K 2 000/K 101: 200 mil. m3 za 25 let

časopis zaměstnanců skupiny sD ročník XX. číslo 5HORNICKÉ listy

SPOLEČNĚ J

SME

JEDEN

TÝM

str. 4

–6

3 slovo řediteleJan Kalina

4 hlavní témaSpolečně jsme jeden tým

7 aktualityLedvice budou mít centrální zásobování teplemNový pomocník v SD – AutodopravaZkapacitnění úpravny důlních vod EmeránVyuhlení Odstavené porubní fronty na DNT

11 svět dolůLaboratoře OŘKJPodmínkou úspěchu skupiny SD jsou kvalitní zaměstnanciK 2 000/K 101 už 25 let zdolává nejtěžší partie bílinské skrývkyOdbor personální práce SD chystá nové projektyJak se uspával Březenský drak?Problematika nebezpečí výbuchu uhelného prachu

26 pracovní denDenní údržba prvního skrývkového řezu S1 DNT

28 profilVlastimil Kraus

30 z odborůOto Trapp

31 jubilanti

32 pomáhámeČlověk je tvor společenský

32 z míst kde žijemeObec Světec žije kulturouS občany Března na „Ležící Eiffelovce“ v LužiciBraňanské posvícení

37 informaceRekultivace jako společenský problémPracovní cesta HSPO Most

42 sportVolejbalový turnaj smíšených družstev

43 tip na výletPastevní vrch u obce Růžová

obsaheditorial

HORNICKÉ listy  5/2012časopis zaměstnanců Skupiny SDVYDAVATEL: severočeské doly a. s. (ič 49901982), B. němcové 5359, 430 01 chomutov ŠÉFREDAKTOR: tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: vrba@sdas.cz, brozikova@sdas.cz REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, rostislav kubíček, Jiřina leónová, karel skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav tourek, pavel Vocásek, tomáš Vrba. číslo registrace mk čr E 13126 TISK: tiskÁrna k&B, s. r. o. pro sD a. s. zajistil inFo-princip, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 5/2012: 12. 11. 2012 UZÁVĚRKA ČÍSLA 6/2012: 12. 12. 2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu sD a. s.

Vážení a milí čtenáři,žijeme ve světě plném dynamic-

kých změn. také situace v  energe-tice se mění a severočeské doly se musí na budoucnost dobře připravit. Hlavní téma tohoto čísla se věnuje pracovním setkáním vrcholného vedení společnosti se středním managementem celé skupiny sD, kde byla prezentována realizovaná i  připravovaná opatření k  efektivní a bezpečné těžbě. můžete se tedy seznámit se stručným přehledem důležitých změn a  opatření. po-drobněji se k nim budeme na strán-kách Hl vracet.

V  pravidelných rubrikách na vás čekají aktuální události a  zajímaví lidé skupiny sD. Věřím, že vás za-ujme rekapitulace 25leté kariéry výjimečného rýpadla k 2 000/k 101. a  připomínáme i  další malé jubi-leum: časopis HornickÉ listy začal vycházet právě před dvaceti lety. k našemu výročí jsme pro vás připravili hned dva kalendáře. ten týdenní bude distribuován všem za-městnancům skupiny sD prostřed-nictvím personálních úseků na za-čátku prosince. nástěnný kalendář naŠE VElkostroJE pak bude přílohou Hl č. 6.

chcete vědět víc? čtěte Hornické listy.

Tomáš Vrbašéfredaktor

strana 4

strana 12

strana 14

strana 36

NAŠE VELKOSTROJE

slovo ředitele

Vážené kolegyně, vážení kolegové,severočeské doly procházejí obdo-

bím změn, kterými musí reagovat na převratné události v energetice. nut-ností je větší a výraznější uplatňování synergie a úspor všude tam, kde je to logické a přínosné, a to i s využitím syn-ergií spolu se skupinou čEz.

Úsek obchodního ředitele se na změ-nu systematicky připravuje. prioritou obchodu se stala maximalizace výnosů z prodeje uhlí, minimalizace nákladů na

pořízení dodávek a služeb je zase prio-ritou nákupu.

připravili jsme novou strategii prodeje tříděného uhlí. už jsme stihli dokončit řadu složitých jednání o navýšení cen uhlí, a to i v rámci již uzavřených kon-traktů. Jistě si umíte představit, že šlo o mimořádně tvrdá jednání. naše zákaz-níky, obchodníky s naším uhlím, jsme rozdělili do segmentů velkých, středních a malých odběratelů a v každé kategorii uplatňujeme princip rovných podmínek

2/3

Naší prioritou je maximalizace výnosů z prodeje a minimalizace nákladů na nákup. Máme novou strategii prodeje tříděného uhlí a budeme ji důsledně dodržovat. U nákupu zaznamenáváme první významné úspory finančních prostředků.

pro všechny bez výjimek. připravuje-me kategorizaci uhelných skladů podle kvality prodeje a skladování uhlí, i podle péče o zákazníky. zaměřujeme se na optimalizaci celého prodejního řetězce. zcela konkrétní obchodní plány máme samozřejmě na rok 2013, kdy hodláme dosáhnout výrazného zvýšení tržeb za prodej uhlí a zároveň optimalizovat náklady. Budeme důsledně dodržovat obchodní strategii prodeje tříděného uhlí, jehož ceny se nadále budou měnit pouze jednou ročně, a budeme vyvíjet tlak na rovnoměrnost odbytu. Ve spolu-práci s úsekem strategie a komunikace připravujeme kampaň na ochranu dob-rého jména našeho Bílinského nízkosir-natého uhlí.

také v oblasti nákupu jsme stihli letos řadu věcí – například od 1. června zajiš-ťujeme nákup i pro dceřiné společnosti skupiny severočeských dolů. změnili jsme organizační strukturu na komoditní a zapojili se v úzké kooperaci s úsekem technického ředitele do týmů Design-to-cost pro optimalizaci investičních nákladů. Úsilí se vyplácí – jen za prvních sedm měsíců letošního roku se nám společně na externím nákupu materiá-lu, služeb a investic podařilo ušetřit více než 20 % finančních prostředků oproti plánovanému objemu. V rámci celé sku-piny sD to představuje přes 230 mil. ko-run, u nejvýznamnějších nákupů v rámci sD a.s. pak více než 160 mil. korun. ko-nečná čísla úspor získáme po zahrnutí veškerých nákupních transakcí.

Hodně úkolů nás čeká v jistě neleh-kém roce 2013: výběr dodavatelů a vy-tvoření rámcových smluv na významné komodity, změny v informačních systé-mech, přenastavení procesů. Ve strate-gii prodeje budeme mimo jiné pečlivě sledovat vývoj v oblasti uhlíkové daně.

chtěl bych poděkovat všem zaměst-nancům, kteří přispěli k úspěchům ob-chodu i nákupu v letošním roce a věřím, že společně svůj zdravý potenciál vyu-žijeme při zvládání strategických úkolů a dokážeme se bránit dopadům nega-tivního vývoje trhů a dalších externích faktorů.

zdař Bůh!

Jan Kalinačlen představenstva a obchodní ředitel

hlavní téma

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

SPOLEČNĚ JSME JEDEN TÝMPracovní jednání manažerů SD o střednědobé strategii a úkolech na rok 2013

2

1

3 4

4/5

Mění se svět, mění se energetika, musí se změnit i SD

Generální ředitel ivan lapin v  úvodu zdůraznil výhodu severočeských dolů jako součásti velké a finančně silné sku-piny čEz a zároveň nutnost velké změ-ny, kterou představuje větší a výraznější vzájemné propojení. tato integrace se chystá tam, kde to má logiku a přinese efekt. V dnešním měnícím se světě není místo pro osamocené hráče. Všechna realizovaná i  připravovaná opatření sle-dují jeden cíl, který podporuje náš hlav-ní byznys – EFEktiVní a BEzpEčnou těŽBu HněDÉHo uHlí. i přes dobrou kondici na sobě musí sD neustále pra-covat, hledat úspory a  zlepšení, pruž-ně reagovat na změny. a  co očekává ivan lapin od týmu manažerů? Velmi tvrdě pracovat, přemýšlet, nebát se zodpovědnosti, rozhodování, vzájemně komunikovat.

Změny ve výroběŘeditel pro výrobu Jiří neruda před-

stavil očekávané skutečnosti 2012 a  hlavní předpoklady těžebních ukaza-telů pro rok 2013. odbyt uhlí v DB do-sáhne v  letošním roce téměř 10  mil.  t a  zhruba na stejné úrovni se očekává i v roce 2013. pro Dnt platí v roce 2012 objem odbytu přes 14 mil. t, podnikatel-ský plán 2013 počítá s  možností navý-šení. obě lokality jsou dobře připraveny, ovšem musí zapojit všechny síly. k op-timalizaci hospodaření s  provozními prostředky a procesu nákupu a využití mechanismů přispěje převzetí odboru

rekultivací z  úseku technického ředite-le a organizační změna v oblasti DDm. zvýšená pozornost je věnována také bezpečnosti práce.

Investiční záměryrozpracované i  připravované inves-

tice na Dnt a  DB představil technický ředitel miroslav Eis. záměry vycházejí z požadavků trhu, kde jsou v nejbližších letech očekávány maximální objemy těžby uhlí i  skrývky na obou lokalitách. od roku 2013 se zavádí vícestupňový systém schvalování a  realizace investic GatE, nové formuláře investičních poža-davků, riziková analýza. Finančně nároč-né investice jsou posuzovány metodou Design-to-cost, od přípravných analýz a  základní varianty přes generování al-ternativních variant, kvantifikaci a  opti-malizaci variant až po volbu optimalizo-vané varianty k realizaci.

Čekají nás horší časy v tržbách a zisku

Finanční ředitel Jiří postolka seznámil účastníky pracovního jednání s reálným i  očekávaným vývojem tržeb, nákladů a čistého zisku v období 2007–2016, ja-kož i s podílem čEzu na našich tržbách. tyto trendy vysvětlil mimo jiné i  v  kon-textu pohybu cen elektřiny na spotovém trhu a  dosavadního vývoje ceny silové elektrické energie v  německu, kde se projevuje zásadní změna v energetické politice a  palivovém mixu s  mohutným uplatňováním „zelené energie“.

pokračování na straně 6

Generální ředitel SD Ivan Lapin jménem vedení skupiny SD pozval na společné pracovní jednání odpovědné manažery správy, těžebních lokalit i dceřiných společností. Sešli se 6. listopadu na DNT a 7. listopadu na DB. Takové setkání jako projev otevřené komunikace a vzájemné důvěry se uskutečnilo poprvé s novým vedením, a určitě ne naposledy. Účastníci získali jasné a srozumitelné informace o strategii SD, které následně předají svým kolegům. Cílem je připravit se dobře na zvládnutí úkolů v horizontu 2013 až 2017. V tvrdých konkurenčních podmínkách a obtížné hospodářské situaci je hlavní prioritou efektivní a bezpečná těžba. Skupina SD chce naplňovat i další priority – sociální odpovědnost a odpovědnost vůči životnímu prostředí. Proto je potřeba, aby si všichni zaměstnanci skupiny uvědomili, proč a kam Severočeské doly směřují.Hornické listy byly při tom a přinášejí vám stručný přehled prezentací vedení SD. Vzhledem k důležitosti změn, které se dotknou nás všech, se budeme k jednotlivým opatřením podrobněji vracet.

SPOLEČNĚ JSME JEDEN TÝMPracovní jednání manažerů SD o střednědobé strategii a úkolech na rok 2013

1 Pracovní setkání zahájil generální ředitel SD Ivan Lapin.

2 Soustředění účastníci na DNT.

3 V diskusi odpovídali na dotazy (zleva) Ivan Lapin, Jiří Neruda a Jan Kalina.

4 Miroslav Eis hovořil zejména o investicích.

hlavní téma

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

Pracovní jednání manažerů SD o střednědobé strategii a úkolech na rok 2013pokračování ze strany 5

Nová strategie obchodu a nákupupodle obchodního ředitele Jana ka-

liny je hlavní prioritou maximalizace vý-nosů prodeje a  minimalizace nákladů na nákup. Byla připravena nová strate-gie prodeje tříděného uhlí. V roce 2013 se očekává zvýšení tržeb za prodej uhlí a  dosažení rovnoměrnosti odbytu. Vel-kým tématem budou potenciální dopa-dy uvažované uhlíkové daně na cenu našeho produktu u  konečného odběra-tele. V oblasti nákupu už byly realizovány významné změny, které přinášejí úspory finančních prostředků.

Strategie a komunikaceVladimír Budinský, ředitel strategie

a  komunikace, podrobně komentoval kroky usilující o korekci limitu těžby na DB. představil kampaň Bílinské nízko-sirnaté uhlí, která přispěje ke strate-gickému cíli růstu tržeb. Dobré vztahy s obcemi byly prezentovány na příkladu úspěšného projektu Březenský drak.

Nejbližší události na úseku SprávaŘeditel Jiří zahradník přiblížil restruk-

turalizační a reorganizační kroky ke sni-žování nákladů v  okruhu majetkových účastí, útvaru ict a správy majetku. in-formoval o připravovaném výkupu podílů od malých akcionářů sD – komEs, a.s. a  budoucí fúzi s  některou z  dceřiných společností. sídlo dceřiné firmy pro-DEco, a.s. se změní z teplic do bílinské

tříděného uhlí a  na odbytové ceny uhlí. V  závěru diskuse personální ředitel na dotazy k  zaměstnanosti a  případnému propouštění uvedl, že žádná rozsáhlá opatření uvolňování zaměstnanců se ne-plánují, ovšem důsledně bude provádě-na racionalizace počtu pracovních míst. určitý potenciál zaměstnanosti existuje v  odchodech do důchodu (kolem sta pracovníků ročně), z nichž některé bude nutno nahradit.

Generální ředitel ivan lapin shrnul průběh společného setkání, které za-končil přesvědčením: my na to mÁmE!

text a foto: Tomáš Vrba

administrativní budovy DB. po přestě-hování v roce 2013 se připraví odprodej areálu v  teplicích. Ještě v  roce 2012 bude realizován převod hotelu nástup do společnosti proDEco. Důvodem je vyčlenění objektu z hlavního byznysu sD a zajištění ekonomické a hlavně finanční soběstačnosti hotelu.

Agenda personálního úsekupersonální ředitel Josef molek se za-

měřil na vybrané hlavní úkoly. patří k nim kolektivní vyjednávání na rok 2013, které právě vstoupilo do 3.  kola. Je vedeno snahou o  udržení zaměstnanosti a  za-chování současných nároků. poskytne jistotu pro zaměstnance při nejistém vývoji na trhu. Další úkol se týká pří-pravy pravidelného hodnocení výkonu zaměstnanců, které má poskytnout prostor pro diferenciaci a  motivaci. po-kud jde o personální a mzdovou agendu skupiny sD, budou zachovány standar-dy služeb při snížení nákladů. personální oblast bude řízena jednotnou metodikou.

Diskuse a shrnutí pracovního setkání

Účastníci pracovního setkání se ptali například na důležitost a roli severočes-kých dolů ve skupině čEz, na strategii týkající se útvaru informačních a komu-nikačních technologií. zajímali se o  to, jak sD čelí nařčení, že těžba na Dnt pro-bíhá bez povolení či o to, zda bude včas schválen popD pro Dnt. Jiný blok otá-zek se soustředil na perspektivy prodeje

5 Vystoupení Jiřího Postolky k vývoji tržeb a nákladů skupiny SD.

6 Do diskuse v DB se zapojil Karel Mach, vedoucí oddělení geologie.

7 Zcela zaplněná jídelna DB.

6 7

5

6/7

od 1.  listopadu rozšířil početnou flotilu autojeřábů (30 strojů) dceřiné společnosti sD – autodoprava nový jeřáb liebherr ltm 1090-4.1 o  jme-novité nosnosti 90 t s  50metrovým teleskopickým výložníkem. podvozek nového přírůstku má čtyři nápravy a pohon všech kol, která jsou všechna i řiditelná (8×8×8). obsluhu usnadňuje mimo jiné dálkové ovládání jeřábové nástavby. stroje liebherr se výborně osvědčily také v  náročném důlním provoze. V  rámci obnovy vozového parku budou do konce roku pořízeny ještě dva jeřáby liebherr o nosnosti 35, respektive 50 t. sD – autodopra-va tak pokryje široké spektrum po-třeb všech členů skupiny  sD vlastní mechanizací.

NOVÁ VLAJKOVÁ LOĎ VE FLOTILE JEŘÁBŮ SD – AUTODOPRAVA

„projekt teplofikace našeho města vnímáme v kontextu stop pracH jako zlepšení ovzduší v období topné sezony. Většina našich obyvatel zatím stále vy-užívá lokální topení, tedy uhlí. lidé sice nejsou nadšeni z  toho, že budeme mít nějaký čas rozkopané město, ale jak se říká, účel světí prostředky. Jsem ráda, že se skupina čEz postavila k  iniciati-vě stop pracH tak vstřícně,“ uvedla během slavnostního výkopu starost-ka zdeňka Fritscherová. na centrální

systém dálkového vytápění bude na-pojeno zhruba 100 objektů. teplofikací se nahradí stávající neekologické indi-viduální způsoby vytápění. podle har-monogramu se do konce letošního roku počítá s  výstavbou páteřního přívodu horkovodu od Elektrárny ledvice až k městu. příští rok se vybudují rozvodné sítě ve středu ledvic a  osadí předáva-cí stanice. první dodávky z centrálního teplovodu se dostanou k uživatelům už na podzim 2013.

Po téměr dvouleté přípravě byla 9. října slavnostním výkopem ve středu města Ledvice zahájena výstavba přívodu centrálního zásobování teplem ze sousední stejnojmenné elektrárny. První takto dodávané teplo by měli místní začít využívat už v příští topné sezoně. Jde o jedno z hlavních opatření iniciativy STOP PRACH, která usiluje o zlepšení životního prostředí zdejších obyvatel. Teplofikace Ledvic vyjde zhruba na 38,5 mil. korun, z nichž více než polovinu pokryjí dotace ze strukturálních fondů Evropské unie.

