také zmínka o ,,zlé nemoci“, ve své podstatě se jedná
o záznam o těžkých průjmech, úplavici, tyfu a choleře.
Papyrus Smith byl napsán asi v roce 1550 př. n. l., a šlo o opis staršího
papyru. Pocházel z hrobu v Thébách, délka je 4,68 m. Papyrus je odborníky
označován za první učebnici chirurgie, interního lékařství a farmacie z období
2500 – 2000 př. n. l. Svitek obsahuje mnoho pouček (min. 48), které dělí ne-
moci podle: popisu, diagnózy, prognózy a léčby na různé kategorie. Zde se
také nachází velmi vzácná kapitola pojednávající o srdeční soustavě, pojme-
novaná jako ,,Lékařovo tajemství – Vědomosti o pohybech srdce a vědomosti
o srdci“.
20
2.2 Hippokratés z Kósu
Byl nejslavnější lékařem antického Řecka, filosofem, zakladatelem lé-
kařské školy a je považován za „otce medicíny“. Žil v letech 460 př. n. l. – 377
př. n. l. Je autorem cca 50 lékařských textů, které jsou známy jako soubor
„Corpus hippocraticum“ v nichž rázně odmítl primitivní šarlatánství a položil
základy medicíny jako vědeckého oboru. Soubor obsahuje práce z chirurgie,
anatomie, fyziologie a dietetiky. Bývá mu také přisuzováno autorství Hippo-
kratovy přísahy – souboru etických pravidel v jednání lékaře. Hippokratés hlá-
sal, že nemoc není dílem nadpřirozených sil, ale že to je odpověď organismu
člověka a jeho šťáv na zevní prostředí. Rozeznává čtyři druhy lidských šťáv:
krev, hlen, černá a žlutá žluč. Tuto humorální metodu v později převedl
v ucelenou teorii Galénos.
Prvotním impulsem Hippokratovy cesty za medicínou byly jeho předci,
pocházel z rodiny léčitelů. Další krok k uznání získal v roce 429 př. n. l., kdy
v Athénách vypukla epidemie moru. Hippokratés byl přivolán na místo neštěsí
a měl za úkol mor zastavit. Rada byla jednoduchá – v nejvíce postižených uli-
cích nechal zapálit ohně, a tímto ,,vydezinfikoval“ smrtící výpary z morových
ran. Metody antisepse využíval i v léčbě ran. Víno používal jako primitivní
antiseptikum. Dále dal i základ konceptu primárního a sekundárního hojení
ran.
2.3 Aulus Cornelius Celsus
Aulus Cornelius Celsus žil v letech 25 př. n. l. – 50 př. n. l. Byl jeden
z nejvýznamnějších lékařských spisovatelů, encyklopedistů za vlády císaře
Tiberia. Napsal velmi rozsáhlé dílo – encyklopedii, pojednávající o zeměděl-
ství, válečném umění, filosofii, rétorice, zákonu a medicíně. V jeho díle „De
medicina“ se zmiňuje o čtyřech základních znacích zánětu: dolor, calor, tu-
mor, rubor. Posléze (cca za 200 let později) tento soubor doplnil Galénos
o pátou známku zánětu – o funcio laesa. Jeho dílo bylo zapomenuto v toku
21
času, až posléze bylo v roce 1478 objeveno papežem Mikulášem V. ve Vati-
kánské knihovně.
2.4 Galén
Claudius Galenus, známý spíše jako Galén žil v letech 129-216 n. l. Pa-
třil k nejznámějším starověkých lékařům. Narodil se v Pergamu. Zabýval se
kromě lékařství také architekturou, astrologií, filosofií a zemědělstvím. Cca
roku 148 – 149 odešel do Alexandrie i jiných měst studovat lékařství. Po ná-
vratu ze studií pracoval jako ošetřovatel gladiátorů. Právě v této době se nejví-
ce seznámil s ranami. Naučil se mnoho lékařských postupů o ošetřování úrazů
a ran. Zranění označoval jako okno do lidského těla. ,,Všiml si, že když se
přetne nerv, ochrne sval, který k němu náleží, a že žíly vedou krev a ne vzduch,
jak se mnoho lidí té doby domnívalo. V něčem se, dle mínění moderní medicí-
ny, mýlil - třeba že lidské zdraví závisí na rovnováze čtyř tekutin: krvi, hlenu,
žluté a černé žluči. Ale i přes své omyly se stal lékařem římských císařů a do-
sáhl velkého ohlasu. Například jeho pouštění žilou (phlebotomie, bloodletting)
přetrvalo v medicíně až do devatenáctého století”18. Mezi jeho nejznámější
díla patří Sbírka Důležitost částí lidského těla (On the Usefullnes of the Parts
of the Human Body).
2.5 Ambroise Paré
Francouzský chirurg se narodil roku 1510 v Bourg-Heresnt. Vyučil se
ranhojičem, holičem a sazebníkem. Jelikož dychtil po vyšším vzdělání, dostal
se až do Paříže, kde se stal pomocným chirurgem v pařížské nemocnici. Zde si
prožil na vlastní tělo i mor. Morová epidemie měla pro Parého i pozitivní vý-
sledek, přinesla mu mrtvá těla pro jeho pitvy. Díky svých nasbíraným zkuše-
nostem se stal hlavním chirurgem Karla IV. a Jiřího III. Další chirurgické zku-
šenosti získal jako polní felčař, kde zavedl a poprvé vyzkoušel nové typy ošet-
18
WIKIPEDIA, 2010
22
řování ran. ,,Již při první výpravě do italského Piemnotu v roce 1537 poznal,
že střelné rány nejsou ,,otrávené střelným prachem“ a není je proto nutné vy-
palovat vroucím olejem z černého bezu, což byl až dosud obvyklý způsob jejich
prvního ošetření. U tohoto jeho objevu sehrála svou roli náhoda – bezový olej
mu došel, a tak musel nasadit svůj další studený obklad, který používal pro
jiné typy zranění (směs žloutku, růžového oleje a terpentýnu). Ráno zjistil, že
nejen nedošlo k otravě, ale takto ošetření pacienti se cítili daleko lépe než ti,
kteří postoupili vypalování svých ran vroucím olejem“19. Poznatky
z ošetřování ran, sesbírané z různých válečných tažení, posléze roku 1545
publikoval v knize ,,Metoda ošetřování ran způsobených arkebuzami a jinými
palnými zbraněmi.“ ,,Paré se také jako první zmiňuje o čištění otevřených ran
larvami hmyzu. Ke zlepšení výsledků hojení ran používal stříbrné plátky“20.
,,Rok 1552 je spojen s jeho dalším převratným objevem – podvázáním cév při
amputacích (tzv. ligaturou). Paré po amputaci nepoužil k zastavení krvácení
připravené rozžhavené železo, ale zachytil tepny a velké žíly kleštičkami, na-
vlékl jehlu a provedl jejich podvázání“21. Paré se do dějin medicíny zapsal
také mnoha vynálezy, např. protézami různých částí těla, korzety, ale i chirur-
gickými nástroji (viz stomatologický nástroj tzv. pelikán). Zemřel v roce 1590.
2.6 Období asepse a antisepse
Přes všechna opatření, která lékaři s ranami prováděli, ve většině přípa-
dů docházelo k infekcím. Až s objevem asepse došlo k zvratu. Převážná větši-
na ran byla kontaminována choroboplodnými zárodky baktérií, virů, plísní
nebo parazitů. Mnoho lékařů hledalo postupy, které by zabránily kontaminaci
rány mikroorganismy. Průkopníků bylo mnoho, ale mezi nejdůležitější patří:
Robert Koch (11. prosince 1843 – 27. května 1910) – německý lékař
mikrobiolog, objevitel původce tuberkulózy a cholery, nositel Nobelovy ceny
19
ŠVEJNOHA, 2009, s. 22 20
STRYJA, 2008, s. 15 21
ŠVEJNOHA, 2009, s. 22
23
za medicínu. ,,Vyvinul obrovské množství postupů fixace, barvení a fotogra-
fování histologických preparátů a nové způsoby pěstování čistých bakteriál-
ních kultur. V roce 1882 zveřejnil práci, v níž jako první popsal Mycobacteri-
um tuberculosis, který se také někdy nazývá Kochův bacil, a stanovil nová epi-
demiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce
1883 objevil Vibrio cholerae a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou.
V roce 1885 se stal profesorem hygieny na univerzitě v Berlíně. V roce 1891
se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob a zůstal jím až do roku
1904“22.
Louis Pasteur (27. prosince 1822 – 28. září 1895) – francouzský lékař,
chemik a biolog, zakladatel mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcíny
proti vzteklině. ,,Další významné výzkumy provedl v oblasti mléčného, octové-
ho a alkoholového kvašení. Prokázal, že kvašení je životní projev mikroorga-
nismů, že různé mikroorganismy způsobují různé typy kvašení a vypracoval
metodu tepelné sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv.
pasterizace. Pokračoval ve výzkumu a vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba
a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Lister
založil na jeho práci teorii aseptické operace). Vyvrátil též teorii abiogeneze.
Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování proti
vzteklině (po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na své vlastní
osobě). Jím ustavený postup výroby vakcíny vysoušením králičí míchy se všeo-
becně používal až do konce 50. let 20. století. Založil Pasteurův ústav v Paříži,
který dodnes představuje jeden z vrcholů mikrobiologického výzkumu“23.
Joseph Lister (5. dubna 1827 – 10. února 1912) – anglický lékař, který
se proslavil zavedením antisepse pomocí fenolu, který používal při chirurgic-
kých zákrocích. ,, Lister byl ovlivněn Pasteurovými a Kochovými pracemi
o bakteriích. Uvědomil si nebezpečí, jež hrozí otevřeným ranám od mikrobů
přenášejících nemoci a mezi jiným způsobujících zánětlivé hnisání. Dospěl
tedy k názoru, že se nákaze při operaci musí předejít. Zrodil se pojem antisep-
22
WIKIPEDIA, 2010 23
WIKIPEDIA, 2010
24
se. Udává se, že první operaci pod antisepsí provedl Lister v roce 1865. Anti-
sepse docílil obvazem nasáklým karbolovou kyselinou. Nedlouho poté, v roce
1867 na sjezdu anglických lékařů v Dublinu, přednesl Lister sdělení o antisep-
si. Lister si v karbolové kyselině (fenolu) především myl ruce, myl i všechny
chirurgické nástroje, přikládal na operační ránu obvazy v ní namočené, ba
dokonce ji rozprašoval po operačním sále. Zprvu se Lister setkával s nedůvě-
rou u většiny chirurgů, antisepse pro ně znamenala cosi nezvyklého, ale v se-
dmdesátých letech 19. století už se našli chirurgové, kteří s ním souhlasili
a přidávali se k němu. Antisepse si klestila cestu do více a více operačních
sálů a chirurgických pracovišť. Antisepse, již vynalezl Joseph Lister, způsobila
revoluci v chirurgii a tím záchranu miliónů operovaných. Proto má Joseph
Lister v dějinách světového lékařství své přední místo“24.
William Stewart Halsted (1852 – 1922) – lékař, který při operacích kýly
používal stříbrný drát jako prevenci infekce. ,,Používal také stříbrnou fólii ke
kontrole operační infekce. V 19. století sloužil roztok AgNO3 jako antisepti-
kum u popálenin“25.
Alexander Fleming (6. srpna 1881 – 11. března 1955) – skotský lékař,
objevitel prvního antibiotika – penicilínu a baktericidních účinků lysozymu.
,,V roce 1928 Fleming objevil penicilin, k tomto objevu došlo z části náhodou,
Fleming totiž náhodou našel na staré petriho misce plíseň usazenou na agaru.
Tato plíseň vylučovala látku, která hubila mikroby kolem. Jeho přítel- slavný
americký mykolog Tom určil tuto plíseň jako Penicillium Notatum. Fleming
tuto plíseň podrobil zkoumání a zjistil, že hubí většinu mikrobů, které při
zkoumání použil, kromě mikrobu způsobujícího tyfus. V roce 1941 se začal
penicilin masově vyrábět a používat v medicíně“ 26 . Za objev penicílinu dostal
Fleming v roce 1945 Nobelovu cenu. ,,V roce 1922 Fleming zjistil, že se lyso-
zym je schopen zabíjet mikroorganismy, podle tehdejších znalostí nezabíjí
všechny mikroby, ale působí jen na neškodné organismy. Fleming si uvědomil,
24
WIKIPEDIA, 2010 25
STRYJA, 2008, s. 15 26
WIKIPEDIA, 2010
25
že tak lze pomocí lysozymu určovat, který mikroorganismus je patogenní
a který je neškodný“27.
2.7 20. a 21. století
V dnešní době jde výzkum v oblasti léčby ran velmi rychle vpřed. Dalo
by se říci, že skoro každý den uvádějí významní výrobci léčiv na trh nové
a nové přípravky. Ale průkopníkem v tzv. vlhké terapii je Prof. Winter. ,, Jako
první popsal, že udržování rány ve vlhkém stavu urychluje reepitalizaci. První
skupinou moderních krytí na sekundárně se hojící rány byly hydrokoloidy, kte-
ré se používají v praxi od 70. let 20. století.“28 V roce 1968 začal Charles Fox
používat k léčbě ran krém sulfadiazinu stříbra. ,, Vzhledem k narůstající re-
zistenci bakterií vůči antibiotikům dochází k renesanci využití stříbra v hojení
ran. Na přelomu 20. a 21. století můžeme vidět obrovský rozmach krytí
s obsahem stříbra“ 29.
Více o léčbě chronických ran v dnešní době je uvedeno v následujících
kapitolách této diplomové práce, které podrobně nastiňují problém hojení ran,
fázového ošetřování ran či faktorů, které ovlivňují rány při jejich hojení.
27
WIKIPEDIA, 2010 28
STRYJA, 2008, s. 16 29
STRYJA, 2008, s. 16
26
3 PROCES HOJENÍ RAN
Proces hojení ran probíhá ve třech fázích. Tyto fáze jsou vzájemně pro-
pojené a nelze je jednoznačně od sebe oddělit. Nelze proto přesně určit, jak
dlouho která fáze trvá, jsou propojeny i časově. Jedná se o fázi exsudativní,
proliferační a diferenciační. V praxi se pro zjednodušení tyto fáze nazývají
jako fáze čištění, fáze granulační a epitelizační.
3.1 Zánětlivá neboli exsudativní fáze
Podle Germanna: ,,Zánětlivá (exsudativní) fáze začíná v okamžiku po-
ranění a trvá za fyziologických podmínek asi tři dny. První cévní a buněčné
reakce spočívají v zastavení krvácení srážením krve a jsou ukončeny po cca
10 minutách. Dilatací cév a zvýšením permeability kapilár poté dochází
k zesílené exsudaci krevní plazmy do intersticia. Tím se podporuje migrace
leukocytů, především neutrofilních granulocytů a makrofágů, do oblasti rány.
Jím příslušná obrana proti infekcím a pomocí fagocytózy se podílejí na čistění
rány. Současně uvolňují biochemicky účinné mediátorové substance, kterými
se aktivují a stimulují buňky důležité pro další fáze hojení. Klíčová role přitom
připadá makrofágům a jejich dostatečný počet má rozhodující význam pro
postup hojení rány“30.
Pejznochová k tomu dodává: ,, … zánětlivá reakce probíhá v každé rá-
ně, tedy i s intaktním povrchem kůže. Zánět ale probíhá intenzivněji u otevře-
ných ran, které jsou bakteriálně znečištěné a kde musejí být redukovány mik-
roorganismy a odstraněn buněčný detritus a eventuální cizí tělesa“31.
30
GERMANN, 2002, s. 24 31
PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 48
27
3.2 Proliferační fáze
Germann proliferační fázi definuje takto: ,,Během druhé fáze hojení ran
převažuje proliferace buněk s cílem vytvořit nové cévy a vyplnit defekt granu-
lační tkání. Tato fáze začíná asi 4. den po vzniku rány, ale podmínky pro její
vznik byly vytvořeny již ve fázi zánětlivě-exsudativní : nezraněné fibroblasty
z okolní tkáně mohou migrovat do vytvořeného trombu a fibrinové sítě a vyu-
žívat je jako provizorní matrix. Cytokiny a růstové faktory stimulují a regulují
migraci a proliferaci buněk, které jsou zodpovědné za novotvorbu tkáně
a cév“32.
3.3 Fáze diferenciace a přestavby
,,Mezi 6. a 10. dnem od poranění začíná vyzrávání kolagenních vláken.
Rána se kontrahuje, granulační tkáň se stává chudší na vodu a cévy, zpevňuje
se a přeměňuje se v jizevnatou tkáň. Epitelizace, která v sobě zahrnuje tvorbu
nových epidermálních buněk mitózou a buněčnou migrací, která probíhá
přednostně z okrajů rány, poté celý proces hojení ran zakončuje“ 33.
