Krkonoše - svazek měst a obcí

KrkonošskáKrkonošskásezona

ZDARMAjaro/léto/podzim 2010 | 11. vydání

Zajímavostia užitečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

Otevírají se možnosti turistiky a cestování i pro zdravotně znevýhodněné.

Ohlédnutí do historie - pitná voda na Sněžku

Co a kdy tu roste?

Tento projekt byl spolufi nancován z prostředků Královéhradeckého a Libereckého kraje

Zajímavosti z regionu

Nejvyšší české hory bez bariér

Lázeňství má zelenou

Geocaching – pěšky nebo na kole

18 strana

5 strana

16 strana

14 strana

6 strana

8 strana

www.krkonose.eu

www.mestospindleruvmlyn.c

ŠPINDLERŮV MLÝN

KU

www.vitkovicevkrk.czVÍTKOVICE

www.vysokenadjizerou.czVYSOKÉ NAD JIZ.

www.ponikla.czPONIKLÁ

www.strazne.euSTRÁŽNÉ

www.benecko.czBENECKO

www.bukovina.czBUKOVINA U ČISTÉ

www.studenec.czSTUDENEC

www.martinicevkrk.czMARTINICE V KR.

www.mestojilemnice.czJILEMNICE

www.klasterskalhota.czKLÁŠTERSKÁ LHOTA

www.dbranna.czDOLNÍ BRANNÁ

www.hbranna.czHORNÍ BRANNÁ

www.muvVRCH

www.roztoky-u-jilemnice.czROZTOKY U JILEMN.

www.hornikHORNÍ KA

www.mesto-rokytnice.czROKYTNICE NAD JIZ.

www.jablonecnjiz.czJABLONEC NAD JIZ.

www.korenov.czKOŘENOV

www.jestrabivkrk.czJESTŘABÍ V KRK.

www.paseky.czPASEKY NAD JIZ.

www.kostalov.czKOŠŤÁLOV

www.harrachov.czHARRACHOV

Krkonoše ze sedla kola Projekt, jehož cílem je podstatným způsobem zlepšit v horských, ale zvláště v podhorských oblastech podmínky pro cykloturistiku. V po-sledních letech bylo v podhůří, z ini-ciativy Svazku Krkonoše, vyznačeno a mobiliářem (mapy, lavičky, aj.) vy-

baveno 200 kilometrů nových cyk-lotras. Vydány byly informační ma-teriály. Součástí projektu jsou tzv. „Dlouhé sjezdy“ nenáročné cyk-lotrasy vedoucí z krkonošských vr-cholků do podhůří.

Krkonošské cyklobusy Speciální veřejná doprava již sed-mý rok propojuje pohoří sítí autobu-sových linek s návaznostmi dalších spojů do jednotlivých údolí i do pod-hůří. Podstatným způsobem zlepšuje dopravní obslužnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku tak i trvale žijícím obyvatelům. Umož-ňuje přepravu kol. Zahájení provo-zu linek v létě 2004 se setkalo s vel-kým ohlasem. Důležitým byl počin zavedení každodenního provozu bě-hem hlavních letních prázdnin. Sys-tém linek speciální turistické dopravy v Krkonoších funguje každoročně od června do září.

Krkonoše – lyžařský běžecký rájTvoří jej několik set kilometrů pra-

videlně upravovaných a vyznače-ných lyžařských běžeckých tras. Je-jich páteří je Krkonošská magistrá-la, vedoucí po hřebenech hor, měřící více jak sedm desítek kilometrů. Na úpravě běžeckých stop se spolupo-dílí řada partnerů, bez jejichž práce by nebyl projekt životaschopný. Ak-tuální informace jsou v zimní sezo-ně uvedeny na www.holidayinfo.cz www.krkonose.eu

Vydavatelská činnost - propagační materiályKnihovnička propagačních tiskovin

vydaných v jednotném krkonošském grafi ckém designu se postupně roz-růstá. Kromě turistických novin Krko-nošská sezona, jsou to propagač-ní tiskoviny, resp. jízdní řády Krko-nošských cyklo-busů, různé in-formační sklá-dačky, ale např. i Krkonošský kalendář oče-kávaných udá-lostí. Tiskovi-ny nabízejí-cí významný a pestrý potenciál úze-mí jsou vydávány v jednotném gra-fi ckém designu se společným turistic-kým logem regionu. Jsou k dispozici zdarma pro všechny zájemce na pul-tech krkonošských informačních cen-ter a na veletrzích cestovního ruchu.

Regionální infocentrum pro všechnyOd roku 2008 je otevřeno Regionál-ní turistické informační centrum Kr-

konoše se sídlem ve Vrchlabí. Sva-zek měst a obcí Krkonoše je garan-tem poskytovaných informací z celé-ho pohoří, včetně polské strany. Na-plňuje tak společný slogan „Krkono-še bez hranic“.

Internetová studnice informací www.krkonose.eu

je propracovaným regionálním infor-mačním systémem. Obsahuje roz-sáhlou databázi záznamů a tex-tů v českém, německém, anglickém a polském jazyce, s mapovými zákre-sy a fotografi emi. www.krkonose.eu jsou ofi ciální internetovou turistickou prezentací Krkonoš.

Rezervační systém pro ubytování a další služby

Webová prezentace www.krkonose.eu obsahuje i on-line rezervační sys-tém. Cílem Svazku Krkonoše zůstává uchovat a posilovat pozici nejvyšších

a nejnavštěvovanějších českých hor, jako místa kde se dobře žije místním obyvatelům i turistům. K tomu se snaží inspirovat metodami koordina-ce a rozvoje cestovního ruchu, které se již mnoho let osvědčují ve vyspě-lém zahraničí. A rezervační ubytovací systém k nim zajisté patří.

Koordinace informačních center

Pro turistická informační centra, kte-rá tvoří významný pilíř rozvoje ces-tovního ruchu, vytváří Svazek Krko-noše důležitou platformu spolupráce a koordinace společných aktivit. Zá-stupci dvou desítek infocenter z Kr-konoš a Podkrkonoší se schází skoro každý měsíc. Prostřednictvím elek-tronické pošty si předávají informa-ce, spolupracují na celokrkonošských

projektech, asistují při veletrzích ces-tovního ruchu, apod. Vysoký stan-dard jejich služeb odpovídá národ-ním certifi kačním pravidlům.

Veletrhy a výstavy cestovního ruchuVeletržní prezentace jsou úzce koor-dinovány s Královéhradeckým a Li-

bereckým krajem. Expozice zajišťu-jí členové Pracovní skupiny pro mar-keting Krkonoš, kterou tvoří převáž-

ně pracovníci infocenter. To zaruču-je komplexní a fundované informa-ce. Vloni byly Krkonoše a Podkrkono-ší prezentovány na veletrzích cestov-ního ruchu v Brně, Praze, Plzni, Os-travě a v zahraničí v Polsku ve Varša-vě, Poznani a Jelení Hoře, v Němec-ku v Lipsku, Berlíně, Mnichově, Ham-burku a Drážďanech a v Nizozemí v Utrechtu.

Krkonoše bez hranicCílem společné práce s partner-ským Zwiazkem Gmin Karkonoskich v Polsku je prosazovat a propago-vat oboustranně užitečné projekty na trhu cestovního ruchu v obou ze-mích, i na poli celoevropském. Zwia-zek Gmin Karkonoskich jako part-nerský subjekt patří mezi klíčové hráče v koordinaci aktivit na obou stranách společného pohoří. Další

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 2

www.krkonose.eu

Hlavní společné projekty - Pracovní tým Svazku Krkonoše tvoří vedení členských měst a obcí a interní i externí pracovníci. Společně koordinují a pečují o celokrkonošské projekty, propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu. Mezi realizované projekty patří:

gač-esp. ko-lo-n-á-

př.ý--

ál ú

www.obecmladebuky.czMLADÉ BUKY

www.musvoboda.czSVOBODA NAD ÚPOU

www.pecpodsnezkou.czPEC POD SNĚŽKOU

z

www.cernydul.czČERNÝ DŮL

www.obec-cermna.czČERMNÁ

www.rudnik.czRUDNÍK

www.dolnilanov.czDOLNÍ LÁNOV

www.kuncice.czUNČICE NAD LABEM

www.obecprosecne.czPROSEČNÉ

www.dolnikalna.czDOLNÍ KALNÁ

www.janskelazne.czJANSKÉ LÁZNĚ

www.dolnidvur.czDOLNÍ DVŮR

www.lanov.czLÁNOV

rchlabi.czLABÍ

alna.czLNÁ

www.hornimarsov.czHORNÍ MARŠOV

www.hostinne.infoHOSTINNÉ

www.zacler.czŽACLÉŘ

www.malaupa.czMALÁ ÚPA

prohlubování dosavadní spoluprá-ce přispívá ke kvalitě vzájemných vztahů a napomáhá strategii dbají-cí na soustavné vzdělávání, intenziv-

nější koordinaci propagačně - infor-mačních aktivit, ale i trvale udržitel-ný rozvoj turismu v Krkonoších. www.karkonosze.eu

Bez úzké spolupráce s dalšími významnými partnery by rea-

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3jaro/léto/podzim 2010

vizitka posledních let

lizace projektů a jejich násled-né pokračování trvalo mnohem pomaleji.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism

je organizací zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Sídlí v Praze. Koordinuje celostátní propagaci ces-tovního ruchu jak v tuzemsku, tak v zahraničí. www.czechtourism.cz

Královéhradecký kraj

leží na severovýchodě ČR u hranice s Polskem. Na rozloze 4.758 km²-zahrnuje turisticky významná úze-mí: Český ráj, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko, Kladské pomezí, Krko-

noše a Podkrkonoší. www.kralovehradeckyregion.cz

Liberecký kraj leží na severu ČR a na jeho území zasahují turistické regiony: Česko-lipsko, Český ráj, Jizerské hory a Kr-

konoše na celkové ploše 3.163 km². www.liberecky-kraj.cz

Euroregion Glacensis Podpisem smlouvy v roce 1996 o vytvoření společného Euroregio-nu Glacensis, uzavřené mezi sdruže-ním měst a obcí Pomezí Čech, Mora-vy a Kladska na české straně a Sdru-žením obcí Kladské oblasti na polské straně, bylo završeno úsilí o rozvoj vzájemné přeshraniční spolupráce v Česku i Polsku. www.euro-glacensis.cz

Euroregion Nisa

je první euroregion, který byl vytvo-řen v oblasti střední a východní Ev-ropy. Založen byl v roce 1991 a za-hrnuje příhraniční území Německa, Polska a Česka. Euroregion je dob-rovolným zájmovým sdružením. www.neisse-nisa-nysa.com

Správa Krkonošského národního parku

Národní park byl v Krkonoších zalo-žen v roce 1963 a je nejstarším v ČR. Rozprostírá se v severovýchodní čás-ti Čech při hranici s Polskem. Správa KRNAP pečuje o území o rozloze 54.969 ha, které se nachází v nadmoř-ské výšce 400 až 1602 metrů n. m. www.krnap.cz

Horská služba České republiky, o.p.s.

je zřízena Ministerstvem pro míst-ní rozvoj ČR. Společně s občanským sdružením Horská služba ČR (tj. dob-rovolníci) zajišťuje ochranu zdraví a pomoc všem návštěvníkům zim-

ních i letních hor. www.horskasluzba.cz

Sitour Česká republika, s.r.o.

je dceřinou společností Sitour Aus-tria, která vznikla v roce 1964. Si-tour ČR vznikl v roce 1995. Má ši-roký záběr služeb od dodávek infor-mačních systémů do lyžařských stře-disek přes reklamní aktivity, provo-zování internetového portálu a we-bových kamer, prezentaci Panorama TV denně na ČT2, a další. www.holidayinfo.cz

UNIQA pojišťovna, a.s.

zahájila v ČR činnost v roce 1993. Jako držitel univerzální pojišťovací li-cence si vytvořila široké portfolio po-jistných produktů pokrývající všech-ny segmenty českého trhu pojištění osob a majetku, fyzických i právnic-kých osob. Podporuje drobné spole-čenské akce na území Krkonoš. www.uniqa.cz

Nadace ČEZ

jejímž zakladatelem je energetic-ká společnost ČEZ a.s., byla zalo-žena v roce 2002. Nadace zastřešu-je dárcovskou činnost skupiny ČEZ. Za dobu své existence se zařadila po bok nejštědřejších nadací v ČR. www.nadace-cez.cz

Krkonoše – originální produkt Na území Krkonoš se při nákupech setkáte s výrobky označenými spe-ciálním logem Krkonoše – originální

produkt®. Značka prosperuje díky výjimečnosti regionu jakožto území se zachovalou přírodou, která je ná-rodním parkem a zároveň součástí evropské soustavy Natura 2000. www.domaci-vyrobky.cz

Místní akční skupina Krkonoše a Místní akční skupina Přijďte pobejt

jsou občanskými sdruženími, která vznikla za účelem všestranné pod-pory rozvoje regionu Krkonoš a kr-konošského podhůří činnostmi, které jsou realizovány ve prospěch obyva-tel a návštěvníků, obcí, neziskových

organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dal-ších subjektů, které zde působí. Je-jich aktivity podporuje ze zdrojů Ev-ropské unie. www.mas-krkonose.cz www.maspridtepobejt.cz

Asociace turistických regionů

byla založena v roce 2004 v Praze. Hlavním cílem Asociace turistických regionů České republiky – ATUR CZ je prezentovat, prosazovat a hájit zá-jmy turistických regionů. Svazek Kr-konoše patří k zakládajícím členům. www.atur.cz

Podzvičinsko - malebné Podkrkonoší

Podzvičinsko je součástí turistické-ho regionu Krkonoše a Podkrkono-ší. Věnuje se především rozvoji úze-mí v okolí Dvora Králové nad Labem a Hořic v Podkrkonoší. www.podzvicinsko.cz

www.krkonose.eu

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 4

www.krkonose.eu

Prozíravou myšlenkou, jak zachytit život na horách, bylo položení staničních knih do jednotlivých krkonošských horských bud. Stalo se tak poprvé v letech 1903 až 1906. Na Benecku, na Žalém, na Dvorských boudách, na Martinově, Petrově, Mísečné, Labské a Vosecké boudě, na Sněžce, anebo například na Rezku.

Rozhodně ne tím, čím je cestujícímu hotel. Bouda na horách je domovem, a budař přinejmenším dobrým strýčkem, který se svědomitě stará o své návštěvníky a jehož obětavost v kritických chvilkách nikdy neselže. Poměr mezi buda-řem, turisty a lyžaři je proto odedávna co nejsrdečnější. Nesmíme být překvapeni, že krkonošské staniční knihy vyka-zují slušný počet zápisů, jimiž návštěvníci buď projevují svoje uznání a chválu, nebo ji doporučují ostatním.

Stručné zápisy nám dnes ukazují neje-nom tehdejší život na horách, ale před-kládají znamenitý přehled o počasí v Kr-konoších v letech 1904 - 1916.„Dne 18. září 1904 viděl R. Ořovský první sníh na Mechovinci a na Černé skále. Ale18. října téhož roku byl modrý hořec ještě v plném květu. Z 31. prosin-ce na 1. ledna 1905 bylo na hřebenech teplo 36 stupňů Celsia. Na podzim 1905 padl první sníh už 1. října a zůstal leže-ti. 9. října ho už bylo na Labské boudě a Krako-noši 50 cm. Do 21. října držel. V roce 1906 byl zjištěn sníh na Kotli 24. září a na Sněžce ho bylo na 40 cm Už 28. září jez-dil R. Ořovský na Bílé louce na lyžích. Ale 29. září zača-lo pršet a sníh sešel.Roku 1907 chytil R. Ořovský 1. dub-na na Mísečkách 25 motýlů. První sníh

Toulky Krkonoš

Čím byla turistům a lyžařům bouda v Krkonoších?

Staniční knihy – odraz dobyStaniční knihy zachycují nejen historii Českého Ski Klubu, ale historii turistiky a lyžařství vůbec. Život na horách ukazují jako v zrcadle doby bez ohledu na momentální složitou politickou a ekonomickou situaci v zemi. Knihy odevzdával budařům pravidelně původce myšlenky J. Rössler-Ořovský.

napadl 22. srpna, kdy bylo ráno všech-no zcela bílé. Další sníh napadal 3. - 5. září a teprve po 10. září nastalo na hře-benech toho roku poprvé skvostné tep-lé počasí. Toho léta týká se také zápis Röslerův na Mísečkách, který trochu ukvapeně volá: “Lyže ven!“Na Martinově boudě k 5. září je zápis o hrozné vánici, kdy i záhonky v bota-nické zahradě zbělely. Také na Studniční hoře a na Dvorských boudách bylo po-

dobně, na Stud-niční hoře do-konce zůstal sníh dlouho le-žeti.Dne 20. ledna 1908 Vysoké kolo beze sně-hu, jinde sníh naprosto zledo-vatělý. Rozmar počasí potrval

i tento rok. Dne 13. srpna na Martino-vě boudě zápis: „Celé hřebeny zasněže-ny.“ A už den předtím zapisují Vysočtí, že za častých vánic konečně to dotáh-

li na Martinovku. Počátkem září napa-dal sníh, který na hřebenech zůstal leže-ti. R. Ořovský zapisuje k 8. září na Rez-ku: „Zde právě zraje obilí a hajný natrhal dětem koš zralých třešní. U lesa na Ža-lém dne 10. září školáci už horlivě lyžo-vali.“V roce 1909 dne 11. čer-vence zápis na Dvorských bou-dách: „Zima a jinovatka.“ Dne 3. ledna 1910 nastala v horách oble-va s teplým již-ním větrem. Vy-hnala lyžaře z hor. Dne 6. března na Be-necku zápis: „V lese vládne dosud zima, ale v okolí Zlaté vyhlídky louky se zele-nají, sněženky kvetou, kosi zpívají a skři-vánci pějí.“Ve dnech 1. až 3. září 1910 na Rezku sněžilo a sníh zůstal ležet. Dne 27. září na Martinově boudě: „Tyto dny stál jsem na lyžích na prvním sněhu,“ napsal R. Ořovský.Jan Buchar 2. listopadu 1911 podni-kl první lyžeckou túru na Labské boudě a na Sněžných jamách. 5. listopadu sahal sníh už velmi vysoko. První sníh v roce 1912 byl podle zápisů na Martinově boudě 10. září. „Vše kolem při-pomínalo svým vzhledem dobu zimní.“

TIP!

• Např. pěšky z Pece pod Sněžkou Zele-ným dolem,• lanovkou z Pece pod Sněžkou na Sněžku a odtud směrem k Luční boudě,• pěšky ze Špindlerova Mlýna úbočím Kozích hřbetů, • po svých ze Svatého Petru ve Šp. Mlý-ně Dlouhým dolem, • pěšky údolím Bílého Labe směr Vý-rovka, • lanovkou ze Šp. Mlýna na Pláň a od-tud po svých směr Výrovka, • autobusem ze Šp. Mlýna na Špindle-rovou boudu a odtud pěšky Cestou čes-ko-polského přátelství.

Jak se tam dostanete?

V roce 1914 podle zápisu na Labské při-šel první sníh teprve 6. prosince a zají-mavý zápis z léta toho roku na Míseč-kách zní: „Kolkol hrůzná mračna a my jsme ve slunéčku.“To dokazuje, spolu s nesčetnými poznat-

ky podobnými, zcela zvlášť vý-hodnou polo-hu Míseček. Na Benecku zapi-suje v polovině března 1916 R. Ořovský: „V půli března nastalo v Čechách před-časné jaro, v kra-ji i předhoří bylo

teplo, louky byly zelené, plné sněženek a bledulí!“ A první sníh na podzim toho roku konstatuje Ambrož 19. listopa-du kdy na Mísečkách a na Dvoračkách

Památník obětem hor na Luční hoře nedaleko Sněžkypřipomíná špatnou pověst, jaké se tato oblast v hřebenové partii krkonošských hor „těší“ zásluhou častých mlh, náhlé změny počasí a sněhových bouří. Sedlo mezi Luční a Studniční horou se v historii stalo osudným řadě lidí. Prožili tu svoji poslední chvilku než umrzli. Stará a frekventovaná cesta z Luční boudy k Vrchlabí je lemována pomníky a kříži i památ-kami na horské tragédie. Kaplička nedaleko Luční boudy, upravená v roce 1957, je nejenom památníkem obětem hor, ale pietní vzpomínkou a především varováním před zrádností horského počasí.

byly návěje a ke Kotelským roklím sluš-ný sníh.“

Vybráno z Ročenky Č.S. K. Praha z let 1887 – 1927.

Jak je vidět, výkyvy počasí - letní dny ko-lem Vánoc a bílý sníh během léta - nebyly pro našince žádnou zásadní mimořádnos-tí. Nejen pro tehdejší dobu, ale i z histo-rického hlediska, jsou tehdejší zápisy zají-mavé a důležité. Proto přijměte doporuče-ní: ani dnes nepodceňujte počasí na ho-rách. Zjistěte si předpověď, vemte do ba-tohu náhradní oblečení, svačinu a dosta-tek tekutin, nezapomeňte na nabitý mo-bilní telefon. A konečně: než se vydáte na turistiku do hor, pokud nemá váš ubyto-vatel podobnou „staniční knihu“, nahlaš-te trasu a cíl své cesty, i předpokládaný čas návratu „domů“ svému „sousedovi“ nebo recepční.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Krosna, chcete-li dřevěný ruksak

skou minulostí

„Pytel“ s popruhy – kšandami, chcete-li bágl – je dodnes nejrozšířenějším typem zavazadla. Krkonošští horalé již kdysi přišli na způsob, jak objemný a těžký náklad nosit pohodlněji. Připevnili si ho na rámovou konstrukci s širokými látkovými popruhy, která lépe držela na zádech. Dávala možnost posunovat těžiště nákladu až nad úroveň ramen.

Již v 17. století ve svých krosnách odnášeli vytěženou železnou rudu, nebo k hutím vypálené dřevěné uhlí. Krosny byly významnou pomůckou mnoha generací místních pašeráků, kteří za tmy a špat-ného počasí přes Soví sedlo do sousedního Slezska odnášeli sýry, máslo a vraceli se s až stokilovým nákladem umělého sladidla (cu-

kerínu), tabáku, kořalky nebo petroleje. V 19. století, v počátcích cestovního ruchu, horalé na kros-ně dokázali z Pomezních Bud na Sněžku vynést i majet-nou turistku.

V každodenním ži-votě horalé používa-li dva druhy dřevě-né krosny. Žebříkové „Leiterhocke“, tvo-řené rámem s výple-tem lehkými, slabý-mi prkénky. Materi-ál na plochou kros-nu přivazovali konop-ným provazem a no-sili až devadesátikilo-vé sudy piva např. na Sněžku. Dobře narov-naný náklad vážil i 80 kilogramů.

Novodobí „lyžníci“ dnes vtipně napo-dobují někdejší „krušné časy“.

Hlavně ženy, ale i děti, používaly „Sesse-lhocke“, židličkovou krosnu. Sloužila jako osobní zavazadlo, u kterého byl na malé plošině uvázán raneček či dřevěný kufr, nebo s nimi ženy do údolí odnášely konve s mlékem, nebo bedničky s domácími syrečky či máslem. Dones dochované historické krosny zdobí interiéry krkonošských muzeí a některých horských chalup.

pem klad ými adu

a kros-majet-

o kem, em. í interiéry chalup.

3 000 litrové nádrže v podkroví České boudy. Tímto způsobem se dařilo dopra-vit na Sněžku 2 – 4 tisíce litrů vody denně.Efektivita trkače, jak se tato vodárna podle zařízení fungujícího na podobném principu označuje, dosahovala 30 %. Ostatní voda přitékající z Rudné rokle byla spotřebována k pohonu čerpadla. Pro případ nedostatku vody tu byl in-stalován Dieslový motor s výkonem 6,5 koně s ležatou diferenční pumpou po-háněnou řemenicí. Ten se bohužel nezachoval. Nedbalá údržba po roce 1950 znamenala, že se zařízení nepodařilo udržet ve funkčním stavu, zejména z důvodu znehodnocení 700 metrů dlouhého potru-bí na Sněžku. Zařízení však zůstává významnou technickou památkou, neboť výtlačná výška 392 metrů byla v roce 1912 nejvyšší v Evropě. Sami si unikátní vodárnu dojděte prohlédnout.

Pitná voda na SněžceV našich geografi ckých podmínkách, na rozdíl např. od Afrického kontinentu, málokdo řeší problematiku pitné vody. Když si naplánujeme výlet, v nejbližší prodejně zakoupíme láhev s pitnou vodou a jedeme či jdeme dál. Dříve to tak nebylo…Například na Sněžku pitnou vodu zpočátku vynášelo dvanáct nosičů ze Zlaté-ho pramene vyvěrajícího přibližně 300 metrů za Obří boudou. V zimě rozpouš-těli sníh. V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin Morzin vybudovat pro vrchol

Sněžky vodárnu a vodovod. Voda z Rudného potoka byla jímána pomocí drenáží do tří nádrží. Odtud z výšky 150 metrů tekla 50 mm po-trubím do Peltonovy turbíny. S tou bylo spojeno vertikální pístové čerpadlo, které hna-lo vodu 40 mm trubkami do

Neznámý fotograf roku 1909 zvěčnil kros-naře stoupajícího v Krkonoších se svým nákladem. Vynášení břemen byla těžká dřina, ale jak podotýká Václav Durych ve svých „Krkonoších“ z roku 1897, takový „krusnař s půlsudy piva nebo vody“ vy-dělal za týden více, než nádeník při sklíze-ní řepy za měsíc. Kolem turistiky se již ten-krát začaly točit peníze.

