7/25/2019 Koreck - Chvlenice

1/3

NOV ZJITN DLO K. I. DIENTZENHOFERA

FARN KOSTEL SV. MARTINA VE CHVLENICCH

Prof. Ing. arch. Miroslav Koreck

(Voln smry, 1942 - 1944, s. 113-114)

Vraznost vrcholnho dla velkho umlce zastr nm asto svoj pregnanc prce tho umlce

jinch jeho obdob tm, e je posuzujeme znmmi mtky obdob vrcholnho a nikoli vlastnmi

mtky onch obdob, z nich vyla.

Platto pedevmpro dla pozdnchperiod kdy vymizelo z dla jakpoten napt, taki dosaen

nejvy mra osobnostnho vrazu jako i pro bnou produkci, kter dovede vyut vvojem

zskanch zkuenost na kor jist individuln vraznosti. Tak je tomu i s farnm kostelem sv. Martina

ve Chvlenicchu Plzn.

Ant. Podlaha (Posv. msta, sv. IV., str. 1910) uvd jako datum vystavn rok 1753, opraje se

pravdpodobno rukopis Liber memorabilium", uloen na farnm ad ve Chvlenicch, v nm

psal historii kostela a roku 1826 chvlenick dkan Filip Frank. Rok 1753 pedem vyluoval ast K. I.

Dientzenhofera, kter zemel r. 1751. To je patrn tak hlavn pinou, prodosavadn literatura,

drc se vtinou daje Podlahova, a nemajc jinho spolehlivjho archivnho materilu, neuvdla

chvlenickkostel v souvislost s dlem K. I. Dientzenhofera.

Prostorov rozvren stavby i pdorys jsou npadny schematisujicm vztahem dlek, ek a vek:

Dvojnsobek nejvy vnitn svtlostike klenb stednho trav dv dlku vnitnho prostoru kos-tela (30 m), jej polovinou je vka vnitnmsy. Dv tetiny vnitn dlky zabr lo, jednu tetinu

dlka presbyteria, v pomru k ce dvojnsobn pevenho. Mra vky presbyteria rovn se

nejvtmu rozen vnitku kostela v jeho pn, severojin ose ve stednm trav lodi, atd. Toto

rozen lodi dje se s lce zdi na rozch rovn okosenho obdlnka lodi (1 : 2) ~ pomoci

tvrtkruh ven vysazujcch elazdi, vn nadmsou ukonench trojhelnm msovm ttem.

Vnjek stavby (srov. katalog vstavy Prask Baroko 1938, . k. 1458) je koncipovn v pevn a

citliv seven tvar. V podln ose na vchod je ukonen pevenm knitm, kter svm

hmotnm pojetm dv zde stavb urit thlostn pomr, na zpadn stran je pak kostel ukonen

hranolovitou v.

Rytmickyazenvnj kosteln stna je po vce dlenasvislou osnovou nronchlisen, vodorovn

pak irokm, profilovanm, podmsovmpasem. (Srov. kostel v Patikch u Blatn.) Sokl stavby je tu

skoro popen. Stna si zachovv pomrn velkou volnou plochu, na n se mohou uplatniti do

vnitnho lcezdi vloen kasulovit okna.

Velk ovlov okna vloen s boku do stny plkruhovho plkruhovho zvru knit ve

znan vi, aby uvnit neperuovala msu, na ni lehce dosedaj spolu s eln nikou inn

plasticky len tuto ststavby v rozdlenjej plochy zdi. Hmotnm pak pojetmtto sti stavby je

docleno lehkho usazen segmentovho ttu, m dostv se vchodnmu pohledu na kostel

7/25/2019 Koreck - Chvlenice

2/3

nejvy innosti perspektivn i visuln, plynouc ze suvernnho veden hmoty nejjednodumi

prostedky.