Na základě nových výzkumů dodává, že ,,Kontrakce rány vede k tomu,
že oblast ,,neúplné reparace“ je co nejmenší a že se rány spontánně uzavírají.
Je tím účinnější, čím volnější a pohyblivější je kůže vůči spodině. Na rozdíl od
dřívější představy, že kontrakce rány probíhá smršťováním se kolagenních
vláken, se dnes ví, že toto smršťování hraje pouze podřadnou roli. Za kontrak-
ci jsou mnohem více zodpovědné fibroblasty granulační tkáně, která se po
ukončení své sekreční činnosti přemění částečně ve fibrocyty (klidová forma
fibroblastů) a částečně v myofibroblasty. Myofibroblast se podobá buňkám
hladkého svalstva a stejně jako ony obsahuje svalovou bílkovinu aktomyozin,
která je schopna kontrakce. Myofibroblasty se kontrahují a tím se současně
napínají kolagenní vlákna. Tímto pochodem dochází ke smršťování jizevnaté
tkáně a ke stahování okrajů rány“34.
32
GERMANN, 2002, s. 29 33
GERMANN, 2002, s. 32 34
GERMANN, 2002, s. 32
28
Posledním krokem k úplnému zhojení rány je epitelizace. Germann
o epitelizaci mluví jako o ,, Překrytí rány kůží tvoří závěr procesu hojení, při-
čemž procesy epitelizace jsou velmi těsně spjaty s pochody tvorby granulací.
Z granulační tkáně za prvé vycházejí chemotaktické signály k procesu epiteli-
zace z okrajů rány, a za druhé buňky epitelu potřebují ke své migraci vlhkou
skluznou plochu. Také reepitalizace je komplexním procesem, který spočívá
v posílení mitóz v bazální vrstvě epidermis a v migraci nových epitelových bu-
něk z okrajů“ 35.
35
GERMANN, 2002, s. 32
29
4 FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ HOJENÍ RAN
V zásadě každý živý organismus disponuje řadou mechanismů, pomocí
kterých by měl být schopen vyrovnat se se vznikem rány a zhojit ji. V mnoha
případech se stává, že tomu tak z různých příčin není a rány se prakticky neho-
jí nebo hojí velmi obtížně, za hodně dlouhou dobu a mnohdy recidivují. Vzni-
kají tak chronické rány. Na procesu špatného hojení ran se podílí mnoho fak-
torů, které většinou bývají děleny do dvou skupin, a to na faktory vnitřní
a zevní (vnější).
4.1 Vnitřní faktory ovlivňující hojení ran
Mezi vnitřní faktory, které ovlivňují hojení ran, patří stav výživy orga-
nismu, zejména pak stav stopových prvků a vitamínů v těle. Dále sem patří
poruchy imunity, stáří pacienta, tkáňová hypoxie, primární onemocnění a psy-
chosociální aspekty.
4.1.1 Stav výživy
Výživa neboli nutrice je pro zdravého jedince prvotním předpokladem
zachování života. O to více potřebují kvalitní výživu jedinci nemocní. I léčení
ran je velmi ovlivněno stavem výživy. Nedostatek živin se nazývá malnutrice.
Malnutrice výrazně ohrožuje regeneraci organismu, a tím pádem i rány. Mal-
nutrice je stav ,, ….. způsobený nedostatkem živin. Je možné je klasifikovat
z několika hledisek. Výstižné je dělení na malnutrici marantického a kwashior-
korového typu. Marantický typ (proteino-kalorická malnutrice)- při nedosta-
tečném přívodu energie a proteinů je energie získávána z tukových zásob. Ne-
mocný pozvolna kachektizuje v průběhu týdnů a měsíců, laboratorní bioche-
mické vyšetření krve bývá dlouho v normě. Tento typ poruchy výživy se vysky-
30
tuje u pacientů s nemocemi zažívacího traktu, s nádorovými chorobami, neu-
rologickými onemocněními a psychiatrickými poruchami. Kwashiorkorový typ
(deficit proteinů) – při stresovém hladovění či nedostatku hodnotných proteinů
je energie čerpána z aminokyselin proteinových zásob. Porucha vzniká rychle,
během několika dnů či týdnů. Denně může být spotřebováno až 300g svalstva.
Postihuje nemocné v kritických stavech, po rozsáhlých chirurgických výko-
nech, s popáleninami, s akutní pankreatitidou“36.
Proces hojení ran je také ohrožen, když tělu pacienta chybí vitamíny,
stopové prvky, minerální látky, které jsou nutné pro správné biochemické po-
chody v organismu. ,,Vitamíny fungují v procesu hojení ran jako koenzymy pro
nejrůznější biochemické reakce, přičemž klíčovou pozici má obzvláště vitamín
C. Bez vitamínu C se syntetizuje pouze méněcenný kolagen, který je do oblasti
rány produkován pouze v malém množství. Protože tvorba stabilního kolagenu
souvisí s kvalitou vývoje kapilár, jsou vlásečnice při nedostatku vitamínu C
zvýšeně fragilní. Další důležitou součástí procesu hojení je vitamín A, který je
nepostradatelný pro syntézu glykoproteinů a proteoglykanů. Nedostatek vita-
mínu A proto vede ke zpomalení syntézy kolagenu a ke snížení jeho stability,
k opoždění epitelizace a k výskytu těžkých infekcí“37.
Minerální látky jsou také velmi důležité pro dobré hojení ran. Za
zmínku stojí železo a měď, jež napomáhají k tvorbě kolagenu, a zinek podpo-
ruje syntézu proteinů, proliferaci fibroblastů a epidermálních buněk.
4.1.2 Stáří pacienta
Dle Germanna: ,,Poznatky z klinického výzkumu připouštějí závěr, že
fyziologické stárnutí zpomaluje procesy hojení rány redukcí buněčných aktivit,
což může mít za následek zhoršení výsledné kvality hojení. Vlastní poruchy
36
VRZALOVÁ, 2009, s. 15 37
GERMANN, 2002, s. 39-40
31
procesu hojení rány většinou souvisejí s polymorbiditou pacientů, se špatným
stavem imunity, s nedostatečnou výživou atd.“38.
4.1.3 Stav imunity
Důležitou roli při hojení ran hraje stav imunitního systému jedince, tedy
obranyschopnost jeho organismu. Při imunodeficiencích dochází
k prodloužení doby hojení, k infekcím rány nebo k nedoléčení defektu. Poru-
chy imunity mohou nastat po velkých a rozsáhlých operačních výkonech, po
infekcích různého původu (parazitární, bakteriální, virové), po popáleninách
apod.
4.1.4 Tkáňová hypoxie
Kyslík je pro lidský organismus životně důležitý. Bez něho by nebyl ži-
vot. Kyslík je transportován krevním a cévním systémem do tkání člověka. Při
poruše těchto systémů dojde k tkáňové hypoxii. ,,Tkáňová hypoxie má kom-
plexní negativní vliv na hojení. Snížení kyslíku vede k poruše hojení v důsledku
narušení syntézy kolagenu (porucha síťování kolagenních vláken – porucha
hydroxylace prolinu a lysinu). Dalším důsledkem je predispozice k bakteriální
infekci, ke které dochází v důsledku poškození baktericidních reakcí makrofá-
gů a granulocytů“ 39.
4.1.5 Primární onemocnění
Na hojení ran má zpomalující až zastavující efekt i základní onemocně-
ní pacienta. Mezi tyto zpomalující nemoci patří: onemocnění imunitního sys-
tému (nádorová onemocnění, infekce), onemocnění vazivové tkáně (revmatic-
ké choroby), cévní onemocnění (ischemická choroba dolních končetin), nemo-
ci látkové výměny (diabetes mellitus).
38
GERMANN, 2002, s. 38 39
STRYJA, 2008, s. 25
32
4.1.5 Psychosociální aspekty
Léčení, především chronických ran, potřebuje mnoho času. Léčba je
zdlouhavá, ale i ekonomicky náročná. Tento aspekt se může odrazit v psychice
pacienta. Mnoho nemocných psychicky nezvládne dlouhotrvající léčbu rány
a propadne psychickým problémům. Silnou roli v léčbě ran hraje ukázněnost
pacienta, který dbá doporučení lékařů. Velkým problémem jsou také návykové
látky. Negativně ovlivňuje proces hojení např. abusus alkoholu, nikotinu či
drog.
4.2 Zevní faktory ovlivňující hojení ran
Zevní faktory mají jednu výhodu oproti vnitřním – jsou lépe definova-
telné, ale hlavně jsou již dnes ovlivnitelné. To znamená, že je můžeme při po-
tížích s hojením odstranit nebo alespoň zmírnit dávkování např. u farmakote-
rapie.
4.2.1 Farmakoterapie
I podávaná farmaka můžou negativně ovlivnit léčbu rány. Mezi lékové
skupiny ovlivňující hojení ran patří cytostatika, imunosupresiva, antikoagu-
lancia, antiflogistika, kolchicin.
4.2.2 Infekce
Podle Stryji: ,,Běžnou příčinou zpomaleného hojení je infekce rány.
Každá chronická rána je dříve nebo později kontaminována bakteriemi
z okolního prostředí. To, zdali vznikne manifestní ranná infekce, záleží na vi-
rulenci mikroorganismu, vnímavosti organismu pacienta, bakteriální zátěži
a agresivitě bakteriálních toxinů. Hranicí mezi běžnou bakteriální kolonizací a
kritickou kolonizací spodiny rány je 105 mikroorganismů na 1g nebo 1cm2
tkáně. Důsledkem ranné infekce je prodloužení, respektive stagnace hojení
v zánětlivé fázi, flegmóna měkkých tkání v okolí, zvýšená koncentrace bakteri-
33
álních proteáz a zvýšené hladiny protizánětlivých cytokinů na spodině rány.
Infekční ranné komplikace se mohou projevovat abcesy, píštělemi, prodlouže-
ným hojením rány i vznikem sepse“40.
4.2.3 Stav rány
Jak rána vypadá, je důležitým prvkem v léčbě. Je nutné při prvním kon-
taktu s ranou, při odebrání anamnézy a nastavení optimální léčby, posuzovat
i vzhled rány. Na ráně si všímáme rozsahu poškození - jak je rána veliká, hlu-
boká, zda zasahuje hlouběji do okolních struktur jako, jsou fascie, svaly, šla-
chy atd. Dále posuzujeme i okraje rány. Jsou-li hladké, nepravidelné,
s podminováním či choboty. Je nutné zjistit stav spodiny rány a určit podíl
nekrotické tkáně, povahu nekróz, krusty, povlaky, infekci či cizí tělesa v ráně.
Stryja ve své publikaci Repetorium hojení ran o nekróze píše: ,,Nekróza je
devitalizovaná tkáň na spodině rány výrazně zpomalující hojení. Je růstovým
médiem pro bakterie a zdrojem endotoxínů, které inhibují migraci fibroblastů
a keratinocytů v ráně. Nekróza je také zdrojem zápachu, zvyšuje rannou se-
kreci, blokuje hojení mechanicky, působí jako cizí těleso ponechané v ráně“ 41.
Dalším faktorem, na který se soustřeďujeme při popisu rány, je povaha exsu-
dace (hemoragická, hemoragicko-serózní, purulentní sekrece). Musíme zjistit
i lokalizaci rány, zda je v dobře či špatně prokrvené oblasti. V poslední řadě se
zabýváme i stářím rány - zda se jedná o akutní ránu nebo o ránu staršího data
či chronickou.
4.2.4 Ošetřování rány
Zevním faktorem, který lze ovlivnit, patří kvalitní ošetření rány a nasta-
vení jednotlivých vhodných terapeutických opatření. Správný léčebný postup
je založen na spolupráci mnoha lékařských odvětví. Obor léčby ran je proto
interdisciplinární. Podílejí se na něj např. chirurgové při ošetřování akutních 40
STRYJA, 2008, s. 27 41
STRYJA, 2008, s. 27
34
traumat, ale i kvalifikované zdravotní sestry při komplexních kauzálních tera-
piích. I Stryja se zmiňuje o velké úloze zdravotních sester při léčbě ran a na-
stavení vhodných prostředků pro správné zhojení. ,,Poškození spodiny rány
může dojít i nevhodně zvolenými prostředky lokálně používaných antiseptik,
antibiotik a chemických látek při chemickém débridementu, či vysychání spo-
diny rány při aplikaci nevhodného krytí“42.
42
STRYJA, 2008, s. 28
35
5 FÁZOVÉ OŠETŘOVÁNÍ RAN
Jak jsem se již zmiňovala v předchozí kapitole, hojení ran probíhá ve
třech fázích. Je proto nutné znát patofyziologické mechanismy probíhající
v ráně, aby bylo možno nastavit správnou koncepci léčení. U chronické rány je
proces ztížen řadou systémových, ale i lokálních faktorů, které zabraňují kva-
litnímu zhojení rány. Abychom předešli zdlouhavému ošetřování a hojení, je
v každé fázi doporučen systém zásad.
5.1 Ošetřování ran ve fázi zánětlivé/exsudativní
Cílem ošetřování rány v této fázi je co nejefektivněji a rychle vyčistit
spodinu defektu. Tato fáze je zdlouhavá a vyžaduje mnoho trpělivosti.
K sanaci rány se používá tzv. débridement. ,,Porucha trofiky, která má za ná-
sledek vznik vředu, podporuje chronicitu rány a do značné míry brání
v činnosti samočisticím mechanismům. Cestu ven z tohoto bludného kruhu mů-
že zajistit kompresivní terapie, která je nezbytná pro zlepšení hemodynamiky,
a dále cílená léčebná opatření vedoucí k vyčištění rány,“43 uvádí o této fázi
Gericke.
,,Chirurgický débridement je léčebný postup, jehož pomocí je možné nejrych-
leji a nejdůkladněji z rány odstranit vše, co blokuje proces hojení: již devitali-
zovanou a nekrotickou tkáň, jejíž přítomnost udržuje zánětlivý proces a před-
stavuje infekční fokus. Débridement je indikován u rozsáhlých vředů s pevně
lpějícími nekrózami a povlaky a jeho provedení je nezbytné u pokročilé celuli-
tidy a sepse. Chirurugický débridement je zákrok, který provádí lékař,
a v závislosti na stavu rány rozhoduje o tom, jestli bude nefrektomie provede-
na jednorázově operačním výkonem v celkové anestezii nebo bude prováděna
každodenním débridementem menšího rozsahu za použití skalpelu, ostré lžičky
43
GERICKE, 2002, s. 32
36
a nůžek. U klinicky manifestních komplikacích je indikován jednorázový zá-
krok, aby byla co nejrychleji odstraněna živná půda pro infekci“44.
,, Gottrup z University Center of Wound Healing v dánském Odense
definuje débridement jako odstranění cizího materiálu a nekrotických nebo
kontaminovaných tkání z traumatické nebo infikované léze. Cílem débridemen-
tu je odhalit zdravou tkáň na spodině rány a podpořit hojení. Z uvedené defi-
nice vyplývá, že pojem débridement má daleko širší význam nežli samotná
nefrektomie (odstranění mrtvé tkáně,)“ 45 dle Styji. I když jsou metody débri-
dementu známy už z dob Hippokrata, až v minulém století došlo k renesanci
této metody a rozšíření používaných metod.
V dnešní době se débridement dělí na čtyři kategorie: mechanický, au-
tolytický, chemický a enzymatický.
Mechanický débridement: ,, K čištění ran se používá již dlouhou dobu.
Mechanické odstranění nekróz se velmi dobře kombinuje s krytím, které pod-
poruje autolytický débridement. Používá se na rány s rozsáhlými nekrotickými
okrsky“46.
Autolytický débridement: ,, Je nejčastěji prováděný postup čištění ran
při používání vlhké terapie. Autolýza je závislá na vlhkém prostředí (rehydra-
tuje nekrotickou tkáň), na působení tělu vlastních enzymů (MMP – metalopro-
teináz) a fagocytóze (zprostředkované leukocyty). Dochází k postupnému
změknutí a rozpuštění odumřelé tkáně. Postup je indikován na neinfikované
rány u pacientů, kteří netolerují jiné, agresivnější formy débridementu“47.
Chemický débridement: ,,Využívá k odbourávání nekróz chemických slouče-
nin. Patří mezi ně například kyselina benzoová, kyselina salicylová nebo
chlornany. Tyto látky rozkládají mrtvé tkáně při nízkém pH, mohou způsobit
maceraci a podráždění kůže v okolí vředu. Velmi závažné důsledky má toxické
působení na granulační tkáň a toxické působení na organismus po resorpci
účinné látky rannou plochou. U čistých, neinfikovaných ran s nekrózou se 44
GERMANN, 2002, s. 70 45
STRYJA, 2008, s. 48 46
STRYJA, 2008, s. 50 47
STRYJA, 2008, s. 52
37
chemický débridement nepoužívá. Můžeme se s ním ještě setkat při débride-
mentu nekrotických popálených ploch“48.