Teplofikace Ledvic odstartovala

Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.

leden až

říjen

Počet evidovaných úrazůRozdíl

Počet úrazů se záznamemRozdíl

2012 2011 2012 2011

DB 56 66 -10 18 18 0

DNT 54 37 +17 20 12 +8

Správa a.s. 3 1 +2 2 1 +1

SD celkem 113 104 +9 40 31 +9

Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2012:

Bezpečnost práce v Severočeských dolech

aktuality

Slavnostní zahájení teplofikace Ledvic: (zleva) starostka Zdeňka Fritscherová; ředitel Elektrárny Ledvice František Strach; ředitel ČEZ Teplárenská Vladimír Gult; ředitel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský a zástupce zhotovitele stavby Michal Hrubý, generální ředitel společnosti TENZA.

sjízdnost důlních komunikací v  Dnt zajišťuje zdejší provoz sD – autodopra-va. Ještě před začátkem zimní sezony zde zprovoznili novou výrobní stanici solného roztoku neboli solanky – přes-něji roztoku chloridu sodného, kterým se účinně ošetřují nesjízdné komunikace až do -7 °c. oproti již opotřebovanému a  vyřazenému míchacímu zařízení má novinka s označením mzk 5 (na snímku ji představuje Josef círl, stavební údržbář sD  –  autodoprava) větší objem mícha-cí nádrže. k okamžitému nasazení jsou už také připraveny dva sypače opatřené sněžnými pluhy. Štěrkem frakce 4–8 mm bylo dostatečně předzásobeno posypo-vé depo. na zimní údržbu komunikací jsou v Dnt dobře připraveni.

mezi jednotlivými objekty ledvické úpravny se veškerá uhelná produkce dopravuje na pásových dopravnících umístěných v technologických mostech. Dva mosty byly rekonstruovány během podzimu. Jako první byl na konci září dokončen most spojující hrubou třídírnu se směšovací stanicí a od 6.  listopadu svítí novotou technologický most ve-doucí z  hrubé třídírny do drtírny kotlo-vého uhlí. u obou mostů prošly opravou ocelové konstrukce včetně opláštění. Úpravy se týkaly také pochůzných cest pro obsluhu. rekonstrukce obou mostů probíhala za plného provozu. Dodavate-lem byla sD – 1. strojírenská.

zpřísnění emisních limitů vypouště-ných důlních vod požadované vládním nařízením č. 61/2003 sb. o ukazatelích a  hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod vyvolalo nutnost zkapacitnění a  rozšíření úprav-ny důlních vod Emerán v Dolech Bílina. stávající dvě vyrovnávací nádrže, reakč-ní usazovací nádrž, kalová pole a  velín se směrem na sever rozšiřují o  reakční dvoukomorovou nádrž nerozpustných látek, dvoukomorovou reakční usazo-vací nádrž na čištění důlních vod s ob-sahem manganu, dvoukomorovou vy-rovnávací nádrž na manganové vody a novou vyrovnávací nádrž. staví se také nový technologický objekt pro centrální velín, zpevňují se přístupové komunika-ce. chybět nebude ani obslužný kanál

s inženýrskými sítěmi a technologickým vybavením, kamerový a  řídicí systém. Dodavatelem rozsáhlé akce jsou dceři-né společnosti prodeco a sD – rekulti-vace. stavba byla zahájena letos v dub-nu. práce pokračují podle stanoveného harmonogramu, kdy je předpokládaný termín dokončení plánován na polovinu roku 2013. stavba zkapacitnění úpravny důlních vod lomu Bílina je v souladu se stávajícím platným plánem otvírky, pří-pravy a  dobývání DB. po svém dokon-čení bude mít rozšířená a modernizova-ná úpravna důlních vod Emerán kapacitu s průtokem v množství 500 l/s a odděle-né čištění důlní vody s obsahem neroz-pustných látek manganu. po celou dobu výstavby nových úpravárenských objek-tů je úpravna důlních vod v provozu.

Zkapacitnění úpravny důlních vod Emerán

Rekonstrukce technologických mostů dokončena

Nový pomocník v SD – Autodoprava Tušimice

aktuality

KOSTEL V MUKOVĚ MÁ OPĚT ZVON

8/9

– využití pro potřeby německého zbroj-ního průmyslu. mukovský zvon se ale nakonec na zbraně nepřetavil. zpát-ky do věže se však nevrátil, neboť byl převezen do křemýže. odtud teprve nedávno zamířil k  nutnému restau-rátorskému zásahu, kdy byla opra-vena hlavice i  srdce 89 cm vysokého a  350 kg vážícího zvonu zdobeného figurálním reliéfem znázorňujícím mimo jiné zdejšího patrona sv. prokopa.

na lepší časy se kostelu v  mukově začalo blýskat v  roce 2008 díky inici-ativě místního občanského sdružení. postupně se podařilo opravit střechu, fasádu, okna, schodiště a  konečně zvon. od podzimu se bude mukovem opět při významných událostech roz-léhat z  kostelní věže charakteristické vyzvánění.

text a foto: Tomáš Vrba

Po dlouhých 70 letech se do věže mukovského svatostánku opět vrátil zvon. Barokní kostel sv. Prokopa už několik let úspěšně rekonstruuje zdejší občanské sdružení. Severočeské doly na záchranu unikátního sakrálního objektu pravidelně přispívají. Podílely se také na restaurování zvonu. Navíc profesionální jeřábníci s výkonnou technikou z SD – Autodoprava zvon bezpečně umístili až do kostelní věže.

Ve čtvrtek 25. října krátce před po-lednem bylo na mukovské návsi nebý-vale živo. kolem kostela se shromáždili nejen místní v  čele s  paní starostkou Janou syslovou, ale také hosté včet-ně rudolfa kozáka, reprezentujícího severočeské doly. za přítomnosti tele-vizního štábu a fotografů všichni sledo-vali transport restaurovaného zvonu do věže kostela. Vše měl v rukách tandem zkušených jeřábníků – Františka Bečva-říka a Jaroslava rouhy, kteří bravurně ovládali autojeřáb liebherr. celá akce včetně přípravy, tj. zapatkování podpěr jeřábu, si vyžádala necelou hodinu.

Vrácením zvonu do věže se mukov-skému občanskému sdružení podařila další etapa záchrany a obnovy zdejšího kostela sv. prokopa. zvon má bohatou historii. V roce 1586 ho mukovu daroval hrabě lobkowitz. V obci sloužil až do druhé světové války. V  roce 1942 byl z věže sňat a připraven k zrekvírování

Po skončení úspěšného transportu: šťastná starostka Jana Syslová s řidiči -jeřábníky Františkem Bečvaříkem (vlevo) a Jaroslavem Rouhou.

aktuality

Jedná se o vytěžení uhelných

zásob na těžební lokalitě

Odstavená porubní fronta

(OPF) na DNT. Tato lokalita

se nachází v pomyslném

prostoru mezi již v minulosti

vytěženým lomem Merkur

a stále činnou Hlavní porubní

frontou (HPF). Po dotěžení

prostoru OPF bude těžba

probíhat již jen ze dvou lokalit,

a to z HPF, kde se předpokládá

vyuhlení v průběhu roku 2014,

a z nového těžebního prostoru

Libouš II – sever (Li II – sever).

těžbu na opF zajišťuje v roce 2012 už pouze rýpadlo ku 300.22/k 76 (rýpadlo ku  300.9/k  64 se odtransportovalo z uvedeného těžebního místa v období 15. až 30. září 2011 na li ii – sever). od letošního 4.  června byla z  technologie vyřazena vnitřní výklizová linka. Vyřa-zením této linky došlo k uvolnění a ná-slednému přejezdu pásových vozů za-kládacích (pVz) č. 1 a 15 k rýpadlu a ke stávajícím pVz č. 18 a 28, čímž se pod-statně zvýšila manipulační schopnost technologicky vytěžit uhelné zásoby s  minimem náročných remontáží po-rubních pásových dopravníků. Veškerý

výkliz je již zakládán přímo od rýpadla pomocí pVz na vyuhlené plochy.

Vlastní termín ukončení těžby v  loka-litě opF je přibližně odhadován na za-čátek prosince letošního roku. přesněji konkretizovat datum není možné, a  to kvůli často těžko ovlivnitelným fakto-rům působícím na časový průběh těžby. Hlavním úkolem je zajištění maximálně možné exploatace vyhrazeného neros-tu se současným zajištěním bezpečnos-ti zaměstnanců a nasazené technologie. mezi hlavní vlivy je možno počítat těžitel-nost a průchodnost výklizových a uhel-ných hmot přes technologii, stabilitní

poměry, odbytové požadavky, kvalita-tivní vlastnosti těženého uhlí a  jeho ho-mogenizovatelnost s uhlím od ostatních rýpadel. samozřejmě nejdůležitějším faktorem jsou klimatické podmínky. musíme konstatovat, a  přitom to ne-zakřiknout, že letošní počasí bylo pro těžbu velice příznivé, hlavně v  zimním období. Dalším pozitivním, neméně dů-ležitým faktorem ovlivňujícím na využi-tí uhelných zásob na opF jsou bohaté zkušenosti vedoucího úseku lom petra richtera s vyuhlováním merkuru, které plně využil i zde.

text a foto: Robert Kukal

Pohled ze severních závěrných svahů na OPF – těžební technologie, odvodnění, část 3. uhelného odtahu, zbytek výklizové linky v podobě poháněcí stanice a shazovacího vozu (uprostřed snímku).

Pohled z výložníku zakladače ZP 5 500.4/Z 80. V popředí jsou vidět zakládané skrývkové hmoty na hloubkovém výsypkovém stupni 2. skrývkového řezu (SŘ). V pravé části za čerpací stanicí jsou zřetelné přímo zakládané výklizové hmoty. Na levé straně od pásového dopravníku je ochranný pilíř a stará výsypka 3. SŘ. Mírně v pozadí se rýsuje starý kaolinový hřbet.

Vyuhlení Odstavené porubní fronty na DNT se blíží

Těžební lokalita OPF na DNT.

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

10/1

1

V  říjnu byla ukončena investiční akce sanace podloží a nový dešťový kanalizační svod budovy laboratoří odboru řízení a kontroly jakosti (oŘkJ) v tušimicích. akci bylo nutné realizo-vat vzhledem k nevyhovujícímu stavu podlah a  dešťových svodů v  přízemí budovy. kvůli sesednutí jílovité ze-miny v  podzákladí budovy došlo bě-hem let k  vytvoření dutého prostoru (tzv. kaverny) pod podlahou v přízemí budovy s  reálným nebezpečím jejího propadnutí. místy byla dutina hluboká až 40 cm. stavebními pracemi se tato dutina vyplnila a zhutnila kamenivem s  následným dobetonováním pod-lah v  místnostech přípravny vzorků a garáže. zároveň se nově betonova-ly základy obvodových příček budo-vy. V poslední fázi investiční akce se navýšil okolní terén budovy zeminou do úrovně nově postavené opěrné zdi. Díky dvěma zbudovaným dešťovým svodům, se zaústěním přímo do kana-lizačního systému tušimického areálu již nebude docházet k průsakům vody pod základy budovy a tím ani k napo-máhání degradace zde se nacházejí-cích zemin.

zajímavostí je, že budova laborato-ří je vlastně nejstarším funkčním sta-vebním objektem tušimického areálu.

Byla postavena v  prostoru příbřeží lužického potoka, v  místech značně bahnitého terénu s  vysokou hladinou spodní vody. založení základů bylo proto provedeno netypicky na betono-vých pilotech, s vetknutou konstrukcí skeletu budovy navzájem prováza-ných železobetonovým překladem s  tvárnicovou a  cihlovou vyzdívkou. V místě budovy laboratoří se původně nacházel přízemní montovaný dřevěný barák (tzv.  ligusák) sloužící počátkem 60.  let minulého století pro středisko Výstavbového závodu tušimice. Dá se říci, že v  těchto místech se rodila koncepce dnešní podoby celého tu-šimického areálu s jeho úpravnou uhlí a nakládacími zásobníky, ale i bývalé-ho velkolomu merkur s  koncepcí prv-ního nasazení technologie pásových dopravníků na Dnt v roce 1964.

laboratoře oŘkJ jsou v dnešní zdě-né budově od roku 1967 (letos tedy již 45. rokem) kdy se původní laboratoře oŘkJ přestěhovaly z  prunéřova do nově rekonstruované budovy zva-né matyáš v tušimicích. V 70.  letech minulého století sídlilo v budově spo-lečně s laboratoří také vedení závodu lom. za ta uplynulá léta se tak budova laboratoří stala pracovištěm pro celou řadu pracovníků, namátkou můžeme

postup kontroly byl jednoduchý a  spočíval v otevření budky a  v přípa-dě její obsazenosti v  hnízdní sezoně i odstranění starého hnízda. Důvodem vyprázdnění budky je skutečnost, že hnízdo bývá až 10 cm vysoké a  po dvou letech hnízdění by se hnízdní du-tina zcela zaplnila naneseným materi-álem a  budku by ptáci nemohli již vy-užívat. Vyhodnocením fyzického stavu budek se zjistilo, že jejich obsazenost v  hnízdní sezoně byla velmi vysoká:

z celkem 41  instalovaných budek bylo 33  obsazených a  8  neobsazených, tj. 81 % obsazených a pouze 19 % ne-obsazených. podle odborného odhadu jsou všechna hnízda hnízdy sýkorek (koňadra a  modřinka). ornitologický projekt zaměřený na zvyšování biodi-verzity prostředí rekultivací Dnt pod-poruje trvalé snahy sD o ochranu život-ního prostředí a zvyšování jeho kvality na území rekultivací.

text a foto: Jiří Cibulka

připomenout za oŘkJ antonína pulce, Danu červenou a  Jaroslava sýkoru, bývalé vedoucí laboratoří a  odboru. z  ostatních významných pracovníků zde působil například zdeněk Filingr, bývalý ředitel lomu a  mnoho dalších. právě dokončenou stavební sanací je pro pracovní tým akreditovaných la-boratoří oŘkJ (zahrnující laboratoře paliv, vod, hygieny a  laboratoř olejů) zajištěno bezproblémové fungování objektu matyáš i do dalších let.

text a foto: Vladimír Andrášek

Betonáží a navýšením okolního terénu byly nově stabilizovány základy budovy.

Laboratoře OŘKJ: Stavební práce na zpevnění základů zdárně ukončeny aneb Matyáš zase stojí pevně na svých nohou

Ornitologický projekt na DNT má za sebou první sezonuNa jaře bylo na základě doporučení odborníků z České zemědělské univerzity na tušimických rekultivacích vyvěšeno 41 ptačích budek, které měly poskytnout ptactvu v mladých výsadbách vhodný prostor pro uhnízdění. Na podzim provedl tým odborníků včetně pracovníků rekultivací DNT Martina Kroupy a Petra Wendla kontrolu stavu po první sezoně.

svět dolů

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

svět dolů

ocenění letos získali:

Rudolf Novotný, revírník – provoz skrývka, DBZdeněk Ondrejka, vedoucí řidič rýpadla – provoz lom, DBZdeněk Svitič, operátor dálkové pásové dopravy - provoz skrývka, DBPetr Prošek, elektrikář – provoz skrývka, DBJan Pilný, strojní mechanik – provoz lom, DBJan Maršálek, velitel směny – hasičský záchranný sbor, DBZdeněk Dvořák, geolog, DBBlanka Janečková, operátorka velínu – provozní úsek řídící systémy lom, DNTMarie Radošová, manipulantka dálkové pásové dopravy – provozní úsek skrývka, DNTKarel Neugebauer, technik odboru péče o majetek, DNTBohuslav Compel, vedoucí výroby provoz skrývka, DNTPetr Vlček, vedoucí provozovny vrtných a trhacích prací, SD – AutodopravaJaroslav Šindelář, provozní zámečník, SD – 1. strojírenskáJaromír Švandrlík, mistr zámečny, SD – 1. strojírenskáJana Wollinová, hradlařka – provoz Tušimice, SD – Kolejová dopravaJiří Pém, bezpečnostní agentura IBIS, DB

Všem srdečně blahopřejeme!text: Tomáš Vrba, foto: Daniel Šeiner

Dlouhodobý úspěch celé skupiny SD závisí na kvalitních a spokojených zaměstnancích. Firemní strategie klade na sociální oblast velký důraz a za dobrou práci své lidi dobře odměňuje a váží si jejich věrnosti. Dlouhodobí pracovníci jsou každoročně oceňováni. Pozornost zasluhuje správná motivace, angažovanost a vysoká výkonnost manažerů i dělnických profesí, respekt patří i zaměstnancům, kteří už své výkony odvedli a připravují se k odchodu do důchodu. Všem čtenářům Hornických listů rádi představujeme letošní vyznamenané zaměstnance skupiny SD. Bylo jich celkem 16 a poděkování s blahopřáním se jim dostalo 10. října na malé slavnosti v hotelu Nástup od členů vedení.

nevšední den začal společným vý-letem do karlových Varů. společně s průvodkyní si prošli naše největší lá-zeňské město. příjemnou procházku Vřídelní kolonádou vystřídala prohlíd-ka muzea Jana Bechera. plni dojmů přijeli na tradiční místo slavnostních ceremoniálů udělování ocenění – do hotelu nástup na klínovci. za vynika-jící výkony a  zkušenosti, které přispí-vají k dobrým výsledkům skupiny sD, oceněným osobně poděkovali před-stavitelé vedení v  čele s  generálním ředitelem ivanem lapinem, výrobním ředitelem Jiřím nerudou, Vladimírem Budinským, ředitelem strategie a  ko-munikace a  personálním ředitelem Josefem molkem; za dceřiné spo-lečnosti pak ředitel sD  –  1.  strojíren-ská Josef zetek a  petr Hokr, ředitel

sD  –  autodoprava. Vedení sD  –  ko-lejová doprava zastupoval Jiří kynčil, ekonomicko-personální náměstek. Hornická hymna zazněla v  podání pěveckého sboru Fontána. po skon-čení oficiálního programu a  rautu ná-sledovala neformální diskuse všech zúčastněných. Bezchybnou organiza-ci zabezpečila petra Šilhavá z  úseku personálního ředitele. „prožili jsme pěkný den. i  když jsme byli z  nejrůz-nějších provozů a úseků a s řadou ko-legů jsem se zde viděl vůbec poprvé, brzy jsme k sobě našli cestu a společ-ně se dobře bavili. ohodnocení naší práce probíhalo ve velmi příjemné at-mosféře. rád jsem osobně poznal náš top management a dozvěděl se řadu důležitých a  zajímavých věcí,“ shrnul čerstvě oceněný karel neugebauer.

Podmínkou úspěchu skupiny SD jsou kvalitní zaměstnanci

1 Marie Radošová 2 Jaromír Švandrlík Jana Wollinová Karel Neugebauer Petr Vlček Bohuslav Compel7 Zdeněk Svitič 8 Jan Maršálek 9 Jan Pilný Rudolf Novotný Jaroslav Šindelář Zdeněk Ondrejka Petr Prošek

12 3

4

Průvodcem slavnostního večera v hotelu Nástup byla moderátorská dvojice z odboru strategie a komunikace – Rudolf Kozák a Renata Malíková.

12/1

3

Marie Radošová Jaromír Švandrlík 3 Jana Wollinová 4 Karel Neugebauer 5 Petr Vlček 6 Bohuslav Compel Zdeněk Svitič Jan Maršálek Jan Pilný 10 Rudolf Novotný 11 Jaroslav Šindelář 12 Zdeněk Ondrejka 13 Petr Prošek

56 7 8

9 10

11 1213

Šťastně dojatá Marie Radošová.

Celý ceremoniál byl ve znamení dobré pohody; (zleva) Karel Neugebauer a Bohuslav Compel.

Mezi oceněnými ani letos nechyběly ženy. Jana Wollinová převzala ocenění z rukou generálního ředitele SD.

