Léto se přehouplo v podzim, září v říjen a za chvilku tu máme s plnou parádou listopad. Slečny natahují na blednoucí nohy punčochy a místo vý-střihů nosí svetry… A knírky budou na ulicích růst jako houby po dešti. God bless Movember!

Movember vznikl spojením dvou anglic-kých slov – November (listopad) a moustache (knír). Ptáte se, jaký má tahle sranda s pár vousy nad horním rtem smysl? Jako sekundární po-hlavní znak odlišují vousy muže od žen. Mo-vember tímto malým gestem upozorňuje na prevenci rakoviny prostaty.

V České republice zatím proběhly tři ročníky Movemberu. Letošní, čtvrtý v pořadí, získá celo-státní charakter. „Zapojit se v průběhu listopadu může každý,“ potvrzuje jedna z organizátorek Mo-vemberu v Olomouci Ivana Mrázková. „I když na mužích je jejich účast přece jen viditelnější.“

Symbolem Movemberu je totiž knír, který je v listopadu považován nejen za projev mužnosti, ale i coby podpora této kampaně. Chce-li se tedy muž zapojit a stát se tzv. MO-bratrem, musí si s příchodem listopadu začít pěstovat svůj knír. Jak se mění vzhled jeho tváře, přibývá otázek

rodiny i přátel, takže se postupně šíří informace o možnostech prevence rakoviny prostaty, kvůli kterým Movember vznikl. Karcinom prostaty je nejčastější mužský nádor, jedinou šancí na vylé-čení je včasná diagnóza, stejně tak jako u ostat-ních nádorových onemocnění. Péče o vlastní zdraví má zcela zásadní význam. Celá akce vedle toho pomáhá se získáním finančních příspěvků pro výzkum a léčbu rakoviny prostaty a varlat. Slečny se mohou zapojit jako MO-sestry, cenná podpora MO-bráchů.

Kromě vlastní kampaně jsou připraveny také doprovodné akce. Zúčastnit se můžete napří-klad MediCafé, které se koná 28. listopadu. Hos-tem bude prof. Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie LF UP. Promluví především o možnostech prevence nádorových onemoc-nění prostaty a vlivu výživy na vznik nádorů. Zla-tým hřebem bude Movember Gala Party, na kte-rou můžete zajít 27. listopadu.

Organizátorka Ivana ještě dodává: „Co ne-vidět bude na FB přístupná událost zaměřující se na Movember v Olomouci. Vedle informací k Movemberu a doprovodným akcím zde najdou zájemci např. tipy na nejrůznější knírky, které si mohou vypěstovat.“

So, I mouschache you a question, přispějete prevenci drobným gestem? Lucie Sejáková

Movember: nech kníra růst

Z UNIVERZITY

Změřte si IQ a rovnou vstupte do Mensy

Mensa České republiky bude ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou pořádat v Olo-mouci měření IQ. Otestovat se může každý, kdo přijde v úterý 30. října na Přírodovědec-kou fakultu. Měření se uskuteční ve 14.30, 16.00, 17.15 a 18.30.

K testování si přineste psací potřeby, ob-čanský a studentský průkaz i peníze. Jako studenti zaplatíte 190 Kč, a pokud dosáh-nete IQ nad 130, bude vám nabídnuto člen-ství v Mense. K měření je třeba se přihlásit dopředu na webu testovani.mensa.cz.

2 9 . Ř Í J N A 2 0 1 2 | Č Í S L O 1 . | R O Č N Í K 1 .

Z P R A V O D A J S T U D E N T Ů U N I V E R Z I T Y P A L A C K É H O

HELENAv krabici

Z OLOMOUCE

Opravený Prior otevírá přesně za měsíc

První zákazníci budou moci do nově opra-veného Prioru, resp. Galerie Moritz, zaví-tat 29. listopadu. Rekonstrukce, která změ-nila komunistickou dominantu na moderní prosklenou nákupní galerii, začala prvního března a v těchto dnech opravy již vrcholí.

Pod návrhem je podepsán olomoucký ar-chitekt Miroslav Pospíšil, který Prior změ-nil takřka od základů. Z původní budovy zůstane jen nosná konstrukce a schodiště. Z obchodů, které můžete v nové galerii na-vštívit, jmenujme H&M nebo tradiční Billu.