Nosiči se živili vynášením turistů na nosítkách. Na snímku Františka Krátkého z doby kolem 1890 kráčejí nosiči po hřebenu Hraničního hřbe-tu poblíž Boudy Prince Jindřicha. Tamní hřebeno-vá stezka byla upravena v letech 1881 – 1886 a krátce poté byla postavena i zmíněná bouda. Po roce 1948 byla pojmenována Cesta česko – pol-ského přátelství. To však již někdejší přepychová bouda neexistovala. Vyhořela roku 1947.

Čerpací zařízení - vodárna (Peltonovo kolo, trkač) pro zásobování vr-cholu Sněžky vodou je v malém kamenném objektu umístěno jako technická historická památka.

Vodárna je v těsné blízkosti pěší turistické stezky. Ze Sněžky jděte po červené, pro-jděte kolem býv. Obří boudy a na dalším rozcestí zahněte po mod-ré turistické značce směrem na Obří důl. Odtud je to k trkači, si-tuovaném ve strmém skalnatém žlebu v jihozápadním svahu Sněž-ky (Rudné rokli - Rudníku), na je-hož modelaci se podílely a podí-lejí sněhové a zemní laviny, cca 2 km. Můžete sem dojít také z Pece pod Sněžkou.

Jak se tam dostanete? TIP!

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 6

www.krkonose.eu

Kniha pro vás… „Atlas krkonošských rostlin“

Pec pod Sněžkou-Obří důl-Rudník-sedlo u bývalé Obří boudy-Úpské rašeliniště-Luční bouda-hrana karu Malého a Velkého Rybníka a zpět přes Modré sedlo k Výrovce.

Podél trasy, která vede nejatraktivnějšími mís-ty východních Krko-noš, se rozkládají hor-ské smrčiny, květnaté horské louky, porosty kleče, severská rašeli-niště, alpínská prame-niště, smilkové

Jan Štursa a Jiří Dvořák - autoři Atlasu - doporučují celodenní botanické výlety do překrásných míst Krkonoš

Na světě jsou tisíce rostlin. Málokdo se alespoň jednou v životě u nějaké nezastavil, neobdivoval ji a nevnímal její krásu, aniž by tušil, jak se jmenuje. Horská krajina se projevuje úžasnou rozmanitostí, má bohatý a pozoruhodný svět rostlin a Krkonoše nejsou výjimkou. Nyní stačí otevřít nově vydaný Atlas krkonošských rostlin nemalého rozsahu a netradičního formátu a čtenář brzy pochopí vztahy mezi okolním prostředím a rostlinami.

Součástí Atlasu, který zakoupíte např. v Informačních střediscích Správy KRNAP, je nápaditá kartónová záložka, na které jsou mj. uvedeny rostliny, kvetoucí od března do října v podhůří, ve středních polohách i na vrcholech Krkonoš.

Vybrali jsme pro vás:

louky, keříčková vegetace alpínského stupně s velkým množstvím horských jes-třábníků a periglaciální sutě s bohatou galerií vysokohorských a severských lišej-

níků a mrazem tříděných forem re-liéfů. Z cesty jsou atraktivní vý-hledy na Studniční jámy, Čer-tovu zahrádku, Úpskou jámu

s Krakonošovou zahrád-kou, jáma Lomničky, karling Sněžky, Úp-ské rašeliniště, ná-horní plošina vý-

chodních Krkonoš, impozantní ledov-cová jezera v karech Malého a Velkého

Rybníka a Modrý důl se známou Mapou republiky, nejdéle odtávajícím fi rnovištěm v Krkonoších. Délka trasy cca 18 km.

Horní Mísečky-Krkonoš-vodopád Pančavy-Labská bouda-Sněžné já-my-pramen Labe-sedlo Lysé ho-ry-Dvoračky-Kotelní jámy-Horní Mísečky.Trasa po hřebenech západních Krkonoš prochází horskými bučinami, smíšenými lesy, smrčinami, klečovými porosty, sub-alpínskými rašeliništi. Z hrany Labských jam jsou jedinečné výhledy na přírodu le-dovcových karů Harrachovy, Pančavské

a Navorské jámy, na Schustlerovu za-hrádku a lavinové dráhy s bizarními kři-volesy, v okolí Labské boudy se rozklá-dají alpínské květnaté nivy, svahová prameniště a rašeliniště, z hrany Sněž-ných jam jsou jedinečné výhledy do Vel-ké Sněžné jámy, vrchol Vysokého Kola s kryoplanačními terasami je dokona-lou ukázkou arkto-alpínské tundry. V okolí pramene Labe jsou rozleh-lé smilkové porosty, okolí Dvoraček pokrývají květnaté horské louky, sestup Kotelními jamami nabízí se-známení s bohatou přírodou v zá-větrných prostorech ledovcových karů. Délka trasy cca 20 km.

Horní Maršov-Rýchorská bouda-Dvorský les-Sněž-né Domky-Mravenečník- Horní Albeřice.Trasa v nejvýchodnějším vý-běžku Krkonoš vede květnatými

Dozví se, jak se která jmenuje, proč ros-te v lese a na louce, proč kvete časně zja-ra a ne na sklonku léta, či jaké má léči-vé vlastnosti. Atlas rostlin z autorského pera Jana Štursy a Jiřího Dvořáka dob-ře poslouží bližšímu poznání laickým zá-

jemcům o botaniku nejen v samotných Krkonoších, ale také v sousedních úze-mích – Jizerských horách, Podkrkono-ší, na Teplicku nebo Broumovsku. Nebo i v dalších pohraničních horách Sudetské horské soustavy. Autoři v úvodním slovu

sami doplnili: „Uvedené rostliny se vysky-tují v českých i polských Krkonoších v šir-ším slova smyslu. Nejde o přesně ohrani-čené území dvou národních parků a jejich ochranného pásma. Výběr druhů je pro-veden tak, aby byly představeny jak typic-

ky horské rostliny, tak i druhy běžně roz-šířené v horách a podhůří, se kterými se zájemce setkává denně. Chraňte všechny kvetoucí poklady hor a ať vám nový Atlas dobře slouží.“

Východní Krkonoše: Lesní a luční květena podél úpatí Rýchor, mokřady v okolí Slunečné stráně, bučiny kolem Žacléře a v údo-lí Zlatého a Sněžného potoka, louky v údolí Sklenařovic, na Horní Malé Úpě, ve Velké Úpě, luční enklávy kolem Pece pod Sněž-kou, Černohorské rašeliniště. Východní Karkonosze: Louky v okolí Karpacze, údolí a ledovcový kar Lomničky (Kociol Lomniczki), ledovcových kar Velkého a Ma-lého Rybníka (Kociol Wiekiego a Malego Stawu), údolí Sowia Dolina.Střední Krkonoše: Louky v okolí Černého Dolu a Dolního Dvora, Bíner, údolí Pekelského potoka, luční enklávy mezi Strážným a Výrovkou, údolí řeky Jizerky, louky na Benecku a Janově Hoře, na Labské (Volský Důl, Krausovy Boudy), louky ve Svatém Petru ve Šp. Mlýně, lesy a louky v Sedmidolí. Střední Karkonosze: Ledovcový kar Černá jáma (Czarny Kociol), louky a lesy v okolí obcí Borowice, Przesieka, Sosnówka, lesy na svazích hory Chojníku (Chojnik).Západní Krkonoše: Lesy v údolí Jizery a jejích bočních přítoků, louky kolem Štěpanic a Víchové, v Pasekách nad Jizerou, Sklena-řovicích a v horní části úvalovitého údolí Rokytnice nad Jizerou, louky na Rýžovišti, lesy v závěru údolí Velké a Malé Mumlavy.Západní Karkonosze: Ledovcové kary Sněžné jámy (Sniežne Kotly), horské louky v okolí obcí Jagniatków, Sobieszów, Szklarska Po-reba, subalpínské trávníky a klečové porosty mezi Szrenicí a Violíkem (Labski Szczyt), údolí řek Szklarky a Wrzosówky.

a kyselými horskými bučinami, smr-činami, horskými vřesovišti, horský-mi loukami s prameništní a rašeli-ništní vegetací, prochází zachova-lou horskou bučinou pralesovité-ho rázu, květnatými horskými ni-vami na jižních i severních svazích Rýchorského hřbetu a vápnomil-

kou xerotermní vegetací v oko-lí Albeřických lomů. Přes níz-kou nadmořskou výšku Rý-chorského hřbetu zde roste

překvapivě vysoký počet vyso-kohorských rostlin z centrální

části Krkonoš. Z trasy jsou jedi-nečné výhledy na panorama vý-chodních Krkonoš s kary Stud-niční hory a karlingem Sněžky,

masív Světlé a Černé hory, hřeben Vraních hor, české a polské pod-hůří východních Krkonoš. Délka trasy cca 14 km.

TIP! Bohatou krkonošskou květenu můžete obdivovat při obvyklých

turistických výletech po nejrůznějších koutech české i polské strany hor.

V březnu až dubnu kvete – v podhůří a ve středních polohách: bledule jarní, de-větsily, dymnivky, křivatce, lýko-vec jedovatý, mokrýše, plicních tmavý, prvosenka vyšší, sasan-ky, šafrán bělokvětý. Hřebeny a vrcholy: obvykle ještě nic neroste, bývají pod sněhem.

BŘEZEN • DUBEN

V květnu až červnu kvete - v podhůří a ve středních po-lohách: česnek medvědí, Je-řáb ptačí, kuklík potoční, kyčel-nice, pitulník horský, prstnatce, růže převislá, svízel vonný, viol-ky. Na hřbetech a vrcholcích: koniklec alpínský bílý, lomikámen vstřícnolistý, prvosenka nejmenší.

KVĚTEN • ČERVEN

V červenci – srpnu a září kve-te – v podhůří a ve středních polohách: čistec lesní, hořec br-vitý, pcháč různolistý, rdesno hadí kořen, silenky, starčeky, světlíky, tolije bahenní, třezalka skvrnitá, tužebník jilmový, věšenka nacho-vá, vrbovka úzkolistá, zvonečník klasnatý. Na hřbetech a vrcho-lech: havez česnáčková, horské jestřábníky, hořec tolitovitý, krope-náč vytrvalý, kuklík horský, lepnice alpská, oměje, podbělice alpská, vřes obecný, zlatobýl obecný, zla-tobýl alpínský, zvonek český.

ČERVENEC • SRPEN

V červnu až červenci kvete – v podhůří a ve středních po-lohách: kakosty, kokořík přesle-nitý, krabilice chlupatá, měsíčnice vytrvalá, pětiprstka žežulník, pi-tulník horský, prstnatce, pryskyř-ník platanolistý, růže převislá, si-lenky, tužebník jimový, zvonečník klasnatý, zvonek širokolistý. Na hřbetech a vrcholcích: česnek sibiřský, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, kýchavice bílá Lobelova, lepnice alpská, lilie zla-tohlavá, mléčivec horský, moch-na zlatá, oměje, ostružiník mo-ruška, pětiprstky, pcháč různolis-tý, plodenství suchopýrů podběli-ce alpská, prha arnika, sedmikví-tek evropský, violka žlutá sudet-ská, všivec krkonošský, zvonek český, žluťucha orlíčkolistá.

ČERVENEC • SRPEN ZÁŘÍ

V říjnu úbytek kvetoucích rostlin plně vynahradí nádherné podzimní zbarvení podhorských a horských lesů, rašelinišť, smil-kových luk na hřebenech, keříčků v arkto-alpínské tundře a bizarních křivolesů v ledovcových karech.

ŘÍJEN

rovu za-ními kři- rozklá-

svahová y Sněž-do Vel-

o Kola kona-ndry. eh-čekuky,se-zá-h

mi

a kyčinami ništlouhovaRý

č

mVht

Výrovce. níků a mrazliéfů. Z chledy natovu zah

s

chodních Krkoncová jezera v ka

www.hory-krkonose.cz www.hory-krkonose.cz

Zima Jaro Léto Podzim

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 7jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Krkonoše a Podkrkonoší ze sedla kola Požitek nebo výzva

Tolik toho tady můžete zažít. Adrena-lin, endorfín nebo relaxace? Sami si můžete vybrat z široké nabídky. Najdete tu různé varianty turis-tických tras a cyklotras pro mla-

dé i seniory. Vhodné pro děti, ale i opravdové borce. Žádný strach. Kdo nechce do kop-

ce, není problém. Souhra pří-rody a nejmodernější techniky

Svoji letošní cykloturistickou sezonu můžete zahájit některou z následujících doporučených tras. Když svůj cyk-listický start a rovněž i cíl nahlásíte v Regionálním turistickém informačním centru ve Vrchlabí (vchod v podloubí v těsné blízkosti náměstí), získáte drobný suvenýr. Regionální turistické informační centrum Krkonoše, 543 01 Vrch-labí, Krkonošská 8, Tel./fax: 499 405 744, info@krkonose.eu, www.muvrchlabi.cz, www.krkonose.eu Krkonošemi a v Podkrkonoší opět projíždí autobusy vybavené pro pře-

pravu jízdních kol. Síť linek propojujících hory ze západu na východ a z jihu na sever. Přípoji z Vrchlabí se dopravíte do Harrachova, Pece pod Sněžkou, do Špindlerova Mlýna a na hraniční přechod s Polskem na Špindlerovu boudu. Přímým spojením z Trutnova na Pomezní Boudy. Lin-kou ve směru Hradec Králové, Hořice, Kuks, Dvůr Králové, Vrchlabí a zpět. Jízdní řády na zastávkách nebo v informačních centrech. Cyklobus jezdí díky fi nančnímu přispění Královéhradeckého (grant) a Libereckého kra-je (zařazení linky do základní dopravní obslužnosti), příspěvkům města Trutnov a Sdružení Podzvičinsko a Sdruženi Jestřabí hory i organizační práci a vlastním fi nančním prostředkům Krkonoš – svazku měst a obcí.

Bližší informace na www.krkonose.eu

Cyklobusy v Krkonoších a Podkrkonoší

TIP!

Krkonoše a Podkrkonoší – zelené plíce. Čistý čerstvý vzduch, nádherné panoramatické výhledy, pozoruhodné okamžiky, grandiózní pocit … všední dny jsou zapomenuty…I vy osobně můžete k rozletu, vyžití a uvolnění vnímat prostředí a jedinečnou

krajinu, která vám vrací síly. Načerpáte energii na dlouhou dobu, anebo poznáte své vlastní hranice…

je tu totiž pozoruhodná. Nejvyšší vrcholky, horské louky v blízkosti turistických cest, anebo cyklotrasy, jsou vstříc-né především v případech, když si do svého výletu za-komponujete jízdu lanovkou. Jednoduše nasednout a vyjet. Nahoru a dolu, a vždycky objevit něco nové-ho. Trasy jsou vyznačeny a vybaveny mobiliářem. Do-poručujeme zakoupit podrobnou mapu.

Bližší informace naleznete na www.krkonose.eu

Do pedálů !!

Start: náměstí T. G. Masaryka – VrchlabíPrůběh: vyjedete z náměstí směrem na jih od nádraží ČD Vrchlabí pojedete po cyklotrase č. 24 do Kunčic nad La-bem, z Kunčic n. L. přejedete po cyk-lotrase č. 4299 do Dolního Lánova oko-lo Čihadla až na cyklotrasu č. 4298 k Malé Sněžce po této cyklotrase při-jedete do Prostředního Lánova pokra-čujete po nové cyklostezce kolem letiště zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí

InformaceUpozorňujeme cykloturisty na povinné využívání cyklostezek souběž-ných se silnicí. Policie ČR za nedodržení vyhlášky může udělit peněžní pokutu. Např. ve Vrchlabí v blízkosti závodu Škoda Auto cyklista ne-znalý místních poměrů jedoucí od fi rmy Hytos do Podhůří si hlídá svůj pravý okraj silnice a nemusí si všimnout, že po levém chodníku začí-ná cyklostezka.

é panoramatickézapomenuty… jedinečnou

u, anebo

y c-

Benecká Benecká - 23 km, 650 m převýšený

DolnodvorskáDolnodvorská - 27 km, 490 m převýšení

KunčickáKunčická - 22 km, 280 m převýšení

Tolik toholin, esi mNajtick

d

ro

KrkvýI v

krajpoz

Na tohle jsme se těšili.Konečně si protáhneme celé tělo.

Úrazové pojištění UNIQA

Start: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí Průběh: po cyklotrase č. 10 vyjedete na Kněžický vrch, dále směr Křížovky, Pracho-vice, Horní Štěpanice stále po cyklotrase č. 10, projedete Horními Štěpanicemi oko-lo Kotelské vyhlídky do Poustky na Benecko stále po trase č.10 dále směr horský ho-tel Kubát na Benecku, odkud po silnici sje-dete na Křížovky – na Křížovkách přejede-te rovně křižovatku a po turistické modré značce přijedete do Valteřic, z Valteřic se vy-dáte po zelené turistické značce okolo kou-paliště zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí

Start: náměstí T. G. Masaryka – VrchlabíPrůběh: po modré cyklotrase začínající u nádraží ČD Vrchlabí se vydáte směrem na Černý Důl v Horním Lánově opus-títe tuto cyklotrasu a po silnici dojedete do Dolního Dvora, z Dolního Dvora po-dél Kotelského potoka směr Rudolfov po cyklotrase č. 1D dále okolo Hanapetro-vy Paseky po cyklotrase č. 1B k Hříběcím boudám, přes Jezerní domky pokračuje-te po cyklotrase č. 1A do Strážného ze Strážného pokračujete po silnici směr Ho-řejší Vrchlabí nad Hořejším Vrchlabím odbočíte vlevo na „Rumovku“ a okolo Jankova kopce přijedete zpět do Vrchlabí. Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí

Vrchlabí - Krkonoše

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 8

www.krkonose.eu

+ Další zajímavý rozměr cestování+ Pro mozek, nohy a vaši „džípíesku“

Hra pod názvem geocaching se objevila před několika lety.Do vodotěsné nádobky vložíte různé dár-ky, zápisník a tužku, a schováte je na „utajené“ zajímavé místo ve volné příro-dě. Úkryt zaměříte GPS a jeho geografi c-ké souřadnice zveřejníte na internetových stránkách. Ti, kteří chtějí poklad najít, mu-sejí mít, tak jako vy, svůj přístroj pro navi-gaci. Když se jim to povede, vyberou si ze schránky (cache) uložený předmět, nebo ho jen prohlédnou a vrátí zpět. Pak vloží svůj dárek, zapíší se do logbooku (obdo-ba knížek horolezců ve vrcholových parti-ích hor) a nádobu opět ukryjí na původní místo. O svém nálezu dají zprávu na ofi ci-ální webové stránce.

Geocaching vznikl ve Spojených státech vcelku náhodně. Dne 3. května 2000 byl v okolí Portlandu, v americkém státě Ore-

gon „schován“ první kontejner s odmě-nou pro nálezce. Za tři dny ho objevil Mike Teague, který nález zveřejnil na interne-tu. Po několika dnech se mu ozval Jere-

plíšku. K němu připne libovol-ný předmět s libovolným cílem a uschová do keše. Tak se na své cestě - z keše do keše - může dostat český Rumcajs

třeba až na Severní pól.

Typu keší je mno-ho, resp. jsou růz-né – mystery, web-cam, letterbox, citie-vent, aj. Oblíbenou disciplínou geocache-

rů je hledání multi-cache přes několik skrýší

v přírodě nebo ve městě. Abyste se dostali k té po-

slední, musíte spočítat na-příklad různé logické a ma-

tematické úlohy. Z nich vy-jdou souřadnice pro objeve-

ní třeba mikroschránky s dal-šími daty. Finální úkol může znít:

Změřte obvod základny rozhledny Žalý. Když pak všechna čísla podle určité-ho klíče seřadíte, dosta- nete sou-řadnice poslední skrý-

še. Při hledání jed-notlivých úkry-

tů našlapete něko-lik kilometrů. Mul-ticache vytvářejí za-kladatelé tehdy, když chtějí hledače pokla-dů provést zajímavý-mi neznámými místy.

Že je geocaching rozšířen v Krkono- ších a Podkrkonoší, o tom není po-chyb. „Kačer“ Matěj na otázku: Co se ti na geocachingu líbí?, mimo jiné odpověděl: „Vždycky jsem si podvědomě přál hledat poklady. Splnilo se mi to prostřednictvím geocachingu. Jsem rád v přírodě a baví mě poznávat nová místa.“Kde hledáš keše nejraději?

„Hlavně při prázdninových cestách do za-hraniční. Poznávám různá místa, která se v průvodci jen těžko nalézají.“Kam naopak při hledání nemusíš?„Nevyhledávám města. Cítím, že lidé ko-lem mě na mě zírají. Někteří snad tuší, co provozuji a proč to dělám. Tím ztrácí mé konání kouzlo dobrodružství. Navíc je ve městech často nepořádek a různá lidská individua.“Zažil jsi při hledání v zahraniční něja-kou zajímavou příhodu?„V Lichtenštejnsku jsem hledal u silnice. Kolem mne projíždělo auto a z něj vola-la neznámá žena. Upozornila mě na bill-board. Přišel jsem k němu, prohlédl ho a našel jsem nejmenší keš jakou jsem kdy do té doby viděl.“ Kde hledáš keše v zimě? „Pravdou je, že hrát geocaching v Krkono-ších v zimě je kvůli sněhové pokrývce tak-řka nereálné. Ale i to se dá. V nižších polo-hách, kde není tolik sněhu to jde, jen mu-sím počítat s mokrými botami a zmrzlýma rukama.“Jak ses o hře dozvěděl?„Geocaching jsem poznal přes internet. V poslední době už je

hodně rozšířen, pu-blikovalo se o hře

v novinách, h o v o ř i l o

v televizi. Bo-hužel i z toho

méně po-zitivního ú h l u pohle-

du. Za negativní publici-tu může hlavně několik trapných případů, které se hrou v podstatě neměly nic moc společného a vážně ji degradovaly. Mám pocit, že medializace hře škodí. Ani já ne-mám dobrý pocit, když o hře otevřeně ho-vořím. Je to koníček zapálených lidí, kte-ří dodržují nepsaná pravidla slušného cho-vání. Většina z nich se chová kultivovaně ke keším i k přírodě, ve které se pohybuje.“

Znáte ten opojný pocit z úspěšného lovu, když je cyklovýlet krásnou krajinou korunován nalezením „kešky“ ?

Kolo je ideální prostředek pro geocaching [geokešing] „sport se srdcem GPS“.

my Irish, který poblíž Seattlu ve státě Wa-shington našel další cache. Oba si uvědo-mili, jak velké možnosti hra nabízí. Jeremy navrhl design internetových stránek, na kterých si příznivci geocachingu našli ne-jen seznamy úkrytů, ale také jejich sou-řadnice, digitální mapy i postup, jak vyro-bit cache.

Systém GPS - (Global Position Sys-tem) je původně vojenský navigač-ní systém vyvinutý pro ar-

mádu USA. Je založený na vý-počtu vzdálenosti mezi uživatelem na Zemi a čty-řiadvaceti sa-telity na oběž-ných drahách ve výšce dva-cet tisíc kilometrů. GPS přístroje, které v mnohém připomínají mobilní telefony, dokážou díky signálu zamě-řit kupříkladu pozici auta, bu-dovy nebo letadla na přistávací ploše s přesností několika me-trů kdekoliv na zemském povr-

chu. Od počátku devadesátých let je sate-litní navigace přístupná i široké veřejnos-ti. Aby se však GPS nedala zneužít z hle-diska bezpečnosti, byla do signálu vnáše-

na úmyslná odchylka. Její plat-nost skončila k prvnímu květ-nu 2000 a přesnost zaměření se z dřívějších sto metrů zvý-šila na dnešních pět až deset metrů. Jednoduché GPS navi-gační přístroje stojí u nás tři ti-síce korun, složitější a výkonnější

od sedmi do dvaceti tisíc.

V současné době jsou do hry zapojeni lidé téměř všech států světa. Češi v tak silné konkurenci, kde našel geocaching své příz-

nivce, se svojí téměř desetiti-sícovou členskou základnou nezaostávají.

Geocacheři věnují hře hodně svého volného času. Někte-

ří „loví“ poklady bez ohledu na počasí a třeba i v hluboké noci s baterkou. Další skupina hledačů se vydává s „džípí-eskou“ v ruce za poklady i při služebních cestách nebo o dovolených v zahraničí. Stačí jim vyběhnout z hotelu na dvě tři ho-diny a úlovek je jistý.

Většinou jde o to provést hledače zají-mavými místy, připomenout něco z histo-rie, nebo trochu oprášit závity nad luště-ním hlavolamů. „Keš“ nemusí být tedy zá-ležitostí pár minut. V některých případech i několika hodin.Kačeři, jak se po česku cacherům říká, se rozhodně nesnaží devastovat přírodu. Spíš naopak. Uklízí terén kolem svých keší. Sbí-rají odpadky, snaží se přírodě ulehčit.

Zajímavostí geocachingu, jsou tzv. tracko-vatelné předměty. Mají různou podobu. Například mince, samolepka, karta, atd. Kačer si koupí speciální číslo vyražené na

Jak se hraje Hoří, hoří, přihořívá... v době satelitní navigace? Mánii zvané geocaching propadají lidé na celém světě. Je něčím mezi sportem a honbou za pokladem. Geocaching je dobrodružství, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. Funguje díky přesnosti dnešních GPS systémů a možnosti výměny informací o nově založených skrýších mezi účastníky hry. Ti pak mohou s délkovými a šířkovými souřadnicemi skrýše vyrazit na lov. Odměna za nalezení se většinou ukrývá uvnitř plastikového „kontejneru“. Skuteční hledači, ale nehledají proto, aby dárky vybrali, ale mají radost z nálezu místa.

plíšku. K němný předmět s a uschová dosvé cestě - zmůže dostat

třeba až na

Typuho, né camventdiscip

rů jecache

v příroAbyste

slední, příklad

tematickjdou so

ní třebašími daty.

