Květen 2011

Číslo 5/2011Květen

V tomto čísle najdete:

Rozhovor:Radmila Dobešová

Ohlédnutí zapřednáškami

Téma měsíce:Počítače ve škole

Evžen Oněgin u Bezručů

EditorialMilí čtenáři,nejprve by se asi slušelo omluvit, protože navzdory všeobecnému hokejovému šílenství se my - časopis Komár - hokeji věnovat nebudeme. Naproti tomu si myslíme, že trocha čtení „o něčem jiném“ každému jen prospěje a, jak doufáme, také kulturně a společensky obohatí. Ty nejzatvrzelejší fanoušky snad uchlácholí alespoň sportovní koutek na straně 15.

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Obsah čísla:

3678

101112141516

Rozhovor: Radmila Dobešová

Ohlédnutí za sérií přednášek

Něco pro volnou chvíli

Plakát: Libor Smilovský

Kulturní okénko

Úspěchy Lukáše Folwarczného

Počítače na naší škole

Ptali jsme se Ing. Ireina

Sportovní koutek

Komiks: Hodina IVT

Mozaika zprávPři nedávné větrné smršti byl významným způso-bem poškozen mohutný strom před naší školou. Musel být pokácen, takže nastává otázka, kde bude o Vánocích umístěna světelná výzdoba.

Již delší dobu byly okapy na naší škole ve špatném stavu, nyní tedy došlo u většiny z nich k výměně. Snad se díky tomu zbavíme skvrn na zdích.

Poslední týden v dubnu se uskutečnilo výběrové řízení na čtyřleté a osmileté studium na našem gymnáziu. Letos byl počet přihlášených rekordní, proto se přijímací zkoušky konaly tři dny. Kolik stu-dentů nakonec skutečně bude u nás studovat, to se ale teprve uvidí.

Žáci kvinty a I. A se v únoru a březnu zúčastnili 6.ročníku celostátní vědomostní soutěže Lidice pro 21. století, který každoročně vyhlašuje Pa-mátník Lidice, Vojenský historický ústav Praha a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Této soutěži se budeme více věnovat příště.Komár má zatím nepotvrzené informace o tom, že jedna významná firma z oboru mikrotechniky hodlá sponzorsky podpořit laboratoř biologie na-šeho gymnázia, a to formou pravidelného darová-ní krycích sklíček.

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 9, ročník: 1., květen 2011. VYŠLO: 10.5.2011. Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Lukašík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová. Grafika: Martin Vérteši. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby. Cena: 15 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz. Email: [email protected]

Strana 2 Komár 5/2011

K

Radmila Dobešová: Už odmala jsem byla velice výtvarně nadaná

Profesorka Radmila Dobešová učí na naší škole výtvarnou výchovu a češ-tinu, je také výchovnou poradkyní a organizuje den otevřených dveří. Nyní nám na sebe prozradila spoustu dalších zajímavých věcí.

KKomár 5/2011 Strana 3

Kde všude jste studovala? Na základní škole Palackého, tu už bohužel zrušili, poté na gymnáziu Tajovského, na Peda-gogické fakultě v Ostravě a pak

jsem si splnila takový svůj ma-linkatý sen – na chvilku studovat na Karlově univerzitě v Praze, tak tam jsem studovala tři roky výchovné poradenství.

Chtěla jste vždycky učit? Mám-li být upřímná, tak to není tak jednoznačné, protože jsem byla odmala výtvarně na-daná, už to bylo vidět ve školce, dostala jsem dvakrát uznání v celostátní soutěži Alšova země, takže nadaná jsem byla. Tudíž to vypadalo, že bych dělala třeba střední umělecko – průmyslo-vou školu nebo bych si možná troufla i na akademii, ale ne-troufla jsem si a nevěřila jsem si, takže jsem to ani nezkusila a navíc jsem doma měla takovou „moudrou radu“ - dělej něco, co tě uživí, takže jsem šla tu výtvar-nou výchovu učit. Ale zase na druhé straně musím říct, že se sestřenkami jsme si rády hrály na školu, takže si my-slím, že kdybych k tomu nějaký vztah neměla, tak bych si jako dítě na tu školu určitě nehrála. Takže nějaký vztah určitě mám a dále potom mohu na sebe prozradit, že jsem zažila roz-vod, zažila jsem druhé manžel-ství, všechny ty problémy, které to přináší před rozvodem i po rozvodu a zažila jsem na vlast-ní kůži, jak to ovlivňuje mladé-ho člověka a že ty podmínky ke studiu jsou u takových úplně ji-načí, než podmínky ke studiu v rodinách, kde ty rodiny spíše ty mladé lidi podpoří, a měla jsem takový ideál učit s tím, že bych občas nějakému takovému žáko-vi pomohla, protože sama vím, o čem to je. Ale mohu říci, že když jsem nastoupila potom na zá-

Profesorka Dobešová, za svobodna Kučerová, získala čestnéuznání v soutěži Alšova země.

