Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti

7/29/2019 Kolektivizace venkova v eskoslovensku 1948-1960 a stedoevropsk souvislosti

1/12

282

Konec vesnickch uprO kolektivizaci, kulacch a likvidacivenkova. A tak o panu Stblovi,

poslednm obyvateli Rajdlova statku1

Adam Drda

Prochzme ruinami kdysi krsnho Rajdlova statku ve Vlknov.Je jaro 2006, stecha propadl, ze pukl, dvr zarst plevelem.Tady mla maminka zahrdku a tmhle byl oech, ukazuje ku-lak Bohuslav Rajdl na msto pln planch ke a kopiv a vytahu-

je jako potvrzen fotografie nkdy z tyictch let... Pak jdemevozovou cestou zadem k domu, Rajdl ns pestv vnmat, zanese najednou toit na mst. Tady byly pece kameny, na okrajch,takov velk, muml, to nkdo vytrhal a ukrad, njak svin.Milo Doleal bsnk a vysoinsk loklpatriot se sna udretnit hovoru: Ale jak to teda bylo, kdy vs vyhnali, kdy vm to sebra-li? Rajdl: No, vyhnali ns... komunisti... Ale ty kameny pece, tykameny tady byly jet ped tejdnem. Oni je vytrhali, furt kradoua nepestanou. U se z tch kamen skoro nevyhrabeme: ze statkunic nezbylo, ale Rajdl dm hld jak pes, vypad to, e je nad vc,e je vechno zl za nm, ale pokad kdy zjist, e nco zmizelo,teba pr kus deva z hromady za dvorem, je to nov rna, novzsah. Poslouchm ho a pemlm, jak peil lta, kdy mohl jenpihlet devastaci. Vejdeme do stodoly a na rch jsou rozve-n jaksi hadry. Oteven dvka do sklepa, na prahu miska a lce,pobl ohnit. Tady je pln domcnost, to se vm sem nkdonakvartroval, ne? pt se Milo. Jo, ekne Rajdl sue, njakej

Stblo! Pobav ns to a kulak na to trochu popuzen: Vn, za-bydlel se tady bezdomovec Stblo, tak jsem el na policii a ekli mi,e kdy tu nic patnho nedl, tak ho tu musm nechat! U se od-


2/12

283

sthoval. Statek Bohuslavu Rajdlovi vrtili v dezoltnm stavu napotku 90. let. Dostal zptky i polnosti. A jako nhradu za ukra-denou mechanizaci, nad, zvata a destky let buzerace a zkazobdrel rozhrkan traktor znaky Zetor, kter dnes uv pot,

co do oprav nacpal tisce korun. ije na okraji nedalek Lede nadSzavou, kde si u za totality sml koupit mal domek.

* * *

V eskch a moravskch vesnicch, lhostejno v jakm kraji, nara-zte dodnes na polorozpadl zbytky dom, jako je ten Rajdlv: jed-nou selsk dvorec, jindy venkovsk zmeek, rychta, mln. Kdysivstavn budova m pl stechy, popraskan stny, vytluen okna,stren klenby chlv. asto se v te nebo sousedn vsi rozkldoputn komplex bvalho JZD nebo Sttnho statku. Na dvo-rech, lemovanch podlouhlmi a te przdnmi kravny se povalu-

je odpad veho druhu, zbytky vlnitho plechu, reznouc vraky ze-mdlskch stroj, traktor a nkladnch automobil. Nikde ivdue, obas zvec mrtvola. Stavby obrstaj kopivy a bolevn-ky Je to jako pozstatky vlky, jako vnitrozemn pohrani. Dvadruhy nezamlench a pzranch pomnk. Vsledkem sociln-

ho inenrstv provozovanho pro noru 1948, nucen kolektiviza-ce venkova a tzv. rozkulaovn (oboj podle sovtskho vzoru) jezmar, zkaen ivoty, rozbit tradice a sociln i ekonomick vazby,zbouran vesnick spoleenstv.

