Jacques Le GoffSvat Frantiek z Assisi

V Y E H R A D

JACQUES LE GOFF

SvatFrantiek

z Assisi

Editions Gallimard 1999Translation Kateina Vinov 2004

ISBN 80 -7021- 651-4

Obsah

vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Chronologick pehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

IFrantiek z Assisi mezi obrodou

a thou feudlnho svta . . . . . . . . . . . . . . 17

IIHledn pravho svatho Frantika . . . . . . . . 31

Ptrn po pravm svatm Frantikovi / 33 Svat Frantiek ve svch spisech / 34 Problm ivotopis / 37 ivot svathoFrantika / 43 Obrcen / 46 Od prvn ehole k druh eholi / 51 Frantiek a Inocenc III. / 52 Svat Klra / 57 Z-zraky a pout / 58 tvrt laternsk koncil / 59 Regula bulla-ta / 63 Na cest ke smrti / 64 Dla a dlo / 67 Svat Frantiekstedovk, nebo modern? / 74 Pse bratra Slunce i Psetvorstva / 83

IIISlovnk socilnch kategori

svatho Frantika z Assisi a jeho ivotopisc z 13. stolet . . . . . . . . . . . 87

Vymezen a dosah bdn / 89 Smysl / 89 Obte / 91 Lexi-kln prvky spoleenskch kategori / 96 U svatho Frantika (nazklad jeho spis a podle jeho ivotopisc) / 96 ivotopisci / 102

Pokus o interpretaci / 110 Vztah tohoto slovnku k stedovkmideologickm schmatm / 110 Vztah tohoto slovnku k hlavnm ste-dovkm spoleenskm slovnkm / 111 Vztah tohoto slovnku k fran-tiknskm vizm a zmrm / 114 Vztah tohoto slovnku k historickproblematice / 118

IVFrantiknsk hnut

a kulturn modely 13. stolet . . . . . . . . . . . .123

Modely spjat s prostorem a asem / 125 Msto / 125 Kostel / 126Dm / 127 Novost / 128 Pam / 129 Modely spjat s hospo-dskm rozvojem / 131 Penze / 131 Prce 132 Modely spjatse strukturou spolenosti jako celku / 134 Stavy (status) / 134Laici 135 ena / 136 Dt / 138 Milosrdenstv / 138 Modelyspjat se strukturou nboensk spolenosti / 139 Prelt-stv / 139 Spoleenstv brat (fraternitas) / 140 Modely spjats kulturou v pravm slova smyslu / 141 Intelektuln prce / 141Slovo / 143 Lidov jazyk / 145 Poty / 146 Modely chovna senzibility / 146 Kurtoazie / 146 Krsa / 148 Radost / 149Smrt / 150 Modely v pravm slova smyslu eticko-nboen-sk / 151 Pokn / 151 Chudoba / 152 Pokora / 152 istotaa tlo / 152 Modlitba / 154 Svatost / 154 Tradin modelyposvtna / 155 Sen a vidn / 155 Zzrak, arodjnictv, exorcis-mus / 155 Zvr / 156

Poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

vod

Postava Frantika z Assisi m pitahuje u bezmla pl stolet, odchvle, kdy jsem se zaal zajmat o stedovk, a to hned dvojmzpsobem. Pedevm jako postava historick, jako lovk, kterv samm srdci rozhodujcho pelomu 12. a 13. stolet, kdy se rodmodern dynamick stedovk, uvedl do pohybu nboenstv,civilizaci a spolenost. Frantiek, napl eholnk a napl laik, vemstech v plnm rozmachu, na cestch a v osamlm stran,v dob rozkvtu dvorsk civilizace a zrove nov praktikovanchudoby, pokory a kzn, Frantiek, stojc na okraji crkve, avakdo hereze nesklouzne, bouc se, ale nikoli nihilista, psobcv tch mstech kesanskho svta, kde to nejvce ve, toti ve sted-n Itlii, mezi mem a samotou na Vern tento Frantiek sehrlzsadn lohu pi vzniku novch ebravch d, hlsal novoukesanskou spolenost, obohatil kesanskou spiritualitu o ekolo-gick rozmr, take psob jako objevitel stedovkho vnmnprody, kter nachz vraz v nboenstv, literatue a umn.Frantiek jako model novho typu svatosti, kter se natolik sou-stedil na Krista, e se s nm ztotonil, nebo byl jako prvn obda-en stigmaty, pedstavoval jednu z nejpsobivjch osobnoststedovk historie pro svou dobu i pro dneek.