K


kladní škole v Šenově a dostala jsem hned třídnictví, hned dvě hodiny přesčasů, hned tři třídy češtiny, což obnášelo spoustu a spoustu opravování, tak se ten můj ideál nějak velice rychle rozplynul, realita byla jinde.

A proč jste si k tomu zvolila zrovna češtinu? Přiznám se, že to byla nut-nost, protože s výtvarnou vý-chovou matematika, kterou jsem fakt měla ráda a do dneš-ního dne si ji nesmírně vážím, protože ta se nedá překroutit, tam je ta pravda jasně daná, stu-dovat nešla. Ale na druhé straně s radostí a láskou vzpomínám na svou paní profesorku ze střední školy Miladu Kučerovou, která učila s citem, která patřila k vy-učujícím, kteří dokázali předat tu citovou složku v literatuře, a

získala jsem vztah k literatuře. Myslím si, že právě díky této skvělé paní profesorce, na kte-rou fakt velice ráda vzpomínám. Takže jsem tu literaturu velice ráda studovala, a to studium na pedagogické fakultě mě skuteč-

ně těšilo. Užila jsem si to a sku-tečně nelituji, myslím si, že když člověk čte literaturu, tak pořád ho to nějakým způsobem obo-hacuje.Učila jste i na jiných školách? Ano, na základní škole v Še-nově a mám velice dobré vzpo-mínky.Jak dlouho zastáváte pozici vý-chovné poradkyně na naší ško-le a co tento post obnáší? Asi od roku 2006. Obnáší spoustu úřednické práce, ně-kdy nevím, jestli více učím nebo jsem úředník, ale je to zase na

období, tzn. do konce března je hodně různých mailů, vyřizo-vání, zařizování, ale po březnu, jakmile studenti podají přihláš-ky na vysoké školy, tak je to zase o něčem jiném. Je to relativně klid, oproti podzimním měsícům

je to podstatně klidnější.Jaký máte vztah k politice? V politice jsme nějakou dobu i dělala, a díky tomu jsem také byla na kandidátce v Šeno-vě a dvanáct let jsem pracovala v zastupitelstvu města Šenova. Dostala jsem funkci, pro kterou jsem si nejdříve nadávala, proto-že to bylo jednak vítání občánků o sobotách, a dále potom gratu-lovat devadesátiletým a starším a gratulovat ke zlatým a diaman-tovým svatbám, takže skutečně toho bylo hodně a těch dvanáct let jsem skutečně dělala hodně,

Dvanáct let dělala profesorka Dobešová vítání občánků v Šenově.

Komár 5/2011 Strana 5 K

takových těch návštěv u jubilan-tů bylo dvacet až třicet za rok, což není jednoduché. Ale zase na druhé straně toto považuji za jedno z nádherných období ve svém životě, protože jsem zjistila, jak to v těch rodinách

chodí, jak to může být různoro-dé, zjistila jsem, jak devadesáti-letí lidé jsou optimističtí, veselí a rádi vtipkují, zavedla jsem si i kroniku, jednak pro sebe a jed-nak pro obec, takže jsem ty ju-bilanty, pokud to dovolili, fotila, a mám ty kroniky, abych měla takovou památku na těch dva-náct let. No a co se týče vítání občánků, tak jsem si nejdříve nadávala, protože to je v sobotu dopoledne, já jsem do té doby byla zvyklá v sobotu uklízet, vařit, a naráz místo toho vítání občánků, takže nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na to zvykla, ale dneska na to opravdu velmi ráda vzpomínám, měli jsme vy-tvořen velmi dobrý kolektiv a to vítání občánků byla nádherná akce.Jaké jsou vaše další zájmy?

Těch si myslím, že mám opravdu hodně. Chtěla bych už konečně nějak systematičtěji malovat, chtěla bych se daleko víc věnovat čtení, chtěla bych hodně cestovat, a v neposlední řadě bych se chtěla věnovat roli

babičky, protože na tuhle roli už se nesmírně těším. A samozřej-mě příroda, zahrádka. V sedm-nácti letech jsem si psala deník a zamyslela jsem se, čeho bych chtěla v životě dosáhnout, dala jsem si pět bodů, z toho tři už mám splněny, zbývají dva, pro-tože jsou svým způsobem velice náročné – chtěla bych namalo-vat jeden krásný obraz a napsat jednu hezkou malou knihu. Tak-že tyto dva body mám ještě ne-splněné, to je ještě můj sen. Máte nějaké domácí mazlíčky? Mám, a bez domácích maz-líčků si vůbec nedovedu život představit. Máme doma tři koč-ky, které nám pobíhají po bytě, a máme psa, který nám pobíhá po bytě, no a někdy je to s nimi na otravu, když třeba pejsek pouští hodně chlupů, pak je třeba po-