Enzymatický débridement: ,, Využívá k čištění ran zvnějšku dodané en-
zymy, které rozkládají bílkoviny odumřelých tkání u popálenin a nekrotických
ran. Je indikován k odstranění eschary a rozsáhlejších nekróz u pacientů, kteří
netolerují jiné (agresivnější) metody débridementu, nebo v případech, kdy
okolí kožního vředu špatně reaguje na použité okluzivní a adhezivní krytí“49.
5.2 Ošetřování ran ve fázi proliferační
Cílem ošetřování rány ve fázi proliferační neboli granulační je vytvoření
vlhkého prostředí pro urychlené dělení a pohyb buněk a dále pak ochrana před
jakoukoliv traumatizací rány za předpokladu, že je spodina rány čistá. Aby-
chom udrželi ránu ve vlhkém stavu, je nutné defekt velmi dobře zvlhčovat
pomocí vhodných obvazů. Tímto způsobem docílíme v ráně růst granulací
a vyplnění defektu na úroveň okolní kůže. Vyplnění defektu granulační tkání
je nezbytných předpokladem pro následnou fázi epitelizace. Kdyby nebyla
rána zvlhčována, došlo by k odumírání buněk vysycháním. ,, Stav granulační
tkáně je důležitým indikátorem kvality reparačního procesu. Granulační tkáň
přitom může být označena jako ,,přechodná orgánová jednotka,“ která nanej-
výš citlivě reaguje na exogenní vlivy a rušivé faktory, a proto by měla být ošet-
řována co nejšetrněji. Živě červené zdravé granulace již není třeba dále čistit,
vyplachovat a není nutné aplikace extern na podporu granulace, ale k další
podpoře růstu stačí vytvoření a udržování vlhkého prostředí pomocí vhodných
hydroaktivních krytí na rány. Pokud rána vyschne, dochází odumíráním buněk
k opětovné ztrátě tkáně. Granulační tkáň musí být navíc chráněna před trau-
matizací při výměně obvazu, kdy dochází k poškození granulační tkáně, která
je v důsledku přítomnosti sekretu bohatého na bílkoviny a vysokého počtu nej-
jemnějších vlásečnic náchylná ke slepení s obvazem“50. Při léčbě ran všeo-
48
STRYJA, 2008, s. 54 49
STRYJA, 2008, s. 54 50
ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 34
38
becně se mohou vyskytnout komplikace v podobě ekzémů či alergií v okolí
rány. Jedná se převážně o mikrobiální ekzém nebo plísně. Kontaktní alergie
může být na obvazový materiál nebo aplikovaná léčiva. ,,Jeho léčba se řídí
zásadami léčby ekzémů: akutní, mokvající ekzém se ošetřuje obkladovými roz-
toky s adstringentními, antiseptickými a antiflogistickými účinky, nesmíme
však kůži přesušit. Při léčbě subakutní nebo chronické formy ekzému používá-
me diferentní nedráždivá externa ve formě mastí nebo past, vyvarujeme se
však dlouhodobé aplikace kortikosteroidních extern, která mohou při déletrva-
jící léčbě způsobit atrofii kůže“51.
5.3 Ošetřování ran ve fázi diferenciace a přestavby
V této fázi, nazvané také jako epitelizační, vlhké prostředí podporuje
a urychluje epitelizaci a uzavírá defekt jizvou. I zde se pokračuje v zajištění
vlhkého prostředí a atraumatizaci rány obvazy na nově vytvořené granulační
tkáni. ,,Vytvořená granulační tkáň nabízí buňkám epitelu vlhkou skluznou plo-
chu a je nezbytným předpokladem pro mitózu a migraci buněk epitelu. Úkolem
krytí používaných v epitelizační fázi je i nadále udržování vlhkého prostředí
v ráně. U vředů s dobrou hojivou tendencí se objevuje nově vytvořený epitel
na okrajích rány nebo vychází z ostrůvků na spodině rány“52. I zde, v této fázi
hojení ran se vyskytují komplikace, které zpomalí nebo vůbec zastaví proces
hojení. ,,Pokud se na povrchu vředu vytvoří matná, suchá krusta, dojde
k přerušení procesu hojení a pod krustou může dojít k pomnožení mikrobů
s fétorem a tvorbou povlaků a fibrinových náletů nebo k odumření tkáně, což
zjistíme až po snesení krusty. Teprve po odstranění krusty i nekrotické tkáně
a po očištění spodiny vředu můžeme hodnotit ránu stran dalšího vývoje a lé-
čebného postupu. Přednostně se ale snažíme vytvoření krusty zabránit, např.
používáním prostředků vlhkého hojení“53. Další komplikací může být přeepi-
51
GERICKE, 2006, s. 39 52
ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36 53
ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36
39
telizování defektu, které vede ke zpomalení procesu hojení. ,,U chronických,
mnoho let trvajících ulcerací může dojít k vytvoření navalitých okrajů přeepi-
telizováním a vchlípením okrajů dovnitř, kdy další epitelizace nemůže z takto
změněných okrajů vycházet a rána se nehojí. Většinou je nutné provést oživení
okrajů rány skalpelem nebo ostrými nůžkami“54. Posledním krokem
k úplnému zhojení rány je její uzavření a pokrytí jizvou. I tento proces se ne-
musí dokonale zdařit a vznikají komplikace. ,,Všechny chronické rány se vy-
značují špatnou tendencí ke spontánní epitelizaci. Pokud je spodina rány čistá
se zdravou granulační tkání bez povlaků a výrazné sekrece, můžeme zvážit
i plasticko-chirurgický postup s možností uzavření rány transplantací kožního
štěpu (Mesh-graft) nebo Reverdinovou plastikou. Při použití Reverdinovy
plastiky jsou na zgranulovanou plochu přeneseny epidermální lalůčky, získané
z jiné části těla (nejčastěji stehna) nemocného. Z uchycených částí epidermis
se vytvoří ostrůvky, ze kterých potom pokračuje proces epitelizace. Další mož-
ností je také transplantace autologně získaných a in vitro vypěstovaných kera-
tinocytů. Kultury keranocytů jsou izolovány z kousku kůže pacienta, kdy po
odběru je speciálním ošetřením zbavena kůže tuku a spodní vrstvy dermis, dal-
ším postupem je oddělena epidermis od dermis a je získána suspenze kerano-
cytů, které jsou dále upraveny a kultivovány v růstovém médiu s řadou přísad.
V konečné fázi je po odsátí média vyrostlý epitel navrstven na gázu nebo ko-
lagenní kryt, přiložen na ránu a zafixován. Předností této metody je možnost
rychlé epitelizace, kdy při malém odběru kůže lze pokrýt velkou plochu. No-
vinkou jsou i bioinženýrsky připravená krytí nové generace, kdy jde o živou
tkáň plně ekvivalentní lidské kůži vlastnostmi, strukturou i funkcí. Keratinocyty
a fibroblasty, které jsou zde uloženy ve dvou vrstvách, pocházejí
z neonatálních tkání s velmi nízkou alogenicitou. V některých případech může
být úspěšná také lokální aplikace růstových faktorů, zejména PDWHF (Plate-
let Derived Wound Healing Formula), který se získává z a-granulí trombocy-
tů“ 55.
54
ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36 55
ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36-37
40
6 TERAPEUTICKÁ KRYTÍ RAN
Přípravků pro druhů terapeutického krytí ran je nepřeberné množství,
které navíc se neustále zvětšuje. Ve své diplomové práci jsem se přidržela
rozdělení, které uvádí Stryja ve své publikaci ,,Repetitorium hojení ran“.
6.1 Gázová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: tradiční krytí rány
Složení: kompresy tkané z bavlněných vláken
Indikace: primární krytí rány, slabě a středně erudující sekundárně se hojící
rány, rozpadlé rány s podminovanými okraji
Produkty: Sterilux, Steriko“56
6.2 Neadherentní savá krytí
,,Terapeutická skupina krytí: nízce adherentní absorpční krytí na rány
Složení: absorpční jádro krytí v obalu z neadherentního materiálu
Indikace: ošetřování čistých, lehce až středně erudujících povrchních ran
Produkty: Melolin, Release“57
6.3 Neadherentní antiseptická krytí
,,Terapeutická skupina krytí: neadherentní krytí s doplňky
Složení: jod-povidon, stříbro, chlorhexidin, krytí s obsahem medu
Indikace: prevence vzniku infekce, profylaktické ošetření invazivních vstupů,
terapie lokální infekce na akutních i chronických ranách
Produkty: Inadine, Atrauman Ag“58
56
STRYJA, 2008, s. 134 57
STRYJA, 2008, s. 135 58
STRYJA, 2008, s. 136
41
6.4 Impregnovaná gázová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: krytí rány
Složení: kompresy tkané z bavlněných vláken s obsahem dalších účinných lá-
tek
Indikace: erudující rány, podminované a infikované kožní vředy, ochrana rány
a jejího prostředí
Produkty: gáza v kombinaci s Hyiodinem, Betadinem“59
6.5 Hydroaktivní krytí
,,Terapeutická skupina krytí: hydroaktivní krytí na rány se superabsorpčním
jádrem
Složení: absorpční polštářek s polyakrylátovým jádrem s Ringerovým rozto-
kem
Indikace: udržení vlhkého prostředí v ráně, podpora granulace, autolytický
débridement, sanace hlubokých i povrchových ran
Produkty: TenderWet“60
Gericke a Švestková o přípravku TenderWet uvádějí: ,,TenderWet je
polštářek na rány, složený z více vrstev, který má v centrální části svého savé-
ho a vyplachovacího tělesa superabsorbující polyakrylát. Tento superabsor-
bent bez obsahu aktivní látky se před použitím aktivuje odpovídajícím množ-
stvím Ringerova roztoku, který je pak po dobu několika hodin průběžně uvol-
ňován do rány. Permanentním přísunem Ringerova roztoku se aktivně změkču-
jí a rozpouštění nekrózy“61.
59
STRYJA, 2008, s. 137 60
STRYJA, 2008, s. 138 61
GERICKE, 2006, s.42
42
6.6 Absorpční krytí se savým jádrem
,,Terapeutická skupina krytí: vysokoabsorpční krytí na rány
Složení: jádro obsahuje superabsorpční polymery, obal hypoalergenní poly-
propylen
Indikace: prevence a terapie macerace rány a okolí, podpora vlhkého prostře-
dí v ráně, autolytický débridement, sekundární krytí na rány
Produkty: Sorbit Sachet S“62
6.7 Absorbční hydroaktivní krytí
,,Terapeutická skupina krytí: polyuretanové krytí se superabsorpční složkou
Základní charakteristika: adhezivní pěnové krytí s polyakrylátovým superab-
sorbentem nebo polyuretanové krytí s vrstvou vláken Hyddrofiber a vrstvou
kontaktního adherentního hydrokoloidu
Indikace: nízce až středně exsudující neinfikované rány, terapie a prevence
macerace okolí rány
Produkty: Cutinova Hydro, Versiva XS“63
6.8 Transparentní filmová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí
Složení: průhledný selektivně propustný polyuretanový film a akrylátové hy-
poalergenní lepidlo.
Indikace: povrchní rány bez sekrece nebo s minimální sekrecí, v kombinaci
s hydrogely autolytický débridement suché nekrotické rány, ochrana okolí rá-
ny před macerací a kontaminací zvenčí, ochrana cévního vstupu před konta-
minací včetně jeho fixace, pooperační krytí, ochrana kůže v rizikových oblas-
tech před působením vlhkosti
Produkty: Tegaderm, Flexigrid“64
62
STRYJA, 2008, s. 140 63
STRYJA, 2008, s. 141 64
STRYJA, 2008, s. 143-144
43
6.9 Tenké hydrokoloidy
,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní hydrokoloidní krytí
Složení: semipermeabilní polyuretanový film s tenkou vrstvou hydrokoloidu
Indikace: slabě exsudující rány a povrchní granulující kožní vředy, profylak-
tické použití k prevenci poranění kůže, rány bez zjevných známek infekce
s nízkou až střední sekrecí, ochrana okolí vředů před poškozením
Produkty: Granuflex extra thin, Hydrocoll thin tenké hydrokoloidní krytí“65
6.10 Hydrokoloidy (standartní tloušťky)
,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí
Složení: tenká polyuretanová pěna a semipermeabilní film, disperze želatiny,
pektinu a karboxymethylcelulózy, polymerů a pojiv
Indikace: granulující rány bez zjevných známek infekce s nízkou až střední
sekrecí, autolytický débridement včetně suchých eschar
Produkty: Granuflex, Comfeel, Suprasorh H“66
6.11 Polyakrylátová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí
Složení: semipermeabilní transparentní film Tegaderm po obou stranách čiré-
ho akrylátového polymerního jádra, neobsahuje vodu
Indikace: primárně i sekundárně se hojící rány a kožní vředy se střední sekre-
cí, neinfikovaná povrchní nekrotická rána
Produkty: Tegaderm absorbent clear acrylic dressing“ 67
65
STRYJA, 2008, s. 145 66
STRYJA, 2008, s. 146-147 67
STRYJA, 2008, s. 148
44
6.12 Hydrokoloidy v gelu a pastě
,,Terapeutická skupina krytí: hydrokoloidy
Složení: hydrokoloidy, algináty a enzymy
Indikace: granulující rány s kavitami, podminovanými okraji a hrbolatou spo-
dinou bez zjevných známek infekce, s nízkou až střední sekrecí
Produkty: Granuglex pasta, Flamigel, Comfeel zásyp na rány“68
6.13 Hydrofiber
,,Terapeutická skupina krytí: hydrokoloidy/Hydrofiber
Složení: vlákno Hydrofiber bez stříbra nebo s obsahem stříbrných iontů
Indikace: středně až silně exsudující rány, prevence i terapie macerace spodi-
ny rány a okolí, terapie kontaminovaného kožního vředu, středně exsudující
rány se známkami kritické kolonizace nebo lokální infekcí
Produkty: Aquacel, Aquacel Ag“69
6.14 Hydrogelová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: semiokluzivní krytí nebo gely do kavit
Složení:obsahují hydrofilní polymery s vysokým obsahem vody (algináty, pek-
tiny) a doplňky NaCl, med aj.
Indikace:slabě až středně secernující rány, autolytický débridement, výplň
do kavit a hlubokých vředů, podpora granulace a epitelizace, udržování vlh-
kého prostředí
Produkty: Granugel hydrokoloidní gel, Hypergel, Nu-gel hydrogel
s alginátem“70
68
STRYJA, 2008, s. 150 69
STRYJA, 2008, s. 151-152 70
STRYJA, 2008, s. 153-154
45
6.15 Prostředky s kyselinou hyaluronovou
,,Terapeutická skupina krytí: neadhezivní gelové prostředky s obsahem kyseli-
ny hyaluronové
Složení:Hyiodine – komplex hyaluronát sodný-jod-jodid draselný, voda
Indikace:krytí, débridement a hydratace plošných i hlubokých kožních vředů,
podpora granulace a epitelizace, udržování vlhkého prostředí
Produkty: Hyiodine“71
6.16 Neadherentní mřížky na rány
,,Terapeutická skupina krytí: neadherentní kontaktní mřížky
Složení: kontaktní traumatická mřížka s obsahem silikonu, vazelíny, parafínu
Indikace:středně až mírně exsudující rány ve stádiu granulace a epitelizace,
ochrana granulační tkáně před poraněním při výměně krytí, krytí kožních
transplantátů, popálenin, odběrových ploch apod.