V uplynulch patncti svobodnch letech se o likvidaci ven-kova prakticky nemluvilo a nepsalo existuje snad jedin vtodborn prce historika Karla Jecha Soumrak selskho stavu (vydal

ji stav pro soudob djiny v roce 2001); nedvno vyel post-kolektivizan thriller Jiho Hajka, romn Selsk baroko (Host,2005), plus rzn prezentovan drobnj prce nkolika mladchhistorik a novin. Na strnkch uebnic je tmatu vnovnonejv pr vt. V generaci od ptatyiceti n se veobecn v,e soukrom zemdlci byli nuceni vstupovat do drustev, e tammuseli pivst dobytek a odevzdat stroje, e byl zabavovn ma-

jetek kulakm vesnickm bohm. To je ale jen pl pravdy,kter konkrtn lidsk osudy sp zakrv, ne vystihuje. Kolekti-vizace a rozkulaovn pat k nejodpornjm zloinm komunis-

mu a pbhy kulak (zavranch, souzench v demonstranchprocesech, poslanch do lgr a nucen vysthovvanch s ce-lmi rodinami) jsou stejn hrzn jako pbhy vech vyhnanc,


3/12

284

kte ve 20. stolet putovali Evropou. Kdy se v esku diskutujeo vztahu spolenosti ke komunismu, dv se obvykle jako pkladpostnacistick Nmecko s dodatkem, e i tady mus vyrst dti,kter se budou ptt dd, co v 50. letech dlali, jak ili a jak sm-

leli. Rozkulaovn je v tomhle smru zsadn tma: brutln n-sil, kter nepchala okupan mocnost, o nm se ned kat, ebylo dsledkem druh svtov vlky, ani se ned tvrdit, e jdevhradn o zloin totalitnho apartu. Bez podlu soused by tonelo. ei echm, sousedi sousedm, nrod sob.

* * *

Dd Bohuslava Rajdla piel do Vlknova na zatku 19. stole-t. Rajdl nm o potku 50. let stolet nsledujcho vyprv: Bylivyhnni a vyvlastnni Rajdlovi, Blakovi, Mrkvikovi, Zadinovi...Vichni, kdo mli pes stodvacet mr, to je kolem tyiadvaceti ha...Vem to sebrali, jenom Zadina to dal dobrovoln, nic mu nezbva-lo, protoe u na statku neml kdo dlat a prodat to nemohl... My

jsme li jako prvn. Prost se objevili zmocnnci a estbk s auto-matem, dali nm dv hodiny na sthovn, nic na voze nesmlo btpikryt. Teba jsme mli v pytli pipraven slepice a krlky, ale ty

nm sebrali, od veho nechali jeden kus. Zstalo nm, co se velona vz. Sedlk Frantiek Kopeek je z vesnice Ploany u Jaro-mic nad Rokytnou. Pijel jsem za nm asi ped dvma lety, stli

jsme na nvsi ped (u zase) jeho domem, kde soukrom budujezemdlsk muzeum a Kopeek mi v pestvce bhem dlouhhorozhovoru ukazoval prel estncti statk: Bylo tu zlikvidovnoestnct rodin, z toho est lid se dostalo do blzince, dva se povsi-li, zbytek ml natrvalo zkaz pobytu v obci. Tragdie venkova. Te-ba tmhle kdy se dvte na ten dm napravo, tak si pamatuju, jakmajitel byl zavenej, dostal padest tisc pokuty, pt let kriminlua navdy zkaz pobytu v obci. Manelka tu s dvma dtmi zstala,krmila dobytek a piel pkaz, e nikoli za tden, ale do hodiny semus vysthovat. Mohla si vzt jen to, co unesla.