řád kartáčovat koberce, ale na druhé straně ta zvířátka dokáží být tak milá a příjemná, že sku-tečně je to něco moc hezkého. Spolupracujete s Mensou ČR, jak tato spolupráce začala a jak nyní probíhá? Mám dojem, že jsem zarea-govala na nabídku Mensy, a jsem velmi ráda, že to děláme. Zatím jsme to dělali dva roky a všich-ni naši studenti, kteří se toho zatím zúčastnili, jsou podle vý-sledků nadprůměrní, a pro mne je takovou skutečně obrovskou věcí, když se mi stane, že někdo ze studentů poděkuje, že mohl ten test Mensy dělat a že měl

třeba do té doby nepříjemné pocity, řeknu rovnou mindráky, a že díky tomu testu se na sebe dívá jinak, tak to pro mě hodně znamená, mám z toho velkou radost a myslím si, že právě pro-to tyhle věci děláme.

Linorit profesorky Dobešové, který si pro své logo vybralo baletní studio.

Dcery a maminka.

Ptali se Roman Kula a Martin Vérteši, foto archiv R. Dobešové

K


Ohlédnutí za sérií přednášekJak jsme informovali v minulém čísle Komára, tak se také stalo: na naši školu zavítalo v průběhu dvou týdnů hned sedm profesorů a profesorek z univerzity Palacké-ho v Olomouci. Téměř všechny přednášky se konaly v učebně společenských věd v půdní vestavbě a byly urče-ny především pro starší ročníky.

Jako první přednášel profesor Marek a téma jeho přednášky byly České státoprávní boje ve 2. po-lovině 19. století. Zabýval se his-torickým státním právem jakožto programem českého národa pro 2. polovinu 19. století, národním obrozením a jeho hlavními aktéry. Profesor Jiří Kopecký předná-šel na téma Jak se dělají dějiny hudby a osvětlil nám, jakým způ-sobem se získávají historická fak-ta. Také nám představil některé osobnosti ne jako bezchybná gé-nia, nýbrž jako lidi s lidskými sla-bostmi a přinesl si několik ukázek. Profesor Uher z filozofické fa-kulty podal zajímavým způsobem vlastní zážitky z cest po Číně v přednášce s názvem Na podráž-kách žlutý prach. Na pomyslné cestě Čínou nás provedl Velkou Čínskou zdí, Zakázaným městem a

Chrámem nebes v Pekingu, zahra-dami a pagodami a řekl nám něco o Terakotové armádě a Žluté řece. Profesor Lubomír Machala přijel přednášet o Mystifikacích a pseudonymech v české polisto-padové literatuře a skutečně jsme mohli nahlédnout pod podkličku všemožných literárních mystifika-cí, kterými se autoři hojně baví a

profesor Machala nám také před-stavil celou řadu mnohdy zábav-ných pseudonymů, které autoři v současnosti používají. Profesoru Machalovi jsem také položil několik otázek: Jak jste se dostal k tomu, že jste zrovna vy přijel k nám před-nášet?Já na středních školách přednáším rád a dlouho, je to věc, která mě baví a dělám ji už od začátku co působím na univerzitě, ale kon-krétně tady je to akce celé fakulty, kdy nabízíme přednášky, které by měly ukázat, co se u nás dělá. My jsme nabídli a vaši páni ředitelé a zástupci si vybrali. Budete přednášet nebo před-nášel už jste v rámci tohoto pro-jektu i na jiných školách?

Ano, přednášel jsem a budu ješ-tě přednášet. Přednášel jsem ve Vsetíně, ve Valašském Meziříčí, teď tady u vás a budu mít ještě dvě přednášky v Luhačovicích. Kde se zrodila myšlenka tady toho projektu?Tak to úplně přesně nevím, každo-pádně s tím přišel proděkan Bilík zhruba tak před třičtvrtě rokem.

Co si od toho slibujete?Pro mě je to jen pokračování v tom, co jsem dělal, je to přede-vším komunikace se studenty a vyučujícími a je to i ověření toho, jestli neděláme něco zbytečně a špatně. A vedení fakulty to pojímá také jako jistou propagaci fakulty, která by měla vyústit ve zvýšený příliv studentů. Další přednášky byly na téma Cesty současného divadla od Taťjany Lazorčákové a Česká lite-rární klasika na (českém) jevišti. V posledně jmenované předsta-vila profesorka Spurná několik významných jevištních režisérů nedávné doby a pustila nám ukáz-ky např. z her: Naši furianti, Liška Bystrouška či Maryša.

Martin Vérteši

Něco pro volnou chvíli: KřížovkaMurphyho zákon: Ten, kdo vykoná... (tajenka)

Pomůcka:POEM

ROZJAS-NIT

1. DÍL TAJENKY

JMÉNO UČITELE NÁRODŮ

INICIÁLY ZÁVOD-

NÍKAENGEHO

PŘÍSLUŠ-NÍK INDI-ÁNSKÉHO

KMENEUNYLE

FIBI-CHOVA

SKLADBA

ODRAZ OD ZEMĚ

ZESÍLENÝ POPĚVEK

PATŘÍCÍ EVĚ

DEN V TÝDNU

BODY PŘÍMO Z PODÁNÍ

HLESNUTÍ

VĚDĚTIMĚSTSKÁ POLICIE

ZKR.