Změřte obvŽalý. Když pak vš

Její plat-mu květ-aměření trů zvý-

až deset PS navi-nás tři ti-výkonnější

propadají odružství, ních GPS

nalezení oto, aby

O šikovném spojení geocachingu, turistiky a cykloturistiky svědčí početný nárůst těch, kteří vyráží do přírody.

in

šíchí

nterobě šířense novo řevizžel i mén

zitúp

du. Za negativní pt ůž hl ě ěk lik t ý h ř

- Geocaching jsem poznal přes in

ší h

„Geocaching jsem poznal přes in V poslední do

hodně rozšblikovalo s

v h o v

v telehuž

m

d Z ti í

Zimní pohlednice z Krkonoš a Podkrkonoší

Krkonoše – lyžařský rájwww.holidayinfo.cz

www.krkonose.eu

Přijďte pobejt!

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 9jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Z Jaroměře vyjíždíme v 19:42 hodin s pře-stupy ve Staré Pace a Martinicích. Do tzv. Malé Rokytnice přijíždíme ve 21:48 hodin. Přes internet dnes najdete skoro všechno, a tak jsem sjednala ubytování nedaleko

nad nádražím. Sice jsme si tam museli vy-šlápnout pěšky, ale co, vždyť jsme na výle-tě. Druhý den se vydáme „Zimní stranou“

Pěšky po západní části hor, Aneb: kam v Krkonoších nejdál vlakem?Stačí se podívat do mapy. „Slepá střeva tratí“ vedou do Harrachova, Rokytnice nad Jizerou, Vrchlabí a Svobody nad Úpou. Napadlo mě, s jakou frekvencí spoje asi jezdí? Prvotní představa osobního vláčku, který uhání údolím, funí do kopců a drncá se po regionálních kolejích, se při pohledu na jízdní řády pozvolna rozplynula. Do Harrachova a Rokytnice nad Jizerou jezdí malé motoráčky. Spoje, až na výjimku, mají celkem slušné časové intervaly. Do Rokytnice nad Jizerou však jede jednou denně. Co asi vedlo provozovatele k rozhodnutí, aby byl spoj omezen? Zjistila jsem, že vlaky do sousedního Jablonce nad Jizerou jezdí celý den. Obě městečka jsou propojena autobusovými spoji, protože koleje vlaku do centra Rokytnice nevedou. Nicméně jsem se rozhodla, že do Rokytnice nad Jizerou vlakem pojedeme. Do internetového vyhledavače jsem zadala spojení Jaroměř – Rokytnice nad Jizerou s tím, že si prodloužíme víkend a vyjedeme v pátek. Během chvilky na monitoru „vyskočil“ dvouhodinový jízdní plán naší cesty.

kousek od náměstí. V první třetině cesty se napojíme na modře značenou turistickou stezku. U křížku v Horní Vsi se přesměruje-me na žlutou. Po ní se dostaneme na hře-ben, ze kterého se nám naskytne výhled na

Rokytnici a přilehlé okolí. Zanedlou-ho dojdeme k rozcestí, kde se kří-ží červená se žlutou. Vydáme se po červené, která nás zavede na vrchol Stráže (782 m). Tamní dřevěná map-ka západních Krkonoš a místních vr-cholků pomáhá v orientaci. Nafotí-me panoramatické záběry a vyráží-me dál. Směr Dvoračky, směr oblí-bených blbounů (kynutých knedlíků) s borůvkami a šlehačkou. Už se ne-můžeme dočkat. Přemýšlím, jestli poputujeme červe-

ně značenou stezkou, po které bychom při-šli přímo až na Dvoračky, nebo jestli si ces-tu trochu zpestříme. Jak se tak dívám do

mapy, možná by to stálo za to. V Rokytni-ci nad Jizerou totiž mají tematické naučné stezky. Byla by škoda se po nich neprojít. Tak se tedy ze Stráže znovu vydáme zpět kus po červené značce až na křižovatku, kde jsme před chvílí opustili žlutou, aby-chom se na ni opět napojili a sešli po ní do města. Cestou k náměstí míjíme památník věnovaný obětem válek. Vedle se nachází rokytnická radnice - krásná secesní budo-va z roku 1903. Radniční věž sahá do výšky 37 metrů. Výhledem z ní se však na podzim a na jaře kochá pouze hodinář, když jde se-řizovat srdce hodin.S mapkami tematických stezek, které jsme získali v místním informačním centru, šla-peme ke Dvoračkám a jejich vyhlášeným knedlíkům. Vyšlápneme kopec po žluté. Dojdeme až ke křížku v Horní Vsi. Už větří-me vůni borůvek. Příznačně po modré do-jdeme do Horní Rokytnice, k Hotelu Mod-

rá hvězda. Na Horním náměstí se dáme na žlutě značenou stezku, podle které dojede-me k lanové dráze, tzv. bývalému „přibli-žováku“. Kdo z vás pamatuje kotvový vlek, ten to tu v létě s novou lanovkou určitě ne-pozná. Na lanovku neusedáme, vydáváme se do kopců – nejobtížnějšího úseku naše-ho výletování. Na rozcestí Hoření Domky se napojíme na modře značenou cestu, po které dojdeme na rozcestí Sedlo pod Dvo-račkami. Tady se sbíhají cestičky za všech stran, a tak si můžeme být jistí, že na Dvo-račkách nebudeme sami.Knedlíky s borůvkami nás hřejí v břiše. Ne-smíme ale dlouho otálet. Čeká nás výšlap na Voseckou boudu, kde do zítřka přespí-me. Cestou se kocháme pohledem na Rů-ženčinu zahrádku, Harrachovy kameny,

pokloníme se památce statných lyžníků B. Hanče a V. Vrbaty. Pokračujeme po červe-né na Ambrožovu vyhlídku, odkud se nám rozprostře překrásný pohled na Labský důl a Sedmidolí. Známý pramen Labe projde-me a co nejrychleji se přibližujeme k Ces-tě česko-polského přátelství. Po ní dorazí-me nad Voseckou boudu. Po probuzení scházíme dolů do harrachov-ského údolí. Zajdeme do Sklářského muzea a Pivních lázní. Po příjemné relaxaci míříme na harrachovské nádraží a nasedáme do ozubené mašinky. V 16:56 hodin odjíždíme do Tanvaldu. Zde přestupujeme na vlak do Železného Brodu a dále do Jaroměře.

Blanka Kučerová

111 let lokálkyPro starší generaci stále důvěrně známý zvuk parní píšťaly – vonící dětstvím, dávnými prázdninami, pro mladší znějící romantickým půvabem staré, nepoznané minulosti. Od otevření železniční trati Martinice – Rokytnice nad Jizerou roku 1899 uplynulo 111 let.

Tehdy nově vzniklé spojení navazující v Martinicích na trať Trutnov – Chlumec nad Cidlinou, mělo pro západní Krkonoše ojedinělý význam. Vždyť drkotavá cesta poštovním dostavníkem z Rokytnice do Jilemnice trvala v roce 1892 bezmála dvě a půlhodiny. Kdežto v roce 1908 jel vlak z Martinic až do Rokyt-nice nad Jizerou pouhých 47 minut. Mnozí obyvatelé podhůří si význam trati uvědomili hned od počátku. Jiné ved-la k parnímu vlaku v den slavnostního zahájení provozu jen zvědavost. Jisté je, že dne 7. prosince 1899 se to ve stanicích i v okolí trati lidmi jen hemžilo.

Událostí, která zásadně změnila vzhled obci, byla v letech 1863 – 1871 výstavba Rakouské severozápadní dráhy. Bylo při ní v katastru obce vyvlastněno 8 hektarů pozemků a zbořeno 9 domů. Stanice

Martinice původně pod názvem Jilemnice se tak stala nejvýše položenou stanicí na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov. Po otevření místní dráhy Martinice – Rokytnice nad Jizerou dne 7. prosince 1899 došlo v roce 1907 ke změně názvu u Jilemnice – Martinice. Od r. 1921 se stanice jmenuje Martinice, později s upřesněním v Krkonoších.

Nové naučné stezky v PodzvičinskuOd června jsou přístupné nové naučné stezky. Prv-ní z nich je pojata jako rozhledna ze země. Na Zviči-

ně naleznete pět panoramatických tabulí s popiskami na místech s krásnými výhledy do okolí. Druhá naučná stezka vede návštěvníky za životem a dílem Karla Ja-romíra Erbena. Na devíti zastaveních se dozvíte mno-hé zajímavé ze života miletínského rodáka. Výchozím bodem je rodný domek K. J. Erbena v Miletíně. V Ho-řicích si další naučnou cestu můžete přizpůsobit dle svého uvážení. Po městě je rozeseto čtrnáct infor-mačních panelů, které představují nejrůznější témata

spojená s historií i současností města. Průvodce s map-kou získáte v informačním centru v Hořicích. Bližší informace: www.podzvicinsko.cz

Srdečně vás vítáme v podhůří Krkonoš, 10 km od Dvora Králové nad Labem stojí Hotel Pod Zvičinou, který má úžasnou polohu na klidném místě s překrásným výhledem na Krkonoše.Hotel Pod Zvičinou má dlouhou a zajímavou historii, která má svůj počátek už v roce 1866, kdy skončila Prusko-Rakouská válka. Tehdy používali zranění vojáci vodu z pramene za ny-nějším hotelem k čištění svých ran, které se neuvěřitelně rychle hojily a pramen si tak brzy získal pověst jako zázračný. I v současnosti z pramene vyvěrá průzračná voda, a tak i vy máte možnost, stejně jako kdysi ranění vojáci, napít se z něj a vyzkoušet jeho léčivou sílu. Kromě ubytovani se u nás můžete dobře najíst. V těsné blizkosti hotelu vede Labská trasa (cyklotra-

sa 24) a cyklotrasa 4139. Okolní příroda láká i k pěším výletům, např. na nejvyšší vrch Podkrkonoší, Zvičinu (671 m n. m.). Jsme připraveni vytvořit Vám program pro Váš odpočinek dle Vašich individuálních přání a požadavků k Vaší plné spokojenosti.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Hotel Pod ZvičinouDolní Brusnice 96www.hotelpodzvicinou.czinfo@hotelpodzvicinou.cztel: 499 396381

uss

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 10

www.krkonose.eu

Špindlerův Mlýn – Labská, Medvě-dín, Hromovka, Pláň, Pláň Východ, Harrachov – Čertova hora, Rýžoviště, Můstky, Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora, Horní Domky, Pec pod Sněžkou – Hnědý vrch, Růžová hora, Sněžka, Herlíkovice – Žalý, Bubákov, Vrch-labí – Kněžický vrch, Vítkovice v Kr-konoších - Aldrov, Benecko - Kejnos, Velká Úpa - Portášovy Boudy, Černý Důl - Špičák, U lomu, Mladé Buky - Pekelský vrch, Janské Lázně - Černá hora, Černá hora - Protěž, Prkenný Důl - Karolínka.

Letní provoz lanovek a přeprava kol – Hnědý vrch, Portášovy boudy, Medvě-dín, Svatý Petr, Černá hora, Žalý, Hor-ní Domky, Čertova hora, Sněžka (ne-přepravuje kola).

Bettina Lepetit / Bad Salzungen Navštívili jsme Krkonoše poprvé a musíme říct, že jsme byli se vším absolutně spokojeni. Také turistické noviny „Se-zona“ nám hodně pomoh-ly při plánování výletů.

Klaus Goldmann / Forst – Lausitz Jezdím do Krkonoš pravidelně 2x za rok.

Mám ty vaše hory velice rád a pokaždé obdivuji jejich krásu. Už jsem si myslel, že je také dob-ře znám, ale po přečtení turistic-

kých novin „Krkonošská sezona“ jsem zjistil, že tomu tak zdaleka není.

Díky rubrice „KDY a KAM“ jsem si mohl načasovat pobyt a jeho program upravit, abych viděl „Pivní slavnosti ve Vrchlabí“ a stihnul bohoslužbu v kapli sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. Díky doporučení v Sezoně jsem si zakoupil domů „Krkonošskou me-dovinu“. Na závěr Vám děkuji i za všechny ostatní, kteří nenapíšou ani řádek.

Doris a Wolfgang Müller / Osterburg Již 22 let trávíme pravidelně letní dovole-nou v Krkonoších. Poslední roky jezdíme do Mladých Buků – stále ke stejné rodině do privátu. Odtud podnikáme autem výlety a Vaše turistické noviny „Krkonošská sezo-na“ nám v tom velmi pomohly.

Siegfried Noack / Berlín Jsme dlouholetí a pravidelní návštěvníci Kr-konoš a náruživí pěší turisté, takže to tu známe a o horách již hodně víme. Pomo-

cí vašich novin jsme si stejně ještě rozšířili znalosti a děkujeme za to.

Dieter a Ursula Stark / Dresden Do Krkonoš jezdili pravidelně v době 1930-1939 naši rodiče. Nyní jezdíme 1-2x roč-ně i my, a to je nám již přes 70 let. Vždy se po příjezdu sháníme po časopise „Ve-selý výlet“ a nyní jsme objevili i vynikající noviny „Krkonošská sezona“. Objevujeme stále nové cíle pro naše výlety. Děkujeme moc, že jí vydáváte také v němčině. Pivo a knedlíky – to je také u vás vždy skvělý zá-žitek… !!

Unikátní zařízení, poslední svého druhu v Česku, je možné zaregistrovat při cestě autem z Vrchlabí do Trutnova. Nad hlava-mi uvidíte lana se zavěšenými vozíky. Pod nimi je bezpečnostní síť nad silnicí.

Lanovka přepraví za směnu až 800 tun vápence, ze kterého se v Kunčicích dělají mleté vápence pro od-síření elektráren a vá-pencový písek pro vý-robu suchých omítko-vých a maltových smě-sí.

Celková délka lanov-ky postavené v letech 1959 až 1963 je 8,35 kilometru. Pro srov-nání nejznámější čes-ká lanovka na Sněž-ku je dlouhá 3,5 kilometru. Na celé trase z Černého Dolu do Kunčic je 49 podpěr. Na nosném laně jezdí 250 vozíků. Nej-vyšší podpěra měří 42 metrů. Kvůli snad-nější údržbě a výměně nosných lan je la-novka rozdělena do osmi úseků. Doba jízdy z jedné stanice do druhé je asi 45 minut.

Zajímavostí je, že ke svému chodu nepo-třebuje prakticky žádnou energii. Fungu-

je na spádovém systému. Z výše polože-ného lomu jedoucí vozíky naplněné vá-pencem „přetahují“ lehčí prázdné vo-zíky směřující od níže položených Kun-čic. Pouze k prvnímu rozjetí se použije elektromotor. Ten pak slouží jako brzda a zároveň vyrábí elektřinu pro část zaří-zení lomu. Přestože lanovka přepravuje

jen vápenec, jsou na ní občas vidět i lidé. Děje se tak jednou za čtvrt roku, kdy ve vo-zících proti sobě je-dou revizní technici kontrolující neporuše-nost lan. Celou lanov-ku obsluhuje pět lidí, tři na nakládce v lomu a dva na vykládce v Kunčicích. Se služ-bami lanovky je počí-

táno i do budoucna. Vozíky i lana se prů-běžně obměňují za nové. Původní zůstá-vají jen sloupy. Kdyby vápenec do Kunčic měla vozit nákladní auta, zatížilo by to životní prostředí v okolních podkrkonoš-ských obcích. Lanovkou denně přeprave-ných 800 tun by muselo odvézt kolem 40 automobilových souprav. V minulosti byly průmyslové nákladní la-novky v Česku na více místech, ale zanik-ly. Zdroj: Internet

Ve světě i v našich zemích se nejdřív sta-věly pozemní lanové dráhy. U nás nejdřív v Praze. V roce 1891 se roz-jely hned dvě: 30. května na Letnou a 25. července na Petřín. Obě měly po-dobnou konstrukci i pohon pomocí vod-ní převahy. Karlovy Vary měly začátkem 20. století dokonce pozemní lanové drá-hy tři. V roce 1913 začala vznikat čtvrtá.

Poslední říjnový den roku 1928 začíná turistům sloužit první visutá osobní lanová dráha v tehdejším Česko-slovensku, a to z Janských Lázní na Černou horu. Šlo tehdy o jediný mysli-telný systém visuté lanovky pro přepra-vu osob - o kyvadlovou velkokabinovou lanovku (tehdy 30 osob). Šikmou délkou 3174 m patřila k nejdelším jednoúseko-vým osobním lanovkám vůbec.Česká republika, resp. tehdejší Česko-slovensko drží primát první sedačko-vé lanovky v Evropě (a druhé na světě). Byla jí jednosedačková lanovka z Ráz-

toky na Pustevny. Po válce u nás vzni-kala řada dalších sedačkových lanovek. Moderní systém provozně odpojitel-ných dvojsedačkových lanovek, kde ces-tující seděli kolmo k ose trati a naseda-li na nepohybující se sedačky a vyseda-li z nich. Firma Fr. Wiesner (po znárodně-ní Transporta) jich po tehdejší ČSSR po-stavila osm. Transporta stavěla další se-dačkové lanovky už jen s provozně ne-odpojitelnými závěsy vlastní konstrukce. K nim patří např. už neexistující původ-ní špindlerovská lanovka na Pláň. V 70. letech se Transporta pokusila o vývoj vlastního odpojitelného systé-mu. Možná ještě pamatujete původní dvojsedačku ze Špindlerova Mlýna na Medvědín.

Dnes je v Česku šestasedmdesát lano-vek. Ač se uvedené číslo může lecko-mu zdát vysoké, lanovkovou velmocí ne-jsme.

„V České republice je celkem 76 lano-vých drah. V Krkonoších jich je pětadva-cet. Z toho je sedmnáct nových techno-logií a osm tzv. přenesených, tedy po-stavených z již použitých komponentů,“ upřesnil Ing. Petr Davídek z Dráž-ního úřadu v Praze a dodal: „Krko-noše jsou v této oblasti TOP. Na hřebe-ny hor tu vede největší počet lanovek v Čechách. A o jejich plynulý, bezporucho-vý a bezproblémový provoz se musí sta-rat odborníci.“

Jediná ve Střední Evropě A právě v této souvislosti Ing. Svato-pluk Picek a Mgr. Václav Volejník, ředitel Střední odborné školy a Středního odbor-ného učiliště ve Vrchlabí, přišli před čtyř-mi lety s nápadem, který díky Drážnímu úřadu ČR padl na ornou půdu. Krkono-še, a nejenom ony, přeci potřebují šikovné kluky, kteří budou umět vyrobit sníh (bez technického se už žádný úspěšný skiare-ál v ČR neobejde), upravit sjezdovku (bez ranního manšestru už si to sjezdaři neumí dost dobře představit) a dopravit lidi na kopec (kdy jste naposledy s lyžemi na no-hách šlapali vzhůru?). A tak se stalo. Ve Vrchlabí byl po-ložen základ novému oboru lanov-kář, resp. mechanik strojů a zaříze-ní, se zaměřením na lanovky a ly-žařské vleky. Mgr. Václav Volejník k tomu uvedl: „V podstatě jsme me-chaniky strojů a zařízení, resp. strojařský obor, který ze 70 % zůstal, oblékli do no-vého. Kluci strojaři tak přibrali ještě do-pravní zařízení, elektro, ale také např. po-skytování první pomoci. Součástí je i zna-lost legislativy dopravních zařízení. Proto-že nejsou na trhu odborné učebnice, ně-

které předměty vyučujeme formou pro-jektu. Hlavně ale spolupracujeme s výrob-ci jednotlivých lyžařských dopravních za-řízení, překládáme zahraniční skripta, při-pravujeme prezentace, ale také vyrážíme do terénu do prostředí krkonošských ski-areálů. V neposlední řadě organizujeme zahraniční exkurze do Rakouska a Itálie, tzv. meky fi rem specializovaných na výro-bu lanovek a vleků.“

Do školy dochází dohromady padesát stu-dentů. Letos budou první z nich maturovat. Koncem zimy proběhlo první maturitní kolo tzv. na sněhu. V řádném termínu pak závě-rečné maturitní zkoušky.

Kluci jsou denně v modrákách. Ale všichni manažery přeci být nemohou. A jaká je tedy perspektiva zaměstná-ní šikovného absolventa? Výhledově určitě úspěšnější než úředníka. Vždyť specializovaný obor se dá využít le-daskde. Mgr. V. Volejník vysvětlil: „Skiareály potřebují „na míru“ vzdělaného člověka. Vlek ani lanovka už není jednodu-ché zařízení. Když lanovka nejede, návštěv-níci jsou hodně nespokojení a fi rma přichá-zí o tržby. Když lanovka dva dny stojí a zahraniční servis pak nakonec vy-mění jenom stykač, provozního zce-la jistě napadne: „Mohli jsme si to vyměnit sami“. Ale bez specialisty nemohou. Jak to skiareály dopo-sud řeší? Naberou lidi a musí je vyškolit. A jak to bude do budoucna? V naší škole, jediné ve Střední Evro-pě, odborníky vychová-me. Někteří z těch, kte-ří budou letos maturovat, se hlásí i na vysoké školy.“

Škola s odborným zaměřením se neobejde bez partnerů. Těmi nej-bližšími jsou skiareály Bubákov ve Vrchlabí a o pár kilometrů vzdále-nější Skiareál Špindlerův Mlýn. Klu-ci v terénu, přímo u lanovek a vle-ků, a ve strojařských dílnách, po-znají tu pravou praxi a mohou „na-kouknout“ pod pokličku. „Díky spo-lupráci s dalšími skiareály bereme ho-chy do terénu, když se lanovky sta-ví. Když budují základy, nalétá vrtul-ník. Už vědí, jaké to je při zaplétání lan. Operativně uděláme změny v učebním rozvrhu, abychom se dostali do teré-nu a do praxe. Neustále ale potřebuje-me pomocnou ruku. Čím širší možnosti se nám dostanou, tím spíše je dokáže-me využít. A výsledek? Strojařsky vzdě-laný člověk pak najde práci kdykoliv a kdekoliv,“ vyhodnotil Mgr.Václav Volejník, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného uči-liště ve Vrchlabí.

Lanovky - alfa a omega pohybu lidí na horáchV zimě s nimi na hřebeny hor vyjíždí lyžaři a snowboardisti. Po zbytek roku ke zdolání převýšení lanovky používají např. cykloturisti. Pěší turisty nechceme podceňovat... Ale ostatně, proč nevyužít moderní technologii, která nás bleskově dopraví do atraktivních míst. Navíc v krátkém čase, bez zapoceného trika a větší námahy. To se pak ta hřebenová turistika pěkně vychutná…

Ke kořenům lanových drahLanovky šplhají na mnoho významných českých hor a dotvářejí tak jejich charakter. Lanové dráhy najdeme i v několika málo městech. Byly a vlastně pořád jsou neklamným znakem technického pokroku a mnohým lidem pomáhají splnit jejich sny. Ty první vznikaly z ušlechtilých pohnutek usnadnit turistům cestu za krásami měst a hor.

Kunčická lanovka má svou délkou středoevropský primKdo by chtěl hledat nejdelší lanovku ve střední Evropě v některém turistickém středisku, pátral by marně. Nejdelší středoevropská lanovka, dlouhá přes osm kilometrů, protíná krajinu mezi Černým Dolem v Krkonoších a Kunčicemi nad Labem a vozí vápenec.

Turistické noviny Krkonošská sezona - vhodný prostředník

Lanovky

v Krkonoších

jejede, návštěv-a fi rma přichá-dny stojí konec vy-

ního zce-me si tocialistyopo-

usí o

Do redakce zpracovatelů novin je doručována milá korespondence od čtenářů tiskoviny. Je nám proto potěšením, že i vám můžeme zprostředkovat pochvalné řádky zahraničních návštěvníků, kteří zajíždí do nejvyšších hor v Čechách a prostředí Krkonoš jim přirostlo k srdci. Z došlé pošty vyjímáme...

prvé e

Jezdím do

kjsem

Ceník je platný pro lanovou dráhu Medvědín a Svatý Petr. Lanové dráhy jsou v provozu denně 9.00–18.00 hod. Přeprava kol ZDARMA. Děti do 6 let ZDARMA.

Jezdíme i v létěNaše lanovky fungují i v letní sezoně. Užijte si pohodlnou cestu za sluncem

www.skiareal.cz

skiareal@skiareal.cz | tel. +420 499 467 102

Z archivu SOŠ a SOU Vrchlabí.www.sossou.cz/cz/denni-studium/mechanik-lanovkar

CENÍK JÍZDNÉHODospělí Děti Senioři

80 Kč 60 Kč 70 KčNahoru

70 Kč 50 Kč 60 KčDolů

120 Kč 80 Kč 100 KčZpáteční

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 11jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Krkonoše a Podkrkonoší jsou kolébkou řady mimořádných osobností. Např. Jilemnice se může pochlubit památkovou zónou s hlubokými a po staletí nepřerušenými tradicemi. Mnohý dům je tu ve jménu zejména kulturní historie. V místech dnešní spořitelny stávalo patrové stavení, v němž se v roce 1855 narodila Marie Laušmanová slavná pěvkyně, sopranistka, v letech 1876–91 sólistka Prozatímního a Národního divadla. V rohovém domě naproti pobýval skladatel Zdeněk Fibich. Vybral si tu postupně své dvě manželky, Růženu a Betty. Druhá z nich patřila k nejslavnějším pěvkyním Prozatímního a Národního divadla. Oceňoval ji Bedřich Smetana. V samém sousedství se narodila Máňa Krauseová, pozdější manželka spisovatele Jaroslava Havlíčka. Stará rodinná historie se stala impulsem k napsání nejslavnějšího Havlíčkova románu „Neviditelný“. V domě čp. 10 na severní straně náměstí se hrálo poprvé ochotnické divadlo. O kousek výše prožil rozhodující chvíle svého uměleckého života Jindřich Mošna. Na gymnáziu studoval zpěvák, hudebník a výtvarník Jiří Šlitr. Z oken se jistě zadíval na zámek, jemuž dal dnešní podobu, Jan Nepomuk hrabě Harrach, jeden z nejlepších představitelů české šlechty 2. poloviny 19. století. Zapomenout bychom neměli na světoznámého geologa Františka Pošepného, narozeného v jedné z budov zámeckého areálu, či propagátora Krkonoš, turistiky a lyžování Jana Buchara, jenž s hrabětem Janem Harrachem udržoval čilé kontakty.