ČTĚTE V TOMTO ČÍSLE

Nezapadnem v davu. Jsme subkultury

Olomouc není šedým městem s homogenní masou lidí. O subkultury, kmeny a nejrůz-nější vyhraněné skupiny lidí tu není nouze. A to nejen mezi studenty. Čtěte na str. 6 a 7.

Bojujte knírem proti rakovině, zapojte se do Movemberu a staňte se Mo-bratry. foto: Jan Studnička

ROZHOVOR

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 2 – 3n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i

A NK ETA: Sledujete módní blog y, inspirují vás nějak při oblékání?

Jana, 3. ročník

film a divadlo

Martina, 2. ročník

speciální pedagogikaLucie, 4. ročník

mediální studia

Sleduju zahraniční blogy, inspiruju se třeba blogem

thestylerookie.com. O založené blogu jsem přemýš-lela, ale přijde mi, že už není moc o čem blogovat.

Módní blogy nesleduju a ani nečtu, moc mě to

nezajímá. Když se řeším módu, raději se inspiruju na stránkách módních řetězců, kde nakupuju.

Blogy sleduju spíš jedno-rázově. Pokud mi padne

do oka focení nebo reklama s blogerem, tak na to kliknu. A když se mi to líbí, inspiruju se.

Na setkání s blogerkou píšící xpixiegirlx.blogspot.com jsem se těšila. Naše plány sednout si v tiché kavárně nám ale zhatili fil-maři, kteří podnik obsadili na celé odpole-dne. S Míšou, jak se nám drobná brunetka s velkým šálem okolo krku představila, jsme se proto přesunuli o kus dál. „Aspoň trochu víc poznám Olomouc, což je fajn,“ usmívala se studentka teorie a dějin dramatických umění.

Co tě vedlo k tomu, aby sis založila blog o módě?

O oblékání jsem se zajímala, už když jsem byla mladší. Se ségrou nás bavilo pózovat a fo-tit se. Fotky jsem pak přidávala na svůj myspace. Blog na to jen plynule navázal.Baví tě blogování tolik jako na začátku?

Je pravda, že teď už mě to nebaví tolik. Ale to, že jsou tady lidi, kteří mě čtou, mají mé články rádi a třeba mi i píšou hezké maily, mě podněcuje, abych blogovala dál.Oblékáš se pro focení na blog jinak, než jak se oblékáš běžně do školy?

Nedělám mezi tím rozdíl. Že bych třeba vyšla před barák, nechala se vyfotit a pak se převlékla? To fakt ne. Myslím, že je to na blogu vidět, že mé věci jsou takové hodně nositelné.Kdo tě fotí?

Dřív mě fotila ségra, ale přestěhovala se a od té doby je to na kamarádce. Focení pak probíhá nějčastěji tady v Olomouci.Necháváš se fotit ráda, nebo pokaždé musíš trošku překonávat stud?

Od lidí, co mě znají a vědí, jak mě vyfotit, mi to nevadí. Ale takhle když mě fotí někdo cizí, tak to úplně příjemné není. Se ségrou jsme to měly tak pěkně nacvičený. Ty úhly, ze kterých se

budeme fotit. Stejně to občas končívá tak, že je nafocených dvě stě fotek a jen dvě z toho jsou dobré.Sleduješ počet svých followerů a bloguješ tak, abys jich měla co nejvíc?

Jasně že se občas podívám na počty čtenářů, ale že bych to nějak hodně řešila? Tak to ne. Jen o počty fanoušků mi při blogování nejde. Za ty tři roky jich mám kolem pěti set. Není to málo, ale někteří lidé blogují tři měsíce a mají dva tisíce.Co bys poradila začínajícím blogerům, kteří se snaží zviditelnit?

Asi právě sledovat ostatní blogy. Komentovat je. Být zajímaví a být vidět na více stránkách, dělat si na nich reklamu. Nebo dávat zajímavé giveway.Co si myslíš o nezávislosti módních blogů na různých značkách a dělání jim reklamy?

Myslím si, že by tyto akce měl každý využí-vat jen tak, aby se za sebe pak nemusel stydět. Jít jen ke značkám, za kterýma si stojí. Třeba já spo-lupracuju s H&M právě proto, že v jejich prodej-nách nakupuji zcela běžně. Nedávno jsem do-

stala nabídku i od firmy Avon. Ale nabídky, které mi sympatické nepřišly a za kterými bych si ne-stála, jsem odmítala.Co pro tebe znamená styl?