NEVIDOMÝ ČLOVĚK

ČESKÝ NOR. INSTITUT

ASIJSKÝ STÁT

2. DÍL TAJENKY

INIC. SPIS. NEFFA

CITOSLOVCE POCHOPENÍ

HOVOR.

KLOUB NOHY I TAKHLE

TEXTOVÁ ZPRÁVA

ZKR.

CHUDO-KREVNÝ ČLOVĚK

CHEM. ZN.

NEONU

4. DÍL TAJENKY

PEVNÁ ČÁST

MOTORU

ZESÍLENÝ ZÁPOR

POPEL-NICE MN.

Č.

POŠKOZE-NÍ ZVĚŘÍ

NUŽE HRANA

ZDRAVOTNÍ TECHNIKA

ZKR.HLAS VRAN

ZÁRODKY RYB

PRŮZORY VE STĚNĚ

INIC. ZPĚV. NOVÁKA

NÁSOBÍCÍ ZNAMÉ-

NKOKOLÍNSKÝ

SKLADATEL

KUSY LEDU

POČÁTEK DNE

PROJEV KOROZE

MOJE ŽEN. ROD

MLETÍM OPOTŘE-

BIT

ŘÍM-SKÝCH 1900

PRAVO-SLAVNÝ OBRAZ

CHEMICKÁ KONCOVKA 1MOCNÉHO

PRVKU

ČÁST STŘECHY

CHEM. ZN. RADIA

OBYV. IR-SKA. SLOV.

NÁČRT DOZORCE NA STAVBĚ

OTÁZKA PŘI SÁZCE

ZNAČKA MINUTY

OBUV-NICKÝ NŮŽ

FYZI-KÁLNÍ

VELIČINA

POVRCHNÍ OBDIVO-

VATELŘECKÉ PÍSMENO

SYNTE-TICKÝ .

STYL OKR. TECH. SPRÁVA

ZKR. VOJ. HODNOSTI MAJORA

CITOSLOVCE PLAŠENÍ

INICIÁLY HERCE

VAŠUTA

ZN. RUS. FOTOAP.

SMRTELNÁ CHOROBA

ŠPIČATÝ PŘEDMĚT

CHEM. ZN. LANTHANU

INIC. HERCE KOHOUTA

IN. MODER. KUBELKOVÉ

DRTIT MLÝN-KEM

3. DÍL TAJENKY

BUNIČINAPOLNÍ

PLOŠNÁ MÍRA

VRUBOUN POSVÁTNÝ

Řešení křížovky z minulého čísla: Osoba s nejmenšími znalostmi má obvykle nejvíce co říci.


Dne 15. dubna se konalo krajské kolo Biologické olympiády kate-gorie B (1. a 2. ročník; kvinta a sexta) ve Středisku přírodovědců v Ostravě. Pořadatelem bylo SVČ Korunka. Celkem se zúčastnilo krajského kola 42 účastníků. Naši školu reprezentovali tři nadaní

žáci: Šárka Danačíková, Eliška Vr-bová a Jan Kolarczyk. Doprovázela je paní profesorka Hana Štolbová. Naše reprezentace zaznamena-la obrovský úspěch ve chvíli, kdy Šárka obsadila 1. místo; Eliška 8 .- 9. místo a Jan 23. - 24. místo. Soutěž měla tři části: laboratorní

úkoly, test a praktika (poznávač-ka). V první části (laboratorní úko-ly) byly čtyři úkoly, např.: rozeznat šest druhů kůrovců podle klíče. Poznávačka byla, podle slov jed-noho z účastníků, lehká, zejména rostliny, z nichž některé známe z Atlasu rostlin (Pilát, Ušák). Naší reprezentaci blahopřejeme.

Úspěch na poli Biologické olympiády (rk)

Foto

: Ane

ta W

robl

ová

K


Znuděný petrohradský Dandy aneb Evžen Oněgin u Bezručů

KULTURA

Mladý znuděný šlechtic Evžen Oněgin přijíždí na venkov, aby se ujal majetku po zemřelém strýci. Zde se setkává s mladým statká-řem Vladimírem Lenským. Len-ský je básník, který miluje dceru zesnulého statkáře Larina, Olgu. Lenský vezme s sebou Oněgina do rodiny Larinových, kde ho se-známí nejen s veselou Olgou, ale

také s její věčně zasněnou sest-rou Taťánou. Taťána se do Evžena hned od začátku zamiluje a napí-še mu vášnivý dopis, on však její city neopětuje. Evžen je potěšen, že ho Taťána miluje, ale vysvětlí jí, že nehledá lásku, nepotřebuje manželství, nechce se vázat a od-mítá ji s tím, že na ni určitě čeká jiný muž, který je jí hoden. Lenský