Blahopřejný přípitek generálního ředitele Ivana Lapina (zprava) s Jaromírem Švandrlíkem a Petrem Vlčkem.

svět dolů

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

K 2 000/K 101 jako receptna obtížně těžitelné nadloží

od počátku 80. let znesnadňoval rovnoměrný postup skrývkových řezů stále hojnější výskyt tvrdého, běžnými rýpadly netěžitelného nadloží. Jednalo se především o pevné jíly a velké bloky tvrdých pískovců a karbonátů, které mu-sela zdolávat doplňková mechanizace, nebo rozrušování trhavinou. problémy s  obtížně těžitelným nadložím mělo vy-řešit nové robustní rýpadlo. Vývoj a vý-roba rýpadla spasitele byla zadána coby státní úkol renomovanému tuzemskému dodavateli kolesových rýpadel, uničov-ským strojírnám. nový technologický celek výkonové třídy tc2 n (n – inovo-vaný) kromě rýpadla k 2 000 tvořila ještě dálková pásová doprava šíře 1 800 mm (dodavatelem byla transporta) a  zakla-dač zpD 8 000/z 98 (Vítkovice). montáž obou nových velkostrojů tc2  n zača-la v roce 1985: k 2 000/k 101 vznikalo na montážním místě Jana u  Duchcova a montáž zpD 8000/z 98 proběhla v Bí-lině. V  říjnu 1987 byly oba velkostroje předány těžařům a na začátku listopadu zahájily ověřovací provoz.

Nové posily bílinské skrývky pod drobnohledem dobového tisku

týdeník Hornický sever informoval čtenáře o jednotlivých etapách montáže rýpadla k 2 000 i zakladače zpD 8 000. přinesl také reportáž ze slavnostního předání rýpadla za účasti tehdejšího místopředsedy vlády čssr a  ministra paliv a  energetiky. zevrubně se věno-val také jejich transportu. „19. a 20. října

Od zahájení provozu unikátního rýpadla K 2 000/K 101 uplynulo letos v listopadu 25 let. Vynikající výkony během celého čtvrtstoletí, kdy odtěžilo téměř 200 mil. m3 skrývkových hmot v geologicky nejobtížnějších partiích bílinské skrývky, potvrzují, že toto konstrukčně ojedinělé zesílené rýpadlo s větší rozpojovací silou, vybavené nevýsuvným kolesovým výložníkem, drtičem, housenicovým podvozkem a teleskopickým spojovacím mostem splnilo očekávání. Připomeňme si důležité momenty pětadvacetiletého jubilanta.

1987 se daly do pohybu dva velkostroje z montážních míst do lokalit pracovního nasazení na Velkolomu maxim Gorkij  1 na koncernovém podniku Doly Julia Fučíka v Bílině. Brzy tyto nejmodernější velkostroje v sHr posílí dobývací kapa-citu na odklizu nadložních vrstev tak, aby byla v návaznosti zabezpečena plynulá těžba uhlí, která by na tomto lomu měla v roce 1987 dosáhnout výše 8,5 mil. tun. investiční náklad celého tc2  n včetně dálkové pásové dopravy se předpokládá na 600 miliónů korun. protože se jedná o  velkostroje nové generace, zejména pokud jde o rýpadlo k 2 000 a řízení za-kladače zpD 8 000 systémem Diamo s, je na oba obří pomocníky upřena znač-ná pozornost. oba stroje mají celou řadu přípravků pro usnadnění údržby. V  ka-bině řidičů, které jsou tak jako všechny ostatní klimatizované, je automatické řízení, průmyslová televize a obrazovka pro sledování předporuchových a  po-ruchových stavů. technologické opera-ce jsou řízeny řídicím systémem intEl na k 2 000 a Diamo s na zpD 8 000. Všechna technická řešení obou velko-strojů nové generace odpovídají zása-dám vysokého využití elektroniky a také tak byly uvedeny v  požadavcích v  cel-kovém zadání státního úkolu v  rozvoji vědy a techniky. zahájení provozu s ma-teriálem celého tc2 n je vládním usne-sením stanoveno na neděli 1.  listopadu 1987. nový technologický tc2 n by měl přispět k úspěšnému plnění náročných těžebních úkolů, které před havíři z k. p. Doly Julia Fučíka v Bílině na skrývkových řezech stojí v dalších letech 8. pětiletky.“

1 Archivní snímek z montáže v roce 1986.

2 Špička nevýsuvného kolesového výložníku.

3 Posádka je dokonale srostlá se svým strojem, platí to i pro směnu C(zleva nahoře) Viktor Musil, Jan Mucha, Jiří Beneš, Zdeněk Ludvík, (dole) Stanislav Hanus.

1

14/1

5

K 2 000/K 101 už 25 let zdolávánejtěžší partie bílinské skrývky

2 3

svět dolů

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

Jak odtěžit 200 mil. m3 nadloží v nejobtížnějších podmínkách severočeské hnědouhelné pánve

Hlavním předpokladem bezproblé-mového provozu v prostředí s nadměr-ným výskytem tvrdých pískovcových poloh a  skluzů bloků zeminy byla do té doby nevídaná koncepce rýpadla. k  2  000/k  101 má zesílenou konstruk-ci (celková hmotnost 5,6 tis. tun). Jako vůbec první tuzemské rýpadlo mělo nevýsuvný kolesový výložník a unikátní skořepinovou střední stavbu s drtičem. naprostou novinkou byl teleskopický spojovací most, který umožňoval snad-né nastavení přesypu na dálkovou pá-sovou dopravu. oproti uničovskému bestselleru ku 800 s kráčivým hydrau-lickým podvozkem se nové k 2 000 po-hybovalo po šesti do dvojic sdružených housenicích, což umožňovalo těžbu také během pojezdu a  lépe vyhovova-lo celkové mohutné konstrukci stroje. Dobré výkony jakéhokoliv dobývacího mechanismu jsou podmíněné také jeho kvalitní obsluhou. V  případě k  2  000 to platí dvojnásob. Jen tak je možné v  obtížných podmínkách s  nadměr-ným výskytem tvrdých pískovcových poloh těžit průměrně 8 mil. m3 skrývky ročně. přestože se k  2  000/k  101 bě-hem celých pětadvaceti let nepřihodi-ly žádné vážné nehody nebo poruchy,

1987na druhém skrývkovém řezu v severní části lomu zahájilo právě dokončené rýpadlo nové koncepce 1. listopadu ověřovací provoz. stavba k 2 000 probíhala od roku 1985 na montážním místě Jana u Duchcova.

1991rekordní rok: 10 560 500 m3 odtěžených hmot, což bylo suverénně nejvíc ze všech rýpadel na bílinské skrývce v roce 1991. tento výkon už nikdy později k 2 000/k 101 nepřekročilo. V rámci objektivity je nutné uvést, že hranici deseti mil. kubíků pokořilo v relativně příznivých podmínkách. přesun do geologicky obtížných partií ho teprve čekal.

1992první vážná havárie: utržení závěsu kabiny řidiče. při hrozivě vypadající události naštěstí nedošlo ke zranění řidiče. zároveň s opravou kabiny byla rekonstruována periferní převodová skříň pohonu kolesa.

2001Vlivem zhoršujících se dobývacích podmínek byla rekonstruována špička kolesového výložníku, včetně osazení novým kolesem. pro zvýšení výkonnosti byl použit nový pohon kolesa o výkonu 2 × 1 000 kW s napájením frekvenčními měniči s regulací otáček.

2004–2005zpátky na montážní místo Jana! plánovaná generální oprava probíhala od září 2004 do července 2005. komplexní oprava a modernizace stroje byla zaměřena především na špičku kolesového výložníku, která je v nelehkých podmínkách pátého skrývkového řezu extrémně namáhaná.

obtížné geologické podmínky si vyžá-daly řadu dílčích oprav a úprav. prvně bylo k 2 000 vyřazeno z provozu v roce 1989, kdy došlo k poškození kulové drá-hy otoče horní stavby. Většinu deformo-vaných klecí kulové dráhy se podařilo srovnat přímo v dílnách VmG. Jen čtyři klece, včetně rozpěrných vložek musely být znovu vyrobeny. Bylo to jen krátce poté, kdy se k 2 000 postupnými trans-porty dostalo na čtvrtý skrývkový řez, neboť zahájení provozu si odbylo na druhém řezu v  severní části lomu. na

místě svého současného nasazení – pá-tém skrývkovém řezu – je k  2  000 od roku 1998. stále se zhoršující podmínky dobývání si vyžádaly v  roce 2001 re-konstrukci špičky kolesového výložníku. pro zvýšení výkonnosti byl použit nový pohon kolesa (původní pětici 315 kW motorů nahradily dva šestipólové elek-tromotory o výkonu 1 000 kW s napáje-ním frekvenčními měniči s regulací otá-ček). kvůli neočekávané poruše ložiska otěrového prstence začala o dva měsí-ce dříve plánovaná generální oprava. po

25 let s K 2 000/K 101

Mojmír Kripner, vedoucí řidič směny B, před 25 lety vyjížděl s rýpadlem z montážního místa (na archivním snímku).

16/1

7

2007už druhé utržení a totální zničení kabiny řidiče; tentokrát zapříčinil havárii masivní sesuv zeminy na špičku kolesového výložníku.

2009při těžbě spodní lávky došlo ke skluzu zeminy z čelního svahu a následnému zavalení a poškození špičky kolesového výložníku. objem skluzu představoval přibližně 1 000 m3.

2010Jako opatření ke zvýšení bezpečnosti při těžbě bylo provedeno posunutí kabiny řidiče směrem ke středu stroje. nové umístění kabiny je mimo dosah případného dalšího skluzu. kabina byla zároveň nově uchycena, aby maximálně tlumila vibrace.

20121. listopadu uplynulo přesně 25 let

provozu. Úctyhodná bilance:

odtěženo bylo 194 899 150 m3

skrývky převážně v geologicky

mimořádně obtížných podmínkách.

dobu generálky (od září 2004 do červen-ce 2005) se k 2 000/k 101 vrátilo zpátky na montážní místo Jana, kde důkladná oprava exponovaných částí kolesa, do-pravních cest, uzlů technologických částí a  částí ocelové konstrukce probí-hala v  režii firmy prodeco. nové tech-nologické řešení se týkalo také uložení ložiska otěrového prstence – problému, který uspíšil zahájení generální opravy. Do budoucna bylo ložisko uchyceno tak, aby se při jeho výměně nemuselo de-montovat koleso z výložníku.

prasklý závěs kabiny a mohutný sesuv zeminy na kolesový výložník způsobily v letech 1992 a 2007 utržení kabiny řidi-če. protože další skluzy nelze v podmín-kách pátého skrývkového řezu vyloučit, byla v roce 2010 z důvodu zvýšení bez-pečnosti řidiče rýpadla posunuta kabi-na od kolesa ve směru ke středu stroje o 7,5 m. na vzdálenější, ale bezpečnější místo byla umístěna nová kabina včetně nového závěsu, který výrazně eliminuje její vibrace.

KU 800.5/K 65 – posila na pátém skrývkovém řezu skončila fatálním požárem

na závěr svého působení na bílinské skrývce byl na pátý skrývkový řez nasa-zen v roce 2007 veterán ku 800.5/k 65 (v  provoze od roku 1973). Úspěšně po

boku k 2 000/k 101 zvládal čištění řezu od pevných jílů s velkými bloky tvrdých pískovců a  zároveň byl plnohodnotnou rezervou při plánovaných odstávkách k  2  000. kariéru přesluhujícího stroje náhle ukončil požár v  listopadu 2009. příčinou byla technická závada na transformátoru 35/6 kV, která vedla ke vzplanutí trafooleje. opatření vyvozené z tohoto požáru se týkalo také na pátém řezu domácího rýpadla k  2  000/k  101 a  zakladače zpD  8  000/z  98, u  nichž byly nahrazeny původní olejové

transformátory novými suchými trans-formátory. Jako náhrada za požárem zničené ku  800.5/k  65 byla pořízena dvě hydraulická rýpadla kategorie cat 365 (374) a šest damprů. tito pomocníci při zdolávání nejtěžších partií řezu jsou důležitou posilou k 2 000/k 101 dodnes.

Posádkatéměř šest tisíc tun vážící kolos s celou

řadou ojedinělých řešení vyžaduje zku-šenou posádku. obsluhu k 2 000/k 101 zajišťuje v nepřetržitém provozu 32 členů

Mechanik Stanislav Špet patří k mladší generaci obsluhy K 2 000/K 101.

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

posádky těchto profesí: vedoucí pře-dák, vedoucí řidič, zámečník, strojník, klapkař, elektrikář a jejich střídači. z pů-vodní posádky rekrutované už v  roce 1986 dosud na rýpadle pracuje sedm věrných. kromě Františka Glose, Jana muchy, Jaroslava paca, Josefa staré-ho, Jiřího Beneše a zdeňka ludvíka je to také mojmír kripner, vedoucí řidič směny B. pan kripner byl vůbec první, kdo před pětadvaceti lety zbrusu nové rýpadlo řídil z  montážního místa. Jeho dojmy otiskl v  listopadu 1987 týdeník Hornický sever: „mám trochu trému, je tu spousta lidí. Všechny zajímá, jak nový stroj pošlape. za všechny bagráky i ob-sluhu mohu říct, že se těšíme na provoz, na hrabání. abychom dokonale poznali stroj, podíleli jsme se s pracovníky uni-čovských strojíren na montáži. před tím jsme byli na praktickém zácviku na rý-padle srs 2 000 na Dole Jan Šverma“. po čtvrtstoletí se s mojmírem kripnerem setkáváme v  jeho království – kabině ři-diče. celých pětadvacet let zde odslou-žil jako řidič. „uteklo to rychle. našemu k 2 000 a profesi řidiče jsem věrný už pětadvacet let. na šachtě jsem ale začí-nal ještě o něco dříve. V roce 1986 jsem rád přijal nabídku stát se členem nového rýpadla s absolutně ojedinělou koncep-cí. s  k  2  000 jsem se začal seznamo-vat už při závěrečných etapách montá-že na Janě, kam jsem přešel z  pozice hydraulikáře k 10 000. rýpadlo k 2 000 představovalo novou generaci strojů pro povrchovou těžbu. Velice záhy nás přesvědčilo, že jeho zesílená konstrukce je velice dobrá, vynikající jsou také jeho výkony. přestože podmínky, kde pracu-jeme, jsou drsné, což pochopitelně ne-prospívá žádnému stoji, dokázali jsme si i s  těmi nejobtížněji těžitelnými místy bílinské skrývky poradit. poruchovost našeho stroje vhledem k  podmínkám nasazení je velmi nízká. i  když zde do-šlo k  několika velkým závalům řezu na špičku kolesového výložníku a  dvakrát byla totálně zničená kabina řidiče, nikdy naštěstí nenastal žádný vážnější úraz. Věřím, že to tak bude i v budoucnu,“ re-kapituluje mojmír kripner.

ZPD 8 000/Z 98 – nedílná součást TC2 N

zakladač zpD  8  000/z  98 byl speci-álně vytvořen pro práci v  páru s  rýpa-dlem k 2 000. Dodavatelem zakladače byly Vítkovice. koncepce zpD  8  000

od roku 2009 se rozrušování pís-kovců intenzivně věnuje 25členná pracovní skupina v čele s Františkem Jirsou. toto specializované pracoviš-tě je nedílnou součástí úseku technic-ká příprava skrývky. za pomoci osmi hydraulických rýpadel caterpillar a  jednoho dozeru vyhledávají a  likvi-dují tvrdé pískovce na skrývkových řezech ještě předtím, než se k  nim přiblíží kolesová rýpadla. kloubové dampry Volvo s  nosností 39 tun od-vážejí pískovcové polohy z  pátého skrývkového řezu na spodní etáže vnitřní výsypky. část se zde na drti-či zpracuje na frakci vhodnou jako podsypový materiál zpevňující důlní

komunikace. kromě drtiče zde použí-vají také nakladač a dozer s bouracím kladivem. ročně na bílinské skrývce odklidí a přemístí zhruba 130 tis. m3 jiným způsobem netěžitelného ma-teriálu, z  něhož se většina používá jako podsyp provozních cest. Další vhodné využití odtěžených tvrdých pískovců se nabízí při výstavbě stabi-lizačních lavic vnitřní výsypky. pevné pískovcové polohy nejsou specialitou jen pátého řezu. Vyskytují se také na čtvrtém, šestém a v menší míře i na třetím skrývkovém řezu, kde je všu-de po odstřelu a následném uvolnění odtěžují specialisté na pevné polohy z úseku technické přípravy skrývky.

TĚŽBA PEVNÝCH POLOH

Výkonný mobilní drtič na vnitřní výsypce zpracovává pískovec na požadovanou frakci vhodnou k dalšímu využití.

Cyklickou těžbu pevných poloh na pátém skrývkovém řezu zajišťují hydraulická rýpadla a dampry.

svět dolů

18/1

9

vycházela z  největšího vítkovického zakladače zpD  13  000 nasazeného v  roce 1985 na radovesickou výsyp-ku. zpD  8  000/z  98 je s  rýpadlem k 2 000/k 101 spojen dálkovou pásovou dopravou šíře 1 800 mm. může zaklá-dat úpadní i vrchní etáže výsypky. Jeho konstrukce umožňuje pojezd až 12 m pod úrovní DpD. pohybuje se na kráči-vém podvozku, housenicovým podvoz-kem je naopak vybaven jeho spojovací most. zakladač byl charakteristický no-vým způsobem řízení, kde byla releová technika nahrazena řídícím systémem. obdobně jako v  případě k  2  000 se jedná o  jediný exemplář vyrobený vý-hradně pro Doly Bílina. tandem rýpadla k 2 000 a zakladače zpD 8 000 funguje až na malou přestávku v roce 1989 bez-chybně. Dva roky po zahájení provozu byl zakladač vážně poškozen požárem, který byl způsoben prokluzem poháně-cího bubnu spojovacího pásu ve střed-ní stavbě. Do ukončení opravy na jaře 1990 zakládal rýpadlem k 2 000 odtěže-né hmoty zakladač zp 3 500/z 99. ob-dobně jako rýpadlo k 2 000/k 101, také zakladač zpD 8 000/z 98 prošel v roce 2005 generální opravou a  modernizací. zaměřena byla zejména na hydraulic-ký systém otoče horní stavby a kráčení. nově byl také osazen moderním řídícím systémem a  brzdovými systémy poho-nů pásů a zdvihu zakládacího výložníku. kompletně byla vyměněna také veškerá kabeláž 35 kW.

