UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

Katedra muzikologie

POSTOJE VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ K ROCKOVÉ

HUDBĚ DRUHÉ POLOVINY 60. LET

University students‘ attitude to rock music of the second half of

the 1960s

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Barbora Valová

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

Olomouc 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postoje vysokoškolských studentů

k rockové hudbě druhé poloviny 60. let vypracovala samostatně za použití v práci

uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita

k získání jiného nebo stejného titulu.

Datum .....................................................

podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Doc. PhDr. Lence

Křupkové, PhD. za cenné rady, vstřícnost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.

Obsah

Úvod .................................................................................................................................. 6

1. Dosavadní stav bádání .............................................................................................. 8

2. Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se populární hudbou ............ 10

3. Charakteristika zvoleného hudebního období ......................................................... 17

3.1 Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě – nástin tehdejší

situace a tendencí v rocku ........................................................................................... 17

3.1.1 Blues rock ...................................................................................................... 19

3.1.2 Psychedelický rock ........................................................................................ 21

3.1.3 Folk rock ........................................................................................................ 22

3.1.4 Hard rock ....................................................................................................... 23

3.1.5 Progresivní rock/Art rock .............................................................................. 24

3.1.6 Jazz rock ........................................................................................................ 26

3.1.7 Country rock .................................................................................................. 27

4. Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let do Československa . 28

4.1. Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa ......................... 28

5. Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských studentů k angloamerické

rockové hudbě druhé poloviny 60. let ............................................................................ 33

5.1 Formulace cílů výzkumu ...................................................................................... 33

5.2 Stanovení hypotéz ................................................................................................. 34

5.3 Metody .................................................................................................................. 35

5.4 Vzorek ................................................................................................................... 36

5.5 Formulace dotazníku ............................................................................................. 36

5.6 Výsledky a interpretace dat ................................................................................... 38

5.6.1 Třídění prvního stupně ................................................................................... 38

5.6.2 Třídění druhého stupně .................................................................................. 62

Závěr ............................................................................................................................... 83

Shrnutí ............................................................................................................................. 87

Summary ......................................................................................................................... 88

Zusammenfassung .......................................................................................................... 89

Seznam zdrojů a literatury .............................................................................................. 90

Seznam grafů .................................................................................................................. 95

Seznam tabulek ............................................................................................................... 97

Přílohy ............................................................................................................................. 98

Anotace ......................................................................................................................... 104

6

Úvod

Druhá polovina 60. let 20. století je pozoruhodným obdobím v dějinách populární

hudby a to především té rockové. Hlavně v angloamerickém prostředí 60. léta představují

dobu, kdy se mládež osvobozovala a jasně distancovala od konzumního života generace

svých rodičů, je to období otevření se jiným kulturám, zvláště východním filozofiím.

Zrodilo se hnutí hippies s novými přístupy k životu, s benevolentním postojem k drogám

a k sexuální revoluci. Docházelo k stírání rozdílů mezi rasami. Typickým bylo hlásání

pacifismu v době, kdy bujela válka ve Vietnamu a svět byl pomyslně rozdělen studenou

válkou mezi USA a SSSR. Lidstvo dobývalo vesmír a člověk poprvé vystoupil na Měsíci.

A takto by bylo možné ve výčtu specifik té doby pokračovat ještě mnohem déle. To vše,

co bylo jmenováno, se odráželo v hudbě mladé generace a bylo jí zároveň neoddělitelně

prostoupeno. Tou byla rocková hudba. V druhé polovině 60. let docházelo k její proměně,

na rozdíl od jednodušších rock’n’rollových písní byly mnohdy s ambicí posunout se

k vyššímu umění vytvářeny složitější kompozice, do nichž často pronikaly prvky z jiných

hudebních žánrů a stylů. Rocková hudba se kromě toho stala ideovým poselstvím, jejímž

prostřednictvím se její tvůrci chtěli vyjádřit ke společenskému či politickému dění té

doby. Rock nabývá svého typického soundu, jehož základem se stává elektricky zesílená

instrumentace opírající se o hru elektrické kytary, baskytary, výraznou rytmickou složku,

klávesové nástroje včetně prvních syntezátorů nebo třeba studiové zvukové experimenty.

Do dnešních dnů jsou jména představitelů rocku druhé poloviny 60. let všeobecně silně

v povědomí – The Beatles, The Rolling Stones, Jimi Hendrix, Janis Joplin, The Doors,

Led Zeppelin, Pink Floyd nebo The Who. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit, jestli

a do jaké míry dnešní mladí lidé, konkrétně vysokoškolští studenti, hudbu tohoto období,

která v mnohém ovlivnila další vývoj rockové hudby, stále znají, zda se v této hudbě

orientují a případně jaké postoje k ní zaujímají.

Má práce bude rozdělena na část historickou a část empirickou. V části historické

je mým cílem popsat dosavadní stav bádání k danému tématu, dále se budu zabývat

vybranými hudebně sociologickými výzkumy dotýkajícími se populární hudby, které

proběhly na našem území. Poté ve zkratce nastíním, co se v druhé polovině 60. let

20. století dělo na angloamerické rockové scéně, a následně se pokusím přiblížit, jakým

způsobem se dostávala tato hudba v dané době do Československa. V části empirické se

7

budu věnovat hlavní náplni své práce, tedy empirickému výzkumu, jehož prostřednictvím

se budu snažit zjistit, zdali si je dnešní mladá generace, u které se dosud předpokládá

obliba rockové hudby obecně, vědoma této pro rock přelomové doby a zda tuto hudbu

stále vyhledává a oceňuje, nebo naopak je nyní v této generaci již víceméně zapomenuta.

Ve svém průzkumu se budu snažit rovněž najít spojení mezi vztahem k této hudbě

a některými dalšími aspekty, jako jsou zájmy studentů, jejich postoje ke světu, k hudbě,

hudební činnosti a obecně ke kultuře.

8

1. Dosavadní stav bádání

Samostatný výzkum postojů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.

let u nás nikdy neproběhl. Většina průzkumů hudebně sociologických či výzkumů

hudebních preferencí se obvykle ptá na rockovou hudbu obecně bez nějaké bližší

specifikace, případně ji dělí jen na několik základních subžánrů (punk rock, heavy metal).

Pouze v několika málo případech je možné nalézt kategorii, která se váže přímo k etapě

z dějin rockové hudby, jíž se v této práci zabývám. Například Jaroslav Kasan sice do

svého Výzkumu hudebnosti 19901 včlenil hudební ukázku vztahující se k zjištění postojů

k rockové hudbě 60. let, avšak jednalo se, stejně jako ve všech ostatních případech

v tomto výzkumu, o ukázku českou. Mikuláš Bek pak zařadil do výzkumu preferencí

populace v roce 20012 jako jeden z 21 hudebních žánrů a stylů rock 60. let. Sice není

tento pojem omezen jen na angloamerickou oblast a zároveň není určen zhruba druhou

polovinou 60. let, je však ze všech výzkumů, které jsem měla možnost projít, nejblíže

tomu, co se pokouším zkoumat. Rock 60. let v Bekově výzkumu, co se týče obliby,

skončil celkově na čtvrtém místě. Ve všech věkových kategoriích byl hodnocen vysoce

nadprůměrně, nejlépe pak ve věkové skupině 40 až 49 let, mladí lidé do 24 let pak zvolili

tento typ hudby jako svůj pátý nejpreferovanější. V souvislosti se vzděláním byl pak rock

60. let nejvíce preferován mezi respondenty s ukončenou střední školou s maturitou

a dotazovanými se vzděláním vysokoškolským, kde v obou případech skončil na druhém

místě podle oblíbenosti.

Na použité kategorie hudebních žánrů a stylů z Bekova výzkumu navázala při

zjišťování hudebních preferencí středoškolských studentů Jihomoravského kraje ve své

bakalářské práci Lucie Šumberová v roce 2009.3 Rock 60. let v tomto případě

představoval pátý nejpreferovanější z daných 21 hudebních směrů. V oblibě tuto hudbu

mělo více než 51% gymnaziálních studentů, oproti pouhým 12% studentů z odborných

učilišť. Autorka rovněž vložila jednotlivé hudební směry do souvislosti s hudební činností

1 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1991. 2 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. 3 ŠUMBEROVÁ, Lucie. Hudební preference současných stredoškolských studentů v Jihomoravském kraji [online]. Brno, 2009 [cit. 2016-04-24]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta. Vedoucí prace Judita Kučerova Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/189998/pedf_b/>.

9

respondentů. Rock 60. let rádo poslouchá 41,2% těch, kteří se hudebním aktivitám věnují,

mezi aktivními hudebníky toto procento představuje šestou příčku v žebříčku obliby.

10

2. Vybrané hudebně sociologické výzkumy zabývající se

populární hudbou

V této kapitole se zaměřím na některé u nás proběhlé hudebně sociologické

výzkumy. Většinu z nich budou představovat rozsáhlé průzkumy hudebních preferencí

a hudebního chování populace. Z nich se pak pokusím vybrat některá důležitá data

týkající se zejména populární hudby.

Jako první u nás provedli výzkumy velmi rozsáhlého typu Vladimír Karbusický

a Jaroslav Kasan v 60. letech minulého století. Za cíl si kladli zjistit, jaká je hudebnost

české populace (tedy hudební vzdělání, hra na nástroj, návštěvnost koncertů a podobně),

včetně preference jednotlivých typů hudby. Zahrnuli do těchto průzkumů v té době

důležitou novinku – využili zvukového dotazníku a otevřeli si tak možnost zkoumat

okamžité reakce respondentů na vybrané hudební ukázky. Tuto metodu výzkumníci

zvolili především proto, aby zamezili riziku, že si respondenti nedokáží pod pouhým

názvem žánru nic představit. Vlastní výzkumy, které probíhaly v domácnostech

zkoumaných osob, financovalo a zajistilo studijní oddělení Československého rozhlasu

v Praze. Výběr vzorku prvního výzkumu z roku 19634 se řídil typem osídlení. Zvolenou

metodou bylo řízené interview, na základě vyjádření respondentů průzkumový pracovník

zaznamenal odpovědi do vytištěného dotazníku. Kromě hodnocení hudebních ukázek

respondenti uváděli také údaje o svých hudebních aktivitách, zdali hrají na hudební

nástroj, popřípadě jaký, zdali působí v souboru a jestli chodívají tancovat. Další otázky

se týkaly přehrávání gramofonových desek, vytváření magnetofonových nahrávek,

poslechu Československého rozhlasu, případně denní doby jeho poslechu a oblíbených

rozhlasových pořadů. Dotazy směřovaly také na poslech hudebních pořadů zahraničních

stanic, sledování programů v televizi, návštěvnost divadelních představení, estrád

a koncertů. Autory rovněž zajímalo, zda měla na oblíbené žánry respondentů vliv škola,

jestli si někdy sami pro sebe zpívají, popřípadě jaké písně. V závěru interview se

výzkumníci ptali na osobní a demografické údaje (pohlaví, věk, vzdělání, typ povolání

a také druh osídlení). Ve výsledcích výzkumu najdeme souvislosti nejrůznějších faktorů

a získaných informací – celková preference žánrů, návštěvnost kulturních událostí a další

aspekty a jejich vzájemné spojitosti například s věkem, vzděláním či typem osídlení. Jako

4 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 1. Praha: Svoboda, 1969.

11

nejoblíbenější vyšly z výzkumu žánry taneční písně – české i zahraniční. Nejmladší

kategorie (od 15 do 18 let a od 19 let do 24 let) nejvíce preferovaly zahraniční taneční

píseň, skladby Suchého a Šlitra a jazz. Skupina ve věku od 25 do 39 let pak měla v oblibě

hlavně zahraniční a českou taneční píseň. Od 40 let věku převládala preference dechové

hudby Františka Kmocha. Vzdělání se taktéž ukázalo jako podstatný faktor ve vlivu na

hudební preference. Respondenti se základním nebo nižším odborným vzděláním nejvíce

upřednostňovali Kmochovu hudbu a českou taneční píseň. Dotázaní se středoškolským

vzděláním preferovali zahraniční taneční hudbu, jazz a hudbu Suchého a Šlitra,

vysokoškolsky vzdělaní pak mnohem znatelněji než jiné skupiny rádi poslouchali

klasickou symfonickou hudbu, nejsilnější oblibu však měli v jazzu. Výsledky prvního

dílu Výzkumu současné hudebnosti byly publikovány v roce 1969.

Druhý díl Výzkumu současné hudebnosti5 vycházel z podobné koncepce. Avšak

zaměřil se ve zvukovém dotazníku více na nahrávky vážné hudby. Výzkum se soustředil

především na optimální čas poslechu jednotlivých žánrů, zdroje jejich obliby nebo na

zjištění představ vyvolaných hudbou. Test byl obohacen o hudebně psychologický test,

kterým bylo zjišťováno, zdali jsou respondenti schopni rozpoznat emocionální obsah

ve skladbách určitých hudebních druhů, bez ohledu na to, jaký k němu mají vztah.

Veskrze všechny skupiny respondentů dokázaly tyto emoce v hudbě správně rozlišit, aniž

by je k danému typu hudby vázalo nějaké pouto.

Jako další můžeme zmínit Průzkum postojů české veřejnosti k populárním

zpěvákům6 Vladimíra Hepnera a Ivy Maříkové z roku 1973 pro Ústav pro výzkum kultury.

Metodou sběru dat byl opět řízený rozhovor vázaný na dotazník. Získána byla data od

1052 respondentů, reprezentativního vzorku české populace. Kromě postojů k českým

zpěvákům a příčinám jejich obliby nebo účastí v anketách populární hudby se výzkum

zabýval také vztahy respondentů k různým druhům hudby a jejich názorem na četnost

vysílání těchto druhů v médiích. Nejoblíbenějším žánrem hudby se stala taneční píseň,

nejméně oblíbeným potom beat (neboli rock). Beatová hudba byla oblíbená především

u mladších respondentů do 24, případně 30 let věku a zároveň mezi studenty. S rostoucím

věkem její preference klesala. Obdobně vypadaly i výsledky v případě názoru na četnost

zastoupení rockové hudby v rozhlase a televizi. Mladí respondenti měli dojem, že se jí

hraje málo, nejstarší dotazovaní naopak, že se hraje hodně. Co se dále týče vysílání

5 KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 2. Praha: Svoboda, 1969. 6 HEPNER, Vladimír a Iva MAŘÍKOVÁ. Průzkum postojů české verejnosti k populárním zpěvákům. Praha: Ustav pro výzkum kultury, 1975.

12

jednotlivých hudebních druhů v rozhlase a televizi, za málo hrané byly nejčastěji

považovány country & western, opereta a muzikál. Za hodně hrané pak taneční píseň,

beat a dechovka.

Rozsáhlým průzkumem, který proběl na samém počátku 90. let, byl Výzkum

hudebnosti 19907 Jaroslava Kasana. Ten v mnohém navázal na své a Karbusického

výzkumy z 60. let. Rozhodl se i zde zachovat věrnost technice zvukového dotazníku,

v němž bylo zahrnuto 23 ukázek reprezentujících jednotlivé hudební styly. Vzorek

reprezentativní pro českou populaci od 15 let se skládal z 928 zkoumaných osob.

Metodou sběru dat byl opět rozhovor vázaný na připravený dotazník. Při prezentaci

jednotlivých ukázek respondenti využívali hodnocení třemi možnostmi – mám rád,

nemám rád, poslech nevadí. U vybraných skladeb se pak autor zabýval otázkou

optimálního času poslechu tohoto typu hudby, představou respondentů o jeho oblibě

v populaci nebo tím, kolik korun by byli ochotni zaplatit za koncert této hudby. Kasan se

v tomto výzkumu značně zabýval populární hudbou. Zjišťoval její důležitost v životě lidí

(na škále od 1 do 7) a kdy a jakým způsobem došlo k zájmu o ní. V dotazníku bychom

našli také specifické otázky týkající se rockových koncertů jako „zdála se Vám hlasitost

hrající kapely na pódiu přiměřená?“, „bylo rozumět slovům textů písniček na takovém

koncertu?“ či „vyvolávala ve Vás účast na takovém koncertu nějaké zvláštní pocity,

nálady a podobně?“. Zjišťovaly se rovněž zdroje poslechu populární hudby, vlastnictví

zařízení k poslechu hudby nebo také to, zda respondenti někdy hlasovali v anketách

populární hudby, zda si občas pro sebe zazpívají, jestli hrají na hudební nástroj a jaké tři

skladby by si s sebou vzali na dovolenou. V závěru dotazníku se nacházely otázky

směřující na věk, pohlaví, povolání, velikost bydliště a kraj původu respondentů. Jako

nejvíce preferovaný žánr hudby z výzkumu vzešel muzikál, větší než 50% oblibu získal

také šanson a populární stylizace lidovky. Naopak nejméně oblíbený a zároveň nejméně

tolerovaný typ hudby představovala elektronická hudba. Nyní se zaměřme na zjištění

týkající se populární hudby. Pro polovinu respondentů měla tato hudba v životě pozitivní

roli. Ta ovšem souvisela silně s věkem, u nejmladších lidí byla její důležitost největší,

s přibývajícími roky pak klesala. Jako nejčastější zdroj poslechu populární hudby se

ukázal rozhlas (v drtivé většině případů), následován kazetovým magnetofonem, který

upřednostňovali hlavně nejmladší generace a studenti (u nich představoval hlavní zdroj

poslechu hudby). Kasan se, jak jsem již naznačila, zabýval problematikou rockových

7 KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1991.

13

koncertů. Zhruba polovina respondentů se rockového koncertu někdy zúčastnila, hlasitost

zvuku považovalo přibližně 31% z nich za přiměřenou. Zbytek pak za hlučnou až

ohlušující. Tento fakt přitom opět velmi souvisel s věkem, mladším respondentům se

hlasitost častěji zdála akorát, starším více často až jako ohlušující. Slova písní na těchto

akcích převládající části respondentů (55%) připadala částečně srozumitelná, asi 21%

srozumitelná a zhruba dalším 21% téměř nebo úplně nesrozumitelná. V dotazníku se

nacházela i speciální otázka zjišťující pocity účastníků rockových koncertů. Největší část

(asi 38%) z nich vnímala hlavně rytmus a nechávala se jím unášet, 27% pak tyto koncerty

nijak zvlášť neprožívalo, 16% pociťovalo své fanouškovství a sounáležitost s ostatními

podobně zaměřenými posluchači, 5% toužilo podobat svému oblíbenému hudebníkovi,

ve 3% z respondentů koncerty probouzely zaměření na svou fyzickou sílu, 2%

dotazovaných zažívala přání vyniknout a zbylých 6% mělo nějaký jiný pocit. Jednou

z dalších věcí, kterou se Kasan zabýval, byl i vznik zájmu o populární hudbu. U největší

části respondentů tento zájem podnítili přátelé a došlo k němu nejčastěji mezi 10. a 15.

rokem jejich života.

V roce 2001 proběhl pod vedením Mikuláše Beka významný výzkum české

hudebnosti, kterého se zúčastnilo 1067 respondentů ve věku 18 až 75 let. Výzkum formou

slovních dotazů vázaných na dotazník zjišťoval návštěvnost hudebních představení,

vlastní provozování hudby a hudební vzdělání, vlastnictví hudebních nosičů, hudební

preference, mínění respondentů ohledně kulturní politiky a zastoupení české produkce

v rozhlase. Dotazník byl obohacen o vlastní zařazení respondenta k sociální třídě. Tazatel

měl na závěr za úkol u každého z respondentů posoudit úroveň domácnosti (od velmi

chudé k velmi bohaté), typ bydlení, obtížnost rozhovoru a jak moc se osoba o dotazník

zajímala. Při zjišťování hudebních preferencí bylo využito 21 hudebních žánrů a stylů

a hodnocení na škále od 1 do 5. Bek se pokusil na základě výsledků o jakousi typologii

posluchačů. Ze sociologických postojů jej zajímalo, zda jsou respondenti věřící, jaký mají

názor na konkrétní národnostní menšiny a problematické sociální skupiny a jaké je jejich

politické zaměření. V neposlední řadě byly respondentům položeny otázky směřující na

sociodemografické údaje (pohlaví, rok narození, dosažené vzdělání, měsíční příjem, typ

zaměstnání, velikost obce, vzdálenost bydliště od krajského města). Výsledky autor

shrnul v publikaci Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti.8 Nyní uvedu

8 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003.

14

některé z hlavních výsledků týkajících se hudebních preferencí. V rámci celé české

populace se vůbec nejoblíbenějším žánrem v Bekově výzkumu stalo country & western

s průměrným hodnocením 3,61 (kdy nejlepší možný stupeň byl 5), následováno popem

(3,58), muzikálem (3,53), rockem 60. let (3,52) a folkem (3,36). Podle kritéria věku byly

výsledky následující: respondenti do 24 let věku nejvíce preferovali rock, dotazovaní

ve věku od 24 do 29 let pop, od 30 do 39 let muzikál, od 40 do 49 let country & western

stejně jako skupina ve věku 50 až 59 let. Respondenti starší 60 let pak nejpozitivněji

posuzovali dechovku. Co se týče vzdělání respondentů, ti se základním vzděláním nejvíce

preferovali lidovou hudbu, vyučení nebo se středoškolským vzděláním bez maturity pak

hudbu country & western, středoškolsky vzdělaní respondenti s maturitou měli nejvíce

v oblibě muzikál, vysokoškolsky vzdělaní hudbu folkovou.

V publikaci Jak posloucháme hudbu? Vztah obyvatel České republiky k hudbě

a jejímu poslechu 2009 Radima Bačuvčíka jsou k dispozici výsledky výzkumu, který

proběhl od října roku 2008 do června roku 2009. Jako metoda sběru dat byl zvolen tištěný

dotazník, který naprosto náhodně šířili k obyvatelům České republiky ve věku 12 až 80

let studenti Univerzity Tomáše Bati. Z důvodu nedostatečného proniknutí dotazníku do

oblasti Čech byla využita také jeho online verze. Respondenti údaje vyplňovali sami bez

přítomnosti tazatele. Celkový počet 5 566 kompletních dotazníků byl zredukován (kvůli

převládajícímu zastoupení obyvatel Moravy) na konečných 4 930. Pro výzkum tohoto

typu snad již obligátní otázky dotazníku směřovaly na věk, pohlaví, vzdělání, hudební

vzdělání, povolání, velikost bydliště (obce) a kraj. Tyto údaje pak byly uvedeny do

souvislostí s těmito následujícími: popis vlastního celkového vztahu k hudbě, čas

věnovaný poslechu hudby, zdroj a místo poslechu a frekvence poslechu jednotlivých stylů

(na výběr jich bylo 10). V další části dotazníku byl respondent vyzván k určení svého

nejoblíbenějšího z daných 10 stylů, k preferovanému stylu poté náležely dotazy týkající

se způsobu, jakým tuto hudbu poslouchá (soustředí se na ni nebo slouží jen jako kulisa),

souvislosti poslechu s aktuální náladou, důležitosti jednotlivých faktorů hudby (text,

hudební nápady a další) a slovních pojmů, se kterými si respondent hudbu spojuje. Další

dotazy se zaměřily na nákup či jiné pořizování hudebních nahrávek a návštěvy hudebních

představení. Většina jednotlivých kategorií údajů byla vložena vzájemně do souvislostí.

Kategorií hudby, kterou si alespoň občas pustí nejvíce lidí, se stal pop a melodický rock

(81,1% z dotazovaných), s 62,8% pak následoval folk a country, nejhůře v tomto případě

dopadl hip hop (33,8%) a soudobá vážná hudba (32,2%). Z ohledu preferencí

jednotlivých hudebních kategorií drtivě ostatní převýšil styl pop a melodický rock. Jako

15

svůj nejoblíbenější jej vybralo 37,5% respondentů, druhým nejpreferovanějším stylem se

pak stala dechovka už jen s 11,7%. Nejméně lidí zvolilo za svůj nejoblíbenější hip hop

(3,5%) a soudobou vážnou hudbu (0,6%). Na poslech hudby se podle získaných dat

nejvíce soustředili příznivci hudby vážné, klasické i soudobé, v závěsu za nimi stáli

příznivci hip hopu a jazzu a blues. Jako kulisa naopak slouží hudba nejčastěji příznivcům

taneční hudby a popu a melodického rocku.9

Jmenovat můžeme také práci Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské

mládeže v Evropě a České republice10 Bedřicha Crhy a kolektivu z roku 2013. Ti využili

33 ukázek různých stylů a žánrů k zjištění jejich preference, tolerance a schopnosti je

identifikovat u vysokoškolských studentů u nás a v Evropě. Tato data byla dále uvedena

do souvislostí s pohlavím, hudebním vzděláním a hudební aktivitou respondentů.

