www.thunova.cz

Kapitola 9 Mnov kurs - 1 -

Kapitola 9 MNOV KURZ

Mnov kurz ovlivuje mezinrodn smnu statk a slueb a pesuny kapitlu mezi

jednotlivmi stty Faktory ovlivujc mnov kurz

Vvoj mezinrodnho obchodu Vvoj hospodskho cyklu Vvoj relnch rokovch sazeb Zmny oekvanho budoucho kurzu Vnosnost finannch aktiv v dlouhm obdob Kurzov intervence

Nominln mnov kurz cena jedn mny vyjden v jednotkch mny druh udv, v jakm pomru jsou mny dvou stt smovny

1) pm zpis poet jednotek domc mny za jednotku zahranin mny 27CZK/ EUR (tzn. cena 1EUR je 27 CZK tj. kolik CZK stoj 1 EUR) astj

2) nepm zpis poet jednotek zahranin mny za jednotku domc mny 0,032EUR/ CZK (tzn. kolik EUR stoj 1CZK)

Mna = nrodn forma penz Kurzovn lstek

devizy = bezhotovostn forma penz (nap. pemna CZK tu na et veden v EUR tzv. devizov)

valuty = hotovostn forma penz (chci koupit/prodat EUR co mi zbyly z dovolen) KURZ NKUP, PRODEJ, STED SPREAD rozdl mezi nkupnm a prodejnm kurzem. Pokrv N banky na obsluhu

valut a deviz.

Kurzy jsou odvozeny z mnovho (devizovho) trhu

Mnov trh MT

zde obchoduj dealei s vysokmi stkami penz

na MT maj pstup velk banky, velk investin firmy, centrln banky,

zde se formuje kurz na zklad nabdky a poptvky

m je tvoena poptvka po CZK DCZK?

o Domcmi (eskmi) VVOZCI statk a slueb

o zahranin investoi nakupujcmi domc aktiva (Nmec si tu chce koupit auto, kter mus zaplatit v CZK tzn. nejdv mus CZK nakoupit tzn. vytv DCZK; Nmec chce koupit akcie esk fy, mus nakoupit CZK aby mohl zaplatit za akcie a tm opt vytv DCZK)

o (pliv kapitlu do dan zem) o m ni je cena domc mny, tm vt je po n poptvka tzn. klesajc

tvar DCZK

PCZK DCZK

www.thunova.cz

Kapitola 9 Mnov kurs - 2 -

m je tvoena nabdka korun SCZK? o domcmi eskmi DOVOZCI statk a slueb o domc et investoi nakupujcmi zahranin aktiva (esk obchodnk

doveze francouzsk vno, ale mus nejdv koupit EURa tzn. nabdne sv CZK (SCZK) , aby mohl za vno zaplatit; esk banka chce nakoupit nmeck vldn dluhopisy, mus nakoupit EURa tzn. nabdne sv CZK (SCZK), aby pak mohla v EURech zaplatit za dluhopisy.

o (vvoz kapitlu) o m vy je cena domc mny, tm vt bude jej nabdka, kivka SCZK je

rostouc PCZK SCZK

Zhodnocen kursu APRECIACE: nrst poptvky po eskm zbo vvoz statk a slueb DCZK

tzn. koruna se stv dra ZHODNOCUJE (EXIM) slo v pmm zpisu kles, v nepmm roste na nkup zahranin mny potebuje mn penz (dve bylo teba na nkup 1 EURa 30

CZK tj. 30CZK/ EUR nyn po zhodnocen sta 29,- tj. 29CZK/ EUR) zven poptvky po eskm zbo bez ohledu na vi kursu (tj.exogenn pina) nap.

zven propagace es. zbo ve svt; pomalej cen v R ne v EU o posun kivky poptvky po esk korun doprava

= apreciace (v systmu flexibilnho mnovho kursu) = revalvace (v systmu fixnho mnovho kursu)

Znehodnocen kursu DEPRECIACE: DCRZB DCZK, na trhu se objev pebytek CZK tzn. CZK ZNEHODNOCUJE

(msto pvodnch 30 CZK/EUR bude kurz 31 CZK/EUR) posun kivky poptvky doleva = depreciace (v systmu flexibilnho mnovho kursu) = devalvace (v systmu fixnho mnovho kursu)

www.thunova.cz

Kapitola 9 Mnov kurs - 3 -

Mnov arbitre obchod, pi kterm lze realizovat zisk v dsledku nesprvnho nastaven mnovho

kurzu, resp. v dsledku rznch cen mny na rznch trzch sjednocen kurs mny na zklad mnovch arbitr vude bude kurs stejn p.PRO mnov arbitr?