25 let od nasazení K 2 000: místo oslavy plánovaná roční revize

V  nepřetržitém báňském provozu není pochopitelně prostor na jakékoliv oslavování. na letošní listopad byla pro k  2  000 naplánována pravidelná roční revize. kromě běžné údržby se opravu-je špička kolesového výložníku, vymě-ňují vstupy převodovky kolesa a  rotory drtiče ve spodní stavbě. Dojde také k rekonstrukci rozvodny 6 kW a opravě špičky kolesového výložníku. právě ju-bilující unikátní rýpadlo s pozoruhodnou rozpojovací silou (168 kn/m) se spolu s  celým technologickým celkem opět rozjede v  prosinci, kdy začne tomuto výjimečnému velkostroji a jeho posádce další etapa nasazení v  nelehkých pod-mínkách pátého skrývkového řezu. pře-jme jim, ať je stejně úspěšná jako právě uplynulých 25 let.

text a foto: Tomáš Vrba

Od roku 2010 je kabina z důvodu větší bezpečnosti řidiče posunuta směrem ke středu stroje o 7,5 m.

Řidič Jaroslav Tesař se umí ujmout montáže čepu korečku.

Do technologického celku s K 2 000/K 101 patří i zakladač ZPD 8 000/Z 98.

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

Jaké jsou hlavní činnosti zabezpečované vaším odborem?

naší hlavní činností je, jak již sám název odboru napovídá, personální práce. Hlavním posláním je tedy prá-ce s  lidskými zdroji. Je to práce velice různorodá, počínaje náborem vhod-ných zaměstnanců, přes jejich odborný i  osobnostní rozvoj až po hodnocení jejich pracovního výkonu. součástí naší činnosti je i zajištění podmínek pro stra-vování zaměstnanců.

Kolik lidí tuto agendu zajišťuje?Včetně mě je nás devět. Vzhledem

k  tomu, že se stále snažíme rozšiřovat okruh poskytovaných služeb a  zvyšo-vat jejich kvalitu, bylo nutné opustit dří-vější koncept specializace jednotlivých zaměstnanců a  vydat se spíše cestou univerzality.

Můžete trochu blíže objasnit, co se pod jednotlivými oblastmi skrývá?

začněme tedy získáváním vhodných zaměstnanců, protože ti jsou klíčovým faktorem každé úspěšné společnosti. naším cílem je uspokojovat poptávku po pracovní síle zejména z vnitřních zdrojů. pracovní pozice tedy nejprve inzeruje-me na intranetu a naši zaměstnanci mají možnost se hlásit do výběrových řízení. Jejich výhoda je v  tom, že dobře znají

prostředí a i pro nás je dobré, že známe jejich pracovní návyky a odbornost. na-víc se vytváří možnost profesního růstu.

V  nadcházejících letech bychom se chtěli mimo jiné zaměřit na práci s talen-ty, protože si uvědomujeme, že společ-nost disponuje lidmi, kteří mají potenciál přinést vysokou přidanou hodnotu a  je škoda tohoto jejich potenciálu nevyužít.

Práce s talenty je aktuálním tématem v mnoha společnostech.

„Talenti“ jsou pak vnímání jako elitní skupinka mladých a nadějných. Je to správné vnímání tohoto fenoménu?

V prvé řadě je nutné říci, že se nejed-ná pouze o práci s mladými lidmi. Šanci by měli dostat všichni, neboť předpo-kladem zařazení do programu by ne-měl být věk, ale odborné a osobnostní předpoklady. rozhodně by pak neměli být zahrnováni neopodstatněnými vý-hodami, ale měly by být utvořeny tako-vé podmínky, aby společnost mohla co nejvíce těžit z  jejich potenciálu a  tento potenciál správným směrem rozvíjet. neměly by být nastaveny takové pod-mínky, aby byl program práce s talenty vnímán ostatními zaměstnanci nega-tivně, ale mělo by se jednat o program, o kterém si lidé řeknou „tak tam bych chtěl patřit“.

Náročné cíle vyplývající ze strategie skupiny Severočeské doly v horizontu 2013–2017 jsou velkou výzvou i pro odbor personální práce. Zásadní bude zejména příští rok, kdy narůstajícím požadavkům těžby musí odpovídat zvyšování potenciálu stávajících lidských zdrojů. Jak je se svým týmem připraven a jaké novinky jsou nachystány, nám v rozhovoru pověděl vedoucí odboru personální práce Jiří Dubiczki.

svět dolů

Jiří Dubiczki: Odbor personální práce SD chystá nové projekty a programy

Jak vlastně probíhá takový výběr zaměstnanců na pracovní pozici?

Výběr probíhá rozmanitými způsoby. uvést lze klasické výběrové pohovory a  myslím, že v  současné době máme i propracovanou metodiku pro výběr za-městnanců pomocí assessment center. Jedná se v podstatě o skupinový výběr z  uchazečů, kteří v  rámci jednoho dne plní různé úkoly a  hodnotitelé sledují, jak si při tom vedou. Jedná se o časově náročnou metodu, která klade vysoké nároky jak na samotné uchazeče, tak na nás. proto jsou tímto způsobem vybírá-ni zaměstnanci spíše na specializované a vedoucí pozice.

Další oblastí, kterou jste zmínil, je oblast profesního odborného rozvoje. Jaké se tady chystají novinky?

V  oblasti vzdělávání se snažíme dr-žet trvale vysoký standard poskytova-ných služeb. nemá asi smysl zmiňovat povinná periodická školení, která jsme povinni zajistit na základě požadavku právního předpisu. u  těchto školení je nutné držet se předem daného obsahu, můžeme tak pouze pracovat s jejich for-mou, tedy s lektorským zajištěním a za-městnaneckým servisem. myslím, že se můžeme pochlubit tím, že jsme schop-ni zajistit většinu těchto periodických

20/2

1

kurzů vlastními interními lektory. ti přes-ně znají naše podmínky, firemní kulturu a  chápou problémy našich zaměstnan-ců. my se jim pak snažíme zvyšovat kva-lifikaci, jednak odbornými kurzy a  dále kurzy lektorských dovedností, aby byli schopni poznatky předávat co nejefek-tivněji a  interaktivní formou. oddělení vzdělávání právě dostalo za úkol sjedno-tit formu těchto interních kurzů. na lek-tory budeme klást větší nároky, ale rádi bychom jim je vykompenzovali například možností dalšího vzdělávání s podporou zaměstnavatele.

Nicméně vraťme se zpátky k chystaným novinkám …

nevím, jestli se dá mluvit přímo o no-vince, ale od nového roku se snažíme centralizovat vzdělávání v rámci skupiny sD. Dceřiným společnostem chceme poskytovat 100% servis při organizač-ním zajištění i  objednávání. příjemným benefitem bude jednak sjednocení vzdě-lávání, což by nám mohlo do budoucna zvýšit mobilitu pracovní síly v rámci sku-piny, nezanedbatelná není ani možnost dosáhnout si na určité množstevní slevy. pokud se nám tato centralizace osvědčí a spokojené budou i dceřiné společnos-ti, nabídneme jim spolupráci i pro další personální oblasti.

Vizí je pak vytvořit systém akreditova-ných kurzů, které bychom mohli nabízet i  jako rekvalifikační programy nejen na-šim zaměstnancům, ale i úřadům práce. k  tomuto však ještě povede poměrně dlouhá cesta, která nám pravděpo-dobně přichystá nemalé překážky, ale věříme, že se nám i  tohoto cíle podaří dosáhnout.

Na začátku jste zmínil, že u vás probíhá hodnocení zaměstnanců. O co se vlastně jedná?

nejprve je nutné poznamenat, že systém hodnocení je vyzkoušen zatím na dvou zkušebních skupinách. ohlasy jsou pozitivní, podařilo se nám odladit drobné nedostatky. za to bychom rádi poděkovali vedoucímu oddělení elektro Vlastimilu krausovi a vedoucímu odboru controllingu a plánování Viktoru Hrdinovi, kteří byli ochotni vstoupit „do neznáma“ a v počáteční fázi projektu nám pomoci s  testováním systému i  metodiky. po-kud bych se měl vrátit zpátky k hodno-cení: podstata tkví v  tom, že by každý zaměstnanec měl vědět, co dělá v práci

dobře a co se mu zase až tak moc neda-ří. tuto informaci by měl dostat od svého vedoucího, což se ne vždy děje. stejně tak i vedoucí by měl získat zpětnou vaz-bu od zaměstnance. za špatným výko-nem zaměstnance se může skrývat pou-hé nedorozumění, zaměstnanec zkrátka někdy neví, co se po něm vyžaduje. tuto zpětnou vazbu by měl zaměstnanec do-stávat průběžně, nicméně bychom rádi, aby bylo hodnocení provázáno na další oblasti, například již zmíněné vzdělávání nebo vyhledávání pracovní síly ve vnitř-ních zdrojích. k  tomu by měly sloužit právě roční hodnotící pohovory, kde se zhodnotí pracovní výkon zaměstnan-ce, nastaví se mu individuální rozvojový plán, projedná se možnost jeho dalšího profesního směřování.

Myslíte povyšování zaměstnanců?nemusí se jednat vždy pouze o  je-

jich automatické povýšení, tedy funkční růst. severočeské doly jsou společnost stabilní, na což jsme patřičně hrdí. to

je zajistit, aby vše běželo hladce a bez problémů. Jsme si vědomi, že vedoucí nemají kdy na další administrativu, sna-žíme se tedy minimalizovat čas, který budou hodnocení věnovat. Jsme schop-ni připravit jim většinu podkladů, zajistit hodnocení organizačně, pomoci se závěrečným zpracováním hodnotících formulářů. Hodnocení by mělo být po-mocníkem pro zvyšování spokojenosti a  výkonu zaměstnanců, a  ne adminis-trativním strašákem.

rádi bychom, aby se nám podařilo tyto roční pohovory zavést v  průběhu příštího roku. nicméně je třeba ještě proškolit vedoucí pracovníky k  zdárné-mu vedení těchto pohovorů a  vysvět-lit zaměstnancům, v  čem jim mohou pomoci.

Pomáhají vám ve vaší práci nějak informační technologie?

tak to zcela jednoznačně. V  podsta-tě většinu činností máme podchycenu v  rámci intranetu nebo sapu. Již rok nám úspěšně funguje elektronické po-dávání žádostí na školení, které umož-nilo zlikvidovat obíhání s papírovými žá-dostmi a místo toho postačuje kliknutí v  rámci elektronické pošty. V  příštím roce by měly být možnosti tohoto sys-tému rozšířeny o  přihlašování na hro-madně organizovaná školení měkkých dovedností. pokud jde o  sap, pak se nám podařilo za pomoci odboru infor-mačních technologií vytvořit několik vlastních modulů. Jedním z nich je mo-dul pro evidenci školení, který by měl být v  dohledné době rozšířen o  mož-nost hodnotit jednotlivé vzdělávací ak-tivity zaměstnanci, což nám umožní zvyšovat kvalitu poskytovaných školení, ať již jde o výběr agentur, lektorů nebo vylepšování školících prostor. Dalším pomocníkem je modul pro hodnocení zaměstnanců, který umožňuje genero-vání hodnotících formulářů, a  to i  těm zaměstnancům, kteří nemají přístup do sítě sD, sledování průběhu hodnocení a  vytváření srovnávacích grafů. Vedou-cí pracovníci tak mohou sledovat, jak si jejich zaměstnanci vedou mezi sebou v  rámci útvaru, ale také mají srovnání svého útvaru se zbytkem společnosti. navíc lze očekávat v  budoucnosti na-pojení modulu hodnocení v  sapu na modul mezd.

text: Markéta Maškováfoto: Tomáš Vrba

s sebou nese i nízkou míru fluktuace na všech místech, tedy i místech vedoucích. není tedy možné slibovat nesplnitelné, musíme být realisté. nicméně existu-jí i  jiné možnosti. pokud zaměstnanec chce, je například možné rozšiřovat jeho pracovní náplň o činnosti, které ho baví a uspokojují, mohou být zvyšovány jeho kompetence, může se účastnit prací na různých projektech. Jde jen o  to, najít vhodný způsob pro toho kterého člově-ka. například v rámci našeho odboru se to velmi osvědčilo.

Jaká je role odboru personální práce v hodnocení zaměstnanců?

V  prvé řadě fungujeme jako meto-dická podpora. naším hlavním úkolem

Odbor personální práce DNT tvoří Renata Hoffmanová (zleva) a Nataša Karásková.

JAK SE USPÁVAL BŘEZENSKÝ DRAK?

Úspěšná sezona Březenského draka Severuse neboli veterána KU 800.8/K 77

loni vyřazené kolesové rýpadlo se záhy stalo vyhledávanou turistickou atrakcí. letošní, teprve druhá návštěv-nická sezona to jen potvrdila. zatímco v dubnu se Březenský drak probouzel ze zimního spánku za pomoci zpěvu petry černocké, v  létě se zde sešly děti se svými tatínky, aby pod taktov-kou rudy z ostravy oslavily Den otců. zlatým hřebem pak bylo slavnostní ukončení sezony – uspávání draka s  projížďkou pohádkovým vlakem až do areálu sousedních Dnt. Vydařená akce pořádaná úsekem strategie a ko-munikace sD a  dceřinou společností sD  –  kolejová doprava přilákala přes 4000 návštěvníků, z nichž asi 1400 vy-užilo možnosti svézt se po důlní dráze.

O lokomotivy z SD – Kolejová doprava byl nebývalý zájem

na nádraží v  Březně připravila sD – kolejová doprava venkovní expo-zici. Fundovaní strojvůdci seznamovali veřejnost s  elektrickou lokomotivou řady 184 a  zbrusu novou dieselelek-trickou 753.601-4. moderní techniku doplňovala parní lokomotiva 430.0145 z roku 1937. čtyřikrát během dne byla vypravena vlaková souprava z  Března až k velkokapacitní skládce Dnt.

Už se připravuje příští dračí sezona„letos vidělo od dubna do října

Březenského draka 8,5 tis. návštěvní-ků. příští sezona začne na jaře kolem svátku sv. Jiří. pro fanoušky draka připravujeme řadu novinek, mimo jiné i  takové, které zatraktivní celý areál jeho návštěvníkům,“ prozradila re-nata malíková, specialistka strategie a komunikace.

text a foto: Tomáš Vrba

Na podzim, s koncem turistické sezony se nezavírají jen hrady a zámky, ale také ojedinělé industriální památky. V neděli 14. října se v Březně s vyřazeným rýpadlem KU 800.8/K 77 rozloučily před zimním spánkem rekordní čtyři tisíce návštěvníků. Kromě prohlídky bývalého dobývacího stroje lidé využili jedinečnou příležitost projet se vlakem po důlní dráze až do provozu DNT.

22/2

3

svět dolů

Kolem Březenského draka bylo celý den stále plno. K drakovi se báječně hodí středověké válečné stroje.

Renata Malíková, specialistka úseku strategie a komunikace SD, spolu s Pavlem Symou, vedoucím dopravního provozu SD – Kolejová doprava, srdečně přivítali stovky zájemců o jízdu vlakem ze stanice Březno přímo do provozu DNT.

V kabině elektrické lokomotivy řady 184 se za trpělivého dohledu Miloše Pauluse z SD – Kolejové dopravy vystřídalo mnoho dětí i dospělých.

Hrdý strojvedoucí nejnovější dieselelektrické lokomotivy 753.603-0 Petr Mandys vyjížděl podle speciálního jízdního řádu s pohádkovým vlakem celkem čtyřikrát.

Mezi domácími březenskými návštěvníky nechyběl ani starosta Zdeněk Valenta (vlevo). Zasvěcený výklad k vystaveným lokomotivám poskytl Martin Kerpl z SD – Kolejové dopravy (uprostřed).

svět dolů

Jaká je všeobecně historie nebezpečí výbuchu prachů?

první zmínky jsou spojeny s  mletím obilí na mouku v mlýnech více než před 150 lety.

Lze stručně popsat teorii výbuchu?tedy velmi stručně – výbuch je prudká

oxidace nebo rozkladná reakce vyzna-čující se vzrůstem teploty, tlaku nebo obou těchto veličin současně. některý-mi projevy výbuchu jsou hlasitá detona-ce a tlaková (rázová) vlna, při níž mohou být demolovány stavby, rozbíjena okna apod. Hořlavá látka sama o  sobě není představitelem možného rizika. aby v  určitém prostoru mohlo dojít k  výbu-chu, musí zde být prokázaná přítomnost tří základních faktorů, a  to výbušná lát-ka v  dostatečné koncentraci a  stupni disperze v daném prostoru, dostatečné množství oxidačního prostředku a  inici-ační zdroj o dostatečné energii. Výbušná atmosféra je taková směs hořlavé látky ve formě prachu, plynu, páry nebo mlhy, která je schopna smísení se vzduchem

a  iniciace (zažehnutí). projevem zažeh-nutí výbušné atmosféry je extrémně rychlá oxidace (hoření), nazývaná též výbuch neboli exploze. Výbušné atmo-sféry se rozdělují do 2 základních sku-pin – prachovzdušné směsi (atmosféry) a plynné atmosféry.

Zmínil jste detonaci a tlakovou vlnu, jaký je v tom rozdíl?

podle rychlosti šíření tlakové vlny od epicentra prostorem rozeznáváme dva druhy exploze: DEFlaGraci a  DEto-naci. Deflagrace je explozivní hoření. Explozivní hoření je výbušná přeměna, při které lineární rychlost šíření reakční zóny dosahuje relativně nízkých hod-not (několika mm.s-1), jen v  některých případech může činit až 100 m.s-1, vždy je však nižší než rychlost zvuku za míst-ních podmínek v blízkosti reakční zóny. Detonace je chemický výbuch, při němž vzniká ve výbušnině detonační vlna po-hybující se výbušnou rychlostí větší, než rychlost zvuku ve zplodinách výbuchu za podmínek, které se při něm tvoří.

Problematika nebezpečí výbuchu uhelného prachu

rychlost výbušné přeměny se pohybuje v  rozmezí cca 900–9000 m.s-1. V přípa-dě detonace se výbušná přeměna šíří prostřednictvím rázového stlačení látky detonační vlnou.

Přejdeme ke prachovzdušným směsím?

prachovzdušné směsi jsou výbuš-né atmosféry, kdy je ve vzduchu (resp. obecně v  atmosféře s  podílem kyslí-ku) rozptýlen i  jeden nebo více druhů výbušných prachů. prachovzdušnou výbušnou směsí nejsou atmosféry, ve kterých se vyskytuje pouze nehořlavý a  nevýbušný prach (cement), napro-ti tomu se ovšem vyskytují i  pracho-vzdušné výbušné směsí, které tvoří prach, který je v  usazeném stavu ne-hořlavý (nebo jen velice obtížně zažeh-nutelný), nicméně v rozvířeném stavu ve formě prachu je výbušný. například jde o  kovové prachy (hliník, zinek, hořčík, ale za určitých okolností i ocel, zejména uhlíkatou). prachovzdušné směsi jsou typické tím, že nejsou v čase ani místě stálé, homogenní. V praxi bývá koncen-trace prachu ve vzduchu proměnlivá a  záleží zejména na čase od rozvíření (postupem času prach sedimentu-je, není-li trvale rozviřován) a od místa rozvíření (koncentrace klesá s rostoucí vzdáleností od zdroje prachu). tyto zá-vislosti ovšem zpravidla nejsou úměrné nebo lineární, proto je nebezpečí pra-chovzdušné směsi zejména v její neho-mogenitě a nestálosti.