Výsledky výzkumu jsou však zkresleny faktem, že se jej účastnili především aktivní

hudebníci a studenti s hudebním vzděláním (vážná hudba skončila jako

nejpreferovanější). Jako nejvíce preferovaný typ hudby vzešla z tohoto průzkumu hudba

romantismu, dále rock’n’roll, soul a hudba klasicismu. Naopak elektronická hudba,

dechovka a electro dance se těšily nejmenší oblibě. Stejné údaje byly zjištěny i v rámci

problematiky tolerance jednotlivých typů hudby. V případě ukázek folku, art rocku,

elektronické a lidové hudby dotazovaní nejčastěji vůbec netušili, o jaký žánr nebo styl se

jedná, nejsprávněji identifikovali hudbu reggae, rock’n’rollu a muzikál, nesprávně

naopak hlavně rock, rhytm’n’blues a spirituál.

V roce 2011 na Masarykově univerzitě v Brně vznikla bakalářská práce na téma

Rockové publikum v Brně.11 V tomto sociologickém výzkumu se autor Ivo Patočka

rozhodl pomocí dotazníku, který šířil na několika místních rockových koncertech,

charakterizovat publikum rockové hudby v Brně. U respondentů jej zajímala preference

jednotlivých typů hudby, návštěvnost koncertů několika různých žánrů, styl oblékání na

tyto koncerty, hra na hudební nástroj, zdroj poslechu rockové hudby, pořizování nahrávek

nebo konzumace alkoholu či drog. Z hlavních výsledků je patrné, že účastníky takových

koncertů představují poměrně vyrovnaně jak muži, tak i ženy, průměrně staří 22 let.

9 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu 2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010. 10 CRHA, Bedřich a kol. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a České republice [online]. 1. elektron. vydaní. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2015-11-21]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/publikace/vyzkum_hudebni_preference_eu.pdf 11 PATOČKA, Ivo. Rockové publikum v Brně [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-04-24]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Mikulas Bek Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/218133/ff_b/>.

16

Především se jedná o studenty, a to z velké části humanitního studijního zaměření.

Nejvíce preferovanými typy hudby jsou mezi nimi rock, punk a ska. Autor si kladl za cíl,

najít mezi dotazovanými rovněž příslušníky různých s rockovou hudbou spojených

subkultur, což se mu však podařilo jen v malém procentě případů. Životní styl

převládající části respondentů nebyl nijak svázán s rockovou hudbou. Na základě

získaných dat autor kategorizoval brněnské rockové publikum do tří skupin – publikum

spojené s rockem v uším smyslu, v širším smyslu a s neutrálním postojem k rocku. První

z nich představují lidé, především muži od 25 let, kteří například často nosí s rockem

související oděv, a to nejen na koncerty, nekonzumují drogy, nicméně alkohol ano. Do

druhé skupiny spadala většina respondentů, jednalo se o lidi (v tomto případě muže i ženy

ve vyrovnaném poměru), kteří mají rockovou hudbu rádi, ale poslouchají také jiné žánry

a styly. Speciální oděv obvykle nenosí. Často navštěvují rockové koncerty, ale stejně tak

rádi poslouchají rockovou hudbu i doma. Poslední skupinu zastupují respondenti, kteří

rock poslouchají jen občas, na koncerty vyrážejí taktéž jen čas od času, a to spíš kvůli

seznámení se s jinými lidmi nebo kvůli přátelům než kvůli hudbě.

17

3. Charakteristika zvoleného hudebního období

Pro svůj výzkum jsem zvolila etapu z historie rockové hudby, dobu druhé

poloviny 60. let 20. století se zaměřením na angloamerickou oblast. V rockové hudbě této

doby lze postihnout několik souběžně se projevujících tendencí a právě nejvýznačnějšími

z nich se budu v této práci více zabývat. Označení druhá polovina 60. let, tedy ohraničení

roky 1965 a 1969, plní samozřejmě spíše rámcový účel a slouží především k snadnějšímu

uchopení zkoumaného tématu. Není možné tento úsek nepřirozeně oddělit od dění před

rokem 1965 ani po roce 1969. Zastřešuje období, ve kterém se dostávaly do popředí

různorodé nové podněty a kdy rocková hudba vyzrávala. Mnohé zdroje zasazují vznik

rocku jako takového, po ústupu jeho počáteční etapy v podobě rock’n’rollu, přímo do

poloviny 60. let.12 To nemusí být překvapivé, jelikož právě v roce 1965 se plné síle

projevilo několik z hlavních charakteristik rockové hudby 60. let a došlo k různým

význačným skutečnostem. Kupříkladu The Beatles vydali své album Rubber Soul, které

znamenalo první krok k jejich artificiálním počinům, kapela The Byrds nahrála skladby

Mr Tambourine Man a Turn! Turn! Turn! považované za počátky stylu folk rocku,

vznikalo hnutí hippies a tudíž i psychedelická hudba s ním spojená, kapela The 13th Floor

Elevators poprvé použila termín psychedelický rock a takto by bylo možné pokračovat.

Rokem 1969 nicméně není možné násilně ukončit všechno to, čím se budu na

následujících stranách zabývat, rocková hudba se ani poté nepřestala vyvíjet a nadále

čerpala z toho, co vzešlo z 60. let a tyto podněty rozvíjela a přetvářela a zohledňovala

zase nové impulsy, ostatně jak to v rockové hudbě platí až dodnes.

3.1 Období druhé poloviny 60. let v angloamerické rockové hudbě –

nástin tehdejší situace a tendencí v rocku

Kořeny rocku leží již v 50. letech 20. století v USA, kdy se postupným spojováním

vlivů černošského rhythm & blues a hudby bělošského country & western zrodil

rock’n’roll, neuhlazená hudba mladé generace, s elektricky zesíleným zvukem,

jednoduchou, údernou melodikou i rytmikou tanečního charakteru a výraznou vokální

složkou. Za jeho prvního skutečně úspěšného představitele bývá obecně považován Bill

12 MIDDLETON, Richard. Heslo Rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 20. New York: Grove, 2001, s. 485 – 486.

18

Haley se svou nahrávkou skladby Rock Around The Clock z roku 1954. Brzy na to se

prosadili čelní představitele této hudby – Elvis Presley, Chuck Berry nebo Jerry Lee

Lewis. Na počátku 60. let nicméně rock’n‘roll ustoupil do pozadí, jeho prvky byly stále

využívány, avšak rozmělnily se spíše do sféry popové hudby. O oživení původních

rockových principů se zasloužili v roce 1964 liverpoolští The Beatles jako součást tzv.

britské invaze, kdy kapely z Velké Británie cestovaly s nevšedními úspěchy do USA, kde

podnítily nový zájem o tuto hudbu.13

Od poloviny 60. let se pak mluví o této hudbě již jako o rocku a nastává její

obrovský rozmach. Po útlumu své prvotní fáze, rock’n’rollu, se rocková hudba nyní

rozvětvuje a zároveň pevně vymezuje svůj charakter. Obohacuje se o prvky typické pro

jiné hudební oblasti (folk, jazz, blues, country, vážná hudba), rozrůstá se její instrumentář

– rockoví umělci začleňovali do svých skladeb nástroje jako je indický sitár, mellotron

(předchůdce syntezátorů) nebo dechové nástroje. Postupně nebyly výjimkou tendence

zvyšovat komplikovanost kompozice skladeb, jež se projevovaly nepravidelnými

a složitými rytmy, čerpáním inspirací z vážné hudby nebo experimenty s možnostmi

nahrávacího studia. Rock nyní získával také silný ideový náboj, stal se hudbou generace

hippies, která se vymezovala proti konzumní společnosti a nenásilně prosazovala hodnoty

míru a svobody. Pro ustavení rocku jako žánru hrálo toto období zajisté nenahraditelnou

roli. Další dekády nadále hudebně čerpaly z šedesátých let, vždyť již v té době vznikly

dvě z hlavních tendencí rockové hudby dalšího desetiletí – progresivní rock a hard rock.

Mnozí považují za první zásadní rockovou kapelu již zmiňované The Beatles, ti

jako by ve své tvorbě, s trochou nadsázky, odráželi celkový vývoj rockové hudby tohoto

období. V počátcích jejich kariéry ostatně najdeme méně složité rock’n’rollové písně,

avšak dále, zhruba od poloviny 60. let, si můžeme všimnout narůstající komplikovanosti

skladeb a posunů do jiných stylů a žánrů s velkou touhou experimentovat.

Na následujících stranách nastíním hlavní tendence, jimiž se rocková hudba

v druhé polovině 60. let ubírala. Pokusím se vyčlenit a popsat nejvýraznější podstyly,

které vznikly nebo dosáhly svého vrcholu právě v onom období. Je však nutné počítat

s tím, že i přes některé jasné znaky jednotlivých hudebních stylů zůstane jejich

13 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 329 - 331.

19

charakteristika vždy více či méně orientační. Jak koneckonců píše například Josef

Vlček,14 přesné vymezení konkrétního hudebního stylu v populární hudbě je často

problematické. Styly se různě překrývají, prostupují a prolínají, odlišují se někdy ve velmi

malých drobnostech. A jelikož takových stylů existuje nespočet a stále se utvářejí nové,

je obtížné přesně určit, co pod onen jeden styl spadá a co už ne. Obdobné je to

i se zařazením interpreta pod jeden jediný typ hudby, málokterý umělec se během své

tvůrčí kariéry drží striktně jen jednoho, spíše naopak ve své tvorbě reflektuje více vlivů.

To platí také pro mnou zkoumané období v hudbě, jednotlivé tendence se neprosazovaly

izolovaně od ostatních. Proto nás nesmí překvapit, že jedna a tatáž kapela je přiřazována

třeba k psychedelickému rocku, blues rocku i hard rocku zároveň.

3.1.1 Blues rock

Význačnou tendenci druhé poloviny 60. let představovalo zohledňování prvků

černošského blues do bělošské rockové hudby. Tento proud můžeme pojmenovat blues

rock. Kombinuje element tradiční bluesové písně a instrumentální improvizace spolu

s pro rock typickým elektrickým zesílením zvuku a nástrojovým obsazením.15

Nejzásadnější role v této hudbě patří podle slovníku The New Grove Dictionary of Music

and Musicians elektrické kytaře, která se ve své hře opírá o bluesové pentatonické vzorce,

charakteristické jsou blue notes.16 Typickým pro blues rock je přejímání písní

černošských bluesových hudebníků a jejich úprava do rockové aranže, stejně tak jako

vlastní rocková tvorba obohacená prvky a znaky bluesové hudby.17

Tento směr získal hlavní slovo sice až ke konci 60. let, avšak jeho kořeny začaly

vyrůstat už dříve. Jsou pevně spjaty s Velkou Británií, kde v klubech vystupovali američtí

bluesmani jako Muddy Waters či Otis Spann. Hudba hraná v těchto klubech silně

14 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 5-6. 15 Heslo Blues-rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: www.allmusic.com/subgenre/blues-rock-ma0000002468/artists 16 Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (MATZNER, Antonín. Heslo Blue notes. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK, Igor WASSERBERGER, et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980.) jsou blue notes „v evropském smyslu nepřesně intonované intervaly, které jsou pozůstatkem svérazného intonačního cítění černosských lidových zpěvaků, odkud se přenesly i do nastrojové hry“ (strana 54). Ke vzniku blue notes pomohlo nejspís střetnutí původního, pro africkou hudbu zakladního, pentatonického systému s tradičním evropským dur-mollovým. „Z harmonického hlediska blue notes neoslabují tóninový charakter, vzniklý efekt je nositelem zvlastního výrazového napětí, příznačného zejména pro melodický kolorit blues.“ (strana 55) 17 MOORE, Allan F. Heslo Blues-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of

music and musicians. 2nd ed. Svazek 3. New York: Grove, 2001, s. 738.

20

ovlivnila jejich návštěvníky – Johna Mayalla, Jimmyho Page či Erica Claptona, budoucí

členy The Rolling Stones, The Yardbirds, Fleetwood Mac a další. Blues zaujalo tyto

osobnosti natolik, že se jej rozhodly hrát také, zároveň jej však brzy začali posouvat dál

rockovějším směrem. Zhruba v polovině 60. let se tedy již postupně ustaloval styl blues

rocku – díky těmto evropským hudebníkům, kteří posílili elektrické blues ještě

hlasitějšími a dravějšími kytarami.18

Průběh vývoje velmi ovlivnili například The Rolling Stones, The Yardbirds nebo

The Animals. Ve své rané tvorbě využívali repertoáru amerických bluesmanů a následně

ani ve svých vlastních, více rockově orientovaných skladbách, nezapomněli na své

bluesové kořeny. Některé kapely se však striktně držely tradiční bluesové hudby,

takovými byli Bluesbreakers Johna Mayalla. K nim se roku 1965 přidal Eric Clapton

a rok na to vyšlo jejich společné a velmi úspěšné album Bluesbreakers With Eric Clapton.

Tento moment považuje například Piero Scaruffi19 za vznik a úplné definování stylu blues

rocku. Clapton poté založil zásadní blues-rockové trio složené z vynikajících

instrumentalistů s názvem Cream. Mayall spolupracoval také s Peterem Greenem, ten

posléze založil novou kapelu, která se rovněž stala jednou z nejvýznamnějších blues-

rockových formací konce 60. let, řeč je o skupině Fleetwood Mac.20

V americkém prostředí kombinaci blues a rocku prosazoval mimo jiné hráč na

harmoniku Paul Butterfield, kapela Canned Heat, John Hammond Jr., Roy Buchanan,

Stevie Ray Vaughan, Johny Winter či písničkář Bob Dylan.21 Element blues je znatelný

rovněž v tvorbě proslulého rockového kytaristy Jimiho Hendrixe, zpěvačky Janis Joplin

nebo kapely The Doors.

Jak už jsem zmínila, blues rock získal svou největší popularitu především koncem

60. let. V té době jej hráli i hard rockové kapely jako Led Zeppelin, Free či Jeff Beck

Group. Právě bluesově orientovaný rock se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku

stylu hard rocku, a to díky dravosti hry elektrické kytary a celkově tvrdšímu zvuku.

18 BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydaní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s. 701. 19 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 45. 20 BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydaní. San Francisco: Backbeat Books, 2003, s. 701. 21 Tamtéž, s. 701-702.

21

3.1.2 Psychedelický rock

Jako možná nejpříznačnější směr rockové hudby druhé poloviny 60. let je pojímán

psychedelický rock, hudba, která se silně váže ke generaci hippies. Pojem psychedelický

rock se dá víceméně (přestože ne úplně) ztotožnit s termíny acid rock, head music, flower

power music nebo San Francisco sound. Právě se San Franciscem je úzce spjata hlavní

scéna tohoto směru. Do nyní již proslulé městské čtvrti Haight-Ashbury, dříve

obydlované beatnickými básníky, se v polovině 60. let sjížděla a stěhovala mládež

ze všech koutů USA. Stala se centrem vznikající kultury hippies, nového pohledu na život

a zároveň rodící se psychedelické hudby.22 Za jednu z prvních skutečně psychedelických

kapel jsou považování Charlatans, taktéž pobývající na Haight-Ashbury. Ti za pomoci

umělce Billa Hama v roce 1965 začali na svých koncertních vystoupeních promítat na

zeď zahřívanou směs vodových barev a oleje, která se vlivem změny teploty různě

přetvářela. Výsledný dojem obrazců byl srovnatelný s vizemi člověka po užití drogy

LSD.23 Největší průlom psychedelické hudby nastal v souvislosti s kultovním létem roku

1967, tzv. Summer of Love, Létem lásky.24 Hnutí hippies – a rovněž i tato hudba – je

nedílně svázáno s drogami, pacifismem, svobodou, nenásilným protestem proti

konzervatismu, konzumní společnosti a válce ve Vietnamu. Zanedlouho se ovšem

z psychedelie stal spíše jen komerčně úspěšný produkt.25

Psychedelický rock je charakteristický určitým „nadreálnem“. Stejně jako

zastánci hnutí hippies, projevuje i hudba této generace silný zájem o spirituální složku

bytí. Psychedelická hudba se do jisté míry pokouší navodit obdobné psychofyzické stavy,

jakých dosahuje člověk po požití halucinogenních drog. Při užití drogy pak tato hudba

měla posloužit jako katalyzátor zesílení prožitku stavu rozšířeného vědomí. K dosažení

těchto účinků přispívaly pro psychedelii typické elektronicky získané zvuky a efekty,

dlouhá a improvizovaná sóla, patrná je inspirace v indické kultuře a východní filozofii.

Živá představení umělců pak byla často doprovázena tzv. light shows a různými

projekcemi (viz barevné projekce skupiny Charlatans výše),26 což dopomáhalo

22 LINDAUR, Vojtěch. Šance sněhových koulí v pekle. Vydaní první. Praha: Maťa, 1999, s. 26 – 27. 23 Tamtéž str. 32 24 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 46-47. 25 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Psychedelic music. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 319. 26 tamtéž

22

ke kýženému efektu. Náměty textů se pak obracely k surrealismu, literatuře, filozofii či

snům. Pokřivený pohled na realitu se odrážel i ve vizuální podobě obalů hudebních desek

či plakátů, které překypovaly barvami a surrealistickými motivy s typickým

deformovaným písmem. To vše představovalo jistý odklon od rockového mainstreamu té

doby, psychedelický rock můžeme tedy považovat za jakéhosi předchůdce progresivního

rocku či art rocku.27

Zvláštností psychedelického rocku v kontextu rockové hudby dané doby je

i používání netypických nástrojů. Oblíbeným byl tradiční indický nástroj sitar (objevuje

se kupříkladu ve skladbě Paint it Black od kapely The Rolling Stones či Within You

Without You kapely The Beatles).

Mezi představitele psychedelického směru v rocku patří předně mnoho kapel

z prostředí San Francisca, zásadními byli Jefferson Airplane či Grateful Dead. V jiných

koutech USA se psychedelie ujali kultovní The Doors, do jisté míry The Velvet

Underground nebo The Jimi Hendrix Experience. Její vlivy však najdeme u naprosté

většiny rockových kapel té doby. Dalším významným centrem psychedelické hudby byla

Velká Británie, především Londýn. Na britské hudební scéně si psychedelické projevy

získaly místo v tvorbě Pink Floyd nebo na pozdějších albech The Beatles – především na

deskách Revolver a Sgt.Peppers Lonely Hearts Club Band.28

3.1.3 Folk rock

Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby29 vznikl styl folk rocku

integrací folkového revivalu s hudbou rockových kapel zhruba v polovině 60. let.

Zároveň je folk rockem možné nazvat úpravy lidových písní do rockové aranže.

Proces propojování folku a rocku je spojován především se dvěma jmény.

Známějším z nich je Bob Dylan, v jehož hudbě v dané době došlo ke změně – svůj

folkový projev doplnil o rockovou doprovodnou kapelou. To podnítilo obrat i u dalších

folkových písničkářů, mezi jinými u newyorkské dvojice Simon and Garfunkel.30 Kromě

27 O’BRIAN, Lucy M. Heslo Psychedelic rock, In: Encyklopedia Britannica [online] [cit. 2015-03-29]. Dostupné z http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481546/psychedelic-rock 28 tamtéž 29 DORŮŽKA, Petr. Heslo Folk rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 96. 30 LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s. 68.

23

Dylana se na ustavení stylu značně podílela kapela The Byrds pocházející z Los

Angeles.31 Podle hudební encyklopedie The New Grove Dictionary of Music and

Musicians to byla právě tato kapela, kdo inspiroval Boba Dylana k vykročení

rockovějším směrem. Zmíněná encyklopedie spojuje s The Byrds vznik stylu folk rocku

v pravém slova smyslu a to konkrétně v souvislosti s jejich přepracováním písní folkařů

Petea Seegera (píseň Turn! Turn! Turn!) a Boba Dylana (píseň Mr. Tambourine Man) do

podoby s klasickým rockovým obsazením kapely.32 Folk rock se brzy začal prolínat

s psychedelickým hnutím,33 proto není překvapivé, že jsou kapely představující

psychedelickou hudbu často označovány rovněž za folk rockové. Příkladem mohou být

již zmiňované přední psychedelické kapely Jefferson Airplane a Grateful Dead.

Příznačným jevem folku a rovněž folk rocku jsou vokální skupiny, z nejznámějších The

Mamas and The Papas, The Beach Boys nebo Peter, Paul and Mary. Z široké řady dalších

představitelů tohoto stylu můžeme jmenovat Joan Baez, The Lovin´ Spoonful, The

Turtles, Neila Younga či Leonarda Cohena.

3.1.4 Hard rock

Hard rock, v překladu tvrdý rock, je dalším stupněm vývoje rockové hudby,

s jehož zrodem je spojena éra konce 60. let. K utvoření tohoto stylu dopomohla situace

rockové hudby ve Velké Británii i USA, kde tvrdší rockové kapely předpověděly tento

směr zdůrazněným zesílením a výraznými kytarovými riffy. Později u hard rocku došlo

ještě k většímu zostření, celkovému přitvrzení zvuku, jak už samotný název naznačuje,

a k posunu do rychlejšího, hlasitějšího a hutnějšího typu rockové hudby.34

Charakteristický pro hard rock je sklon upřednostňovat rytmickou složku před složkou

melodickou.35

Základy stylu se obecně kladou do souvislosti s původně bluesově naladěnou

kapelou Led Zeppelin. Ti navázali na neustálé přitvrzování zvuku v tvorbě Cream, The

Rolling Stones, The Yardbirds, The Kinks, Jimiho Hendrixe a dalších. S využitím

31 DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s. 169. 32 LAING, Dave. Heslo Folk-rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001, s. 68. 33 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 20-21. 34 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 72. 35 DORŮŽKA, Petr. Heslo Hard rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 115.

24

rychlejšího tempa, hutné hry na elektrickou kytaru a hlasitého osobitého hlasového

projevu zpěváka Roberta Planta v roce 1969 představili svými dvěma prvními alby proud

hudby, jenž se dostal do povědomí jako hard rock. Styl se v Británii brzy začal těšit

rostoucí oblibě a mnoho nových kapel se pod něj „podepisovalo“. Mezi ně řadíme kapelu

Deep Purple, která se stala jedním z čelních zástupců stylu, dále například Slade,

americké Grand Funk Railroad či Mountain.36 Hard rock se záhy u některých kapel začal

přetvářet na ještě tvrdší a temnější žánr hudby – heavy metal. Za jeho první představitele

jsou považováni Black Sabbath s jejich stejnojmenným albem vydaným již v roce 1970.37

V 70. letech se dostalo na scénu mnoho interpretů zohledňujících hard rockové

principy, mezi něž patří australští AC/DC, američtí Aerosmiths či Lynyrd Skynyrd. Není

překvapivé, že velká část hard rockových kapel měla velmi blízko k blues, poněvadž

právě blues rock je jedním ze základních východisek tohoto stylu.38

Hard rock podnítil vznik nejen heavy metalu. Mimo jiné například hard rocková

kapela The Stooges svými syrovými vokály proloženými drsnými riffy spolu s potřebou

vzdoru připravila půdu pro vznik punk rocku už na počátku 70. let.39

3.1.5 Progresivní rock/Art rock

Vymezení stylu progresivního rocku je poněkud obtížné (například Vlček ve své

publikaci Rockové směry a styly40 označuje progresivní rock za jeden z nejvíce

zavádějících termínů v rocku), problematický je taktéž vztah tohoto stylu k art rocku.