přesvědčí Evžena, ať s ním jde na návštěvu k Lenským, protože má Taťána jmeniny. Ten, když vidí, jakou má Taťána radost z jeho návštěvy, tančí a neustále se točí kolem její sestry Olgy. Lenský žár-lí na Oněgina, a tak ho vyzve na souboj, ve kterém však Lenský padne. Oněgin odejde z venko-va. Olga se brzy nato provdá za důstojníka a odchází z domova. Taťána je ale stále zamilována do Oněgina. Jednou v zimě odjede s matkou do Moskvy, kde se po krátké známosti provdá za staré-ho generála. Jak už to bývá, tak se i Oněgin a Taťána znovu potkají. Je to na plese, kde už je Taťána jako přední dáma společnosti. Te-prve teď Oněgin cítí, že ji miluje, ale ona mu neodpovídá na jeho dopisy. Oněgin se ji rozhodne bez ohlášení navštívit. Najde Taťánu v jejím domě, zrovna když čte jeho dopis, ale ona - i přestože ho mi-luje - jeho city odmítá, neboť chce zůstat věrná svému muži.

Kdo by neznal tento jeden z nejslavnějších milostných příběhů všech dob – Evžena Oněgina od Alexandra Sergejeviče Puškina. Ze studentů našeho gymnázia, kteří se tohoto představení zúčastnili, jsme požádali o pár odpovědí.

Kdy se představení konalo?K: Představení se konalo 13. dub-na ve večerních hodinách. Diva-delní hru uvedlo Divadlo Petra Bezruče v Ostravě.

Doporučili byste tuto hru ostat-ním? Proč?G: Určitě ano, velice se mi líbilo moderní zpracovaní hry, herecké obsazení i kulisy. K: Také bych hru doporučila, teda alespoň těm, kteří se o kulturu a literaturu nějakým způsobem za-jímají. Herecké obsazení bylo vý-

borné, k žádnému herci výhradu nemám. Celkové zpracování hry mě opravdu zaujalo, zejména ze stránky hudební – bylo se tedy na co dívat, ale také bylo co po-slouchat.

Zaujala vás tam nějaká scéna nebo postava natolik, že si na ni vzpomene-te třeba i u maturi-ty? G: Ne, natolik mne žádná scéna nezau-

jala. K: Určitě by se nějaké scény našly, kupříkladu, když Oněgin předčítá dopis od Táni, ale bylo by jich jistě více.

Veronika Fišerová


L U K Á Š F O L W A R C Z N ÝP R O G R A M Á T O R N A S V Ě T O V É Ú R O V N I

Postoupil jsi do mezinárodního kola olympiády v programování. Jakou cestou jsi musel projít, aby ses dostal až sem? Znamenalo to projít krajským a celostátním kolem, kde jsem získal druhé místo, což mi zajistilo postup do mezinárodního kola.Jak probíhalo celostátní kolo? Celostátní kolo pořádalo Gym-názium Brno, třída Kapitána Ja-roše 14. Bylo spojené s matema-tickou olympiádou. Dohromady to byl jeden týden, z něhož půlka byla matematická a druhá půlka programátorská. Programátorská olympiáda měla dvě části: prv-ní část byla teoretická, kdy jsme měli zadané tři úlohy a teoreticky popsat program, který řeší danou úlohu. A druhý den soutěže byla praktická část, kdy jsme měli na-psat dva programy, které pak au-tomaticky vyhodnotily dané úlo-hy.Jak ses připravoval? Dlouhodobě řeším korespon-denční seminář z informatiky a korespondenční seminář z pro-gramování. A jinak jsem se zabý-val teorií a řešil úlohy z předcho-zích ročníků.Máš v rámci postupu do meziná-rodního kola nějaké soustředění? Ano. V červnu se koná příprav-né česko-polsko-slovenské sou-středění v Bratislavě.Máš již nějaké informace, jak bude mezinárodní kolo probíhat? Bude probíhat v jednom týd-nu opět členěná na praktickou a teoretickou část.V jakém jazyce budeš mít zadání?

Zadání bude v angličtině, ale měl bych mít k dispozici i český překlad.Jak dlouho se zajímáš o progra-mování? Řekl bych, že už někdy od pri-my, kdy jsem si s tím začal hrát.Měl jsi i jiné úspěchy. Mohl bys některé z nich jmenovat? Loni jsem postoupil v progra-mátorské olympiádě do středoev-ropského kola, které se konalo v

Košicích. V matematické olympiádě jsem čtyřikrát vyhrál krajské kolo, v kategorii A jsem byl až v celostát-ním kole, kde jsem skončil někde ve druhé půlce, a ve fyzikální olympiá-dě jsem jednou vyhrál krajské kolo.Jaké jsou Tvé další zájmy? Takže kromě matematiky a in-formatiky to bude cyklistika, litera-tura, filmy…Co bys chtěl dále studovat a kde? Určitě bych chtěl studovat in-formatiku, kde konkrétně zatím ne-vím.