Zaujal m vak i jako lovk, ovajc ve svch spisech, v textechivotopisc, na obrazech. Spojuje se v nm prostota s vnost,pokora s autoritou, obyejn vzezen s vjimenm vlivem, ve svautentinosti psob natolik pvtiv, e lze klidn pomlet nadvrn i odtait pstup zrove. Kad historik ani j nejsemvjimkou bv v pokuen vylit ivot nkterho mue (i eny)minulosti, napsat ivotopis, kter se bude snait piblit pravd,a Frantiek se v tomto smyslu pro m zhy stal lovkem, kterho

9

jsem vc ne kohokoli jinho chtl postihnout v historick plnos-ti (nikoli jen tradin anekdotickm, povrchnm zpsobem), z his-torickho i lidskho hlediska pkladn pro minulost i ptomnost.Od sepsn tohoto ivotopisu m vak odrazovalo jednak to, ejsem byl ponoen do historickch vah a prac obecnjho cha-rakteru, a za druh, e u existovaly vynikajc Frantikovy ivoto-pisy, pedevm z pera italskch a francouzskch historik.

Nadle jsem si sice svho Frantika domlel a dotvel, ale spo-kojil jsem se se zbnmi, nepmmi pstupy, kter byly otitnyv odbornch italskch a francouzskch publikacch.

Protoe vak dnes nectm uspokojen nad tm, e jsem hlavnst svho biografickho bdn vloil do prce o Svatm Ludvkovi,kter byla zcela odlin jak z hlediska hrdiny, tak z hlediska msnahy o monumentlnost, a jeliko se mi optovn dostalo ptel-skho povzbuzen od Pierra Nory, rozhodl jsem se vydat soubortext, kter jsem svatmu Frantikovi vnoval.

Tato publikace se ad mezi historick prce, kter se vracejk pbhu svatho Frantika, zamlej se nejen nad nm, ale taknad obrazem, jej nm na prahu tetho tiscilet odkzal, vid hojako pevnou soust autentick historick tkn, na hony vzdle-nho pseudo-chiliastickm vmyslm, kter byly svatmu Franti-kovi ciz. Mezi takovmito novmi pstupy vynikaj prce JacqueseDalaruna a Chiary Frugoniov (viz Bibliografie), s nimi mne pesrozdln stavn otzky poj spolen cit pro frantiknskou pro-blematiku. Napsal jsem pedmluvu k pojednn o svatm Franti-kovi Chiary Frugoniov, kter nedvno vylo ve francouzskmpekladu a kde je kladen draz na lovka a ikonografickou doku-mentaci. Jacques Dalarun v jedn obshl stati (uiten pro etbutohoto vboru) pedstavil a pesn vymezil nov vydn, opt ital-sk, mho hlavnho spisu o svatm Frantikovi, jeho se ujali brat-i v Edizioni Biblioteca Francescana (Milano 1998).

A konen na ptelsk podnt Prune Bergeov jsem prvdokonil nahrvku o svatm Frantikovi z Assisi pro novou edicinakladatelstv Gallimard A haute voix (Nahlas).

Tato kniha obsahuje tyi stat. Prvn vyla v anglick a italskverzi ve specilnm sle mezinrodnho teologickho asopisu

S V A T F R A N T I E K Z A S S I S I10

Concilium roku 1981 a byla vnovna Frantikovi z Assisi v historic-km kontextu. Pokouela se strun definovat jeho msto upro-sted obrody a thy feudlnho svta na pelomu 12. a 13. stolet,kdy se stetvaj obrozujc se spolenost, v n byl svat Frantiekjednm z hlavnch aktr, a tradice, jim tento vn rozervanmu a svtec neunikl.