Produkty: Lomatuell H, Atrauman, Grassolind“72
6.17 Neadherentní pěnová krytí
,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí na rány
Složení: vnější semipermeabilní vrstva, vnitřní vrstvu tvoří vysoce absorpční
jádro z polyuretanové pěny
Indikace: neinfikované, mírně, středně až silně exsudující rány ve fázi granu-
lace a epitelizace, exkoriace, dekubity, ulcus cruris, odběrové plochy, popále-
niny, terapie a ochrana spodiny a okolí rány před macerací, rány s potřebou
redukovat množství granulační tkáně
Produkty: Tielle, Comfeel Biatain, PermaFoam, Suprasorb P“73
71
STRYJA, 2008, s. 155 72
STRYJA, 2008, s. 158 73
STRYJA, 2008, s. 159-160
46
6.18 Polyuretanové pěny se silikonem
,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí
Složení: vnější semipermeabilní polyuretanová membrána, vnitřní vrstvu tvoří
vysoce absorpční jádro s polyuretanové pěny, kontaktní polyuretanová pěna
pokrytá silikonem
Indikace: neinfikované, mírně, středně až silně exsudující rány ve fázi granu-
lace a epitelizace, exkoriace, dekubity, ulcus cruris, odběrové plochy, popále-
niny, terapie a ochrana spodiny a okolí rány před macerací, rány s potřebou
redukovat množství granulační tkáně
Produkty: Mepilex, Mepilex Ag, Mepilex Border“74
6.19 Polyuretanové pěny s doplňky
,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí na rány
Složení: vnější semipermeabilní vrstva, vnitřní vrstva krytí - vysoce absorpční
jádro, ke zlepšení některých vlastností obsahují pěnová krytí další doplňující
látky
Indikace: středně až silně exsudující rány ve fázi granulace a epitelizace, infi-
kované kožní vředy
Produkty: Biatain Ibu, Askina Calgitrol, Versiva“75
6.20 Filmová krytí ve spreji
,,Terapeutická skupina krytí: ochranná filmová krytí
Složení: na vzduchu polymerizující průhledný selektivně propustný film
Indikace: čisté, suché chirurgické rány a sutury, povrchní oděrky, terapie
a ochrana okolí chronické rány před macerací, kontaminací, ošetření drob-
ných poranění na problematických místech těla
Produkty: OpSite Spray, Cavilon“76
74
STRYJA, 2008, s. 161 75
STRYJA, 2008, s. 162-163 76
STRYJA, 2008, s. 164
47
6.21 Algináty
,,Terapeutická skupina krytí: absorpční krytí odvozená z mořských řas
Složení: vysoce absorpční alginátová vlákna z hnědých mořských řas, sodné
a vápenaté soli kyseliny alginové v různém poměru
Indikace: primární krytí na povrchní i hluboké rány se střední až silnou sekre-
cí, včetně ran infikovaných s podminovanými okraji, autolytický débridement,
nevhodné na suché rány a rány pokryté suchou nekrózou
Produkty: Kaltostat, Suprasorb A, SeaSorb“77
6.22 Algináty s doplňky
,,Terapeutická skupina krytí: algináty, antiseptická krytí
Složení: liší se podle konkrétního produktu
Indikace: povrchní i hluboké infikované rány se střední až silnou sekrecí, ne-
vhodné na suché rány
Produkty: Silver Cel, Askina Calgitrol Ag“78
6.23 Krytí s obsahem kolagenu
,, Terapeutická skupina krytí: bioaktivní krytí. Složení : kolagen, mukopolysa-
charidy, pomocné látky
Indikace: neinfikované stagnující rány ve stádiu granulace a epitelizace, slabě
až středně secenujícíí
Produkty: Catrix prášek, Fibracol plus, Promogran“79
77
STRYJA, 2008, s. 165 78
STRYJA, 2008, s. 166 79
STRYJA, 2008, s. 167
48
6.24 Krytí s obsahem chitosanu
,,Terapeutická skupina krytí: bioaktivní krytí na rány na bázi chitosanu
Složení: chitosan + vepřová želatina, základní stavební látkou je glukosamin.
Indikace: silně secernující rány s hojením per secundam, včetně ran se znám-
kami kritické kolonizace, případné infekce
Produkty : Chitoskin“80
6.25 Krytí na hypertrofické jizvy
,,Terapeutická skupina krytí: neadhezivní silikonová krytí
Složení: podle výrobku – polopropustný polyuretanový film spojený
s viskózními netkanými vlákny nebo s gelovým polštářkem ze silikonu, která
jsou na vnitřní straně pokryta vrstvou silikonu
Indikace: dočasné použití v prevenci a léčbě hypertrofických jizev a keloidů.
Produkty: Cica-Care, Mepiform“81
6.26 Krytí do kavit
,,Terapeutická skupina krytí: hydrofiber, algináty, hydrokoloidy – pasty, poly-
uretanová pěnová krytí, polyuretanové pěnové lorety, krytí se stříbrem, ko-
lagen pulvis
Složení: různé podle účinných látek a terapeutické skupiny
Indikace: krytí do kavit, drenáž hlubokých vředů s podminovanými okraji, pro
infikované kavity preferujeme častější převazy a krytí s dostatečným antimik-
robiálním potenciálem
Produkty: Allevyn Cavity, SilverCel, Suprasorb C krytí, Granuflex pasta“82
80
STRYJA, 2008, s. 168 81
STRYJA, 2008, s. 169 82
STRYJA, 2008, s. 170
49
6.27 Bioaktivní krytí
,,Terapeutická skupina krytí: krytí upravující prostředí na spodině rány
Složení: kolagen, regenerovaná oxidovaná celulóza, stříbro, PHI-5 ionogeny
Indikace: stagnující kožní vředy, granulující rány se střední a mírnou sekrecí,
rány s nedostatečnou epitelizací
Produkty: Promogran, DerMax, Regranex“83
6.28 Antiseptická krytí se stříbrem
,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí na rány
Složení: stříbro vázané na různé nosiče
Indikace: kriticky kolonizovaná a infikovaná rána – lokální ranná infekce, sys-
témová infekce. K zajištění vlhkého prostředí pro hojení vředu a dostatečného
antimikrobiálního účinku lze použít krytí se stříbrem i u kriticky kolonizované
rány
Produkty: Acticoat, Acticoat absorbent, Actisorb plus, Aquacel Ag, Askina
calgitrol Ag, Atrauman Ag, Biatain Ag, SilverCel“84
6.29 Krytí s aktivním uhlím
,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí s doplňky
Složení: aktivní uhlíková tkanina, textilie s absorpční funkcí
Indikace: čištění zapáchajících secernujících, nekrotických, nádorových, kon-
taminovaných i infikovaných ran a píštělí
Produkty: Carbonet, CarboFlex, Askina Carbosorb“85
83
STRYJA, 2008, s. 171-172 84
STRYJA, 2008, s. 173-174 85
STRYJA, 2008, s. 180
50
6.30 Krytí s aktivním uhlím a stříbrem
,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí s doplňky
Složení: aktivní uhlí impregnované kovovým stříbrem, kontaktem s exsudátem
dochází k ionizaci Ag, ionty stříbra se neuvolňují do okolí, jsou navázány
na tkaninu uvnitř krycího materiálu
Indikace: kontaminované a infikované zapáchající rány s dostatečnou rannou
sekrecí, tumorózní kožní vředy s rozpadem, infikované dekubity
Produkty: Actisorb, Actisorb 220“86
86
STRYJA, 2008, s. 181
51
5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
5.1 Cíle výzkumu
Cílem výzkumné části diplomové práce bylo porovnání vybraných
parametrů hojení ran v ústavní a domácí péči při použití dvou přípravků na
bázi jodu, starší Betadiny a novějšího přípravku Hyiodine. Přípravky byly
vybrány proto, že oba obsahují jako desinfekční látku jód a liší se použitím
dalších látek, zejména kyseliny hyaluronové, kterou obsahuje novější
přípravek Hyiodine. Porovnání vlivu ústavní a domácí péče na hojení ran bylo
zvoleno proto, aby bylo možné ohodnotit vliv ústavního prostředí, ve kterém
lze očekávat pozitivní efekt na hojení rány, spočívající v profesionálním
přístupu odborníků. Data byla sbírána a následně zpracována z několika
pohledů. Jednak se porovnávala efektivita a rychlost léčby za použití jednot-
livých přípravků ve dvou různých prostředcích a dále se hodnotila nákladovost
léčby jednotlivými přípravky v různých prostředích. Součástí sondy byl
i orientační průzkum pomocí jedné otázky, jak respondenti psychicky zvládají
své onemocnění a léčbu ve dvou různých prostředích.
5.2 Stanovení předpokladů
1. hypotéza: Předpokládám, že ústavní léčba chronické rány je efektivnější
a rychlejší, neboť rány jsou pravidelně ošetřovány odborně způsobilým per-
sonálem.
2. hypotéza: Předpokládám, že při léčbě přípravkem Hyiodine dochází
k rychlejšímu zhojení rány, protože je to nový lék, který využívá pozitivních
vlastností kyseliny hyalurunové na hojení.
3. hypotéza: Předpokládám, že respondenti léčící se v domácím prostředí
za pomocí domácí péče jsou méně zatěžováni stresem z prostředí i z vlastního
onemocnění než respondenti hospitalizovaní v ústavní léčbě.
4. hypotéza : Předpokládám, že léčba přípravkem Hyiodine, který obsahuje
výrazně dražší substance, bude nákladnější než léčba Betadinem.
52
5.3 Objekt výzkumu
Objektem výzkumu této diplomové práce jsou jedinci s nehojícími se
defekty neboli chronickými ránami. Orientuji se na dospělé jedince, převážně
seniorského věku. Dle statistik nejvíce jedinců trpících na chronické defekty je
právě v tomto věkovém období. Celkový počet respondentů je 550, z toho 288
v ústavné péči a 262 v domácí péči. Respondenti v ústavní péči jsou klienty
sociálních ústavů z Domu klidného stáří Glossus v Luži a Domova pro seniory
Anička ve Vamberku. Respondenti v domácí péči jsou klienty Domácí péče
Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Personál Domácí péče pečuje
o svou klientelu v přirozeném prostředí rodiny. Pro lepší přehled a zpracování
dat jsem rozdělila respondenty na léčené v ústavních zařízeních a v domácím
prostředí. Pro posouzení efektivnosti jednotlivé léčby jsou respondenti také
rozděleni podle léčebného přípravku, který byl použit k léčbě – na skupinu
léčenou Hyiodinem a Betadinou. Z celkového počtu 550 respondentů je Hyi-
odine léčeno 170 a Betadine 180 klientů. Další informace o složení zkou-
maného vzorku z pohledu věku, pohlaví, místa aplikace přípravku a diagnóze
jsou uvedeny v následujících tabulkách.
Tabulka č. 1 - věk respondentů léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení na muže a ženy
Věk respondenta Ženy Muži 55 – 59 1 0 60 – 64 1 0 65 – 69 3 1 70 – 74 19 13 75 – 79 33 7 80 – 84 30 8 85 – 89 31 1 90 – 94 3 4 95 - 100 3 0
53
Tabulka č. 2 - typ rány u mužů léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický de-fekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 0 0 0 0
65 – 69 1 0 0 0
70 – 74 8 1 1 3
75 – 79 4 1 0 2
80 – 84 5 2 0 0
85 – 89 2 0 0 0
90 – 94 1 2 0 1
95 - 100 0 0 0 0
Tabulka č. 3 - typ rány u žen léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 1 0 0 0
60 – 64 1 0 0 0
65 – 69 1 2 0 0
70 – 74 15 3 2 0
75 – 79 16 9 6 2
80 – 84 14 8 4 4
85 – 89 18 2 4 6
90 – 94 3 0 0 0
95 - 100 2 1 0 0
54
Tabulka č. 4 - věk respondentů léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení na muže a ženy
Věk respondenta Ženy Muži
55 – 59 0 0
60 – 64 2 0
65 – 69 5 2
70 – 74 26 15
75 – 79 15 7
80 – 84 12 10
85 – 89 9 2
90 – 94 5 2
95 - 100 0 0
Tabulka č. 5 - typ rány u mužů léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 0 0 0 0
65 – 69 2 0 0 0
70 – 74 7 5 1 2
75 – 79 4 2 0 1
80 – 84 6 2 1 1
85 – 89 1 1 0 0
90 – 94 1 1 0 0
95 - 100 0 0 0 0
55
Tabulka č. 6 - typ rány u žen léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 1 0 1 0
65 – 69 0 2 3 0
70 – 74 10 2 9 5
75 – 79 3 4 5 3
80 – 84 5 0 5 2
85 – 89 4 0 3 2
90 – 94 1 1 3 0
95 - 100 0 0 0 0
Tabulka č. 7 - věk respondentů léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení na muže a ženy
Věk respondenta Ženy Muži
55 – 59 0 0
60 – 64 0 1
65 – 69 3 2
70 – 74 20 6
75 – 79 17 9
80 – 84 20 14
85 – 89 23 3
90 – 94 5 3
95 - 100 4 0
56
Tabulka č. 8 - typ rány u mužů léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 1 0 0 0
65 – 69 2 0 0 0
70 – 74 4 0 1 1
75 – 79 3 1 2 2
80 – 84 8 4 2 0
85 – 89 1 1 0 2
90 – 94 2 0 1 0
95 - 100 0 0 0 0
Tabulka č. 9 - typ rány u žen léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 0 0 0 0
65 – 69 1 0 2 0
70 – 74 8 4 4 4
75 – 79 6 6 2 3
80 – 84 9 7 1 3
85 – 89 12 3 5 3
90 – 94 2 0 2 1
95 - 100 3 0 1 0
57
Tabulka č. 10 - věk respondentů léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení na muže a ženy
Věk respondenta Ženy Muži
55 – 59 0 0
60 – 64 0 0
65 – 69 11 7
70 – 74 19 21
75 – 79 31 10
80 – 84 28 5
85 – 89 11 2
90 – 94 4 0
95 - 100 1 0
Tabulka č. 11 - typ rány u mužů léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 0 0 0 0
65 – 69 3 3 0 1
70 – 74 11 7 2 1
75 – 79 4 2 2 2
80 – 84 3 0 1 1
85 – 89 1 1 0 0
90 – 94 0 0 0 0
95 - 100 0 0 0 0
58
Tabulka č. 12 - typ rány u žen léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení podle věku
Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
55 – 59 0 0 0 0
60 – 64 0 0 0 0
65 – 69 6 2 1 2
70 – 74 6 6 7 0
75 – 79 12 2 11 6
80 – 84 6 5 12 5
85 – 89 4 1 5 1
90 – 94 1 1 2 0
95 - 100 0 0 1 0
Tabulka č. 13 - přehled diagnóz podle aplikovaného léčiva a místa aplikace
Léčivo – místo aplikace Proleženina Diabetický defekt
Bércový vřed Rozpadlá rána
Hyiodine – ústavní péče 92 31 17 18
Hyiodine – domácí péče 45 20 31 16
Betadine – ústavní péče 62 26 23 19
Betadine – domácí péče 57 30 44 19
Celkem 256 107 115 72
59
Tabulka č. 14 - souhrnné počty respondentů v dělení podle aplikovaného přípravku a místa aplikace
Věk respondenta Hyiodine – ústavní péče
Hyiodine – domácí péče
Betadine – ústavní péče
Betadine – domácí péče
55 – 59 1 0 0 0
60 – 64 1 2 1 0
65 – 69 4 7 5 18
70 – 74 32 41 26 40
75 – 79 40 22 26 41
80 – 84 38 22 34 33
85 – 89 32 11 26 13
90 – 94 7 7 8 4
95 - 100 3 0 4 1
5.4 Informace o místě sběru dat
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou léčby chronických
ran u seniorů. Tento problém je velmi aktuální a každý den se s ním setkávám
ve své profesi. Velmi ovlivňuje život našich klientů, a proto jsem se rozhodla
tomuto problému věnovat důkladněji. Výzkum byl prováděn v regionu Vam-
bersko, Rychnovsko, Královéhradecko a Lužsko. Pro účely výzkumu byl
vytvořen tým odborníků – zdravotních sester, které byly proškoleny
v kvalitním ošetřování ran a sběru dat. Koordinátorem péče a sběru dat byla
autorka této diplomové práce. Sběr dat probíhal delší časový úsek, než byla
doba potřebná na vytvoření této diplomové práce.
V případě města Vamberka se jedná o menší město v podhůří Orlických hor
bez vlastní nemocnice či jiného léčebného zařízení. Zde bylo hlavním centrem
sběru dat zařízení Domov pro seniory Anička. Luže je malé městečko na
Vysočině, kde sběr dat probíhal v Domově klidného stáří Glossus. Město Luže
60
nemá žádné zdravotnické zařízení. V sociálních zařízeních byla odborná péče
a sběr dat zajištěn zdravotními sestrami. Rychnov nad Kněžnou je bývalé
okresní město v podhůří Orlických hor, která má vlastní okresní nemocnici.
Zde proběhl sběr dat v domácí péči stejně jako v Hradci Králové. V případě
domácí péče byly převazy ran prováděny laiky - v převážné většině rodinnými
příslušníky, kteří byli edukováni a kontrolováni zdravotními sestrami z týmu.
Minimálně jednou týdně byl převaz rány proveden odborníkem – zdravotní
sestrou, která také ránu zkontrolovala a zaznamenala potřebné údaje pro
výzkum. Data byla sbírána pomocí zdravotních sester, které prošly
proškolením v problematice chronických ran. Data byla sbírána pomocí do-
tazníku, který je uveden v příloze. Dotazníky vyplňoval zdravotnický personál
na základě informací od svých klientů a dále byly zpracovány do následujících
tabulek, které byly vyhodnoceny autorem.