Stanislav ZindulkaPodkrkonošský rodák, přední herec praž-ského Činoherního klubu, je téměř syno-nymem pro Kachyňův seriál Vlak dětství a naděje, Smyczkovu adaptaci knihy Bylo nás pět a Michálkovo Babí léto, za něž ob-držel Českého lva. Narodil se v Jilemni-ci, v květnu v roce 1932, ve znamení býka.

K herectví ho prý přivedli nejen rodiče, kteří byli zapálenými ochotníky, ale hlavně jeho nos. Divadlo a divadelní šatny mu totiž na-tolik zavoněly, že se z toho stala láska na celý život. Přitom na divadelních prknech stál poprvé už ve svých pěti letech. Po ab-solutoriu na pražské DAMU hrál dvanáct sezon v divadle v Hradci Králové, poté byl dvacet dva let ve stálém angažmá v brněn-ském Divadle bratří Mrštíků. Dlouhá léta spolupracoval s loutkovým divadlem Ra-dost. Vedle herectví se v Brně věnoval pe-dagogické činnosti. Na zdejší konzervato-ři učil od roku 1968 do roku 1975. Z poli-tických důvodů musel ze školy odejít. Kvů-li špatnému kádrovému profi lu nemo-hl dlouhou dobu vystupovat ani na praž-ských divadelních scénách. To se změni-lo v jeho sedmapadesáti letech, kdy ode-šel z Brna. V roce 1989 přišel do Prahy, po které vždy „pošilhával“. Do svého souboru jej angažoval spolek tří pražských divadel (ABC, Rokoko, Komedie) sloučených pod hlavičkou Městských divadel pražských. Od roku 1994 je členem pražského Činoherní-ho klubu. Tím si splnil přání z mládí, kdy do „Činoheráku“ často jezdíval obdivovat he-recké výkony svých kolegů. Vedle stálého angažmá hostuje. Vidět jej můžeme napří-klad v Ungeltu, v Divadle Bez zábradlí. Rád cestuje, rád se toulá, pozoruje lidi, to je jeho koníček. Pracuje rád, ale musí mít taky chvíle oddychu. Proto světí prázdniny a vra-cí se do rodného kraje a rodného města.

Filmový či televizní diváci si ho vybaví pře-devším jako velkého herce malých rolí. V polovině osmdesátých let jej proslavi-la role „srágorky“ Josefa Pumplně v seri-álu Vlak dětství a naděje, o které sám říká, že byla pro něj rolí životní. V roce 2001 zís-kal Českého lva za nejlepší mužský herec-ký výkon ve vedlejší roli za ztvárnění své druhé životní role - Edy v Babím létě. Hraje v pohádkách (například Anděl Páně, Kou-zelný měšec, Policejní pohádky strážmistra Zahrádky, O zakletém hadovi aj.), ale ob-jevil se mimo jiné také ve snímcích Hanele, Báječná léta pod psa, Bumerang, Stůj, nebo se netrefím, Pasáž, Učitel tance, Anděl-ské oči, Tichá bolest či Smrt krásných srnců i v dalších seriálech. Popularitu hlavně mezi nejmenšími diváky mu přinesla i role kou-zelného dědy neposedy v Kouzelné školce.

Stanislav Zindulka: „V mém hereckém životě kolem mě proběhl bílej kůň a já jsem měl štěstí, že jsem na něj nasedl, že jsem ho nenechal utéct.“

Osobnosti Podzvičinska, Aneb: životní peripetie

Známý africký cestovatel se narodil ve Ždírnici nedaleko Hostinného. Zájem o přírodu ho přivedl na Střední lesnic-kou školu do Trutnova, kde odmaturoval a odešel do lesního provozu. Ve studiích pokračoval na pražské lesnické fakultě. V r. 1965 ukončil vzdělání na Institutu tropického a subtropického zemědělství. Své vědomosti patřičně využil při celkem devíti cestách do Afriky a do Indie, kde lo-vil zvěř pro zoologické zahrady. V r. 1974 obhájil titul CSc. Mezitím se mu začal pl-nit sen v podobě uskutečňování vlastního projektu Safari v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Zde zastával v letech 1965 až 1983 post ředitele. Tam také shromáž-dil sbírku obrazů malíře Jiřího Židlické-ho. O svých cestách napsal mezinárod-ně uznávaný zoolog více než 25 knih, z nichž většina byla přeložena do cizích jazyků. Kromě toho publikoval četné články a účastnil se televizních besed. Vý-sledky jeho práce byly mnohokrát i mezi-národně oceněny. Ing. Josef Vágner, CSc., zemřel 6. května 2000 ve Dvoře Králo-vé. Jeho uskutečněný sen - Safari – můžete prožít na vlastní kůži v ZOO Dvůr Králové dodnes.

Doporučujeme výlet do Jilem-nice. Na náměstí si poslechněte ve věži „nejpracovitější“ hodiny v Evropě, projděte se Zvědavou uličkou, prohlédněte si Krkonoš-ské muzeum Správy KRNAP s ex-pozicí lyžařství a obrazů Františ-ka Kavána. V Kalendáři očekáva-ných událostí (o němž se dočtete na jiném místě těchto novin) zjis-títe termíny tradičních jilemnic-kých jarmarků a trhů.

Tip na výlet:Osobnosti našeho regionuOsobnosti našeho regionu

Oblast Podzvičinska se může pyšnit několika známými osobnostmi různého zaměření. V Ostroměři mají své muzeum Eduard Štorch a Karel Zeman, v konecchlumském kostele Sv. Petra a Pavla naleznete Křížovou cestu od Vladimíra Komárka. V Třebihošti můžete nakouknout pod ruce pana Voňky - řezbáře betlémů. A mnohé další rodáky a významné osobnosti můžete nalézt při svém putování v Podkrkonoší. Tady je malá ochutnávka:

Známý básník se narodil jako jedno z dvoj-čat obuvnickému mistru r. 1811. Přestože pocházel z devíti dětí, delšího věku se do-žil pouze on a jeho mladší sestra Josefka. Ke vzdělání jej vedli od malička. Měl vel-ký cit pro hudbu a jeho maminka doufala, že z něj vyroste učitel. Díky osvícenému mi-letínskému faráři Janu Arnoldovi, který pře-mluvil rodiče, aby Karla dali na vyšší studi-um, vystudoval Erben gymnázium v Hrad-ci Králové. Ve vzdělání dále pokračoval na fi losofi i a později na právech v Praze. Pů-sobil v ochotnickém spolku, kde poznal svou první lásku a později i manželku Be-tynku Mečířovou. Přestože Erben vystudo-val práva, dlouho pracoval bez nároku na mzdu. Vracel se ke svým znalostem z dět-ství a k obživě soukromě vyučoval hudbu. Od praktikanta u hrdelního soudu, přes třídění mimopražských archivů, redak-tora Pražských novin se stal sekretářem a archivářem Národního muzea. Tuto funkci po roce vystřídal post archiváře města Prahy. Mrak nemocí se nad Erbeno-vou rodinou ale nerozplynul. Jeho žena za-nedlouho onemocněla rakovinou a r. 1857 záhy zemřela. Erben se oženil o dva roky později s Žofi í Mastnou. O deset let později onemoc-něl plicní nemocí a tuberku-lózou, kterým r. 1870 pod-lehl. Svůj majetek odkázal všem rovným dílem, ale Žofi e se svého dílu vzda-la ve prospěch svých ne-vlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným čle-nem Jihoslovan-ské akademie věd a umění v Záhřebu. Jeho rodný do-mek si můžete prohlédnout v Miletíně.

Známý podkrkonošský spisovatel se na-rodil v roce 1859 v rodině chudého rolní-ka a tkalce z Lázní Bělohrad. Za studiem dojížděl do Jičína. Své učitelské povolání vykonával nejprve v drsných podmínkách Trhové Kamenice a poté v Hlinsku. Osud jej zavál i do Prahy, ale K. V. Rais nikdy nezapomínal na svůj rodný kraj pod Zviči-nou, do kterého se stále rád vracel. Mno-ho jeho dětských zážitků a vzpomínek na rodiče se odrazilo v jeho tvorbě. Milo-val procházky po okolí. Objevil tento kraj i pro jiné spisovatele a básníky té doby. Byl to velice skromný člověk, cenící si mravních hodnot a duševní čistoty. Všech-

ny tyto vlastnosti se sna-žil přenést i do svého

díla, kterým vychová-val své čtenáře. Při-jměte pozvání do Památníku K. V. Raise do Lázní

Bělohrad, dozvíte se více.

Hudebník a skladatel, který nosil občanské jméno Rudolf Antonín. Již v patnácti letech dirigoval orchestr a o rok později psal vlast-ní skladby. V roce 1919 po ukončení stu-dií na obchodní akademii odešel do Pra-hy. Tam pracoval v hudebním nakladatel-ství Josef Springer a vystupoval v kabare-tu Červená sedma. Založil orchestr, s nímž po pět let vystupoval v rozhlasovém vysí-lání, kde měl i svůj vlastní pořad. Sám vy-stupoval ve fi lmech. Založil nakladatelství a byl u zrodu mnoha českých skladeb. Úspěšná léta překazila 2. světová válka. Or-chestr byl rozpuštěn a již jej nikdo neobno-vil. Po únoru 1948 byl R. A. Dvorský vězněn za vlastizradu a v 60. letech částečně reha-bilitován. Na počest slavného dvorské-ho rodáka je každoročně v březnu po-řádán festival „Dny R. A. Dvorského“.

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

Karel Václav Rais (1859 - 1926)

R. A. Dvorský (1899 - 1966)

Ing. Josef Wágner, CSc. (1928 - 2000)

vým znalostem z dět-omě vyučoval hudbu.delního soudu, přesch archivů, redak-se stal sekretářem

dního muzea. Tuto řídal post archivářeemocí se nad Erbeno-zplynul. Jeho žena za-a rakovinou a r. 1857e oženil o dva astnou.

onemoc-uberku-0 pod-kázalale

da-ne-

y yžil přenést i do svého

díla, kterým vychová-val své čtenáře. Při-jměte pozvánído Památníku K.V. Raise do Lázní

Bělohrad, dozvítese více.

TIP!

Krkonoše - Harrachov

2

7A

7

4

2A

24A

2

2

2B2B

1A

8

8A

1A

13

1313A

1A

1211

1110

10

10A

32

10

10

9

10

1A

12

14

1415

1515

34

15A 15

16

16

1A

1A

17

35

17

17

1A

1B

1E

1E

1B

1E19B

19B

90

19A

19A 27

23

1B

20

90 23

23

23A

1F

1F

24

24

36

1A

21

1A

22 1A1B

26

1A1A

26

1B

26

26A

1B1B

26

26

1A

27 26

16

1A

26B

8

18

1A

1A

1A

1B

1B

1G1B

1B

1C

17A

22

22

3

30

1A

4

4

7 5

6

3

4174

4174

4174

4174

4174

4174

4174

4170

4170

4170

4170

4175

4174

4174

4171

4171

4171

4173

4173

4173

4173

4295 4295

4295

4170

4174

4173

4294

4294

4175

4294

22 22

42944294

4302

4294

24

24

4299

4299

24

4299

4298

4298

4298

22

22

4299

4299

4299

43004299

4300

4300

4081

4090

4081

4081

ER2

ER2

ER6

ER6

ER2

ER2

ER2

ER2

ER2

ER2

22

4248

4170

1A

směrKUKS

směr ÚPICE

LEGENDAKrkonošské cyklobusy

Navazující železniční spoje

Podhorské cyklotrasy (silniční a pásové značení KČT, značení Žacléřska) a cyklotrasy v Polsku

Lanovka

Nákladní lanovka

Hraniční přechod

Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty

Hraniční přechod jen pro pěší

muzeum

informační středisko

rozhledna

místo dalekého rozhledu

kostel, kaple

zámek

zřícenina hradu

skály

bouda, občerstvení

kemp

koupání

Cyklotrasy KRNAP

22

10

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 14

www.krkonose.eu

Krkonošské turistické vysílání = aktuality, pozvánky a zajímavosti

Zpravodajský pořad Radia Kulíšek Lánov je od 1. května zařazen na www.krkonose.eu a www.radio-kulisek.cz. Dětští redaktoři a studenti Střední školy v Lomnici nad Popel-kou nabídnou nejnovější události z Krkonoš. Nebudou chybět informace pro cyklisty, pěší turisty.„Řidičům určitě přijdou vhod upo-zornění na nebezpečná místa nebo uzávěrky a objížďky. Při „Procház-kách po Krkonoších“, jak se jeden z vysílacích bloků jmenuje, se podívá-me nejen na tradiční místa regionu, ale pozveme také do oblastí, které v turistických průvodcích hned tak ne-najdeme. I když je během letní sezony k dispozici pouze program v českém jazy-ce, jedenkrát za měsíc zařazujeme česko – slovenské vysílání. Zprávy a pozvánky uvádí studentka banskobystrické Hotelové akademie Barbora Pipová,“ přiblížila projekt moderátorka dětského Radia Kulíšek Kristýna Schejbalová. První přípravy projektu začaly v létě roku 2009. V prosinci t. r. spatřil světlo světa první prototyp. Krkonošské turistické vysílání bylo představeno na veletrzích ces-tovního ruchu v Brně a Praze (viz.foto), ale také v Jelení Góře, protože v zimní se-zoně 2010/2011 přibude vysílání i v polštině.Díky Krkonošskému turistickému vysílání se zájemci dozvědí, co se v našich nej-vyšších horách děje a z domova si mohou naplánovat zajímavý výlet nebo dovo-lenou. Jana Tauchmanová

V terénu podle značekNeodmyslitelnou součástí cest, horských pěšin i chodníků, a nejen v Krkonoších a Podkrkonoší, je síť turistického značení. Šipky „tzv. volavky“, směrovky, vývěs-ní tabule a ostatní ukazatele zásadním způsobem usnadňují orientaci v terénu.Při túře nepřemýšlíme, jak značené cesty vznikají, kdo je připravuje, fi nancuje. Na značkaře si vzpomeneme, jen když bloudíme. U kolébky turistického značení cest byly německy mluvící země. Turistický spo-lek Riesengebirgsverein v letech 1878–89 různobarevnými čtverečky, trojúhelníky, ka-mennými milníky na rozcestích v Krkonoších upravil a vyznačil prvních dvanáct tras v cel-kové délce cca 70 km.V současné době jsou Krkonoše a Podkrko-noší protkány hustou sítí turisticky znače-ných chodníků. V Krkonošském národním parku včetně ochranného pásma KRNAP je přes 800 kilometrů turisticky značených cest a stezek. Zdejší rozcestníky se směrovkami, gravírované panoramatické mapy a piktogra-my zajišťuje Správa KRNAP.Dva bílé pruhy, barevný mezi nimi, tzv. pá-sové značení, je symbol se 121-letou tradicí Klubu českých turistů (KČT), značení cyklotras mimo území národního parku je v koordinaci Krkonoš – svazku měst a obcí.

Poštovna na SněžceKde v nejvyšším místě Čech podat listovní zásilku s turistickou známkou a speciál-ním pamětním razítkem? Přeci na Sněžce. V srpnu 2008 tu byla otevřena nová budo-va „poštovny“ – poštovního úřadu ČR. K dispozici je malé občerstvení, v případě ne-vlídného počasí tu najdete dočasný úkryt před silným větrem a úporným deštěm. Vy-hlídková terasa (vstupné 10 Kč) umožňuje úchvatný rozhled do všech světových stran. U nohou vám leží Česká republika i Polsko. Otevřeno denně: 9-17 hodin. www.turistapec.cz

Kraslice v Černém DoleVejce jako symbol existovalo už v do-bách předkřesťanských. Je svou podsta-tou předurčeno ke vzniku života, plod-nosti, štěstí, křehkosti. Křesťanství ovliv-ňovalo a přetvářelo staleté zvyklosti, ale zároveň, a často vědomě, směšova-lo křesťanské a pohanské prvky. Veliko-noční malování vajec má i v našich ze-mích dávnou tradici. Malba umocňova-la magickou sílu vejce, jež se přenáše-la požitím jeho obsahu. Proto se vždyc-ky malovala vejce plná, vařená. Až od 19. století, kdy se vytrácelo povědomí o kultovním významu kraslic, se k malbě začala používat vyfouknutá vejce – ve-jdumky. Vajíčka se původně zdobila čer-venou barvou – barvou krve tedy živo-ta. Červená barva symbolizovala v křes-

Rozhledna KozinecOd roku 2004 nedaleko vrchu Kozinec (608 m n. m.) mezi obcemi Vidochov a Horka u Staré Paky se tyčí vyhlídková věž na vysílači. Dosahuje celkové výšky 55 metrů, ochoz se nachází ve výšce 33 met-rů nad zemí. Věž je zpřístupněna od loňského roku. Umožní vám nádherné výhledy na Krkonoše, Or-lické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet či Zvičinu. Otevřena je od 1. června do 30. září 2010, každou sobotu, od 12.00 do 17.00 hodin. Jak se tam dostanete: po zelené turistické značce ze zastávky ČD Nová Paka město nebo ze stanice Horka u Staré Paky, nejbližší zastávkou je Levínská Olešnice na trati 030 Pardubice - Liberec. Pro au-tomobilisty je nejsnazší zanechat vůz v obci Vido-

chov při silnici Nová Paka-Trutnov a pokračovat asi 2 km pěšky (cesta se závo-rou). Rozhledna je zdaleka viditelná. Bližší informace: www.kozinec.xf.cz.Na Vaši návštěvu se těší Klub přátel rozhleden, o.s

Celostátní soutěž o CENU MODRÉHO SLONA 2010V rámci projektu „Tvoříme duší…“ vyhlašuje Cent-rum pro zdravotně posti-žené společně se sdru-žením ARTEFAKTUM.CZ 5. ročník celostátní sou-těž o CENU MODRÉHO SLONA 2010. Soutěž pře-

Stavby ze sirek Podivuhodný svět ze dřeva a síry okolo sebe v průběhu čtyřiceti let postavil pan Tomáš Kor-da z Vrchlabí. Jeho trpěli-vost byla bezbřehá, píle obdivuhodná.Představte si, že držíte v ruce jednu zápalku a máte s dílem začít. Pan Tomáš se svou prací začal v srpnu 1963. Jeho snaže-ní ukončila zákeřná choroba v říjnu 2003. Kolekce jeho díla je světově mimořádná a tvoří základ stálé expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhři-mově nazvané Zlaté české ručičky. Nikde na světě nic podobného k vidě-ní není. Klobouk dolů, pane Korda. Kr-konoše na Vás mohou být hrdé.

Soubor plastik, obrazů i trojrozměrných předmětů ze sirek je z rukodělné dílny pana Tomáše Kordy z Vrchlabí. Nad vý-

Výletní restaurace Žalý

Osmnáctimetrová kamenná rozhledna Žalý na Benecku leží v nadmořské výšce 1019 m. Přivede vás k ní červeně značená Bucharova cesta vedoucí z Jilemnice na Horní Mísečky, ale i žlutá značka z Vrchlabí, nebo pohodlná cesta z Benecka. Pod rozhlednou je od minulého roku otevřena nová výletní Horská Bouda Žalý. V srpnu loňského roku začala její obnova, resp. stavba. Vycházela z dochova-ných podkladů původního objektu, který tu byl postaven na začátku minulé-

ho století se zachováním hmoty, struktu-ry. Pouze neodpovídá vnitřní členění, kte-ré musí splňovat současné funkční a hy-gienické podmínky. Konstrukce je dřevěná roubená se spoji na rybinu, střecha sed-lová o sklonu, dle původní dokumentace. www.zaly.cz

Vrchlabský zámek

v Kowarech

Zmenšenina sídla vrchlabské radnice oz-dobila Park miniatur v polských Kowarech. Modeláři na základě skutečných plánů vy-tvořili repliku krkonošské památky. Prv-ní ryze český objekt expozici obohatil od 1. května 2010. „Cesta ke vzniku miniatu-ry nebyla jednoduchá. Polští výtvarníci totiž vždy vycházejí z reálných podkladů. Nejdří-ve museli sehnat skutečnou stavební doku-mentaci s odpovídajícími plány. Nafotogra-fovali stavbu do nejmenších detailů,“ sdě-lil majitel Parku miniatur Marian Piasecki. Podle snímků pak vypracovávali jednotli-vé detaily. Dokumentaci musejí pro vytvo-ření kopie pětadvacetkrát zmenšit. „Hrubá stavba zámku šla hladce. Pak přibyla omít-ka, balkón, výzdoba oken, římsy. Model za-čal postupně získávat skutečnou podobu. Šest modelářů zámek postavilo za tři měsí-ce, „ dodává M. Piasecki. Česká miniatura určitě přiláká do Parku miniatur také české návštěvníky. S tím vším iniciátoři dopředu počítají. Překládají proto webové stránky www.park-miniatur.com do češtiny, na popisky u jednotlivých modelů přidají texty v češtině. Samozřejmostí je český průvodce. Na přelomu května a června byl v Parku miniatur připraven český den, na kterém nechyběl vládce hor Krakonoš. Celoden-ní program byl vyplněn krkonošskými tanci a písněmi folklórní soubor Špindleráček ze Špindlerova Mlýna. V Parku miniatur památek Dolního Slez-ska přibývá každoročně několik zmenše-nin. Renesanční zámek z Vrchlabí dostane pořadové číslo čtyřicet. Mezi exponáty je už mimo jiné zastoupen nejvyšší krkonošský vrchol Sněžka. Jana Tauchmanová

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM v regionuV Trutnově byl otevřen první ročník tříle-tého bakalářského studia v oboru Elek-trotechnika a management, Fakulty elek-trotechniky Českého vysokého učení technického.Výuka bude vedena částečně klasicky v učebnách pod vedením zejména praž-ských profesorů. Od druhého ročníku se bude poměrná část odehrávat v trutnov-ských elektrotechnických fi rmách. Důraz výuky je kladen na praktické dovednos-ti z praxe v podnicích, které se do projek-

ťanských svátcích samotné-ho Boha, sílu, lásku, mladost. K malování se používají i dal-ší barvy: bílá – radost, slavnost, modrá – nebesa, purpur – bo-hatství, královská moc, fi alová – spojení, vyrovnaná harmonie, zelená – naděje, žlutá – světlo a majestát. Pravé kraslice, ma-lované stejnými vzory a techni-kami odborníci rozeznají pod-le krajů. S pomlázkou – velikonoční kole-dou – je to jeden z mála lidových zvyků, které se dodržují po dnešní časy.

Krásné kraslice si můžete prohlédnout nebo se naučit sami malovat např. v přá-telském kolektivu žen v Černém Dole.

Každoročně se schází ve zdejším infor-mačním centru v přízemí budovy měst-ského úřadu. Vše mají připraveno – ve-jdumky, štětce, barvy, tekutý vosk, ...Tel.: +420 499 429 618, e-mail: infocentrum@cernydul.czwww.cernydul.cz

stavuje veřejnosti tvůrčí čin-nost zdravotně postiže-ných spoluobčanů a jejich zdravých přátel. Vybra-né umělecké práce bu-dou vystaveny od 15. do

20. června 2010 v liberec-ké ZOO. Slavnostní vyhláše-

robou strávil 63 tisíc 310 hodin čisté-ho času. Více než osmdesát pra-

cí je světovým unikátem. Tvo-ří je více než půl milionu zá-palek a čtvrt milionu zápal-kových hlaviček. Stavby jsou zhotoveny z různobarevných zápalek použitím několika druhů lepidel a impregnač-ních roztoků. Výjimku tvoří kovové mechaniky zápalko-vých hudebních nástrojů, čoč-

ky dalekohledu a skla zrcadel se zápalkovými rámy.

Korintská vázaVystavované výtvory se dělí na obrazy, make-

ty, hudební nástroje a vázy. V maketách najde-me kupříkladu ztvárněný znak Vrchlabí. Korintská váza na fotografi i je sestavena ze 26 tisíc 211 zápa-lek, 51 tisíc 124 zápalkových hlaviček. Autor ji tvo-řil 7 tisíc 542 hodin. „Výrobky jsou majetkem Kor-dovy rodiny, s jejímž souhlasem jsou představovány veřejnosti,“ uvedl Luboš Rafaj z pelhřimovské agen-tury Dobrý den.

tu aktivně zapojí. „Snažíme se vytvořit ta-kové podmínky, aby vše pomohlo k tomu, aby v září 2010 bakalářské studium v Trutnově mohlo začít. Výuka by měla probíhat v budově ve Školní ulici, ubyto-vání a stravování je připraveno v interná-tu Střední odborné školy a Středního od-borného učiliště Volanovská. Projekt vní-máme jako výrazný krok k rozvoji Trut-novska a podpoře životní úrovně obyva-tel v celé oblasti,“ dodal Tomáš Hen-drych, místostarosta Trutnova.

ní bude probíhat v sobotu 19. červ-na 2010 od 13 hodin.

Více najdete na www.czplk.cz

Těšíme se na Vás! Jana Havlová, CZP LK, Jablonec nad Nisou.

„Značkaři“ KČT z Hostinného obnovu-jí značení a sepisují hlášení o průběhu turistické trasy v krkonošském regionu.