Od likvidace mstnch sedlk neuplynula a tak dlouh doba,nco pes padest let jet tu ij pamtnci, a dokonce i ti, kte sena tehdej perzekuci podleli. Dnes u nechtj o niem mluvit. Po-tkvaj Kopeka na nkupu, na pot, na ad, ale ani neklop oi.

Bsnk Zbynk Hejda vzpomn, jak vypadalo rozkulaovn v Hor-n Vsi (Vysoina): Bylo to drsn, asi jako vude jinde to znamen,e teba v jednom dom, kde se kalo U Neplech (ve skutenosti se


4/12

285

majitel jmenovali Parkanovi), dostali zprvu, e je budou vystho-vvat, dostali ji nkolik hodin pedtm, ne pijel nklak. Dovolili

jim naloit jen to, co se velo na auto a odsthovali je nkam k Paco-vu. Byl to jeden z ppad, kdy sedlk nepeil, vypil pak v konrn

njak jed a byl tedy bezprostedn ob rozkulaen.

* * *

Pedstavitel Komunistick strany eskoslovenska po vlcea dokonce i po norovm pevratu prohlaovali, e kolchozy u nsnebudou. Nebylo divu KS mla na venkov slabou podporu,navc sovtsk kolektivizace mla dsiv nsledky vetn hladomo-ru, o em se v eskoslovensku vdlo. Dne 21. bezna 1948 vakparlament vyhlsil zkon o pozemkov reform, kterm se zestt-ovala pda statkm s rozlohou nad 50 ha. Byla to u druh vlnaznrodnn pdy, prvn probhla hned roku 1945. Nov vyvlastnnse oficiln zdvodovalo potebou poslit sttn sektor a souasnrozdat pdu bezzemkm, aby se jim lpe dailo. Ve skutenosti loo klasickou rudou taktiku nov dritel pdy se mli stt a vt-inou tak stali komunistickmi oporami na vsch. Gottwaldovastrana vychzela z jasn premisy: kdo m pod kontrolou potravi-

ny, ovld obyvatelstvo. Totalitn stt mus z definice kontrolovatvechny sloky spolenosti zemdlci byli pli sobstan, plinezvisl. KS zhy vyhlsila zizovn nikoli kolchoz, ale zem-dlskch drustev (23. nora 1949 pijal parlament pslun z-kon). I v tom byl trik: drustva v eskoslovensku existovala i dv,ovem prvn i prakticky znamenala nco zcela jinho ne v komu-nistickm pojet, lid v nich pochopiteln spolupracovali z rznchdvod dobrovoln sttn moc, kter se rozhodla zdit obdobukolchoz, zneuila znm a dvryhodn esk pojem. Mly exis-tovat tyi typy JZD, ale na konci roku 1949 bylo v zemi jen 2 039drustev vesms tzv. prvnho typu tedy tch, v nich rolnci pouzeve vzjemn pomoci obdlvali pole, ale meze zstaly zachovny,stejn jako soukrom chov dobytka a majetek. Roku 1950 bylo tedyvyhleno povinn prohlouben spolenho vlastnictv a to use na venkov setkalo se znanm odporem.

KS tedy zaala s terorem. Nejdv to byly drsn pesvdova-c metody, jimi soukrom zemdlce nutila ke vstupu do dru-

stev. Stt rolnkm diktoval tvrd odvody, bral jim dobrou pdua vymoval ji za kamenitou, odebral jim blzk pole a pidlovalnaopak vzdlen, aby zvil jejich dinu. Mezi menmi rolnky