Mnozí tyto dva pojmy považují za synonyma, jiní vidí progresivní rock jako nadřazenou

kategorii art rocku a dalších směrů, jiní opačně.41 I přes náročnost terminologického

vymezení lze snad progresivní rock a zároveň i art rock vystihnout jako tendenci k vyšším

tvůrčím ambicím se záměrem dosáhnout větší uměleckosti. Hudba tohoto zaměření se

vyznačuje rostoucí složitostí kompozice, snahou přiblížit rock k vážné hudbě nebo jej

celkově povýšit na umění. Oproti běžným rockovým singlům se rovněž značně

36 tamtéž 37 Heslo Black Sabbath. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s. 87. 38 Heslo Hard rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.allmusic.com/subgenre/hard-rock-ma0000002636 39 SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003, s. 73. 40 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 46. 41 BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s. 28-29 [cit. 2015-04-03]. Diplomova prace. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Ivan Poledňak. Dostupné z: http://theses.cz/id/qo0mtj/.

25

prodloužila stopáž skladeb. Podstatnou složkou bývá rytmika, využívány jsou netradiční

taktové hodnoty, komplikované rytmy a tempové zvraty.42 Častým rysem progresivního

rocku jsou taktéž citace děl vážno-hudebních skladatelů. Ozvláštněný instrumentář

mnohdy zahrnuje syntezátory, smyčce, častá je například přítomnost flétny. Tyto nástroje

nebyly doposud v rockové hudbě běžně užívány, své plné uplatnění našly právě až

s progresivním rockem. Navíc se v rámci této tendence hudebníci čím dál více obraceli

na možnosti nahrávacího studia, v němž byly elektronickou cestou vytvářeny různé

efekty a úpravy zvuku. Typickými projekty progresivního rocku jsou tzv. konceptuální

alba, kde jsou jednotlivé skladby propojeny určitým konceptem, společnou myšlenkou,

která se odráží například i do designu obalu desky.

Kořeny stylu byly zapuštěny ve Velké Británii, encyklopedie The New Grove

Dictionary of Music je spojuje s rokem 1967 a dvěma konkrétními skladbami – první je

Strawberry Fields Forever od The Beatles, která je příkladem nového způsobu využívání

studiové práce, kdy byly využity a spojeny dvě nahrávky s původně odlišnou rychlostí

a rozdílem půltónu,43 druhou A Whiter Shade of Pale seskupení Procol Harum, v níž je

slyšet velmi silná inspirace stylem barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha.44

Koncem 60. let vydala svůj debut pro tento směr důležitá kapela King Crimson,

skutečného vrcholu styl dosáhl však až v 70. letech45 spolu se skupinami Yes, Genesis

a Pink Floyd. Zásadními hudebníky zastupujícími toto hudební odvětví jsou kromě již

jmenovaných Frank Zappa, kapely Jethro Tull nebo The Who. Progresivní rock se

osobitým způsobem projevil silně i v Německu, kde získal označení krautrock. Jeho asi

nejvýznamnějšími představiteli se stala skupina Kraftwerk nebo Tangerine Dream.

Koncem 70. let se jako protipól progresivního rocku objevil punk rock,46 jakožto

hudba nepříliš komplikovaná, typická krátkými údernými skladbami bez velkých

uměleckých ambicí, jež mnohdy budila až amatérský dojem.

42 Heslo Art rock. In: Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/36651/art-rock 43 MACDONALD, Ian. Revoluce v hlavě: Beatles, jejich písně a 60. léta. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, s. 180. 44 MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Volume 20. New York: Grove, 2001, s. 402. 45 BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009, s. 28 [cit. 2015-04-03]. Diplomova prace. Univerzita Palackého, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Ivan Poledňak. Dostupné z: http://theses.cz/id/qo0mtj/. 46 MOORE Alan F. Heslo Progressive rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. New York: Grove, 2001, s. 402.

26

3.1.6 Jazz rock

Jazz rock či rock jazz je dalším ze stylů, jež vykrystalizovaly na konci hudebně

velice produktivních 60. let. V této době došlo „k narůstání kontaktů mezi rockem

a jazzem“.47 Termín lze zjednodušeně definovat jako aplikaci složek jazzu do rocku

a opačně. Podle Vlčka48 vznikal třemi způsoby: spojením bělošského bluesového revivalu

s jazzem (představiteli tohoto typu jsou Graham Bond Organisation, Manfred Mann nebo

Cream); druhý způsob zrodu jazz rocku Vlček vidí v propojení progresivního rocku

s jazzem, což reprezentují Blood, Sweat and Tears či Frank Zappa; poslední cestu

představuje zájem jazzových muzikantů o techniky a možnosti rockové hudby. Mezi tyto

řadíme například Milese Davise a Herbieho Hancocka.

Jisté charakteristiky má jazz rock společné s progresivním rockem (proto se občas

můžeme setkat s jazz rockem jakožto jeho podkategorií). Oba směry vyvěrají

z předpokladu vysoké dovednostní úrovně hudebníků a z touhy po náročnější a vyzrálejší

kompozici. V rocku ovlivněném jazzem narazíme na dlouhá a komplikovaná

instrumentální sóla, jamování a výpůjčky z jazzového instrumentáře v podobě dechových

nástrojů.49 Dechy byly součástí tvorby již jmenovaných Blood, Sweat and Tears či

Bluesbandu Paula Butterfielda. Jazz si z rocku na oplátku zase bral především v oblasti

rytmiky a elektronických nástrojů.50 V 70. letech pak rockové prvky v oblasti jazzu

naprosto zdomácněly a staly se jeho běžnou součástí. Zajímavým a příznačným jevem

pro sféru jazz rocku je vytváření tzv. super groups, neboli super kapel, což byla

krátkodobá a příležitostná seskupení špičkových muzikantů.51

Výše zmíněné představitele můžeme doplnit o kytaristu Larryho Coryella,

baskytaristu Jacka Bruce (bývalý člen kapely Cream) či skupinu Weather Report.

47 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204. 48 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 30-31. 49 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204-205. 50 DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1981, s. 173-174. 51 DORŮŽKA, Lubomír. Heslo Jazz rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 204-205.

27

3.1.7 Country rock

Country rock je možné jednoduše vyložit jako prolínání prvků rocku s prvky

hudby country & western, lidové hudby USA. Jeho vznik se tedy spojuje s okamžikem,

kdy rockoví hudebníci začali využívat nástroje charakteristické pro country hudbu (banjo,

steel kytara, housle), přejali tradiční písně i hlasový projev tohoto žánru a současně ve své

vlastní tvorbě odráželi jeho příznačné prvky.52 Hlavními centry country rockových

tendencí byla Kalifornie a jih USA.

Za první představitele tohoto směru některé zdroje považují kapelu Nitty Gritty

Dirt Band s jejich stejnojmennou deskou z roku 1965.53 Výčet interpretů spadajících pod

tento styl se v mnoha případech podobá seznamu folk rockových umělců. Jmenovat

můžeme Boba Dylana či Joan Baez, kteří se poté, co opustili pole protest songů, začali

obracet také k vlivům country hudby.54 Stejně tak se o country zajímali kupříkladu

Grateful Dead a The Byrds. Člen druhých jmenovaných – Gram Parsons – je pokládán za

jednu z nejzásadnějších osobností oblasti country rocku.55 Parsons kapelu The Byrds brzy

opustil, aby roku 1969 založil country rockové The Flying Burrito Brothers.56

Mezi další významné představitele patří kapely Buffalo Springfield nebo

Creedence Clearwater Revival. V 70. letech tuto hudbu pak zastupuje například kapela

Lynyrd Skynyrd, ve stejné dekádě se proslavila pro country rock významná kapela

Eagles.

52 DORŮŽKA, Petr. Heslo Country rock. In: MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 69. 53 tamtéž, s. 69. 54 Heslo Country rock. In: SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. Svazek 6. New York: Grove, 2001, s. 578-579. 55 VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ustav pro kulturně výchovnou činnost, 1988, s. 15. 56 Heslo The Flying Burrito Brothers. In: VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzova sekce, 1982, s. 335-336.

28

4. Pronikání angloamerické rockové hudby 2. poloviny 60. let

do Československa

Hudba, o které pojednává tato práce, se k nám v určitých formách dostávala

poměrně bezprostředně bez výrazné prodlevy již v době svého vzniku. Přestože

v Československu panoval komunistický režim, období druhé poloviny 60. let bylo

spojeno s určitým uvolněním. Jak nasvědčují například příspěvky v oficiálním časopise

Melodie nebo hitparáda Dvanáct na houpačce (později Třináct na houpačce a Čtrnáct na

houpačce) v Českém rozhlase, aktuální rocková hudba z USA či Velké Británie u nás

byla v jistých podobách k dispozici i široké veřejnosti. Navíc byla podle všeho také velmi

oblíbená.

4.1. Způsoby pronikání západní rockové hudby do Československa

Rádio

Velmi důležitou cestou k zahraniční rockové hudbě bylo rádio Luxembourg, které

vysílalo soudobou populární hudbu a které bylo na našem území možné naladit, byť

v nepříliš dobré kvalitě.57 Jinými zdroji této hudby v naší oblasti byly programy

Odpoledne s hudbou na stanici Rádio Svobodná Evropa nebo hudební pořad Mikrofórum

Českého rozhlasu, který se rovněž orientoval na světovou populární a rockovou hudbu.58

Přístup k této hudbě v 60. letech nabízel zrovna tak i jiný pořad Českého rozhlasu,

Dvanáct na houpačce (později Třináct a Čtrnáct na houpačce) manželů Jiřího

a Miroslavy Černých. Jednalo se o hitparádu zahraničních i tuzemských skladeb.

Aktuální žebříček hitů byl vždy otištěn v měsíčníku Melodie. Výjimkou v této hitparádě

v druhé polovině 60. let nebyla jména jako The Beatles,59 The Jimi Hendrix Experience,60

57 ŠTEFEČKOVÁ, Veronika. Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v socialistickom Československu (orálna história) [online]. Brno, 2012, s. 38 [cit. 2016-03-19]. Bakalařska prace. Masarykova univerzita, Fakulta socialních studií. Vedoucí prace Denisa Nečasova Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/362409/fss_b/>. 58 KOŽĎÁLOVÁ, Bronislava. Vliv hnutí hippies na kulturu v Československu [online]. Olomouc, 2014, s. 39 [cit. 2016-03-19]. Bakalařska prace. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace Mgr. Jan Blüml Dostupné z: http://theses.cz/id/58hnav/. 59 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 6, s. 124. 60 tamtéž

29

The Rolling Stones,61 Bob Dylan,62 The Animals63 a mnoho dalších zástupců oblasti

rocku. Hitparáda však přerušila vysílání v roce 1969, kdy vedení rozhlasu rozhodlo pořad

pozastavit kvůli protiokupačním myšlenkám zařazených skladeb.64

Časopisecká publicistika

Časopis Melodie sám o sobě představoval v té době poměrně bohatý zdroj

informací. Nezabýval se zdaleka jen českou hudbou nebo produkcí ze sovětského bloku.

Naopak se čtenáři na jeho stranách dočítali stejně tak o dění v angloamerickém hudebním

prostředí. Jednalo se o krátké zprávy různého typu (například, že Bob Dylan nahrál velmi

úspěšný singl Like a Rolling Stone,65 nebo že se do čela britské hitparády dostala skladba

A Whiter Shade of Pale nové kapely Procol Harum66 – ta je často považována za jeden

z prvních krůčků progresivního rocku, jak bylo uvedeno již dříve) či vcelku podrobné

profily hudebníků (kupříkladu Janis Joplin,67 The Rolling Stones,68 The Who69, Jefferson

Airplane70 nebo The Beatles71), recenze na LP desky nebo různě obsáhlé články

zabývající se některými směry nebo fenomény rockové hudby (mimo jiné článek

Psychedelic a pop avantgarda,72 v němž jsou zmíněny znaky psychedelické hudby

a jejich aplikace u kapel včetně Cream, The Yardbirds, The Beatles a dalších; nebo

například článek Co je to rhythm and blues,73 ve kterém autor píše o The Rolling Stones,

Paulu Butterfieldovi, nebo o tom, jak se rhythm and blues promísilo s rock’n’rollem, tedy

v podstatě o blues rocku). Kromě již zmiňované hitparády manželů Černých, Melodie

zprostředkovávala pohled do singlových žebříčků v USA, Velké Británii i jiných zemích,

v nichž samozřejmě rocková hudba figurovala. Čtenáři u nás měli tedy přehled o tom,

které skladby a kteří umělci jsou v zahraničí na vrcholu oblíbenosti.

61 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 4, s. 76. 62 Třinact na houpačce. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s. 220. 63 Dvanact na houpačce. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 4, s. 88. 64 HAVLÍK Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 87 [cit. 2015-04-18]. Diplomova prace. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>. 65 Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 11, s. 259. 66 Stručně z celého světa. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 8, s. 185. 67 TŮMA, Jaromír. O Janis Joplin. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 4, s. 102. 68 TŮMA, Jaromír. O Rolling Stones. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 2, s. 38. 69 TŮMA, Jaromír. O The Who. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 6, s. 166. 70 TŮMA, Jaromír. Jefferson Airplane. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10, s. 218 - 219. 71 DORŮŽKA, Petr. O Beatles. Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 7, s. 202 - 203. 72 TŮMA, Jaromír. Psychedelic a pop avantgarda. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 2, 36-37. 73 MÁCHA, Zbyněk. Co je to rhythm and blues. Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 5, s. 102-103.

30

O mnohých interpretech, kteří se prosadili v 2. polovině 60. let, se v Melodii psalo

až v 70. letech, a to i navzdory již probíhající normalizaci, kvůli které došlo ke zpřísnění

komunistického režimu a opětovnému zavedení cenzury. Kupříkladu v roce 1972 se zde

objevil profil kapely Creedence Clearwater Revival,74 psalo se o Blood, Sweat & Tears,75

Grand Funk Railroad76 a dalších. Zároveň se v tomto časopise i nadále vyskytovaly

informace i o jiných rockových kapelách (The Doors, The Beatles, The Animals), avšak

v znatelně omezené míře oproti 60. létům.

Melodie nebyla jediným časopisem, který informoval o dění na světové rockové

scéně. Dalším takovým byl například magazín Mladý svět nebo měsíčník Pop Music

Expres, který však vycházel pouze od dubna 1968 do konce roku 1969, kdy se znelíbil

režimu. Už jen podle snímků titulních stran dostupných z webových stránek Muzea

a archívu populární hudby, je patrné, že se toto periodikum zabývalo zahraniční rockovou

hudbou. Na obalech jednotlivých čísel jsou k vidění jména Jimi Hendrix, The Doors, Led

Zeppelin, The Beatles, Jefferson Airplane, Bob Dylan, The Who, The Rolling Stones,

Canned Heat nebo The Beach Boys.77

Desky angloamerické rockové hudby oficiálně vydané v Československu

Informace o angloamerické hudbě tedy byly v Československu, dá se říct,

přístupné, zásadním nedostatkem bylo, že u nás běžně nevycházely desky s touto hudbou.

V rámci vydavatelství Supraphon a bratislavského Opusu k tomu nicméně čas od času

docházelo, a to prostřednictvím tzv. Gramofonového klubu. Desky však byly dostupné

pouze jeho členům. Nejenže byly vydávány v omezené míře, ale nezřídka také

v pozměněné podobě. Vznikaly ve většině případů jako kompilace skladeb z různých alb

a singlů daného interpreta, jen velmi občasně vycházela studiová alba v originální

podobě. K jejich vydání navíc docházelo mnohdy se značným, i mnohaletým, zpožděním.

Těmto deskám, které ze zahraničí legálně distribuoval Supraphon a Opus, se říkalo

licenční desky. Radek Diestler zkompletoval k výstavě Muzea a archivu populární hudby

katalog Cizí desky v zemích českých aneb ochutnávka na samém okraji útesu se

74 TŮMA, Jaromír. Creedence Clearwater Revival. Melodie. Praha, 1972, roč. 10, č. 4, s. 108. 75 ČERNÝ, Jiří. Ani krev, ani pot, jen trochu slz? Blood, Sweat and Tears. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 3, s. 78-79. 76 Ze světa. Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 8, s. 234. 77 Pop Music Express. PopMuseum [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.popmuseum.cz/stories/stories.php?q=pme0000&l=cz

31

seznamem licenčních alb, která u nás byla vydána od roku 1965 až do roku 1989.78 Ze

seznamu jsem se pokusila vybrat ty, které spadají do mnou zkoumaného hudebního

období. To bylo poněkud nesnadné, jelikož u jednotlivých desek nebyly uvedeny

obsažené skladby, tudíž nebylo vždy jasné, z jakého období tvůrčí kariéry daného umělce

skladby pocházejí. Následující seznam poslouží tedy spíš jen pro jakousi představu, že

těchto alb nebylo vůbec mnoho.

Tabulka 1: Licenční desky u nás

Rok vydání

licenční desky

Název licenční desky

1968 • Songy Boba Dylana

1969

• Beatles: A Collection of Beatles Oldies But Goldies (originalně z roku 1966)

• Různí interpreti: Rhythm & Blues

• Simon & Garfunkel: Simon & Garunkel

1970

• Beach Boys: Beach Boys

• The Byrds: The Byrds

• Cream: Wheels of Fire (originalně vydané 1968)

1971 • Blood, Sweat & Tears: Blood, Sweat & Tears

1972 • The Beatles: Abbey Road (originalně vydané 1969)

• Hollies: Hollies

1973 • Jimi Hendrix: Jimi Hendrix

1974 • Ruzní interpreti: Woodstock

1977

• Janis Joplin: Janis Joplin

• Frank Zappa (30 minut z alb Hot Rats z roku 1969 a One Fits All z roku 1975)

• Fleetwood Mac: Fleetwood Mac

• Peter, Paul and Mary: Peter, Paul and Mary

1982 • Led Zeppelin I (originalně vydané 1969)

1985 • Doors: Greatests Hits

• Who: Best Of (Direct Hits; originalně vydané 1969)

1987 • Bob Dylan: Greatest Hits (originalně vydané 1969)

Zdroj: vlastní zpracování

Burzy

Mnohem bohatším zdrojem zahraničních desek u nás byly tzv. burzy. „Na burze

bylo možno desky směnit nebo zakoupit. Kopie na páscích zde byly nabízeny minimálně.

Později byly dostupné i materiály Jazzové sekce, anglické hudební časopisy a plakáty,

78 DIESTLER, Radek. Cizí desky v zemích českých aneb Ochutnávka na samém okraji útesu [online]. 2008 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z <http://www.popmuseum.cz/exhibit/data/2008%20Ciz%C3%AD%20desky%20v%20zem%C3%ADch%20%C4%8Desk%C3%BDch.pdf/>

32

ze samizdatů maximálně překlady textů. Bylo až překvapivé, jak aktuálně se na burze

objevovaly zahraniční tituly. Burza byla pravidelně, ale nevypočitatelně rozháněna

policií. Byla období, kdy musela každý týden měnit místo, jindy se tu policie neukázala

celé měsíce.“79 Jednalo se o plánované hromadné akce, které se konaly na různých

místech měst, jako jsou náměstí, parky. Někteří prodejci desek dokonce přijímali předem

objednávky na konkrétní tituly. Na burze byla k dostání především hudba v tu dobu

aktuální ve Velké Británii a USA – tedy hlavně rockoví a popoví umělci.80

Inzerce v časopisech

Podobným způsobem posluchači obchodovali s deskami prostřednictvím inzercí

v časopisech. Vrátíme-li se zpět k magazínu Melodie, v inzerci se poptávka a nabídka

v číslech, které jsem měla možnost prozkoumat, dotýkala ve velké části případů právě

rockové (zde nazývané beatové) hudby z USA a Velké Británie. Což je další z faktorů,

který svědčí o velké oblibě této hudby u nás. Zájem byl o The Rolling Stones, Led

Zeppelin, The Kinks, The Beatles, The Byrds a mnoho dalších.

Jiné možnosti

Desky a jiné hudební materiály k československým posluchačům pronikaly taktéž

poštou od známých v zahraničí či nelegálním převozem přes hranice. Některé zahraniční

desky byly dostupné v prodejnách Tuzex.81

V Československu tedy možnosti, jak se dostat do kontaktu s rockovou hudbou

z USA a Velké Británie, existovaly. V oficiální sféře však především pouze

prostřednictvím tisku a zpočátku i některých rádiových pořadů. Co se týče dostupnosti

hudby jako takové, situace byla horší. Desky oficiální cestou k dispozici nebyly takřka

vůbec. Hudba tohoto typu však byla skutečně žádaná, jak napovídají inzerce časopisů

a hojné účasti na burzách hudebních materiálů.

79 VLČEK, Josef. Hudební alternativní scény sedmdesatých až osmdesatých let. In: ALAN, Josef a Tomas BITRICH et al. Alternativní kultura. Príběh české společnosti 1945–1989. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2001, s. 209. 80 HAVLÍK, Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online]. Praha, 2012, s. 102 [cit. 2015-04-18]. Diplomova prace. Karlova univerzita, Filozoficka fakulta. Vedoucí prace PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>. 81 Tamtéž str. 91 - 96

33

5. Hudebně sociologický výzkum postojů vysokoškolských

studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.

let

V následující části se budu zabývat hlavním tématem mé práce, výzkumem

postojů vysokoškolských studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60.

let.

5.1 Formulace cílů výzkumu

V mém výzkumu jsem si stanovila následující cíle. Zaprvé chci zjistit, jaké je

povědomí o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let mezi současnými

mladými lidmi, studenty Univerzity Palackého v Olomouci.

Zadruhé se pak budu snažit vyzkoumat, jaký postoj tito studenti k dané hudbě

zaujímají. Hlavním cílem mého výzkumu je tedy přispět k poznání, zdali je rocková

hudba druhé poloviny 60. let, období významného pro vývoj žánru rocku, stále

v povědomí a těší se oblibě mladé generace i po více než 50 letech, jestli je možné ji dnes

již chápat jako součást kulturního dědictví s časem prověřenou objektivizovanou

hodnotou.

Zatřetí je mým cílem dozvědět se, s kterými hudebníky si respondenti tuto hudbu

spojují a jestli jsou schopni rozlišovat mezi jejími jednotlivými podstyly, a to i na základě

poslechu.

Začtvrté mě bude zajímat celková obeznámenost studentů s širším společenským

kontextem zkoumané doby – s jakými pojmy, jmény a událostmi si dané období spojují.

Následně, tedy zapáté, je mým cílem určit, jaká je charakteristika a jaké jsou

společenské či kulturní postoje těch respondentů, kteří tuto hudbu preferují.

34

5.2 Stanovení hypotéz

Na základě minulých hudebně sociologických výzkumů (například výzkumu

Mikuláše Beka z roku 2001)82 vyšlo najevo, že rock je nejoblíbenějším žánrem mladých

lidí do věku 24 let. Můžeme se domnívat, že tento stav se nebude zásadně lišit od

současného. Odhaduji, že rock je mezi mladými stále velmi oblíbeným žánrem, avšak

současně se přikláním k názoru, že jeho obliba již nemusí být stejně velká jako v době

Bekova výzkumu, jelikož existuje znatelný příklon mladých lidí ke stylům hip hopu,

R’n’B nebo třeba popu. Zároveň je třeba si uvědomit, že obecná obliba rocku u studentů

vůbec nutně neznamená, že se vyznají právě v hudbě, kterou se v této práci zabývám.

Rock je zastřešujícím pojmem pro vnitřně velmi diferencovaný žánr, přičemž posluchači

si většinou vybírají jen jeho některé konkrétní odnože. Domnívám se proto, že rocková

hudba druhé poloviny 60. let je spíše fanouškovskou záležitostí a jen malá část studentů

se v ní vyzná hlouběji a má ji v oblibě. Avšak jakési základní ponětí o této hudbě nejspíš

může mít většina respondentů, neboť jména hudebníků zastupujících tuto oblast jsou do

dnešních dnů notoricky známá (kupříkladu kapely The Beatles, The Rolling Stones nebo

Led Zeppelin). Jelikož byl dotazník tohoto výzkumu volně dostupný, hrozí rovněž jisté

riziko zkreslení získaných informací, a to díky potenciální možnosti, že se jej rozhodnou

vyplnit především právě ti studenti, kteří tento styl hudby skutečně preferují.

