Hubkova Lenka Oponentsky Posudek Dr. Pichova
4
P o s u d e k oponentky JUDr. Ireny Píchové, Dr. na rigorózní práci Mgr. Lenka Hubková : Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích Téma předložené rigorózní práce je nesporně trvale aktuální, neboť problematika ochrany lidí před různými formami diskriminace ve všech oblastech lidské činnosti, a tedy i v oblasti pracovněprávních vztahů, je obsažena jak v řadě mezinárodních dokumentů, tak i v dokumentech Evropské unie. Právní úprava v českém právním rádu samozřejmě vychází z pro nás závazných mezinárodních dokumentů, a evropských právních norem. I přes zmíněné zakotvení tohoto právního institutu v mezinárodních dokumentech i národních právních řádech jeho realizace v praxi je stále velmi problematická a obecně neuspokojivá, o čemž mimo jiné svědčí i četné judikáty Evropského soudního dvora. Vzhledem k tomu, že v České republice se otázka zákazu diskriminace zejména v praxi řeší zatím stále značně okrajově, je podle mého názoru velmi prospěšné se této problematice věnovat a zabývat se příčinami tohoto jevu i jeho následky, což by mělo být stěžejním úkolem této práce. Metodický přístup ke zpracování tématu lze hodnotit kladně v tom směru, že autorka postupuje od výkladu obecných pojmů rovnosti a diskriminace, obsažených v literatuře, k pojetí těchto institutů v mezinárodních a evropských dokumentech až k poměrně podrobnému výkladu těchto jejich zakotvení v evropském právu i v českém právním řádu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Po první, úvodní kapitole, v níž autorka především uvádí strukturu a cíle své práce, následuje kapitola obsahující výklad základních pojmů a institutů dané problematiky, ve třetí kapitole se zabývá zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace v mezinárodních dokumentech, počínaje dokumenty OSN a konče dokumenty Evropské unie. Kapitola čtvrtá, stěžejní, obsahuje zásady rovnosti a
description
employment law
Transcript of Hubkova Lenka Oponentsky Posudek Dr. Pichova
P o s u d e k
P o su d e k
oponentky JUDr. Ireny Pchov, Dr. na rigorzn prci
Mgr. Lenka Hubkov : Zkaz diskriminace vpracovnprvnch vztazch
Tma pedloen rigorzn prce je nesporn trvale aktuln, nebo problematika ochrany lid ped rznmi formami diskriminace ve vech oblastech lidsk innosti, a tedy i voblasti pracovnprvnch vztah, je obsaena jak vad mezinrodnch dokument, tak i vdokumentech Evropsk unie. Prvn prava v eskm prvnm rdu samozejm vychz zpro ns zvaznch mezinrodnch dokument, a evropskch prvnch norem. I pes zmnn zakotven tohoto prvnho institutu vmezinrodnch dokumentech i nrodnch prvnch dech jeho realizace vpraxi je stle velmi problematick a obecn neuspokojiv, o em mimo jin svd i etn judikty Evropskho soudnho dvora. Vzhledem ktomu, e vesk republice se otzka zkazu diskriminace zejmna vpraxi e zatm stle znan okrajov, je podle mho nzoru velmi prospn se tto problematice vnovat a zabvat se pinami tohoto jevu i jeho nsledky, co by mlo bt stejnm kolem tto prce.
Metodick pstup ke zpracovn tmatu lze hodnotit kladn vtom smru, e autorka postupuje od vkladu obecnch pojm rovnosti a diskriminace, obsaench vliteratue, kpojet tchto institut vmezinrodnch a evropskch dokumentech a kpomrn podrobnmu vkladu tchto jejich zakotven vevropskm prvu i v eskm prvnm du.
Prce je rozdlena do sedmi kapitol. Po prvn, vodn kapitole, vn autorka pedevm uvd strukturu a cle sv prce, nsleduje kapitola obsahujc vklad zkladnch pojm a institut dan problematiky, ve tet kapitole se zabv zsadou rovnho zachzen a zkazu diskriminace vmezinrodnch dokumentech, ponaje dokumenty OSN a kone dokumenty Evropsk unie. Kapitola tvrt, stejn, obsahuje zsady rovnosti a zkazu diskriminace veskm prvnm du, kapitola pt pak zabezpeen ochrany ped diskriminac, kapitola est je vnovna prvn prav rovnho zachzen a zkazu diskriminace vpracovnprvnch vztazch a vzvren sedm kapitole se autorka pokusila o zhodnocen souasn prvn pravy i praxe vdan oblasti.
Celkov lze pedloenou prci zhlediska jejho obsahu a zpsobu zpracovn charakterizovat jako podrobn, i kdy ne vdy zcela systematick vklad prvn pravy zkazu diskriminace vdokumentech Evropsk unie a veskm prvnm du. Vzhledem ktomu, e nzev tma prce - je formulovn velmi iroce, musela se autorka stmto problmem vprci vypodat. Zamila se tedy vpodstat, jak sama vvodu uvd, pouze na nejpalivj problmy voblasti diskriminace, a to pevn vdokumentech Evropsk unie a vesk prvn prav.
Vcn chyby se vprci nevyskytuj, pouze vvodnm vkladu zkladnch pojm jsou urit nepesnosti a nedostatky, zejmna je teba vytknout, e autorka smuje pojmy zsada a princip a uv je vtextu zcela nahodile, ani by je vyloila (literatura je ktomuto tmatu dosti bohat). Na druh stran ze zpsobu a zpracovn danho tmatu je patrn znan zaujet autorky pro zpracovvanou problematiku, autorka se voblasti zkazu diskriminace velmi dobe a do hloubky orientuje. Vprci se sna proniknout do podstaty problmu, osvtlit ho zmnoha rznch hledisek a pesvdiv jej vyloit.
Prci lze ovem vytknout i urit nedostatky, tak nap. kapitola 3 je ponkud chaotick, autorka nejprve vyloila nkter teoretick pojmy, do nich zabudovala i nkter dokumenty EU a Rady Evropy, a teprve na str. 31 se zabv mezinrodnmi dokumenty a pot znovu se vrac kdokumentm Rady Evropy a Evropsk unie, o nich pojednv velmi strun. Nsledn od strany 39 se na nsledujcch strnkch zcela nadbyten, vzhledem kdanmu tmatu, vnuje vzniku a historickmu vvoji Evropskch spoleenstv sEvropsk unie, tedy primrnmu prvu. Je teba rovn konstatovat, e prce m do znan mry popisn charakter, autorka asto vcelku nadbyten cituje rozshl pase zevropskch smrnic i eskch prvnch norem.
Rovn kapitola 4 nen zhlediska systematickho zdail, nebo autorka se nejprve zabv Listinou zkladnch prv a svobod, pot zkonkem prce a zkonem o zamstnanosti a teprve vzvru rozebr prvn pravu tzv. antidiskriminanho zkona., kter m voblasti diskriminace povahu lex generalis a vlastn celou problematiku vnaem prvnm du zasteuje. Vkapitole 6 se autorka pevn a velmi podrobn zabv prvn pravou zkazu diskriminace ve smrnicch Evropsk unie a rozebr nkter zsadn rozhodnut Evropskho soudnho dvora. esk prav se vtto souvislosti vnuje minimln, i kdy je teba ocenit, e se sna i o srovnn textu smrnic a textu na prvn pravy a pi tom upozornit na urit odchylky a nepesnosti vna prav. Lze konstatovat, e se tak autorka nevyhb ani obtnm problmm, kter otevraj prostor pro ir diskusi.
Vzvru autorka pomrn vstin shrnula nevznamnj problmy voblasti zkazu diskriminace jak voblasti mezinrodnch dokument, tak i vesk prvn prav a prvn praxi a upozornila na nejvt nedostatky vtto oblasti.
Pi posouzen vlastnho pnosu autorky kdan problematice, je teba vzt vvahu zejmna pomrnou nronost tmatu vzhledem ktomu, jak autorka sama uvd, e i kdy esk republika implementovala vce i mn dokonale evropsk smrnice do naeho prvnho du, stoj stle tato problematika na okraji obecnho zjmu a prvn prava je vpraxi vyuvna velmi sporadicky, tud ani literatury nen vtto oblasti pli mnoho. Pesto je teba uvst, e se autorka vtextu sna na nkolika mstech vyjdit svj vlastn nzor i postoj , zejmna pak vzvru prce.
Prce sliteraturou je vcelku na dobr rovni, citaci pramen autorka vhodn zaleuje do textu, vyuila i cizojazyn prameny, i kdy vmen me. Zejmna je teba kladn hodnotit prci sodbornmi texty, prvnmi pedpisy a rovn vyuit a znalosti judikatury Evropskho soudnho dvora i judikatury esk, kter je vtextu hojn uvdna. Po strnce jazykov a stylistick nebyly shledny nedostatky.
Na zklad uvedenho hodnocen lze konstatovat, e autorka pes uveden nedostatky splnila zkladn poadavky na rigorzn prci. Rigorzn prce obsahuje originln zpracovn ucelen sti problematiky zvolen specializace, a to na rovni, kter odpovd publikanmu standardu tto specializace. Rigorzn prce je doporuena kobhajob.
VBrn dne 9. 12. 2011
JUDr. Irena Pchov, Dr.