Existuje rozdělení zdrojů prašnosti podle místa vzniku?

ano, jedná se o  primární prašnost (vzniká v  přesypech, kdy dopravovaný materiál volně padá z výšek), sekundár-ní prašnost (vzniká při dopravě na pá-sovém dopravníku) a  terciární prašnost (vzniká ve vratných stanicích pásových dopravníků).

Prach je tedy představitelem možného rizika?

ne, prach je látka, která sama o sobě není představitelem možného rizika, ale nebezpečí vzniká pouze při jejím styku nebo ve směsi se vzduchem, a  proto musí být stanoveny vlastnosti směsi hořlavé látky se vzduchem. tyto charak-teristiky uvádějí informace o chování lát-ky při hoření a určují, zda může vznikat hoření nebo výbuchy.

Hnědouhelné báňské provozy, které spadají pod vrchní dozor státní báňské správy, se při těžbě a zpracování uhlí musí zabývat i problematikou prašnosti. Hořlavý prach vzniká jako odpadní produkt při transportu a zpracovávání hnědého uhlí. Nebezpečí se zvyšuje především při mezních stavech, jakými jsou najíždění a odstavování technologie, její čištění, při úklidu prachu suchou cestou a dále při údržbě a opravách, při kterých se používá otevřený oheň. Za těchto situací se hořlavý prach nachází většinou v rozvířeném stavu za dostatečné přítomnosti okysličovadla ve formě vzduchu a tím jsou vytvořeny vhodné podmínky pro vznik požáru nebo výbuchu iniciovatelného dostatečným zdrojem energie. Na odpověď k příslušné problematice jsme se zeptali v oddělení BHP a PO DNT MARKA HERČZÍKA.

HORN

ICKÉ

listy

5/2

012

24/2

5

Co má podstatný vliv na požární nebezpečí pevné látky?

Je to stupeň rozmělnění (granulomet-rie) pevné látky. snižuje teplotu vznícení, a tak se může stát, že látka v kompakt-ním stavu, za normálních podmínek ne-hořlavá, ve formě prachu velice dobře hoří a v případě rozvíření vybuchuje.

Co je důležité pro stanovení rizika nebezpečí výbuchu?

Důležitou podmínkou pro stanovení ri-zika nebezpečí výbuchu nebo požáru je správné stanovení prostředí, a to jak vně, tak uvnitř technologie. prostředí s nebez-pečím výbuchu velkého množství hořla-vých prachů vzniká tam, kde se hořlavý prach nachází v  takovém množství, že se tam výbušná prachová disperze vy-skytuje buď trvale, nebo může vzniknout z usazeného prachu za obvyklých nebo neobvyklých provozních stavů. také pokud není důsledně proveden rozbor prachových materiálů a nejsou-li známé požárně technické charakteristiky v  růz-ných provozech, chybí jakákoliv možnost technicky a bezpečně proti eventuálním rizikům působit – mnohdy se jedná o ne-dozírné materiální a morální škody.

Z čeho musí vycházet ochrana proti explozi a jaké je základní členění?

ze znalosti technologie výroby jako celku, jednotlivých částí i  zařízeni tech-nologického celku nejen v  normálním provozním režimu, ale i např. při najíždě-ní nebo odstavováni zařízeni, pravidelné údržbě, opravách apod. Vede-li kvalifi-kované a odborné posouzení k potenci-ální možnosti rizika, je nezbytné zabývat se preventivními opatřeními. ochrana před výbuchem se dělí na aktivní a pa-sivní. aktivní protivýbuchová prevence zabraňuje možnosti vzniku výbuchu tím, že vyloučí alespoň jednu z možných pří-čin vzniku exploze (např. vzdušný kyslík je vytěsňován inertními plyny nebo je vyloučen výskyt zdroje zapálení, popř. koncentrace hořlavého prachu v  zaří-zení se pohybuje pod spodní mezí vý-bušnosti). pasivní prevence nezabraňuje vzniku exploze, avšak omezuje a snižuje její účinky a důsledky.

Můžeme závěrem uvést nějaké příklady spojené s výbuchem prachu?

Jistě, uvedu hned tři příklady. prvním je výbuch v prostorách pásové dopravy

nad zásobníky surového uhlí teplárny otrokovice, ke kterému došlo 8. září 2003. Havárii provázely tři po sobě jdoucí exploze uhelného prachu s  ná-sledným požárem. tato nehoda zničila zauhlovací linku, došlo k destrukci sta-vebních objektů a škoda činila cca 48 milionů korun. naštěstí při této havárii nebyl nikdo zraněn.

Druhým příkladem je výbuch cukru a požár, ke kterému došlo 7. února 2008 v rafinérii imperial sugar severozápad-ně od savannah, stát Georgia, usa. neštěstí mělo na svědomí 14 smrtel-ných zranění a poškodilo zdraví dalším 38 osobám, včetně 14, které utrpěly vážné a život ohrožující popáleniny. Ex-plozi zapříčinilo obrovské nahromadění hořlavého cukrového prachu po celé budově závodu. Šetřením se zjistilo, že

společnost si byla vědoma nebezpečí výbuchu cukrového prachu již v  roce 1925. management tedy věděl o nebez-pečí výbuchu prachu, avšak nepřijal opatření vedoucí k minimalizaci a řízení rizik. Již dříve došlo k  několika požá-rům krystalového cukru a moučkového cukru způsobeného přehřátím ložiska nebo elektrického zařízení v  budově společnosti. nicméně, žádná z  těchto událostí nevedla k  explozi cukrového prachu nebo k velkému požáru.

kryty, které byly instalovány na do-pravníkový pás, vytvořily nevětraný prostor, kde docházelo k  hromadění cukrového prachu (chyběly výduchy). k  sekundárnímu prašnému výbuchu a  rychlému šíření požárů v  celém za-řízení by pravděpodobně nemohlo nastat, pokud by společnost dodržo-vala postupy k  odstranění cukrového prachu. Dopravní zařízení nebylo na-vrženo ani udržováno tak, aby se mi-nimalizovalo uvolňování cukru a cukro-vého prachu do pracovního prostoru. Docházelo ke hromadění hořlavého

cukru a cukrového prachu na podlaze a  na zvýšených plochách po celé bu-dově a  k dosažení minimální výbušné koncentrace uvnitř nově zakrytovaných dopravníků. přehřáté ložisko pásového dopravníku s  největší pravděpodob-ností bylo iniciátorem hlavního výbuchu prachu. primární výbuch prachu uvnitř dopravníku vedl k masivní sekundární prašnosti, výbuchům a požárům v celé budově. nouzové evakuační plány byly nedostatečné, nouzová evakuační cvi-čení nebyla prováděna, a  rychlé ozná-mení o evakuaci bylo nedostatečné.

třetím příkladem je elektrárna turów na jihu polska. celkový výkon elekt-rárny je 2000 megawattů a vyrábí 7 % veškeré polské energie. k  výbuchu hnědouhelného prachu došlo v  noci (z 24. 7. na 25. 7. 2012) v bloku 1, kte-rý byl odstaven kvůli opravě. oheň se však následně rozšířil i do druhého blo-ku. čtyři lidé byli převezeni se zranění-mi do nemocnice. naštěstí k výbuchu došlo v bloku, který byl odstaven kvůli opravě – tedy technologie tzv. „nebě-žela“ a navíc se střídaly směny, a proto je počet zraněných tak malý. V  sou-časné době probíhá vyšetřování, proč k výbuchu došlo.

Jak vidíme, k  výbuchům docházelo a stále dochází. přesto, že má ústřed-ní drtírna uhlí tušimice jednu z nejroz-sáhlejších bezpečnostních výbav ve vztahu k protipožární a protivýbuchové ochraně (Eps, VEsDa®, microDrop®, inErGEn®, HrD systémy, kontinuální měřič prašnosti Gm 01c v  zásobníku apod.) a  řadí se tak v  otázce bezpeč-nosti na přední místa mezi drtírnami a  úpravnami, tak provoz stále hledá další cesty, které mají vztah k bezpeč-nosti a ochraně zdraví při práci a bez-pečnosti provozu. svým způsobem je to i uklidňující pocit vědět, že početné bezpečnostní zařízení a  systémy jsou stále v pohotovosti a v kritických situa-cích umí zasáhnout.

slovo, které je zásadní, je odpověd-nost, neboť je bezpochyby klíčovým pojmem v  otázce bezpečnosti. nej-horší je sebeklam, že zařízení, kde se vyskytuje hořlavý prach, není nebez-pečné, pokud zde mnoho let nedošlo k výbuchu. – obdobně se na toto téma dívají i  v  DB, tedy v  provozním úseku úprava uhlí.

text: Svatava Brožíkováfoto: Tomáš Vrba

HORN

ICKÉ

listy

5/2

012

Denní údržba prvního skrývkového řezu S1 DNT

První skrývkový řeztěžba nadloží v Dnt probíhá ve třech

skrývkových řezech, které mají za úkol odkrýt dostatečné množství dobyva-telných zásob uhlí. specialitou provozu skrývka je také těžba uhlí. strmě ulo-žená uhelná sloj vystupuje v některých místech až několik metrů pod úroveň původního terénu. těžba uhlí ze skrýv-kových řezů představuje zhruba 10% podíl v  celkové uhelné produkci Dnt. Jen na prvním skrývkovém řezu loni odtěžili 10,7 mil. m3 skrývkových hmot a  477  tis.  tun uhlí. obsluhu a  provozu-schopnost veškeré dobývací techniky prvního skrývkového řezu zajišťují ve 12hodinové směně kromě posádek rý-padla a  zakladače, ranních elektrikářů, směnových zámečníků a  elektrikářů také zkušení zámečníci denní údržby František rauscher, Vladimír podojil, luděk Vágner, rudolf otýs s předákem Jindřichem Jelínkem.

Směna začíná ráno v 05:50krátce před půl šestou se celá tahle

parta sešla v  šatně střediska skývky v  Březně. těsně před šestou za nimi přišel strojní mechanik Jiří Šulko, aby

rozdělil práci a mechanizaci. Ještě než skončilo předání dnešních úkolů, přijel podle plánovaného harmonogramu na dvůr před dílnu náklaďák s návěsem pro poškozené válečky DpD. rudolf otýs zručně ovládal vysokozdvižný vozík, takže kamion byl velmi rychle naložen. zásilka válečků putovala do bílinského areálu sD  –  1.  strojírenské, kde sídlí opravna válečků. ostatní mezitím vyjeli modrým unimogem vybaveným hydrau-lickou rukou do důlního provozu, tento-krát pro opotřebované hydroválce z po-háněcích stanic a shazovacích vozů. po převozu těchto dílů na středisko údržby v  Březně si dále dodávku přebral zá-stupce externí firmy specializované na opravy těchto segmentů DpD. napilno měl také mechanik Jiří Šulko. Využil plánované dekádní kontroly velkostrojů, kdy se zastavila pasovka, k odzkoušení funkce vyhrnovacího pluhu umístěného na lávce křižující trasu pásového do-pravníku skrývky s  uhelným odtahem. právě toto důmyslné zařízení v případě těžby uhlí na prvním skrývkovém řezu přesměruje tok materiálu z původní tra-sy vedoucí k zakladači na vnitřní výsyp-ce na depo homogenizační skládky uhlí.

„Běžnou údržbu, jako je výměna válečků nebo dotahování stolic DpD, si děláme sami. máme k  tomu potřebné technic-ké vybavení. roční revize kompletního celku pak využíváme k  opravám pře-vodovek, ložisek a  bubnů poháněcích stanic, které demontujeme a  následně odvážíme do dílen sD – 1. strojírenské. několikrát ročně máme také techno-logické odstávky z  důvodu přestavby. posouváme pásové dopravníky zhruba o sto metrů ve směru postupu rýpadla nebo zakladače,“ přibližuje provoz prv-ního skrývkového řezu Jiří Šulko.

Odpoledne ve znamení pálenípoté, co si zámečníci přivezli z uložiště

u vnitřní výsypky na středisko v Březně dvě fůry poškozených noh středních dílů DpD, začali s jejich demontáží. pálením oddělili od přestaveb poškozené nohy od zbytku konstrukce tak, aby mohla být následně v dílnách sD – 1. strojíren-ské opravena a dál spolehlivě podpírat dálkovou pásovou dopravu na tušimické skrývce. po páté hodině, zároveň se za-padajícím sluncem, končila zámečnické partě jedna listopadová denní směna.

text a foto: Tomáš Vrba

Rýpadlo SchRs 1 550/K 109 na porubní straně prvního skrývkového řezu spojuje se zakladačem ZP 6 800/Z 100 umístěným na nejvyšší etáži vnitřní výsypky dálková pásová doprava šíře 1 800 mm. Provozuschopnost a každodenní údržbu 9,5kilometrové trasy s 11 pásovými dopravníky, poháněcími stanicemi, středními díly a vratnými stanicemi má na starosti také parta zámečníků denní údržby se strojním mechanikem S1 Jiřím Šulkem. Jaký byl jeden z jejich běžných listopadových pracovních dnů?

Zámečníci denní údržby S1(zleva) František Rauscher, Rudolf Otýs, Luděk Vágner, Vladimír Podojil a Jindřich Jelínek se strojním mechanikem Jiřím Šulkem.

26/2

7

05:55 07:50

10:30 11:40

12:00 17:00

Strojní mechanik Jiří Šulko (zprava) rozděluje práci zámečníkům denní údržby Jiřímu Jelínkovi, Vladimírovi Podojilovi a Františkovi Rauscherovi.

Další člen party zámečníků Rudolf Otýs dokončuje nakládání kamionu várkou poškozených válečků DPD z prvního skrývkového řezu DNT.

Dvakrát vyjeli (zleva) Jindřich Jelínek a Rudolf Otýs na uložiště náhradních dílů, aby přivezli poškozené nohy středních dílů DPD určené k demontáži.

Jiří Šulko s Pavlem Kabeláčem, směnovým zámečníkem při kontrole napínacího bubnu poháněcí stanice PS 204.

Společný oběd v závodní jídelně. Už za tmy dokončuje František Rauscher oddělování poškozených noh středních dílů DPD pálením.

pracovní den

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

profil

Vlastimil Kraus: Měl jsem štěstí, že jsem byl přitom

Veškerá dobývací technika v povrchových dolech je napájena střídavým proudem, který pohání její vícemotorové elektrické pohony. Kromě několika velkostrojů vyrobených v posledním desetiletí pochází většina rýpadel a zakladačů ze 70. a 80. let a jejich elektrovybavení odpovídalo době jejich výroby. Na začátku 90. let se začaly naplno uplatňovat technické novinky také na velkostrojích DNT. Vlastimil Kraus se aktivně podílel na zásadních modernizacích a omlazení elektrozařízení velkostrojů a dálkové pásové dopravy. Svůj obor ovládá a neustále sleduje vývoj v oblasti elektrovybavení dobývací techniky. Navzdory dlouholeté praxi a on-line přehledu o stavu jednotlivých velkostrojů rád fárá do provozu, aby měl skutečně dokonalý přehled.

Vlastimil Krausvedoucí oddělení elektro, odbor péče o majetek SD

patří ke druhé generaci rodiny krausů, která se podstatným způsobem za-psala do historie Dnt. zatímco jeho otec byl od 60. let minulého století aktivním účastníkem výstavby zdejšího palivo-energetického komplexu, Vlastimil kraus junior byl na konci 80. let u implementování převratných změn a modernizací elektrozařízení nasazené dobývací techniky. na Dnt začínal po absolvování plzeňské Vysoké školy strojní a elektro. ať už byl referentem, či elektromecha-nikem, vždy se jeho práce týkala elektroniky a mikroprocesové techniky. od roku 1995 je vedoucím oddělení elektro opzF. před čtyřmi lety rozšířil svoji působnost o lokalitu DB. se svými kolegy tak standardizuje a unifikuje elektro-zařízení na obou lokalitách sD.

28/2

928

/29

Jak se změnila za posledních pětadvacet let elektrozařízení v našich velkostrojích?

zásadním způsobem. rozvoj elek-trotechniky a  elektroniky se na Dnt naplno rozeběhl na počátku 90. let, kdy společenské změny umožňovaly zavádění do té doby převratných novi-nek. modernizace a  omlazování elekt-rovybavení se netýkalo jen velkostrojů. nezapomínejme, že nové řídicí systé-my umožnily plnou automatizaci a bez-obslužnost dálkové pásové dopravy. nové elektrokomponenty a regulované pohony byly nasazeny také na homo-genizační skládce a  drtírně. Jednou z nutných změn u našich rýpadel byla postupná náhrada zastaralé technolo-gie pohonů Ward-leonard, která měni-la střídavý proud na stejnosměrný a tak umožňovala plynulou regulaci rychlos-ti otoče horní stavby, pojezdu stroje a  zdvihu kolesového výložníku. Ward-leonardovo soustrojí mělo nízkou účinnost. novým trendem byly pohony s  asynchronními elektromotory řízený-mi frekvenčními měniči. toto řešení je téměř bez rotačních ztrát a  dosahuje vyšších účinností, vyššího komfortu a  snižuje nároky na údržbu. postup-ně jsme frekvenčními měniči vybavili všechna naše rýpadla. takřka posled-ním takto modernizovaným strojem bylo ku 800.20/k 106. zvýšili jsme tím spolehlivost a bezpečnost provozu při sledování hledisek unifikace pohonů. začátky nahrazování Ward-leonardo-vých soustrojí však nebyly jednoduché. Ještě dnes si vzpomínám na sobotní noční telefonáty, kdy mi volali z  bag-ru: „nejde nám zvednout kolesový

výložník!“ náběhové problémy se však vyřešily, údržbu regulovaných pohonů allen-Bradley nám zajišťují outsourcin-gované firmy i vlastní elektronici.

Vzpomínáte si na první konkrétní případ, kdy jste se osobně podílel na modernizaci velkostroje?

Bylo to v  roce 1990, kdy jsem coby referent opzF závodu skrývek hle-dal řešení, jak umožnit řidiči rýpadla srs  1  500.1/k  60, aby v  kabině měl přehled o situaci na odvrácené straně kolesa. povedlo se: v rámci technické-ho rozvoje jsme tenkrát pořídili v podni-ku kovoslužba praha černobílý monitor a  dvě kamery. Dnes je kamerový sys-tém, samozřejmě mnohem sofistikova-nější, běžný u  všech rýpadel. Jen nej-novější kk 1 300/k 111 má sedm kamer.