OmsvrůUliOsJazHOto

k di i i č ké j

ryrégrolow

eti

o

zice elhři-čičk

ho

kse

KorintsVystavo

íme -

st

ké

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 15jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Typické roubenky

Lidová architektura vypovídá mnohé o ře-meslné zručnosti předků, jejich životním stylu, dokonalém pochopení přírody a vy-tříbeném přirozeném vkusu.Tradice je tak silná, že se roubené domy v Krkonoších

Okénka pro potěchuHorské chaloupky mívaly malá okénka. Byl k tomu dvojí důvod. Úspory topiva i skla. Aby hospodyně mohla větrat, okénka měla jednu ze čtyř tabulek otevírací nebo zašu-povací, říkávali jí špehýrka. Sloužila i pro rozmluvy se sousedkou. Okna bývala jed-noduchá, teprve později byla na zimu zdvo-jována. V létě celý rám ukládali na půdu. Tabulové sklo se začalo používat od polo-viny 19. století, předtím ho často nahrazovala měchuřina. Jakmile se v horách

objevily ruční tkalcovské stavy, tkadlec potřeboval hlavně boční a zadní světlo. Tak do chalupy přebylo tkalcovské okno. Okna chalup tvořila i určovala vnější tvar domu. Radostí a chloubou každé hospo-dyně byla čistá a pěkná okna se záclon-kami a květinami. Leckde si na tom dávají záležet i dnes. Při svých procházkách...ne-zapomeňte ...všímejte si okének...

Krajina podbarvená folklórem

a tradicemiEsenci někdejšího života, zvyků a tradic můžeme vychutnat prostřednictvím vy-stoupení folklórních souborů. Patří k nim například i v zahraničí proslulý Folklor-ní taneční a hudební soubor Špindlerá-ček, nebo muziky Krkonošská dechovka či Horalka, aj. K horám neodmyslitelně pat-ří i známé krkonošské pohádky a pověsti

a také pán hor Krakonoš. Mnohdy na sebe bere různé podoby. Tu je nepatrným skřítkem, děsivým obrem, potkáme ho v mysliveckém i jako otrha-ného poutníka. Vypadá jako dřevorubec, po chvíli je to vznešený šlechtic, divoký lesní obr s hrůzostrašným kyjem, dob-rácký vousatý děda, fešný hraběcí mys-livec či tajemný pocestný. Tu potěší dob-rým skutkem, ale za chvíli zaskočí jeho zlomyslnost.Vládne nadpřirozenou silou, mocí i možnostmi, kterými lidským živáčkům dokáže škodolibě „zatopit“, ale

mnohokrát i pomoci. Krakonoš škádlí po-cestné, chrání chudé a poctivé proti cham-tivcům a nenasytům. Pokud má chmurnou náladu nebo se zlobí na lidi, posílá špatné počasí. A hlavně se stará o všechny stro-my, kytky i tu živou havěť, aby se jim v jeho panství dobře dařilo a chrání je před lid-skou hamižností. Krakonoš umí dobře spra-vovat své hospodářství, jen kdyby mu to občas lidé nekazili...

Povídání o stromech

Labská přehradaVelké škody po katastrofi ckých povodních v letech 1888, 1890, 1897 podnítily v roce 1902 vydání zákona o soustavě nádrží a zákona z r. 1903 o provádění říč-ních úprav a zřizování ochranných nádrží. Ve dnech 14. a 15. ledna 1908 se uskutečnilo komisionální řízení k vodoprávní-mu a vyvlastňovacímu šetření na projekt výstavby údolní přehrady na horním toku Labe v Krausových Boudách. Kromě okresních představitelů a parlamentního zá-stupce měst Hostinné a Vrchlabí Dr. Julia Rollera se jednání zúčastnili zástupci c. k. místodržitelství v Praze Karl Hasak, vrchní inženýr Josef Rapp, Johann Širek, dr. Leo Löffl er, vrchní inženýr Josef Blicka, Andreas Meissner, za centrální komisi pro záleži-tosti vodních staveb ing. Bouda a ing. Georg Weber. Ke stavbě přehrady vyjádřili své postoje nejen zástupci okresu a zainteresovaných obcí Bedřichov, Hořejší Vrchlabí, Krausovy Boudy, Špindlerův Mlýn a Volský Důl, ale i soukromníci. Zástupce fi rmy Nettel zajímala otáz-ka budoucího splavování dříví a Josef Rotter, ředitel fi rmy J. A. Rotter a synové v Hořejším Vrchlabí, měl obavu, zda po vybudování vod-ního díla bude v řečišti Labe stálý stav vody. Kromě průtoku a stavu vody v Labi měli všichni zainteresovaní obavu, zda nově budovaná silnice nenaruší spojení mezi obcemi. Okresní hejtman Eduard Kleining vyslovil přání, aby projekt zajistil bezpečí labského údolí před ni-čivými povodněmi. Přehrada byla postavena v letech 1910–1916. Zadržuje vodu jednak z Labe pramenícího v nadmořské výšce 1380 metrů, jeho přítoku Bílého Labe, s pramenem 1400 metrů nad mořem, i mnoha dalších bystřin a potůčků, které se tu slévají z hor. Byla postavena za tehdy velmi vysokou cenu 3,5 milionu rakouských korun. Stavením materiálem je žula, speciálně pro tento účel těžená v údolí Bílého Labe. Stavba byla projektována na zadržení 3,5 milionu m³ vody, šíře základů hráze je 36 metrů, výška 41,5 metru a dél-ka v koruně 150 metrů. Iniciály jména císaře Františka Josefa I. byly po 1. sv. válce odstraněny.

Les Království - Těšnovská Jedna z nejstarších přehrad v ČR, zvaná Bílá Třemešná nebo Těšnovská, byla vy-budována v letech 1910 – 1919. Důvodem byla ochrana proti přívalům vod z Kr-konoš, resp. „stoletá“ povodeň z července r. 1897. Přehrada leží několik kilome-

trů od Dvora Králové nad Labem, proti prou-du řeky Labe. Její stavba začala r. 1910 záro-veň s Labskou přehradou na horním toku Labe u Špindlerova Mlýna. Náklady činily 4,7 mili-onu rakouských korun. Po dokončení vznikla největší vodní nádrž v tehdejší Českosloven-ské republice.Ťěšnovská přehrada byla v roce 1964 vyhláše-na technickou památkou. Od 1. července 2010 se bude honosit statutem Národní kulturní pa-mátka ČR.

Technické parametryTechnické oddělení pro úpravu řek v Praze, ve-dené stavebním radou Ing. Josefem Plickou,

začalo připravovat podklady pro stavební projekt roku 1903. Stavbu, zpožděnou světovou válkou, provedly dvě společnosti. Stavební část fi rma J. V. Velfl ík Praha, strojní zařízení dodala fi rma Fanta a Jiren Praha. Hráz je gravitační oblouková, zděná z královédvorského pískovce. Šířka hráze v základu je 37 metrů a v koruně 7,2 m. Délka hráze v koruně je 218 metrů. Ma-ximální výška hráze je 41,1 m, hloub-ka u hráze je asi 28 metrů. Nádrž je při zásobním objemu dlouhá 5,1 km a maximální zatopená plocha činí 85 hektarů (v běžném provozu 58,6 ha). Součástí přehrady od roku 1923 je i vodní elektrárna o výkonu 2×600 kW. Po koruně hráze vede silnice místního významu. Po architektonické stránce patří dílo k nejkrásnějším vodohospo-dářským stavbám v republice. Jako pohádka působí přehradní hráz, věže i dům hrázného. Celý dojem umocňuje vodní plocha a okolní rozsáhlé lesní porosty.

stavěly až do 1. pol. 20. století a v posled-ní době se začaly stavět znovu. Pro svo-ji snadnou dostupnost a opracovatelnost a velmi dobré tepelně izolační vlastnosti bylo hlavním stavebním materiálem prá-vě dřevo. Stěny se nejčastěji roubily z hra-něných tesaných trámů. Spáry v roubené stěně obytné stavby a chléva byly vyplně-ny pěchovaným mechem nebo slámou a omazány mazanicí z jílu nebo hlíny s vmíchanými plevami či řezanou slámou. Typickou střešní krytinou byl šindel, štípa-ný z rovného smrkového dřeva bez suků.

Krytina to byla lehká, kvalitní a každý si ji mohl vyrobit sám. Podobné výho-dy měla slaměná krytina - došky. Byly rozšířeny v podhůří, často na hřebenu a hranách střechy v kombinaci se šin-delem. Zdejší majitelé jsou motivováni k ohleduplnému zacházení s rouben-kami při nutných opravách. To proto, aby našim potomkům bylo zachováno maximum toho, co jsme sami přejali a můžeme obdivovat. Kde je uvidí-me: např. v Horních Štěpanicích u Benecka.

Nejčastěji končí pod motorovou pilou.Rádi se touláme pod klenbou větví, přes zelené listí a jehličí se díváme do modré-ho nebe, objímáme kmeny, abychom z nich čerpali sílu, podzimní odstíny nás učí bar-vám, které jen ztěží dovedeme napodobit. Stromy dávají do ovzduší tuny kyslíku, od-paří tisíce litrů vody, chrání nás před pra-chem, hlukem, korozí.

A nezapomeňme na estetické poslání. Výrobky ze dřeva nám svojí vůní, kres-bou a teplem zkrášlují a zpříjemňují do-movy. Život bez stromů by byl velice chudý a smutný. Poděkujme jim za to tisícileté soužití a oplaťme jim svoji péčí a ochranou před námi samými. Josef Buchar

EmstnnčHří

ctinpmpsvo

ě h ři J k il h á h

dvuonsŤnsem

TTd

začalo připravovat podklady pro sta

ádka působí přehradní hráz věže i dům

pTOddkzz

Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma si můžeme prohlédnout téměř tři desítky památných stromů mimořádného vzrůstu nebo stáří. Památným (stromem nebo stromořa-dím) je podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášen ten strom, který je například vynikající svým vzrůstem, věkem nebo charakteristickou krajinnou dominantou, či zvlášť cennou nepůvodní dřevinou. Památným je i strom připomínající historické události nebo se k němu dokonce váží různé pověsti a báje. Mezi nimi je nejvíce lip, dále např. stoletá třešeň v Horním Lánově, vrba v Černém Dole, jilm v Harrachově, dub v Jablonci nad Jizerou, jasan ztepilý ve Volském Dole u Špindlerova Mlýna, nebo jedle bělokorá na špindlerovském náměstí. Bližší informace: www.krnap.cz

Strom a Člověk. Vždycky jsme patřili k sobě. Zamysleli jste se někdy nad obyčejným pr-kýnkem, miskou, rámem obrazu, reliéfem či sochou? Mnoho takových věcí bylo zho-toveno z toho nejkrásnějšího a nejstaršího materiálu, ze dřeva. Od prvopočátků lidstva stromy poskytovaly ochranu, stín, přístřeší a plody. Díky blesku objevili lidé důležitou vlastnost dřeva – možnost hořet a hřát. Časem se lidé naučili stromy opracovávat. Přešla doba kamenná, železná a bronzová, zatím co doba dřevěná stále trvá.Dřevo nás provází od kolébky do rakve. A po kovech a umělých hmotách se vrací jeho obliba. Stejně jako každý z nás, i kaž-dý strom je osobnost a individualita. Strom není jen kůra, větve, pupeny a listy. Po mno-ha desítkách let z malého semenáčku vy-roste vysoký mohutný strom, před nímž stojíme v posvátném údivu. Každý má ve svém kmeni a kořenech zaznamenanou historii, ze které se dá vyčíst jeho stáří, i na jakém místě rostl, jaké bylo počasí ten který rok, kdy ho poškodil člověk nebo zvěř. Na kořenech protínajících cestu jsou stopy po sešlapání a povozech. Strom také vyslechl, co si povídali lesníci, turisté nebo milenci. Jeho konec, jako u člověka, když přijde čas naplnění na tomto světě, není vždy stejný.

VÁŠ ČASOPIS O HORÁCHpříroda, osobnosti, reportáže ze současnosti, výpravy do minulosti • Krkonošský národní park, CHKO Jizerské hory; CHKO Český ráj, Podkrkonoší, Karkonosze • populárně naučné články, zajímavosti, tipy na výlety, čtenářské soutěže • fotografi e předních autorů • měsíčně 52 stran za 38 Kč • výhodné roční předplatné (396 Kč) objednávejte v redakci Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí • telefon 499 456 333, e-mail krkonose@krnap.cz • internet http:\\krkonose.krnap.cz • 42. ročník • čte nás i Krakonoš!

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 16

www.krkonose.eu

Lázeňství má zelenou Lázně jsou jedním z nejvýznamnějších subjektů českého cestovního ruchu. V ČR jsou více než tři desítky lázní. Početnou skupinu vedou Karlovy Vary, (hlavním léčebným zdrojem je termální minerální voda), Mariánské Lázně (uhličitá minerální voda), Františkovy Lázně (uhličitá minerální voda, bahenní zábaly, plyn). Dále Lázně Darkov (jodido-bromidová solanka), Luhačovice (uhličitá a sirná minerální voda), Jáchymov (termální radioaktivní voda), Teplice v Čechách (termální radioaktivní voda), Jeseník (klimatické lázně), Poděbrady (uhličitá minerální voda), Třeboň (rašelina, bahenní zábaly). Účastníci léčebných pobytů jimi často nahrazují klasickou dovolenou, stále více jich přijíždí „jen proto“, aby si zvýšili kondici.

Podle odborníků došlo k posunu v myšlení lidí, kteří nyní jezdí do lázní z preventivních důvodů, což je obecný trend ve vyspělé Evropě. S tím souvisí růst podílu tzv. samoplátců (klientů, kteří si pobyt a léčebné procedury hradí sami, bez poukazu zdravotních pojišťoven). Lidé si místo cesty k moři zaplatí pobyt v lázních a investují do svého zdraví. Řada lázní, v důsledku vyšší konkurence, ustupuje od úzké specializace a nabízí pobyty se širším spektrem služeb, včetně relaxačních a kondičních programů.

České i polské Krkonoše a Podkrkonoší mají tradici Připravili jsme vám malou ochutnávku

Anenské slatinné lázně,obklopené přírodním parkem zvaným Ba-žantnice, nalezneme v poklidném městeč-ku Lázně Bělohrad. Byly založeny r. 1885

pruskou hraběnkou Annou z Asseburgu. Ta provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. Od roku 1888 byly úředně

uznány za léčivé a bylo jim povoleno užívat označení sirné slatinné lázně. Svou úrovní a kvalitou služeb konkurují světovým sla-tinným lázním, což potvrzuje získaný me-zinárodně uznávaný certifi kát. Lidé se zde léčí převážně s onemocněním pohybového ústrojí. Klienty nyní láká pobyt v nově vy-budovaném lázeňském resortu „Strom ži-vota“. Bližší informace: www.belohrad.cz

P o b y t v Lázních Bělo-hrad si mů-

žete zpes-třit pro-

Dolní Slezsko je krásný region

Czerniawa ZdrójLeží v hlubokém údolí Černého potoka (Czarny Potok) na úpatí hory Czerniawska Kopa. Vznik je datován do v 17. století, kdy v oblasti starší sklářské hutě vznik-la osada českých náboženských exulan-tů. Počátky lázní spadají do první pol. 17. stol., kdy tu byla postavena první lázeň-ská budova. Roku 1973 připojením Czer-

hlídkou okolí. Po léčebných, ale i relaxač-ních procedurách je tu možnost vycházek v lázeňské Bažantnici nebo Byšičce. Další výlet se nabízí do Miletína do muzea Čes-

kého amatérského divadla. Zde také zakoupíte oblíbené tradiční zákusky tzv. miletínské modlitbičky. Jste-li milovníky zvířat jistě neod-mítnete pozvánku do královédvor-ské zoo. Při zpáteční cestě nezapo-meňte přibrzdit na pohádkové pře-hradě Les Království u Bílé Třemeš-né (dočtete se o ní na jiném mís-tě turistických novin). Krásný vý-hled skýtá vrchol Zvičiny, nejvyšší-ho bodu Podzvičinska.

V Janských Lázních vyvěrají asi tři de-sítky pramenů s radioaktivní, minerální a termální vodou. Janskolázeňská ter-

ma se nachází na úpatí Černé hory (1 299 m n. m.) v Krkonoších. V současné době jsou minerální vody pro koupele jímány ze dvou zdrojů: Janova a Černého prame-ne a přivádějí termu hydrouhličita-novápenatosodného typu z hloub-ky 700 až 1.400 metrů. Jde o kva-litní vodu s teplotou v místě vývěru 27,50 st. C. Podle trutnovského kronikáře Si-mona Hüttla, první teplý pramen v r. 1006 objevil Jan z Chockova, zbrojnoš rytíře Albrechta z Trau-tenbergu. Ke koupelím se 27 stup-ňů C teplá voda začala používat ve 14. století. Tehdejší majitel panství Zilvar ze Silbersteinu nechal nad pramenem postavit dřevěnou bou-du, jako primitivní lázeňské zaříze-ní pro rodinu. O lázních se zmiňuje papež Pius II., který když v r. 1451

jako papežský legát cestoval po Če-chách, se v teplém prameni pod Černou horou vykoupal. Další lázeňské budovy při-stavěl v r. 1677 kníže Jan Adolf Schwar-zenberg a položil tak základy krkonošské-ho lázeňství. Dal sepsat vědecké pojednání o léčivých účincích teplého pramene. Významným počinem lázeňských odborní-ků na začátku minulého století byla analý-za termy provedená Dr. Oskarem Baudys-chem z Rockefellerova ústavu z New Yorku a Yalské univerzity. Rozbory prokázaly, že minerální voda má podobné složení jako zdroje ve Warm Sprigs ve státě Georgia v USA, vhodné k léčení následků po obr-ně, zejména po obrně dětské. Jejich meto-dy začali od roku 1935 uplatňovat i lékaři

v Janských Lázních, kteří získali celosvětový

ohlas v úspěšnosti léčby. Janské Lázně jsou specializovány na léčbu nemocí pohybové-ho i dýchacího ústrojí, stavů po popáleni-nách, nemocí nervových a onkologických onemocnění dětí i dospělých. Vedle řady procedur nechybí bazén s termální vodou i pro imobilní klienty. Povzbudivé léčebné výsledky jsou podpořeny jak dlouholetou místní tradicí a zkušenostmi zdejších od-borníků, tak i umístěním Janských Lázní v neopakovatelném prostředí Krkonoš. Známým objektem Janských Lázní je tzv. „prameník“ s minerální vodou pro kolem-jdoucí. Je napájen ze Starostova a Panské-ho pramene z pramenišť přírodních léči-vých zdrojů v Rudolfově údolí. Na začátku 20. století lázně koupila obec, v r. 1920 vznikla akciová společnost, která zařízení převzala.

www.janskelazne.com

Lázně VelichovkyHistorie lázní sahá až do roku 1890, kdy MUDr. Kutík objevil ve svém sanatoriu v Hořičkách blahodárné a léčivé účinky zdejší křídové slatinné zeminy. Samotná výstavba lázní byla zahájena v roce 1897 a 1. lázeňská sezona proběhla roku 1898. Historickou událostí pro lázně byl v roce

1926 pobyt prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka. V období 2. sv. války láz-ně přestaly sloužit svému účelu. Sídlil zde německý vojenský štáb. Po válce se lázně vrátily svému léčebnému poslání. K dobré pověsti přispívá velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá v ČR. Lázně Velichov-ky, a. s. je držitelem mezinárodně uznáva-ného certifi kátu jakosti a kvality poskyto-vaných služeb a ochrany životního prostře-dí dle norem ISO.

www.velichovky.cz.

Také Špindlerův Mlýn prožil lázeň-skou éru Podle dochovaných historických zápisků je rok 1865 považován za počátek tradi-ce cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně. V té době přichází první letní hosté a obec začala používat název „lázně“. Špindle-rovská „Nová doba“, jak je pojmenována v muzejních dokumentech, přinesla v le-tech 1895 - 1925, nevídaný rozkvět. Řada starších domů byla přestavěna pro účely podnikání v cestovním ruchu. Vznikly ho-tely např. Špindlerův Mlýn, hotel Wiesen-haus (Luční dům), hostinec rodiny Erleba-chů, Villa Krakonoš nebo Marienwarte, re-staurace Sněžka a další. Vyhřívaná voda v koupališti a vzducholéčebné i bal-neologické proce-dury uspokojo-valy tehdejší návštěvníky. Hlavní lázeň-ská sezona probíhala od 1. července do 30. srpna. Léč-ba nespočíva-la v užívání vody z minerálních vří-del, hosté byli léče-

ni horským vzduchem, klidem, procházka-mi. Pobyt ve Špindlerově Mlýně prospíval zotavení po těžkých onemocněních – tyfu, zápalu plic, pohrudnice, chronickém rev-matismu kloubů, svalů, sepsi, stejně jako k léčení nervových chorob, rachitidy a one-mocnění „dýchadel“. Ve výčtu nechybí ani léčba všeobecné slabosti, poruch trávení, zejména takových, které měly původ ner-vový, ale také otylosti a organických sr-dečních vad. „Klimatické (vzdušné) lázně“ jsou však už jen součástí dávné špindle-rovské historie.

Minerální pramen v RudníkuZajímavou součástí obce Rudník je lokalita zvaná Lázně Fořt. Skutečnými lázněmi s vý-stavními budovami, parkem, lesoparkem, s léčivým minerálním pramenem, opřede-ným pověstí o zázračném uzdravení ne-vidomé dívky, s vyhledávanými léčebnými kůrami, byly až do roku 1922. Vybudová-ním Prvního českého chemického závodu na výrobu umělého hedvábí v roce 1921 v jejich těsném sousedství ztratily na při-tažlivosti a zanikly.Minerální pramen tu však dál vytéká z útrob země a je k dispozici všem kolem-jdoucím.

www.rudnik.cz

Převažuje zde území Dolnoslezské nížiny, uprostřed leží Wroclav, poblíž se tyčí báj-ná slovanská hora Sleza, rozprostírají se slovutné Milické rybníky a na hranici s Německem rozsáhlé plochy Dolnoslezských borů. Středem regionu z jihový-chodu na severozápad protéká po Visle druhá největší polská řeka Odra, nazý-vaná osou Dolního Slezska. Má četné přítoky, mezi nimi pohraniční řeku Lužic-kou Nisu, se kterou po soutoku dál teče do Baltského moře. Jižní části regionu dominují malebná horská pásma Sudet s nejvyššími Krkonoši a vrcholem Sněžky (1602 m n.m.).

Dolnoslezské lázně jsou ideálním místem pro lidi unavené každodenním shonem, prací a stre-sem, kteří touží zregenerovat svoji vitální sílu, posílit tělo i duši. Barvitá krajina krásná především na podzim, mírné podnebí, které otužuje, léčivá a chuťová různorodost minerálních vod, který-mi zdejší země oplývá, to vše do dolnoslezských lázní láká lázeňské hosty z celého Polska, Evro-py a dokonce z celého světa. Léčebná hodnota pramenů na těchto územích je známá od věků. Lidé se naučili žít v symbióze s přírodou a chovají se k přírodnímu bohatství s úctou a péčí. Dol-noslezské lázně jsou turistickými i kulturními centry. Jejich nabídka splňuje očekávání dokonce i nejnáročnějších hostů.

Dolní Slezsko je skutečným zdravotním a rehabilitačním centrem. Na lázeňské hosty čeká čtrnáct lázní. Je to třetina celkového počtu lázní v Polsku. Většina z nich se nachází v nejkrásnějším pásmu Sudetského předhůří. Také na úpatí Krkonoš byl v Kowarech založen komplex sanatorií léčících plicní onemocnění a v bývalých uranových dolech je v pro-vozu radonové inhalatorium. Dolnoslezské lázně jsou oblíbenou turistickou destinací, v krásné krajině, která láká ná-vštěvníky klimatem a také historickými památkami a udržovanými turistickými trasami. Jmenujme například:

niawy ke Swieradowu vznikl jeden lázeň-ský komplex. Czerniawa nabízí především možnost k odpočinku v bezprostřední blíz-kosti k přírodě, kde je vzduch prosycen ozó-nem a éterickými oleji z jehličnatých lesů. Je vhodným místem pro výlety na vrcholy Stóg Izerski, Zajecznik a Sepia Góra.

www.uzdrowisko-swieradow.ng.pl

Swieradów ZdrójPoložené na řece Kwise mezi dvěma hře-beny Jizerských hor. Vyznačují se tichem, klidem a horským klimatem. První sanato-rium tu bylo vybudování v pol. 18. stole-tí. Dnešní největší lázeňský dům s největší krytou promenádou v Dolním Slezsku po-chází z roku 1895. K léčbě se tu využíva-jí místní prameny minerálních vod s obsa-

yhrad si mů-

žete zpes-třit pro-

p jzdroje ve Warm Sprigs ve státě Georgiav USA, vhodné k léčení následků po obr-ně, zejména po obrně dětské. Jejich meto-dy začali od roku 1935 uplatňovat i lékaři

v Janských Lázních, kteří získalicelosvětový

roce--

--

dy vří-éče-

TIP!

Šestatřicetistupňová lázeň s vysokým obsahem vitamínu B omlazuje pokož-ku, zlepšuje srdeční činnost a celko-vě uvolní tělo. Vany se plní prameni-tou horskou vodou čerpanou ze stud-ny s přídavkem deseti litrů harrachov-ského piva. Vše je okořeněné drce-ným chmelem a tajemnou ingredien-cí. Při relaxační koupeli je podávána sklenice nefi ltrovaného a nepasteri-zovaného piva obsahujícího živé kul-tury kvasnic příznivě působících v ce-lém trávicím traktu.