V případě informovanosti o širším společenském dění v 60. letech lze

předpokládat, že respondenti o této době budou mít všeobecně přehled, jelikož se některé

její trendy neustále vrací. Zářný příklad představuje móda 60. let, která už prožila

několikeré vzkříšení.

Hudba druhé poloviny 60. let bývala spojována také s odporem k válkám

a pacifismem, což se odráželo i v textech některých skladeb. Rockoví umělci tímto

způsobem, tedy prostřednictvím slov písní, hlásali rovněž principy typické pro soudobou

mladou kulturu, jako je láska, svoboda a porozumění. Pro publikum tehdejší rockové

hudby byl příznačný také celkový důraz na etické hodnoty. Je tedy možné, že dnešní

studenti preferující tuto hudbu, mohou být taktéž více často zastánci etických principů,

případně budou věnovat větší pozornost textu v hudbě.

82 BEK, Mikulas. Konzervator Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ustav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003.

35

Jelikož rock zhruba druhé půlky 60. let čerpal inspirace například z vážné hudby

či jazzu, rostla komplikovanost skladeb a celkově měla tato hudba nezřídka za cíl

dosáhnout jisté uměleckosti, můžeme se domnívat, že takovou hudbu preferují lidé, kteří

obecně vyhledávají umělecké podněty a jsou kulturně aktivní.

Při zvážení všech těchto skutečností mé hypotézy zní:

Zaprvé, studenti stále poslouchají rockovou hudbu, avšak orientují se stejnou

měrou i na jiné hudební žánry.

Zadruhé, rocková hudba druhé poloviny 60. let je hudbou, v níž se hlouběji vyzná

a má ji v oblibě jen malá část dotazovaných. Ti dokážou vesměs bez problémů jmenovat

hudebníky k jednotlivým podstylům této hudby, stejně tak dané styly budou schopni

rozpoznat i prostřednictvím poslechu. Naprostá většina dotazovaných bude mít však

základní povědomí o známých jménech umělců spadajících do této sféry a bude znát dvě

obecně populárnější ze čtyř prezentovaných hudebních ukázek.

Zatřetí, dotazovaní se dobře vyznají v širším společenském dění 60. let, jelikož

tato doba zažívá neustálé návraty.

Začtvrté, příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let mohou potenciálně více

než ostatní respondenti zastávat etické hodnoty (pacifismus, ochrana přírody) a věnovat

větší pozornost textu v hudbě.

Zapáté, posluchači rockové hudby druhé poloviny 60. let budou poměrně

umělecky zaměření a budou často navštěvovat nejrůznější kulturní akce.

5.3 Metody

Jako metodu mého kvantitativního výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření.

Zařazeny byly otázky uzavřené (výběr z několika možností), polouzavřené (možnost

dopsat svou vlastní variantu) i otevřené otázky (respondent celou odpověď napíše sám).

Obsaženy byly taktéž čtyři krátké hudební ukázky. Dotazník jsem vytvořila na serveru

eSurv.83 Šířen byl pouze elektronicky.

83 ESurv [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://esurv.org/

36

5.4 Vzorek

Zkoumanou populací tohoto výzkumu jsou současní studenti Univerzity

Palackého v Olomouci. Dotazník byl umístěn na sociální síti Facebook ve skupině

Univerzita Palackého v Olomouci,84 ke které bylo v době vložení připojeno přibližně

10 000 uživatelů. Dotazník byl tedy volně dostupný pouze těm studentům, kteří jsou

zaregistrováni na sociální síti Facebook a zároveň jsou členy výše jmenované skupiny.

Samozřejmě nemohu vyloučit, že se k dotazníku zprostředkovaně nedostali i jiní lidé

(například na doporučení známých).

Tímto způsobem jsem získala data celkem od 188 respondentů. Z toho je 144 žen

a 44 mužů. Zastoupení podle fakult také není rovnoměrné, Filozofická fakulta převládá

s 86 respondenty, 41 respondentů je z Přírodovědecké fakulty, 28 z Pedagogické fakulty,

10 z Právnické fakulty, z Lékařské fakulty a z Fakulty zdravotních věd bylo shodně 8

respondentů. Nejméně dotazníků vyplnili studenti Fakulty tělesné kultury

a Cyrilometodějské teologické fakulty s počtem 3 a 2. Mezi respondenty pak byli 2, kteří

studují zároveň Filozofickou a Pedagogickou fakultu.

Mým cílem nebyl reprezentativní výzkum celé populace, zaměřuji se pouze na

sociální skupinu vysokoškolských studentů. Narušit homogenitu tohoto vzorku by měl

hlavně faktor pohlaví respondentů a zaměření jejich studia.

5.5 Formulace dotazníku

Do první částí dotazníku jsou zařazeny dotazy týkající se zájmů respondentů,

jejich hudebních preferencí (výběr 5 nejoblíbenějších ze 17 uvedených hudebních žánrů

a stylů s možností dopsat vlastní variantu), hudebního vzdělání, hudební aktivity (aktivní

hra na nástroj či zpěv) a celkového vztahu k hudbě. V jedné z dalších otázek mají

respondenti uvést, kolikrát za poslední půlrok navštívili koncert vážné hudby, galerii

umění, divadelní představení, koncert populární hudby, kino a kolik knih beletrie přečetli.

Odpovědi na všechny tyto otázky poslouží k poznání, jakým způsobem tráví respondenti

volný čas, v jaké míře jsou kulturně založení a jaký vztah mají k hudbě. Tyto údaje nám

posléze napomůžou k určení charakteristiky posluchačů rockové hudby druhé půlky 60.

84 Univerzita Palackého v Olomouci. Facebook [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:

https://www.facebook.com/groups/164914413030

37

let. Následuje série otázek na zkoumaný výsek dějin populární hudby, nejprve jsou však

dotazovaní vyzváni k vyjmenování tří pojmů, které si spojují obecně s dobou 60. let, což

umožní zjistit, zdali mají povědomí o společenském kontextu daného období. V příští

otázce zodpovědí, jaký postoj zaujímají k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny

60. let na pětibodové škále. Poté mají respondenti za úkol vypsat rockové umělce dané

doby spolu s možností je zařadit k příslušným podstylům této hudby (jež byly popsány

v dřívější části této práce), což nám ukáže, která jména si současní studenti spojují

s danou hudbou a nakolik se v ní a případně jejích jednotlivých směrech orientují.

Druhou část představuje „zvukový dotazník“. Díky způsobu šíření po internetu se

otevřela možnost jednoduše začlenit hudební ukázky. Vybrány byly zhruba minutu

trvající úryvky čtyř skladeb, přičemž byli zvoleni interpreti, o nichž jsem předpokládala,

že jsou všeobecně známí. Dvě z ukázek lze považovat za velmi známé do dnešních dnů,

zbylé dvě nejsou takovou měrou rozšířené, jejich znalost může tedy svědčit

o intenzivnějším zájmu respondenta o tento typ hudby.85 U každé ukázky respondenti

rozhodnou, zda ji znají, dále ji ohodnotí na 5 bodové škále a pokusí se rozpoznat podstyl,

ke kterému nejvíce náleží. Zvoleny byly skladby, které dobře vystihují charakteristické

znaky daných stylů. Tato část dotazníku má tedy ukázat, jestli se hudba daného období

současným studentům líbí, zda ji znají a zda dokážou na základě poslechu rozlišit

jednotlivé rockové styly, které se v 2. polovině 60. let rozšířily.

Po hudebních ukázkách následují otázky zaměřené na nákup a stahování hudby

a vyhledávání informací o hudbě. Odpovědi na ně mohou dále přispět k zjištění, nakolik

je zkoumaná hudba mezi dnešními studenty aktuální. V závěru dotazníku se pak

nacházejí otázky směrující na osobní a demografické údaje (otázky týkající se pohlaví,

velikosti obce, kde respondenti žijí, kraje, odkud respondenti pocházejí, a fakulty, na

které studují) a dotazy zjišťující některé společenské postoje respondentů: k ochraně

přírody, válečným konfliktům, politické situaci a otázce víry, které umožní další

charakteristiku dotazovaných a potvrdí či vyvrátí některé z hypotéz (v tomto případě

předpoklad silnějšího etického cítění či pacifismu u zastánců zkoumané hudby).

85 Popularitu skladeb mi napomohl určit například server youtube.com s počty zhlédnutí u videí

s příslušnými skladbami.

38

5.6 Výsledky a interpretace dat

V této části práce budu provádět kvantitativní analýzu dat, představím výsledky

výzkumu a pokusím se o jejich interpretaci.

5.6.1 Třídění prvního stupně

V prvním stupni třídění uvedu výsledky jednotlivých otázek z dotazníku

a pokusím se o interpretaci získaných dat. K tvorbě grafů byl použit program Microsoft

Excel 2013.

Graf 1: Pohlaví respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Zastoupení pohlaví není v tomto výzkumu rovnoměrné, drtivě převyšují ženy se

zhruba 77%, muži tedy tvoří asi 23% všech respondentů.

Graf 2: Kraj původů

Zdroj: vlastní zpracování

76,60%

23,40%Žena

Muž

31,28%

14,89%

36,17%

7,45%

3,72%

7,45%

3,72%

1,06%

1,60%

0%

0%

1,06%

1,60%

0%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Pardubický kraj

Kralovehradecký kraj

Liberecký kraj

Ustecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Hlavní město Praha

39

Rozložení krajů České republiky mezi dotazovanými rovněž není vyrovnané,

některé z krajů nejsou obsaženy vůbec. Převládají respondenti pocházející

z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Podobný výsledek byl

očekávaný, je zřejmé, že zkoumaná populace (čili soubor současných studentů Univerzity

Palackého v Olomouci) zrovna tak není rovnoměrně zastoupena všemi kraji.

Graf 3: Populace místa bydliště

Zdroj: vlastní zpracování

Největší část respondentů (téměř 28%) pochází z měst o populaci 10 000 až

50 000 obyvatel a z obcí do jednoho tisíce obyvatel (skoro 18% dotazovaných). Mezi 10

a 15 procenty mají zastoupení obce s počtem obyvatel 1 000 až 2 000, 50 000 až 100 000

a více jak 100 000. Obce s 2 000 až 5 000 obyvateli představuje 8,5% respondentů

a nejméně dotazovaných (asi 7%) je původem z obcí s populací 5 až 10 tisíc.

Graf 4: Zájmy respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

17,55%

10,11%

8,51%

6,91%

27,79%

12,77%

14,36%

Méně než 1 0001 000 až 2 0002 000 až 5 0005 000 až 10 00010 000 až 50 00050 000 až 100 000Víc jak 100 000

6,40%5,90%

31,40%12,20%

10,10%53,70%

38,80%6,90%

51,60%36,70%

43,10%26,10%

23,40%70,20%

83%91%

32,40%27,10%

38,80%

0,00% 20,00% 40,00% 60,00% 80,00% 100,00%

Jina možnostAktivita v ekologii

Hry (počítačové, deskové, …)Technika

InformatikaCestovaní

TuristikaSběratelství

Sport aktivněSport pasivně

JazykyMódaTanec

Četba literaturySledovaní filmů a serialů

Poslech hudbyJina kreativní umělecka činnost

Hudba aktivněUmění

40

Z grafu vyplývá, že drtivá většina respondentů se ve volném čase věnuje poslechu

hudby, sledování filmů a seriálů nebo četbě literatury. Podstatná část studentů pěstuje

zálibu také v aktivním i pasivním sportování, cestování, turistice nebo jazycích. Zájem

o umění je také rozšířený – označila jej více než třetina respondentů, o něco málo menší

počet se pak nějaké umělecké činnosti věnuje i aktivně.

Jinou možnost označilo celkem 11 respondentů. Ti pak své další zájmy dopsali do

připravené kolonky. Jednalo se o vaření či pečení ve 4 případech, dále pak po jednom

případu ruční práce, bojová umění, procházky, zvířata, zdravý životní styl, sociální sítě,

vzdělávání, dobrovolnictví a zájem o lidská práva.

Graf 5: Hra na hudební nástroj/ zpěv

Zdroj: vlastní zpracování

Ve hře na hudební nástroj nebo zpěvu je aktivních 19% respondentů, občasně se

této činnosti věnuje (nebo se jí věnovalo v minulosti) 43% respondentů, zbylých 38%

nezpívá ani nehraje na žádný hudební nástroj. Podle těchto výsledků se tedy většina

respondentů (62%) někdy během svého života v určité míře věnovala hře na hudební

nástroj či zpěvu.

Graf 6: Hudební vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

19%

43%

38%

Ano, aktivně.

Ano, ale ne přílis často,popřípadě jsem se tomuvěnoval/a v minulosti.Ne.

12,77%

33,51%

1,06% 0,00%6,38%

46,28%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

Výuka usoukromého

učitele

Zakladníumělecka

skola

Konzervatoř Hudebníakademie

(JAMU,HAMU)

Jiné VŠvzdělaní

(muzikologie,hudební

výchova, ...)

Žadnéhudebnívzdělanínemam

41

Nyní se zaměřme na údaje týkající se hudebního vzdělání respondentů. Výuku

u soukromého učitele absolvuje nebo absolvovalo 12,8% dotazovaných, základní

umělecké vzdělání má zastoupení 33,5%, konzervatoř s počtem 2 respondentů

představuje 1,1%. Hudební akademii podle očekávání nevystudoval žádný z účastníků.

Jiného vysokoškolského hudebního vzdělání (v oboru muzikologie či hudební výchova)

dosáhlo nebo takový obor právě studuje 6,4% z dotazovaných. Dominuje však absence

hudebního vzdělání – téměř polovina respondentů (46,3%) žádné nemá.

Graf 7: Hudební preference

Zdroj: vlastní zpracování

V otázce na preference hudebních žánrů a stylů mohli dotazovaní vybrat

maximálně 5 z nabízených 17 možností, případně dopsat vlastní variantu. Z grafu jasně

vyplývá, že nejoblíbenějším typem hudby respondentů je rock, získal 148 ze 188

možných označení, což představuje asi 79% dotazovaných. To vyvrací mou hypotézu, že

rock již není nejpreferovanějším hudebním žánrem vysokoškoláků. Dalšími velmi

oblíbenými typy hudby jsou pop (50% respondentů) a alternativní rock (43%). Téměř

třetina všech dotazovaných preferuje metal a dokonce ještě o něco větší počet studentů

označil za svou oblíbenou vážnou hudbu (32% respondentů), což považuji za

pozoruhodný výsledek. Obecně se poslech vážné hudby váže spíše ke starším generacím

5,85%

6,40%

10%

15,40%

12,80%

50%

8,50%

13,30%

20,20%

14,40%

7,40%

31,40%

21,80%

43%

78,70%

14,40%

24,50%

31,90%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

jina možnost...

tradiční folklórní hudba

etnicka hudba (world music, reggae,...)

folk a country

muzikal

pop

soul a R'n'B

hip hop

taneční hudba (techno, d'n'b, house,...)

elektronika (new rave, indie-elektronika, ...)

hard core

metal

punk

alternativní rock

rock

blues

jazz

važna hudba

42

lidí, jak dokázal například výzkum Radima Bačuvčíka z roku 2009.86 Podle výsledků,

které získal, preferovalo klasickou vážnou hudbu pouze 0,8% respondentů ve věku 20 až

24 let, soudobou vážnou hudbu pak 10% z nich. Je samozřejmě možné, že variantu vážná

hudba v mém průzkumu zvolili jako svou oblíbenou i ti studenti, kteří tento typ hudby

poslouchají jen zřídka, a rozhodli se označit tuto možnost třeba jen proto, že již nevěděli,

kterou jinou dále vybrat. Přesto toto vysvětlení nepokládám za uspokojivé, jelikož se

tento typ hudby, co se týče počtu odpovědí, umístil na čtvrtém místě oblíbenosti a výrazně

převyšuje mnohé další z uvedených hudebních směrů. Odůvodnění tedy může ležet

ve spojitosti preferencí vážné hudby se vzdělaností. Lze se tedy domnívat, že dnešní

mladí lidé běžně vážnou hudbu neposlouchají, nicméně konkrétně sociální skupina

vysokoškolských studentů tvoří výjimku.

Jinou možnost vyplnilo 11 respondentů. Do připravené kolonky dopsali

následující pojmy: Ambient, darkwave, deep house, EBM, garage rock, gothic rock,

grime, hot jazz, intrumentalní hudba, j-rock, klasický rock, metalcore, oshare kei a visual

kei, pornofolk, psychedelic rock, swing, synthpop, vše originální a osobité, všechna

hudba. Každý z nich byl uveden pouze jedenkrát. Termíny filmové soundtracky, grunge

a horrorcore byly napsány každý dvakrát.

Graf 8: Celkový vztah k hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Většina respondentů (64%) považuje hudbu ve svém životě za podstatnou.

Procentuální zastoupení zhruba mezi 15 a 20% zaujímají možnosti Hudbou takřka žiji

(16,5%) a K hudbě mám pozitivní vztah, ale nepřikládám jí zásadní význam (19%). Pouze

jeden dotazovaný ke svému životu hudbu nepotřebuje, variantu Hudbu nesnáším

86 BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě a jejímu poslechu

2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010, str. 75.

16,49%

63,83%

19,15%

0,53% 0,00%0,00%

10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%

Hudbou takřkažiji.

Hudba je v mémživotě podstatna.

K hudbě mampozitivní vztah,

ale nepřikladam jízasadní význam.

Hudbu ke svémuživotu

nepotřebuji.

Hudbu nesnasím.

43

neoznačil nikdo. Hudba je tedy pro drtivou většinu studentů důležitou součástí jejich

životů.

Graf 9: Důležitost textu v hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Jak je vidět výše, jen 4% dotazovaných považují text v hudbě za nevýznamný.

Podle 65% respondentů důležitost textu závisí na konkrétních případech. Pro 31%

znamená text vždy podstatnou součást hudby. Sémantická složka v hudbě je tedy pro

vysokoškoláky spíše podstatná, jen malá část dotazovaných textu obecně nepřikládá

žádnou váhu.

V jedné z otázek dotazníku byli respondenti vyzváni k napsání tří pojmů, se

kterými si spojují dobu 60. let, nejlépe její druhou polovinu, přičemž se mohlo jednat

o jakékoli termíny, názvy věcí, jména či události. Množství získaných pojmů jsem se

pokusila uspořádat do smysluplných obecnějších kategorií. Ty jsem následně rozčlenila

do menších skupin spolu souvisejících termínů a shrnula do tabulek, které jsou k dispozici

níže. Četnosti uvedení nad hodnotu 5 jsou zvýrazněny.

Největší skupina termínů je spjata s hudbou. Takových bylo uvedeno celkem 193.

Z toho je 129 názvů kapel a jmen interpretů, zbylých 64 souvisí s hudebními styly, směry

a hudbou obecně. Pojmů, které jsou spjaty se životním stylem té doby (móda, hnutí

hippies, …), bylo získáno 113. Termínů dotýkajících se umění napsali respondenti

celkem 23. Dalších 66 pojmů se vztahovalo k politice či významným událostem doby

60. let. Zmíněno bylo i několik pojmů, které se jevily jako příliš obecné, u nichž nebylo

možné dokázat jakoukoli souvislost s dobou 60. let.

Dotazovaní si podle získaných dat dobu 60. let spojují nejvíce s těmito pojmy:

hnutí hippies (uvedeno celkem 76x), kapela The Beatles (68x), festival Woodstock (26x),

rocková hudba a její rozvoj (25x), Pražské jaro, následná okupace a nástup normalizace

(20x), móda té doby (19x), drogy (13x), kapela The Rolling Stones (10x), válka

31%

65%

4% Text je pro mě podstatnousložkou hudby.

To se lisí v jednotlivýchpřípadech.

Text pro mě není rozhodující.

44

ve Vietnamu (10x). Dále atentát na prezidenta Kennedyho (8x), Andy Warhol či pop art

(7x), kapela The Doors (7x), dobývání vesmíru (6x), divadlo Semafor (6x), Jimi Hendrix

(6x), psychedelie (6x), studená válka (5x), totalita a cenzura (5x), Elvis Presley (5x),

kapela Led Zeppelin (5x) a sexuální revoluce (5x). Zde potvrzuji hypotézu, že se současní

studenti obecně vyznají ve společenském kontextu doby 60. let. Získáno bylo velké

množství údajů a respondentům nečinilo obtíže uvádět pojmové kategorie ze všech

možných oblastí. A co víc, pouze 7 ze všech jmenovaných položek prokazatelně

nesouviselo s dobou 60. let.

Tabulka 2: Pojmy 60. let spojené s hudbou

Pojmy spojené s hudbou (193x)

Názvy kapel a interpretů (129x) Další termíny spjaté s hudbou, hudební styly a směry,

hudba obecně (64x) Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem

68x The Beatles 26x Festival Woodstock

10x The Rolling Stones 25x Rozvoj rocku / rock / rock'n'roll / bigbeat

7x The Doors / Jim Morrison 6x Psychedelie / psychedelický rock

6x Jimi Hendrix 2x Heavy metal předělavky skladeb

5x Elvis Presley Led Zeppelin

1x British invasion hudební rozmach elektricka kytara

4x The Who

3x Scorpions

2x Janis Joplin John Lennon Simon and Garfunkel The Velvet Underground Vznik Black Sabbath Karel Gott

1x Bob Dylan Eric Clapton Deep Purple Ella Fitzgerald Jacksons 5 Pink Floyd Plastic People of the Universe Karel Kryl Helena Vondračkova Waldermar Matuska

Zdroj: vlastní zpracování

45

Tabulka 3: Pojmy 60. let spojené s životním stylem a uměním

Pojmy spojené se společností a životním stylem

(113x) Pojmy spojené s uměním (23x)

Počet uvedení Pojem Počet uvedení Pojem

76x Hippies (flower power, květinové děti) 7x Andy Warhol / pop art

19x Móda 60. let (minisukně, puntíky, zvonové kalhoty, modelka Twiggy, střihy šatů, dlouhé vlasy,…)

6x Divadlo Semafor / Suchý + Šlitr

13x Drogy (LSD, marihuana, …) 3x Nova vlna v českém filmu

5x Sexuální revoluce 1x herečka Audrey Hepburn film Kdo se bojí Virginie

Woolfové prestiž zapadních umělců Arnost Lustig (spisovatel) český underground film Pelíšky (děj zasazený do

dané doby) film Rebelové (děj zasazený do

dané doby)

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 4: Pojmy 60. let související s politikou a významnými událostmi

Pojmy spojené s politikou a významnými událostmi (66x)

Počet uvedení Pojem

20x Pražské jaro / ruská okupace/normalizace/restrikce společnosti

10x Válka ve Vietnamu

8x J. F. Kennedy / atentát na Kennedyho

6x 1. člověk na měsíci / program Apollo / dobývání vesmíru

5x Studená válka Totalita + cenzura

3x Boj za lidska prava Komunisté / Rusové

2x Rasové problémy v USA / Martin Luther King Povalečna doba

1x Demonstrace Revolta

Zdroj: vlastní zpracování

Graf 10: Postoje k rockové hudbě 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

5%

47%31%

2%1%

14%

Tato hudba je ma nejoblíbenějsí.

Tuto hudbu mam v oblibě.

Tato hudba mi nevadí, ale ani ji přílisnevyhledavam.Nemam tuto hudbu přílis v oblibě.

Tuto hudbu nesnasím.

Nemam přílis představu, o jakou hudbu se jedna.

46

Nyní přejděme k odpovědím na jednu ze zásadních otázek tohoto výzkumu. Jaký

je tedy postoj dnešních studentů k angloamerické rockové hudbě druhé poloviny 60. let?

