PRAVLAST A EXPANZE KELTŮ

Nejstarší obyvatelé naší země, které známe jménem, byli Keltové. Jejich pravlastí ve starší době železné, v tzv. halštatu, bylo území ležící v dnešní východní Francii, jihozápadním Německu, Švýcarsku, ale i v České republice a sousedním Rakousku

V následujících staletích se území keltských kmenů rozšiřovalo západním i východním směrem až do doby, kdy narazili na konkurenční expanzi Římanů a Germánů a byli

postupně zatlačeni do severozápadní Evropy – dnešní Bretaně, Irska a Skotska.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Keltov%C3%A9

Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a římské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

PRAVLAST A EXPANZE KELTŮ

Od 4. století př.n.l. žil na dnešním území Čech keltský kmen BÓJŮ = tzv. „Strašliví“ (odtud latinský název naší země BOHEMIA). Na Moravě žil kmen VOLKŮ – TEKTOSÁGŮ.

OBYDLÍ KELTŮ

Keltové bydleli ve vesnicích nebo osamocených dvorcích. Rozvoj řemesel a obchodu vyústil v budování řemeslných a obchodních center –

HRADISEK (OPPID), která byla současně i středisky správními a náboženskými.

http://www.museumwales.ac.uk/en/stfagans/buildings/celtic_village/?image=16974http://historum.com/ancient-history/43739-gaul-so-primitive-caesar-said.html

OBYDLÍ KELTŮ – OPPIDA - HRADIŠTĚ

Keltové vybírali pro svá oppida vyvýšená místa, kde by se mohli dobře bránit proti případným útokům z okolí. Takovým příkladem je bývalé oppidum na návrší Hradiště

blízko obce Stradonice.

http://www.claudiocrow.com.br/celtas-origenssobrevivencia.htmhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IMG_0101_Stradonice1am.jpg

OBYDLÍ KELTŮ – OPPIDA - HRADIŠTĚ

Oppida byla obehnána vysokými hradbami, které sahaly až do výšky 6 metrů. Brány hradiště byly chráněny obrannými věžemi. Někdy byl prostor před bránou záměrně zúžen

– tzv. klešťová brána – aby mohli obránci snadněji z více míst napadat vetřelce.

http://www.digital-archaeology.com

http://naucnestezky.kr-stredocesky.cz/stezka/hradiste_zavist.html

https://erog1.wikispaces.com/Technique+and+Resources

OBYDLÍ KELTŮ – OPPIDA - HRADIŠTĚ

Velké řeky - Vltava, Labe,

Morava a Odra - byly dopravními

tepnami, po kterých se

přepravovalo zboží a suroviny ze vzdálených končin. Naším územím vedla

starobylá Jantarová

cesta, která spojovala oblasti Baltského moře

se zeměmi u moře

Středozemního a Černého.

http://bcs.fltr.ucl.ac.be/fe/11/GAUL/Gaule1.htm

Významná keltská hradiště ležela u velkých řek, které byly obchodními tepnami už v pravěku.

OBYDLÍ KELTŮ – OPPIDA - HRADIŠTĚ

Mapa zachycuje významná keltská střediska i na našem území. V Čechách to jsouZáhořice, Stradonice, Závist u Prahy, Hrazany, Nevězice, Třísov, České Lhotice.

Na Moravě leží Staré Hradisko a Hostýn.

Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltská oppida - http://www.oppida.org/#

OBYDLÍ KELTŮ – různé typy staveb

http://images2.wikia.nocookie.net

http://www.court-jus.com/index.php?mod=projects&act=view&id=26

http://gabray31.over-blog.comhttp://gabray31.over-blog.com

Úkol: Jdi na virtuální procházku keltskou vesnicí – http://com.cg63.fr/com/corent/

OBYDLÍ KELTŮ – detaily staveb

http://gabray31.over-blog.com

http://gabray31.over-blog.com http://gabray31.over-blog.com

OBYDLÍ KELTŮ – interiér

http://1jour1actu.com/wp-content/uploads/maison-gaulois.jpg

http://sacredlands.org/Dragonvale/WorldTree/ http://www.bgfl.bridgend.gov.uk http://com.cg63.fr/com/corent/

OBYDLÍ KELTŮ – interiér

http://www.ec-epiais-rhus.ac-versailles.fr/cycle3/documents/histoire/Antiquite/paysans-artisans.htm

OBYDLÍ KELTŮ – Morava

Z Moravy známe na 400 keltských sídlišť, jejichž výzkumy umožňují poznat způsob života starých Keltů.

Základním typem obydlí byla částečně zahloubená obdélníková stavba o rozměrech zhruba 3x5 metrů se sedlovou střechou nesenou většinou dvěma kůly na podélné ose

stavby. Domy byly budovány ze dřeva dokonalými tesařskými nástroji za použití četných stavebních kování. http://www.mojebrno.wz.cz/inka--morava-keltove.html

http://www.mojebrno.wz.cz/inka--morava-keltove-obydli.jpg

http://brno.idnes.cz

http://bacrie.cestovatel.cz/isarno/

• Bednaříková, J. a kol.: Dějepis – Pravěk a starověk, Nová škola, Brno 2007

• Čižmářová, J. a kol.: Pravěk Moravy, MZM, Brno 1996

• Bauerová, A.: Zlatý věk země Bójů, Čsl. Spisovatel, Praha 1988