Pivní lázně v Harrachově

zároveň garantuje jeho výjimečnou kva-litu, šetrnost vůči životnímu prostřední a jedinečnost – výrobek je vyroben tra-diční technologií, ručně nebo z místních surovin. Tyto výrobky lze zakoupit mimo jiné v krkonošských Infocentrech.Informace o certifi kovaných výrobcích a prodejních místech získáte i na www.domaci-vyrobky.czEva Říhová

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 17jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Žacléřská naučná trasa

Světoznámý „Učitel národů“ byl nu-cen opustit Čechy v r. 1628, po výno-su (dekretu) proti nekatolíkům vydaném v r. 1627. „Vyčištění“ země od protestan-tů po prohrané bitvě na Bílé hoře svěři-la katolická církev řádu jezuitů. Komen-ský se do poslední chvíle skrýval v Bílé Třemešné u přítele Jiřího Sádovského ze Sloupna. Podkrkonoší bylo v té době té-měř výlučně protestantského vyznání, a poskytovalo nekatolíkům po dlouhou dobu azyl. Komenský pracoval vskrytu na známé Didaktice, navštěvoval zámek ve Vlčicích, kde byla vyhlášená knihovna

V západní části pohoří, na Jilemnicku, je to MAS „Přiďte pobejt!“, která má za se-bou druhý rok aktivní činnosti. Připomeň-me si, že v roce 2008 získala dotace na rozvoj Jilemnicka ve výši cca 80 milionů korun po dobu 6 let.

Kam putují evropské peníze?Finance se dostávají k žadatelům cestou veřejných výzev k předkládání projektů, a to v konkrétních tematických okruzích. Veřejné výzvy vyhlásila MAS dosud čty-ři (poslední na jaře 2010) a žadatelé měli možnost podávat své projekty na téma Zemědělství, Drob-ní podnikatelé, Náš tradič-ní venkov, Spolkový život a Šetrný cestovní ruch. Zá-jem více než 40 kandidá-tů v roce 2009, ze kterých bylo vybráno k fi nanč-ní podpoře 31 projektů,

MAS Krkonoše rozděluje miliony Místní akční skupina (MAS) Krkonoše vyhlašuje každoročně výzvu k předkládání projektů. V rámci této výzvy budou podpořeni zemědělci, podnikatelé začínající v cestovním ruchu, mikropodniky, obce, svazky obcí, neziskovky, zájmová sdru-žení právnických osob, či církve. V rámci výzvy bude možné žádat na následují-cí opatření: Podpora cestovního ruchu, Obnova a rozvoj vesnic /Ochrana a roz-voj kulturního dědictví venkova, Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, Ob-čanské vybavení a služby /Vzdělávání a informace, Modernizace zemědělských podniků, Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, Obno-va lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření/Nepro-duktivní investice v lesích. Výše dotace činí 50 - 100 % dle typu žadatele, pod-porovány jsou menší projekty v rozsahu max. 2 mil. Kč a podmínkou je realiza-ce na území MAS Krkonoše.

Více informací na www.mas-krkonose.cz, info@mas-krkonose, tel.: 608 050 063, či v posledním vydání zpravodaje Doma v Krkonoších, který je k dostání v krkonošských Infocentrech.

Kupujte „pravé“ krkonošské výrobkyPokud si chcete od-

vézt z Krkonoš au-tentický suvenýr, či koupit dárek s duší Krkonoš ně-

komu blízkému, do-poručujeme výrobky

označené logem „KRKO-NOŠE originální produkt®“. Tato znač-ka garantuje nejen to, že zakoupený vý-robek je vyroben místním výrobcem, ale

a také zámek v Horní Branné. Tušil, že mís-to jeho pobytu může být vyzrazeno, a tak si se svými přáteli připravoval cestu přes hra-nice do Lešna. Ta vedla po staré obchodní stezce Královeckým průsmykem.Žacléřsko bylo tehdy již zabydlenou ob-lastí. Obyvatelé se zabývali zeměděl-stvím, řemesly a kutáním černého uhlí. Od r. 1636 do r. 1773 vládli na Žacléř-ském panství jezuité. V rámci rekatolizace budovali školy, přestavovali kostely, sta-věli pomníky. Mariánský sloup na Rýchor-ském náměstí v Žacléři, dílo mistra Jiřího F. Pacáka, představuje kromě sochy Marie a dalších tří světců zakladatele jezuitské-ho řádu Sv. Ignáce. Městské muzeum Žacléř, které v r. 2009 oslavilo 10 let od svého otevření, na let-ní sezonu 2010 připravilo výstavu „Zavá-té stopy – život v Krkonoších na rytinách Erich Fuchse“. Nenechte si ji ujít.Projekt „Po stopách J. A. Komenského“ byl spolufi nancován s prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.

Daniel Mach

„Po stopách J. A. Komenského“ má celkem 17 zastávek popisujících na panelech pomocí dobových obrázků, fotografi í a textů ve čtyřech jazykových mutacích historii podhorského městečka. Trasa je dlouhá 16 km a začíná na Rýchorském náměstí. Zde si v turistickém informačním centru vyzvednete průvodce s mapkou. Kromě památných míst v samotném Žacléři vás zavede do žacléřských osad: Rýchor, Prkenného Dolu, Vernířovic, Bobru a Černé Vody, tam na Růžovém paloučku se symbolicky s J. A. Komenským rozloučíte.

Stále častěji se v Krkonoších můžete setkat s aktivitami, které pro místní obyvatele připravila občanská sdružení se zkratkou MAS. MAS znamená, že „neziskovky“ využívají evropské peníze z programu LEADER na podporu rozvoje regionu. Na území Krkonoš působí tato občanská sdružení dvě.

svědčí o tom, že Jilemnicko evropské pe-níze skutečně potřebuje.

Za radovánkami i vzdělávánímMAS není jen agentura na přerozdělo-vání fi nancí. Lidé scházející se v MAS „Přiďte pobejt!“ připravují pro veřej-nost akce, které udržují staré krkonoš-ské tradice, podporují spolkový život, nebo poskytují lidem potřebné informa-ce a znalosti. Mezi tradiční, veřejností oblíbené patří oslavy Dne Země, které

MAS připravuje pro děti ze škol z Jilem-nicka, Den neziskovek – celodenní spo-lečné putování po spolcích, sdruženích i soukromých muzeích, nebo Krasojízdy na rohačkách, sáňkování na starých sa-ních v dobovém oblečení Zvědavou ulič-kou v Jilemnici. MAS se snaží podpořit místní horské ze-mědělce: usiluje o obnovu produkce po-travin z místních tradičních surovin, jako je mléko (automat na mléko), mléčné výrobky nebo vysocké zelí. K tomuto té-matu už proběhlo několik exkurzí, semi-nářů i konzultací. Nápadů je hodně a či-lých a činných lidiček v území - jak se ukazuje - také dost. A to je dobře. Úspěšnost MAS stojí na nápadech a spolupráci lidí, kteří se zde scházejí.

Zdeňka Flousková

P

Polska hem oxidu uhličitého a radonu a také raše-lina těžená z okolí Swieradowa. V lázních se léčí onemocnění pohybového ústrojí, revmatismus, neurózy, ženské nemoci, po-ruchy krevního oběhu, cukrovka a nemo-ci z povolání. Prohlídku zaslouží Lázeňský dům se 45 metrů vysokou věží s hodina-mi. Lázně jsou výchozím místem pro pěší, cyklistické a lyžařské výlety do okolí. Koná se tu každoročně řada hudebních festiva-lů a akcí, velmi známé jsou Dny kvetoucích rododendronů.

www.swieradowzdroj.pl Cieplice ZdrójJedny z nejstarších v Polsku. Od roku 1975 jsou připojeny k městu Jelenia Góra. Leží v jižní části jelenohorské kotliny na řekách Wrzosówka a Kamienna. Vznik se datuje do roku 1281, kdy se toto území stalo ma-jetkem řádu johanitů. Vybudovali tu první lázeňskou budovu. Cieplické minerální pra-meny, jejichž teplota dosahuje 90 stupňů C se využívají k léčbě pohybového ústrojí, revmatismu, poúrazových stavů, onemoc-nění nervové soustavy, močových cest, led-vin a očí. V Norském parku je umístěn sty-lový norský pavilon Přírodovědeckého mu-zea se zajímavou expozicí ptáků a motýlů.

www.cieplice.pl

Szczawno ZdrójJedno z nejkrásnějších lázeňských měst v Dolním Slezsku na okraji Valbřišské Vyso-činy (Pogórze Walbrzyskie) a Valbřišských

hor (Góry Walbrzyskie). Szczawno Zdrój jsou velmi staré lázně. Léčivé vlastnosti mi-nerálních vod byly potvrzeny v roce 1598. Poloha, mírné mikroklima a léčivé prame-ny Mieszko, Dabrówka a Marta léčí se tu choroby pohybového ústrojí, horních a dol-ních cest, trávícího ústrojí, močových cest, krční onemocnění a lehké formy cukrov-ky. Procházky umožňují dva parky Lázeňský a Švédský s kolekcí azalek a rododendro-nů, které kvetou na přelomu května a červ-

www.karkonosze.eu

na. Zajímavá je dřevěná hala k pití minerál-ní vody z roku 1894, Lázeňské divadlo, či společenský dům z roku 1845. Své místo tu má i hřebčinec. Každý rok v červnu ve Szc-zawně Zdróji probíhá Mezinárodní hudeb-ní festival Henryka Wieniawského.

www.uzdrowisko.szczawno-jedlina.pl

Jedlina ZdrójMalebné město položené v údolí uprostřed Valbřišských hor. Ticho a blízkost přírody lá-kají turisty i lázeňské pacienty. Datum vzni-ku se uvádí 1723, kdy tu byl upraven a hos-

tům zpřístupněn první Šarlotin pramen. Lázně Jedlina Zdrój jsou pobočkou Szc-zawně Zdroji. V sanatoriích se léčí ze-jména onemocnění dýchacích cest, po-hybového ústrojí, zažívacího traktu a močových cest, poruchy látkové výmě-ny, cukrovka a neurózy. Chloubou Jedli-ny je Lázeňsko turisticko-rekreační stez-ka. Prohlídku si zaslouží historické bu-dovy z 19. století na náměstí a kulatý pavilon s Šarlotiným pramenem.

www.jedlina.pl

Kudowa ZrójLeží v západní části Kladské oblasti na úpatí Stolových hor. První historické zmínky pocházejí z roku 1354. Jako láz-ně jsou známé déle než 250 let. Zdej-ší minerální prameny a mírné klima umožňují léčit zejména srdeční choro-by, chudokrevnost, onemocnění zaží-vacího traktu, hyperfunkci štítné žlázy, jakož i nemoci dýchacích cest a obezi-tu. Většina léčivých pramenů vyvěrá na úpatí kopce Parkowa Góra. Hned vedle je krytá promenáda a koncertní sál. Ob-klopuje krásný lázeňský park. Z vrcholu kopce nad parkem stojí Altán lásky od-kud je krásný panoramatický výhled na lázeňskou část města. Na svazích Par-kowe Góry byl vybudován lanový park. Své sídlo tu má muzeum hraček, Muze-um žáby, skanzen lidové kultury, Stezka mizejících řemesel a Vodní svět.

www.kudowa.pl

MAS Přiďte pobejt! je více než pozvání

Rozhledna U Borovice v RoprachticíchNavštivte krásnou kamennou, v kla-sickém a úhledném stylu stavěnou, soukromou rozhlednu pana Františ-ka Hubaře z Roprachtic. Postavil ji na kraji obce na kótě 669 m n. m. Místo, které si k výhledům oblíbil již jeho dě-deček, bylo pojmenováno U borovice. Potěší vás daleký výhled: na severu k - údolí Jizery, hřebenu Jizerských hor a Krkonoš; na východě - jižní část Kr-konoš s Černou horou, Zvičina, Orlic-ké hory, jihu - Tábor, Polabí, západě - údolí Jizery, Kozákov, Ještěd, Mile-

šovka. Otevřeno je od června do září, denně 9-18 hodin, v říjnu - květnu 9-16 hodin. Jin-dy po domluvě na tel. 606 159 615. Více informací: www.rozhlednykrkonose.cz

Popis cesty: až k rozhledně dojedete autem. Stojí u silnice č. II/289 ze Se-mil do Vysokého nad Jizerou kilometr před Roprachticemi. Nejbližší vlaková zastávka je v Poniklé.

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 18

www.krkonose.eu

Motto: Pomoc druhým může mít mnoho forem – od prostého podání ruky, fi nančních darů, až po promyšlené projekty a strategie, které mají vytvořit podmínky například pro rozvoj cestovního ruchu bez bariér. Představuje možnost turistiky a cestování nejen pro zdravotně znevýhodněné lidi, ale i pro mladé rodiny s malými dětmi a seniory.

Bezbariérový cestovní ruchPo vzoru jiných aktivit v České republice i v Krkonoších probíhá zmapování vhod-ných ubytovacích i stravovacích zařízení i „lákadel”, která může region nabídnout lidem se zvláštními potřebami. O testo-vání vytipovaných tras a objektů – bud i turistických zajímavostí, se starají Sprá-va Krkonošského národního parku s ob-čanským sdružením NO LIMITS. Společně stojí za projektem bezbariérového cesto-vání v Krkonoších. Jejich aktivity, na nichž spolupracují se Svazkem Krkonoše a míst-ními infocentry, jsou zaměřeny na zma-pování současného stavu přístupnosti ko-munikací a ubytovacích zařízení a vytvo-ření vhodných podmínek pro rozvoj ces-tovního ruchu pro hendikepované. Bližší informace přináší webové stránky Krkonoš – svazku měst a obcíwww.krkonose.eu

Zkusili jste někdy sednout na invalidní vozík a pohybovat se v něm vlastní si-lou? Pokud ne, zkušenost doporučuje-me. Pokud ano, jistě vás překvapilo, jak je to fyzicky náročné. Přesouváte se po malých kouscích, zatáčíte ani nechce-te, krátká ujetá vzdálenost po rovin-ce je nečekaně namáhavá. Mnozí zdra-ví lidé ovládají cyklistická kola a ty ob-čas dávají pěkně zabrat, natož invalid-ní vozík…Proto chceme, aby Krkonoše byly hory přístupné všem. Aby jejich krásu v co největší míře mohli plnými doušky uží-vat hendikepovaní spoluobčané. Právě proto vznikl projekt na podporu odstra-ňování hmotných i nehmotných bariér nazvaný Krkonoše bez bariér.

Správa KRNAP za vydatné pomoci sdru-

žení Vozíčkáři Trutnov se intenzivně vě-nuje mapování prostupnosti cest, které by měly sloužit nejenom lidem s pohy-bovým omezením, rodičům s dětskými kočárky nebo malými dětmi, ale i těm na vozíčku, kteří chtějí na vycházku do pěkné přírody. Terén, po kterém se po-hybují, musí být mírný, pěkně uprave-ný a dobře schůdný, vybavený speciál-ně uzpůsobenými sedačkami, lavička-mi, mapami, ale i dalším mobiliářem, … Vozíčkáři, pokud se pohybují v komuni-tě stejně hendikepovaných, většinou necestují osamoceně. Bývá jich více, proto je třeba se zvýšenou poptávkou po poskytovaných službách počítat. Při-pravovaný projekt Krkonoše pro všech-ny se z části dotýká i polské strany Kr-konoš za podpory Euroregionu Glacen-sis a Euroregionu Nisa.

V Dolním Slezsku v Polsku žije více než 460 tisíc hendikepovaných obyvatel. Proto i zde pů-sobí nevládní organizace, jejichž činnost souvisí s invalidními občany. Na území vojvodství jsou zastoupeni ve wroclavském a krkonošském oblastním sněmu invalidů. Hendikepova-ní jsou zaměstnáváni v podnicích, studenti mají k dispozici integrované a speciální školy a využívají desítky rehabilitačních středisek. Tím jsou jim vytvořeny příznivé podmínky pro aktivity a zároveň podporováno jejich snažení. Od jisté doby mají větší zájem o turistiku, sport a rekreaci, čili o aktivní pohybovou rehabi-litaci. Na jejich popud, a dle jejich požadavků, se zrodil tištěný průvodce. Tím, že je v něm představeno více než 100 výletních a turistických tras - každá o délce cca 5 až 10 km, ozna-čených ve všech 30 okresech dolnoslezského vojvodství, má průvodce invalidy podnítit a povzbudit, aby opustili čtyři stěny svého domova a vyrazili do krajiny. Kdo jednou okusí vhodně rozloženou fyzickou námahu v přírodě, ten pak bude již vždy vyhledávat nová dob-rodružství. Ikonka a hvězdičky u jednotlivých tras, velké množství uvedených mapek a foto-grafi í napomáhají orientovat se v přístupnosti nabízených stezek pro osoby na invalidním vozíčku, jakož i pro osoby s mírným nebo lehkým stupněm invalidity.

Bližší informace: www.dolnyslaskbezbarier.pl, www.wson.wroc.pl, www.kson.pl

Na vozíčku Dolním Slezskem

Krkonoše se otevírají všem

V České republice žije asi 33 000 hendikepovaných obyvatel. Dalších 258 000 osob má poruchy pohybo-vého aparátu. Máme přes čtyři sta ti-síc seniorů a téměř čtyři sta tisíc dětí ve věku do čtyř let. Celkem zhruba víc než jeden milion osob (asi dese-tina obyvatel v ČR), kteří mají na po-hyb v přírodě podobné nároky. A to je přístupná cesta s kvalitním povrchem. Ne všichni lidé v této uvedené skupi-ně do lesa chodí, přesto jich je hodně, kteří by do přírody rádi.

Před několika lety na základě diplomové práce studentky pražské Univerzity Kar-lovy týkající se přístupnosti mimo jiné vyplynulo, že vozíčkáři málo jezdí do příro-dy a chráněných území nikoli proto, že by tam nebyly vhodné cesty, ale proto, že nevědí, které vhodné jsou. Normálně chodící člověk to má jednoduché. Chce-li jet do Krkonoš, koupí turistickou mapu a pročte si ji. Zdravému příliš nezáleží jaké povrchy mají turistické cesty, jestli jsou na ní schody nebo asfalt. Vozíčkář se podí-vá do stejné mapy ale nevyčte z ní, jaký má povrch. Neví nic o jejích maximálních sklonech, odvodňovacích stružkách, kam, kde a jak „odejít“ na toaletu. Z uvede-ného tedy překvapivě vyplývá, že nejjednodušší, co pro vozíčkáře udělat, nejsou drahé a pracné úpravy cest „do hladka“, aby byly snadno průjezdné, ale podrob-ný popis, kudy invalidní vozík projede. Jasně popsat, kde je cesta asfaltová, ka-menitá, kde číhají jaké „nástrahy“. Proto, aby byla teorie ověřena, se vloni vyda-li pracovníci Správy KRNAP s mnoha vozíčkáři do terénu a bavili se o jejich pro-blémech v přírodě.

NEWTON Media, a.s. je největší nadnárod-ní středoevropskou společností monitorují-cí mediální trh, dodává v elektronické podo-bě plný obsah zpráv z tisku (novin, časopi-sů), zpravodajských pořadů televizních a roz-hlasových stanic, agenturního zpravodajství a internetu. Obsah periodik získává z jednot-livých médií přímo od redakcí a vydavatelů na smluvním základě a zpracovává jej na jednot-nou platformu – archiv. Společnost poskytuje klasický monitoring (elektronická výstřižková služba), mediální analýzy, oborové výběry, ma-nažerské produkty, zprávy včasného varování a další služby. Produkty a služby jsou vždy maximálně přizpů-sobeny požadavkům jednotlivých klientů. Spo-lečnost působí v České republice, na Sloven-sku a v Polsku, podporuje řadu neziskových or-ganizací a zakládá si na fi remním dárcovství.

místo, kam se budete

rádi vracet

+ Provozujete restauraci a vyvařujete gastronomic-ké lahůdky? Pochlubte se!+ Otevíráte denně prodejnu s atraktivním sorti-mentem? Sdělte to zákazníkům!+ Nabízíte zajímavé služby? Pozvěte své klienty k sobě!

Využijte plochu Krkonošské sezony ke zveřejnění va-šich služeb !

Inzerujte v Krkonošské sezoně

Nasměrujte své kroky na „Bobové dráhy Hap-pyWorld Špindlerův Mlýn a Harrachov“ a zažijete mimo jiné aktivní a atraktivní využití svého času. I pro vás jsou k dispozici 365 dní v roce. Krko-nošské bobové dráhy jsou vyhledávaným cílem rodinných, školních, cyklistických nebo motorkář-ských výletů.U bobových drah Špindlerův Mlýn i Harrachov

jsou postaveny i lanové MonkeyParky. Přijeďte i vy na bezva výlet s aktivní zábavou pro vaše děti nebo přátele.

www.bobovka.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 19jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Hendikepovaní pomáhají mapovat turistické trasy

„V Harrachově jsme udělali další krok, aby-chom zpřístupnili hory návštěvníkům, kteří mají určité problémy s pohybem po horách.

Do této cílové skupiny počítáme osoby na invalidních vozíčcích, osoby s poruchami pohybového aparátu, seniory, ale také rodi-

če s malými dětmi. Jedná se o poměrně vel-kou cílovou skupinu. Tvoří asi 10 % obyva-tel Česka,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Důležité pro ně je vě-dět, co možná nejvíce informací dopředu. Zatímco pro běžného návštěvníka nehraje povrch cesty, po které se pohybuje, zásadní roli, pro lidi s jakýmkoliv hendikepem, ať je jím vozík nebo kočárek, je včasná informa-ce o povrchu, sklonu cesty a možných pře-kážkách rozhodující,“ doplnil J. Hřebač-ka. Vedle těchto informací rovněž potřebu-jí vědět, kde se na plánované trase nachá-zejí přístupné toalety, případně boudy s pří-stupným občerstvením, apod.

Záměrem projektu Krkonoše bez bariér je vytipování, zmapování a vyznačení něko-lika tras pro cílovou skupinu a zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci některých objektů Správy KRNAP (bezba-riérové vstupy a toalety) a cest. Pracovníci Správy KRNAP vytipovali Top 10 a Next 20.

Top 10 označuje deset tras, které považu-jí již nyní za vhodné pro cílovou skupinu bez nutnosti stavebních zásahů (viz text níže). Trasy je nezbytné pouze zmapovat, popsat, zanést do mapového podkladu, vybavit turistickou infrastrukturou vhod-nou pro cílovou skupinu, vyznačit v teré-nu a propagovat.

Next 20 představuje dalších 20 tras, které jsou relativně vhodné, ale drobné překáž-ky, jež by bylo možné stavebními úprava-mi odstranit, brání jejich označení jako „bezbariérové“. I tyto trasy je nezbytné zmapovat, popsat a připravit projektovou dokumentaci na stavební úpravy. V rámci projektu Krkonoše bez bariér bude vypra-cována projektová dokumentace na bez-bariérový přístup do informačních středi-sek Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně, v Harrachově, Peci pod Sněžkou – Obřím dole a Vrchlabí. Foto: archiv Správa KRNAP.

I když v minulosti terénní služba připravila tři cesty pro vozíčkáře, myšlenka nového projektu, ve kte-rém by se cesty našly a popsaly i na jiných místech Krkonoš, vedení Správy KRNAP zaujala. Její realizace v první fázi totiž nemusí stát mnoho peněz. Bude stát hlavně čas lidí, kteří se monitoringu budou věno-vat. Strážci terénní služby vytipovali tzv. Top 10 cest, u kterých se předpokládá, že bude nutné je projet s invalidními vozíky a popsat, ale nebude třeba je stavebně upravovat. Další trasy jsou zahrnuty v sezna-mu Next 20. Zde se předpokládá, že bude nutné mírně upravit povrch cest, případně odvodňovací svod-nice. Cesty budou vyznačeny v terénu a vybaveny vhodným zařízením. Snad se také z peněz Evropské unie podaří zpřístupnit informační střediska Správy KRNAP v Harrachově, ve Špindlerově Mlýně, Vrchla-bí a Peci pod Sněžkou-Obřím dole. Protože Krkonoše nejsou pouze cesty, ale také boudy, které nabízejí návštěvníkům svoje služby, byla zahájena spolupráce s neziskovou nevládní organizací No Limits. Ta na vytipovaných trasách najde a popíše vhodné a přístupné restaurace a zajímavosti. Lidé z cílové skupi-ny budou vědět, kam a kudy se vydat a co tam najdou. To vše by ale bylo k ničemu, pokud by se o tom nedozvěděli samotní vozíčkáři a ostatní návštěvníci náročnější na snadnější cesty. Asi nejdůležitější na celém projektu bude vznik speciální elektronické mapy na mapovém serveru Správy KRNAP (najdete jej na stránkách www.krnap.cz), informační leták, články do časopisů Můžeš, Vozíčkář a dalších. Slavnost-ním otevřením tras a představením chodící i nechodící veřejnosti se s projektem seznámí valná část lidí z cílové skupiny. Z podkladů Ing. Michala Skalky, Správa KRNAP.

Projekt je určený sice pro lidi s vo-zíkem, berlemi, kočárky, ale i pro ty, co jsou na světě déle a svoje cesty si z valné části už prošli. Pro vozíčká-ře je ale deseticentimetrový schůdek vyšší než pro ostatní metrový plot.

Podkrkonoší, resp. Podzvičinsko má např. Hořice bez bariér

1. Pomezní Boudy – U Koste-la – Černá Voda – Pomezní Boudy, 2. Pec pod Sněžkou – Obří Důl – Pec pod Sněžkou, 3. Špindlerův Mlýn – Labský důl – Špindlerův Mlýn, 4. Janské Lázně – Rudolfovo údolí – Janské Lázně, 5. Špindlero-va bouda – Petrovka – Špindlero-va bouda, 6. Špindlerův Mlýn – Důl Bílého Labe – Špindlerův Mlýn, 7. Špindlerův Mlýn – Svatý Petr – Špindlerův Mlýn, 8. Benecko – Ro-vinka – Krausovy Boudy – Benec-ko, 9. Harrachov – Krakonošova snídaně – Harrachov, 10. Vrbato-va bouda – Pramen Labe – Labská bouda – znovu „Vrbatka“.