Jak graf ukazuje, největší část respondentů (47%) zaujímají ti, kteří mají tuto hudbu

v oblibě, dalších 5% tuto hudbu považuje přímo za svou nejoblíbenější. Dohromady tyto

dvě kategorie představují něco málo přes polovinu dotazovaných. Tento výsledek byl

očekáván, bylo pravděpodobné, že se dotazník rozhodnou vyplnit z velké části právě ti

studenti, kteří danou hudbu rádi poslouchají. V 31% případů tato hudba dotazovaným

nevadí, ale ani ji nevyhledávají, 14% respondentů přesně neví, o jakou hudbu se jedná,

2% ji nemají příliš v oblibě, 1% respondentů (konkrétně 2 lidé) ji dokonce nesnáší.

Vzhledem k získaným údajům a soudě prozatím jen z odpovědí na tuto otázku dotazníku,

rocková hudba druhé poloviny 60. let rozhodně není mezi současnými studenty

zapomenuta, dosud se mezi nimi objevují tací, kteří tuto hudbu považují dokonce za svou

nejoblíbenější, a početná řada zbývajících k ní zaujímá pozitivní stanovisko. Zároveň se

najdou i jedinci, kteří na ni zastávají negativní a v malém procentě případů až nenávistný

názor.

V jedné z dalších otázek měli respondenti za úkol uvést některé angloamerické

rockové interprety z doby druhé poloviny 60. let a pokud možno je přiřadit k hudebnímu

stylu, k němuž podle nich nejvíce příslušejí (blues rock, psychedelický rock, folk rock,

hard rock, progresivní rock /art rock, country rock a jazz rock; ke každému maximálně tři

jména). Připravena byla také kolonka, do které mohli respondenti napsat ty hudebníky

z dané doby, na které si vzpomněli, ale nedokázali je k žádnému konkrétnímu stylu

zařadit.

Výsledky jsou následující: 106 respondentů (56,4%) uvedlo alespoň jedno jméno,

43,6% tedy nenapsalo jméno žádné. Zde tedy vyvracím svou hypotézu, že naprostá

většina dotazovaných bude schopna uvést alespoň některá velmi známá jména rockových

hudebníků druhé poloviny 60. let, ve skutečnosti je tento výsledek horší. Věřím však, že

i ti dotazovaní, již si nevzpomněli ani na jedno jméno hudebníka té doby, mají ponětí

o existenci například kapel The Beatles nebo The Rolling Stones. Jenže si tato jména

nespojili s obdobím zrovna druhé poloviny 60. let. V pozdější části práce posléze

nastíním, nakolik souvisel vztah k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se schopností

uvést jména příslušných hudebníků.

47

Všech sedm kolonek vyplnilo (čili ke každému stylu uvedlo alespoň jednoho

umělce) pouze 12 respondentů (6,4%), i přestože víc než polovina z dotazovaných má,

jak se ukázalo, rockovou hudbu 60. let v oblibě. Z toho vyplývá, že ani kladný postoj

k této hudbě neznamená perfektní orientaci v ní. Odhaduji, že mnoho z těch, kteří označili

tuto hudbu za svou oblíbenou, poslouchá rádo jen některé konkrétní interprety nebo jen

některý ze směrů do této hudby spadajících. Chybí jim tedy obsáhlejší představa o tomto

období jako celku. Problematická mohla být rovněž terminologie. Domnívám se, že

posluchači této hudby o interpretech daných podstylů mohli mít povědomí, avšak

nedokázali si je přiřadit k uvedeným názvům stylů. Ty totiž mohly být pro mnohé nic

neříkající. Necelá 3% dotazovaných vepsala jména hudebníků pouze do poslední kolonky

– tedy kolonky s interprety, které nedokázala spojit s konkrétním stylem.

Graf 11: Množství respondentů, kteří jmenovali hudebníky k jednotlivým stylům

Zdroj: vlastní zpracování

Jak můžeme vidět v grafu, nejvíce respondentů se pokusilo jmenovat hudebníky

stylu psychedelický rock, celkem tuto kolonku vyplnilo 45% respondentů. Podobně jsou

na tom styly hard rocku a blues rocku s 43% a 41% zodpovězených políček.

K progresivnímu rocku/art rocku alespoň jednoho hudebníka přiřadilo 33% respondentů,

k folk rocku 28%, country rocku 22%. Nejméně respondentů uvedlo zástupce stylu jazz

rocku (pouze 9%). Kolonku nezařazené vyplnilo celkem 15% z dotazovaných.

Samozřejmě ne všichni hudebníci, které dotazovaní uvedli, byli k jednotlivým

stylům zařazeni správně. Chyby se netýkaly jen nevhodné klasifikace stylu, jmenovaní

umělci často rovněž nespadali do daného časového období. Respondenti taktéž zmiňovali

české hudebníky, přestože zadání nabádalo pouze k uvádění těch angloamerických.

V následující tabulce můžeme vidět, kolik odpovědí ke každému stylu bylo celkem od

41% 45,20%

27,70%

43,10%33,00%

22,30%

9,00%15,40%

0%10%20%30%40%50%

48

respondentů získáno. Ve sloupci Částečně správně jsou ty případy, kdy umělec pod daný

styl sice spadá, avšak nenáleží do požadované doby, prvky daného stylu se u něj objevují

jen okrajově nebo nespadá do angloamerické provenience, avšak stylově je zařazen

správně. Jak jsem poukázala již v dřívější části práce, zařazení hudebníka nebo kapely

pod jeden jediný styl je často nemožné, jelikož se vlivy jednotlivých hudebních tendencí

v tvorbě většiny umělců mísí a prolínají. Proto bylo možné jmenovat určitého hudebníka

u více než jednoho stylu a přesto bylo toto zařazení odpovídající. Připomínám, že

výzkumu se účastnilo 188 respondentů a ke každému stylu bylo možné napsat nejvíce tři

hudebníky (maximální počet pro každý styl mohl tudíž být 564 položek).

Tabulka 5: Četnost uvedení zástupců jednotlivých stylů

Styl

Počty napsaných položek

Celkem Správně Částečně správně

Nesprávně

Blues rock 106 94 7 5

Psychedelický rock 128 118 8 2

Folk rock 71 62 9 0

Hard rock 128 106 22 0

Prog./art rock 78 63 12 3

Country rock 51 37 13 1

Jazz rock 23 15 8 0

Nezařazené 47 44 0 3

Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že respondenti převážně uváděli ty hudebníky, kteří skutečně

odpovídají danému stylu i době. U převládající části těchto hudebních kategorií správně

přiřazení umělci představovali dokonce drtivou většinu. V tomto ohledu jsou na tam hůř

styly jazz rocku a country rocku. U kategorie jazz rocku toto způsobil do jisté míry fakt,

že dotazovaní jmenovali poměrně často české jazzrockové hudebníky (Roman Pokorný,

Boris Urbánek a skupina Jazz Q). Ke stylu country rocku respondenti často přiřazovali

kapely Lynyrd Skynyrd a Eagles, které country rock skutečně představují, nýbrž však až

v pozdějším časovém období. Celkově vzato se však dotazovaní, kteří tuto otázku

vyplnili, v kategoriích jednotlivých stylů orientují dobře.

V následujících grafech jsou k nahlédnutí ke stylům správně zařazení hudebníci.

49

Graf 12: Správně zařazené - blues rock

Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti si styl blues rocku nejčastěji spojují se skupinami The Rolling

Stones, The Jimi Hendrix Exprience, Ericem Claptonem, kapelami Cream, Led Zeppelin,

The Doors a zpěvačkou Janis Joplin.

Graf 13: Správně zařazené - psychedelický rock

Zdroj: vlastní zpracování

11111111

2333

56

99

1213

21

0 5 10 15 20 25

SantanaRory Gallagher

Jimmy PageJethro Tull

Jeff BeckGary Moore

B.B. KingAlbert KingBob dylan

Fleetwood MacDeep PurpleThe Animals

The DoorsJanis Joplin

Led ZeppelinCream

Eric ClaptonThe Jimi Hendrix Experience

The Rolling Stones

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

2

2

5

5

6

11

19

28

29

0 5 10 15 20 25 30 35

Ultimate Spinach

Traffic

Quicksilver Messenger Service

Janis Joplin

Iron Butterfly

Grateful Dead

Deep Purple

Cream

13th Floor Elevator

Yes

The Who

The Animals

The Velvet Underground

The Rolling Stones

Jefferson Airplane

The Beatles

The Jimi Hendrix Experience

The Doors

Pink Floyd

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

50

Nejčastěji jmenovanými umělci psychedelického rocku jsou skupiny Pink Floyd,

The Doors, The Jimi Hendrix Experience, The Beatles, Jefferson Airplane, The Rolling

Stones a The Velvet Underground.

Graf 14: Správně zařazené - folk rock

Zdroj: vlastní zpracování

Bob Dylan byl suverénně nejhojněji uváděným představitelem folk rocku,

následovalo jej duo Simon & Garfunkel, vokální skupina The Mamas and The Papas,

kapela Jethro Tull a Neil Young.

Graf 15: Správně zařazené - hard rock

Zdroj: vlastní zpracování

V oblasti hard rocku převládá počtem uvedení jednoznačně kapela Led Zeppelin.

Mnohokrát zmíněni byli také The Rolling Stones, Deep Purple, Black Sabbath a The

Who.

1111111

22

33

412

29

0 5 10 15 20 25 30 35

Tum BuckleyLeonard Cohen

Judy ColinsJanis Joplin

DonovanCreedence Clearwater Revival

The AnimalsJohnny Cash

The ByrdsNeil YoungJethro Tull

The Mamas and The PapasSimon and Garfunkel

Bob Dylan

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

1111

24

1414

1619

33

0 5 10 15 20 25 30 35

SteppenwolfJeff Beck

CreamAlice Cooper

Jethro TullThe Jimi Hendrix Experience

The WhoBlack Sabbath + Ozzy Osbourne

Deep PurpleThe Rolling Stones + Mick Jagger

Led Zeppelin

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

51

Graf 16: Správně zařazené - progresivní rock/ art rock

Zdroj: vlastní zpracování

V případě progresivního rocku/ art rocku se respondenti nejčastěji rozhodli

jmenovat kapelu Pink Floyd, ta získala velkou početní převahu. Jistý náskok si udržela,

co do počtu uvedení, také kapela The Beatles. Dalšími jmény z této kategorie jsou Frank

Zappa, Yes, The Who, Jethro Tull či David Bowie.

Graf 17: Správně zařazené - country rock

Zdroj: vlastní zpracování

Stejně jako folk rock, tak také country rock si dotazovaní nejvíce spojují

s umělcem Bobem Dylanem. Mezi hudebníky, které respondenti napsali několikrát, jsou

Creedence Clearwater Revival, Johnny Cash, Neil Young, The Byrds a The Band.

1

1

1

2

2

3

3

3

3

5

11

28

0 5 10 15 20 25 30

The Velvet Underground

Moody Blues

Deep Purple

King Crimson

The Jimi Hendrix Experience

David Bowie

Jethro Tull

The Who

Yes

Frank Zappa

The Beatles

Pink Floyd

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

11111

233

44

610

0 2 4 6 8 10 12

Simon a GarfunkelThe Monkees

Jj CaleGrateful Dead

Elvis PresleyBuffalo Springfield

The BandThe Byrds

Neil YoungJohnny Cash

Creednece Cleatwater RevivalBob Dylan

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

52

Graf 18: Správně zařazené - jazz rock

Zdroj: vlastní zpracování

Největší zastoupení v oblasti jazz rocku získal hudebník Miles Davis, po něm

následují Frank Zappa a Santana.

Hudebníci, které respondenti k jednotlivým stylům uváděli nejčastěji, patří právě

k jejich typickým představitelům. Díky malému počtu chybně zařazených interpretů lze

tvrdit, že ti dotazovaní, kteří se rozhodli tuto otázku vyplnit, se v hudbě druhé poloviny

60. let vyznají. Avšak i zde existují rezervy, jelikož, jak bylo řečeno, jen málo

respondentů uvedlo zástupce kompletně všech nabízených stylů. Docházíme tedy

k závěru, že se respondenti obecně v této hudbě a jejích různých stylech vyznají dobře,

jen málokdo však ve všech, které byly v dotazníku zahrnuty. Nejlépe se pak orientují

ve stylech psychedelický rock, blues rock a hard rock, u kterých bylo správně uvedeno

největší množství hudebníků (vždy kolem sta), k folk rocku a progresivnímu rocku/art

rocku pak byla odpovídající jména hudebníků přiřazena asi šedesátkrát, nejmenší

představu mají respondenti o country rocku a jazz rocku (ke stylu country rocku bylo

správně uvedeno 37 položek, k jazz rocku pouze 15). Vysvětlení nižšího povědomí

o těchto dvou stylech můžeme hledat ve skutečnosti, že tyto dvě tendence nebyly ani

v 60. letech natolik „viditelné“ jako ty zbývající. Country rock ani jazz rock nedosáhly

obrovské obliby například psychedelického rocku nebo hard rocku. Tím pádem se

všeobecně neproslavilo ani takové množství umělců hrajících tyto dva styly.

Uveďme ještě pro úplnost interprety, které dotazovaní nedokázali přiřadit

k žádnému ze stylů. Jednoznačně na tomto místě převládá kapela The Beatles, což jen

potvrzuje její neuvadající popularitu. I ti respondenti, kteří se nejspíš ve zkoumané hudbě

příliš neorientují a vyplnili alespoň kolonku, kde nemuseli umělce zařazovat k určitému

podstylu, si vzpomněli právě na The Beatles. Druhým možným důvodem dominance této

kapely může být taktéž potenciální problém vůbec spojit si ji s nějakým konkrétnějším

111

24

6

0 1 2 3 4 5 6 7

Joni MitchellThe Jimi Hendrix Experience

Herbie HancockSantana

Frank ZappaMiles Davis

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

53

stylem. The Beatles jsou častokrát považováni za specifickou kategorii sama o sobě, která

nepodléhá přesně stanoveným měřítkům.

Graf 19: Nezařazení hudebníci

Zdroj: vlastní zpracování

Volnočasové kulturní aktivity

V tomto okruhu otázek v dotazníku byla zjišťována četnost návštěv různých

kulturních událostí a počet přečtených knih beletrie za poslední půlrok. Právě půlrok je

úsek dostatečně dlouhý na to, aby měly zjištěné údaje nějakou vypovídající hodnotu,

a zároveň není toto časové rozmezí natolik vzdálené, aby respondentům nečinilo problém

si na něj zpětně vzpomenout. Tento soubor otázek byl do výzkumu zařazen z důvodu

zjištění, jak moc respondenti kulturně žijí, a především proto, aby napomohl určit, zdali

existuje korelace mezi oblibou rockové hudby druhé půlky 60. let a zájmem o kulturu

a umění, čímž se budu zabývat v druhém stupni třídění. Dotazovaní měli napsat počet

návštěv těchto akcí a počet přečtených knih číslicí. Jednotlivé četnosti jsou shrnuty

v tabulkách.

11111111111

2222

444

13

0 2 4 6 8 10 12 14

The ZombiesThe Monkees

The ArchiesLed Zeppelin

Joe CockerDeep PurpleDavid Bowie

Creedence Clearwater RevivalBlack Sabbath

Ben E. KingBeach Boys

The Mamas & PapasThe Kinks

The DoorsJimi Hendrix

The WhoThe Rolling Stones

Elvis PresleyThe Beatles

Počet uvedení (počet respondentů = 188)

54

Tabulka 6: Návštěvnost kulturních akcí

NÁVŠTĚVY GALERIE UMĚNÍ

NÁVŠTĚVY KONCERTŮ VÁŽNÉ

HUDBY

NÁVŠTĚVY KONCERTŮ

POPULÁRNÍ HUDBY

Počet návštěv

Počet respondentů

Počet návštěv

Počet respondentů

Počet návštěv

Počet respondentů

0x 100 0x 137 0x 51 1x 41 1x 33 1x 57 2x 23 2x 9 2x 30 3x 14 3x 2 3x 23 4x 4 4x 2 4x 5 5x 3 5x 2 5x 10 6x 1 6x 2 7x 1

10x 1 10x 1 8x 1 20x 1 10x 6

20x 1 25x 1 30x 2

Celkem návštěv: 186 Celkem návštěv: 97 Celkem návštěv: 436

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 7: Návštěvnost kulturních akcí + četba knih

NÁVŠTĚVY DIVADLA

NÁVŠTĚVY KINA

PŘEČTENÉ KNIHY

Počet návštěv

Počet respondentů

Počet návštěv

Počet respondentů

Počet knih

Počet respondentů

0x 84 0x 27 0x 32 1x 44 1x 54 1x 18 2x 28 2x 41 2x 23 3x 9 3x 22 3x 20 4x 8 4x 11 4x 11 5x 6 5x 16 5x 29 6x 3 6x 6 6x 8 7x 2 7x 2 7x 3

10x 2 8x 1 8x 2 12x 1 10x 4 9x 1 20x 1 12x 1 10x 21

15x 1 12x 2 20x 2 14x 1 15x 8 20x 3 25x 1 30x 3 50x 2

Celkem návštěv: 273 Celkem návštěv: 491 Celkem knih: 1050

Zdroj: vlastní zpracování

Data jsem dále seskupila a začlenila do jednoho grafu:

55

Graf 20: Návštěvnost kulturních akcí a počet přečtených knih

Zdroj: vlastní zpracování

Koncerty vážné hudby jsou podle grafu studenty zřetelně nejméně navštěvované,

i přesto se za poslední půlrok veřejné prezentace vážné hudby alespoň jednou zúčastnilo

51 respondentů, což představuje více než čtvrtinu celku. Případem s druhou nejmenší

návštěvností je galerie umění. Tam zavítala za poslední půlrok asi polovina

dotazovaných, což nelze považovat za nízký výsledek. Následuje divadlo, které navštívilo

celkem 104 dotazovaných, což už znamená převažující část respondentů. Na koncert

populární hudby v posledních šesti měsících alespoň jednou vyrazilo 73% respondentů,

beletrii přečetlo 83% a kino navštívilo nejvíce dotazovaných, celkem 85,7%.

Podle grafu jsou pouze u čtení beletrie znatelně zastoupeny také poslední dvě

kategorie s počty přečtených knih (6 až 10 a více). Přečtené beletrie je tedy nejvíce, jak

nasvědčuje i tabulka na předchozí straně – počet knih, které zúčastněných 188

respondentů během posledního půlroku přečetlo, je zhruba 1050.

Za pozornost stojí data získaná v případě návštěvnosti koncertů populární hudby

i koncertů vážné hudby, která jsou ve srovnání například s Bekovým výzkumem z roku

2001 mnohem příznivější. Mladí lidé (věk do 24 let a věk od 25 do 29 let) se podle

Bekových výsledků průměrně pouze v 8 až 15% případů zúčastnili koncertu vážné hudby.

Bekem zkoumaný časový úsek byl oproti mému výzkumu dokonce jedenkrát delší (tedy

12 měsíců). Návštěvnost koncertů populární hudby se u mladých respondentů pak

pohybovala mezi 42 až 47%. Odůvodnění tohoto rozdílu v oblasti koncertů vážné hudby

můžeme hledat opět ve vzdělání, vezmeme-li v potaz, že se vzorek mého výzkumu

sestává pouze z vysokoškolských studentů. V případě vysokoškolsky vzdělaných byla

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

Galerie Koncert važnéhudby

Koncertpopularní

hudby

Divadlo Kino Beletrie

0x 1x až 5x 6x až 10x víckrat

56

totiž v Bekově výzkumu návštěvnost takových koncertů asi 46% (avšak bez ohledu na

věk). Co se týče koncertů populární hudby, vzdělání vzhledem k Bekovým výsledkům

zřejmě žádnou roli v jejich návštěvnosti nehraje. Důvodem takto rozdílných údajů pak

může být vzrůstající nárůst počtu takových hudebních představení a jejich větší

dostupnost.

Hudební ukázky

V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol poslechnout si 4 hudební

ukázky, které trvaly každá okolo jedné minuty. Jednalo se o ukázky pocházející z druhé

poloviny 60. let, které dobře charakterizují styly psychedelického rocku (skladba The End

od kapely The Doors), folk rocku (skladba Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel),

hard rocku (skladba Communication Breakdown od kapely Led Zeppelin) a blues rocku

(skladba Red House od kapely The Jimi Hendrix Experience). Respondenti byli vyzváni

k ohodnocení skladeb pomocí škály od 1 do 5 hvězd, kde 5 značí nejlepší možné

hodnocení. Systém hvězdiček jsem zvolila, jelikož je všeobecně rozšířený a současným

studentům zcela jistě dobře známý, ať už z tisku nebo různých populárních serverů

(například csfd.cz). Následně měli respondenti za úkol skladbu přiřadit k jednomu

z možných stylů a určit, zdali ji znají, či ne.

Graf 21: Hodnocení ukázek

Zdroj: vlastní zpracování

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

Ukazka č. 1Psychedelický rock

Ukazka č. 2Folk rock

Ukazka č. 3Hard rock

Ukazka č. 4Blues rock

1 hvězdička 2 hvězdičky 3 hvězdičky 4 hvězdičky 5 hvězdiček

57

Tabulka 8: Průměrné hodnocení ukázek

Průměrné hodnocení

Ukázka č. 1 Psychedelický rock

3,79 z 5

Ukázka č. 2 Folk rock

4,20 z 5

Ukázka č. 3 Hard rock

3,00 z 5

Ukázka č. 4 Blues rock

3,10 z 5

Zdroj: vlastní zpracování

Jak graf i tabulka napovídají, nejlépe hodnocenou byla ukázka číslo 2.

Z uvedených skladeb se právě tato – Mrs. Robinson od dua Simon & Garfunkel – dá

považovat za nejvíce známou a rozšířenou, možná právě tento faktor ovlivnil pozitivní

hodnocení respondentů. Velmi dobře dopadlo taktéž hodnocení první ukázky – opět se

jedná o dosud obecně známou skladbu – The End od kapely The Doors. Třetí a čtvrtá

ukázka nejsou rozšířené do takové míry jako první dvě ukázky. Dost možná právě

z tohoto důvodu získaly průměrně nižší hodnocení.

Graf 22: Určení stylu ukázek

Zdroj: vlastní zpracování

Hudební ukázky byly seřazeny v následujícím pořadí: ukázka č. 1 zastupovala styl

psychedelického rocku, ukázka č. 2 styl folk rocku, ukázka č. 3 hard rock a ukázka č. 4

blues rock.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ukazka č.1 - psych.rock Ukazka č. 2 - folk rock Ukazka č. 3 - hard rock Ukazka č. 4 - blues rock

Blues rock Psychedelický rock Folk rock Hard rock

Progresivní/Art rock Country rock Jazz rock Nevím

58

Respondenti skladby zařadili veskrze správně – u každé z ukázek získalo označení

„správného“ stylu největší procentuální zastoupení. Nejsnadněji rozpoznatelným se zde

jeví hard rock, neboli třetí ukázka, správně ji zařadilo skoro 70% respondentů. Vysvětluji

si to tím, že tato ukázka skutečně vystihuje podstatu stylu hard rocku (dravost, rychlost,

syrovost), přičemž neobsahuje určující prvky žádného z dalších uvedených stylů,

respondenty tedy nemělo, co zmást. Ukázku č. 2 (folk rock) a ukázku č. 4 (blues rock)

přiřadilo k odpovídajícímu stylu kolem 50% dotazovaných. První ukázku si

s psychedelickým rockem správně spojilo necelých 40% účastníků výzkumu.

Reprezentant psychedelického rocku byl tedy nejnáročnější na zařazení, navíc vysoký

počet respondentů (přes 25%) považoval styl ukázky za blues rock. Domnívám se, že

k tomuto došlo z důvodu, že bluesová hudba je nedílně spjata se smutkem či žalem.