30. 3. - 2. 4. proběhlo v Brně ústřední kolo 60. ročníku Matematické olympiády kategorie P (programo-vání). Náš student Lukáš Folwarczný (septima) se umístil na 2. místě a tím si zajistil postup do meziná-rodního kola, které se bude konat v Thajsku, ve městě Pattaya 22. - 29. července. Držme Lukášovi palce!

(RK) a (MV)

Sešity v ohrožení životaTÉM

AM

ĚSÍC

E:

Ovlivňují náš život na každém kroku, staly se našimi věrnými společníky a trávíme s nimi spoustu času. Pokud si myslíte, že s jedná o rodinné příslušníky či přátele, jste na omylu, řeč je o počítačích.

O tom, že každý „středoškolák“ musí mít ovládání počítače na dobré úrovni v malíku, není pochyb. Kolik laboratorních prací, taháčků napsaných miniaturním písmem již připravil? Kolik prací již z internetu posta-hoval? Počítače se čím dál častěji objevují v aulách našich vysokých, ale také středních škol. Na mnohých školách v zahraničí není nic neobvyklého, že místo hromady sešitů leží na lavici notebook. Platí to zejména o Americe a zemích západní Evropy. Ale i v Česku můžeme najít několik škol, které zahodily sešity a nasto-lily vládu notebooků. Možná se to brzy stane skutečností i na ostatních školách.

Počítače místo sešitů, ano, či ne?

70%30%

ano ne

A jak se na to dívají studenti našeho gymnázia?

70% našich respondentů je pro zavedení počítačů místo sešitů všemi deseti. Důvody se vesměs shodu-jí, je to rychlejší, snadnější, pohodlnější a bezbolest-né. Nikoho už nebaví trávit nekonečně dlouhé hodiny zapisováním si poznámek do svých sešitů, při kterých hrozí stav úmorných křečí v ruce a následné se svíjení bolestí nad „mozolem,“ které jim způsobila psací po-třeba, někdy také označovaná jako „pisátko.“

Naopak 30% dotazovaných by zůstalo i nadále u kla-sických sešitů, bojí se případných krádeží a řeší také finanční stránku věci. Zkrátka jim společnost počíta-čů v době výuky není příliš sympatická.

N. D. z kvintyChtěla bys počítače místo sešitů? Proč? Na jednu stranu by to bylo ur-čitě výhodné, protože v některých předmětech učitelé diktují moc rychle nebo učivo ani nediktují. Na počítači píšeme mnohem rych-leji než normálně a neřešíme, jest-li má někdo propisku, jestli nám dopsala propiska nebo tak. Ale zase na druhou stranu by to neby-lo výhodné, protože ne každý má doma notebook nebo ne každý si ho může dovolit a hrozily by třeba nějaké krádeže, i když teď máme super nový skvělý čipový systém, přes který se sem nedostane ni-kdo, pomalu ani žáci školy. Je to takové rozporuplné.

Byla bys pro zavedení elektronic-ké žákovské? To se mi třeba vůbec nelíbí. Tak určitě pro rodiče by to bylo příno-sem, ale mě stačí, že jednou za ten půlrok jdou do školy na tříd-ní schůzky, to jim stačí, nebudu je šokovat každý den.Využívala bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Tak určitě by to bylo třeba vý-hodné, když děláme nějaké pro-jekty ve třídě a teď honem potře-bujeme najít nějaký obrázek na internetu nebo tak. Takže by to bylo dobré.

L.B. ze sekundy

Chtěl bys počítače místo sešitů? Proč? Počítače místo sešitů bych chtěl, je to lepší na psaní a nebolí z toho tak ruce.Byl bys pro zavedení elektronické žákovské? Je to lepší, protože to nemusíme říct rodičům, a tak nebudou vědět , jaké máme známky. (Po zjištění, že ro-diče ke známkám budou mít přístup): Tak to teď nevím.Využíval bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Asi ne, protože to nemám na mobilu.

A. Š. z kvartyChtěla bys počítače místo sešitů? K


Sešity v ohrožení životaProč? Jo, noťasy jsou lepší. No podle mě je to lepší, protože si takhle stíháš všechno zapsat, ale do ma-tiky bych asi sešit potřebovala, protože tam musíš rýsovat atd. Ale jinak na těch počítačích je to rychlejší a lepší. Když hodně píšeš, tak si ruku prostě vypíšeš a máš bolavý puchýř.Byla bys pro zavedení elektronic-ké žákovské? Možná by to bylo i lepší, proto-že takhle musí rodiče čekat, musí „nuceně“ chodit do té školy a tak. Takže lepší by to bylo na tom in-ternetu.Využívala bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Rozhodně.

O.Ch. z 1.AChtěl bys počítače místo sešitů? Proč? Nechtěl bych počítače místo sešitů, protože nevím. Byl bys pro zavedení elektronické žákovské? My je máme. Celá 1.A má on-line žákovskou, jen ta aktualizace je příliš pomalá.Využíval bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Ne.