5/12

286

a tzv. kulaky je ale teba dlat rozdl. Zatmco ty prvn komunistic-k moc nutila ke vstupu do drustva, ty druh se rozhodla zniit,aby zlomila vesnick odpor a taky pro vstrahu. Vt sedlci,pokud je pijali do drustva, byli nakonec vlastn rdi, protoe to

pro n byla jist nadje, e je nevysthuj z domov. Take ti, kdobyli vbec schopni vzdorovat zdrustevovn, byli sp mal cha-lupnci. V Horn Vsi jich bylo, pokud si dobe pamatuju, osm

jednm z nich byl mj strc, kter to vydrel deset let, ale nakonecho do drustva dotlaili. A myslm, e i tch zbvajcch sedm,vzpomn Zbynk Hejda. JZD mla od potku vn hospod-sk problmy, u jenom proto, e je vedli lid, kte byli do funkcdosazeni partaj a se sprvou velkch statk nemli zkuenosti.ivotn rove na vsch zaala klesat, stagnoval rozvoj mechani-zace, vrazn, a o dv tetiny, klesl poet emeslnk potebnchv zemdlstv. Apart KS musel najt pinu nespch: nael

ji v zkodnictv kulak neboli venkovskch boh a dalch ne-ptel socialistickho vvoje.

* * *

V roce 1950 vstoupil tak v platnost nov trestn zkon a od t

chvle dostvaly pslun krajsk a okresn vbory KS tajn in-strukce, jak ho smrem ke kulakm uplatovat. Vznikly trestn ko-mise, je mly rozhodovat zejmna o trestech odnt svobody, kte-r budou vykonvny v tborech nucen prce. Sttn bezpenostzhy spustila akci K, jejm clem bylo vysdlen nepohodlnchrodin. Za vesnickho bohe byl oznaen kad, kdo vlastnil vcene dvacet, pozdji patnct i mn ha pdy. V prvn ad se StBvypodvala s tmi sedlky, kte mli v obcch jako zkuen hos-podi vliv a respekt a jich si lid vili teba za statenost, proje -venou bhem okupace. Komunistick apart vypracoval a provedlprovokan operace, jako byla napklad akce Kluky v nkolikaobcch v Podbezdz zkonstruovaly orgny StB dajnou protisttnskupinu sedlk, kte mli psobit ve spojen se zahranin emigra-c a pipravovat protisttn spiknut. lenov skupiny pak dostalivysok tresty, rodiny byly vysthovny. Podobn lze v souvislostiz rozkulaovnm zmnit proslul Babice Sttn bezpenost zin-scenovan proces s dajnmi vrahy funkcion Nrodnho v-

boru v Babicch u Moravskch Budjovic. K hlavnm obvinnmpatili kulaci Antonn Mityska, Antonn Plichta, Drahoslav Nmeca Antonn krdla. Ppad zashl vechny zsadn selsk rody, oso-


6/12

287

by, kter kladly odpor kolektivizaci, a tak crkev, kter vytvelapodhoub odporu.

Venkovt bohi (ve skutenosti vtinou obyejn stedn ze-mdlci) mli bt podle pokyn sttn moci zlikvidovni, to zna-men postaveni pod kuratelu, pot sten okradeni a nakonec povykonstruovanm soudu astji rozhodnut komise pln okra-deni, v drtiv vtin zateni a demonstrativn vyhnni. Mui li dovzen a eny s dtmi byly odvezeny na prci do vzdlench mst.Sedlk Frantiek Kopeek z Ploan vzpomn, jak ztah na ku-laky postihl jeho rodinu. Mla, paradoxn, mrnj osud: Nepila likvidace naeho domu, tak jsem s otcem byl u spolumajite-lem. Mli jsme 29 ha. Likvidace probhala est let, est let ns trali.

Odebrali nm vechno, co jsme vyprodukovali a nebylo z eho t.Kdyby v Ploanech nebylo pr dobrch lid, umeli jsme hlady.Na konci nm nezstalo nic, vysthovali ns do jedn mstnosti.