Věřím, že tato skladba výraznou emoci smutku vyzařuje, respondenti si tedy tento dojem

patrně spojili s blues a přiřadili ukázku ke stylu blues rocku. U čtvrté ukázky se oproti

ostatním objevuje časté zařazení ke stylu jazz rocku. Toto určení není od věci, rytmická

složka skladby skutečně odráží jazzové vlivy.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že respondentům obecně nečinilo problém si na

základě poslechu ukázku asociovat k příslušnému stylu. Lze usoudit, že jakési určující

prvky jednotlivých podstylů rockové hudby druhé poloviny 60. let jsou dnešním

studentům dobře známy.

Graf 23: Znalost ukázek

Zdroj: vlastní zpracování

Podle očekávání ukázku číslo dva a ukázku číslo jedna znala velká část

respondentů, jelikož se jedná o obecně známější skladby, což potvrdilo jeden z mých

dílčích předpokladů. První ukázku poznala asi polovina respondentů, povědomá se zdála

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Ukazka č. 1 Ukazka č. 2 Ukazka č. 3 Ukazka č. 4

Ano. Zda se mi povědoma. Ne.

59

bezmála 30% z nich. Celkově tedy byla alespoň povědomá více než třem čtvrtinám všech

dotazovaných. S druhou ukázkou bylo v minulosti obeznámeno téměř 85%

dotazovaných, pouze 7% respondentů ukázku vůbec neznalo. Toto vysoké skóre

vysvětluje skutečně velká popularita této skladby. Poslední dvě ukázky v tomto ohledu

dopadly téměř shodně – zhruba 50 až 60% respondentů je vůbec neznalo, povědomé či

známé pak byly vždy zhruba 20 až 30% dotazovaných. Rockové skladby z doby druhé

poloviny 60. let, obecně považované za známé, má tedy určitou měrou v povědomí

většina dotazovaných studentů i v současné době. Písně, které nejsou pokládány za tolik

úspěšné (ukázka č. 3 a 4), jsou však alespoň povědomé zhruba menší polovině

dotazovaných, tudíž také takové skladby jsou schopny najít si cestu k současnému

mladému posluchači.

Graf 24: Koupě nahrávek rockové hudby 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

Drtivá většina respondentů (90% z nich) nezakoupila za poslední půlrok žádným

způsobem nahrávku rockové hudby pocházející z druhé poloviny 60. let. Zhruba 10% si

pořídilo 1 až 5 nahrávek této hudby. Do většího počtu žádný z dotazovaných

neinvestoval. Na vině je pravděpodobně celková neochota utrácet peníze za hudbu kvůli

její snadné dostupnosti zdarma.

Graf 25: Stahování hudby 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

0 ks

1 až 5 ks

6 až 10ks

více ks

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

0x

1x až 5x

6x až 10x

víckrat

60

V případě nelegálního stahování hudby situace vypadá podstatně „příznivěji“.

Zhruba 41% respondentů tuto hudbu za poslední tři měsíce nestáhlo, avšak asi 43% si ji

stáhlo jednou až 5 krát. Přes 6% dotazovaných ji touto cestou získalo 6 krát až 10 krát,

9% dokonce více než 10 krát. Zájem o danou hudbu tedy respondenti mají, avšak, jak

bylo uvedeno, neinvestují do ní mnoho financí.

Graf 26: Útrata za pořizování hudby celkově

Zdroj: vlastní zpracování

Zde se očekávaná teze částečně potvrzuje. Většina respondentů (asi 62%) za

poslední půlrok neměla žádné peněžní výdaje za nákup hudby. Do 500 korun utratilo více

než 25% dotazovaných, 500 až 1500 korun asi 8,5% a přes 1500 korun necelá 4%

respondentů. Většina zkoumaných studentů tedy za hudbu neutrácí. Na druhou stranu

alespoň jednu hudební nahrávku za poslední půlrok zakoupilo zhruba 38% dotazovaných,

což se nedá považovat za úplně nízké číslo. Nicméně pouze 10% studentů investovalo do

hudby zkoumaného období (jak vyplývá z dřívějšího grafu).

Graf 27: Vyhledávání informací o hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Jak graf jasně ukazuje, většina dotazovaných si informace o hudbě (kapelách,

zpěvácích, …) vyhledává a nejčastěji k tomu využívá internet, což není v dnešní době,

kdy je internet nejdostupnějším a zároveň nejobsáhlejším zdrojem informací, vůbec

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

70,00%

0 Kč

do 500 Kč

500 až 1500 Kč

více Kč

15,40%

17,60%

84%

17,60%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Ne, nevyhledavam.

Ano, čerpam z knih.

Ano, hledam na internetu.

Ano, čtu časopisy.

61

překvapivé. Pouze 15% respondentů nepociťuje potřebu si jakékoli informace o hudbě

vyhledávat. To napovídá tomu, že hudba je skutečně součástí života téměř všech studentů,

jak už ukázaly i odpovědi na jiné otázky z dotazníku. Studenti se hudbou zabývají

komplexně, nevěnují se pouze poslechu či aktivní hudební činnosti, ale také se zajímají

o hudební svět prostřednictvím tisku či internetu.

Graf 28: Víra respondentů

Zdroj: vlastní zpracování

Podle odpovědí je většina dotazovaných (téměř 66%) nevěřících, 16,5% si vírou

není jistých, 17,55% je věřících.

Graf 29: Postoj k politickému dění v české republice

Zdroj: vlastní zpracování

Ke stavu politiky v České republice převládá mezi respondenty negativní postoj.

S politickým děním není spokojeno asi 59% dotazovaných. Spokojenost pociťuje pouze

asi 10% a 23% respondentů se o tuto oblast vůbec nezajímá. Možnost Nevím pak označilo

asi 9% dotazovaných studentů.

Graf 30: Postoj k ochraně přírody

Zdroj: vlastní zpracování

18%

66%

16%Ano.

Ne.

Není si jistý/jista

9,57%

58,51%

23,40%8,51%

0,00%

50,00%

100,00% Jsem s nýnějsím stavem vcelkuspokojen/aNejsem s ním spokojen/a

Politické dění mě nezajíma

Nevím

70,21%

27,13%

0% 2,66%

0,00%

50,00%

100,00% Na stavu přírody mi zaleží a aktivněpomaham k jeho zlepsení

Není mi to jedno, ale nic pro zlepsenínedělam

Na stavu přírody mi nezaleží

Nevím, tohle neřesím

62

Respondenti, jak je vidět, považují ochranu přírody za důležitou. Ani jeden z nich

nezvolil odpověď Na stavu přírody mi nezáleží. Přes 70% z dotazovaných se dokonce

aktivně nějakou měrou (například třídění odpadu či šetření vodou) podílí na jeho zlepšení,

27% pak v tomto ohledu nepodniká žádné kroky, nicméně stav životního prostředí jim

není lhostejný. Variantu Nevím označila zbývající necelá 3% respondentů.

Graf 31: Postoj k ozbrojeným konfliktům

Zdroj: vlastní zpracování

Z grafu vyplývá, že největší část dotazovaných studentů ozbrojené a válečné

konflikty úplně zavrhuje, tuto variantu vybrala téměř polovina z nich. O něco menší

procento pak věří, že v krajních případech mohou být správným řešením. Za efektivní

východisko problémů je považují pouze 2% a zbylých asi 7% dotazovaných zvolilo

variantu Nevím.

5.6.2 Třídění druhého stupně

Ve druhém stupni třídění se pokusím hledat souvislosti mezi některými

proměnnými. Především mě bude zajímat, jak s ostatními jevy souvisí obliba rockové

hudby druhé poloviny 60. let. K vypracování statistických operací byl použit program

STATISTICA 12.

Graf 32: Postoj k hudbě 2. pol. 60. let + Pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování

47,87%43,09%

2,13%6,91%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00% Naprosto je zavrhuji

V krajních případech mohou býtspravným řesením

Jsou efektivním řesením, nejsemproti nim

Nevím

4,86%

49,31%

30,56%

1,39%0,00%

13,89%4,55%

40,91%34,09%

2,27% 4,55%

13,64%

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%

Nejblíbenějsí Obliba Neutralní Neobliba Nesnasím Nemampředstavu otéto hudbě

Ženy

Muži

63

Pohlaví nehraje žádnou zásadní roli v souvislosti s oblibou rockové hudby druhé

poloviny 60. let, všechny skupiny postojů jsou poměrně vyrovnané. Patrnější odchylka je

zřejmá pouze v kategorii respondentů, kteří danou hudbu považují za svou oblíbenou –

zastoupení žen je zde vyšší než zastoupení mužů asi o 9%. Muži naopak převažují

v kategorii Tuto hudbu nesnáším – tu vybralo 5% z dotazovaných mužů a 0% žen, což

může naznačovat jakousi celkovou větší vyhraněnost postojů u mužů a smírnější postoje

žen. Těchto 5% avšak ve skutečnosti znamená pouhé 2 respondenty, tudíž tomuto rozdílu

nepřikládám velký význam.

Tabulka 9: Zájmy respondentů + Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let

Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let

Zájmy

Obliba

Neutrální

postoj

Neobliba

Bez

představy, o

jakou hudbu

se jedná

Umění 42,86% 42,37% 40,00% 15,38%

Hudba aktivně 32,65% 27,12% 0,00% 11,54%

Jina kreativní umělecka činnost

(výtv. činnost, psaní, herectví)

33,67% 37,29% 0,00% 19,23%

Poslech hudby 93,88% 93,22% 80,00% 76,92%

Sledovaní filmů a serialů 82,65% 84,75% 60,00% 84,62%

Četba literatury 76,53% 72,88% 20,00% 50,00%

Tanec 24,49% 20,34% 20,00% 26,92%

Móda 29,59% 23,73% 40,00% 15,38%

Jazyky 46,94% 42,37% 40,00% 30,77%

Sport pasivně 34,69% 38,98% 20,00% 42,31%

Sport aktivně 52,04% 42,37% 60,00% 69,23%

Sběratelství 8,16% 6,78% 0,00% 3,85%

Turistika 43,88% 37,29% 20,00% 26,92%

Cestovaní 54,08% 55,93% 60,00% 46,15%

Informatika 11,22% 8,47% 40,00% 3,85%

Technika 14,29% 8,47% 40,00% 7,69%

Hry (počítačové, deskové,...) 33,67% 25,42% 20,00% 38,46%

Aktivita v ekologii 7,14% 5,08% 0,00% 3,85%

Zdroj: vlastní zpracování

Nyní se věnujme potenciální souvislosti mezi jednotlivými zálibami a postojem

ke zkoumané hudbě. Odpovědi týkající se vztahu k rockové hudbě druhé poloviny 60. let

jsem v tomto případě (a řadě následujících) spojila do čtyř obecnějších kategorií kvůli

nízkým hodnotám některých možností. Odpověď Tato hudba je má nejoblíbenější byla

64

propojena s možností Tuto hudbu mám v oblibě, dále jsem zkombinovala varianty

Nemám tuto hudbu příliš v oblibě a Tuto hudbu nesnáším. I přes toto propojení je nová

kategorie týkající se neobliby této hudby poměrně málo zastoupena. Co se týče zájmů

respondentů, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, velmi se

podobají zálibám dotazovaných s neutrálním postojem k této hudbě. Velké zastoupení

(přes 40%) tedy mají: poslech hudby, sledování filmů a seriálů, četba literatury, cestování,

turistika, jazyky, aktivní sportování a umění. Odpůrci této hudby se podle výsledků tolik

nevěnují poslechu hudby ani sledování filmů či seriálů, znatelný rozdíl nacházíme v četbě

literatury, kterou zvolilo jen 20% z těchto respondentů, patrný je i intenzivnější zájem

o módu, techniku a informatiku a nižší aktivní hudební a jiná kreativní činnosti.

Dotazovaní, kteří si nejsou vědomi, o jakou hudbu se v tomto výzkumu jedná, se ve svých

výsledcích v mnoha ohledech přibližují spíše skupině respondentů, kteří nemají tuto

hudbu rádi. Můžeme tedy usoudit, že lidé s pozitivním postojem k rockové hudbě druhé

poloviny 60. let a ti s neutrálním postojem k ní se více často věnují zálibám spojeným

s uměním (poslech hudby, aktivní hudební činnost, jiná kreativní umělecká činnost, četba

literatury, sledování filmů) než lidé, kteří danou hudbu nemají rádi nebo o ní nemají

představu.

Graf 33: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

Základní umělecké vzdělání je v podstatě rovnoměrně rozloženo mezi všechny

čtyři kategorie postojů ke zkoumané hudbě. Podobně je na tom absence hudebního

vzdělání, která představuje nejpočetnější část každé skupiny. Zbylé typy vzdělání v hudbě

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě

Jiné VŠ vzdělaní (muzikologie, hudební výchova, ...) Hudební akademie

Konzervatoř Zakladní umělecka skola

Výuka u soukromého učitele Žadné hudební vzdělaní nemam

65

mají ve všech skupinách spíše malé nebo žádné zastoupení. Mezi těmi, kteří mají

rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, je zřetelný větší poměr vzdělání od

soukromého učitele, zkušenost s ním má přes 17% z nich, což je minimálně o téměř 10%

více než v ostatních skupinách. Z této odchylky můžeme usoudit, že příznivci této hudby

se častěji než jiní obracejí k individuálnímu stylu výuky, což může potenciálně souviset

i s volnomyšlenkářskými postoji generace spojené s rockovou hudbou 60. let. Ty mohou

být v rozporu se spíše konzervativním institucionálním hudebním vzděláváním, které

nabízejí základní umělecké školy a které se řídí podle jasně daných norem.

Graf 34: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hra na hudební nástroj/ zpěv

Zdroj: vlastní zpracování

Co se týče korelace mezi hrou na hudební nástroj a postojem k rockové hudbě

druhé poloviny 60. let, je zjevné, že skupiny se stanoviskem pozitivním a neutrálním jsou

velmi vyrovnané ve svých odpovědích. Zhruba 20% z nich hraje na hudební nástroj nebo

zpívá aktivně, přes 40% občasně (nebo se případně těmto aktivitám věnovalo v minulosti)

a kolem 35% z nich se jim nevěnuje vůbec. Tyto dvě kategorie jsou na tom z ohledu

hudební aktivity lépe než zbylé dvě. Skupina těch dotazovaných, kteří nemají představu

o zkoumané hudbě, je zastoupena z 50% lidmi, již hudební aktivity neprovozují, jen

zhruba 4% z nich se jim věnují aktivně. Ve skupině odpůrců dané hudby pak 80%

respondentů na nástroj vůbec nehraje ani nezpívá a 20% hudbu provozuje občasně nebo

ji provozovalo v minulosti. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let a respondenti

s neutrálním postojem k ní se tedy věnují hudebním aktivitám více často nežli lidé

s jinými postoji. Můžeme se domnívat, že cesta k oblibě nebo alespoň neutrálnímu postoji

k této hudbě může vést právě i přes vlastní hudební činnost a zájem o hudební nástroj.

21,43% 22,03%3,85%

43,88% 42,37%

20%

46,15%

34,69% 35,59%

80%

50,00%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě

Ano, aktivně Ano, ale ne přílis často/hral(a) jsem v minulosti Ne

66

Existuje patrně jakási větší pravděpodobnost, že tuto hudbu více ocení ti, kteří se hudbě

sami věnují aktivně.

Graf 35 : Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Důležitost textu v hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let považují text v hudbě za

podstatnou složku více často než zbývající tři skupiny dotazovaných. Existuje možnost,

že tento jev souvisí s faktem, že rocková hudba druhé poloviny 60. let mnohdy nesla

ve svém textu různá poselství, například ohledně politické či společenské situace. Snad

i proto jsou zastánci této hudby k textu vnímavější. Tímto zjištěním se potvrdila má

hypotéza, že lidé, kteří mají rádi rockovou hudbu druhé poloviny 60. let, považují text

v hudbě za důležitý. Přestože rozdíl v poměru s některými skupinami není markantní.

Všem skupinám je společný převažující příklon k variantě Důležitost se liší v jednotlivých

případech a zároveň malé zastoupení poslední varianty – tedy, že text není v hudbě

rozhodující. Výjimku tvoří soubor respondentů se záporným postojem ke zkoumané

hudbě, mezi nimiž převažuje právě tato poslední varianta. Současně pokládají ze všech

dotazovaných sémantickou složku v hudbě za podstatnou nejméně často.

35,71% 27,12% 20,00% 26,92%

60,20% 71,19%

40,00%

73,08%

4,08% 1,69%

40,00%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu otéto hudbě

Text pro mě není rozhodující.

To se lisí v jednotlivých případech.

Text je pro mě podstatnou složkou hudby.

67

Graf 36: Další hudební preference příznivců rockové hudby 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let nejčastěji poslouchají rock obecně

(skoro 91% z nich), alternativní rock (59%), pop (40%), metal (34%), vážnou hudbu

(32%) a jazz (28%). Je pro ně typický celkový příklon k rockových stylům, popu, ale také

hudbě artificiální.

Tabulka 10: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební preference

Postoj k hudbě 2. pol. 60. let

Hudební preference

Nejoblíbe-nější

Obliba

Neutrální

Neobliba

Nesnáším

Nemám představu

o této hudbě

Važna hudba 55,56% 29,21% 37,29% 33,33% 0,00% 23,08%

Jazz 44,44% 25,84% 27,12% 0,00% 0,00% 11,54%

Blues 33,33% 19,10% 10,17% 0,00% 0,00% 3,85%

Rock 100,00% 89,89% 67,80% 100,00% 0,00% 61,54%

Alternativní rock 44,44% 60,67% 30,51% 66,67% 0,00% 11,54%

Punk 11,11% 24,72% 23,73% 0,00% 0,00% 15,38%

Metal 22,22% 34,83% 32,20% 33,33% 50,00% 19,23%

Hard core 0,00% 6,74% 10,17% 66,67% 0,00% 0,00%

Elektronika (new rave, …) 22,22% 13,48% 15,25% 0,00% 0,00% 15,38%

Taneční hudba (techno, house) 11,11% 13,48% 23,73% 0,00% 50,00% 38,46%

Hip hop 11,11% 7,87% 15,25% 33,33% 50,00% 23,08%

Soul a R'n'B 11,11% 5,62% 8,47% 0,00% 50,00% 15,38%

Pop 11,11% 42,70% 57,63% 0,00% 0,00% 80,77%

Muzikal 22,22% 13,48% 10,17% 0,00% 0,00% 15,38%

Folk a country 11,11% 15,73% 22,03% 0,00% 0,00% 3,85%

Etnicka hudba 11,11% 7,87% 15,25% 0,00% 0,00% 7,69%

Tradiční folklórní hudba 0,00% 5,62% 11,86% 0,00% 0,00% 0,00%

jina možnost ... 0,00% 6,74% 6,78% 0,00% 50,00% 0,00%

Zdroj: vlastní zpracování

Nyní bych se chtěla soustředit na některé zajímavé poznatky vyplývající z tabulky

hudebních preferencí. Příznivci rockové hudby druhé poloviny 60. let například zvolili

31,63%27,55%

20,41%

90,82%

59,18%

23,47%

6,12%

33,67%

14,29%13,27%8,16%

6,12%

39,80%

14,29%15,31%

8,16%5,10%

6,12%

0,00%10,00%20,00%30,00%40,00%50,00%60,00%70,00%80,00%90,00%

100,00%

68

za své oblíbené hudební směry hip hop a taneční hudbu podstatně méně často než

respondenti z jiných skupin. Naopak blues poslouchají více než další skupiny

respondentů, což není překvapující, vezmeme-li v úvahu, že rocková hudba 60. let měla

velmi blízko k afroamerické bluesové hudbě. Pozoruhodné je, že lidé, kteří považují

rockovou hudbu druhé poloviny 60. let za svou nejoblíbenější, ve více než 55% případů

zvolili za svou oblíbenou také vážnou hudbu, v této kategorii představuje dokonce druhou

nejpočetnější variantu (po možnosti rock). Jako třetí nejpreferovanější skončil v tomto

případě žánr jazz (spolu s alternativním rockem). Lze tedy předpokládat, že silná obliba

rockové hudby 60. let je spojena i s oblibou vážné hudby a jazzu. Rocková hudba

zkoumané doby byla v mnoha případech, jak bylo naznačeno již dříve, strukturně

poměrně komplikovaná a nepostrádala vyšší umělecké ambice. Její příznivci tedy

v hudbě celkově mohou vyhledávat větší složitost či nápaditost, jakýsi umělecký prvek,

proto se obracejí taktéž k hudbě vážné. Těžko však určovat obecnější závěry, zmiňovanou

kategorii totiž představuje pouze 9 respondentů. Dotazovaní, kteří naopak nemají

zkoumanou hudbu příliš v oblibě, poslouchají poněkud nečekaně nejčastěji rock (100%

z nich), alternativní rock (asi 67%), hard core (také 67%) a třetina z nich vážnou hudbu,

hip hop a metal. Orientují se tedy rovněž především rockovým směrem, avšak nejsou

příznivci rockové hudby daného období. Rock se od svého vzniku v průběhu desetiletí

různě proměňoval a zároveň se rozrůzňovala jeho definice v očích posluchačů. Rocková

hudba zhruba druhé poloviny 60. let nemusí u těchto respondentů vůbec zapadat do

představy o rocku jako takovém. Ledacos může napovědět i fakt, že 67% dotazovaných

s negativním postojem ke zkoumané hudbě poslouchá hard core (tento typ hudby

mimochodem zastánci rockové hudby druhé poloviny 60. let vybrali jako svůj oblíbený

jen v 6% případů, hůře v preferencích dopadla jen tradiční folklórní hudba), hudbu

hlučnou, tvrdou, se silně redukovanou melodií a důrazem na agresivní projev, což

naznačuje, že tito respondenti eventuálně tíhnou k tvrdší podobě rocku než k té, která

existovala v 60. letech. Dotazovaní, kteří rockovou hudbu 60. let vyloženě nesnášejí, mají

v oblibě metal, taneční hudbu, hip hop, soul a R´n´B nebo uvedli jinou možnost.

69

Graf 37: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Celkový vztah k hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Při hledání souvislosti celkového vztahu k hudbě s oblibou zkoumané hudby je

patrné, že ať už jsou postoje k rockové hudbě druhé poloviny 60. let jakékoli, hudba

obecně hraje důležitou roli v životě většiny dotazovaných. Zhruba polovina respondentů,

kteří pokládají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let za svou nejoblíbenější, považuje

hudbu za podstatnou součást svých životů. Jako zajímavější se však jeví skutečnost, že

skoro stejně velká část z nich zvolila variantu Hudbou takřka žiji. V jiných kategoriích se

toto neobjevuje. Ti, kteří mají zkoumanou hudbu v oblibě, a ti, již k ní mají neutrální

vztah, vykazují skoro stejné hodnoty. Výrazně převažuje možnost Hudba je v mém životě

podstatná a zbytek se víceméně rovnoměrně dělí mezi varianty Hudbou takřka žiji

a K hudbě mám pozitivní vztah, ale nepřikládám jí zásadní význam. Mezi odpůrci této

hudby se pak nenachází ani jedna odpověď Hudbou takřka žiji. Ve skupině respondentů,

kteří danou hudbu nesnášejí, představuje navíc 50% odpovědí možnost Hudbu ke svému

životu nepotřebuji, přičemž tato varianta se v žádné jiné kategorii neobjevuje ani jednou.

Na základě těchto dat se můžeme dobrat k závěru, že lidé, kteří mají hudbu druhé

poloviny 60. let v oblibě nebo k ní mají alespoň neutrální vztah, přikládají hudbě obecně

větší důležitost. Samozřejmě jisté zkreslení mohlo způsobit velmi malé zastoupení

odpůrců této hudby mezi účastníky výzkumu. Možnou alternativu Hudbu nesnáším

nezvolil žádný dotazovaný.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Tato hudba jema

nejoblíbenějsí

Tuto hudbumam v oblibě.

Tato hudba minevadí, ale ani jinevyhledavam.

Nemam tutohudbu přílis v

oblibě.

Tuto hudbunesnasím.

Nemampředstavu, o

jakou hudbu sejedna.