Individualitu. Třeba já nosím šatičky, pun-čošky, můj styl je takový hodně holčičí. Hodně mi vadí, že poslední dobou často narážím na články kritické typu: lidé se oblékají hrozně. Jako by diktovaly, jaký styl je ten správný. Naopak si myslím, že každý má právo oblékat se, jak chce, i když to třeba není nejstylovější na světě.

Tím chceš naznačit, že sama nepodléháš módním trendům?

Tak jako podléhám… Ale snažím se s mírou. V poslední době je trend maskáčů a věcí s maská-čovým motivem, tak tomu jsem opravdu nepod-lehla a ani nepodlehnu.Jak často nakupuješ?

Hodně často, ale naštěstí už ne tolik jako dřív. Dřív jsem si opravdu každý den koupila něco na sebe. Teď tak jednou do týdne.Takže být blogerem je finančně náročné…

Neoblékám se hezky jen kvůli blogování, oblečení mám jednoduše ráda. Není to tak, že bych šla nakupovat, abych si to mohla vyfotit a publikovat u sebe na blogu. Lucie Sejáková

Neoblékám se hezky kvůli blogování, móda mě baví

S módními blogy se takřka roztrhl pytel, jen v českém blogovém rybníčku je jich několik stovek. Co takové blogování vůbec obnáší?

Nakupování už omezuji. Dřív jsem si snad každý den

pořídila něco na sebe.

BLOGERKA XPIXIEGIRLMíša svůj blog založila před třemi lety, tedy v době, kdy módních blogů ještě nebylo tolik Blogování vždy brala jako určité kreativní vyžití. Svůj blog, který sleduje okolo 500 fanoušků, píše z Pra-hy. V Olomouci ale vzniká většina jejích snímků. Jak sama říká, studenstká atmo-sféra Olomouce ji inspiruje, naráží tu na mnoho dobrých variací oblečení. Mladí lidé se o módu zajímají obecně víc, což jde podle Míši dobře vidět právě tady.

Lezecké centrum U Pajka najdete v ulici Karolíny Světlé nedaleko tramvajové zastávky Nádraží Město. Je trochu zastrčené, takže možná budete chvíli bloudit okolo. Zdolat tu můžete stěnu s jiš-těním, anebo si jen zkusit boulderování, což je le-zení po nízkých stěnách, na kterých jištění není potřeba. Případný pád totiž zbrzdí i žíněnka.

Až vás boulder vyčerpá, můžete nabrat síly v baru, kde je v nabídce i točené pivo. Pokud žádné lezecké vybavení nevlastníte, máte U Pajka mož-nost si cokoliv zapůjčit, případně i koupit další ne-zbytné doplňky, např. karabiny a magnesium. Cen-trum je otevřené každý den od 16 do 22 hodin.

,,Od pondělí do středy počítejte s tím, že tam bude dost lidí. Je to jediný boulder v Olomouci, takže tam chodí spousta studentů,“ říká Zuzka, pravi-delná lezkyně. ,,Navíc je to příjemné místo s přá-telskou atmosférou.“ Jednorázové vstupné na dvě

hodiny vás vyjde na 50 Kč, permanentku na de-set vstupů koupíte za 400 Kč. Nemusíte se ani ob-jednávat předem. Zájemci mají možnost zaplatit si také kurzy s instruktorem, přičemž za osobu je to 300 Kč na hodinu. Jana Procházková

Z UNIVERZITY

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 2 – 3n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i HELENAv krabici

Sestup pod akademickou půduStaré budovy obvykle mají nějaká velká tajemství, rovněž filozofická fa-kulta střeží ta svá. Přistupme k nim ale systematicky a rozkryjme je jedno po druhém. Nejprve rozluštíme záhadu starodávných podzemních prostor, které se nalézají přímo pod FF.

Filozofická fakulta se rozprostírá na jednom ze tří olomouckých vr-cholků, od pradávna se zde střetávaly nejvlivnější síly, jež hýbaly celou his-torií města. V devátém století se, po-dle výzkumu, který vedl doktor Bláha, právě tady nacházelo jedno z hlavních mocenských sídlišť Velkomoravské

říše. Ve století třináctém zde byl vybu-dován základní církevní okrsek s paláci církev-ních hodnostářů, mnoha kostely a klášterem.