Dobov fotografie z vysthovnrodiny afakovch z Ktnovana potku 50. let. (Nrodnzemdlsk muzeum)


7/12

288

Mohli jsme se jen dvat na nien statku. Aspo toho bychom z-stali ueteni, kdyby ns vyhnali.Bohuslav Rajdl z Vlknova bylu v roce 1949 posln do Jchymovskch dol jako zrdn ivel.Propustili ho pedasn kvli tk loutence a tak si pamatuje

postupn narstajc tlak na rodinu, i to, e podmnky, kter komu-nistick reim sedlkm diktoval, byly postaveny tak, aby je sedl-ci nedokzali splnit: My jsme mli krvy vysoko bez, byl ledena oni pikazovali: dodvejte mlko! Ale jak jsme mli dodvat, kdyse krvy mly co nejdv otelit a mlko by bylo a v ervnu nebov z? Jinak jsme mli dodvky splnn, ale to bylo jedno, oni psalinedodvka vajec, i kdy to nebyla pravda... Okresn soud svolalschzi do Letiny a otec tam el, tak ho hned na t schzi odsoudilia sebrali, el do kriminlu, dostal osmnct msc... Dl jsme mu-seli dobytek krmit, pak jednou pijeli a ekli, e v pondl budemenakldat, na naloen jsme dostali dv hodiny a konec. Pitom na tonemli nrok, protoe statek patil nkolika majitelm. Jim to bylo

jedno, ortel znl vysthovat z ledeskho okresu, nvrat nedouc.Tak jsme jeli do Lunkova ke Slanmu.

* * *

Komunistick smrnice, tkajc se kulak, pipomnaj nacis-tickou protiidovskou politiku: lhostejn jazyk, bezcitn e tota-litnho politickho zjmu, za n se teror u ani neskrv. Jedenz pklad tajn pokyn ministra vnitra z 8. kvtna 1953: Je nutnomti na zeteli, e kad soudn proces proti kulakovi je procesempolitickm. Ke zdrnmu splnn elu trestnho sthn potebujeproto politickou ppravu asto ve vt me ne vlastn pesdle-n Nen dvodu, aby se trestn iny kulaka tajily a do vynese-n rozsudku. Naopak je nutno o nich veejn hovoit a spojovat jes minulost kulaka jako vykoisovatele, vesnickho upra, vyloe-nho neptele drobnch a stednch rolnk. Tato politick ppra-va je nejdleitjm pedpokladem pro spn proveden akce.Na jinm mst se pe: Je teba mti na zeteli t tu skutenost,e kulak a jeho rodinn pslunci zbavenm jejich hospodsk z-kladny a pemstnm na sttn statek nebo do jinho zamstnnnepestanou bt nepteli lidov demokratickho zzen, ale e na-opak jejich nenvist k souasnmu reimu jet mnohdy vzroste.

Proto je nutno tmto lidem na jejich novch pracovitch vnovatzvenou pozornost, psobiti na n dobrmi pevchovnmi pro-stedky a vytveti zejmna pro star osoby, jejich pevchova je


8/12

289

velmi obtn, takov pracovn prosted, aby byly pinejmenmneutralizovny a se svm postavenm se postupn smiovaly. Zv-enou pi bude teba vnovati dtem pemstnch kulackch ro-din a zbavovat je vchovou ve kole a v mldenickch kolektivech

kodlivho vlivu rodi. Bohuslav Rajdl si na tyto praktiky vzpo-mn: Po vysdlen jsem v Lunkov jezdil s koma a s traktorem,byl jsem po tk loutence a ml jsem od lkae zakzno dlat ja-koukoli namhavou prci. Mj nadzen byl jist Boubn, a ten miekl pojte, budete nakldat obil. J na to, e jsem vn nemocn.Vythl pistoli, namil j na m, tak jsem el.