Na MT v Pze je kurz 31CZK/ EUR, ale v Londn 32CZK/ EUR. Tzn. e v Pze je CZK dra ne v Londn. Investor si toho vimne, vyuije toho a vydl. V Pze by nakoupil za CZK EURA a obratem by je prodal v Londn. Ml by pak velk zisk. Kdy by toho vyuilo vce investor, pak v Pze DEURu (SCZK) a CZK DEPRECIUJE. V Londn je to obrcen: DCZK ( SEUR) a CZK APRECIUJE dochz k okamitmu dosaen rovnovhy tj. arbitr na MT.

Teorie determinace mnovho kurzu

1) PARITA KUPNCH SIL (PPP) Zkon jedin ceny

o prodejn cena identickho zbo by mla bt stejn bez ohledu na msto prodeje (regionln, mezisttn)

o V REALIT TO NEPLAT PROBLM S DOPRAVNMI NKLADY, cla o ceny se vyrovnaj dky zboov arbitri

P.cena PC v Pze by byla po pepotu kurzu ni ne v Blav, sta kvli zisku jen nakupovat PC v Pze a prodvat je se ziskem v Blav. asem by ceny PC v Pze zaaly rst a roste poptvka po PC, ale v Blav by ceny PC zaaly klesat a roste jejich nabdka. Dojde tak k vyrovnn cen samozejm po pepotu podle mnovho kurzu.

PPP vysvtluje pohyb kurzu na zklad zboovch arbitr.

1. Absolutn verze vychz z mezinrodnho trhu zbo a slueb na rozdl od Zkona jedin ceny se tk se cen vech statk a slueb tzn. porovnv

agregtn cenov hladiny ve dvou zemch mnov kurs by se ml ustanovit na hodnot odpovdajc podlu cenovch hladin:

SR

CRSKKCZK

P

PE /

vnitn kupn sla mny znamen, e si koupm za koruny v R dan ko zbo vnj kupn sla mny znamen, e si po pepotu podle kursu koupm na Slovensku opt

dan ko vnitn a vnj kupn sla se vyrovn dochz k psoben zboovch arbitr nominln mnov kurz se od bn parity kupnch sil odchyluje

o piny: celn bariry, transportn nklady o neobchodovateln statky a sluby transportn nklady zabrauj jakmukoli

pohybu nap. esk kadenk nebude jezdit sthat do Londna vysok N

2. Relativn verze nezabv se stanovenm konkrtn ve mnovho kurzu, ale VYSVTLUJE

ZMNU MNOVHO KURZU

SR/ CRSKKCZKE

nominlnho mnovho kurzu CZK je dna rozdlem mry inflace v danch zemch.

PR rychleji ne PSR DEPRECIACE CZK PR pomaleji ne PSR APRECIACE CZK

www.thunova.cz

Kapitola 9 Mnov kurs - 4 -

Odchylka E od PPP:

koeficient ERDI PPP

E

o E nominln mnov kurs o PPP parita kupnch sil o odchylka nominlnho kursu od parity kupnch sil o > 1 nominln kurs je vi parit kupnch sil PODHODNOCEN o < 1 - // - NADHODNOCEN

Big Mac index = srovnn cen sandwiche Big Macspolenosti McDonald's v rznch zemch (asopis The Economist od roku 1986)

vychz z teorie parity kupn sly, podle n by identick vrobky mly po pepotu mnovm kurzem v rznch zemch stt stejn srovnn mstnch cen Big Macu porovnv cenov hladiny v jednotlivch sttech svta

Pro se nominln MK odchyluje od kurzu podle PPP?