Právě tato minulost učinila podzemní pro-story FF tak zajímavými. Z dob kláštera zde zů-stal zachován původní sklep. Jednu z jeho stěn tvoří originální gotická hradba z dvanáctého století. Sklepení sloužilo k uchovávání zásob. Mniši ho plnili ledem a používali jako středově-kou lednici. Za dob socialismu byl přestavěn na protiatomový kryt civilní obrany.

Pod nádvořím fakulty se rozkládá místnost, která sloužila jako uhelný sklad. Ještě dnes si můžete všimnou obdélníkových záplat v asfaltu. Jsou to pozůstatky po plnicích otvorech. Celá statika to-hoto prostoru byla narušena jeřábem při opravě střechy.Dalším zajímavým místem je bazén. Jeho nej-starší část pochází zřejmě již z dvanáctého sto-letí. Nejprve v něm řádové sestry ošetřovaly ne-mocné, pak sloužil jako plavecký bazének dívčí

školy. Těsně před revolucí se v něm pak uchovávaly chemikálie. To by si slečny asi už moc nezaplavaly.

V současné době slouží pod-zemní prostory zároveň jako sklad, archív a pracoviště techniků. Ně-které z nich jsou však v tak špat-ném stavu, že se nedají využívat a jen chátrají. Na příští léto je na-plánována rozsáhlá rekonstrukce podzemních prostor. Celá budova na Křížkovského 10 se bude muset na rok vystěhovat. Od přestavby si vedení slibuje efektivnější využití místností. Například bývalý uhelný sklad bude nejspíše přebudován na

obří nádrž s dešťovou vodu a z jezuitského sklepa se možná stane muzeum civilní obrany. Zároveň se všechna podzemí propojí v jeden komplex.

Stejně jako o podzemí ví jen zlomek stu-dentů, uvědomuje si jen málokdo, že se v rámci univerzity nalézají různé sociosféry, které o sobě navzájem nevědí. Míjí se na stejném prostoru, ale každý má svůj svět. Studenty by nenapadlo, že v podzemí pracují technici. A technici se nestřetá-vají s realitou studentů. Beáta Baranová

Po zavření baru Devítka je boulder U Pajka jediný v Olomouci. foto: Bronislava Kožďálová

Pod nádvořím fakulty býval uhelný sklad. foto: Kristýna Erbenová

Na příští léto je naplánována rozsáhlá

rekonstrukce pod-zemních prostor.

Sklepení jako středo- věká lednice? Mniši plnili prostory, sloužící ke skla-

dování zásob, ledem.

Vybijte přebytečnou energii na umělé stěně

ZAJDĚTE

Poznejte komplex podzemních prostor skrytých pod filozofickou fakultou

Jako děti jsme se proháněli mezi paneláky a stří-leli po sobě kuličkovkama. Zlaté to časy. Na vyso-koškoláky se ale takové chování přeci nesluší… Pokud vám přesto mladické hraní na vojáčky chybí, našli jsme pro vás ideální místo. Arénu La-ser game přímo v Olomouci, a to jen kousek za hradbami, pod náměstím Republiky.

Laser game je hra, ve které po sobě navzájem střílíte pistolemi s laserovými paprsky. Vy-hrává ten s nejlepší muškou a maskovacími schopnostmi. Než vás pustí do první linie, vo-líte si herní přezdívku, obléknete vestu se zbraní a v rychlosti si poslechnete pravidly hry. Podle vlastního uvážení můžete nepřítele likvidovat v týmech, nebo hrát všichni proti všem. Rov-něž důležité je držet při střílení pojistku zbraně a neshodit v zápalu boje překážky.

Červený tým jde rovně, zelený odbočuje vpravo. Nastává první seznámení se s bojištěm. Očima skenujete místnost, pátráte po tajemném bonusovém kuželu, díky němu můžete získat na-příklad štít neviditelnosti nebo špionské krytí.

Vaše osobní Moravské pole měří 360m2 a je poseté překážkami, které vás mohou ukrýt před smrtícím paprskem nepřítele. Mají růz-nou výšku, jsou v nich malá okénka, průlezy i napojení. Chvílemi si připadáte jako v bludišti. Aréna je jen spoře osvětlená. Nevidíte de facto

nic krom vest, zbraní, okrajů překážek a samo-zřejmě paprsků. Základní hrací doba je patnáct minut.