Mylenka ovldajc vnjek jev se i v zmrnch prostedcch uvnit stavby, sledujc tu uritou

dojmovou centralisaci jistm poprnm podln osy, a to pslunou povahou klenebnch pol,

rozdlenm lodnch trav, nebo jen vloenm okna ve stedn pn ose, v tendenci roziovn,nikoliv do vnitnho, jako jinde, ale do vnjho lce zdi. Pdorysnho okosen vyuvpro klenebn

vbh ve vi msy od triumflnho oblouku, vzhru a dovnit lodi, k nejblimu pasu vedlejho

trav lodi. Tento typick klenebn tvar, s uritou obmnou pro vbhy nadpnm rozenmlodi

tyikrt se v prostoru lodnm opakujc, spojuje jednoduch klenebnsystm eskch kleneb, jich

uspodn m i hloubkov zmr, svedench do pnch a podlnch pas, se samou vnitnstnou

a dvzde vloen obhajcmse spolusvazujc funkci.

Ale nejen znalost inu, nbri sama zsobnice forem (pidvnvrstvy na vrstvu, nap. na vnjm

vstupnm portle, nebo abrakovit motiv s vloenm ovlem na hlavicch vnitnch pilastr a j.)

svdo souvislostech s prac K. I. Dientzenhofera.

Dve zmnn prostorov organisace plynouc ze samhozkladu pdorysnho, zajm ns jistmi

souvislostmi s klternm kostelem v Dol. Roov (viz. Soup. IL, str. 61) a s kostelem $v. Jakuba v

erv. Kostelci (viz. Soup. XXXIV., str. 6), tedy stavbami pisuzovanmi pozdnmu obdob K. I.

Dientzenhofera, kromstarch prac tho mistra, nap. kostelem sv. Kateinyv Praze II. a j. (Old.

Stefan, Ottvslovnk naun nov doby II., sv. I, str. 124, 1932.) Npadn je pdorysn souvislost

prvs kostelem v Roov (1746-50) nap. v trav lodi,nronm okosen, kniti, a j. V pidvn

vnjch hmot nalzme optsouvislost s kostelem ervenokosteleckm (1744-54). Jsou-li vak oba

tyto kostely svm pdorysnm rozvrhem pevn hloubkovm typem vi sv podln ose, je na

stavb chvlenickho kostela mysln zdraznn pn pdorysn osy.

e jde ve chvlenickm kostele opravdu o spojitost s dlem K. I. Dientzenhofera, potvrzeno je dnes

pmm archivnm dokladem, t. j. knihou Pot kostelnch zdu svatho Martina biskupa, ve vsi

Chvalenicch" od r. 1716 1785, z archivu panstv hlavskho, kde v zpisech, odvolvajcch se na

Baubuch" kter zatm, stejn jako plny kostela, nebyl nalezen je pmo K. I. Dientzenhofer

jmenovn.

Potvrzuj nm tedy esky psan zznamy knihy Pot kostelnch" ast Dientzenhoferovu na stavb

a nejpravdpodobnji i jeho autorstv nvrhu.

Podle jednoho ze zznam, v nm se souasn mluv o spravovn varhannho stroje starho

kostela, tehdy jist uvanho, a o emeslnick prci na kostele budoucm, ji pipravovanm v roce

1747, lze do tohoto roku tak klsti nejpravdpodobnji vznik pln.

Byla-li stavba, alespo zhruba, jet za Dientzenhoferova dohledu dokonena, bude teba jet

pesnji zjistit. Tk se to hlavn zpadn ve, j se v sam vnj prav dotkly povrchov retue

empirov a mlad. Nejnovj oprava znovu otevela pvodn, pozdji zazdnzpadn okno ve.

Zmnn archivn data zaazuj farn kostel ve Chvlenicch mezi nejposlednj dla K. I.

Dientzenhofera, spolu s kostely v Peticch (1750-75) a v Patikch (1747-50). (Srov. Jind. mal,

Kostel

7/25/2019 Koreck - Chvlenice

3/3