Druh text, stedn, pedstavuje svatho Frantika ucelen,chronologicky, tedy ivotopisnou formou, ale zaazuje ho i do kon-textu geografickho, spoleenskho, kulturnho a historickho.Sna se co nejjasnji a nejjednodueji pedestt problematikujeho spis a jeho ivotopis, zce spjatch s jeho obrazem a s in-terpretac jeho osobnosti, a pipomn hlavn tmata jeho myle-nek a jeho innosti. Tento text vyel roku 1967 pouze italsky v adpopularizovanch portrt velkch osobnost djin zvan I prota-gonisti a nedvno byl znovu vydn, jak jsem se ji zmnil. Jde o po-kus piblit a pedstavit pravho svatho Frantika nebo spe vzhledem k tomu, e m snaha po objektivn autenticit se nevy-hne jist osobn interpretaci mho svatho Frantika.

Dal dv stat se dotkaj Frantikova ivota a jeho vlivu nafrantiknsk prosted 13. stolet, kde vnitn konflikty du, kte-r jsou jen pokraovnm interpretanch rozep v otzkch osob-nosti a zmr jeho zakladatele, umouj postihnout rozporya boje v samm srdci stedovku. Frantiek a frantiknsk dmli dramatickou historii, kter otsala jejich dobou. Doufm, ese mi toto drama podailo poodhalit.

Jedna ze stat, pednesen roku 1967 na kolokviu v Saint-Clou-du a vydan v internch aktech z kolokvia roku 1973, je slovnkovoustudi (Slovnk spoleenskch kategori u Frantika z Assisi a jehoivotopisc z 13. stolet). Zjiovat, objasovat a init srozumitel-nou mluvu lid minulosti je jednm z prvoadch kol historika.Frantiek, kter chtl psobit na spolenost sv doby, se vyjado-val stn i psemn a prv na jeho slovn, mylenkovou a citovouvbavu se toto pojednn zamuje, ve snaze ozejmit, jakchnstroj uval, aby ji ovlivnil a zmnil. Jde o akn slovnk.

A konen jsem zkoumal vliv pvodnho frantiknstv na kul-turn modely 13. stolet (pedneseno v Assisi roku 1980, uveejnno

V O D 11

ve svazku Studi francescani vydanm v Assisi 1981). Jde o nstin kul-turnho svta dan doby v jeho celku a vymezen msta Frantikaa jeho k v tomto svt. Po vzoru tto osobnosti i celho dusnacho se pojmat spolenost a kulturu globln a psobit nacelm jejm teritoriu jsem se pokusil o globln pstup ve spole-ensk perspektiv tchto djin.

Doufm, e se nedopoutm anachronismu, kdy na tchtostrnkch, v otzkch, kter si na prahu tetho tiscilet klademe,nechvm zaznt dnen ozvnu hlasu a konn Frantika a jehobrat.

P. S. Stejn jako u Svatho Ludvka byla i u Svatho Frantika z Assisivynikajc lektorkou mho rukopisu Isabelle Chteletov.

S V A T F R A N T I E K Z A S S I S I12

Chronologick pehled

1181 (1182) V Assisi se narodil Francesco (Giovanni) Bernardone.1180 1223 Ve Francii vldne Filip II. August.1182 Perceval neboli Povdka o Grlu od Chrtiena de Troyes.1183 Kostnick mrov smlouva mezi Fridrichem Barbaros-

sou a msty lombardsk ligy.1184 Petr Valdes, zakladatel hnut valdenskch, je odsouzen

papeskm stolcem za kacstv.1187 Saladin dobv v bojch s kesany Jeruzalm.1189 1191 Tet kov vprava.1196 Potek pestavby paskho chrmu Notre-Dame

v gotickm slohu.1198 1216 Pontifikt Inocence III.1200 Man a lid Assisi se bou proti lecht: dobyt pev-

nosti La Rocca a potek boje proti Perugii.1202 Bitva u Ponte San Giovanni. Fra