Hudbu ke svému životu nepotřebuji.

K hudbě mam pozitivní vztah, ale nepřikladam jí zasadní význam.

Hudba je v mém životě podstatna.

Hudbou takřka žiji.

70

Graf 38: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Vyhledávání informací o hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

Drtivá většina respondentů si různé informace o hudbě vyhledává, a to znatelně

nejvíce prostřednictvím internetu, jak už bylo řečeno i dříve. Zajímavým zjištěním je, že

mezi respondenty, kteří nemají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, a těmi,

kterým chybí o této hudbě představa, nalezneme více často jedince, kteří nepociťují

žádnou potřebu údaje o hudbě vyhledávat. Naopak asi čtvrtina příznivců této hudby

využívá k těmto účelům knižní publikace, čímž poněkud převyšují ostatní kategorie.

Dotazovaní s neutrálním postojem k dané hudbě se v tomto ohledu zase více často než

jiní obracejí na časopisy.

Graf 39: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost galerií

Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti s kladným postojem ke zkoumané hudbě představují skupinu, z níž

největší procento respondentů za poslední půlrok navštívilo galerii umění. Minimálně

jednou během uplynulých šesti měsíců vyrazilo do galerie 55% z nich, tedy větší polovina

(54% jednou až pětkrát, 1% šestkrát až desetkrát).

25,51%13,56%17,35%

25,42%

3,85%

86,73% 86,44% 80,00%69,23%

13,27% 11,86%20,00%

30,77%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, ojakou hudbu se

jednaAno, čerpam z knih. Ano, čtu časopisy

Ano, hledam na internetu. Ne, nevyhledavam

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat

71

Graf 40: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů vážné hudby

Zdroj: vlastní zpracování

Situace je obdobná i v případě návštěvnosti koncertů vážné hudby. Příznivci

rockové hudby druhé poloviny 60. let i v tomto případě představují skupinu, která tyto

akce navštěvuje nejčastěji ze všech dotazovaných. Takového koncertu se alespoň jednou

za poslední půlrok zúčastnilo bez mála 34% z nich, tedy něco přes třetinu. V této skupině

se nachází rovněž i největší zastoupení varianty 6 až 10 návštěv, kterou označila 2%

těchto respondentů. Dotazovaní, kteří danou hudbu nemají v oblibě, přitom koncert vážné

hudby nenavštívili ani jednou.

Graf 41: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů populární hudby

Zdroj: vlastní zpracování

V případě návštěvnosti koncertů populární hudby představuje skupina

respondentů s pozitivním vztahem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let opět tu část

dotazovaných, která chodí na tyto akce nejčastěji. Pouze 20% z nich se v uplynulých šesti

měsících žádného koncertu populární hudby nezúčastnilo. Poměrně velké je

zde zastoupení varianty 6 až 10 návštěv (6%) a přítomna je rovněž možnost vícekrát, tedy

více než 10 návštěv (2%). U této otázky je však zjevná již menší odchylka mezi příznivci

rockové hudby 60. let a těmi, kteří k ní mají neutrální postoj. Ostatní dvě skupiny pak

akce tohoto druhu navštěvují podstatně méně často.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat

72

Graf 42: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost divadelních představení

Zdroj: vlastní zpracování

Analogické údaje o příznivcích zkoumané hudby platí, i co se týče návštěvnosti

divadelních představení. Avšak i zde je rozdíl mezi nimi a respondenty s neutrálním

postojem malý, dokonce ani další skupiny tolik nezaostávají. V případě četnosti návštěv

divadelních představení jsou již všechny kategorie poněkud vyrovnanější.

Graf 43: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost kina

Zdroj: vlastní zpracování

Při pohledu na návštěvnost kina předchozí model již úplně neplatí, dotazovaní

s neutrálním postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let jsou skupinou, která do

kina chodí nejčastěji, a mezi příznivci dané hudby a zbývajícími skupinami není v této

otázce příliš rozdíl. Nabízí se snadné vysvětlení, pro návštěvu kina není většinou

zapotřebí žádné výrazné umělecké cítění, filmy rád sleduje téměř každý.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat

73

Graf 44: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Počet přečtených knih beletrie

Zdroj: vlastní zpracování

Co se týče počtu přečtených knih beletrie, vykazují všechny kategorie postojů

k rockové hudbě druhé poloviny 60. let podobné výsledky. Výjimku tvoří kategorie

odpůrců této hudby, u nichž 40% přečetlo za poslední půlrok jednu až pět knih a zbylých

60% nepřečetlo žádnou. Ve skupině těch, kteří mají danou hudbu v oblibě, 51% za

minulých šest měsíců přečetlo jednu až pět knih, 21% šest až deset a 12% dokonce více

než deset knih.

Shrneme-li tyto dílčí výsledky, dozvíme se, že posluchači rockové hudby druhé

poloviny 60. let žijí poměrně bohatým kulturním životem, v mnoha případech navštěvují

kulturní události častěji nežli respondenti s jiným postojem k této hudbě. Zejména

návštěvností galerií umění a koncertů vážné hudby znatelněji převyšují ostatní skupiny

dotazovaných. Rozdíl je patrný především ve srovnání s respondenty s neoblibou

ke zkoumané hudbě a těmi, kteří nemají představu, o jakou hudbu se jedná. Odůvodnění

můžeme opět potenciálně hledat v podstatě rockové hudby druhé poloviny 60. let, pro

kterou byl v mnoha případech charakteristický sklon k umělečtějším počinům, čerpání

z vážné hudby, jazzu, blues, umělecké experimenty, komplikovaná improvizovaná sóla,

jednalo se o hudbu nezřídka vysoce kreativní. Není tedy udivující, že její posluchači často

vyhledávají události v umělecké sféře.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba

Neutralní

Neobliba

Nemam představu o této hudbě

0x 1x až 5x 6x až 10x vícekrat

74

Graf 45: Uvádění jmen hudebníků rocku 2. pol. 60. let + Postoj k této hudbě

Zdroj: vlastní zpracování

V jedné z otázek dotazníku, jak bylo uvedeno již dříve, měli respondenti

k jednotlivým směrům rockové hudby druhé poloviny 60. let určit hudebníky, o kterých

se domnívají, že k danému stylu náležejí. Asi 56% respondentů uvedlo alespoň jedno

jméno hudebníka, 44% procent tedy nenapsalo žádné. V grafu výše jsem spojila postoje

respondentů k rockové hudbě druhé poloviny 60. let a právě fakt, zda uvedli alespoň

jedno jméno hudebníka či nikoli. Zajímavým zjištěním je, že čtvrtina těch, kteří mají

danou hudbu v oblibě, neuvedla žádné jméno. Příčinou by mohla být momentální

neschopnost si vzpomenout, nebo rozhodnutí se tuto otázku z časových důvodů přeskočit.

Tito respondenti se rovněž mohli k oblibě rockové hudby druhé poloviny 60. let hlásit

například jen na základě i málo častého poslechu této hudby či na základě obliby třeba

jen několik písní spadajících do této oblasti. Zařazení sebe sama do určité kategorie se

odvíjí vždy od vlastního posouzení a vlastních měřítek, které jsou do velké míry

individuální. Věřím, že jednu z pravděpodobných příčin představuje terminologie, která

mohla některé dotazované zmást. Ne každý, a to i z řad příznivců zkoumané hudby, se

nejspíš orientuje v názvech podstylů, kterými se rocková hudba v dané době ubírala. Ve

skupině dotazovaných, kteří mají k této hudbě neutrální postoj, přibližně jedna polovina

jmenovala alespoň jednoho hudebníka, druhá neuvedla žádného. Ani kategorie

respondentů se záporným postojem k dané hudbě nedopadla špatně, 40% z nich se

pokusilo nějakého interpreta uvést. Dotazovaní, kteří neměli představu, o jakou hudbu se

v dotazníku jedná, podle očekávání v drtivé většině případů (92%) nenapsali žádné

jméno.

Nyní nastíním, jak souvisel vztah k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se

schopností rozpoznat styl hudebních ukázek, které byly v dotazníku zahrnuty.

74,49%

49,15%40,00%

7,69%25,51%

50,85% 60,00%

92,31%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Obliba tétohudby

Tato hudba minevadí, ale ani

ji přílisnevyhledavam.

Nebliba tétohudby

Nemam přílispředstavu, o

jakou hudbu sejedna.

Napsali alespoň jedno jméno

Nenapsali žadné jméno

75

Graf 46: Určení stylu ukázky psychedelického rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti s kladným vztahem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let v 53%

případů označili první ukázku správně za psychedelický rock, 20% z nich pak za blues

rock a 9% za progresivní rock, což vůbec není od věci, ukázka splňuje některé rysy tohoto

stylu. Jen mizivé procento z nich zvolilo možnost nevím. V ostatních skupinách

respondentů byla vybírána hlavně možnost blues rock, četnost této varianty jsem se

pokusila vysvětlit již v dřívější části práce. Odpovídající styl psychedelický rock se však

mezi respondenty vyskytuje taktéž poměrně často, mezi účastníky výzkumu s neutrálním

postojem k dané hudbě zaujímá druhou nejčastěji zvolenou možnost, odpůrci této hudby

ukázku přiřadili správně ve 20% případů (20% však stejně tak získaly varianty blues rock

a folk rock, zbylých 40% nevědělo, kam ukázku přiřadit). Mezi dotazovanými, kteří

nemají představu, o jakou hudbu se v tomto výzkumu jedná, se správná možnost umístila

až na čtvrtém místě z hlediska četnosti, vybralo ji jen 15% respondentů.

Graf 47: Určení stylu ukázky folk rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba této hudby

Neutralní postoj

Nebliba této hudby

Bez představy, o jakou hudbu se jedna

Blues rock Psychedelický rock Folk rock

Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock

Country rock Nevím

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba této hudby

Neutralní postoj

Nebliba této hudby

Bez představy, o jakou hudbu se jedna

Blues rock Psychedelický rock Folk rock

Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock

Country rock Nevím

76

Na první pohled dopadla lépe ukázka folk rocku. Správnou možnost mezi zastánci

zkoumané hudby vybralo 65% dotazovaných, poměrně hojně se v tomto případě objevují

varianty blues rock a country rock, nalezneme zde také početnější zastoupení možnosti

nevím (6%) než v případě předchozí ukázky. V kategorii respondentů s neutrálním

postojem k této hudbě taktéž převládá správné zařazení k folk rocku (téměř 51%), výrazně

je zastoupena rovněž odpověď country rock (což není úplně bezpředmětné, poněvadž

styly folk rocku a country rocku k sobě měly poměrně blízko, mnohdy je představovali

i stejní umělci). Respondenti s negativním postojem k rockové hudbě druhé poloviny

60. let správnou možnost neoznačili ani jednou, 40% z nich pokládalo ukázku za příklad

progresivního rocku a stejné procento netušilo, s jakým stylem si skladbu spojit. Zbylých

20% pak vybralo variantu blues rock. Mezi odpověďmi souboru dotazovaných, kteří

nemají představu o dané hudbě, tvoří folk rock spolu s country rockem nejpočetnější

varianty, obě zvolilo asi 27% z celkového počtu.

Graf 48: Určení stylu ukázky hard rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

V případě ukázky hard rocku všechny kategorie respondentů, bez ohledu na postoj

ke zkoumané hudbě, uváděly nejčastěji správnou odpověď. Ukázka hard rocku byla

nepochybně nejsnadněji zařaditelná.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba této hudby

Neutralní postoj

Nebliba této hudby

Bez představy, o jakou hudbu se jedna

Blues rock Psychedelický rock Folk rock

Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock

Country rock Nevím

77

Graf 49: Určení stylu ukázky blues rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

Ukázka stylu blues rocku také dopadla vesměs dobře. S výjimkou dotazovaných,

kteří zkoumanou hudbu nemají v oblibě, všechny kategorii respondentů zařadily ukázku

nejčastěji právě ke stylu blues rocku. Vysoké zastoupení měla také možnost jazz rock.

Tento úkaz jsem se pokusila vysvětlit již dříve (především styl hry na bicí u této skladby

skutečně jazzové prvky obsahuje).

Respondenti, kteří mají rockovou hudbu druhé poloviny 60. let v oblibě, podle

očekávání zařazovali ukázky ke správným stylům nejčastěji. Ostatní dotazovaní měli

často také správný odhad, jen skupina studentů s negativním postojem k dané hudbě měla

patrnější problémy. Poněkud výjimečnou byla první ukázka (ukázka psychedelického

rocku), kde pouze ve skupině respondentů s kladným vztahem ke zkoumané hudbě byla

s přehledem vybírána správná možnost. Ostatní skupiny se přiklonily spíše k variantě

blues rock. Celkově nejsnadněji respondenti rozpoznávali ukázku hard rocku, s jejím

určením neměla problém žádná ze skupin.

Graf 50: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Víra

Zdroj: vlastní zpracování

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obliba této hudby

Neutralní postoj

Nebliba této hudby

Bez představy, o jakou hudbu se jedna

Blues rock Psychedelický rock Folk rock

Hard rock Progresivní rock / Art rock Jazz rock

Country rock Nevím

17,35% 23,73%7,69%

65,31% 61,02%

100,00%73,08%

17,35% 15,25%19,23%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o tétohudbě

Věřící Nejistí ohledně víry Nevěřící

78

Pro určení bližší charakteristiky posluchačů rockové hudby druhé poloviny 60. let

mne zajímala taktéž případná souvislost mezi oblibou této hudby a vírou. Jelikož

publikum rockové hudby v 60. letech tvořili mladí lidé tíhnoucí spíše k levicovému

zaměření, které se staví k náboženství poměrně odmítavě, můžeme hypoteticky očekávat

stejné rysy i u současného publika této hudby. Například sexuální revoluce a principy

volné lásky spjaté s tehdejší mladou generací jsou v jakémsi rozporu s křesťanskými

zásadami. Na druhou stranu jednou z hlavních zásad tehdejší mládeže byla svoboda, která

se zcela jistě vztahovala i na svobodu vyznání, v té době například existovala tendence

obracet se k východním náboženstvím. Z grafu je však patrné, že víra v Boha nemá

nejspíš vliv na postoj k rockové hudbě druhé poloviny 60. let. Ať už respondenti zaujímají

k dané hudbě vztah jakýkoli, v každém případě je většina z nich nevěřící a zbytek se

zhruba rovnoměrně dělí mezi další dvě kategorie. Určitou odchylku představuje skupina

s neoblibou k této hudbě, kde nevěřící představují 100% dotazovaných.

Graf 51: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k politické situaci v České republice

Zdroj: vlastní zpracování

V případě postojů k politické situaci České republiky se soubor těch respondentů,

kteří mají zkoumanou hudbu v oblibě, nijak výrazně neodlišuje od skupiny těch, kteří

mají k této hudbě neutrální postoj. V obou případech je větší polovina respondentů

nespokojená s nynějším stavem politiky, menší čtvrtina se o politické dění nezajímá

a zbytek je s ním spokojen nebo na tuto společenskou oblast nemá názor.

9,18% 10,17% 20,00% 7,69%

60,20% 57,63% 80,00% 50,00%

22,45% 20,34%38,46%8,16% 11,86%

3,85%0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna

Jsem s nynějsím stavem vcelku spokojený/a. Nejsem s ním spokojený/a.

Politické dění mě nezajíma. Nevím.

79

Graf 52: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k ochraně přírody

Zdroj: vlastní zpracování

Předpokládaná korelace mezi stanoviskem k ochraně přírody a názorem na

rockovou hudbu druhé poloviny 60. let se skutečně potvrdila. V kategorii příznivců této

hudby nalézáme výraznější zastoupení těch, kdo se aktivně podílejí na zlepšení stavu

přírody (téměř 78% z nich), než je tomu u respondentů s jiným vztahem k této hudbě.

Z toho důvodu lze zde nalézt zároveň nejnižší zastoupení varianty Není mi to jedno, ale

upřímně pro zlepšení nic nedělám (asi 20%), v ostatních kategoriích byla tato odpověď

vybrána vždy ve více než 30% případů. Potvrzuji tedy svou hypotézu, že se posluchači

rockové hudby druhé poloviny 60. let budou potenciálně více než jiní respondenti

angažovat v problematice životního prostředí.

Graf 53: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Názor na ozbrojené a válečné konflikty

Zdroj: vlastní zpracování

77,55%64,41% 60,00% 57,69%

20,41% 32,20% 40,00% 38,46%2,04% 3,39% 3,85%0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna

Na stavu přírody mi zaleží a také se snažím nějakou měrou přispět k jeho zlepsení.

Není mi to jedno, ale upřímně pro zlepsení nic nedělam.

Nevím, tohle neřesím.

48,98%50,85%

40,00% 38,46%45,92%

38,98%40,00%

42,31%

1,02% 3,39% 3,85%4,08% 6,78% 20,00%

15,38%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

Obliba této hudby Neutralní postoj Neobliba této hudby Bez představy, o jakouhudbu se jedna

Naprosto je zavrhuji.Myslím, že v krajních případech mohou být spravným řesením.Jsou efektivním řesením, nejsem proti nim.Nevím.

80

V názoru na ozbrojené a válečné konflikty se příznivci rockové hudby, kterou se

v této práci zabývám, nijak znatelně neodlišují od ostatních skupin. Má dílčí hypotéza, že

zastánci této hudby budou potenciálně více pacifisticky orientováni díky protiválečným

tendencím spojeným s rockovou hudbou 60. let, je tedy částečně vyvrácena. Tito

respondenti sice ve většině případů válečné konflikty odsuzují, ale daným postojem nijak

nevybočují od ostatních. Skupina s neutrálním postojem k této hudbě dokonce lehce

převažuje v úplném zavržení těchto konfliktů.

Graf 54: Fakulta studia + Postoj k rocku 2. pol. 60. let

Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti s oblibou k rockové hudbě druhé poloviny 60. let se vyskytují na

všech fakultách Univerzity Palackého, výjimkou je Teologická fakulta, ze které však

pochází jen velmi málo dotazovaných. Největší zastoupení mají fanoušci zkoumané

hudby na Filozofické fakultě a Pedagogické fakultě, kde představují přes 50%

respondentů. Můžeme s jistou rezervou říci, že zastánci této hudby častěji studují právě

na těchto dvou fakultách, což může mít souvislost i s humanitním zaměřením oborů na

filozofických a z velké části na pedagogických fakultách. V rámci těchto dvou fakult je

rovněž možné studovat i umělecky zaměřené obory, což v tomto případě může

potenciálně hrát roli. V průběhu mé práce výsledky již několikrát ukázaly na celkovou

uměleckou orientaci posluchačů této hudby. Dotazovaní z Přírodovědecké fakulty stejně

jako ti z Fakulty tělesné kultury neměli ve většině případů (67%) představu, o jakou

hudbu se ve výzkumu jednalo. Ve zbývajících skupinách se pak hojně vyskytuje neutrální

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě

81

vztah k dané hudbě. Neobliba rockové hudby druhé poloviny 60. let se procentuálně

vyskytuje nejčastěji u dotazovaných z Fakulty zdravotních věd.

Graf 55: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Kraj původu

Zdroj: vlastní zpracování

Obliba rockové hudby druhé půlky 60. let je patrná u více než 60% respondentů

z krajů Středočeského, Ústeckého a Pardubického. Ve více než 50% pak

v Královehradeckém kraji, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji a více než

40% v kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Mezi respondenty z Jihočeského kraje

a Libereckého kraje není žádný zastánce této hudby. Je však třeba mít na paměti, že

některé kraje nebyly zastoupeny vůbec a mnohé pak velmi málo. Nepovažuji tedy vztah

mezi krajem původu a postojem k rockové hudbě druhé poloviny 60. let v mém výzkumu

za podstatný.

Graf 56: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Populace místa bydliště

Zdroj: vlastní zpracování

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Moravskoslezský krajZlínský kraj

Olomoucký krajJihomoravský kraj

Kraj VysočinaPardubický kraj

Kralovehradecký krajLiberecký kraj

Ustecký krajKarlovarský kraj

Plzeňský krajJihočeský kraj

Středočeský krajHlavní město Praha

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Méně než 1 000

1 000 až 2 000

2 000 až 5 000

5 000 až 10 000

10 000 až 50 000

50 000 až 100 000

Víc jak 100 000

Obliba Neutralní Neobliba Nemam představu o této hudbě

82

Procentuálně největší zastoupení mají zastánci zkoumané hudby mezi

respondenty pocházejícími z obcí s 2 000 až 5 000 obyvateli (představují 62,5%) a 10 000

až 50 000 obyvatel (60,7%). Přesto však i ve většině ostatních kategorií tvoří největší část

respondentů. Výjimku tvoří skupina respondentů z obcí s méně než 1 000 obyvatel, kde

má největší zastoupení neutrální postoj k této hudbě (48,5% z nich). A dále pak

dotazovaní z obcí o populaci 5 000 až 10 000, kde kategorie zastánců a těch s neutrálním

postojem k dané hudbě tvoří stejně zastoupené skupiny (obě přestavují asi 38%). Z výše

uvedených dat není tedy možné vyvodit tvrzení, že například s rostoucím počtem

obyvatel bydliště roste pravděpodobnost kladného postoje k této hudbě či naopak.

Nepokládám, stejně jako otázku kraje původu, populaci místa bydliště respondentů za

významnou pro oblibu rockové hudby druhé poloviny 60. let. Tato hudba, stejně jako

většina druhů hudby, se v současné době k mladým lidem dostává především

prostřednictvím médií a internetu, faktor velikosti či populace obce je v tomto ohledu

s největší pravděpodobností již irelevantní.

83

Závěr

V závěru mé bakalářské práce bych ráda shrnula hlavní výsledky, které přinesl

hudebně sociologický výzkum. Pokusím se za pomoci získaných údajů stručně podat

odpovědi na výzkumné otázky a zaměřím se na potvrzení či vyvrácení předem

stanovených hypotéz.

Stěžejní závěr mého výzkumu leží v zjištění, že angloamerická rocková hudba

druhé poloviny 60. let je mezi dnešními mladými lidmi, vysokoškolskými studenty,

prokazatelně stále v povědomí i po více než 50 letech. Pouze malé procento zúčastněných

studentů vůbec netušilo, co tato hudba představuje. V případě obliby byla původní

hypotéza o spíše menšinové preferenci této hudby vyvrácena – více než polovinu

zkoumaného vzorku tvořili její příznivci. Tento stav byl nicméně taktéž očekávaný, a to

z důvodu volné dostupnosti dotazníku tohoto výzkumu. Díky ní vyvstalo riziko vyplnění

dotazníku převážně těmi lidmi, kteří k dané hudbě mají kladný vztah. Zjištěný poměr

výskytu stoupenců rockové hudby druhé poloviny 60. let mezi studenty tedy zřejmě

neodpovídá tomu reálnému, přesto nesporně svědčí o přetrvávající oblibě této hudby.

Mezi současnými studenty se najdou dokonce i tací, již tuto hudbu pokládají za svou

úplně nejoblíbenější. Trvající aktuálnosti rockové hudby druhé poloviny 60. let mezi

dnešními studenty napovídá i četnost pořízení nahrávek této hudby v nedávné době.

Dodám ještě, že rock jakožto žánr je s přehledem stále nejoblíbenějším typem hudby mezi

současnými vysokoškolskými studenty, což vyvrátilo jeden z mých předpokladů.

Orientace v rockové hudbě druhé poloviny 60. let se ukázala být poněkud

komplikovaným jevem. Vyvrácen byl původní předpoklad schopnosti naprosté většiny

studentů vybavit si bez potíží přinejmenším velmi známé představitele této sféry hudby.

Pouze polovina účastníků výzkumu si dokázala vzpomenout alespoň na jednoho z nich.