5.5 Strategie výzkumu
Vzorek respondentů byl vybrán nenáhodně – technikou snowballu. Jed-
nalo o klienty sociálních ústavů nebo domácí péče. Jelikož tato diplomová
práce zkoumá specifickou oblast – chronické rány, byla tato technika naba-
lování vzorku nejvhodnějším postupem sběru dat. Pro účely výzkumu byl
vytvořen tým odborníků – zdravotních sester, které byly proškoleny
v kvalitním ošetřování ran a sběru dat. Koordinátorem péče a sběru dat byla
autorka této diplomové práce. Sběr dat probíhal delší časový úsek, než byla
doba potřebná na vypracování této diplomové práce. Jednalo se o data, která
sebrala autorka diplomové práce ještě před zadáním diplomové práce v době,
kdy se na ní aktivně připravovala.
61
5.6 Technika sběru dat
Data byla sbírána za pomocí dotazníku, který je uveden v příloze této
diplomové práce. Dotazník byl zvolen z důvodů standardizace získaných in-
formací a lepší možnosti jejich finálního zpracování a dále vyšší validit a spo-
lehlivosti zkoumaných dat. Dotazník obsahuje celkem 10 položek, z toho jed-
na položka, typ rány, se prakticky nevyplňovala, protože ve všech případech
jednalo o ránu chronickou. Dotazník zkoumal věk a pohlaví respondentů.
Protože je otázkou, zda by tyto parametry mohly hrát roli v procesu hojení ran,
byly do dotazníku zařazeny. Dalším bodem dotazníku je léčebný preparát,
který byl použit. Respondent zvolil druh přípravku, který k léčbě použil - zda
Betadine, nebo Hyiodine. Popis rány je další otázkou k zodpovězení. Výzkum
se zaměřuje na čtyři typy chronických defektů, a to na dekubity (proleženiny),
diabetické defekty, bércové vředy a rozpadlé chronické rány. Jedná se o rány,
které se nejčastěji vyskytují v domovech pro seniory i v terapii prováděné
Domácí péčí. V tomto případě a u dvou následujících dotazů byly předem de-
finovány určité kategorie odpovědí. Takovýto přístup má jak své výhody, tak
své nevýhody. Výhodou kategorizace je snadnější zpracování dat jedno-
duchými statistickými metodami a dostatečné množství respondentů
v jednotlivých kategoriích (z pohledu statistiky), nevýhodou je skutečnost, že
se ztrácí informace, které by při dostatečné velikosti souboru umožnily
přesnější analýzu dat. Rány byly rozděleny do tří kategorií - na rány do
10 cm, do 20 cm a nad 20 cm šířky. Rány byly měřeny v nejširším možném
bodě. Sedmým bodem dotazníku je volba, v jakém zařízení probíhala léčba
- zda v ústavní, nebo domácí péči. Respondent pouze zaškrtl dané zařízení.
Spotřeba materiálu je rozdělena do 4 kategorií: a) 1-3 lahvičky/tuby preparátu
na zhojení defektu, b) 3-5 lahviček či tub preparátu, c) 5-10 lahviček či tub,
d) spotřeba nad 10 lahviček či tub při léčbě defektu. Respondent měl za úkol
zaškrtnou jednu z možností. Devátou otázkou dotazníku je doba léčení. Doba
léčení byla rozdělena do 5 období na - a) 15-30 dnů léčení, b) 30-45 dnů
léčení, c) 45-60 dnů léčení, d) 60-90 dnů léčení, e) nad 90 dnů léčení. Respon-
dent měl za úkol označit jednu z možností. Poslední položkou v dotazníku by-
62
la otázka na pociťovaný stres. Byla zaměřena na subjektivní prožívání stresu
léčeným klientem.
5.7 Výsledky a interpretace
Z tabulek popisujících soubor respondentů uvedených v části Objekt
výzkumu lze vyvodit zajímavé závěry, které jsou uvedeny v části Diskuse.
Soubor dat, který se na základě dotazníků podařilo shromáždit, je obsáhlý
a víceméně unikátní v českém písemnictví zabývajícím se hojení ran. Vzhle-
dem právě k rozsáhlosti souboru klientů na jedné straně a na straně druhé
počtu jednotlivých případů v jednotlivých kategoriích a možnosti jejich statis-
tického hodnocení jsem se soustředila pouze na dvě nejčastěji se vyskytující
rány, a to proleženiny a bércové vředy. V další části proto uvedu výsledky
analýzy souboru klientů trpících proleženinami a bércovými vředy, a to
z pohledu rychlosti hojení ran a spotřeby materiálu při léčení respondentů
přípravkem Hyiodine a Betadine v ústavní i domácí péči. Podle tohoto dělení
jsou i uspořádány jednotlivé podkapitoly této diplomové práce.
HYIODINE – ústavní péče
Tabulka č. 15 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-2,B-5,C-1,D-0,E-0 75-79 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-2,B-1,C-0,D-0,E-0 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 85-89 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
63
Tabulka č. 16 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 72 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 65-69 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 70-74 A-2,B-4,C-5,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-3,B-4,C-3,D-0,E-0 A-0,B-0,C-3,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-4,C-5,D-0,E-0 A-0,B-1,C-1,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 85-89 A-1,B-7,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-3,D-1,E-2 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 95-100 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 17 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0 70-74 A-7,B-1,C-0,D-0 75-79 A-1,B-0,C-0,D-0 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-3,B-0,C-0,D-0 A-1,B-2,C-0,D-0 85-89 A-1,B-0,C-0,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 18 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 72 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 A-0,B-1,C-0,D-0 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0 65-69 A-1,B-0,C-0,D-0 70-74 A-6,B-5,C-0,D-0 A-0,B-2,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-7,B-3,C-0,D-0 A-0,B-4,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-5,B-4,C-0,D-0 A-0,B-3,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-8,B-2,C-0,D-0 A-0,B-4,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 90-94 A-1,B-1,C-0,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 A-2,B-0,C-0,D-0 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
64
Tabulka č. 19 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 1 klient)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 75-79 80-84 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: = nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 20 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 60-64 65-69 70-74 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-2,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-2 80-84 A-0,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 85-89 A-0,B-1,C-1,D-2,E-0 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka = nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 21 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 1 klient)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-1,B-0,C-0,D-0 75-79 80-84 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
65
Tabulka č. 22 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 60-64 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-2 80-84 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-0,B-3,C-1,D-0 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
HYIODINE – domácí péče
Tabulka č. 23 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 70-74 A-1,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 80-84 A-3,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 24 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 24 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 65-69 70-74 A-2,B-1,C-4,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 A-1,B-0,C-2,D-0,E-0 80-84 A-1,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-0 85-89 A-0,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: = nejsou žádná data (klienti)
66
Tabulka č. 25 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-1,B-3,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 26 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 24 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-0,C-0,D-1 65-69 70-74 A-2,B-1,C-4,D-0 A-0,B-1,C-0,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-2,C-1,D-0 80-84 A-1,B-2,C-0,D-0 A-0,B-1,C-1,D-0 85-89 A-0,B-1,C-1,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 27 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 2 klienti)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 80-84 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
67
Tabulka č. 28 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 29 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 65-69 A-0,B-2,C-0,D-0,E-0 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 70-74 A-0,B-3,C-0,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-3 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-2,B-0,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 29 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 2 klienti)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 80-84 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 30 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 29 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0 65-69 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-0,B-3,C-0,D-0 A-0,B-1,C-1,D-3 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-2,B-0,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
68
BETADINE – ústavní péče
Tabulka č. 31 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 70-74 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 80-84 A-2,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 90-94 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 95-100
Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 32 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 41 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 70-74 A-0,B-1,C-2,D-2,E-0 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 75-79 A-1,B-0,C-3,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-1,B-2,C-3,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 85-89 A-0,B-4,C-3,D-3,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-1,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 33 -spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-2,D-0 80-84 A-0,B-2,C-2,D-1 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
69
Tabulka č. 34 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 41 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-0,B-0,C-2,D-3 A-0,B-1,C-2,D-0 75-79 A-0,B-1,C-3,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-3,C-2,D-1 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-4,C-3,D-3 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-2,C-0,D-0 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 35 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 6 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 85-89 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 36 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 17 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-1,E-2 90-94 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
70
Tabulka č. 37 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 6 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1 85-89 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 38 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-0,C-0,D-2 A-0,B-0,C-0,D-3 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
BETADINE – domácí péče
Tabulka č. 39 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-4,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-1,B-3,C-0,D-0,E-0 80-84 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
71
Tabulka č. 40 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 35 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-2,D-2,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 70-74 A-1,B-1,C-0,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-1,B-1,C-4,D-1,E-0 A-0,B-0,C-2,D-1,E-2 80-84 A-2,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-1,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 89-90 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 41 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-4,D-2 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-0,B-2,C-2,D-0 80-84 A-0,B-1,C-2,D-0 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 42 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 35 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-3,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-1,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-1,B-1,C-4,D-1 A-0,B-0,C-3,D-2 80-84 A-0,B-2,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
72
Tabulka č. 43 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 5klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 44 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 39 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-2,B-1,C-2,D-3,E-0 A-0,B-0,C-0,D-3,E-0 80-84 A-0,B-2,C-3,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-3,E-1 A-0,B-0,C-1,D-0,E-1 85-89 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 95-100 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Tabulka č. 45 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 5 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-0,C-1,D-0 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
73
Tabulka č. 46 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 39 klientů)
Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-1,C-1,D-1 A-0,B-0,C-2,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-0,B-3,C-2,D-3 A-0,B-0,C-0,D-3 80-84 A-0,B-1,C-4,D-1 A-0,B-0,C-2,D-2 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1 95-100 A-0,B-0,C-1,D-0 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)
Získané informace byly dále statisticky zpracovány. Pro zpracování sta-
tistické analýzy takového souboru dat je třeba mít značné znalosti statistiky
a vlastnit či mít přístup k odpovídajícímu softwarovému vybavení. Vzhledem
k tomu, že mám základní znalosti statistiky a odpovídající software nev-
lastním, zajistil vedoucí práce statistické zpracování dat odborníkem na statis-
tiku Ing. Jiřím Raškou, Ph.D. z firmy IREL, s.r.o. Zpráva ze zpracování celého
souboru je uvedena v příloze, závěry potom v části Diskuse této diplomové
práce. V příloze jsou rovněž uvedeny dvě ukázkové kazuistiky včetně fotodo-
kumentace, jak byly pořizovány během léčení. Takto podrobně byly kazuis-
tiky zpracovány pouze pro typické rány.
Ve své diplomové práce jsem se rovněž zabývala vlivem stresu respondenta na
rychlost léčení rány. Důvodem mého zájmu byly informace, které jsem získala
při rozhovorech s respondenty. Uváděli, že podle místa léčby i v závislosti na
použitém přípravku pociťují určitou míru stresu. Vzhledem k tomu, že by stres
mohl hrát určitou roli v rychlosti hojení rány, rozhodla jsem se prozkoumat,
zda místo hojení nebo použitý přípravek ovlivňují vnímání stresu klientem.
Výsledky dotazování jsem shrnula v následujících tabulkách.
74
Tabulka č. 47 - vnímání stresu klienty v ústavní péči při léčení přípravkem Hyiodine
rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm
vnímají stres 15 22 18
bez stresu 73 28 2
celkem 88 50 20
Tabulka č. 48 - vnímání stresu klienty v domácí péči při léčení přípravkem Hyiodine
rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm
vnímají stres 12 18 5
bez stresu 53 19 5
celkem 65 37 10
Tabulka č. 49 – vnímání stresu klienty v ústavní péči při léčení přípravkem Betadine
rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm
stres 15 20 13
bez stresu 56 22 2
celkem 71 44 15
Tabulka č. 50 - vnímání stresu klienty v domácí péči při léčení přípravkem Betadine
rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm
stres 13 21 18
bez stresu 63 35 0
celkem 76 56 18
75
5.8 Diskuse
Při své práci se denně setkávám s lidmi, kteří jsou v pokročilém věku
a jejich stav je navíc komplikován různými chorobami. Jedním z nejčastějších
onemocnění jsou chronické rány, které znesnadňují normální prožívání života,
v mnoha případech ho dokonce výrazně omezují. Má-li vést ošetřování chro-
nických ran k cíli, tedy ke stavu, kdy rána sice perzistuje, ale v podobě, která
klienta výrazně neomezuje nebo se dokonce na kratší či delší dobu zahojí,
vyžaduje odbornou péči. Té se uvedené skupině klientů – seniorů dostává jed-
nak v ústavní podobě, jednak v domácnostech, kam docházejí specialisté
ošetřující tyto rány, přičemž zároveň vzdělávají osazenstvo domácnosti
v zacházení s ranami. Cílem obou dvou přístupů je zhojit nebo co nejvíce
omezit chronickou ránu. Je samozřejmé, že ve specializovaných zařízeních,
jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, léčebny pro
dlouhodobě nemocné apod. by se klientům mělo dostat kvalitní profesionální
péče, která by měla zároveň být nákladově přijatelnější, protože ošetřující per-
sonál by měl být dostatečně znalý a proškolený v porovnání s domácí péčí.
Snahou mé diplomové práce je proto přispět k tomuto tématu a pokusit se
nalézt odpověď na následující otázky (do podoby hypotéz jsou zformulovány
v části Stanovení předpokladů):
1. Ústavní léčba by měla být efektivnější a rychlejší, neboť chronické rány
jsou pravidelně ošetřovány odborně způsobilým personálem. Projeví se
tato skutečnost ve zvýšené rychlosti hojení a snížení nákladů (spotřeby
balení jednotlivých prostředků) na léčbu?
2. Přípravek Hyiodine je novější než přípravek Betadine, neboť využívá
kyselinu hyaluronovou, která by měla mít příznivý vliv na rychlost ho-
jení. Dochází skutečně při použití Hyiodinu k rychlejšímu zhojení rány
než v případě Betadiny?
76
3. Přípravek Hyiodine obsahuje výrazně dražší substance než přípravkem
Betadine. Bude ve výsledku léčba pomocí přípravku Hyiodine dražší než
léčba Betadinou?
4. Z vlastní praxe vím, že většina seniorů se přechodu z domácího prostředí
do ústavního velmi obává, trpí přitom větší či menší stresovou zátěží. Je
správný předpoklad, že respondenti léčení v domácím prostředí za po-
mocí domácí péče nepociťují tolik stres v porovnání s respondenty hospi-
talizovanými v ústavním zařízení. Aplikaci jednotlivých přípravků může
klient zcela subjektivně vnímat jak pozitivně, tak negativně (štípání,
pálení, napětí apod.). Ovlivňuje druh aplikovaného přípravku stresovou
zátěž klienta?
V této části diplomové práce se pokusím nalézt odpovědi na výše post-
ulované otázky, přičemž vycházet budu z údajů uvedených ve výsledkové
části této diplomové práce. Předtím bych si chtěla všimnout zajímavých in-
formací, které lze vytěžit z popisu zkoumaného souboru.
V části Objekt výzkumu byly poměrně podrobně popsány charakteristiky
souboru klientů, který je v rámci diplomové práce hodnocen. Z tabulek popi-
sujících soubor respondentů lze vyvodit zajímavé závěry:
a) v souboru respondentů výrazně převyšují ženy, a to ve všech katego-
riích při dělení podle aplikovaného léčiva a místa aplikace, jak je vidět
z tabulek 1 – 12. To je podle mých zkušeností zcela obecný trend
v domovech pro seniory i v klientele domácí péče a v tomto případě to
svědčí i o skutečnosti, že se jednalo o výběr, který nebyl ovlivňován
žádným předpokladem, vylučujícím kritériem apod.