Po odpromování na plzeňské technice a nezbytné povinné vojenské službě jste celý profesní život věrný tušimickým dolům. Během více než pětadvacetileté praxe jste vystřídal řadu pracovních pozic. Na jakou nejraději vzpomínáte?

za důležité považuji nejen ovládání teoretických znalostí z  našeho obo-ru, ale také výborný přehled o  situaci v  provoze. Během pěti let, kdy jsem byl elektromechanikem skrývky, se mi podařilo poznat, jak funguje šach-ta. osobně považuji práci s  lidmi za nejsložitější, nejnáročnější, ale záro-veň nejkrásnější. nebudu lhát a  tvrdit, že jsme byli vždy ideálně dobrá parta. tak jako ve všech profesích, také mezi ranními elektrikáři byli lidé vstřícní, ale

Oprávněná hrdost při předvádění jednoho z vlastnoručně postavených leteckých modelů – Piper J-3 Cub.

Vlastimil Kraus na svém pracovišti v Tušimicích.

i kverulanti. o to větší jsem měl radost, že jsme spolu nakonec vyšli a  že se nám práce dařila.

Můžete přiblížit současné úkoly vašeho oddělení?

V  elektro oddělení opm mám šest-náct kolegů, z toho devět na DB a sedm v Dnt. zjednodušeně řečeno, staráme se o vše, co souvisí s elektřinou. sna-žíme se, aby elektrozařízení veškeré naší dobývací techniky bylo efektivní, moderní a dobře ovladatelné. podílíme se nejen na pořizování nového vybave-ní – například DpD pro nově budovaný druhý skrývkový řez v  DB – ale také na modernizaci elektrozařízení. plánu-jeme údržbu techniky a  v  neposlední řadě usilujeme o stále lepší bezpečnost práce elektrotechniků. na první místa však dávám kolegiální, týmovou spolu-práci mezi kolegy oddělení opm a dále s elektromechaniky jednotlivých úseků.

Ve volném čase se věnuje zajímavému koníčku, představíte vaši zálibu našim čtenářům?

už od dětství se věnuji leteckému modelářství. celkem jsem si sestavil okolo třiceti rádiem řízených modelů, které pohánějí pístové motory na směs metylalkoholu s  olejem. i  když jsem členem klubu modelářů ve zdicích, v posledních letech na svůj koníček ne-mám tolik volného času, kolik bych si přál. modelářství však je a zůstane pro mne srdeční záležitostí. proto věřím, že se mu naplno budu věnovat až jednou v důchodu.

text a foto: Tomáš Vrba

na konec roku připravily odboro-vé organizace z Dolů Bílina pro své členy řadu zajímavých kulturních akcí. z bohaté nabídky jsme vybrali: odborové organizace č. 2, 3 a 6

pořádají v sobotu 1. prosince mi-kulÁŠskou BEsíDku. zábavní program plný soutěží nazvaný peklo a nebe si mohou děti i se svými rodiči užívat od 14 h v kc Fontána v Bílině.

V úterý 4. prosince si neopakova-telnou atmosféru už 578. advent-ního trhu v  Drážďanech, včetně návštěvy pohádkového zámku moritzburg, užijí účastníci zájez-du pořádaného odborovou orga-nizací č. 1.

oo č. 2 nabízí svým členům od 6. do 9. prosince tři dny lyžování v roudnici v krkonoších.

ratolesti členů odborových or-ganizací č. 1, sD – 1. strojírenská a  sD  –  autodoprava se dočkají mikuláše, čerta a anděla během odpoledne v  sobotu 8.  prosin-ce od 14 h v  programu plném písniček, soutěží a  nadílky. Vše se odehraje v  závodním klubu v Duchcově.

text a foto: Tomáš Vrba

CHYSTANÉ PŘEDVÁNOČNÍ RADOVÁNKY PRO BÍLINSKÉ ODBORÁŘE A JEJICH DĚTI

z odborů

ptáme se pana předsedy, čím je a co dělá, když není uvolněným předsedou, i  když základní organizace má přes 330 členů. předseda odpovídá: „pro-fesí jsem elektrikář velkostroje, v  obo-ru jsem vyučený. na šachtě pracuji devatenáctý rok a  měl jsem možnost poznat práci v různých provozech a na různých strojích. samozřejmě, že v od-borech jsem od nástupu do práce, ale ve funkci předsedy zatím zhruba půl roku. V  odborové organizaci nemáme jen členy muže, ale máme i členky, a to z drtírny uhlí Dnt.“

co je momentálně v  současnos-ti v  organizaci nejdůležitější (redakční pozn.: návštěva 30.  října), dotazujeme se dále a předseda odpovídá: „za nej-důležitější v  této době považuji kolek-tivní vyjednávání. Je to pro mě obrov-ská výzva a  nesmírná zodpovědnost. naším společným úkolem je dosažení co možná nejlepších podmínek pro naše zaměstnance, a  to jak v mzdové politice, tak v  oblasti zaměstnanec-kých benefitů. za důležité dále po-važuji přípravy různých kulturně spo-lečenských a  zábavných akcí, které společně připravujeme pro své členy a zaměstnance. zaměstnanci tak mají možnost navštívit oblíbená divadelní

představení, muzikály apod., ale také využít zvýhodněné poukázky na bow-ling a další odpočinkové sporty.“

Využíváme slov o zájmech, a  tak se ptáme, co pan oto trapp ve volném čase? „V  soukromí jsem už ve dru-hém volebním období místopředsedou v obecním úřadě radonice. V této obci s  rodinou bydlíme, ženil jsem se před patnácti lety a mám dva syny, starší je čtrnáctiletý, mladší desetiletý. manžel-ka pracuje v kadani, takže i ona dojíždí. když se náhodou najde čas, baví mne nohejbal, ale hlavně motorky, na kte-rých jezdím rekreačně.

„Ještě bych se rád vrátil k  odborář-ské činnosti – s  nástupem do funkce, jsme založili nové webové stránky, na kterých prezentujeme veškerou naši činnost a  snažíme se zde aktuálně informovat své členy o  právě probí-hajících, ale i  připravovaných akcích a o dění v odborové organizaci. od za-ložení stránek jsme si slibovali zejmé-na zkvalitnění dostupnosti informací, a vypadá to, že se nám naše představy splnily, jelikož od založení stránek se naše členská základna rozšířila o další členy. to považujeme za náš největší úspěch.“

text a foto: Svatava Brožíková

V Severočeských dolech je přes deset odborových organizací. Ale ne každá má uvolněného předsedu. Šest odborových organizací má předsedu neuvolněného. Mezi ty patří i ten, kterého vám dnes představíme.

Základní odborová organizace Provoz Lom DNT a Oto Trapp, předseda

Pracovního jubilea dosáhli v DB:20 let Sommer Jaroslav zámečník velkostroje PÚ – SJ Máša Radek řidič shazovacího vozu PÚ – SS Stádník Zdeněk provozní zámečník PÚ – TU Vlčková Iva provozní elektrikářka PÚ – TU Kochlöffelová Anna vzorkařka PÚ – ÚU Soukupová Jana strojnice v úpravně PÚ – ÚU30 let Sluka Jiří provozní elektrikář PÚ – SS Jarosil Pavel řidič velkostroje PÚ – TU Kokšal Petr provozní elektrikář PÚ – TU Hosnedl Karel technik PM strojní OPM40 let Svitič Zdeněk operátor PD PÚ – SJ Stuchlý Zdeněk provozní elektrikář PÚ – TU Martínek Vlastimil strojník v úpravně PÚ - ÚU Axamit Petr mistr ostatní PÚ – Energetika Liška Jiří vulkanizér OPM

Pracovního jubilea dosáhli v DNT:20 let Petřík Alexej řidič pracovních strojů PÚ – DDM Weinhold Radim revírník PÚ – LOM30 let Kříž Ladislav řidič PVZ PÚ – LOM Hanzelín Pavel řidič PVZ PÚ – LOM Lát Ivo zámečník velkostroje PÚ – LOM Gutveis Jaromír provozní elektrikář PÚ – LOM Bleha Jiří řidič pracovních strojů PÚ – DDM Čokašová Eva strojnice v úpravně PÚ – ÚDUT40 let Ješina Jiří provozní zámečník PÚ – Skrývka Novák Václav provozní zámečník PÚ – Skrývka

Pracovního jubilea dosáhly ve Správě SD:20 let Plodková Jitka účetní odbor finančního účetnictví30 let Nedvědová Hana referentka operativního nákupu DB operativní nákup

Pracovního jubilea dosáhli v SD – Autodoprava, a. s.:30 let Cmíral Jaroslav svářeč kovů PB40 let Štěpánková Danuše skladnice KS PB Kastner Lubomír řidič SMV PB Melišík Lubomír automechanik PNT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – Kolejová doprava, a. s.:30 let Kotě Josef strojvedoucí PL40 let Procházka Stanislav strojvedoucí PT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – 1. strojírenská, a. s.:20 let Umon Jiří provozní zámečník PB30 let Perkner Jiří vedoucí úseku PB Vala Rostislav konstruktér PT Ticháček Jaroslav vedoucí provozu Halouzka Lubomír vulkanizér PT Mužík Zdeněk vulkanizér PT

Jubilanti Skupiny SD (září – říjen)

jubilanti

30/3

1

s  jubilantem, tentokrát z sD – 1. strojírenská, a. s., jsme se sešli ve vstupní hale Dnt. rostislav Vala totiž pracuje ve jmenované dceřiné společnosti a v provozu tušimice, kde je pro-jektantem. – zeptali jsme se, jak se na takový post dostal. „to je delší vyprávění. Vystudoval jsem průmyslovou školu strojnickou ostrov nad ohří. po ukonče-ní jsem nastoupil do Dnt v  září 1982 jako praktikant na úseku merkur i. Byla tam v provoze dob-rá parta lidí. po vojně jsem pak pracoval na zakladači zp 5500.0 v  lomu merkur – Březno. pořídil jsem si družstevní byt a oženil se a s manželkou (je také technička). máme dvě dcery. starší studuje techniku, ale stavební na VŠ, což ji velmi zajímá.

Ještě před vznikem dceřiné společnosti sD  –  1.  strojíren-ská mne tehdejší vedoucí úseku přípravy výroby Jaroslav tichá-ček chtěl s  sebou (však i  on má 30. pracovní jubileum, dnes je ve-doucím zdejšího provozu). to byla doba nástupu výpočetní techniky.“

Jubilant rostislav Vala na dané otázky pokračuje s  odpověďmi:

„nyní máme v provozu tušimice tři konstruktéry, v bílinském provozu jich je šest. proč? zhotovitel vel-kostrojů dodá strojní zařízení, ale časem se zjistí, že by mohlo mít ještě to či ono. nebo také, že by mohla být ještě u něčeho trochu jiná úprava, a  tak, po poskytnutí příslušných podkladů, musíme vše rozměřit, vypočítat a  celou věc či věcičku vyprojektovat. Je normální, že dodavatel se sou-středí na celou mašinu a  její vý-kon, ale na detaily už prostor není.“

také nás zajímá, jestli má takový konstruktér nějaké koníčky, nebo se pouze zajímá o  novinky tech-niky. „rád fotografuji, baví mne kamera, zajímám se o historii, líbí se mi cestování, jízda na kole, ale když se otočím ke krušnohoří, už se těším na lyže.“

text: Svatava Brožíková

JUBILANT ROSTISLAV VALA

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti

a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb

pomáháme

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

paní zdena před lety pozorovala, co vše bílinským ženám chybí (možná tehdy pomohla psychologie, se kterou se na vysoké škole seznámila, možná i tělocvik, který mnohým dámám schá-zel). a  tak vzniklo jmenované občan-ské sdružení. má kolem deseti členek a přehršel sympatizantů, ale muže ani jednoho, ti si o  svých zájmech popo-vídají u dobře chlazeného pivka, nebo ve sportovním klubu či ve volném čase u  garáží svých motorových miláčků. Jak jsou na tom tělesně, to je zrovna

moc nezajímá, obzvlášť ty, co čekají na další rundu ve své oblíbené hospůdce. ovšem vizáž partnerek je zajímá při če-kání až neobvykle důsledně.

Vše začalo poskytováním tělový-chovných služeb v oblasti zdravé výživy a pohybové aktivity. pak vedle zdravé-ho životního stylu přibyly besedy s od-borníky. sdružení v  rámci relaxace po-řádá odpočinkové víkendy, dny zdraví s  ochutnávkami netradičních jídel, be-sedy o alternativním léčení, výlety, apod. Dvakrát do roka odjíždí členky sdružení

Ten, kdo řekne „Já zůstanu mladý a starý nikdy nebudu,“ je tak trochu dětinský či naivní i poněkud sobecký, když nedomyslí, co jeho protějšek, nebo co jeho přátelé či kamarádi budou bez něj dělat? Ale považte, že to jsou čtyři roky, co v Bílině začalo vznikat sdružení pod názvem Zůstaňme mladí i ve stáří, o. s. Jak jsme se přesvědčili, ono to jde! Více jsme se dozvěděli od Zdeny Jílkové, statutární zástupkyně sdružení, bývalé učitelky, nyní tak trochu „obsahové projektantky“ budoucího MUZEA MĚSTA BÍLINY.

Paní Zdena Jílková k vyzvánění mobilu nemůže být netečná.

Člověk je tvor společenský

Občanské sdružení na výjezdu v Loučni u Nymburka.

plus jeho sympatizantky na relaxační víkend do různých koutů naší republiky. při výjezdu se věnují poznávání tamní historie, stavební kultury, zvyků apod. když počasí dovolí, věnují se venku výletům i  jinému sportování než pouze turistice. a nedovolí-li počasí, v okolí se obvykle najde i krytý bazén, a že plavá-ní výrazně organismu, rovněž i psychi-ce, pomáhá, to je jistě známo. když se právě nikam nejede, parta se sejde na vybraném místě a prohodí několik slov a  obvykle se mezi účastnicemi najde i ta, která se ze svých potíží potřebuje prostě vypovídat.

členkami a  sympatizantkami sdru-žení jsou jak starší ženy, tak i ty, které jsou právě „v  nejlepších letech“. ak-tivity ženy prostě zajímají, a  pakliže vyjíždějí „za hranice všedních dnů“, mnohdy se k nim přidají i  jejich dcery; pro zajímavost – jednoho z výjezdů se účastnila také snacha jedné z  členek sdružení. chcete-li vědět více, otevře-te si v počítači webovou stránku www.zdenajilkova.wz.cz a seznamte se s pří-slušným občanským sdružením.

Je třeba si přiznat, že zadarmo nic není, ale statutární zástupkyně sdru-žení pečlivě vyhledává, kdo by mohl pomoci. nesmírně ji těší, že ji napadlo obrátit se na severočeské doly, které sdružení vyšly vstříc.

text a foto: Svatava Brožíkováa archiv o. s.

32/3

3

Šperky Jitky Hanusové a výšivky Hany Rabasové.

Exponáty dobrovolných hasičů ze Štrbic. Práce dětí MŠ.

Práce Vladimíry Velkové.

světec se svými přilehlými obce-mi chotějovice, Štrbice a  Úpoř má téměř tisíc obyvatel. Vystavovatele v pondělí 29. října překvapilo, když na vernisáž, která byla zahájena v 17.00 hod., přišlo kolem dvou set návštěv-níků, což se mnohdy nestává ani ve větších městech. Výstavu zahájila paní starostka Barbora Bažanto-vá, která přivítala všechny přítomné, představila vystavovatele a upozorni-la, že se jedná o první ročník tohoto druhu výstavy, takže se můžeme těšit i na další roky. následně předala slo-vo paní soně prachfeldové, koordiná-torce celé výstavy, člence zastupitel-stva, předsedkyni komise pro kulturu a rozvoj obce. paní prachfeldová také poděkovala všem třinácti vystavo-vatelům, seznámila občany s  nápa-dem, který ji vedl k vytvoření výstavy, a dále jmenovala významné světecké osobnosti.

Obec Světec žije kulturouDokázala to vernisáží výstavy Šikovné ruce našich občanů

z míst kde žijeme

Jedni z  vystavovatelů byli i  žáčci mateřské školy z  chotějovic a  ná-vštěvníky přivítali pásmem podzim-ních básniček a písniček. Výstava po-trvá do konce ledna 2013. Jestliže ji chcete navštívit, snímky vám napoví, co můžete v Galerii Vojtěcha preissi-ga vidět. téma výstavy je tak rozma-nité, že si každý návštěvník vybere to své.

text a foto: Svatava Brožíková

Paní starostka Bažantová zahajuje vernisáž, po její levici si paní Prachfeldová připravuje svoji řeč a děti si šeptem opakují básničky připravovaného vystoupení.

Hnědé uhlí v Lužicicesta zavedla 2.  října občany Břez-

na do lužického hnědouhelného revíru, kde se těžba po znovusjednocení ně-mecka, restrukturalizaci a  ekologizaci uhelného průmyslu a  energetiky z  pů-vodních více než 200 mil. tun snížila na současných 58 mil. tun za rok. Byla uzavřena řada nevyhovujících důlních lokalit a na více než 100 tis. hektarech bylo třeba provést sanace a  rekultiva-ce a  vytvářet novou atraktivní krajinu

s více než 30 jezery ve zbytkových ja-mách bývalých povrchových dolů. toto ambiciózní dílo je dnes už více než z 90 % hotovo. lužice však chce zůstat nadále „energetickou zemí“ a hrdě se k názvu Energieland lausitz hlásí. cení si svého hnědouhelného bohatství a  kromě modernizace a  optimalizace těžby i  energetického zpracování uhlí sází i  na obnovitelné zdroje energie. lužice je dnes velkým staveništěm nové kulturní krajiny, kterou rekultivace

z míst kde žijeme

K siluetě obce Březno patří už druhý rok mohutná konstrukce vysloužilého kolesového rýpadla KU 800.8/K 77, které v sousedním dole Nástup odpracovalo víc než 30 let. Tento velkostroj se stal nejen působivou kulisou Března, ale i hojně navštěvovanou industriální památkou. Není proto divu, že si Březenští vybrali v režii Severočeských dolů podzimní návštěvu jiného objektu stále oblíbenější industriální turistiky – skrývkového mostu F60 v lužickém hnědouhelném revíru. Tento obří stroj byl zachráněn před likvidací, ke které byl odsouzen z důvodů změny energetické politiky a restrukturalizace hnědouhelného průmyslu po znovusjednocení Německa.

S občany Března na „Ležící Eiffelovce“ v Lužici

Společné foto pod Ležící Eiffelovkou do obecní kroniky.

vracejí k  lesnickému i  zemědělskému využití, ochraně přírody, rekreaci, spor-tování a  v  neposlední řadě i  moderní industriální turistice.

Pohnutý osud jednoho skrývkového mostu

skrývkové mosty jsou specifickým technologickým zařízením a už od roku 1924 chloubou německých projektan-tů, konstruktérů a  inženýrů. poslední řada skrývkových mostů nesla ozna-čení F60 (podle 60metrového dosahu hloubkového a  výškového řezu dobý-vací strany). celkem jich bylo vyrobeno pět a vůbec poslední F60 byl v  letech 1989 až 1991 postaven na dnes už bývalém povrchovém dole klettwitz-nord. V  provozu byl od března 1991 do června 1992, kdy padlo rozhodnu-tí o  likvidaci dolu i nového velkostroje, který nepotřebovala žádná z  pokraču-jících hnědouhelných lokalit. sanační firma už připravovala nálože trhavin a  zajišťovala transport železného šro-tu. nakonec velkostroj zachránila parta nadšenců v čele se zástupci obce lich-terfeld a osvícenou krajinnou architek-tkou. tito lidé rozpoznali potenciál uni-kátního objektu jako spojnice starého HO

RNIC

KÉ lis

ty 5/

2012

Ze skrývkového mostu F60 se otvírá panoramatický pohled do lužické krajiny.