TOP 10 TIP!

„Projekt je spolufi nancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacennsis“

Správa KRNAP připravila projekt Krkonoše bez bariér. Jeho cílem je zmapovat a případně i zpřístupnit některé turistické cesty v Krkonoších pro hendikepované návštěvníky.

„Zmapovat a popsat vhodné cesty nelze od stolu. Zdravý člověk bez zkušeností s vo-zíčkáři má celkem jasno. Překážky na cestě jsou pro něj zanedbatelné a cesty na Krko-noších snadné a krátké. Vozíčkář to vidí jinak. Aby bylo možné krkonošské cesty pro vozíčkáře najít a popsat, museli je projet oni sami. Zdravý člověk má jiné oči, než ten, co mu to lépe jezdí než běhá. Mapování v terénu proběhlo s vozíčkáři z Trutnova, souběžně s výjezdem na Pramen Labe, který pořádal klub vozíčkářů z Nové Paky. Projíždělo se šest kilometrů asfalto-vých a šotolinových cest od Vrbatovy boudy na Pramen Labe a Labskou boudu. Bylo to na půl dne a ti neznalí poznali omezené možnosti vozíčkářů u hluboké svodnice nebo na cestě, kde není přístřešek, když začne pršet. Myslím, že by si měl každý zkusit vzít na výlet do přírody někoho na elektrickém nebo mechanickém vozíku a tak poznat, jaké potíže se najednou všude objeví. Další zmapovanou trasou byla asfaltka v Obřím dole a další kolem Mumlavy na Harrachovsku,“ uvedl Ing. Michal Skalka, vedoucí pracoviš-tě enviromentálního vzdělávání Správy KRNAP.

Kudy kam? Z náměstí se dostanete Riegrovou ulicí (žlutá turistická trasa) na počátek cyk-lotrasy, která vás zavede příjemným lesním prostředím k secesnímu koupališti Dachovy. Cestou se můžete podívat na hořický zámeček, budovu bývalého pivovaru (nyní restau-race), novou část sochařského sympozia a na místo konání sochařských sympozií v lomu U sv. Josefa. Zájemci o historii města si mohou v městském turistickém informačním centru vyzvednout mapu a nově vydanou brožuru o památkách. Většina je dostupná i pro vozíč-káře. Přesto doporučujeme konzultaci s pracovníky informačního centra v Hořicích. Najde-te ho na Náměstí Jiřího z Poděbrad a má bezbariérový přístup.

www.podzvicinsko.cz

Elektronický katalog na internetových stránkách www.kudyznudy.cz představu-je pro tuzemské turisty jednoduchý nástroj, jak se seznámit s nabídkou aktivit, které jsou v regionech České republiky k vyplnění volného času během dovole-né, o víkendu či na kratších výletech. Třídění aktivit odpovídá rozdělení na vě-kové skupiny a kategoriím podle zájmů. Nedílnou součástí je aktualizovaný ka-lendář akcí. Portál www.kudyznudy.cz pořádá pravidelně pro návštěvníky amatérskou foto-soutěž „Moje dovolená v České republice“ (ročník 2010 odstartoval v dubnu) a celou řadu sezonních soutěží.

Kudy z nudy.cz

Jste právě v Krkonoších?

Společnost NEWTON Media, a.s. Vám může nabídnout kompletní servis, tzn. sledování me-dializace Vaší osoby, fi rmy nebo konkuren-ce, umožní Vám včasnou připravenost na ne-příjemné dotazy novinářů, ukáže Vám, jak Vás a Vaší agenturu vnímají nejen prestižní média, ale i lifestyle tituly. Díky profesionálnímu mo-nitoringu můžete sledovat a pružně reagovat na veškeré dění kolem Vás a nebude zaskoče-ni nečekanými událostmi.

V roce 2003 se společnost NEWTON Media, a.s stala členem FIBEP (Fédération Internati-onale des Bureaux d` Extraits de Presse), kte-rá v současnosti sdružuje přes devadesát nej-významnějších společností zabývajících se mo-nitoringem médií z celého světa.Tato mezinárodní asociace pořádá pravidel-ně jednou za 18 měsíců kongres v některém z členských států. Praha měla tu čest, že se v květnu 2008 stala hostitelkou 42. meziná-rodního kongresu, společnost NEWTON Me-dia, a.s. se spolupodílela na organizaci této vý-znamné akce. Patronát nad konáním kongresu převzal Václav Havel.

HOTEL ARNIKA

Hotel ARNIKA543 72 Rudník 134Tel.: +420 499 440 321Fax: +420 499 440 480E-mail: info@arnika-rudnik.czwww.arnika-rudnik.cz

• Týdenní a víkendové pobyty. • Útulné a pohodlné pokoje.

• Stylová restaurace, letní terasa.• Relax centum - wellness program.

• Výtah, garáže.

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 20

www.krkonose.eu

Pro krkonošskou kuchyni jsou typické brambory, houby a borůvky

Hospodyně upotřebily a zpracovávaly, co tady vždy rostloBěžnou plodinou v posledních dvou stoletích jsou brambory. Zejména proto, že horská půda byla kamenitá a nevhodná pro obilí. Pěstovaly se od 60. let 18. stol. až do výšky 1100 metrů nad mořem. Na podzim se někdy vyhrabávaly ze sněhu. S polévkou byly často jediným jídlem horalů. Připravovaly se šťouchané, klofané, maštěné, zajíšené (což byly brambory zalité omáčkou ze smažené mouky a cibule), vařené, pečené ve slupce, se solí a kouskem másla. Neznámějším pokrmem ze syrových strouhaných brambor byl bramborák neboli sejkora. Připravovaly se podle různých receptů a měly různá pojmenování: bandorník, frncábník, fofrovanec, drn, bandorová nadivajna, cmunda či kramfl ek. S kyselem horalé vstávali i chodili spát. Připravuje se z chlebového kvásku a hub. Houby byly a jsou trvalou součástí krkonošské kuchyně. Přidávaly se do polévek, omáček, spolu s bramborami tvořily základ krkonošských pokrmů. Sloužily jako nejlevnější a tím i nejrozšířenější koření. Kromě známých hříbků, křemenáčů, kozáků a lišek se sbíraly například čirůvky, ucha Jidášova, opěnky či březnovky. Čirůvky - šafránky se v Krkonoších nejčastěji nakládaly do octa. Opěnka se hodila do polévek, březnovka do omáček. V krkonošských pokrmech se často používalo koření. Na horských svazích sbírali estragon, libeček, kerblík, meduňku, bazalku, bedrník, saturejku, brutnák či černobýl. Borůvky používali na koláče nebo do knedlíků.

„Dyž sou velký bandory, tak se pečou sejkory,“ říkali horalové a zpívali v nejedné zdejší lidové písni. Budete překvapeni, jak chutný pokrm, ale i dezert, vznikne právě z obyčejných brambor. Navíc ho můžete připravit kdykoli – většinu surovin máte nejspíš běžně doma.

SejkoryPotřebujeme: 1 kg oškrabaných brambor, 2 vejce, 150g hladké mou-ky, sůl, sádlo nebo máslo.Příprava: Syrové brambory jemně n a -strouháme, pustí tekutinu, kterou odebereme. Přidáme vlažné mléko, vejce, sůl a nakonec hladkou mouku. Vše promícháme v řídké těsto. Rozpálíme pánev, vytřeme trochou sádla nebo oleje (oprav-du jen málo, aby se leskla), nabereme lžíci těsta a upravíme omelet-ky-sejkorky (cca 10 cm v průměru). Po upečení po jedné straně špacht-lí sejkorku otočíme a dopečeme i po druhé straně. Ještě horké je po-třeme sádlem nebo uškvařeným máslem s cibulkou. Rovnáme na ta-líř po vrstvách. Dříve se pekly na plátech pece nebo sporáku na dřevo. Pláty hospo-dyně potřely kůží od špeku. Můžeme péci i na železné plotýnce, kte-rá je dodávána k plynovým sporákům. Variací může být, že se cibulka nastrouhá přímo do brambor. Po-tom se potírají sejkorky čistým máslem nebo sádlem. V podkrkonoší se k sejko-rám pila bílá káva, černé kafe z cikorky nebo žitovky.

Sejkory na sladko s perníkemPotřebujeme: 1 kg brambor, 2 dcl mléka, 150 g polohrubé mouky, 80 g perníku na strouhání, 80 g hrubě nasekaných vlašských ořechů, 5 lžic medu, 2 vejce, špetka soli, olej na smažení.Příprava: Oloupané syrové brambory najemno nastrouháme a vymač-káme vodu. Přidáme mléko, mouku a rozšlehaná vejce se špetkou soli. Připravíme těsto konzistence jako na bramborák. Pečeme tenké vrstvy zprudka po obou stranách na pánvi potřené trochou oleje. Sejkory po-kapeme rozehřátým medem, posypeme najemno strouhaným perní-kem a ořechy a podáváme, dokud jsou horké.

Houbanec s uzeným masem

Recept na velký plech - potřebujeme: 8 rohlíků, asi 0,5 l mléka, 8 -10 vajec, 2 velké cibule, sušené houby, 0,5 kg prorostlého uzeného bůčku, máslo na osmažen cibule, sůl, pepř, půl paličky česneku, lžička mletého kmínu, půl lžičky mletého nového koření.Příprava: Rohlíky nakrájíme, zalijeme horkým mlékem a necháme roz-močit. Přidáme vejce, 1 cibuli osmažíme do červena na másle, druhou cibuli nakrájíme a vše přidáme do těsta. Sušené houby namočíme den předem, uvaříme a umeleme na masovém strojku společně s uzeným bůčkem. Přidáme koření, sůl dle chuti, pepř, mletý kmín a nové koření, drcený česnek, vše zamícháme a dáme na vymazaný a vysypaný pekáč. Pečeme do červena asi 45 minut při 180 stupních C. Recept je vylep-

šen uzeným masem. Vegetariáni se bez něj obejdou.

Houbanec tohoto receptu moh-li už častokrát ochutnat návštěv-níci prezentačního stánku Krko-noš – svazku měst a obcí na Regi-ontouru - veletrhu cestovního ru-chu v Brně.

Sladký houbovec

Potřebujeme: 1 litr mléka, 200 g krupice, špetka soli, 10 g oře-chů, 100 g rozinek, 100 g mandlí, 5 vajec, asi 2 lžíce cukru, 2 vanil-kové cukry, 2 hrsti sušených hub, perník na posypání.Příprava: Mléko trochu osolíme, přivedeme do varu a přisypeme krupici. Uvaříme hustou kaši a do vychladlé zamícháme vejce, mle-té ořechy, pokrájené oloupané mandle, rozinky, vanilkový cukr a po-vařené houby. Vše vylijeme na máslem vymaštěný pekáček, posype-me nastrouhaným perníkem a zapečeme.

Slaný houbovecPotřebujeme: 300 g hub, sůl, petrželka, 20 g másla, pepř, ¼ litru mléka, 100 g polohrubé mouky, 35 g másla, 4 vejce, strouhanku.Příprava: Očištěné houby pokrájíme na plátky, osolíme, přidá-me posekanou petrželku a okořeníme, na trošce másla dusíme. Polovinu mléka přivedeme do varu a zalijeme druhou polo-vinou mléka, v níž jsme rozmíchali hrubou mouku. Míchá-me za varu, až se těsto nechytá nádoby. Třeme do vychladnu-tí. Pak vmícháme 30 g másla a žloutky, nakonec přidáme sníh z bílků a vmícháme houby. I tento houbovec můžeme dělat sladký.

Krkonošské kyselo – původní jídlo chudých horalů Potřebujeme: chlebový kvas 0,2 kg, namočíme do vlahé vody a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zcela rozpustit, su-šené houby namočíme na pár hodin do vody a potom uvaříme, roz-míchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až zhoustne, přidá-me houby i s vodou, sůl, kmín. Polévka je hustá. Do této polévky se dá-valy uvařené oloupané brambory, které se podávaly na míse. Celkové množství polévky je asi 2,5 litru.

Krkonošské kyselo z BeneckaPotřebujeme: chlebový kvas (počítáno na balíček), namočíme do vlahé vody a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zce-la rozpustit, čerstvé nebo sušené houby půl dne namočené ve vodě uvaříme, rozmíchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až zhoustne, přidáme houby i s vodou, sůl, kmín. Velkou cibuli nakrájí-me, na 1/8 másla dozlatova osmažíme. Polovic dáme do polévky, do druhé části rozklepneme tři až čtyři vejce, která srazíme. Přidáme sůl, pepř a vložíme do polévky. Uvaříme oloupané nakrájené brambory se solí, kmínem a libečkem a nakonec také přidáme do polévky. Polév-ka je hustá, podává se jako samostatný pokrm.

Kynuté borůvkové knedlíky pokaždé jinakPotřebujeme: 500 g hrubé mouky, 20 g droždí, 1/8 l mléka, 2 celá vejce, 30 g másla, 500 g borůvek (čerstvých i mražených), cukr, špet-ka soli.

Příprava: Uděláme kvásek z rozdro-beného droždí, vlažného mléka,

špetky cukru a dáme kynout na teplé místo. Do mísy dáme prosátou hrubou mouku, při-dáme špetku soli, 2 celá vejce a rozpuštěné máslo. Přidáme

vzešlý kvásek a dobře propra-cujeme. Hladké těsto zakryjeme

utěr- kou a dáme na teplé místo na 30 minut kynout. Z vyky- nutého těsta nakrájíme stejně velké kousky a plní-me oslazenými borůvkami. Knedlíky pečlivě zakulatíme. Vložíme je do vrou-cí vody na 10 minut. Během vaření jimi zlehka zamícháme. Knedlíky zcedíme, upravíme na talíř a sypeme mletým mákem nebo skořicí s cukrem. Poléváme rozpuštěným máslem.Příprava: Borůvky očistíme, omyjeme, osušíme a promícháme se lžící mouč-kového cukru. Mouku prosejeme a přisolíme. Mléko ohřejeme asi na 30 °C, nesmí být horké. Tvrdý tvaroh nastrouháme. Máslo rozpustíme. V míse utře-me droždí s cukrem. Když se kvasnice rozpus- tí, vmícháme vejce, mou-ku a postupně i vlažné mléko. Hmotu zpracujeme v hladké těsto, které lehce poprášíme moukou, zakryje-me utěrkou a necháme na teplém místě kynout. Až těsto zdvojnásobí objem, vyválíme z něj na pomouč-něném vále placku asi 0,5 cm vy-sokou. Z placky vykrajujeme čtverce 4 x 4 cm. Do jejich středu kla-deme pocukrované borův- ky a těsto zpracu- j e -me v knedlí- ček. Bo-r ů v k o - vé knedlíky va ř íme ve vodě asi 6 - 8 minut. H o t o v é knedlíky vyjmeme děrovanou lžící, pro-píchneme, aby s e nestrazilo těsto, a na talíři sypeme strouhaným tvarohem a práškovým cukrem, poléváme rozpuštěným máslem.

Sejkory na sladko se smetanouPotřebujeme: 300 g oloupaných uvařených brambor, 2 lžíce hrubé mouky, 2 vejce, žloutky a bílky zvlášť, 1 lžíci moučkového cukru, něko-lik lžic mléka, špetku soli, olej na smažení, 380 ml oslazené zakysané smetany, med a strouhaný perník. Příprava: Nastrouhané brambory, mouku, žloutky, cukr, mléko a sůl spojte v těsto a pak do něj zlehka zamíchejte tuhý sníh z obou bílků. V rendlíku nebo ve fritovacím hrnci rozpalte olej. Z těsta tvarujte po-mocí lžíce drobné bochánky a smažte je. Podávejte s oslazenou zaky-sanou smetanou, posypané strouhaným perníkem a pokapané me-

dem.

r. Pom

mně n a

Příprabe

š

vcuje

tě k dá

šen obe

H

nku.á-

dký.

upně i vlažné mléko. Hmotu me v hladké těsto, které

rášíme moukou, zakryje-ou a necháme na teplémout. Až těsto zdvojnásobí válíme z něj na pomouč-le placku asi 0,5 cm vy-

placky vykrajujeme čtverceDo jejich středu kla-

ocukrované borův- ky zpracu- j e -edlí- ček. Bo-

vé knedlíky ve vodě asi 6 - 8 minut.

knedlíky vyjmeme děrovanou lžící pro-

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 21jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Jarmarky, festivaly, lidové veselice, sport

Jarmarky, festivaly, sportovní akce i kulturní pořady v Krkonoších, Podkrkonoší i na polské straně hor, jsou součástí Kalendáře očekávaných událostí, pravidel-ně vydávaného Svazkem Krkonoše. Získáte jej zdarma v krkonošských infocentrech, stejně jako další a po-drobnější informace. Pro inspiraci k návštěvě jsme pro vás vybrali několik titulů. Blíže: www.krkonose.eu

To nejlepší... TIP!

Májový jarmark – Jilemnice

www.mestojilemnice.cz

Zahájení letního provozu Krkonošských cyklobusů

www.krkonose.eu

Výstup na Sněžku přes tři vrcholy – Lánov

www.lanov.cz

Muzejní noc – Vrchlabí

www.muvrchlabi.cz

19. Špindlerovská pouť – Špindlerův Mlýn

www.mestospindleruvmlyn.cz

Hudební festival 2010 – Kunčice

www.kuncice.cz

Sochařské sympozium – Hořice

www.podzvicinsko.cz

Červenec

Krakonošovy letní podvečery – Jilemnice

www.mestojilemnice.cz

Dřevosochání – Františkov u Rokytnice nad Jizerou

Den lidových řemesel na Rýchorském náměstí – Žacléř

www.rokytnice.com/drevosochani • www.zacler.cz

Svatohubertská pouť – Benecko

www.benecko.cz

Krakonošova tržnice – Roztoky u Jilemnice

www.roztoky-u-jilemnice.cz

Pouť Porciunkule – Hostinné

www.hostinne.cz

Mistrovství ČR v běhu do vrchu –

Janské Lázně – Černá hora

www.janske-lazne.cz

Starosta Cup 8. ročník tenisového turnaje –

Černý Důl

www.cernydul.cz

Pasecké hudební slavnosti – Paseky nad Jizerou

www.paseky.cz

Maršovská pouť a výstup na Sněžku –

Horní Maršov

www.hornimarsov.cz

Pouť sv. Vavřince – Pec pod Sněžkou

www.pecpodsnezkou.cz

Open air music festival – Trutnov

www.trutnov.cz

Keltská noc – Harrachov

www.harrachov.cz

Září

Mladobucká padesátka – Mladé Buky

www.obecmladebuky.cz

15. Divadelní Miletín – Miletín

www.podzvicinsko.cz

Pohádkové odpoledne – Malá Úpa

www.malaupa.cz

Rudolfovy slavnosti – Svoboda nad Úpou

www.svobodanadupou.cz

36. Jelenihorský jarmark zvláštností a rarit - Jelení

Hora v Polsku

www.karkonosze.pl

40. Ročník Krakonošův divadelní podzim –

Vysoké nad Jizerou

www.vysokenadjizerou.cz

Svatohubertské slavnosti – Kuks

www.podzvicinsko.cz

Rokytnická pouť – Rokytnice nad Jizerou

www.mesto-rokytnice.cz

Květen

Červen

Srpen

Říjen

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 22

www.krkonose.eu

Pěšky krajem pod Sněžkou…

… turistický tip z Pece pod Sněžkou, trasa Vlčí jáma

Vycházková trasa začíná i končí v cent-ru Pece, u historické Hospody Na Peci. Vede podél Zeleného a posléze Vlčího potoka nově zbudovanou „lyžařskou ces-tou“ směrem ke skiareálu. Od dolní sta-nice vleku Javor pokračuje trasa prudším stoupáním okolo Poustevníku na luční enklávu Vysoký svah. Přímo pod Žižkovou boudou, kde se v roce 1975 natáčel po-pulární fi lm Holka na zabití, se u historic-ké kaple z roku 1891 nachází uprostřed nádherné louky jedno z odpočinkových míst. Přes bývalou klausu (přehradu na plavení dřeva) na Lučním potoce stoupá trasa na Zahrádky, vede přes vyhlášené lyžařské terény a za stej-nojmenným vlekem se noří do smr-kového lesa. Zde začíná nejromantič-tější část cesty směřující do samotné Vlčí jámy. Toto zajímavé místo, hus-tě protkané několika dravými potoky, je malým, avšak dokonale vymode-lovaným ledovcovým karem. Odsud

…turistický tip z Malé Úpy, Pohádková stezka

V Malé Úpě Vás čeká deset zastavení s pohádkami paní Marie Kubátové. Pohádky jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a polštiny. Celá trasa je dlouhá přibližně 17 km a proto je možné vybrat si z několik menších okruhů. Trasa stezky začíná na Pomezních Boudách – zastavení č.1 u Bowling baru Schimmer. Po-kračuje tzv. běžeckou trasou, která vede nad Novými Domky, kde naleznete druhé zasta-vení. Třetí zastavení je na rozcestí před chatou Moravanka. Zde si můžete vybrat, na jaký okruh stezky se vydáte. K zastavení č. 4 lze dojít po žluté zpátky dolů směr Pomezní Boudy, v údolí však zahněte doleva údolím Černé vody a pokračujte do údolí Eliščina. 4. zastavení se nachází v Eliščině údolí u malé vodní hráze. Páté najdete cestou ke kostelu u bývalého skokanského můstku. Pokud naopak od třetího zastavení zamíříte kolem chaty Moravanka šikmo traversem pod

Lysečinským hřebenem nahoru, minete sjezdov-ku a dojdete nádhernou travnatou cestou až k zastavení č.8 umístěném na Pacestníku. Cesta skýtá opravdu nádherné výhledy. Pokračujte k zastavení č.9 – Cestník. Od Cestníku se dáme po červené doprava a dojdeme opět ke kostelu. U kostela najdeme dvě restaurace s parádními dětskými hřišti, přímo vyzívající k odpočinku. Od kostela vede další okruh, tentokrát dlouhý cca 3 km, okolo Kraví Hory. Na něm se nachází zasta-vení č. 6 a zastavení č. 7. K zastavení č. 10 zbý-

vá od kostela jen pár set metrů. Nachází se u penzionu Permoník, kde je také zároveň dět-ské hřiště. Veškeré informace a doporučení o trase stezky vhodné např. pro kočárky Vám rádi sdělí na Informačním centru v Horní Malé Úpě, kde lze též vhodně zaparkovat.

…turistický tip z Černého Dolu, Hornická stezka

Černý Důl má velmi bohatou hornickou histo-rii. Těžilo se zde množství rud a nerostů včet-ně zlata či uranu. Berghaus představuje vůbec první naučnou stezku o historické těžbě rud a novodobém průzkumu ložiska uranové rudy v Krkonoších. Na stezku se nejlépe dostane-te severně po modré turistické značce přímo z náměstí Černého Dolu, kde lze zaparkovat. Po zhruba 2,5 km cestě údolím dojdete na za-čátek okružní hornické stezky s první infor-

mační cedulí, hornickými vozíky a odpočinkovou lavicí. Na kilometrovém lesním okru-hu s desíti zastaveními si můžete mezi jiným prohlédnout skalní vrásy, ústí středověké-ho dolu, starý hornický náhon, atd. V Černém Dole však můžete shlédnout i další zajímavosti hornické činnosti, např. vá-pencový lom s nejdelší lanovou dráhou, kolem kterého vede vycházkový okruh. Infocen-trum v Černém Dole Vám od úterý do soboty poradí, kudy a kam.

…turistický tip z Trutnova, Stezka Bitvy 1866

Základní trasa stezky vede z Krakonošova ná-městí přes vrch Šibeník ke kapli sv. Jana Křti-tele a je dlouhá celkem 2,8 km. Má osm za-stavení s celkem 12 panely a je doplněna bo-hatým počtem laviček. V terénu je stezka zna-čena směrovými šipkami s vojenskou symbo-likou. Památník generála Gablenze na vrchu Šibeník je zároveň rozhlednou po někdejším bojišti s výhledem na východní Krkonoše. V Janské kapli je instalována malá vojenská expozice k bitvě roku 1866. Celková délka vycházky i s návratem na náměstí nepřekročí 4 kilometry a pěšky lze prohlídku této základ-ní trasy i s přečtením všech tabulí zvládnout cca za 2 hodiny. Zájemci, kteří se chtějí projít nebo na kole projet po celém bitevním poli, mohou od Jan-ské kaple pokračovat po cykloturistické trase o délce 11 km, která prochází místy význam-ných bojů 27. 6. 1866 a zpřístupňuje někte-ré méně známé památky u Starého Rokytní-ku. Je značena podobnými směrovkami, ale pro odlišení se zvýrazněnou římskou číslicí II. Je tak vlastně vytvořen okruh, jehož začá-tek i konec jsou na Šibeníku u srubu u památ-níku generála Gablenze, kde je možnost ob-čerstvení, odpočinku a získání základních in-formací. Vojáci v dobových uniformách zajiš-ťují na stezce v níže uvedené době průvod-covskou činnost a skupinám také předvádě-jí střelbu z historických zbraní. Prohlídky Gablenzova památníku a Janské kaple:Květen, červen, září: soboty, neděle … 13 – 18 hod.Červenec, srpen: úterý – neděle … 13 – 18 hod.