První odvážliví průzkumníci běží do ne-přátelského tábora. Míří se na prsa, záda, zbraň nebo ramena. Jediné osvětlené části těla. Můžete vybíhat, schovávat se nebo se vzájemně krýt. Po-čet zasažených protivníků se zobrazuje nahoře na vestě, stejně jako jméno posledního zlosyna, který vás sundal.

Když si nedáte pozor a střelí vás, vesta zoran-žoví a na pár vteřin jste vyřazeni z boje. To je sice pech, ale můžete se během chvilky pod rouš-kou neutrální oranžové přesunout a najít si další oběť. Zmáčknete pojistku, spoušť a mimo hru je pár sekund zase někdo jiný. Riskovat a střílet barva nebarva se nevyplácí. Za trefu do vlastních řad se vám totiž strhávají body.

Jsou i tací, kteří se celou hru skrývají, pohy-bují se maximálně mezi třemi překážkami a po-tichu číhají na oběť. Střílí na dálku, a protože mají na míření dost času, většinou neminou. Právě tato taktika vynesla naší fotografce Bro nejlepší statistiku ze všech.

Konec hry ohlásí zvukový signál. Člověk v ze-lené vestě, kterého jste ještě před momentem chtěli nechat odsoudit za válečné zločiny, je zase kama-rád. Ještě zapózovat na společné fotografii a už jen počkat na výsledky. V celkové statistice vy-čtete, kolikrát jste koho zabili a naopak. Samo-zřejmě taky to, jestli vyhráli zelení, nebo červení… Zelení. Bude odveta. Denisa Gumbírová

REPORTÁŽSLOUPEK

Laser tag se hraje patnáct minut, studenti platí 75 a dospělí 90 Kč. foto: Laser Arena Team

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 4 – 5n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i

Na subkultury tousprávnou optikou

Ve spoře osvětlené aréně není vidět nic jiného

než laserové paprsky.

Víte, vono se dnes pořád říká, že je všechno rela-tivní a tak, ale podle mě se to s tou nejednoznač-ností jako dost přehání, jo. Zrovna tudle, přijeli mladý, povídám: „Vopečem buřty, ne.“ A voni hned, že ne, tati, máme maso v marinádě, tod-lencto támdlencto a nemůžu říct, že by to maso jako bylo vyloženě špatný, ale buřty sou prostě buřty, tak to bylo a tak to bude, že jo.

A podobně je to i s těma lidma, když se na to zadívám vobjektivně. Sleduju to u nás v baráku. Mladej Kropek teď má na hlavě takový ty sple-tený cancy, teď už to má na tý palici třeba měsíc nebo dva a ono to tak jakoby plstnatí, nedá se to učesat, špinavě to vypadá a řekli byste si: Sou to jen vlasy. Jenže on vážně kouří tu trávu. Říkám mu: „Ne dokud bydlíš s mámou v mým baráku a teď padej, než si s ní pudu promluvit.“ A ještě se tvářil, jako bych ho bůhvíjak neotravoval!

A je toho čím dál tím víc, říkali to v rádiu. To je samej pervitin, samej heroin, ta marihuana… Neříkám, naši mladý chodili domů taky spraný jak telata, ale jiná věc je rum a tyhle svinstva, to je asi každýmu jasný.

Já už jako nevim, kam to spěje, jestli jako mám mít vedle televize, na krajkový dečce místo těch krásnejch porcelánovejch jelenů, co sem dostal vod Svazu tenkrát, jestli tam jako mám mít jehly a stříkačky?!

A takhle můžu menovat dál, teď mladá Vo-touzů vodnaproti chodí nalíčená jak mrtvola, dlouhej kabát, no já jí potkat někde v noci cestou z hospody, tak mě šlehne! A to je mladá, třeba sedmnáct jí je? A víme všichni, čím to je! Samý střílení, zabíjení, toto, tydlencty počítačový hry a pak chodí naše děcka jak Drákulové.

Já se nepamatuju, že by se za mých dob něco takovýho dělo. Jasně, děcka blbly, nechaly si růst vlasy, nosily zalátovaný rifle, ale to bylo tak jako na voko. No, co bych tak řekl pozitivního, na konec…

No, já myslím, že se to zlepší, jo. Podívejte na poslední volby, lidi dostávaj rozum, přestávají podporovat ty kmotry a boháče, který stejně žijou někde na Moalorce nebo kde, a staraj se o vlastní stát, rodiny, důchody a to důležitý. Ne ty kmotři, ty lidi, samozřejmě.