Mezi těmi, kdo neuvedli žádné hudebníky náležející do oblasti rocku druhé poloviny

60. let, se překvapivě nacházeli i studenti z řad příznivců této hudby. Přesvědčivý přehled

o všech podstylech rockové hudby druhé poloviny 60. let, kterými jsem se v této práci

zabývala, byl rovněž prokázán jen u nepříliš početné skupiny studentů. Obliba jistého

druhu hudby tedy nutně nesouvisí s dokonalou informovaností o něm. V našem případě

byla situace ještě ztížena přítomností hned několika zkoumaných hudebních tendencí,

studenti se v některých vyznali lépe, v některých hůře. Nejsilnější povědomí dnešní

84

studenti mají o představitelích stylu psychedelického rocku, hard rocku a blues rocku.

Naopak nejmenší o country rocku a především jazz rocku. Angloamerickou rockovou

hudbu druhé půlky 60. let a její jednotlivé podstyly si současní studenti nejvíce spojují

s těmito hudebníky: v případě blues rocku to jsou The Rolling Stones, The Jimi Hendrix

Experience a Eric Clapton, v rámci psychedelického rocku kapely Pink Floyd, The Doors

a opět The Jimi Hendrix Experience, folk rock si studenti povětšinou asociují s Bobem

Dylanem, duem Simon and Garfunkel a vokální skupinou The Mamas and The Papas,

hard rock v očích studentů nejlépe reprezentují kapely Led Zeppelin, The Rolling Stones

a Deep Purple, progresivní rock či art rock si zdaleka nejvíce ztotožňují s kapelou Pink

Floyd, následně s The Beatles a Frankem Zappou a country rock s Bobem Dylanem,

kapelou Creedence Clearwater Revival a Johnny Cashem. O zástupcích stylu jazz rocku

dnešním studentům představa nezřídka kdy chybí, nicméně několikrát si správně

vzpomněli na Milese Davise, Franka Zappu a hudebníka Santanu. Naprostá většina

hudebníků, které si studenti vybavují ve spojitosti s jednotlivými styly, odpovídá

správnému stylovému i dobovému zařazení. Nejhojněji si tyto podstyly spojují s umělci,

kteří skutečně patří mezi jejich čelní představitele, zároveň bylo získáno značné množství

jmen ne tolik známých hudebníků, jejichž znalost již svědčí o hlubším zájmu o daný typ

hudby.

Na základě poslechu skladeb studenti dokáží jednotlivé podstyly rockové hudby

druhé poloviny 60. let rozpoznat vesměs správně. Styl ukázek nejbezpečněji určovali

příznivci této hudby, což potvrdilo jednu z očekávaných hypotéz. Za nimi v pořadí

úspěšnosti následovali studenti s neutrálním postojem k dané hudbě. Nicméně také ti,

kteří nejprve neměli představu, o jaké hudbě je v tomto výzkumu řeč, dokáží identifikovat

příslušné podstyly poměrně dobře. Pouze studenty s negativním náhledem na danou

hudbu provázely v této situaci znatelnější problémy. Tyto veskrze příznivé výsledky

naznačují snadnější orientaci v jednotlivých oblastech rockové hudby druhé poloviny 60.

let právě prostřednictvím poslechu, nežli je tomu v případě jejich spojování s konkrétními

tvůrci. Vzpomeňme si na skutečnost, že téměř polovina všech dotazovaných nedokázala

uvést ani jednoho hudebníka reprezentujícího rockovou hudbu druhé poloviny 60. let.

Předpoklad vztahující se k znalosti použitých hudebních ukázek byl potvrzen.

První dvě z nich, jež lze považovat za obecně známější, jsou přinejmenším povědomé

naprosté většině respondentů, což neplatí o zbývajících dvou skladbách. Tedy i ti mladí

lidé, kteří se cíleně o rockovou hudbu druhé poloviny 60. let nezajímají, mají určité

85

možnosti narazit na populárnější skladby spadající do této sféry. Tento poznatek opět

ukazuje na přetrvávající aktuálnost rockové hudby tohoto období.

Realitě odpovídá rovněž hypotéza o obecné obeznámenosti současných mladých

lidí se společenským kontextem doby 60. let. Dnešní studenti se v něm skutečně vyznají,

jsou schopni uvést pojmové kategorie ze všech možných příslušných oblastí, od hudby

přes výtvarné a filmové umění, módu, až k politice a vědě. Nejčastěji v nich pak doba

60. let evokuje skutečnosti spojené s hudebním děním, mezi nimiž dominuje kapela The

Beatles. Vyšší četnost uvedení než tato britská skupina zaznamenalo pouze hnutí hippies,

na které si vzpomněla skoro polovina respondentů. Jen mizivé procento z mnoha pojmů,

které studenti jmenovali, se k příslušné době nijak nevztahovalo.

V případě potenciálně silného uznávání etických hodnot u stoupenců rockové

hudby druhé poloviny 60. let byla hypotéza potvrzena jen částečně. Tito studenti se

skutečně znatelně více angažují v ochraně přírody, zatímco zastáváním pacifismu,

přestože toto zaměření u nich převládá, se výrazněji neodlišují od ostatních. Faktory

orientace na pacifismus a preference rockové hudby druhé poloviny 60. let spolu tedy

nejspíš nekorelují. Potvrzen byl naopak předpoklad obecně větší pozornosti věnované

textu v hudbě mezi příznivci rocku druhé půlky 60. let. Ti skutečně považují tuto složku

hudby za důležitější než studenti s jiným názorem na tuto hudbu.

Hypotéza o uměleckém zaměření mladých příznivců rockové hudby druhé

poloviny 60. let se opravdu ukázala být správnou. Vysokoškolští studenti s pozitivním

postojem k dané hudbě chodí na kulturní akce ve většině případů častěji než studenti

s jiným stanoviskem. Odstup je patrnější především v návštěvnosti galerií umění

a koncertů vážné hudby. Celkovému sklonu vyhledávat umělecké podněty napovídá

rovněž silná preference vážné hudby a jazzu u studentů, kteří považují rockovou hudbu

druhé poloviny 60. let přímo za svou nejoblíbenější.

Jedním z cílů mého výzkumu bylo stanovení jakési charakteristiky současných

posluchačů rockové hudby druhé poloviny 60. let. Příznivci této hudby se nacházejí mezi

ženami i muži. Studují obzvláště na Filozofické nebo Pedagogické fakultě Univerzity

Palackého. Kraj původu ani velikost bydliště není nijak určující. Stejně tak se od ostatních

studentů neodlišují případnou vírou v Boha ani postojem k politické situaci – většinou

jsou nevěřící a s politickým děním v České republice nejsou příliš spokojeni. Převažující

část z nich se někdy věnovala hře na hudební nástroj nebo zpěvu, v čemž ale vykazují

86

prakticky stejné údaje s těmi studenty, kteří rockovou hudbu druhé poloviny 60. let nijak

zvlášť nevyhledávají, ale zároveň jim nevadí. Podobné znaky sdílejí tyto dvě kategorie

i v několika dalších případech. Jedním z nich je hudební vzdělání – větší polovina z obou

skupin určitý typ vzdělání v hudbě má. Stoupenci zkoumané hudby pak poměrně znatelně

převyšují ostatní v absolvování výuky u soukromého učitele. Většina z nich přikládá

hudbě ve svém životě obecně podstatnou roli, někteří podle odpovědí hudbou doslova

žijí, a to nejvýrazněji ti, kteří rockovou hudbu druhé poloviny 60. let považují za svou

úplně nejoblíbenější. Pravidelně si vyhledávají informace o hudbě, přičemž mnohem

častěji oproti ostatním čerpají z knižních publikací. Zastánci této hudby rovněž přisuzují

větší důležitost textu v hudbě, než je tomu u jiných respondentů. Zároveň se více než

ostatní věnují problematice ochrany přírody. Jsou pacifisticky orientováni, ale tímto svým

postojem se nijak neodlišují od jiných. Ti studenti, kteří tuto hudbu preferují, mnohdy

více často než lidé s jiným postojem navštěvují různé kulturní akce, zejména v galeriích

umění a na koncertech vážné hudby je můžeme potkat častěji než ostatní. Z hudebních

žánrů a stylů nejvíce preferují rock, alternativní rock, pop, metal, vážnou hudbu a jazz.

Studenti s nejkladnějším možným postojem ke zkoumané hudbě se velmi silně orientují

na vážnou hudbu a jazz. Ve volném čase se pak příznivci rockové hudby druhé poloviny

60. let nejraději věnují poslechu hudby, sledování filmů a seriálů, četbě literatury,

cestování, aktivnímu sportu, jazykům a poměrně často umění a kreativním činnostem

včetně hudby.

Závěrem mé práce bych ještě jednou ráda vyzdvihla zjištění, že rocková hudba

druhé poloviny 60. let minulého století, období, ve kterém vyrůstaly pilíře jednoho

z dosud nejoblíbenějších žánrů hudby, rozhodně není mezi mladými lidmi i po několika

desetiletích zapomenuta. Její znalost je neustále předávána na další generace, dosud má

tato hudba početnou řadu svých příznivců, ale i své odpůrce. Věřím, že výsledky tohoto

průzkumu mohou posloužit nejen k přispění v dalším poznání publika rockové hudby, ale

představují i jakousi obecnou sondu poskytující charakteristiku současných

vysokoškolských studentů.

87

Shrnutí

Tato bakalářská práce pojednává o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny

60. let 20. století, přičemž její stěžejní náplň tvoří hudebně sociologický výzkum

povědomí současných vysokoškolských studentů o této hudbě a jejich postojů k ní. Práce

je rozdělena na část teoretickou, respektive historickou, a část empirickou.

V části historické je shrnuto dosavadní bádání v daném tématu, dále je zde podán

přehled o některých z u nás proběhlých hudebně sociologických průzkumů společně

s výsledky týkajícími se populární hudby. Následně je v této části práce nastíněna

charakteristika zkoumaného úseku z dějin rockové hudby a popis způsobů, jakými tato

hudba pronikala na naše území.

Část empirickou představuje samotný hudebně sociologický výzkum, který si

klade za cíl zjistit, jaké je povědomí o angloamerické rockové hudbě druhé poloviny

60. let mezi současnými studenty Univerzity Palackého v Olomouci a jaký je postoj

těchto mladých lidí k ní. Jedním ze záměrů průzkumu je rovněž určení charakteristiky

případných posluchačů této hudby.

88

Summary

This bachelor thesis deals with the British and American rock music of the second

half of the 1960s, while its principle content is represented by sociomusicological

research on awareness of this music among contemporary university students and their

attitudes towards it. The thesis is devided into two parts, a theoretical (historical) part and

an empirical part.

The historical part contents a summary of the present state of exploration in this

topic, an overview of several in the Czech Republic/Czechoslovakia realized

sociomusicological researches along with the results related to popular music. Then it is

focused on the characteristics of the stated period in the history of rock music and the

description of ways how this music spread to this country.

The empirical part presents the actual sociomusicological research, which aims to

discover the level of awareness of this music among contemporary Palacky University

students and their attitudes towards this music. One of the purposes of the research is also

to determine the potential listeners‘ characteristics.

89

Zusammenfassung

Die vorliegende Bakkalauereatsarbeit beschäftigt sich mit der

angloamerikanischen Rockmusik in der zweiten Hälfte der 60. Jahre des 20. Jahrhunderts,

wobei die musik-soziologische Forschung über die Kenntnisse und Stellungen der

heutigen Hochschulstudenten zu diesem Musikgenre ihren tragenden Inhalt bildet. Sie

gliedert sich in zwei Teile, in den teoretischen resp. historischen Teil und in den

empirischen Teil.

Im historischen Teil sind die Zusammenfassung der bisherigen Forschungen über

das Thema und die Übersicht über die bei uns durchgeführten musik-soziologischen

Forschungen und über die Ergebnisse, die die Popmusik betreffen, angeführt. Es folgen

die Charakteristik des erforschten Zeitraums in der Geschichte der Rockmusik und die

Beschreibung der verschiedenen Art und Weise, wie dieses Musikgenre bis auf unser

Gebiet durchgedrungen ist.

Den empirischen Teil bildet die musik-soziologische Forschung, die zum Ziel hat,

die Kenntnisse der heutigen Studenten an der Palacký-Universität in Ölmütz über die

angloamerikanische Rockmusik in der zweiten Hälfte der 60. Jahre und die Stellung

dieser jungen Leute zu ihr festzustellen, Ein des Forschungsvorhabens ist die

Charakteristik der eventuellen Zuhörer zu bringen.

90

Seznam zdrojů a literatury

Knižní publikace

ALAN, Josef a Tomáš BITRICH et al. Alternativní kultura. Příběh české společnosti

1945–1989. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-449-1.

BAČUVČÍK, Radim. Jak posloucháme hudbu?: vztah obyvatel České republiky k hudbě

a jejímu poslechu 2009. 1. vyd. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2010. ISBN 978-

809-0427-389.

BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. Brno: Ústav

hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. ISBN 80-859-

1799-8.

BOGDANOV, Vladimir, Chris WOODSTRA a Stephen Thomas ERLEWINE. All

music guide to the blues: the definitive guide to the blues. 3. vydání. San Francisco:

Backbeat Books, 2003. ISBN 08-793-0736-6.

DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978. 1. vyd. Praha: Mladá

fronta, 1981.

HEPNER, Vladimír a Iva MAŘÍKOVÁ. Průzkum postojů české veřejnosti k populárním

zpěvákům. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1975.

KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti I. Praha:

1969.

KARBUSICKÝ, Vladimír, Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti II. Praha:

1969.

KASAN, Jaroslav. Výzkum české hudebnosti 1990. Praha: Výzkumné oddělení Českého

rozhlasu, 1991.

LINDAUR, Vojtěch. Šance sněhových koulí v pekle. Vydání první. Praha: Maťa, 1999.

ISBN 80-86013-73-1.

MACDONALD, Ian. Revoluce v hlavě: Beatles, jejich písně a 60. léta. Vyd. 1. Praha:

Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207-023-1.

91

MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie

jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980.

SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.

2nd ed. Svazek 3. New York: Grove, 2001. ISBN 1561592390.

SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.

2nd ed. Svazek 6. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.

SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.

2nd ed. Svazek 9. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.

SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.

2nd ed. Svazek 20. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.

SADIE, Stanley a John TYRRELL. The new Grove dictionary of music and musicians.

2nd ed. Svazek 21. New York: Grove, 2001. ISBN 0333608003.

SCARUFFI, Piero. A history of rock music. New York: iUniverse, 2003. ISBN 05-952-

9565-7.

VLČEK, Josef. Rock 2000: A - K. Praha: Jazzová sekce, 1982.

VLČEK, Josef. Rockové směry a styly. 1. vyd. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou

činnost, 1988.

Bakalářské a diplomové práce

BLÜML, Jan. Art rock: stylově žánrový typ a jeho české varianty [online]. 2009 [cit.

2015-04-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí

práce Ivan Poledňák. Dostupné z: <http://theses.cz/id/qo0mtj/>.

HAVLÍK, Adam. Západní hudba v Československu v období normalizace [online].

Praha, 2012 [cit. 2015-04-18]. Diplomová práce. Karlova univerzita, Filozofická

fakulta. Vedoucí práce PhDr. Michal Pullmann, PhD. Dostupné z:

<https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/87323/>.

92

KOŽĎÁLOVÁ, Bronislava. Vliv hnutí hippies na kulturu v Československu [online].

Olomouc, 2014 [cit. 2016-03-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci,

Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jan Blüml Dostupné z:

<http://theses.cz/id/58hnav/>.

PATOČKA, Ivo. Rockové publikum v Brně [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-04-24].

Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mikuláš

Bek Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/218133/ff_b/>.

ŠTEFEČKOVÁ, Veronika. Rádio Luxembourg a jeho význam pre poslucháčov v

socialistickom Československu (orálna história) [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-19].

Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce

Denisa Nečasová Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/362409/fss_b/>.

ŠUMBEROVÁ, Lucie. Hudební preference současných středoškolských studentů v

Jihomoravském kraji [online]. Brno, 2009 [cit. 2016-04-24]. Bakalářská práce.

Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Judita Kučerová Dostupné

z: <http://is.muni.cz/th/189998/pedf_b/>.

Elektronické publikace

CRHA, Bedřich a kol. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže v Evropě a

České republice [online]. 1. elektron. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit.

2015-11-21]. ISBN 978-80-210-6633-5. Dostupné z:

<http://www.ped.muni.cz/wmus/publikace/vyzkum_hudebni_preference_eu.pdf>.

Tištěná periodika

Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 4. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1965, roč. 3, č. 11. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 2. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 4. ISSN 00258997.

93

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 5. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 6. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 8. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1967, roč. 5, č. 10. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 2. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 4. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 6. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1970, roč. 8, č. 7. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 3. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1971, roč. 9, č. 8. ISSN 00258997.

Melodie. Praha, 1972, roč. 10, č. 4. ISSN 00258997.

Internetové zdroje

Heslo Blues-rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:

www.allmusic.com/subgenre/blues-rock-ma0000002468/artists

Heslo Hard rock. In: Allmusic [online] [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:

http://www.allmusic.com/subgenre/hard-rock-ma0000002636

DIESTLER, Radek. Cizí desky v zemích českých aneb Ochutnávka na samém okraji

útesu [online]. 2008 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z

http://www.popmuseum.cz/exhibit/data/2008%20Ciz%C3%AD%20desky%20v%20ze

m%C3%ADch%20%C4%8Desk%C3%BDch.pdf/

O’BRIAN, Lucy M. Heslo Psychedelic rock, In: Encyklopedia Britannica [online] [cit.

2015-03-29]. Dostupné z

http://www.britannica.com/EBchecked/topic/481546/psychedelic-rock

94

Heslo Art rock. In: Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:

http://www.britannica.com/EBchecked/topic/36651/art-rock

Pop Music Express. PopMuseum [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z:

http://www.popmuseum.cz/stories/stories.php?q=pme0000&l=c

95

Seznam grafů

Graf 1: Pohlaví respondentů ........................................................................................... 38

Graf 2: Kraj původů ........................................................................................................ 38

Graf 3: Populace místa bydliště ...................................................................................... 39

Graf 4: Zájmy respondentů ............................................................................................. 39

Graf 5: Hra na hudební nástroj/ zpěv .............................................................................. 40

Graf 6: Hudební vzdělání ................................................................................................ 40

Graf 7: Hudební preference ............................................................................................ 41

Graf 8: Celkový vztah k hudbě ....................................................................................... 42

Graf 9: Důležitost textu v hudbě ..................................................................................... 43

Graf 10: Postoje k rockové hudbě 2. pol. 60. let ............................................................ 45

Graf 11: Množství respondentů, kteří jmenovali hudebníky k jednotlivým stylům ....... 47

Graf 12: Správně zařazené - blues rock .......................................................................... 49

Graf 13: Správně zařazené - psychedelický rock ............................................................ 49

Graf 14: Správně zařazené - folk rock ............................................................................ 50

Graf 15: Správně zařazené - hard rock ........................................................................... 50

Graf 16: Správně zařazené - progresivní rock/ art rock .................................................. 51

Graf 17: Správně zařazené - country rock ...................................................................... 51

Graf 18: Správně zařazené - jazz rock ............................................................................ 52

Graf 19: Nezařazení hudebníci ....................................................................................... 53

Graf 20: Návštěvnost kulturních akcí a počet přečtených knih ...................................... 55

Graf 21: Hodnocení ukázek ............................................................................................ 56

Graf 22: Určení stylu ukázek .......................................................................................... 57

Graf 23: Znalost ukázek .................................................................................................. 58

Graf 24: Koupě nahrávek rockové hudby 2. pol. 60. let ................................................. 59

Graf 25: Stahování hudby 2. pol. 60. let ......................................................................... 59

Graf 26: Útrata za pořizování hudby celkově ................................................................. 60

Graf 27: Vyhledávání informací o hudbě ....................................................................... 60

Graf 28: Víra respondentů .............................................................................................. 61

Graf 29: Postoj k politickému dění v české republice .................................................... 61

Graf 30: Postoj k ochraně přírody ................................................................................... 61

Graf 31: Postoj k ozbrojeným konfliktům ...................................................................... 62

96

Graf 32: Postoj k hudbě 2. pol. 60. let + Pohlaví ............................................................ 62

Graf 33: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební vzdělání .............................. 64

Graf 34: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hra na hudební nástroj/ zpěv ............ 65

Graf 35 : Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Důležitost textu v hudbě .................. 66

Graf 36: Další hudební preference příznivců rockové hudby 2. pol. 60. let ................... 67

Graf 37: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Celkový vztah k hudbě ..................... 69

Graf 38: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Vyhledávání informací o hudbě ...................... 70

Graf 39: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost galerií.......................................... 70

Graf 40: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů vážné hudby ................ 71

Graf 41: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost koncertů populární hudby .......... 71

Graf 42: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost divadelních představení .............. 72

Graf 43: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Návštěvnost kina ............................................. 72

Graf 44: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Počet přečtených knih beletrie ........................ 73

Graf 45: Uvádění jmen hudebníků rocku 2. pol. 60. let + Postoj k této hudbě .............. 74

Graf 46: Určení stylu ukázky psychedelického rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let... 75

Graf 47: Určení stylu ukázky folk rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ....................... 75

Graf 48: Určení stylu ukázky hard rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ...................... 76

Graf 49: Určení stylu ukázky blues rocku + Postoj k rocku 2. pol. 60. let ..................... 77

Graf 50: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Víra ................................................... 77

Graf 51: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k politické situaci v České republice ... 78

Graf 52: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Postoj k ochraně přírody ................................. 79

Graf 53: Postoj k rocku 2. pol. 60. let + Názor na ozbrojené a válečné konflikty.......... 79

Graf 54: Fakulta studia + Postoj k rocku 2. pol. 60. let .................................................. 80

Graf 55: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Kraj původu ...................................... 81

Graf 56: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Populace místa bydliště .................... 81

97

Seznam tabulek

Tabulka 1: Licenční desky u nás ..................................................................................... 31

Tabulka 2: Pojmy 60. let spojené s hudbou .................................................................... 44

Tabulka 3: Pojmy 60. let spojené s životním stylem a uměním ..................................... 45

Tabulka 4: Pojmy 60. let související s politikou a významnými událostmi ................... 45

Tabulka 5: Četnost uvedení zástupců jednotlivých stylů ................................................ 48

Tabulka 6: Návštěvnost kulturních akcí ......................................................................... 54

Tabulka 7: Návštěvnost kulturních akcí + četba knih..................................................... 54

Tabulka 8: Průměrné hodnocení ukázek ......................................................................... 57

Tabulka 9: Zájmy respondentů + Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let ....................... 63

Tabulka 10: Postoj k rockové hudbě 2. pol. 60. let + Hudební preference..................... 67

98

Přílohy

Příloha č. 1 Dotazník výzkumu

99

100

101

102

103

104

Anotace

Jméno a příjmení autora: Barbora Valová

Název katedry a fakulty: Katedra muzikologie, Filozofická fakulta

UP v Olomouci

Název bakalářské diplomové práce: Postoje vysokoškolských studentů

k rockové hudbě 2. poloviny 60. let

Vedoucí bakalářské práce: Doc. PhDr. Lenka Křupková, PhD.

Počet znaků: 152 451

Počet stran: 104

Počet příloh: 1

Počet titulů použité literatury: 48

Charakteristika práce:

Tato bakalářská práce se zabývá angloamerickou rockovou hudbou druhé

poloviny 60. let 20. století, úsekem dějin hudby zásadním pro vývoj rocku jako žánru.

Hlavní náplň práce představuje hudebně sociologický výzkum, který si klade za cíl zjistit

především, zda je tato hudba mezi současnými vysokoškolskými studenty stále

v povědomí a jaké jsou postoje těchto mladých lidí k ní. Jedním ze záměrů výzkumu je

podat charakteristiku potenciálních posluchačů této hudby. Kromě toho práce poskytuje

souhrn proběhlých hudebně sociologických výzkumů s důrazem na výsledky týkající se

populární hudby, dále pak popis zkoumaného období dějin hudby a způsobů, jakými se

tato hudba dostávala na naše území.

Klíčová slova: rock, rocková hudba druhé poloviny 60. let,

sociologický výzkum, 60. léta,

vysokoškolští studenti, hudební preference,

publikum