…turistický tip z Mladých Buků, okruh Rýchory

U vlakové zastávky v Mladých Bukách můžete zaparkovat auto nebo vás sem doveze motorový vláček. Vydáte se severně do Antonínova údolí a na křižovatce u hájenky po-kračujte rovně a stoupající serpentinou. Na křižovatce za hřebínkem odbočíte po as-faltce do leva. Kolem bývalých zlatých dolů na Bartově lese krátce, ale strmě stoupáte po Vojenské cestě. Zajímavým objektem je opravená Sklenářovická kaplička, která slou-ží jako přístřešek pro poutníky a má k tomu i výzdobu. Pokračujte dále do kopce ko-lem lovecké boudy Pašovka. Procházet budete pěknými horskými smrčinami až na vr-chol k Rýchorské boudě. Odtud lze zajít na vyhlídku na Maxovce, kterou snadno na-jdete asi 100 metrů od Rýchorské boudy. Z Rýchor se dostanete dolů jinou cestou – po zeleně značené turistické cestě zvané Růženina cesta, kolem Rýchorské studánky. Les-ní chodník vás dovede až na Mánkovu cestu. Odbočíte vlevo a pokračujte až na křižo-vatku turistických cest u Přírodní památky nazvané Slunečná stráň. Je to rozlehlá za-mokřená louka, na které roste obrovské množství našich orchidejí – vstavačů a sucho-pýrů. Pokračujte po asfaltce dolů a pod malou serpentýnkou můžete doplnit kilojou-ly v Hotelu pod Pralesem. Mánkova cesta vás provede malebným Antonínovým údolím kolem Sejfského koupaliště. Od hájenky se již vracíte stejnou trasou zpět k mladobuc-ké železniční zastávce.

…turistické tipy z Janských Lázní, stezky z Černé hory

Vrchol Černé hory je díky své poloze, ja-kýmsi „pupkem“ východních Krkonoš. Odtud se můžete pěšky vydat mnoha směry s mnoha cíly.Než se však vydáte po horských hřebe-nech, nevynechejte centrum Janských Lázní s kolonádou a lázeňskými domy. Od centra je to jen kousek ke kabinové lano-vé dráze, která vás vyveze na vrchol Čer-né hory. Odtud je to již na vás jaký směr či cíl zvolíte. Lze se vydat na trasu okolo Černohor-ského rašeliniště do Velké Úpy po červe-né trase až nad Václavák, kde odbočíte vpravo a po žluté turisticky značené cestě okolo Černohorského rašeliniště přijde-te na Pěticestí dále po strmé lesní pěši-ně k Vlašským Boudám a pozvolným se-stupem do Velké Úpy. Celková délka tra-sy je 8,3 km.Můžete zvolit trasu 5,5 km dlouhou do Pece pod Sněžkou okolo Sokolské a Čer-né boudy k Václaváku. Trasa dále pokra-

Trasa pojmenovaná podle šlechtice Bertholda Aichelbur-ga prochází od hostince Na Kopečku k unikátnímu re-nesančnímu kostelu z roku 1608 v areálu hřbitova a dál přes Horní Maršov s novogotickým kostelem, secesní rad-nicí, bývalým okresním soudem, mlýnem, pilou a pivova-rem. Za zámkem z roku 1792 vejdete do úzkého Temné-ho Dolu s obnovenou křížovou cestou a kaplí sv. Anny na Staré hoře. V informačním centru Veselý Výlet získáte průvodce křížovou cestou, která je doplněná smaltovaný-mi obrazy výtvarníka Aleše Lamra. Zde je možné vypůjčit

si klíč od lesního hrádku Aichelburg. Od Veselého výletu, kde lze též zaparkovat, je to 1 kilometr po silnici směrem na Pec pod Sněžkou. Za horním mostem přes řeku Úpu vy-stoupíte po 400 kamenných schodech na Bertholdovu výšinu ve strmém úbočí Světlé hory. Uvnitř obnoveného hrádku najdete památník B. A. a z věže pohlédnete do hlubo-kého údolí. Lze též využít značené trasy po svazích Světlé hory a vyhnout se tak pocho-du po silnici. Veškeré informace k trase, případně i další tipy, Vám rádi poskytnou v in-formačním centru Veselý Výlet.

…turistický tip z Horního Maršova,

trasa na Aichelburg

…turistický tip ze Svobody nad Úpou, stezka Via PietteStezka je vybavená naučnými tabulemi a provede vás okolím Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Vycházková trasa vás zavede ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek od Piettova pomníku k Modrokamenné boudě. Cestou minete pomník německého romantického básníka Theodora Körnera, jedno z největších mravenišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti hornin Krkonoš, velký vápencový lom a zbytky dolu, kde se ve středověku těžilo zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí projedete trasu v pohodě i na horském kole.

trasa pokračuje směrem k osadě Hnědý vrch, cestou budete podcházet lanovku. Na Hnědém vrchu u pensionu Obzor stojí za pozornost historická Kaple sv. Barbory, jejíž interiér je vyzdoben. U kaple se ná-vštěvníci mohou rozhodnout, zda se přes Javor vrátí do centra Pece nebo si cestu prodlouží po navazující vycházkové trase Okolo Pece. Na Hnědém vrchu doporuču-jeme trasu opustit a nechat se vyvézt la-novkou k nejvyšší a nejnovější krkonoš-ské rozhledně s jedinečným výhledem na

východní Krkonoše. Toto zpestření vám nezabere víc než hodinku z celého výletu.

Na vycházkové trase je 17 čtyřjazyčných infopanelů. Délka celé trasy, kterou hra-vě zvládnou i rodiny s malými dětmi, je 4,5 kilometru, převýšení nejnižšího a nej-vyššího bodu činí okolo 210 metrů. Celá trasa je značena přehlednými dřevěnými šipkami, na řadě míst je doplněna odpo-činkovými místy s lavičkami.

vá trasaje úsekodora Körnera,ky dolu, kde se

čuje úbočím nad Javořím potokem ke Ko-línské a Pražské boudě, kde po žluté a ná-sledně modré turisticky značené cestě se-jdete do Pece pod Sněžkou. Další trasy vás dovedou do Černého Dolu, k rozhledně Hnědý vrch nebo zpět do Janských Lázní, jako třeba trasa po asfal-tové cestě k Zinneckerovým Boudám, kde odbočíte vlevo, následně scházíte po les-ní cestě úbočím Černé hory nad Těsným dolem do Janských Lázní k hotelu Lesní dům.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 23jaro/léto/podzim 2010

www.krkonose.eu

Krkonoším vévodí nejen svou výškou Sněžka, nejvyšší hora České republiky. Každoročně je podnětem pro především rodinné výlety s dětmi. Na vrchol Sněžky vede množství různých pěších tras. Nejznámější vedou z Pece pod Sněžkou, Horní Malé Úpy či z polské Karpacze. Povětšinou jde o náročné horské výstupy vedoucí nejvíce chráněnými územími KRNAP. Vhodnou alternativou, jak k výstupu, tak k ochraně přírody, je využití lanové dráhy ve-doucí z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu až na vrchol Sněžky. V roce 2010 oslavuje „stařičká“ dvousedadlová lanovka 61let, a právě proto se již dlouhá léta připravuje výstavba lanovky nové. Možná právě letos, budete mít poslední příležitost využít k výstupu na vrchol Sněžky tuto, dnes již historickou lanovku. Lanová dráha je v provozu denně od 8 do 18 hodin pokud nepřekročí vítr rychlost 15 m/s. Aktuální info o provozu lanovky zjistíte na www.snezkalanovka.cz

se nachází ve venkovském stavení ve Vo-letinách u Trutnova. Je tu otevřeno Tkal-covské muzeum a výtvarná řemeslná díl-na každému, kdo má zájem o lidová ře-mesla, ruční práce a setkávání se při tvo-ření. Pořádají tu nebo spolupořádají akce podporující rozvoj lidových řemesel, po-pularizaci regionálních tradic. Vyrábějí suvenýry z vlny, lněných látek, keramiky, apod. Vítaná je společná účast při tvoře-ní rodičů s dětmi a prarodičů s vnoučaty. Pořádají kurzy řemeslných a výtvarných technik, otevřeli tkalcovské muzeum. V něm uvidíte a vyzkoušíte lámání, potí-rání, vochlování, předení i tkaní a pozná-te jak dlouhá cesta vedla od lnu k hoto-vému plátnu. Bližší informace: www.dumpodjasanem.cz

Vyprávění Marie KubátovéOsm desítek knih, pohádky zpracované rozhlasem i televizí, pět divadelních her, ale i další literární zastavení velké vypravěčky nám dává nahlédnout do života spisovatelky Marie Kubátové, do světa jejího dětství, ve kterém byla jistotou maminka, do světa rozvětvené rodiny, pro kterou se stala opěrným pilířem právě ona, i do světa krkonošských lidiček, jejichž starostem dovedla autorka vždy pozorně poslouchat. Patrně zejména z pěkných životních chvil a setkání Marie Kubátová čerpala sílu pro svou pravidelnou ranní chvilku u psacího stolu. K začátku srpna patří i významné životní jubileum první dámy krkonošských „poudaček“.

Setkání s paní spisovatelkou Marií Kubátovou v domě ve Vrchlabí u sto-lu s jejím počítačem je vždy potěcha pro duši. Začtěte se sami do toku je-jích myšlenek, proudících jako bys-trá horská řeka...“Jsem babka, která se musela přizpůso-bit době. Synové mi věnovali vysloužilý po-čítač. Hodím se k němu i svým věkem,“ poznamenává s milým úsměvem. „Zmo-dernizovala jsem se, naučila se povídat si s obrazovkou. A třeba u ní i vzpomínat. V počítači se tedy rodí moje knihy.“

V době, kdy se uskutečnilo naše spo-lečné setkání, v něm byla teprve úvodní část knihy „Starodávní pout-níci“, o které vyprávěla: „Začátek má kdesi dávno, když byl můj vnuk ještě chlapeček. Když je mi teskno, tak mi Hans Christian Andersen půjču-je svého chlapečka, který mluví pravdu. Toho z pohádky „Císařovy nové šaty“. Ta-kového jsem měla i já, když byl starší vnuk malým chlapcem. Čisté dítě, které řek-ne věci tak, jak jsou. Tak tedy takový chla-peček, podobný tomu Andersenovu, se-děl jednou u stolu a pil-ně, s vyplazeným jazýč-kem něco dělal. Koukám, a on táhl po bílé čtvrt-ce jenom jednu černou čáru. Ptám se: Co to je? Odpověděl: „To je zem. Podlaha je přeci rovná. Jako ta zem dole.“ Pod ní udělal další čáru zele-nou. „To je jako ta trá-va.“ Nad tu černou udě-lal hnědou. „To je pod-laha našeho domu.“ Na ní postavil dvě kolmice a nad tím trojúhelník. Po-vídá: „Vidíš, už jsme pod střechou a už na nás ne-prší.“ Ptám se: „A Tomášku, kde je ma-minka?“ Hledal chvíli v pastelkách, aby vy-bral tu nejhezčí jako je maminka. A řekl: „Ona přeci vaří.“ Udělal komín. Nad ním čmoudno a kudrlinku. „Vidíš, že je v ku-chyni a vaří.“ A kde je táta? Namalo-

val další čáru. „Táta je na silnici. Přeci je v práci. Až bude v práci hotov, po této silnici k nám přijde.“ Byla jsem zvěda-vá, zda si někam zařadí i mě. V rohu domu namaloval takový čtvereček na čtyřech nohách. Neznal perspekti-vu. „To je stůl a na něm počítač. Tam sedíš a píšeš knížku.“ A kde máš dědu? Namalo-val schůdky. „Víš, já už můžu namalovat jenom schůd-ky k jeho knížkám, protože on už s námi není. A naho-ře máme po dědovi hodně knih.“ Pak se zamyslel: „To jsou knížky, které už nikdo nečte. Ony šly do důchodu.“ A tak mě to najednou přišlo líto. Napadlo mě, kluk namaloval jistoty svého domova. Kdepak má knížka svůj rodný dům? Chtě-la jsem si povídat s knížkami, které také měly svůj rodný dům a měly blízko k li-dem. Povídaly si s lidmi svého času. Když klouček odešel vyhlížet svého tátu, tak jsem po těch schůdcích vyšla nahoru a na-hlédla do knihovny. Na zemi v krabici le-žely časopisy, které kdysi odebíral pradě-

deček. Na straně krabice jsem přečetla starodáv-ný nápis Koubíčkova ci-korka. Představila jsem si prababičku a pradě-dečka, jak spolu sedí u té kávy s cikorkou a jak ten starodávný časopis čtou. Tak jsem ho z té krabi-ce vyndala. Byl veliký a měl krásný název „Če-chy“. Podtitul „Českou zemí budou vás prováze-ti spisovatelé čeští a vý-tvarníci“. Dívala jsem se na datum. Bylo to kolem roku 1900 - Čas sou-

mraku Rakouska-Uherska a zrodu Československé republiky. Nakla-datel Jan Otto. Časopis stál 90 krejcarů. Byl to vlastně vlastivědný zeměpis. Účast-nili se ti umělci, kterým jejich domov něco dal. A odkud oni čerpali pro své dílo. Prá-vě tam, kde oni žili, byli zakotveni hrdinové

jejich knížek. Začínala Božena Němcová. Dál šli průvodci po stopách Karolíny Světlé pod Ještědem, došli do míst, kde malířům bylo dobře - do Českého ráje. V Turnově se poklonili drahokamům, v Jilemnici památ-ce geologa Pošepného, z jehož učebnic tenkrát čerpal celý geologický svět. A tak jsem si i já s nimi začala povídat. Z rozho-vorů s tím starodávným vlasteneckým ča-sopisem vyrostl námět pro knížku „Staro-dávní poutníci“. Představovala jsem si, jak dva mistři - slova a štětce - spolu putují českou krajinou a dělají inventuru toho, co všechno v naší české zemi máme. To se mi zalíbilo. Musela jsem si autory trošku při-parádit a přivymyslet. Ale i upravit a při-způsobit. Jejich jazyk byl tak rozvitý do krá-sy, až by to dnes nebylo ke čtení. Jeden byl historik a druhý frajkumštýř. A z toho se rodila moje knížka. Možná ti „Starodávní poutníci“ budou blízcí i těm, kdo putují českou krajinou dnes. Budou však vidět svýma očima. Oči-ma své doby. Ale já si myslím, že když ně-kdo putuje krajinou a chce o tom napsat, tak tam promítne i sám sebe. Svoji dobu, svoje vidění, svůj jazyk. Nebude to marná knížka. Moji starodávní poutníci putují vý-chodočeským krajem, kde to sama znám a kde mám zkušenosti ze své vlastní pou-ti horami a podhůřím. Moje čeština je ale trochu jiná, než byla tehdy. A přesto, když používám dialog, vracím se do té krásné, až příliš rozvité věty vlasteneckých obro-zenců a stýská se mi po něčem, co tady už dnes není. Úctě k českému jazyku. Jako by to ti poutníci chtěli rozvinout do té nej-krásnější šíře, až je to dnes už k nestráve-ní. Průvodní slovo ale bude dnešní, byť už jsem prababička, ale nejdříve to prověřím s naší nejmladší generací. Budu si s nimi o tom povídat. “

„Dům pod jasanem“

vizí, pětvypravěčky nám

vé, do světa jejího ozvětvené rodiny, věta krkonošských poslouchat. Patrně

tová čerpala sílu pro átku srpna patří „poudaček“.

ilnici. Přeci ov, po této m zvěda-V rohu ček na pekti-ač.

V pátek 12. března 2010 byla v Krkonošském muzeu v Jilemnici na ve-řejnost slavnostně uvedena osmdesátá kniha spisovatelky Marie Kubá-tové – „Starodávní poutníci.“

Spisovatelka Marie Kubátová je autorkou neobyčejně širokého záběru. Nejznámější jsou její práce vycházející z krkonošského folkloru - Daremný poudačky (1956), Kra-konošův rok (1958, spolu s maminkou Amálií Kutinovou), Krakonošovský špalíček (1964, s A. Kutinovou), Pohádky o Krakonošovi (1971), Krakonošův hernec (1972), Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (1983) či Truhlička malovaná (1989). Nejznámější jsou Krkonošské pohádky (1974).

„Starodávní poutníci“

Nová, v pořadí osmdesátá kniha, je na pultech

Spisovatelka Marie Kubátová.

„... pokouším se putovat se sta-robylými poutníky naší krajinou v čase prabábiny kávy z Koubíčko-vy cikorky, soumraku starého moc-nářství a zrání českého národa ke svobodě.“ Marie Kubátová: Z knihy Starodávní poutníci.

Na vrcholek Sněžky, nemusíte všichni pěšky!

Praha

Brno

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2010Strana 24

Jizerské hory

Krkonošea Podkrkonoší

Český ráj

Kladsképomezí

Orlické horya Podorlicko

Vážení čtenáři Krkonošské sezony,pokud jste přečetli všechny stránky turistických novin, Vaše povědomí o našem regionu je zase o něco bohatší. Jsme rádi, že v záplavě jiných tiskovin a propagačních materiálů, věnujete svůj čas a pozornost právě obsahu periodika, které poměrně podrobně přibližuje Krkonoše a Podkrkonoší. Věřte, že je pro Vás připravováno s chutí a radostí, a Vy to také tak cítíte. Jistě stejně rádi pro Vás pracují i zdejší lidé ve službách, které během svého rekreačního pobytu potřebujete a využíváte. Děkujeme, že jste navštívili, nebo snad ještě navštívíte, nejvyšší české hory, a budete jim i nadále příznivě nakloněni. Pečujte a chraňte přírodu, která slouží nám všem, a kterou chceme zachovat i dalším generacím.

• Evidence: MK ČR E 16345 • Tento dokument byl vytvořen za fi nanční pomoci Královéhradeckého a Libereckého kraje • Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí ve spolupráci s Regionálním turistickým informačním centrem Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. Vydání č. 11. květen 2010. Celkový náklad 65 000 kusů. • Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra. • Spolupracovali: Radek Vich, Mirka Chaloupská, Radek Etrych, Ludmila Škvrnová pracovníci krkonošských informačních center. • Mapový podklad: Jan Petera • Fotografi e: Archiv Správa KRNAP, Dáša Palátková, • Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska • Grafi cký manuál: David Škodný • Grafi cké zpracování: ip-design.cz • Tisk: Česká Unigrafi e, a. s. • Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: dasa-palatkova@volny.cz a kroupova@muvrchlabi.cz

Jan Sobotka,předseda Krkonošského svazku měst a obcí

Jan Hřebačka,ředitel Správy Krkonošského národního parku

Adolf Klepš,náčelník Horské služby ČRoblast Krkonoše

Helmut Dohnálek,náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje

Lidie Vajnerová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje

Pavel Kosař, ředitel státní agentury CzechTourism

Vážení čtenáři,připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám zašlete.

Otázka: 1. Jak se jmenují autoři Atlasu krkonošských rostlin?2. Kdo nosil občanské jméno Rudolf Antonín?3. Kolikátou vydanou knihou Marie Kubátové jsou „Starodávní poutníci“?

Ceny:1.Víkendový pobyt se snídaní na Benecku. Věnovala Mirka Chaloupská, Infocentrum Flora Benecko. 2. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov či Špindlerův Mlýn bez časového omezení a čtyři volné vstupenky na lanový park ve Špindlerově Mlýně. Věnovala První bobová s.r.o..3. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov

Odpovědi, prosím, adresujte:Regionální turistické informační centrum KrkonošeKrkonošská 8543 01 Vrchlabí Česká republika

Soutěž - Hrajte s námi o cenyči Špindlerův Mlýn bez časového omezení a šest volných vstupenek na lanový park v Harrachově. Věnovala První bobová s.r.o..4. Ekologické výrobky z papíru - originální krkonošský certifi kovaný výrobek. Věnovala fi rma EMBA Paseky nad Jizerou5. Sada hobbysetů – perličkových vánočních ozdob - originální krkonošský certifi kovaný výrobek.Věnovala fi rma Rautis Poniklá. 6. Vyšívaná dečka/běhoun – originální krkonošský certifi kovaný výrobek. Věnovala Mária Bolčeková ze Špindlerova Mlýna.

Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka: 30. listopadu 2010.Losování výherců: Polovina prosince 2010

KRKONOŠEVRCHLABÍ Regionální turistické informační centrum543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8Tel./fax: 499 405 744 info@krkonose.eu, www.muvrchlabi.czwww.krkonose.eu

BENECKOInfocentrum Flora512 37 Benecko 200Tel.: 481 582 606, Fax: 481 582 016info-fl ora@benecko.comwww.benecko.com

ČERNÝ DŮLTuristické informační centrum543 44 Černý Důl, Úřad městyse 48Tel.: 499 429 618, Fax: 499 429 620infocentrum@cernydul.czwww.cernydul.cz

HARRACHOVTIC Harrachov512 46 Harrachov, Centrum 150Tel.: 481 529 600tic@harrr.czwww.harrachov.cz

HORNÍ MARŠOV IC Veselý výlet 542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46Tel.: 499 874 298, Fax: 499 874 221info@veselyvylet.czwww.veselyvylet.cz

HOSTINNÉ Informační centrum543 71 Hostinné, Náměstí 70 Tel./fax: 499 404 746 infocentrum@muhostinne.czwww.infocentrum.hostinne.info

JANSKÉ LÁZNĚ Informační centrum a cestovní agentura542 25 Janské Lázně, Černohorská 265Tel.: 499 875 186, Fax: 499 875 008info@megaplus.cz, info@janskelazne.czwww.janskelazne.cz

JILEMNICE Informační centrum514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140Tel./fax: 481 541 008info@jilemnice.czwww.mestojilemnice.cz

KOŘENOV Informační centrum Jizerky pro Vás468 48 Kořenov 480Tel.: 725 805 266 ic@jizerkyprovas.cz www.jizerkyprovas.cz

LÁNOV Venkovské infocentrum mikroregionu543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39

Tel.: 499 432 083 infocentrum@lanov.czwww.lanov.cz

MALÁ ÚPA Infocentrum Malá Úpa542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129Tel.: 499 891 112 info@malaupa.cz www.info.malaupa.cz

PEC POD SNĚŽKOU Infocentrum Turista542 21 Pec pod Sněžkou 188Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410turista@turistapec.cz www.turistapec.cz

PEC POD SNĚŽKOU Městské IC Veselý výlet542 21 Pec pod Sněžkou 196 Tel.: 499 736 130info@veselyvylet.czwww.veselyvylet.cz

ROKYTNICE NAD JIZEROU Informační centrum Města Rokytnice nad Jizerou512 44, Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 449Tel.: 481 522 001rvclub@rvclub.cz www.rvclub.cz, www.rokytnice.com

SVOBODA NAD ÚPOU Turistické informační centrum542 24 Svoboda nad Úpou, nám. Svornosti 527Tel.: 499 871 167, 499 871 216info.ets@tiscali.czwww.chatycechy.cz

ŠPINDLERŮV MLÝN Turistické informační centrum543 51 Špindlerův MlýnSvatopetrská 173 Tel.: 499 523 656, Fax: 499 523 818tic@mestospindleruvmlyn.czwww.mestospindleruvmlyn.cz

TRUTNOV Turistické informační centrum541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72Tel./fax: 499 818 245 vesely@trutnov.czwww.trutnov.cz/infocentrum

VRCHLABÍHlavní informační středisko Správy KRNAP 543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223Tel.: 499 421 474, 499 456 761his@krnap.cz, www.krnap.cz

ŽACLÉŘ Turistické informační centrum542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10Tel.: 499 739 225, Fax: 499 739 210muzeum@zacler.czwww.zacler.cz

PODKRKONOŠÍDVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEMMěstské informační centrum 544 01 Dvůr Králové nad LabemNám. T. G. Masaryka 2 Tel.: 499 321 742info@mudk.czwww.dvurkralove.cz

HOŘICE V PODKRKONOŠÍ Městské informační centrum 508 01 Hořice v PodkrkonošíNám. Jiřího z Poděbrad 3 Tel.: 493 620 121infocentrum@horice.orgwww.horice.org

LÁZNĚ BĚLOHRAD Městské informační centrum Hoška Tour507 81 Lázně BělohradNám. K. V. Raise 160 Tel.: 493 792 520hoska-tour@hoska-tour.czwww.hoska-tour.cz

HOLOVOUSY Informační centrum obce Holovousy508 01 Hořice v Podkrkonoší Holovousy 39Tel.: 493 691 031info@holovousy.czwww.podzvicinsko.cz

POLSKOJelenia GóraCentrum Informacji Turystycznej i KulturalnejKsiążnica Karkonoska, ul. Bankowa 27Tel.: +48 75 76 76 925 Fax: +48 75 76 76 935 it@jeleniagora.pl www.jeleniagora.pl

KarpaczInformacja Turystycznaul. Konstytucji 3 Maja 25Tel./Fax: +48 07 57 61 97 16Tel.: +48 07 57 61 86 05it@karpacz.eu www.karpacz.eu

Szklarska PorębaInformacja Turystycznaul. Jedności Narodowej 1ATel.: +48 07 57 54 77 40 Fax: +48 07 57 54 77 42it@szklarskaporeba.pl www.szklarskaporeba.pl

KowaryInformacja Turystycznaul. 1 Maja 1aTel./Fax: +48 07 57 18 24 89 it@kowary.pl www.kowary.pl

Turistická informační centra

Tiráž

Prezentace partnerských novin

www.podzvicinsko.cz

www.karkonosze.eu

www.kralovehradeckyregion.cz

www.liberecky-kraj.cz

www.ceskolipsko.info

www.cesky-raj.info

www.kralovehradecko-info.cz

www.jizerky.cz

www.kladskepomezi.cz

www.orlickehory-cz.info

www.krkonose.eu

Další užitečné internetové adresy

www.holidayinfo.cz

www.krnap.cz

www.horskasluzba.cz

www.czechtourism.cz

www.kudyznudy.cz

www.domaci-vyrobky.cz

Odkazy na naše sousedy

Krkonoše na internetu

Turistické noviny jsou oblíbenou tiskovinou návštěvníků, ale i v regionu žijících obyvatel. Přinášejí řadu zajímavostí a tipů na výlety. Jsou vyhledávaným tichým společníkem, který ledasco ví a také napoví. Turistické noviny vychází i u našich „sousedů“, proto vám je touto formou představujeme a také doporučujeme k přečtení.