77
b) ukazuje se rovněž, že maximální počet žen v celém souboru
respondentů byl ve věkové skupině 75 – 79 let, na rozdíl od mužů, kde
to byla skupina 70 - 74 let. Obdobně je to s věkovými skupinami, které
jsou nejvíce zastoupeny v souboru. U žen jsou to věkové skupiny
75 – 89 let, u mužů 70 – 84 let. Tento fakt souvisí s obecně známými
demografickými daty ukazujícími, že ženy se dožívají vyššího věku,
který se postupně prodlužuje, a to i u mužů.
c) ze získaných údajů je možné vyvodit i další závěr. Do ústavní péče se
dostávají čím dál tím starší ročníky většinou i s komplikovanějšími
ránami, které je obtížnější zhojit. Tendence chronické rány k úplnému
nebo dlouhodobému zhojení se výrazně snižuje s věkem a s dobou, po
kterou není rána zhojena nebo výrazně utlumena. Toto zejména platí
u bércového vředu, který je hlavním představitelem dlouhodobě nezho-
jených ran, s kterými přicházejí klienti do ústavní péče. Proto se
u starších ročníků při jejich přechodu z domácí péče do ústavní
setkáváme s tím, že chronické rány jsou delší dobu nezhojeny. A navíc
i s tím, že klienti mnohdy na svůj stav rezignují, rány jsou víceméně to-
lerovány, brány jako nutné zlo doprovázející stáří. S tím se musí orga-
nizace péče o seniory umět vyrovnat. Vyžaduje to, aby personál
v ústavech byl nejenom dobře vyškolen po stránce hojení ran, nýbrž
také k tomu, aby dokázal zvolit vhodný přístup k přesvědčení klientů,
že se se stavem, ve kterém se nachází, dá něco dělat, že stav není
konečný. Musí umět klienty ,,přeladit“ do pozice spolupracujícího, ne
rezignovaného klienta. Pokud se to nepodaří, bude se zhoršovat výhled
na zhojení rány.
d) jak bylo konstatováno v předcházejícím bodě, do ústavní péče se uchy-
lují lidé s vyšším věkem, které je velmi obtížné nebo nemožné
ošetřovat v rodině. Důvodem není vlastní rána, pokud senior nějakou
má, důvodem je většinou stav částečné nebo trvalé imobility nebo ztrá-
ty schopnosti postarat se o sebe a z toho plynoucí neúnosná zátěž členů
78
rodiny či příbuzných v péči o seniora. S imobilitou přichází i další vel-
mi nepříjemná rána, a to proleženina. Je obecně přijímanou skutečností,
a je to vidět i z tabulky č. 13, že se v ústavní péči frekvence jejího
výskytu zvyšuje. Plyne to i z našich dat, porovnáme-li počty klientů
léčených na proleženinu v ústavní a v domácí péči. V případě léčby
Hyiodinem je poměr 2,04 ve prospěch ústavní péče. V případě součtu
klientů léčených Hyiodinem a Betadinou je tento poměr „jenom“ 1,51
(je to dáno pravděpodobně substitucí nákladnějšího Hyiodinu méně
nákladným Betadinem v domácí péči. Zcela opačný poměr je
u bércových vředů, kdy v případě léčbou Hyiodinem je poměr 0,55
v neprospěch ústavní péče. V případě součtu klientů léčených Hyiodi-
nem a Betadinou je tento poměr prakticky stejný, a to 0,53. Laická
veřejnost tuto skutečnost mnohdy přičítá nižší úrovni péče o klienta
v ústavních zařízeních. Z vlastní zkušenosti vím, že v převažující
většině ústavních zařízení tomu tak není, péče je adekvátní, navíc
mnohdy podpořená i specializovaným vybavením, které v domácí péči
není k dispozici. Podle mne je hlavním důvodem zvýšené frekvence
výskytu proleženin právě věk a stav pacientů, kteří se k nám do ústavů
dostávají. Bohužel musím konstatovat, že v nemocnicích je tomu jinak.
Tam kvalita péče o imobilizované pacienty není dostatečná a ti se mám
po hospitalizaci mnohdy vracejí se značnými proleženinami, s kterými
se musíme vypořádat.
V úvodu této části diplomové práce jsem si položila otázku, zda je ústavní
péče efektivnější a rychlejší než domácí péče. Výsledky statistického hod-
nocení říkají, že v případě léčby Hyiodinem je parametr místa péče pro dobu
hojení rány nevýznamný. Jinak je tomu v případě efektivity léčby z pohledu
spotřeby materiálu. Ukazuje se, že v případě Hyiodinu je spotřeba materiálu
ovlivňována místem aplikace, méně materiálu je spotřebováváno v ústavní
péči. V případě Betadiny místo aplikace nemá vliv na dobu hojení ani na
79
spotřebu materiálu. Tyto výsledky lze asi nejlépe interpretovat tak, že úroveň
edukace jak v případě ústavního personálu, tak v případě personálu
provádějícího domácí péči je na srovnatelné úrovni, to znamená, že obě skupi-
ny se chovají zcela profesionálně. Zajímavé je, že úroveň péče nesnižuje
skutečnost, že mnohdy si převazy dělají sami klienti, to znamená laici. Proto
bych nabídla následující vysvětlení: zaměstnanci domácí péče klienty skutečně
školí a ti u vidiny možných dalších komplikací se snaží přednesená pravidla
v rámci svých schopností dodržovat. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak
opravdu je, více postižení klienti si více váží zbytku svého zdraví a snaží se
více udělat pro jeho zachování. Určitě mezi nimi existuje skupina, která rezig-
novala na péči o svoje zdraví. Myslím však, že je malá, a tudíž se ve statis-
tickém zkoumání neprojeví. V případě Hyiodinu existuje nález, že při ošetření
klienta v ústavní péči je spotřebováváno méně léčivé látky v porovnání
s domácí, což svědčí o profesionalitě personálu na straně jedné a na straně
druhé tlaku majitelů na efektivní provoz takových zařízení.
Další otázkou formulovanou výše jsem chtěla zjistit, zda novější
přípravek Hyiodine urychluje hojení ran v porovnání se starší Betadinou.
Srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro rány velikosti do
10 a do 20 cm je patrný výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve prospěch
přípravku Hyodine, ale pouze pro mužské klienty. Tento nález platí pro ženy
pouze u nejmenších ran. Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv
typu přípravku na dobu hojení. Výsledek statistické analýzy je v rozporu s tím,
co jsme pozorovali při ošetřování klientů. Ukazovalo se, že Hyiodine hojí rány
významně rychleji. K vysvětlení rozdílu v rychlosti hojení ran pod vlivem
Hyiodinu a Betadiny nalezených statistickým vyhodnocením (prakticky žádný
vliv) a empirickým zjištěním, že Hyiodine urychluje hojení ran, je dobré
všimnout si toho, že pro rány kratší, u obou pohlaví rány do 10 cm délky
(u mužů i do 20 cm délky), platí, že Hyiodine hojí rychleji než Betadina. Bude
totiž platit, že čím kratší je doba hojení, tím menší je možnost negativně ov-
livnit hojení vnějším okolím. Navíc chyba, ve stanovení okamžiku zahojení je
80
výrazně menší než v případě menší rány, tedy rány hojící se rychleji než
v případě dlouho se nehojících ran. Na rozdíl od ing. Rašky se domnívám
(a osobní empirické zkušenosti to potvrzují), že Hyiodine je schopen urychlit
hojení ran. Nedovolím si říci, že všech ran, ale určitě těch menších. Zajímavý
je nález, že Hyiodine urychluje hojení ran, avšak významnější je tento efekt
u mužů a opět pouze v případě kratších ran. Pokud vím, nikdy taková
skutečnost v českém ani zahraničním (o Hyiodinu se v zahraničních časo-
pisech prakticky nepíše) písemnictví nebyla popsána, a tudíž ani nebyla
vysvětlena. Předpokládám tedy, že navrhnu firmě vyrábějící Hyiodine, aby se
touto skutečností blíže zabývala a v případě potvrzení tohoto efektu z nálezu
vyvodila možné závěry důležité pro vývoj dalších terapeutických aplikací
Hyiodine.
Další otázkou formulovanou výše jsem chtěla zjistit, zda novější, avšak
dražší přípravek Hyiodine nutně povede k tomu, že léčba tímto
přípravkem bude dražší v porovnání s léčbou starším přípravkem Beta-
dine. V takovém ekonomickém porovnání se odráží nejenom cena za jedno
balení Hyiodinu (852,50Kč), která je výrazně vyšší než cena Betadiny
(76,20Kč), nýbrž také efektivita obou přípravků z pohledu rychlosti hojení
a jejich spotřeby. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že
prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro rány
velikosti do 10 i do 20 cm je patrný výrazný rozdíl ve spotřebě materiálu ve
prospěch přípravku Hyiodine, a to pro mužské i ženské klienty, na rozdíl od
rychlosti hojení ran. Toto neplatí pro ránu větší než 20 cm, kde byl naopak
pozorován mírný rozdíl ve prospěch Betadine (pro mužské pacienty).
I v tomto případě se setkáváme se skutečností, že Hyiodine je velmi účinný
a také z pohledu spotřebovaných balení úspornější v případě menších nebo
středních ran. Vezmeme-li však v potaz cenu za balení, nevyváží zvýšená
efektivita Hyiodinu celkové materiálové náklady, které je nutné na zahojení
rány věnovat. To znamená, že léčba Hyiodinem není levnější než léčba Beta-
dinou.
81
Poslední otázkou, na kterou jsem se snažila nalézt odpověď při analýze
získaných dat, je otázka stresu. Podle získaných poznatků lze říct, že respon-
denti, které trpěli menšími defekty, subjektivně nepociťovali stres nebo jen
v minimální míře. To platí jak pro preparát Betadine, tak i u Hyiodine. Oproti
klientům, kteří měli defekty do 20 cm, je poměr v obou srovnávaných katego-
riích stejný. Vyrovnaný poměr je mezi pociťovaných stresem a léčby bez stre-
su u přípravku Hyiodine i Betadine jak v ústavní, tak i domácí péči. Rozdíl
v hodnotách zjištění nastává u rozsáhlých postižení nad 20 cm, kdy je
překvapující výsledek při léčbě Hyiodine v domácím prostředí. Polovina
respondentů pociťovala stres, a druhá polovina ne. V ostatních sledovaných
kategoriích při defektech nad 20 cm převažuje stres při léčbě ústavní i domácí.
82
ZÁVĚR
Po komplexním zpracování dat mi tato diplomová práce odpověděla na
zadané otázky, které jsem si zvolila. Mnoho jich ale také otevřela k dalšímu
zkoumání. Hlavním tématem této práce bylo posouzení dvou jodových pre-
parátu – Hyiodine a Betadine při k léčbě chronických ran u seniorů. Jelikož se
mi v praxi osvědčil preparát Betadine, chtěla jsem ho porovnat s přípravkem
Hyiodine hlavně z pohledu rychlosti léčby a samozřejmě také z pohledu efek-
tivity. Chtěla jsem si potvrdit svoji domněnku, že preparát Hyodine je
výhodnější při léčbě těžko hojících defektů. Z praxe vím, jak délka a efektiv-
nost působí na psychiku klientů seniorského věku. Proto jsem se také v této
práci zaměřila na zkoumání stresu u této specifické skupiny. Betadine je
osvědčený preparát, který je na trhu již delší dobu, ale nemá takové pozitivní
účinky na ránu, tedy i psychiku klientů, jako Hyiodine. Je sice preferovaným
preparátem pro svoji ekonomickou nenáročnost, ale při celkovém zhodnocení
není tak efektivní jako srovnávající přípravek Hyiodine. Hyiodine je přípravek
přicházející nyní na trh. Dle mých zkušeností je schopen zaléčit či úplně od-
stranit defekt trvající i několik let. A to velmi rychle a efektivně, bez
vedlejších efektů na okolní kůži či celý organismus, což mnoho respondentů
hodnotí velmi pozitivně a tento fakt se projevuje na jejich psychice, tedy
prožívání stresu.
První stanovená hypotéza této práce, že ústavní léčba je efektivnější než
léčba v domácím prostředí, se mi nepotvrdila. Svým výzkumem jsem došla
k závěru, že léčba v obou zařízeních je efektivní stejně. Velmi potěšující byl
fakt, že i laici umí adekvátně ošetřovat rány i většího rozměru v domácím
prostředí.
Druhou hypotézu, že přípravkem Hyiodine dochází k rychlejšímu zho-
jení defektu než s Betadine, bych chtěla dodat, že výzkum tento fakt ne-
potvrdil. Ale dle mých empirických zkušeností z praxe je léčba s Hyiodine
rychlejší.
83
Na druhou hypotézu plně navazuje třetí, která se zabývá zkoumáním
stresu u respondentů. Mým předpokladem bylo, že klienti méně pociťují stres
v domácím léčení. Výzkum mi ale ukázal, že i klienti v domácím prostředí
pociťují stres v takové míře jako respondenti léčící se v ústavech.
Ukázalo se rovněž, že léčba přípravkem Hyiodine je ekonomicky
náročnější, i když v některých případech zcela nezbytná.
Na závěr bych ještě chtěla dodat, že tento výzkum mi ukázal mnoho
nedostatků, které jsem odhalila až během výzkumu. Mám na mysli např.
nevhodně volené otázky v dotazníku, kdy jsem všechny rány sumarizovala
pouze do tří kategorií. Během výzkumu jsem došla k závěru, že tento fakt byl
nešťastný, protože jsem ovlivnila zpracování dat a jejich spolehlivost. Ale jak
jsem již uvedla výše, chtěla bych zjištěné poznatky uplatnit i v praxi, a proto
po zkušenostech z toho výzkumu se mi otevírají další nezodpovězené otázky
v léčbě chronických ran, na které by bylo vhodné odpovědět, protože rány jsou
velmi sužujícím faktorem, trápícím naše klienty.
84
LITERATURA
BUREŠ, I., ŠKUBOVÁ, J., WIĆAZOVÁ, E. Léčba rány. Pra-ha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-413-X.
DICARA, V., VIDOVIČOVÁ, H. aj. Výkladový ošetřovatelský slovník. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2240-5.
GERMANN, G., BRYCHTA, P., ŠVESTKOVÁ, S. aj. Kom-pendium ran a jejich ošetřování. 2. vydání. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2002. ISBN 3-929870-18-5.
GERICKE, A., ŠVESTKOVÁ, S. Fázové ošetřování chro-nických ran: ulcus cruris venosum. Veverská Bítýška: Hart-mann-Rico, 2006. ISBN 3-929870-47-9.
GERICKE, A., ŠVESTKOVÁ, S. Fázové ošetřování chro-nických ran: ulcus cruris venosum. 3.vydání. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2002. ISBN 3-929870-25-8.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. s. 568. ISBN 80-7178-303-X.
CHEN, W.Y.J., ROGERS, A. A., Recent insights into the cau-ses of chronic leg ulceration in venous diseases and implicati-ons on other types of chronic wounds, Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 434-449.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0179-0.
MARGULIS,A., CHAOUAT, M., BEN-BASSAT,H. aj. Com-parison of topical iodine and silver sulfadiazine as therapies against sulfur mustard burns in a pig model. Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 916-921
MIKULA, J., MÜLLEROVÁ, N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2043-2.
85
PEJZNOCHOVÁ, I. Stručná příručka zdravotní sestry k péči o chronicky nemocné. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2003. ISBN 80-238-9971-6.
POKORNÝ, V. aj. Traumatologie. Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254-277-X.
SEIFERT, B., BENEŠ, V. Všeobecné praktické lékařství. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-369-9.
STRYJA, J. Repetorium hojení ran. Semily: Geum, 2008. ISBN 978-80-86256-60-3.
ŠVEJNOHA, J. Ambroise Paré. Hojení ran, 2009, 3,1, 22-23. ISSN 1802-6400.
VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. 9. rozš.vyd. Praha: Maxdorf, 2008. s. 493. ISBN 978-80-7345-159-2.
VRZALOVÁ, D. Diagnostika a terapie poruch výživy je pod-kladem úspěšného hojení ran. Hojení ran, 2009, 3, 1, 15-19. ISSN 1802-6400.
WU, Y., WANG, J. F., SCOTT, P. G. aj. Bone marrow-derived stem cells in wound healing: a review. Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 18-26
86
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Louis_Pasteur
Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Joseph_Lister
Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Robert_Koch
Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Alexander_Fleming
87
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 – protokol k výzkumu léčby chronických ran v ústavní a domácí péči
Příloha č. 2 – kazuistika – bércový vřed
Příloha č. 3 – kazuistika – proleženina (dekubit)
Příloha č. 4 - statistická analýza dat získaných v rámci diplomové práce
Příloha č. 1
Protokol k výzkumu léčby chronických ran v ústavní a domácí péči
Identifikace respondenta č. …………………………………………......