Rodiny vysthovanch kulak dostvaly zpravidla k ubytovndepresivn a k bydlen nedostaujc msta. Josef enek, jeho rodhospoda u 400 let ve Velkch Plepech u Prahy, vyprvl, jak

jeho rodie sthovali z rodnho statku tehdy mu bylo 9 let. Ro-dina musela t v kamennm chlv, kde v zim stny pokrvala ji-novatka. Rodie od dt dlila deka, zaven pod klenbou. Kulacidostali nadekretovno, kde mohou pobvat i nzk mzdy, za ktersmli pracovat. V propagand se pak taen proti nim odrelo tak,e ze sedlk byli vyrbni zloinci. Nesplniteln dvky a nedo-statek potravin petvoil dobov propagan film v podvodnictvnejhorho kalibru. A jaksi mimochodem se vnucovalo jako samo-

zejmost, e pimenm trestem za ern chov prasat je vzen.V pseudodokumentu, kter o kolektivizaci natoily reisrsk le-gendy Vojtch Jasn a Karel Kachya, zazn: Hradil choval prasa-ta naerno.... V kadm ppad to stailo, aby byl Hradil posazenna chvli do chldku. O jeho pole a dobytek se star drustvo, kterdostalo jeho statek do nrodn sprvy.

* * *

Zoufalstv, pivdjc k sebevradm, nebylo bhem rozkulao-vn vjimen. Bratrnek mho otce, sedlk, u to nemohl vydreta tak se obsil. Teta ho nala, pila k nm, j tam el s otcem, otecho nadzdvihnul a j ho odzl. Pak jsem el na vojnu a tam jsem za-al blznit, ve snu jsem vidl toho obenho. dal jsem o pomoc,ale nikoho to nezajmalo, k Frantiek Kopeek. K 19. srpnu 1953bylo konfiskovno a 2 000 kulackch usedlost a souasn dolo podle hlen z ministerstva vnitra na V KS k pesdlen pi-

blin stejnho potu kulackch rodin. Na internetovch strnkchwww.totalita.cz je mon najt seznamy vysthovanch rod. Jennamtkou: kraj Prask 219 rodin, kraj Pardubick 168 rodin, kraj


9/12

290

Jihlavsk 207 rodin Okrdn a vysthovvn provzel nesmy-sln teror, jeho jedinm clem bylo zpsobit bolest. Dcera kulakaz Chvojence Vclava Nebesk vzpomn: Moji rodie... nesplnilipovinn dodvky do Vnoc 1949. Na tdr den se k nm dostavila

jaksi komise z ONV... a ukzala rodim ppis o nutnosti odpojitpvod elektrickho proudu... Nae hospodstv bylo na elektric-km proudu zvisl. Vnoce jsme tedy strvili pi svkch, ale bylo

jasn, e na druh den se mus nco stt, aby zvata netrpla. NaBo hod vnon obecn rozhlas oznmil uvalen nrodn sprvyna nae hospodstv... Na tpna byl otec odvezen autem tajnbezpenosti...

Kdo byli lid, kte se v jednotlivch obcch na rozkulaovna rozbit tradinch venkovskch vazeb pmo podleli, prosazovali

je, pomhali je provdt? Jak u bylo eeno, sten lo o chalup-nky, kte zskali pdu dky pozemkovm reformm. Sedlk Kope-ek z Ploan ale k, e mezi horlivmi vyvlastovai a nhlmistoupenci komunistickch idej bylo i hodn tch, kdo mli mslona hlav z doby nacistick okupace. Bsnk Zbynk Hejda zase sesmutkem vzpomn, e v Horn Vsi a okol se na kolektivizaci pod-leli sousedi vysthovvanch: Bylo to udlno dost ikovn tak,e ti, kdo to cel spskali a organizovali, podle veho nejsou nikde

podepsan. Oni dohnali vtinou sousedy k tomu, aby napsali nja-k drtiv posudek na kulaka, kter potom slouil k vysthovn. Vse o nkolika lidech, kte se na tom podleli, vdycky to byli souse-di... U Bohuslava Rajdla z Vlknova byl taky hlavnm protivnkemsoused funkcion KS, kter bydlel v protjm dom. Pot, cobyla pijata prvn opaten proti statkm, si proboural dvee vezdi svho domu smrem k Rajdlov usedlosti a pak si od Rajdlodnel, co zrovna poteboval. Nali se i lid, kte s vysdlovanmia oebraovanmi sedlky projevovali veejn solidaritu, ale nebylo