34/3

5S občany Března na „Ležící Eiffelovce“ v Lužici

Monika Knotková považovala výšlap po obřím velkostroji za úžasný zážitek.

Cestu za poznáním si nenechal ujít ani březenský kronikář Bedřich Šístek s manželkou.

a  nového, jako symbolu průmyslové historie regionu, kde se uhlí těží už přes 150 let, a současně symbolu nezbytné restrukturalizace.

Eiffelovka naležatoBřezenští se podrobně zajímali

o koncepci turistického využití skrývko-vého mostu, kterou si nechala vypraco-vat obec lichterfeld. ta se v roce 1998 stala jeho vlastníkem a  vsadila na vy-sokou kulturu servisu pro návštěvníky. koncepce vycházela z výběru optimál-ního umístění velkostroje v lichterfeldu (kam byl převezen z  lokality klettwitz) v  kombinaci s  budoucím jezerem Ber-gheide a rekultivovanou krajinou rekre-ačního typu. mezi nápady na pojmeno-vání budoucího turistického magnetu zvítězil a dobře se ujal název ležící Eif-felovka, i když pařížskou Eiffelovu věž v některých parametrech F60 překoná-vá. Březenští se o tom přesvědčili, když absolvovali prohlídkový okruh dlouhý 1,3 km. ozřejmili si, že tento skutečný gigant techniky je 502 m dlouhý, 204 m široký, 80 m vysoký a  jeho hmotnost představuje11 tis. tun. návštěvnost je výborná. V  roce 2009 tady napočítali 500tisícího návštěvníka (od otevření

veřejnosti v  roce 2002) a s potěšením sledují rostoucí počty zvídavých tu-ristů. celý areál se intenzivně využívá pro nejrůznější akce – od rockových festivalů přes operní představení až po adventní setkání se svařeným vínem. Gastronomický servis je samozřejmos-tí, stejně jako atrakce pro děti a pestrá nabídka výletů do okolí.

Na lužické ENERGIE Routepo důkladné prohlídce skrývkového

mostu F60 a jeho zázemí v lichterfeldu se účastníci vydali po poznávací trase lužické industriální kultury EnErGiE route, která nabízí možnost projít si za-jímavá místa, ještě nedávno veřejnosti nepřístupná, a dozvědět se jak se z uhlí dělá energie a jak se přitom mění obraz krajiny. z celkem deseti takových míst stihli občané z Března navštívit kromě zmíněné ležící Eiffelovky ještě infor-mační centrum iBa terrassen na břehu vznikajícího jezera ilse/Grossräschen a  aktivní povrchový důl Welzow-süd, kde se podívali, jak si vede skrývkový most F60 v provozu.

text a foto: Tomáš Vrba k  loni instalované soše křídla lásky od Václava kroba už brzy při-bude další originální skulptura. ná-vrh sochaře romana křeliny vybra-li sami občané. oproti abstraktním křídlům lásky dali tentokrát před-nost konkrétní figurální kompozici.

„Jde o  sedící dívku hledící do bu-doucnosti. Její vizionářský pohled je upřen směrem do středu obce. podle jejího výrazu by nás všechny měla čekat lepší perspektiva. práci ve Březně jsem začal na konci září. teď, na začátku listopadu, už jen dokončuji. mezitím se připravil zá-klad a podstavec, na kterém bude socha umístěna,“ říká roman kře-lina. Dlouholetý organizátor bole-bořských sochařských setkání pa-tří mezi uznávané umělce. s  jeho tvorbou se můžeme setkat na nejrůznějších místech regionu. na-příklad centrum chomutova zdobí jeho Brána věků, nebo prostranství před mosteckým děkanským kos-telem zatraktivňuje sousoší cesty proměny. nová socha v  Březně bude včetně instalačních úprav hotova do konce letošního roku. slavnostní odhalení se připravuje na začátek roku 2013.

text a foto. Tomáš Vrba

Další socha bude krášlit střed obce. Sochař Roman Křelina své dílo nazval Pohled do budoucna. Podle jeho ztvárnění čekají nejen lidi z Března dobré časy.

POHLED DO BUDOUCNOSTI MÁ V BŘEZNĚ KONKRÉTNÍ PODOBU

z míst kde žijeme

letošní, v pořadí už páté posvícení se v Braňanech opět vydařilo. Dobře se bavili nejen domácí, ale i  přespol-ní. akce se těší na mostecku velké oblibě, což potvrzuje stále se zvyšu-jící počet návštěvníků. protože v dob-ré věci se má pokračovat, připravili také tentokrát organizátoři posvíce-ní tak, aby se všichni výborně bavili. nemohlo chybět porcování pečené husy, vystoupení tanečních skupin, souboje historických šermířů, stánky a  kolotoč. skutečným evergreenem už se stala tradiční soutěž jedlíků v  pojídání bramborových šišek. na-vzdory mohutné podpoře domácího publika se letos nedařilo domácímu borci Josefovi Winklerovi. o  prven-ství ho připravil „profesionální jedlík“, který si pro vítězství do Braňan přijel až z východních čech. nově bylo do posvícenského programu zařazeno vystoupení žáků z  jediné evropské školy vyučující sokolnictví. sokolnic-ká škola v  Štiavnickej Bani má druž-bu se zŠ Braňany. slovenští hosté předvedli se svými dravými svěřenci dech beroucí show. i  když posvícení je vrcholem zdejšího společenského života, do konce roku se zde připravu-je ještě řada zajímavých kulturně-spo-lečenských akcí. například v neděli 2. prosince slavnostně rozsvítí vánoční stromeček a na 4. prosince připravují mikulášskou besídku. nový rok 2013 přivítají hned dva ohňostroje. Jeden v podvečer bude určený dětem a další se rozzáří nad Braňanami o půlnoci.

text a foto: Tomáš Vrba

Braňanské posvícení

Atrakcí letošního posvícení bylo vystoupení slovenských sokolníků.

Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD, spolu se starostou Vlastimilem Krupkou posvícení zahájili.

Duchcov – kolébka českých rekultivací

k názvu třeba dodat, že Duchcov se již koncem 19. století stal i přirozeným centrem celé těžební oblasti. Byl sa-mozřejmě i  koncentrátem negativních vlivů těžby na krajinu. a proto je zcela logické, že se sem již na přelomu 19. a 20. století soustřeďují snahy po zalo-žení systému rekultivací.

podle svědectví t. m. Hergela, zveřej-něného 15. února 1908 v Duxer Zeitung, byly již počátkem 20. století v okresech těžební oblasti zřízeny okresní výbory pro rekultivaci. V roce 1905 byl ze strany Výboru pro rekultivaci okresu Duchcov (ve kterém působili například i  krajský předseda adolf hrabě Waldstein a pan-ský inspektor seitz) dán u  císařského a královského ministerstva orby podnět na zřízení kanceláře pro rekultivaci v Du-chcově. Ve věci se angažovala i  Jeho Excelence Ferdinand hrabě Buquoy. mi-nisterstvo orby souhlasilo, že pro zřízení této kanceláře uvolní 6  000 rakousko-uherských korun, a  sice za předpokla-du, že země česká pro tyto účely uvolní stejnou částku.

na schůzi Ústředního kolegia zem-ské rady pro kulturu království české-ho, konané 11.  února 1908, bylo roz-hodnuto o  výběrovém řízení na místo inženýra a dvou měřičů pro rekultivační kancelář v  Duchcově, která nebyla ur-čena pouze pro duchcovský okres, ale pro severozápadní české uhelné pánve. Jejím úkolem bylo především zpracovat

Zatímco v první části článku se čtenáři dozvěděli hodně zajímavého o historii hnědouhelné těžby mezi Krušnými horami a Českým středohořím, tedy v pánevních krajinách postupně měnících svoji původně idylickou tvář těžebním a dalším průmyslovým rozvojem do začátku 20. století, v této závěrečné části najdou pokračování zaměřené na počátky a další zajímavý průběh rekultivací a jejich společenské vnímání až do současnosti, kdy rekultivační obnova krajinných struktur představuje jedinečné dílo návratu nové, funkční krajiny po těžbě.

Pan starosta se opět osobně ujal porcování posvícenské husy.

informace

36/3

7

Mapa z roku 1905 znázorňuje obce se značným rozsahem devastace a potřebou rekultivace.

mapovou evidenci těžbou postižených pozemků a následně organizovat reali-zaci rekultivací. Dle autora předmětné-ho článku v Duxer zeitung měla „záleži-tost rekultivace pro celé severozápadní Čechy mimořádnou důležitost, a to ne-jen z hlediska odškodnění vlastníků těž-bou nejvíce postižených pozemků, ale i  pro všechny obyvatele vytěžené ob-lasti, a pro města, okresní zastupitelstva, a  konečně i  těžební průmysl samotný. Rekultivace se tak stane všeobecnou národohospodářskou iniciativou nej-širšího dosahu a jako takovou ji přivítají všechny zúčastněné strany.“

kromě výboru pro rekultivaci v okre-se Duchcov byl podobný výbor ustaven pro okres teplice. a  v  plánu bylo zří-zení rekultivačních výborů v  okresech most, chomutov, Bílina, chabařovice, Ústí nad labem a Falknov (od r. 1948 sokolov), z nichž měl vzniknout výbor hlavní, který by zastupoval společné zájmy. zde zatím podrobnosti chybějí.

Jistě není pro nás ani dnes nezajíma-vé, že personální obsazení okresních výborů pro rekultivaci bylo velmi repre-zentativně tvořeno předsedou okresní-ho zastupitelstva, starostou okresního města, delegátem zemské rady pro kulturu, předsedy zemědělských spol-ků, starosty nejvíce postižených obcí a  zástupcem báňského úřadu, tedy vesměs významnými veřejnými činiteli.

o úrovni společenského vnímání vý-znamu rekultivací tehdejší doby svěd-čí i  poznámka, že na jaře roku 1908 podnikne Jeho Excelence c. k. ministr orby Dr. alfred Ebenhoch cestu po se-veročeském hnědouhelném revíru, aby se na vlastní oči přesvědčil o zeměděl-ských škodách, o  kouři z  hald, který obtěžuje města a vesnice, a to v rozsa-hu postižení krajinného rázu.

archiválie města Duchcova nás informuje i  o  tom, že 22.  února 1910 byla za reprezentativní účasti zástup-ců zemské rady pro kulturu království českého, revírních představitelů teplic-kého, mosteckého a  chomutovského

okresu, reprezentantů krajských, čet-ných zástupců těžebních podniků a  nových rekultivačních útvarů a  po-věřence Říšské rady zorganizována v  Duchcově rekultivační konference, kterou zahájil místní starosta Josef kirsch. na této konferenci mimo jiné informovali pracovníci duchcovské rekultivační kanceláře o  výsledcích dosavadních rekultivací v  okresech Duchcov, most a chomutov, kde bylo do konce roku 1909 negativně ovlivně-no 6 173 ha pozemků, z nichž 2 210 ha poklesy a  propadlinami. z  toho bylo již 448 ha opět částečně těžaři a dílče zemědělci rekultivováno. rekultivačně se v  této době angažoval i  prezident zemské rady pro kulturu českého království, Dr. Ferdinand prinz von schwarzenberg, který duchcovské re-kultivační expozituře přikázal odvodnit propadlé pozemky v srbicích u teplic. tachymetrický výsledek zřejmě pro-kázal, že poklesy byly příliš hluboké pro ekonomicky únosné odvodňová-ní. tehdejší záměr navrátit území ze-mědělství byl nereálný. Dodnes je na místě devastovaných starých srbic ekologicky i  sociálně velmi efektivní modlanská nádrž.

z  několika zdrojů je zřejmé, že se s  rekultivací pokračovalo i  během 1.  světové války, kdy bylo využíváno levné pracovní síly válečných zajatců. V této souvislosti je velmi zajímavý zá-znam administrátora duchcovské far-nosti s informací o tom, že v sousedství Duchcova byl v  provozu již od 7.  čer-vence 1915 internační tábor s převahou 950 ruských válečných zajatců. zřízení tábora v  této lokalitě bylo motivováno jejich využitím pro rekultivační práce. Ve skutečnosti tomu tak částečně bylo, avšak většinou byli zajatci pravděpo-dobně využíváni především pro práci v dolech.

V  menším rozsahu se v  revíru pro-váděly rekultivace i  během prvore-publikového období. stále však bez legislativní základny. z  dobových dokumentů je zřejmé, že byly v  těch-to letech předloženy tři návrhy na přijetí rekultivačního zákona. Žádný z  nich nebyl akceptován, i  když byly spojovány s  motivem snižování neza-městnanosti. přesto však řada akcí byla zrealizována, do roku 1934 bylo tak v  revíru provedeno od začátku 2 150 ha rekultivací.

informace

REKULTIVACE JAKO SPOLEČENSKÝ PROBLÉMPokračování z minulého čísla Hornických listů

informace

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

Rekultivační obnova krajinných struktur

období po druhé světové válce bylo ve znamení likvidace válečných zátěží, obnovy hospodářství s  přednostním rozvojem energeticky náročného těž-kého průmyslu. Výroba elektřiny byla v  té době odkázána výhradně na uhlí. Jeho těžba se proto rychle zvyšovala a stále více orientovala na produktivní lomy, a to již od okupace, kdy bylo uhlí využíváno pro potřeby Velkoněmecké říše. zábor pozemků vzrůstal nejen v  těžebních oblastech, ale i  výstav-bou řady vodních děl a průmyslových objektů. tento vývoj měl za následek rychlé ubývání zemědělské půdy, což přerostlo ve společenský problém.

tato situace postupně vykrystalizo-vala vydáním nového horního zákona, který rekultivaci již definoval nejen jako obnovu půdního fondu, ale jako rekul-tivaci krajiny. těžební organizace jsou podle českého horního zákona povinny zajistit sanaci a  rekultivaci všech těž-bou dotčených pozemků, a  sice od-straněním škod na krajině komplexní úpravou území a krajinných struktur. Již z této formulace je zřejmé, že povinnost revitalizovat těžbou postižené území má u  nás významně společenský ob-sah. nemá pouze odškodňovací funkci, neřeší jen náhradu půdního fondu, ale doslovnou tvorbu společensky žádou-cí krajiny, čímž lze úroveň českých re-kultivací považovat za věc veřejnou.

V  současném období již není pro-blémem technologické zvládnutí

strategie rekultivační obnovy pře-rostla z  úrovně pozemků do krajinné dimenze, souladné s koncepcí územně technického rozvoje sídel i  územního celku celé těžební oblasti. optimalizace uplatňování jednotlivých způsobů rekul-tivace je řešena specificky. V okolí sídel-ních útvarů jsou upřednostňovány rekul-tivace s  vysokou estetickou hodnotou a  s  významnou možností společensky efektivního využívání volného času. Ve

rekultivací, které postupně vyrostlo z  vývojových plenek. zrekultivovat ja-kékoliv těžbou dotčené území je v pod-statě jen problémem nákladovosti a času.

současná rekultivační strategie je koncipována v  souladu s  územně plá-novací dokumentací. Je tak prověřová-na i  z hledisek vztahů k obyvatelnosti krajiny a vlivů na životní prostředí. nová krajina, vzniklá v  procesu rekultivace a  následné revitalizace je dokladem skutečnosti, že již není výsledkem kon-frontace či kompromisů, ale širokého konsensu všech účastníků využívání krajiny.

Viděno prizmatem času lze období rekultivací rozdělit do dvou obsahově významně odlišných vývojových etap:

Do roku 1945 neměla rekultivace legislativní fundament, byla řešena sporadicky a  především jako od-škodnění původním majitelům na úrovni pozemků, obnovou polí či lesů.

Po roce 1945 získala rekultivace vý-znamnou legislativní základnu, a  to nejen v  podobě povinností zakotve-ných v  horním zákoně, ale i  v  řadě dalších speciálních zákonů a podzá-konných norem.

Byla systémově vytvořena institucio-nální struktura pro koncepci, projekto-vání a  postupnou realizaci rekultivace všech těžbou dotčených území.

Faksimile záznamu o zřízení internačního tábora mezi Duchcovem a Lipticemi pro zajaté Rusy, Lotyše, ruské Němce a Poláky během první světové války.

Lom Leontýna v Duchcově, kde pracovali již v r. 1915 i ruští váleční zajatci.

Součástí „zeleného údolí“ pod Krušnými horami jsou i lesnicky rekultivované plochy DNT.

38/3

9

volné krajině je dávána přednost lesnic-kým a zemědělským rekultivacím.

Výrazným specifikem současného období je uplatňování hydrologických způsobů rekultivací. Jedná se přede-vším o  nové vodní nádrže – jezera lo-kalizovaná do území zbytkových jam bývalých lomů. ty se stávají nejen vý-znamnými vodohospodářskými díly s  akumulační a  retenční funkcí, ale i krystalizačními jádry rekreace.

Výrazem společenského náboje rekul-tivací jsou i  aktivity, které na klasickou rekultivaci navazují, pod pojmem revi-talizace (například opatření realizovaná v  rámci akce „15 miliard korun“ uvolně-ných ze státních prostředků jako splátka dluhů za bývalé těžební státní podniky z  období před jejich privatizací). tato aktivita má logiku, neboť pro zdárnou obnovu územních struktur krajiny nesta-čí rekultivačně obnovit „přírodní“ složky krajiny, ale i subsystémy sociální, přede-vším dopravní infrastrukturu včetně pří-pravy pro výstavbu pozemních staveb. V  těchto souvislostech by bylo účelné do algoritmů příprav a schvalování rekul-tivačních a  revitalizačních záměrů ještě

důsledněji zapojovat územně příslušné zástupce samosprávy a úřadů.

za období let 1950 až 2010 severo-české doly dokončily přes 4 tisíce hek-tarů rekultivací a k tomu je nutno přičíst téměř 3 tisíce hektarů v současné době rozpracovaných. Do konce těžby zde budou zrekultivovány všechny dotčené pozemky o výměře přesahující 13 tisíc hektarů. za pozornost stojí, že do roku 2010 bylo v rámci lesnických rekultiva-cí vysázeno přes 45 milionů sazenic. V celém severočeském hnědouhelném revíru je zaznamenáváno význam-né snižování plošných výměr důlně provozní plochy a  soustavný vzestup ploch dokončovaných a  rozpracova-ných rekultivací, kdy plocha rekultivací již převyšuje plochu těžby.

průzkumy sledující vztah veřejnosti k  těžbě a  k  rekultivacím v  Ústeckém kraji vykazují zřejmý soulad rekultivační koncepce s názory významného podílu občanské veřejnosti, což prokazuje, že rekultivace je skutečně věcí veřejnou.