Věk respondenta ……………………………………………………
Pohlaví MUŽ ŽENA
Léčebný přípravek HYIODINE BETADINE
Typ rány chronická
Lokalizace rány ……………………………………………………
Délka rány do 10 cm
do 20 cm
nad 20 cm
Léčba sociální ústav
domácí péče
Spotřeba materiálu 1 – 3 lahvičky/ tuby
3 – 5 lahviček/tub
5 – 10 lahviček/tub
nad 10 lahviček/tub
Doba léčení 15 – 30 dní
30 – 45 dní
45 – 60 dní
60 – 90 dní
90 a více dnů
Pociťovaný stres ano
ne
Příloha č. 2
Kazuistika – bércový vřed
80 letá klientka byla do domova pro seniory přijata, a to z důvodu nemožnosti
péče o svoji osobu. Klientka žila před nástupem do sociálního ústavu v domě
s pečovatelskou službou, kde ji pracovnice zařízení obstarávaly základní
potřeby. Při prvním vyšetření lékařem byl zjištěn rozsáhlý bércový vřed
na levé dolní končetině. V domě s pečovatelskou službou se o ošetřování rány
starala rodina spolu s domácí péčí, která zařízení navštěvovala. Dle slov
klientky i rodiny, byla péče nepravidelná. Při prvotním screeningu byly
zjištěny tyto diagnózy ovlivňující léčbu: chronická žilní nedostatečnost, hyper-
tenze a diabetes mellitus. Byla nasazena adekvátní terapie na normalizaci
krevního tlaku a diabetu. Posléze byl navržen plán ošetřování bércového
vředu. Dle dokumentace chronický semicirkulární bércový vřed levé dolní
končetiny se u klientky objevil po prvním porodu, tj. před 57 lety. Klientka
byla celou dobu v péči ambulance chronických ran.
foto č. 1 – před zahájením léčby 5. 6. 2009 foto č. 2 – zahájením léčby 5. 6. 2009
foto č. 3 – před zahájením léčby 5. 6. 2009
5. 6. 2009 – byl proveden chirurgický débridement, kdy se z rány a okolí od-
stranila všechna nekrotická ložiska
foto č. 4 – chirurgický débridement 5. 6. 09 foto č. 5 – chirurgický débridement 5. 6. 09
foto č. 6 – chirurgický débridement 5. 6. 09 foto č. 7 – chirurgický débridement 5. 6. 09
5. 6. 2009 – rána po provedení chirurgického débridementu, připravená
k hojení
foto č. 8 – rána připravená k hojení 5. 6. 09 foto č. 9 – rána připravená k hojení 5. 6. 2009
foto č. 10 – rána připravená k hojení 5. 6. 09 - zahájena léčba preparátem Hyiodine
6. 6. 2009 – 11. den léčby s Hyiodine
foto č. 11 – 11. den léčby s Hyiodine foto č. 12 – 11. den léčby s Hyiodine
foto č. 13 – 11. den léčby s Hyiodine foto č. 14 – 11. den léčby s Hyiodine
20. 7. 2009 – 45. den léčby s Hyiodine
foto č. 15 – 45. den léčby s Hyiodine
29. 7. 2009 – 54. den léčby s Hyiodine
foto č. 16 – 54. den léčby s Hyiodine foto č. 17 – 54. den léčby s Hyiodine
4. 8. 2009 – 59. den léčby s Hyiodine
foto č. 18 – 59. den léčby s Hyiodine foto č. 19 – 59. den léčby s Hyiodine
Po 59 dnech léčby bércového vředu došlo k zhojení rány a obnově kožního
krytu. Kůže byla promazávána krémy, aby došlo k její obnově.
Příloha č. 3
Kazuistika – proleženina (dekubit)
78 letý muž byl do domova pro seniory přijat z domácího léčení, kdy rodina
již nezvládala ošetřovatelskou péči. Základní diagnóza byl karcinom plic
s metastázami. Z důvodu prorůstání tumoru do hrudní stěny a obratlů Th 2-4
nastala paraplegie. Klient byl diabetic na inzulínu a hypertonik. Při prvotním
screeningu byl zachycen rozsáhlý dekubit v sakru, který byl ještě v domácí
péči ošetřen chirurgickým débridementem. Další podstatnou diagnózou pro
léčbu ran byla inkontinence moče a stolice.
Při přijetí do sociálního ústavu byl klient zacévkován urologem, aby se
předešlo druhotné kontaminaci rány v sakru a retenci moče z důvodu paraple-
gie. Rána již byla primárně upravena k léčbě. Z důvodu velkých bolestí byla
nastavena adekvátní terapie Morfinem. Byl sestaven plán ošetřování rány
s preparátem Hyiodine.
1. 9. 2009 – 1. den
foto č. 1 – rána při přijetí 1. 9. 2009
24. 9. 2009 – 24. den léčby s preparátem Hyiodine
foto č. 2 – 24. den léčby s Hyiodine
7. 12. 2009 – 98. den léčby s preparátem Hyiodine
foto č. 3 – 98. den léčby s Hyiodine
Defekt z části zhojen, z důvodu zhoršení zdravotního stavu a progrese
základního onemocnění byl klient přeložen do zdravotnického zařízení.
Léčba trvala 98 dní a bylo spotřebováno 11 lahviček preparátu Hyiodine.
Příloha č. 3
Statistická analýza dat získaných v rámci diplomové práce paní
A. Klug
(Příloha diplomové práce)
Úvod
Poznámky o přístupu k řešení problému:
a) Summary – základní matice dat daná dohromady z dat z listu Data tak,
aby to mělo nějakou organizaci. Jsou tam navíc uvedené i všechny
zkratky, které používám dál v textu. Navíc jsem z důvodu zachování
přehledu přejmenoval symboly pro spotřebu materiálu z A, B, C, D na F,
G, H a I při zachování intervalů hodnot. Taky si prosím všimněte, že je
tam řádek váhy. To je asi nejdůležitější informace z celé studie!!! Na té
stavím celé vyhodnocení!! Zvolil jsem tyto váhy z důvodu důležitosti
jednotlivých údajů takto: doba hojení A – 50 % (v jednotkovém tvaru
0,5), doba B – 20 %, doba C – 15 %, doba D – 10 % a doba E – 5 %.
Předpokládal jsem, že pro vás je nejdůležitější, aby léčba proběhla co ne-
jrychleji, a proto i tyto údaje budou mít největší důležitost. Ty léčby, co
trvaly dlouho, mají pak menší a menší příspěvek k celkovému hodnocení
doby léčby (vysvětlím v bodě c). Stejně tak pro spotřebu materiálu je to
v pořadí 50 % pro spotřebu F (nejméně tub) až 5 % pro spotřebu I
(nejvíce tub – nejvíce finančně náročná léčba).
b) Redukovaná data – vzhledem k tomu, že studie je velmi obsáhlá a vzhle-
dem ke snaze diplomanta samostatně ji zpracovat, byla navržena
v poněkud „úsporné verzi“ (kategorizace veličin), provedl jsem redukci
počtu proměnných. Redukoval jsem tedy dobu hojení (5 proměnných A-
E) a spotřebu materiálu (4 proměnné F-I). Výsledkem tedy byla vždy jen
jedna proměnná jak pro dobu hojení, tak i jedna pro spotřebu materiálu.
Redukce proběhla takto: počet pacientů pro každou dobu hojení jsem
vynásobil příslušným váhovým koeficientem v jednotkovém tvaru
a podělil celkovým počtem pacientů, kteří měli stejných několik
proměnných. Čili např. hned pro první řádek na listu Redukovaná data
jsem si seřadil data z listu summary a zjistil, že pro ústavní péči (U),
léčbu ran velikosti 1 (do 10 cm) proleženin (P) Betadinem (B)
u mužských pacientů (m) bylo provedeno testování na 10 pacientech.
Proto jsem jednotlivé pacienty z dob hojení A – E vynásobil příslušnými
koeficienty vah a podělil 10. Získal jsem průměrnou dobu hojení (v tom-
to případě 0,2250). Stejně tak jsem postupoval i pro spotřebu materiálu
(0,2050). Někde v textu nazývám takto získané hodnoty jako standardi-
zované doby (časy) hojení nebo standardizované spotřeby materiálu. Ji-
nak všude, kde je v dalším textu napsáno doba hojení nebo spotřeba ma-
teriálu, myslí se tím tímto standardizované hodnoty! Nutno si ale
uvědomit, co tyto hodnoty znamenají. Mají opačný význam, než se zdá.
Nejvyšší možná hodnota doby hojení je 0,5, což by znamenalo, že
všichni pacienti by se uzdravili za dobu A. Čili čím vyšší číslo, tím to
znamená kratší dobu hojení ran, resp. menší spotřebu materiálu. Je
nutné na to pamatovat, protože to někdy může zmást.
c) Vynechal jsem vliv věku na další parametry. Na analýzu této relace je
málo reprezentativních dat. Proto jsem udělal jen pár 3D obrázků, kde je
znázorněna korelace věk-rána-doba hojení nebo spotřeba materiálu.
3D Surface Plot of doba hojeni against vek and rana 4v*160c
doba hojeni = Distance Weighted Least Squares
> 0,5 < 0,5 < 0,4 < 0,3 < 0,2 < 0,1
Věk-rána-doba hojení
3D Surf ace Plot of spotreba mat. against v ek and rana
4v *160c
spotreba mat. = Distance Weighted Least Squares
> 0,6 < 0,6 < 0,4 < 0,2 < 0 < -0,2
Věk-rána-spotřeba materiálu
I) druh nemoci – Proleženiny (P)
A) Porovnání vlivu místa péče na dobu hojení a spotřebu materiálu
1) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Hyidone:
Data seřazeny dle schématu v tab. 1:
Místo
péče
Typ
léčby
Druh
nemoci
Velikost
rány pohlaví doba hojení
Spotřeba
materiálu
Počet
pacientů
U H P 1 m 0,3133 0,4733 15
U H P 2 m 0,2167 0,3333 6
U H P 3 m 0,0500 0,0500 1
U H P 1 ž 0,2383 0,4319 47
U H P 2 ž 0,1237 0,2553 19
U H P 3 ž 0,0583 0,0500 6
D H P 1 m 0,3231 0,2846 13
D H P 2 m 0,1083 0,1167 6
D H P 3 m 0,0500 0,0500 2
D H P 1 ž 0,2500 0,2800 15
D H P 2 ž 0,1083 0,2083 6
D H P 3 ž 0,0833 0,0500 3
Za přijetí zjednodušující podmínky, kdy pro oba soubory platí, že typ léčby,
druh nemoci je stejný a při zachování pořadí velikosti rány a pohlaví tak, jak
je uvedeno v tabulce 1, lze porovnat soubory dat párovým t-testem, tj. jako by
testovaní pacienti absolvovali oba typy léčby (přestože se liší počty pacientů
při léčbě v ústavu nebo doma). Pro parametr doba hojení pak lze získat:
Pro hodnotu p pak platí, že je větší než 0,05 (hladina významosti), a proto se
zamítá hypotéza, že střední hodnota testovaných souborů se liší. Z toho
vyplývá, že parametr místo péče je při používání Hyodine nevýznamný pro
dobu hojení rány.
Box & Whisker Plotdoma vs. ustav
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
doma ustav0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
0,24
0,26
Box – Wiskerův graf pro párové porovnání vlivu místa péče na dobu hojení
rány při použití Hyodine.
Pro parametr spotřeba materiálu lze stejným způsobem získat:
Z výsledků v tabulce vyplývá, že parametr p je opět větší než 0,05, a proto
i zde platí, že vliv místa péče na spotřebu materiálu je zanedbatelný. Po-
rovnáním hodnot p pro spotřebu materiálu a dobu hojení však lze konstato-
vat, ze hodnota p pro spotřebu materiálu je „hraniční“ a velmi odlišná od
hodnoty p pro dobu hojení, která převyšuje limitní hodnotu p 0,05 téměř de-
setkrát. Z tohoto důvodu a i z důvodu aproximace velkého počtu dat při reduk-
ci proměnných (doba hojení A-E) do jedné proměnné (standardizovaná do-
ba hojení) lze doporučit zamítnout hypotézu o rovnosti středních hodnot
pro spotřebu materiálu při léčbě Hyodine. Tento závěr ilustruje i Box-
Whiskerův graf:
Box & Whisker Plotdoma vs. ustav
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
doma ustav0,05
0,10
0,15
0,20
0,25
0,30
0,35
0,40
0,45
Tento závěr by bylo možné i logicky interpretovat jako důkaz profesionality
péče v ústavu, kdy zkušení pracovníci efektivněji využijí použitý prostředek
(střední hodnota standardizovaného spotřebovaného materiálu je vyšší) než při
léčbě doma samotnými pacienty.
Dále nicméně bude pracováno se závěrem, že vliv místa péče na spotřebu
materiálu je zanedbatelný.
2) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Betadine:
Data seřazeny dle schématu v tab. 2:
Místo
péče
Typ
léčby
Druh
nemoci
Velikost
rány pohlaví
doba ho-
jení
Spotřeba
materiálu
Počet
pacientů
U B P 1 m 0,2250 0,2050 10
U B P 2 m 0,1000 0,1071 7
U B P 3 m 0,0750 0,1000 4
U B P 1 ž 0,1879 0,1707 29
U B P 2 ž 0,1111 0,1222 9
U B P 3 ž 0,0833 0,0500 3
D B P 1 m 0,1950 0,1850 10
D B P 2 m 0,1357 0,1214 7
D B P 3 m 0,0700 0,0500 5
D B P 1 ž 0,2068 0,1841 22
D B P 2 ž 0,1167 0,1000 12
D B P 3 ž 0,0500 0,0500 3
Analogicky k předchozí kapitole lze získat tyto výsledky:
Doba hojení při léčbě Betadinem:
Box & Whisker Plotdoma vs. ustav
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
doma ustav0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
Závěr: střední hodnoty souborů doba hojení jsou srovnatelné (p=0,908).
Spotřeba materiálu při léčbě Betadinem:
Box & Whisker Plotdoma vs. ustav
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
doma ustav0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
Závěr: střední hodnoty souborů spotřeba materiálu jsou srovnatelné
(p=0,338).
B) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu
Protože bylo zjištěno, že ze zjednodušujících podmínek lze považovat rozdíl
mezi péčí v ústavu a doma za zanedbatelný, lze provést hodnocení vlivu poh-
laví pacientů a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu bez ohledu na
místo péče.
1) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení
Získaná data lze pro Hyodine upravit do tabulky 3:
Místo
péče*
Typ
léčby
Druh
nemoci
Veli-
kost
rány pohlaví
doba ho-
jení
Spotřeba
mate-
riálu
Počet
pacientů
U H P 1 m 0,3133 0,4733 15
D H P 1 m 0,3231 0,2846 13
U H P 2 m 0,2167 0,3333 6
D H P 2 m 0,1083 0,1167 6
U H P 3 m 0,0500 0,0500 1
D H P 3 m 0,0500 0,0500 2
U H P 1 ž 0,2383 0,4319 47
D H P 1 ž 0,2500 0,2800 15
U H P 2 ž 0,1237 0,2553 19
D H P 2 ž 0,1083 0,2083 6
U H P 3 ž 0,0583 0,0500 6
D H P 3 ž 0,0833 0,0500 3
* lze zanedbat, zda jde o U nebo D
Pro Betadine mají data tento tvar:
Místo
péče*
Typ
léčby
Druh
nemoci
Veli-
kost
rány pohlaví
doba ho-
jení
Spotřeba
mate-
riálu
Počet
pacientů
U B P 1 m 0,2250 0,2050 U
D B P 1 m 0,1950 0,1850 D
D B P 2 m 0,1357 0,1214 D
U B P 2 m 0,1000 0,1071 U
D B P 3 m 0,0700 0,0500 D
U B P 3 m 0,0750 0,1000 U
U B P 1 ž 0,1879 0,1707 U
D B P 1 ž 0,2068 0,1841 D
U B P 2 ž 0,1111 0,1222 U
D B P 2 ž 0,1167 0,1000 D
U B P 3 ž 0,0833 0,0500 U
D B P 3 ž 0,0500 0,0500 D
Průměrováním vždy dvou dat pro jedno pohlaví a velikost rány lze získat data,
jejichž grafické znázornění je uvedeno na obr.:
Vysvětlivky:
HPm – použitá léčba Hyiodine, druh nemoci Proleženiny, pacienti muži
HPž – použitá léčba Hyiodine, druh nemoci Proleženiny, pacienti ženy
BPm – použitá léčba Betadine, druh nemoci Proleženiny, pacienti muži
BPž – použitá léčba Betadine, druh nemoci Proleženiny, pacienti ženy
Pozn.: na grafu lze tedy porovnávat, vždy pro jednu velikost rány, sloupce
HPm vs HPž (vliv pohlaví) a HPm vs BPm (vliv typu léčby).
Analogicky pro BPm a BPž.
Metodou ANOVA (analýza rozptylu s opakováním) byl testován vliv velikosti
rány a pohlaví pacientů při léčbě přípravkem Hyodine na dobu hojení.
Výsledky jsou v tabulce:
doba hojení - vliv pohlaví a typu lé čby
0,0000
0,0500
0,1000
0,1500
0,2000
0,2500
0,3000
0,3500
1 2 3
velikost rány
stan
d. čas
ho
jen
í
HPm
HPž
BPm
BPž
Z výsledků vyplývá, že vliv velikosti rány je významným faktorem (v tab.
označeno jako rana) na dobu hojení, zatímco faktor pohlaví (M) není
významným z důvodu překryvu 95 % intervalů spolehlivosti (viz obr.):
M; LS MeansCurrent effect: F(1, 3)=4,2899, p=,13009
Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals
m1 m3
M
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
0,24
0,26
DV
_1
Pozn. m1 – muži, m3 – ženy, M – pohlaví (obecně)
Stejně tak ani interakce faktorů M*rána není významná (viz obr.)