P. P. ze IV.BChtěla bys počítače místo sešitů? Proč? Ano. Notebooky nebo počítače dříve nebo později stejně nahradí seši-ty. Je to rychlejší, snadnější a pohodl-nější. Byla bys pro zavedení elektronic-ké žákovské?

Proč ne? Na mnohých školách už to dávno funguje, ovšem záleží také na tom, jak často jsou znám-ky aktualizovány a kdo k takové jedné elektronické žákovské má všechno přístup.Využívala bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Určitě ano.

M. K., sextaChtěl bys počítače místo sešitů? Proč? Chtěl, protože psaní na počí-tači je méně únavné než psaní ru-kou.Byl bys pro zavedení elektronické žákovské?

Ne, nechci, aby rodiče znali mé známky.Využíval bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Ne, mám zablokovaný inter-net v mobilu.

T. S z z primyChtěla bys počítače místo sešitů? Proč? Asi jo, protože je to lepší.Byla bys pro zavedení elektronic-ké žákovské? Třeba.Využívala bys wifi? Kdyby bylo ve všech třídách. Pokud bych měla notebook, což nemám, tak jo.

Jiří Sedlařík, profesor

Souhlasil byste se zavedením počítačů mís-to sešitů? Je to sice zajímavý nápad, ale myslím si, že přece jen vhodnější jsou sešity. Studenti si dě-lají poznámky do sešitu stručněji a přehledně-ji, více přemýšlejí, co a jakým způsobem si mají zapsat.

Byl byste pro zavedení elektronické žákovské? Odpovím šalamounsky- elektronické žákovské knížky by asi více uvítali rodiče než vyučující…

Myslíte si, že by studenti měli mít přístup k wifi ve všech třídách? Nedokážu na to jednoznačně odpovědět. Nevím. Studenti by jistě přístup k wifi chtěli, nejvíce by jej využili asi o přestávkách, ale v té době by měli spíše odpočívat a bavit se s kamarády než surfovat po internetu.

Komár 5/2011 Strana 13 K Karolína Andraková a Veronika Fišerová

K


Mohl byste shrnout, jak je na tom naše škola co se týče počítačového a jiného technického vybavení? Je to celkově vzato bídné, sa-mozřejmě z důvodu financování, protože škola je rozpočtová orga-nizace. Na počítače chodíte, takže víte, že technika je relativně zasta-ralá, už v té době, kdy se kupovala, tak v podstatě se kupovalo went, aby se vůbec mohly ty učebny vy-bavit, aby byl dostatečný počet počítačů pro všechny studenty. Ta jedna učebna je stará šest roků, ta druhá čtyři a půl a ty technologie se vyvíjejí a hlavně ty softwarové nároky jsou čím dál tím větší a ten hardware prostě zaostává. Myslíte, že některé školy ve městě jsou na tom lépe než my? Určitě, třeba základní školy jsou na tom o dost lépe, ale to vyplývá ze způsobu financování. My pat-říme pod kraj, ale to jsou městské školy, takže ony většinou mají od města plno různých projektů, takže častokrát bývají mnohem lépe vy-baveny než naše gymnázium.Myslíte, že je v dohledné době šance na nějakou inovaci? To je dost složité. Já tomu moc nevěřím, pokud si ty prostředky z drtivé většiny nenajdeme sami, po-případě se napojíme do nějakého projektu, což není tak jednoduché, protože nějaké snahy už byly. Ten balík peněz je relativně dost velký, my když jsem řešili nějaký projekt, tak jsme ho chtěli dělat řádově oko-lo půl milionu korun, aby se vybavi-la jedna multimediální učebna, což by se dalo realizovat za tuto cenu, ale ty projekty se potom pohybova-ly třeba kolem dvou milionů a více, a to už je potom větší problém udě-lat ten projekt a hlavně to schvále-ní, musí to projít přes kraj, přes mi-nisterstvo školství atd., což není až

tak jednoduché.Před nějakou dobou byl také pro-jekt, měl trvat čtyři roky, poskyto-val nějaké peníze do školství právě pro informatiku, a tenkrát já jsem hned od začátku říkal, ať se snaží-me ty peníze co nejvíce vložit do toho hardwaru, samozřejmě jsme museli nějaké finance věnovat i softwaru či školení, ale to bylo mi-nimum, skutečně jsme to využili na hardware a to bylo právě v období

kdy se pořizovaly ty učebny, asi čty-ři pět let zpět, no a ten projekt pro-běhl jen dva roky a pak byl zrušen. Takže další dva roky, kdy měly při-cházet peníze, už nic nebylo. Takže nezbylo třeba na dataprojektory, chtěli jsme jich mít více na škole, chtěli jsme mít v každé třídě jeden počítač, učitel by tam mohl třeba předvádět věci na tom projekto-ru, evidence, třídní kniha a takové věci. Ale bohužel to financování bylo zastaveno.Co obnáší vaše funkce správce sítě? Tak nejdříve bych řekl ,že správ-ce sítě je jenom jedna část práce, kterou dělám, bohužel. Díky různé

administrativě se musím zabývat i administrativou a správce sítě je okrajová záležitost momentálně, ale samozřejmě chod serveru, řeše-ní problémů se stanicemi, upgrady a takové věci, udržovat to prostě v nějakém pořádku. Třeba jedna věc, na kterou jsem pyšný, je, že jsem tady v podstatě vybudoval tu infra-strukturu, jak je to tady udělané, jak jsme si to zařídili, že se udělaly datové rozvody, je to roztahané po

stěnách, je to v lištách a tak dále, to zázemí je relativně dobré. Ale bo-hužel trošku pokulháváme v tom vybavení.Máte také na starost čipový sys-tém, jak se zatím osvědčuje? Čipový systém od začátku fun-guje tak jak má, nějakým způso-bem je to evidováno, kdo jak cho-dí do školy, samozřejmě má i své mouchy, protože nikdo nemůže za-bezpečit, aby někdo někoho nepus-til atd., ale myslím si, že to pomohlo takovému tomu přirozenému cho-du, dveře jsou zavřené a nikdo cizí se do školy nedostane. Je to šikov-ná věc.

Ptal se Martin Vérteši

Martin Irein: I základní školy jsou na tom lépeNázor na technické vybavení naší školy má asi každý, ale my jsme se zeptali osoby nejpovolanější - Ing. Martina Ireina, který má vše okolo počítačů a vůbec techniky na naší škole na starosti.

Dočkáme se někdy takového vybavení?


Z Moravskoslezské divize (skupiny „E“) se na jaře stihlo odehrát již pět kol. Dva týmy z našeho regionu (Orlová a Haví-

řov) vstoupily do druhé poloviny sezony s jasným cílem: zachovat si divizní příslušnost i v dalším soutěžním ročníku. Po neslavném konci vítkovic-kého mužského fotbalu se na lavičku Orlové přesunul dlouho-letý patron právě vítkovické ko-pané Lubomír Vlk, který s sebou přivedl nejednu posilu z někdej-šího druholigového či třetiligo-vého kádru, mj. Brazilce Thiaga. Po úvodní jednobrankové pro-

hře v domácím prostředí s Va-lašským Meziříčím se tým herně i výsledkově zvedl, postupně po-razil rezervu Opavy 3:0, Mohel-

nici rovněž 3:0, pak venku remi-zovali se silnými Petrovicemi 1:1 a v zatím posledním kole porazili před vlastními diváky Dolní Be-nešov 2:0. I podle těchto výsled-ků Orlové výborně funguje de-fenzíva, když prozatím obdrželi pouze dvě branky. Orlová tedy stoupá tabulkou, opustila pás-mo sestupu a nyní se nachází s 22 body na dvanáctém místě, s náskokem pěti bodů na poslední Havířov.

V havířovském MFK došlo v průběhu zimní přestávky také ke změně trenéra, k týmu při-šel Bohuslav Keler. Havířovu se podařila získat i zajímavá posila. Odehrát jaro v mateřském klubu slíbil bývalý hráč Baníku Ostrava či Sparty Praha Miroslav Matu-šovič. Ten z důvodu toho, že ne-mohl získat pro něho zajímavé angažmá, už s týmem trénoval skoro celý podzim. Tým posílil i na jiných postech, a tak si vede-ní klubu nic jiného než záchra-nu nepřipouští. Hráči sice jaro odstartovali těsnou výhrou 1:0 v derby s petrovickou Lokomo-tivou, pak ale pouze remizovali 2:2 v Dolním Benešově a v do-mácím prostředí dokonce pro-hráli 2:3 s hratelnými Kravařemi. V Mikulovicích ale dokázali Indi-áni (přezdívka klubu – pozn.) za-brat a překvapivě vyhráli 2:0. Z posledního místa se tak sice na delší dobu odlepit nedokázali, ale bodově se dotáhli na před-poslední Bystřici pod Hostýnem, třináctá Mohelnice má náskok pouhé dva body. Doufejme tak, že na konci celé sezony neuvidíme na chvostu di-vizní tabulky ani jeden z těchto týmů.

Do havířovského hokejového klubu vstoupil nový významný sponzor. Stala se jím šenovská firma K&K PNEU. V souvislosti s touto událostí došlo k přejme-nování Víceúčelové haly na K&K

PNEU Aréna a na průčelí stadio-nu již visí logo sponzora. Podle slov generálního manažera Mar-tina Potočného se promítnou finance od nového sponzora i do složení hráčského kádru, v

kterém máme očekávat mi-nimálně jed-no překvape-ní. Uvidíme…

Fotbal: Orlová vykročila za zá-chranou rázně, Havířov stále tápe

Hokejové AZ získalo nového sponzora

Petr Lukašík

SPORT

KOMIKSH O D I N A I V T

Květen 2011

Documents

Transcript of Květen 2011