35000

30000

25000

20000

15000

10000

5000

0

ha

rok1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 1997 2010

civilizační úroveň každé společnosti bude v budoucnosti hodnocena nejen podle toho, co poskytla přítomným ge-neracím, ale hlavně podle toho, co za-nechává potomkům. a to nejen ve sféře hmotných a kulturních statků, ale i  ve sféře kvality životního prostředí. Dlou-hodobá praxe českých rekultivací ten-to postulát v  plném rozsahu naplňuje. Již v  současné době se krajina nejen Duchcovska, ale i ostatních částí pod-krušnohorské oblasti postupně stává

„zeleným údolím“.

potvrzují to i slova prof. ing. Františ-ka Hrona, Drsc., zakládajícího předse-dy českého svazu ochránců přírody:

„Výsledkem účelného spojení boha-tých teoretických poznatků s  praktic-kou realizací je u nás jedinečné monu-mentální dílo rekultivace devastované krajiny na Mostecku, která se znovu stává zdravou a krásnou, úspěšně plní-cí všechny krajinné funkce.“

text: Stanislav Štýsfoto: Stanislav Štýs, Jiří Cibulka

DŮLNĚ PROVOZNÍ PLOCHY

ROZPRACOVANÉ REKULTIVACE

DOKONČENÉ REKULTIVACE

Bilance těžbou dotčených plochSeveročeská hnědouhelná pánev

celkem k 31. 12. 2010

informace

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

cílem pracovní cesty bylo seznámení se současnou úrovní techniky, technolo-gie lomového dobývání v hnědouhelném revíru, který je druhým největším pro-ducentem této energetické suroviny ve spolkové republice německo. Účastníci se seznámili rovněž se současným orga-nizačním uspořádáním těžebních podni-ků v  nadnárodní společnosti Vattenfall. nadnárodní společnost Vattenfall Euro-pe mining aG, Vattenfall Europe Gene-ration aG je vlastněná švédským státem.

program cesty byl zajištěn prostřed-nictvím střediska komunikace divize Vattenfall – lignite mining & Generation/production se sídlem v cottbusu a kole-gy ze svazu německých důlních inžený-rů, skupiny lužické hnědé uhlí se sídlem v senftenbergu.

První den programu byl věnován lomu Welzow-süd. lom těží ročně ko-lem 20 mil. t uhlí a při příkryvném pomě-ru 1 : 6 zhruba 160 mil. m3 skrývkových zemin. Je vybaven skrývkovým mostem F  60 a  dále 11 velkostroji. Výhřevnost uhlí činí v  průměru 8  950 kJ/kg, obsah vody 55 %, obsah popelu 5 %, obsah

Ve dnech 13.–15. září 2012 uspořádala Hornická společnost podkrušnohorské oblasti Most pracovní cestu do lužického hnědouhelného revíru ve Spolkové republice Německo. Cesty se zúčastnili členové Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti, kolegové ze Severočeských dolů a.s. Chomutov, zástupci Litvínovské uhelné a.s., Vršanské uhelné a.s. a také kolegové z a.s Uhlozbyt, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Pracovní cesta Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti do lužického hnědouhelného revíru

pytlování a  balíčkování briket pro ob-chod. Účastníci cesty zaznamenali větší počet kamionů z české republiky přista-vených k nakládce volně ložených briket. tento stav je zřejmě způsoben ukonče-ním výroby briket v české republice.

V  rámci večerní diskuse s  kolegy ze svazu německých důlních inženýrů byl prodiskutován legislativní postup při zpracování žádosti o  povolení dobývá-ní (podle praxe v čr popD). tento po-stup je prakticky zahájen zpracováním

„územního plánu“ příslušné spolkové země, v  tomto případě Braniborska a svobodného státu sasko. V rámci dis-kuse bylo dohodnuto prodloužení pro-gramu dalšího dne o profárání pracoviš-tě výstavby těsnících stěn na okraji lomů proti přítokům podzemní vody z  území za hranicí dobývacího prostoru.

Druhý den programu byl věnován zejména sanacím a rekultivacím v revíru, konkrétně na lomu nochten. Dobývací prostor lomu se nachází v sasku. lom těží tzv. 2. lužickou sloj. mocnost nadloží je 65 až 100 m a sloj je průměrně mocná 12 m. od roku 2006 těží rovněž 1. lužic-kou sloj, která je mocná průměrně 3 m a její nadloží je 20 až 40 m mocné. lom nochten těží ročně okolo 19 mil. t hně-dého uhlí, s výhřevností kolem 8 500 kJ/kg, obsahem vody cca 58 %, obsahem síry cca 0,6 % a  obsahem popelu cca 3,5 %. skrývkový poměr činí 6,5 : 1 m3/t. lom byl uveden do provozu v roce 1973. Hlavními odběrateli uhlí jsou elektrárna Boxberg a briketárna schwarze pumpe. aktuální povolený plán dobývání umož-ňuje provoz lomu do roku 2025. lom usiluje o povolení těžby i po roce 2025 v  rozšířeném dobývacím prostoru, kde má k dispozici dalších 310 mil. t uhlí. aby bylo možné tento plán uskutečnit, je nut-né rozhodnutí do roku 2015. V případě, že bude kladné, musí se přesídlit 1 500 obyvatel.

paralelně za postupem lomu postu-puje rekultivace ploch zasažených těž-bou. zabezpečuje obnovu kulturních ploch, lesnickou a  zemědělskou rekul-tivaci, ale také zřízení chráněných pří-rodních území a zón pro využití volného času a  rekreaci. od roku 1994 bylo na rekultivovaných plochách vysázeno více

síry 0,6 %. s ohledem na úložní poměry ložiska, kdy se snižuje mocnost skrýv-ky, byl z technologie skrývkového mostu uvolněn jeden velkostroj a most pracuje pouze se dvěma rýpadly. V předpolí jsou těženy dva skrývkové řezy s technologií pásové dopravy. lom těží 2. lužickou sloj. první lužická sloj byla v  minulosti těžena hlubinně, lom ji netěží a vyklízí na výsypku. zbytky technologie po hlubin-ném dobývání a stařiny činí při postupu skrývkových rýpadel značné problémy. lom čerpá ročně cca 100 mil. m3 pod-zemní vody čerpacími odvodňovacími vrty. současné zásoby ložiska v  rám-ci povolení k dobývání vystačí do roku 2025. lom usiluje o  povolení dobývat také po roce 2025. k tomu potřebuje zá-sadní stanovisko do roku 2015. zásoby, které jsou uvažovány k  těžbě po roce 2025 činí 204 mil. t uhlí. V případě klad-ného rozhodnutí bude nezbytné přesídlit 810 obyvatel.

V odpolední části programu následo-valo seznámení s  technologií briketová-ní v briketárně schwarze pumpe. Velmi zajímavá byla technologie svazkování,

Účastníci pracovní cesty v provozu lomu Welzow-Süd.

40/4

140

/41Hornická společnost podkrušnohorské oblasti,

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, a.s. v Mostě a Czech Stone Cluster

Vás zvou na konferenci

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu„Vývoj zdrojů energie v době ekonomické recese“

která se koná dne 22. listopadu 2012 od 9,30 hodin

v zasedací místnosti VÚHU Most – 4. patro

Program přednášek:

Ing. Ladislav Pelcl, Vupek Economy Praha Vliv ekonomické recese na spotřebu a produkci zdrojů energie

Ing. Marcela Šafářová, Ph.D., VÚHU a.s. Most Hnědé uhlí a energetika

PhDr. JUDr. Vítězslav URBANEC, Ph.D., ČBÚ Praha Změny v báňské legislativě

Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., MPO Praha Surovinová politika ČR, vazba na ASEK

Mgr. Milan Geršl, Ph.D., VŠB-TUO ICT Ostrava, Mgr. Eva Geršlová, Ph.D., MU Brno Možnosti těžby břidličného plynu

kontakt: stovickova@sdas.cz, tel.: 724 055 818, 605 468 508

než 12 mil. stromků, vybudováno téměř 120 km komunikací, a  to jak pro hospo-dářské účely, tak i pro turistiku.

Většina rekultivovaných ploch je za-lesněna. cílem je vytvořit smíšený les se základní skladbou dub – borovice, která je doplněna dále břízou, lípou a ja-vorem. Do roku 2012 bylo navráceno po rekultivacích 2 029 ha pozemků. rekul-tivované pozemky tvoří lesnická rekulti-vace z 53 %, zemědělská rekultivace ze 2 %, vodní rekultivace z 22 % a 23 % pak představují ostatní rekultivace, z toho 18 % připadá na přírodní chráněné plochy.

na závěr dopoledního programu na-vštívili účastníci cesty vinohrad Wolken-berg, který byl vysázen v  rámci rekulti-vací na výsypce a kde se pěstuje vinná réva ve spolupráci společností Vattenfall a Brandenburger landwein.

V  odpoledních hodinách pokračo-val program cesty s  podporou kolegů ze svazu německých důlních inženýrů. V  první části byla pozornost věnová-na tzv. Findlingsparku. tato skutečně zvláštní rekultivace byla provedena na části plochy nedaleko od elektrárny Bo-xberg. Jde o  jedinečný projekt zvaný Findlingspark neboli lužický park moré-nových balvanů nochten. park prezen-tuje na ploše 10 ha pět zahradnických úprav spolu s třemi tisíci balvanů, které jsou určující složkou parku. tyto balva-ny, které způsobují při odklizu skrývky značné potíže na velkostrojích, byly do prostoru lužice přineseny ledovcem během doby ledové. park vznikl v letech 2003–2004 a je nepřetržitě obnovován.

poté byl profárán okraj bývalého lomu Bärwalde, který je nyní největší vodní plochou saska, s  rozlohou 13 km2. pro-stor jezera má regionální význam jako odpočinkový prostor s  mnoha druhy volnočasových aktivit. V rámci projektu Územní park Bärwalder see byl realizo-ván objekt „ucho“. Je to uměle vytvo-řené zemní dílo o  rozloze 350 × 150 m a  výšce 18 m ve tvaru lidského ucha. zvláštností tohoto díla je, že se dá po-zorovat z  vesmíru a  je sledovatelné na družicových snímcích map Google.

V podvečerní části programu následo-vala návštěva pracoviště výstavby těsní-cích stěn v předpolí lomu Welzow-süd. Účastníci se seznámili s  technologií vý-stavby těsnící stěny, která bude po do-končení dlouhá 10 km a hluboká 100 m.

těsnící stěny tohoto typu slouží k ochraně lomu před přítokem spodních

vod z okolí lomu, chrání území za těsní-cí stěnou před poklesem hladiny spod-ní vody následkem odvodňování lomu čerpacími odvodňovacími vrty a  zame-zují cirkulaci spodní vody mezi odvod-ňovacími objekty lomu a  vodotečemi popř. vodními nádržemi, do kterých je voda z čerpacích objektů lomu čerpána a  mohla by volně proudit propustným písčitým masivem.

Třetí den programu, v sobotu 15. září, byl věnován návštěvě obce Feldheim, která je energeticky zcela soběstačná. Je odpojena od veřejných rozvodných sítí a veškeré energie odebírá z vlastních zdrojů, z vlastní rozvodné sítě. tento je-dinečný projekt je úspěšný díky partner-ské spolupráci mezi obecním úřadem ve Feldheimu, obyvateli obce a  projektan-tem Energiequelle GmbH. nezávislé zá-sobování obce je zajištěno bioplynovou stanicí, která vyvíjí bioplyn ze směsi ku-kuřičné siláže, kravské a vepřové kejdy. spalováním vyvíjeného plynu dosahuje výkonu 500 kW elektrických a  500 kW tepelných. V období, kdy poklesne ven-kovní teplota pod -5 °c je uváděn do

provozu doplňkový tepelný zdroj, který využívá dřevěnou štěpku. Bývá v  pro-vozu celkem zhruba jeden měsíc v roce. Elektrická energie je odebírána rovněž z  parku větrných elektráren, které mají celkový instalovaný výkon 74,1 mW. z celkové výroby odebírá obec asi 1 % elektrické energie.

zástupci obce vysvětlili velmi po-drobně situaci po sjednocení němec-ka, okolnosti vzniku projektu, zapojení všech místních obyvatel do projektu, financování projektu, ale i  postoj a  po-stup velkých energetických koncernů ke vzniku nezávislého zásobování mimo jejich vliv.

Účastníci studijní cesty konstatovali, že byla velmi poučná a  ukázala, že vý-voj těžby uhlí v lužickém hnědouhelném revíru výrazně pokročil směrem k  re-spektování životního prostředí, které je těžbou ovlivněno, obnově území posti-ženého lomovou těžbou, zlepšování so-ciálních podmínek obyvatel, ale i k vývoji moderních metod technologie lomové-ho dobývání a doprovodných disciplín.

text a foto: František Fraus

HORN

ICKÉ

 listy 

5/20

12

Do obce růžová se dostaneme au-tem z  Děčína, směrem na nový Bor, v  polovině kopce nad Děčínem uhne-me doleva, směrem na ludvíkovice, za ludvíkovicemi na Býnovec a  pak do růžové. V obci uhneme doprava a pak směrem na kamenickou stráň, cesta

V podzimním tipu na výlet vás chceme pozvat do národního parku České Švýcarsko. Zřejmě asi nestihnete pohodu jako je na fotografiích, ale do této oblasti se dá jezdit za každého počasí a fotografové vám povědí, že i ta mlha je dobrá na fotografování v hlubokých roklích. Tam však nemíříme, naším cílem je odlesněný vrch s kruhovým výhledem na okolní krajinu, Pastevní vrch nad obcí Růžová.

Pastevní vrch u obce Růžová

Panorama stolových hor, v popředí Zirkelstein.

Růžovský vrch, pohled od parkoviště.

tip na výletsport

tradiční volejbalový turnaj smíše-ných družstev, tentokrát za pořada-telství kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna insurance Group, se usku-tečnil 13. září v mostě.

každoročně očekávaný souboj družstev i  letos přinesl zajímavé vý-sledky. putovní pohár opětovně zís-kal tým správy severočeských dolů a.s. (gratulace za vynikající výsle-dek patří: zdeně montagové, anně Foktové, soně Šustrové, Josefu Šťastnému, pavlu Janeckému a mi-chalovi steňkovi), druhé místo po dlouhé odmlce zaslouženě vybojo-vali obětaví makléři ze společnosti

TRADIČNÍ VOLEJBALOVÉ UTKÁNÍ ANEB VÍTĚZSTVÍ JE NAŠE!

je značená jako slepá silnice. skuteč-ně vede jen do kamenické stráně, kde končí. na konci růžové je větší parko-viště, sice s  nezpevněným povrchem, ale není problém. z  parkoviště jdeme pěšinou, která začíná na hraně parko-viště a přivede vás na vrchol s dřevěnou

i.p.  trust,  a.s., překvapivě a  přede-vším nečekaně třetí příčku obsadila kooperativa pojišťovna, a.s., ViG.

pořadatelem příštího ročníku v  chomutově budou severočeské doly a.s.

text: tým správy a.s.

42/4

3

vesničku kamenická stráň s  typickou architekturou podstávkových domů, sejdete k Dolskému mlýnu, projdete se údolím kamenice, vystoupáte do sedla pod růžovým vrchem.

pokud bude jen pár centimetrů sně-hu, na nic nečekejte a vyrazte na výlet. V  tuto roční dobu bude krajina lidu-prázdná a  kouzlo jejích tvarů vynikne ještě více. V  příštím tipu na výlet na-vštívíme adventní trhy v  pirně, malém saském městečku, které možná znáte z letní vyjížďky na kole.

text a foto: Jan Říha

malá zajímavá hora na obzoru je zirkel-stein, i tam se dá pohodlně vyjít. ta vel-ká, která připomíná Děčínský sněžník, se jmenuje Velký zschirnstein. náš Dě-čínský sněžník je více vlevo a poznáte ho podle typické rozhledny na vrcholu. Vrchol více doleva snad pozná každý, Buková hora s  vysílačem je nezamě-nitelná. kruh se uzavřel a  jsme pohle-dem zpět u  růžovského vrchu, aneb jak říkají místní, růžáku. pokud máte času více, můžete si udělat vycházku po okruhu naučné stezky ns růžová. okruh měří 15 kilometrů, navštívíte

Fotografie Jana Říhy jsou čtenářům Hornických listů důvěrně známé. au-tor už několik let pravidelně připra-vuje rubriku tip na výlet. nadšeně objevuje nejrůznější místa, zejména v  krušných horách. nabyté dojmy nejen výstižně slovně popisuje, ale zaznamenává i  objektivem svého fo-toaparátu. Fotografický talent Jana Říhy, systémového inženýra odboru informačních technologií sD, byl ne-dávno po zásluze oceněn v  soutěži pořádané zpravodajským portálem iDnes.cz. Do klání o nejlepší snímek s  tematikou inverze a  podzimního slunce se zapojilo více než tři sta foto-grafických nadšenců z celé republiky.

redakce iDnes.cz vybrala 12 nej-lepších. pochopitelně mezi nimi ne-chyběla fotografie našeho Jana Říhy. Gratulujeme!

Pravčická brána ukrytá v labytintu skal.

tip na výlet

rozhlednou. ta zde bývala důležitá, když na jedné straně kopce byly stromy, nyní však máme výhled dokonalý i  bez roz-hledny. na vrcholu je umístěna tabule s popisem vrcholů, které můžete vidět; servis pro turisty tedy funguje.

při pohledu do krajiny vás zaujme nejbližší velký kopec, jedná se růžov-ský vrch (619 m n. m.). původně stáva-lo na vrcholu několik staveb z různých období. odpovídaly běhu a  potřebám doby. nejdříve tu byla kaple, pak při-byla vojenská pozorovatelna, později byla postavena vyhlídková věž. roku 1890 se otevřela restaurace. nyní je však vrchol pustý, bez jakékoliv stavby. V dálce na obzoru se rýsuje studenec, vysoký 736 m n. m., následuje Jedlová se svojí sjezdovkou a  nezaměnitelnou siluetou věže, pod kterou je funkční re-staurace. pod nimi se v  mírné kotlině nachází Jetřichovice a všechny ty kou-zelné vrcholky skal, počínaje marininou vyhlídkou, Vilemíninou vyhlídkou, ru-dolfovým kamenem a spoustou dalších bezejmenných vrcholů. pokud pokra-čujeme pohledem dále doleva, uvidíme masiv skalních stěn, které se táhnou od mezní louky až po Hřensko. Bed-livý pozorovatel v  nich najde i  oblouk pravčické brány. pokud zde budete ráno, uvidíte odlesk vycházejícího slun-ce v  oknech chaty u  pravčické brány. na obzoru vás zaujmou typické stolové hory, lilienstein, pfaffenstein a mnoho dalších. ty už leží v sousedním sasku.

OCENĚNÍ PRO JANA ŘÍHU

Blahopřejeme letošním oceněným zaměstnancům skupiny SD