jich moc. V jedn z vysoinskch vs zkonfiskovaly ady majeteksedlku Hlouchovi, kter byl uvznn, a vzpt mla bt vystho-vna jeho ena a nkolik dt. Venkovsk eny spontnn sepsalypetici, v n daly, aby se od vysthovn upustilo. Zaslaly ji man-elce prezidenta republiky, ale vc skonila opt v rukou StB...

* * *

Akce K se evidenn uzavrala v roce 1953, ale neskonilo n-sil, pchan po cel zemi na selskm stavu. Na Slovensku bylo od1. ervence 1954 do 31. srpna 1955 trestn sthno 4 641 rolnk. V roce


10/12

291

1956 prohlsil prezident Antonn Novotn, e u ns stle jet zbvjedin vykoisovatelsk tda kulactvo, ale ta e je nyn zbavenamonosti kodit. Komunistick stran se v rozhodujc me podai-lo, co sledovala: rozbila vesnick spoleenstv, esk obce se prom-

nily a zaaly t zcela jinm ivotem ne ped norem 1948. Pisplak tomu i dal opaten vedle taen proti crkvi i likvidace ivnost-nk a soukromnk nebo znien nejrznjch spolk. Dleit jev tomto ohledu samozejm i povlen zkaz agrrn strany.

Na Vysoin jsou dodnes vidt zaven bval hospody bylysnad v kad vesnici, i v tch, kter mly sotva pr destek obyvatel.

Jako msto spoleenskho ivota peily destky z nich maximlndo zatku 60. let. Sttn bezpenosti a adm to vechno ale ne-stailo, kulaci byli i nadle povaovni za nebezpe a dom sea do poloviny 60. let nesmli vrtit, jinak riskovali postih. Jak kFrantiek Kopeek, krutost nkdy nabvala absurdnch rozmr:Smtkovi, vysthovan sedlci, dostali zkaz vstupu do Ploan.Kdy pak po letech pan Smtk leel v nemocnici a ctil, e u budekonec, podal doktora, aby se sml podvat na svou zahradu takho dovezli sanitkou na kraj obce, podval se zdlky a umel... Jehosyn Milan piel, abychom dali otci na rakev hlnu z jejich zahra-dy, li jsme tedy po tm, o plnoci, protoe to nikdo nesml vidt.

Kdy byl vysthovn Vilm Matouek, zstala tu jeho maminka,mla sto tyicet korun dchodu. Umela, on j el na poheb, aleporuil tm zkaz vstupu. Tak ho zaveli a dostal dva tisce pokuty.Podobn je i vzpomnka Zbyka Hejdy vzpomnka na kulaka,kter si koncem 50. let myslel, e to nejhor u je pry, vrtil se doHorn Vsi, ale ady zjistily, e m minimln dchod. Na penzivak vesnick upr neml nrok piel o ni a doil jako ebrk.

* * *

Pokud lo o perzekuci jednou ocejchovanch lid, projevovalreim a neuvitelnou vytrvalost. Syn Frantika Kopeka, sedl-ka a kulaka z Ploan, dostal v 80. letech nabdku, e me dlatv jihlavsk dln mistra ovem s podmnkou, e vstoup do stra-ny. Pijel se poradit s rodii a ti mu ekli, e jsou rozhodn proti.Ani synovi se mylenka, e bude nosit rudou knku, pli neza-mlouvala, odjdl nicmn z Ploan ponkud otrven, e bude

muset vc eit a vysvtlovat. Za ti nedle pijel znovu a sdloval:Do strany jsem nevstoupil, ale stejn by mi to nepomohlo. Pro?Psal se rok 1985 a na mladho Kopeka piel z Jaromic posu-