Tak třeba do těch děcek natlučou trochu ro-zumu, páč voni to ty mladý přece jen trochu po-třebujou.

Jan Studnička

Smrtonosná zbraň 5. LaserOtestovali jsme nejoblíbenější hru Barneyho Stinsona

Čtete časopis 21. století, brouzdáte zpravodajskými servery a při spo-jení ,nový objev vědců‘ se zájmem rozklikáváte celý článek? Ohromu-jete rádi okolí náhodnými vědec-kými poznatky? Potom vám nesmí uniknout olomoucké Science café. V úterý 30. října se bude v Café 87 od 18 hodin diskutovat o příno-sech a záporech přímé prezident-ské volby.

Přednášet bude Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie a ev-ropských studií Univerzity Palac-kého. Médii vyhledávaný politolog se k přímé volbě prezidenta vyjád-řil už ve chvíli, kdy se o jejím zave-dení pouze spekulovalo: „Můj ná-zor stejně jako názor všech kolegů, kteří tu dnes vystoupili, je ten, že pro parlamentní systém ČR není přímá volba prezidenta vhodná,“ řekl pro Českou televizi po konfe-renci politologů loni v květnu.

Tentokrát o tématu promluví s vědomím, že volby na začátku příštího roku opravdu proběhnou. Během Science café by měl odpovědět mimo jiné i na tyto otázky: Opravdu víme, jaké důsledky přímá volba prezidenta při-nese? Bude tím naše demokracie posílena, nebo náš politický systém vystavujeme riziku? Naplní přímá volba prezidenta očekávání občanů, nebo přinese další zklamání a deziluzi? A co vůbec do-kážeme o důsledcích přímé volby říci s jistotou a co jsou jen spekulace?

Science café má tradici v mnoha zemích světa. Jen v Česku se pořádá ve více než deseti městech. Jedná se v podstatě o sérii neformál-ních kavárenských setkání. Na jedné straně stojí vědec, prezentující problema-tiku svého zájmu, na druhé pu-blikum, u kterého se nepočítá s žádným kompetenčním zá-kladem. Místo v neosobní univerzitní aule se všichni setkávají právě nad šálkem dobré kávy.

Vůbec první přednáška olomouckého Sci-ence café proběhla na konci září. Slovo dostal

Zdeněk Hamřík z fakulty tělesné kultury. „Je to osobnost z Olomouce, na začátek jsme chtěli představit místního odborníka. Mnoho lidí nemá ponětí o tom, že jsou poznatky vědců z naší univerzity známé i mimo republiku,“ uvedla organizátorka Diana Gallasová. Více než šedesáti zájemcům, tlačících se v horním patře Café 87, prezentoval výsledky dlouhodo-bého výzkumu odborníků z FTK o zvyšující se obezitě Čechů a obecně nezdravém životním stylu.

Po Tomáši Lebedovi budou v zimním se-mestru následovat ještě dvě další přednášky. Mluvit bude popularizátor vědy v oblasti ast-

ronomie a astrofy-ziky Jiří Grygar a Ivan Štampach, který se bude zabývat otáz-

kou religiozity v České republice v závislosti na údajích uvedených ve formulářích o sčítání lidu.Přednáškám je vyhrazené každé poslední úterý v měsíci. Denisa Gumbírová

KULTURNÍ TIPYPŘEDNÁŠKA

FESTIVALDobrodruzi, vzhůru do MetropoluPoslední tři říjnové dny v Olomouci budou pro dobrodruhy snad těmi nejlepšími v měsíci. V olomouckém kině Metropol totiž ode dne-ška až do středy 31. října probíhá Mezinárodní festival outdoorových filmů. Jako diváci máte možnost poznat nové kultury, nová místa i pří-běhy z nejvzdálenějších, či dokonce zapome-nutých koutů světa. Festivalové filmy budou promítány ve dvou celcích, první od 17.30, násle-dující ve 20.00. Vstupné na každý blok je 50 Kč.

VÝSTAVAMuzeum umění slaví jubileum s Tizianem i WarholemKe kulatému jubileu Muzea umění je připravena rozsáhlá výstava s názvem Od Tiziana po War-hola. Přes pět set exponátů si můžete od 25. říj-na do 31. března prohlédnout jak v Muzeu umě-ní, tak v Arcidiecézním muzeu. Mezi výstavními kousky objevíte díla Tiziana, van Dycka, Toyen, Josefa Čapka a samozřejmě i Andyho Warhola.