Nereln pedpoklad o identit statk Existence neobchodovatelnch statk Transportn a transakn nklady Celn bariry, tj. pekky volnho obchodu Vldn regulace cen, nap. subvence vrobcm Monetrn a fiskln politika vldy rozhodovn investor o investicch do domcch nebo zahraninch aktiv

Uren MK v krtkm obdob teorie parity rokovch sazeb

MK je rovnovn (nemn se), pokud je mra vnosu z aktiv v obou zemch stejn, pokud ji vyjdme ve stejn mn

Pedpoklady: domc a zahranin aktiva jsou substituty, stejn mra rizika, nulov nklady spojen s pevodem na jinou mnu

2.) Parita rokovch sazeb vychz z mezinrodnho trhu kapitlu podmnka: stejn mra rizika v obou zemch, investor nen zaujat vi jedn ze zem vede k takov rovni kurzu, kdy se oekvan vnosy z aktiv denominovanch

v rznch mnch vyrovnaj tto vhody si nevimne jen jedin investor spe ovlivuje mnov kurz v krtkm obdob na MT probhaj neustle mnov arbitre. Parita rokovch sazeb vede k takov rovni kurzu, kdy se oekvan vnosy

z aktiv denominovanch v rznch mnch vyrovnaj. P. ech si me uloit milion v R nebo nap. na SR. Chce co nejvce vydlat a v tak srovnv ron rok. Ne se rozhodne, kam ulo, porovn oekvan vnosy obou variant. Kdy ulo v SR, nakonec stejn bude chtt CZK. Pevod provede za kurz, kt. bude platit za rok. Kdy ulo v SR a pak pepote, vydl daleko vc. Vimnou si toho i ostatn et investoi. Zanou hromadn pevdt sv aktiva na SK tzn. DSK a SK APRECIUJE. Naopak CZK DEPRECIUJE protoe se SCZK. Toto potrv, dokud se oekvan vnosy z obou variant nevyrovnaj.

SYSTMY MNOVCH KURZ

1.) Systm FLEXIBILNHO mnovho kursu voln mnov kurs tzv. floating mnov kurs je stanoven na zklad nabdky a poptvky NB na trh nevstupuje (nijak ho neovlivuje) zhodnocen apreciace znehodnocen depreciace zen plovouc floating mon vstup CB na mnov trh

www.thunova.cz

Kapitola 9 Mnov kurs - 5 -

o vhody floatingu:zabrauje penosu inflace z jedn zem do druh,CB me provdt nezvislou mnovou politiku,me eliminovat spekulan toky na mnu

Plovouc (voln pohybliv) MK uren na devizovch trzch v zvislosti na poptvce a nabdce Depreciace = znehodnocen domc mny (tj. vce CZK za 1 EUR),kles vnj kupn sla

domc mny Apreciace = zhodnocen domc mny (tj. mn CZK za 1 EUR), roste vnj kupn sla

domc mny Vhody: CB me provdt nezvislou mnovou politiku, inn mnov politika v mal

oteven ekonomice, nedochz ke spekulativnm tokm na mnu, zmna MK vyrovn zmnu zahranin cenov hladiny, ( nedochz k penosu inflace z jedn zem do druh)

Nevhody: podnikatelsk nejistota, nklady na pojitn proti kurzovm rizikm

2.) Systm FIXNHO (PEVNHO) mnovho kursu

mnov kurs se udruje v pedem stanovenm rozmez kolem psma oscilace (psmo +/-) centrln autorita stanovuje kurs a sna se ho udret tzn. centrln parita NB si

mysl, e je to kurz udriteln z pohledu platebn bilance zem mon zsahy CB:

o pi posunu nahoru DEVALVACE = pebytek korun pebyten CZK NB nakupuje za devizov rezervy, kter dr

o pi posunu dolu REVALVACE = nedostatek korun CB nakupuje zahranin mnu a do obhu pout domc mnu

s tm spojeno kolsn devizovch rezerv o vhody: ni riziko pro investory

Fixn (pevn) = pevn stanoven nominln MK vi jin mn nebo koi cizch mn Devalvace = snen oficiln hodnoty domc mny (tj. snen ceny domc mny) Revalvace = zven oficiln hodnoty domc mny (tj. zven ceny domc mny) Vhody: snen transaknch nklad plynoucch z kurzov nejistoty,dvryhodn kotva

pro nzkoinflan monetrn politiku, inn fiskln politika v mal oteven ekonomice, znamen ni riziko pro investory, podporuje pliv zahraninch investic a rozvoj mezinrodnho obchodu

Nevhody: mnov politika stabilizuje MK a neme stabilizovat ekonomiku, monost spekulativnch tok na mnu

Spekulativn tok na mnu = masivn prodej aktiv v domc mn finannmi investory

- dochz k nmu, pokud se finann investoi obvaj devalvace a proto prodvaj aktiva v domc mn

- NB mus nakupovat domc mnu za devizov rezervy, aby udrela fixn kurz