M*rana; LS MeansCurrent effect: F(2, 3)=3,0794, p=,18747
Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals
M m1 M m3
1 2 3
rana
-0,1
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
DV
_1
Obdobné výsledky byly získány při analýze dat s přípravkem Betadine.
Pro analýzu vlivu použitého přípravku při léčbě ran u mužů byly metodou
ANOVA získány tyto údaje:
R*pripravek; LS MeansCurrent effect: F(2, 4)=3,5682, p=,12901
Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals
pripravek 1 pripravek 2
r1 r2 r3
R
-0,1
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
DV
_1
Z výsledků vyplývá, že ani zde nebyl potvrzen výrazný statistický vliv faktoru
typu přípravku nebo interakce typu přípravku s velikostí rány (pro mužské
pacienty). Obdobné výsledky byly zjištěny pro ženské pacienty.
Závěr:
A) vliv pohlaví
a) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) je
patrný signifikantní rozdíl při léčbě Hyodine mezi dobou hojení ran
mužů a žen (u mužů probíhá hojení rychleji – mají větší standardi-
zovaný čas hojení) pro rány velikosti 1 (do 10 cm) a 2 (do 20 cm). Pro
hojení ran velikosti 3 (nad 20 cm) byla nalezena kratší doba při léčbě
žen (výsledek je ovlivněn malým počtem hodnot). Statistickou
analýzou rozptylů však nebyl potvrzen vliv pohlaví na dobu hojení.
b) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) při
léčbě Betadinem nebyl nalezen významný rozdíl mezi dobou hojení ran
mužů a žen pro všechny velikosti ran. Statistickou analýzou rozptylů
nebyl potvrzen vliv pohlaví na dobu hojení.
B) vliv typu léčby
c) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro
rány velikosti 1 i 2 je patrný výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve
prospěch přípravku Hyodine (pro mužské pacienty). Pro ránu velikosti
3 byl pak naopak pozorován mírný rozdíl ve prospěch Betadine (pro
mužské pacienty). Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv
typu přípravku na dobu hojení.
d) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro
ženské pacienty je výrazný rozdíl v době hojení ve prospěch Hyodine
pouze pro ránu velikosti 1. Pro rány velikosti 2 a 3 je rozdíl zanedba-
telný. Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv typu
přípravku na dobu hojení.
2) Vliv pohlaví a typu léčby na spotřebu materiálu
Analogicky k předchozí kapitole lze stejným postupem získat následující
závislosti:
spot řeba materiálu - vliv pohlaví a typu lé čby
0,0000
0,0500
0,1000
0,1500
0,2000
0,2500
0,3000
0,3500
0,4000
1 2 3
velikost rány
stan
d. p
oč
et tu
b
HPm
HPž
BPm
BPž
Závěr:
A) vliv pohlaví
e) Prostým srovnáním středních hodnot není patrný signifikantní rozdíl ve
spotřebě materiálu při léčbě Hyodine mezi dobou hojení ran mužů
a žen pro rány všech velikostí.
f) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) při
léčbě Betadinem taktéž nebyl nalezen významný rozdíl mezi dobou
hojení ran mužů a žen pro všechny velikosti ran.
B) vliv typu léčby
g) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro
rány velikosti 1 i 2 je patrný výrazný rozdíl ve spotřebě materiálu ve
prospěch přípravku Hyodine (pro mužské i ženské pacienty). Pro ránu
velikosti 3 byl pak naopak pozorován mírný rozdíl ve prospěch Beta-
dine (pro mužské pacienty).
h) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro
ženské pacienty není významný rozdíl ve spotřebě materiálu mezi
oběma přípravky pro ránu velikosti 3. Tento závěr by mohl souviset
s faktem, že rozsah poranění takové velikosti si vyžádá náročnou léčbu
(z pohledu spotřeby materiálu), že se neuplatní případné benefitní
vlastnosti přípravku (ať už Hyodine, nebo Betadine) vůči druhému.
C) Korelace doby hojení a spotřeby materiálu
Pro přípravek Hyodine byla nalezena pro dobu hojení a spotřeby materiálu
tato korelace:
Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Hyodine
spotreba materialu = 0,0053+1,3101*x; 0,95 Conf.Int.
doba hojeni
spot
reba
mat
eria
lu
0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,350,00
0,05
0,10
0,15
0,20
0,25
0,30
0,35
0,40
0,45
0,50
95% confidence
Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný
s korelačním koeficientem 0,8749. Tomu odpovídá koeficient determinace
0,7654 což znamená, že 76,5 % dat vyhovuje tomuto modelu.
Nutno pouze mít na paměti, že vzhledem k provedenému stylu redukce
proměnných je korelační závislost „opačná“ tzn. s rostoucí standardizo-
vanou dobou hojení (na grafu korelační přímky zleva do prava) dochází
ve skutečnosti ke snižování doby hojení. Stejně tak pro spotřebu mate-
riálu dochází při pohybu po ose y směrem nahoru ke snižování spotřeby
materiálu.
Pro přípravek Betadine byla nalezena tato závislost:
Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Betadine
spotreba materialu = 0,0047+0,8922*x; 0,95 Conf.Int.
doba hojeni
spot
reba
mat
eria
lu
0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,240,02
0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
95% confidence
Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný
s korelačním koeficientem 0,9604. Tomu odpovídá koeficient determinace
0,9225 což znamená, že 92,2 % dat vyhovuje tomuto modelu.
II) druhy nemoci – bércový vřed (BV)
(je nutné si uvědomit, že v případě bércových vředů je výrazně méně pacientů
než u proleženin čili výsledky nemusí být plně reprezentativní)
A) Porovnání vlivu místa péče na dobu hojení a spotřebu materiálu
1) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Hyidone:
Data seřazeny dle schématu v tab. 1:
Místo
péče
Typ
léčby
Druh
nemoci
Velikost
rány pohlaví doba hojení
Spotřeba
materiálu
Počet
pacientů
U H BV 1 m 0,2000 0,5000 1
U H BV 2 m 0,1000 0,1500 1
U H BV 3 m x x x
U H BV 1 ž 0,1500 0,3000 1
U H BV 2 ž 0,1556 0,2833 9
U H BV 3 ž 0,0667 0,0667 6
D H BV 1 m x x x
D H BV 2 m 0,1000 0,0500 1
D H BV 3 m 0,0500 0,0500 1
D H BV 1 ž 0,2833 0,3200 15
D H BV 2 ž 0,1550 0,1400 10
D H BV 3 ž 0,0667 0,0500 3
Opět za zjednodušujících předpokladů uvedených v kap I, odstavec A1, lze
získat výsledky:
Nutno podotknout, že protože nebyly k dispozici data pro všechny kom-
binace parametrů (označeny v tabulce symbolem x), byly tyto z testování
vypuštěny.
Box & Whisker PlotU vs. D
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
U D0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
0,24
0,26
Parametr místo péče je při používání Hyodine nevýznamný pro dobu hojení
bércového vředu. Nicméně z grafu je vidět, že domácí péče má výrazně širší
konfidenční interval, což souvisí s větším rozptylem v datech.
Pro parametr spotřeba materiálu lze stejným způsobem získat:
Box & Whisker PlotD vs. U
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
D U0,00
0,05
0,10
0,15
0,20
0,25
0,30
0,35
Z výsledků v tabulce vyplývá, že parametr p je opět větší než 0,05, a proto
i zde platí, že vliv místa péče na spotřebu materiálu je zanedbatelný.
2) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Betadine:
Data pro Betadine:
Místo
péče
Typ
léčby
Druh
nemoci
Velikost
rány pohlaví doba hojení
Spotřeba
materiálu
Počet
pacientů
U B BV 1 m 0,2300 0,2200 5
U B BV 2 m x x x
U B BV 3 m x x x
U B BV 1 ž 0,1250 0,1000 4
U B BV 2 ž 0,1000 0,0929 7
U B BV 3 ž 0,0667 0,0500 6
D B BV 1 m 0,1250 0,1500 2
D B BV 2 m 0,1500 0,1500 1
D B BV 3 m 0,0500 0,0500 2
D B BV 1 ž 0,1842 0,1632 19
D B BV 2 ž 0,1143 0,1000 14
D B BV 3 ž 0,0750 0,0500 6
Stejně lze pro léčbu Betadinem získat pro dobu hojení:
Box & Whisker PlotD vs. U
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
D U0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
Parametr místo péče je při používání Betadinu nevýznamný pro dobu hojení
bércového vředu.
Pro spotřebu materiálu pak platí:
Box & Whisker PlotD vs. U
Mean Mean±SE Mean±1,96*SE
D U0,02
0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
Parametr spotřeba materiálu je při používání Betadinu nevýznamný pro do-
bu hojení bércového vředu.
B) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu
Protože bylo zjištěno, že z zjednodušujících podmínek, lze považovat rozdíl
mezi péčí v ústavu a doma za zanedbatelný, lze provést hodnocení vlivu poh-
laví pacientů a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu bez ohledu na
místo péče.
1) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení BV
Získaná data lze upravit do tabulky :
Místo
péče*
Typ
léčby
Druh
nemoci
Veli-
kost
rány pohlaví
doba ho-
jení
Spotřeba
mate-
riálu
Počet
pacientů
U H BV 1 m 0,2000 0,5000 1
D H BV 1 m x x x
U H BV 2 m 0,1000 0,1500 1
D H BV 2 m 0,1000 0,0500 1
U H BV 3 m x x x
D H BV 3 m 0,0500 0,0500 1
U H BV 1 ž 0,1500 0,3000 1
D H BV 1 ž 0,2833 0,3200 15
U H BV 2 ž 0,1556 0,2833 9
D H BV 2 ž 0,1550 0,1400 10
U H BV 3 ž 0,0667 0,0667 6
D H BV 3 ž 0,0667 0,0500 3
* lze zanedbat, zda jde o U nebo D
Pro Betadine mají data tento tvar:
Místo
péče*
Typ
léčby
Druh
nemoci
Veli-
kost
rány pohlaví
doba ho-
jení
Spotřeba
mate-
riálu
Počet
pacientů
U B BV 1 m 0,2300 0,2200 5
D B BV 1 m 0,1250 0,1500 2
U B BV 2 m x x x
D B BV 2 m 0,1500 0,1500 1
U B BV 3 m x x x
D B BV 3 m 0,0500 0,0500 2
U B BV 1 ž 0,1250 0,1000 4
D B BV 1 ž 0,1842 0,1632 19
D B BV 2 ž 0,1143 0,1000 14
U B BV 2 ž 0,1000 0,0929 7
U B BV 3 ž 0,0667 0,0500 6
D B BV 3 ž 0,0750 0,0500 6
Průměrováním vždy dvou dat pro jedno pohlaví a velikost rány lze získat data,
jejichž grafické znázornění je uvedeno na obr.:
Vzhledem k malému a nevyváženému počtu dat mezi mužskými a ženskými
pacienty (4 vs 44) a chybějícím údajům pro všechny velikosti ran není možné
provést statistické šetření vlivu pohlaví a velikosti rány na dobu hojení
a spotřebu materiálu tak, jak tomu bylo u hojení proleženin.
doba hojení - vliv pohlaví a typu lé čby
0,0000
0,0500
0,1000
0,1500
0,2000
0,2500
1 2 3
velikost rány
stan
d. čas
ho
jen
í
HBVm
HBVž
BBVm
BBVž
spot řeba materiálu - vliv pohlaví a typu lé čby
0,0000
0,1000
0,2000
0,3000
0,4000
0,5000
0,6000
1 2 3
velikost rány
stan
d. p
oč
et tu
b
HBVm
HBVž
BBVm
BBVž
Závěr:
A) vliv pohlaví
a) Prostým srovnáním středních hodnot je patrný mírný rozdíl při léčbě
Hyodine mezi dobou hojení ran mužů a žen (u žen probíhá hojení
rychleji – mají větší standardizovaný čas hojení) pro rány všech veli-
kostí. Lze tedy obecně říci, že hojení bércových vředů při použití
přípravku Hyodine probíhá rychleji než u mužů.
b) Prostým srovnáním středních hodnot při léčbě Betadinem nebyl nalezen
významný rozdíl mezi dobou hojení ran mužů a žen pro všechny veli-
kosti ran.
B) vliv typu léčby
c) Prostým srovnáním středních hodnot pro rány velikosti 1 je patrný vel-
mi výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve prospěch přípravku Hyodine
(pro mužské pacienty). Pro ránu velikosti 2 byl pak naopak pozorován
mírný rozdíl ve prospěch Hyodine pro ženské pacienty. Pro všechny
další velikost ran byl nalezen zanedbatelný rozdíl mezi použitými
přípravky.
C) Korelace doby hojení a spotřeby materiálu
Pro přípravek Hyodine byla nalezena pro dobu hojení a spotřeby materiálu
tato korelace:
Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Hyodine
spotreba materialu = -0,0336+1,692*x; 0,95 Conf.Int.
doba hojeni
spot
reba
mat
eria
lu
0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,24 0,26 0,28 0,300,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
95% confidence
Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný
s korelačním koeficientem 0,7903. Tomu odpovídá koeficient determinace
0,6245 což znamená, že 62,4 % dat vyhovuje tomuto modelu.
Nutno pouze mít na paměti, že vzhledem k provedenému stylu redukce
proměnných je korelační závislost „opačná“ tzn. s rostoucí standardizo-
vanou dobou hojení (na grafu korelační přímky zleva doprava) dochází ve
skutečnosti ke snižování doby hojení. Stejně tak pro spotřebu materiálu
dochází při pohybu po ose y směrem nahoru ke snižování spotřeby mate-
riálu.
Pro přípravek Betadine byla nalezena tato závislost:
Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni
spotreba materialu = -0,0093+0,9993*x; 0,95 Conf.Int.
doba hojeni
spot
reba
mat
eria
lu
0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,240,02
0,04
0,06
0,08
0,10
0,12
0,14
0,16
0,18
0,20
0,22
0,24
95% confidence
Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný
s korelačním koeficientem 0,9642. Tomu odpovídá koeficient determinace
0,9297 což znamená, že 93 % dat vyhovuje tomuto modelu.
23. 3.2010
Ing. Jiří Raška, Ph.D.
Anotace : Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vlivu dvou přípravků
využívajících jako desinfekční látku jod, a to polyvinylpyrrolidonu (Betadine)
a trijodidu v hyaluronanu (Hyiodine), na hojení chronických ran u seniorů. Jedna
část experimentálního vzorku seniorů byla vybrána z ústavů sociální péče,
převážně domovů pro seniory. Druhou částí jsou klienti Domácí péče, léčící se
v přirozeném prostředí domova. Autor této práce se zaměřil na posouzení rych-
losti a efektivity hojení chronických ran v daných prostředích v několika loka-
litách. Posuzoval také nákladovost procesu hojení při použití těchto přípravků.
V teoretické části práce obsahuje nástin historie léčby ran, popis procesů hojení
ran a jejich jednotlivé fáze. Nedílnou součástí práce je i popis faktorů
ovlivňujících léčbu rány, fázového ošetřování ran a souhrnný přehled
používaných krytů na rány.
Klí čové pojmy : rána, chronická rána, kůže, hojení ran, bolest, stres
Abstract: This thesis presents a comparison of the effects of two preparations
using iodine as a disinfectant substance, and polyvinylpyrrolidone (Betadine)
and triiodide in hyaluronan (Hyiodine) on the healing of chronic wounds in the
elderly. One part of the experimental sample was selected from the senior social
care institutions, primarily homes for the elderly. The second part involved the
clients of home care, treated in their natural environment, at home. The author
aimed to evaluate the efficiency and speed of the healing of chronic wounds in
these environments in several locations. Cost of the healing process when using
these products was also assessed. The theoretical part contains an outline of the
history of wound treatment, a description of the wound healing process and its
phases. An integral part of this work is a description of factors affecting the
treatment of wounds, wound care phase and a summary of the covers used on
wounds.
Key words: wound, chronic wound, skin, wound healing, pain, stress
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE
Jméno a příjmení autora/ky: Anna Klug
Studijní program: sociální politika a sociální práce
Studijní obor: sociální práce se zaměřením na komunikaci
a aplikovanou psychoterapii
Název práce: Léčba chronických ran u seniorů v ústavní
a domácí péči
Počet stran (bez příloh): 87
Celkový počet stran příloh: 41
Počet titulů české literatury a pramenů: 15
Počet titulů zahraniční literatury a pramenů: 3
Počet internetových odkazů: 4
Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.
Rok dokončení práce: 2010
Evidenční list knihovny
Souhlasím s tím, aby má diplomová práce byla využívána ke studijním účelům.
V Praze dne : 1. dubna 2010
………………………………….
Uživatel/ka potvrzují svým podpisem, že pokud tuto diplomovou práci využijí ve
své práci, uvedou ji v seznamu literatury a budou ji řádně citovat jako jakýkoliv jiný
pramen:
Jméno, příjmení Adresa Datum Podpis