BALETČerná nebo bílá labuť, Odetta nebo Odilie?Balet baletů, jak bývá Labutí jezero často ozna-čováno, uvede na svá prkna také Moravské di-vadlo. Premiéra klasické německé pohádky o princezně Odettě, nešťastném princi, který za-pomene na svou přísahu, a černé labuti Odilii, za doprovodu nesmrtelné hudby Petra Iljiče Čaj-kovského je plánována na druhého listopadu.

HUDBAHrůza míří do Olomouce.S kapelou Hrůzy a Nicelandem

Zpěvák a skladatel Michal Hrůza vy-stoupí v úterý spolu s kapelou a písnič-kářem Nicelandem v S-cube. Těšit se můžete na průřez

Michalovou tvorbou, ať už ze sólové kariéry či z jeho fungování v Ready Kirken.

Chcete vyhrát vstupenky na tento koncert? Napište nám, jak se jmenuje poslední album, které Michal Hrůza natočil s Ready Kirken. Od-povědi posílejte na helenavkrabici@gmail.com do 30. října do 14.00. Vylosujeme dva výherce, kteří od S-cube dostanou po dvou vstupenkách.

Science café, umožňující setkání vědců s veřejností, má svou tradici i ve světě.

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 4 – 5n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i HELENAv krabici

Vyhrajte vstupenky na koncert!

Říjnové Science café:diskutujte s odborníkem o přímé volbě prezidenta

Poprvé přednášel Zdeněk Hamřík z FTK. foto: Martin Višňa

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 6 – 7 n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i

TÉMA ČÍSLA

Kolují zvěsti, že na Horním náměstí sedává v kostýmu temného mága člověk s cedulí I NEED MORE FRIENDS. Kdokoliv dostatečně šílený na to, aby si k němu přisedl, se tím oka-mžikem kvalifikuje na jeho přítele.

Ať už je tahle povídačka pravdivá nebo ne, je jisté, že Olomouc není šedým městem s homo-genní masou lidí, jak by se mohlo na první po-hled zdát. O subkultury, kmeny a nejrůznější vy-hraněné skupiny lidí tu není nouze. A to nejen mezi studenty.

Tohoto temného mága bychom mohli zařadit do skupiny věnující se larpům a dřevárnám. Larp je forma hraní rolí v kostýmech, po-dobná improvizačnímu di-vadlu bez scénáře a publika, ve kterém má člověk pouze svoji postavu. Jeho smys-lem je hlavně zábava a zá-žitek účastníků. Dřevárna je na rozdíl od larpu postavená víc na simulaci historického boje s dřevěnou nebo měkčenou zbraní. Pro psychologický prožitek postavy na

dřevárnách není tolik prostoru. Rozdíly mezi lar-pem a dřevárnou se postupem času pomalu stí-rají a lidé věnující se jednomu nebo druhému sami sebe označují jako fantazáky.

FANTAZÁCIFantazáků je v Olomouci opravdu velké množ-ství, protože je tu společně s Prahou a Brnem nej-větší larpařská komunita v Česku. Třeba v Ostravě žádná komunita prakticky neexistuje. Olomouc-

kou Mekkou této subkultury je hospůdka Citadela, ve které se dá na nějakého fantazáka vždycky narazit.

Je to takové centrum, kde se dají tito lidé najít i mimo jednotlivé akce. A když se se-jde větší partička lidí, zahraje se i Dračí doupě. Věk fanta-záků se pohybuje mezi pat-nácti a třiceti lety, i když se objevují i výkyvy, zejména na-

horu. Ale v praxi nehraje roli, jak je kdo starý, nebo z jaké sociální vrstvy pochází. „Je opravdu jedno, jestli je někomu patnáct nebo sedmadvacet. Lidi

si sednou, pokecají a rozumí si. Já třeba o polovině svých larpařských přátel nevím, co dělají v civilu,“ řekla nám fantazačka Grace, která sama sebe zařa-zuje spíš mezi larpaře. „Díky larpům jsem se na-učila tolik věcí, na které bych normálně ani ne-pomyslela. Naučila jsem se věci od léčitelství pomocí bylin přes uzly až po stavbu samopalu P90,“ prozradila Grace.