11/12

292

dek, upozorujc, e je vnuk a syn kulak. Ppad nen ojedinl kdy lo o tdnho neptele, zachovvali kdrovci a initel n-rodnch vbor pkladnou bdlost. Zbynk Hejda vzpomn na

jinou udlost z 80. let, kter s kolektivizac souvisela a hlavn

na to, jak byl zden, e jeho soused ji povauj vyvlastovnmajetku za zcela normln a dn postup. V Horn Vsi se poda-ilo zplundrovat jeden z ukradench statk, nakonec musel btzbourn a na jeho mst se zaaly stavt domky. Pot byla v tom,e vyvlastnn v 50. letech neprobhlo dsledn a zjistilo se, est pozemk edn stle pat jedn en z rodiny bvalch ma-

jitel statku. Tehdy u reim dbal na to, aby vci byly z formln-ho hlediska v podku, tak se za tou pan vypravili, aby pozemkypepsala nebo za njakou nzkou odhadn cenu prodala. Ona toodmtala a vesnic pak el jeden hlas: Tak jakpak s tm cirty, tak seto vyvlastn a je to! V jistm ohledu je to dokonn zkzy, vrcholnokamik totalitnho zzen, chvle, kdy u obyvatelstvo nemus btpevychovvno a donucovno, nebo samo dobe v, co je tebaudlat, jak se k t kter vci postavit...

* * *

Jsme v hlavn mstnosti Rajdlova statku. Je przdn, okna vytlu-en a rozlman, na zemi vyhnil prkna, v kout jet stoj kach-lov kamna. To si pamatuju, jak tady maminka vaila, ekne Bo-huslav Rajdl a ukazuje: Tmhle visel k, tady byla postel, tady senarodil bratr.... Za komunismu se v dom stdali njemnci, kolik

jich bylo, u nev. Ptme se, co bude se statkem dlat. Pokr ra-meny: Co mu? Byl tu zednk a nejlep by pr bylo to cel strh-nout. To by stlo jen asi pl milinu. Nemm ani na to, kde bychvzal na opravu? Pan Rajdl, kter by asi dm stejn nikdy strhnoutnenechal, me znik jen zpomalovat. A tak bojuje pedem pro-hranou bitvu, obas nkam pipevn kus plechu, aby nezatkaloproudem, obas zadl okno papundeklem. Kdy z Vlknova od-

jdme a chceme ho vzt do Lede, pemluv ns, abychom jetzajeli za starostou, protoe z vozov cesty nkdo ukradl kamenya to se pece mus vyetit, mus se zjednat nprava. Zastavujemeu njakho domku na kraji obce, pichz pn v maskch, zst-vme v aut a dvme se, jak mu Rajdl cosi vniv vysvtluje. Star

mu, kter chce najt utrky, vytrhan z cesty u rozpadlho bar-ku... Starosta se na ns jednou dvakrt podv a vsadil bych se, ens m vechny ti za magory. Tak pr nev, kdo to vzal, ale zkus


12/12

293

to zjistit, ekne kulak s marnou nadj. Jedeme pak od Vlknovatypickou vysoinskou alej a proti nm si to rzuje postava, v kadruce igelitku. Rajdl zahlahol: Zastavit, to je Stblo! Zabrzdm,sthnu okno a poslouchm dal rozhovor o ukradench kame-

nech. Ani pan Stblo nic nev. U ve vlknovskm sklep nebydl,dostal byt. Oznm nm to, s trochou studu a zrove s hrdost, jevidt, e se nmi nechce bavit. Zvedne z asfaltu taky a rzuje pry.Posledn obyvatel Rajdlovy usedlosti.

1 Zvukov podoba poadu o likvidaci selskho stavu v eskoslovensku(z cyklu Pbhy 20. stolet) je dostupn na CD, kter je soust tto pub-likace.

Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti

Documents

Transcript of Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti