Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945
description
Transcript of Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945
Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945
Hospodářské dědictví po habsburské monarchii
• Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní
- Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví
- české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR• Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu
(60% průmyslového potenciálu monarchie)• Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu
spotřebního• Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl,
elektrotechnika, chemický průmysl, energetika)• Ztráta trhů = problém exportu• Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť• Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství
Sociální zákonodárství
• 8hodinová pracovní doba
• Státní podpora v nezaměstnanosti
• Ochrana práce žen a dětí
• Tovární inspekce
• Drahotní výpomoc
• Ochrana nájemníků
Formování ekonomiky samostatného státu
• Nacionalizace státního aparátu• Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín)
- cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč)
- provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad
- výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny
• Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území
Dědictví války - inflace
Alois Rašín
Nostrifikace firem
• Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností
- přenést sídlo na území ČSR
-většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR
Důsledky:
- posílen český, resp. slovenský vliv
- navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými)
- účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka)
• Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)
Nostrifikovaná akcie
Pozemková reforma
• Důvody národnostní a politické- šlechta a církev byla oporou Habsburků- šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“)
• Důvody hospodářské- šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovaliexistence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě
• Realizace:- zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy- výkup na nízké předválečné ceny státem- nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu- nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I
• Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen)
• 1921-23 poválečná krize
- 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín)
- pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa
- deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci)
- Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank)
- stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II
• 1924-29 konjunktura („zlatá léta“)• Investiční činnost (obnova i nové podniky)• Sociální sféra:
– Růst mezd, osobní spotřeby– Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva– 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek
nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát
– Prohloubení sociální diferenciace• Koncentrace a centralizace kapitálu
- např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa
• Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank
Novostavba továrny ve VysočanechAvia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou
společností)
Škodovy závody Plzeň – rám kormidla
Škodovy závody –houfnice (1934)
Aero 662 a Tatra 11
Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha
Tomáš BaťaLetecké neštěstí 12. 7. 1932
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III
• 1929-37- 1929-33 krize, doznívá 1936
- zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize- nedostatek finančních prostředků na modernizaci
• Státní zásahy:- zákony na podporu kartelizace a syndikalizace- 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost)- devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936- obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny)
• Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví,• Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů
Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV
• Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.)
• oživení 1936-7 zbrojní zakázky• 1937 signál krize
Výstavba opevnění na hranicích
Postavení Československa ve světovém hospodářství
• Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví
dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky• Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko,
Polsko, Itálie• Po 1929 ČSR ztrácí pozice• Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký,
belgický aj.• Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko• Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na
rozhraní bohaté a chudé Evropy
- 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19
Rozbití Československa
• Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938
- ztráta 2/5 průmyslové kapacity
-odliv zahraničního a židovského kapitálu
-příjem 450 000 uprchlíků
• 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava
Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938
Česko-Slovenko po Mnichovu
Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938
Protektorát Čechy a Morava I
• Úřad říšského protektora• Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda
pouze výkonným orgánem okupantů• Zavedeno válečné řízené hospodářství
- státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží
- centrální regulace zemědělské výroby
- kontrola zahr.obchodu
- státní řízení cen a mezd
- rozmisťování pracovních sil úřady práce
- přídělový systém v zásobování
Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava II
• Koncept germanizace- říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben)- osídlovací politika- arizace židovského majetku
• Hospodářská exploatace - clearing- začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice- měna 1:10 (reálně 1:6-7)- tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K)-nedobytné pohledávky Národní banky-téměř 43 tun zlata-úhrn škod 233 miliard korun
Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke
Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava
Rasová perzekuce
Koncentrační tábor Terezín
Reinhard Heydrich v Praze