Zajímavé je, jak si jsou fantazáci podobní v ná-zorech a zálibách. Teď je otázkou, co je příčina a co důsledek. Jestli larpy lákají lidi se stejnými ná-zory, nebo jestli se názory tvoří až na larpech. Po-dle Grace se nejspíš jedná o první variantu. Je to-tiž až neuvěřitelné, že člověk najednou není úplně divný. To, co se v běžné společnosti považuje za divné, se náhle stává normou.

A jak se hraní promítá do běžného života? K larpařům patří dlouhé vlasy, hlavně u mužů. Hojné jsou šperky s keltskými motivy, přívěsky ve tvaru draků apod. Celá věc má ale i svoji stin-nou stránku. Fantazáci se bohužel nesetkávají s přílišným pochopením pro své aktivity u ko-lemjdoucích, kteří si většinou neodpustí komen-tář. Často se hráčům přímo vysmívají a mají ten-denci být vulgární a někdy také oplzlí (z nějakého

Co se dočtete?>> Jaký je vůbec rozdíl mezi larpem a dřevárnou>> Proč nosí žongléři barevná upnutá tílka

>> Z čeho a kdy se zrodila gothická subkultura>> Ale hlavně zjistíte, co znamená swag!

JSME SUBKULTURYNEZAPADNEM V DAVU

P O N D Ě L Í 2 9 . Ř Í J N A | Č Í S L O 1 . | S T R A N A 6 – 7 n a j d e t e n á s n a w w w . h e l e n a v k r a b i c i . c z n e b o w w w . f a c e b o o k . c o m / H e l e n a v k r a b i c i HELENAv krabiciTÉMA ČÍSLA

záhadného důvodu, i když možná za to můžou ty korzety). „Občas se ale najde i někdo, koho to zajímá. Vcelku ale bývají reakce negativní. I když

chápu, že někoho může vyvést z míry skupinka upírů, která jde městem s umělými zuby z umě-lých nehtů, přilepenými Blendadentem,“ dodala Grace se smíchem.

ŽONGLÉŘILarpaři a dřevárníci nejsou jedinou subkulturou, na kterou můžete ve spleti olomouckých uliček, náměstí a parků narazit. V Bezručových sadech, stejně jako v Čechových a Smetanových, můžete převážně v letních měsících vidět skupinky lidí, kteří točí a žonglují vším možným. Žongléři jsou svébytným městským kmenem, který k Olo-mouci zkrátka patří.

Žongléra můžete poznat i tehdy, když zrovna nevyhazuje tři, pět nebo sedm míčků do vzdu-chu. Viděli jste už někdy v tramvaji člověka, kte-rému z batohu trčely podivně barevné tyčky s třásněmi? Nebo vás zaujal někdo, komu z kapes čouhaly barevné stuhy? Pokud měli navíc dlouhé vlasy nebo dredy a v případě mužů taky bradku, můžete si být téměř stoprocentně jistí, že jste na-razili na žongléra.

Poznáte to i podle oblečení. Většina žong-lérů se obléká podobně jako vyznavači reggae. Své nám k tomu řekl Patrik: „Jak to sleduji, mám pocit, že momentálním hybatelem udávajícím směr je Nick Woolsey, což je v podstatě nejzná-mější žonglér s ohnivými řetězy. Po jeho vzoru většina fanaticky nosí různobarevná upnutá tílka a barevné kalhoty rozšiřující se vespod do zvonu.“ Patrik sám se obléká jinak, protože nemá rád nošení něčeho, co někdo určil jako módní. „Je zajímavé, jak se i do takové oblasti, jako je žonglování, pomalu ale jistě vkrádají mainstrea-mové manýry,“ dodává.

Patrné je to také na dalších věcech. Patrik zná spoustu žonglérů vegetariánů, veganů, pacifistů

a hipíků. Nezdá se, že takto zaměření lidé by byli přitahováni právě žonglováním. Spíš se jedná o odraz vnějších vlivů. Ve světě je žonglování bráno jako něco velice „free“. Na jihu Evropy i Ameriky se často žongluje na ulicích. Je na-prosto běžné, že si tito pouliční umělci nechávají

házet peníze do klobouků a tráví většinu času na ulici a jsou bez práce. „V Česku se někteří po vzoru kolegů z jiných zemí také cítí stejně volní. Nemají na práci nic lepšího, než nejíst maso, hlá-sat zákaz trápení zvířat, vyzývat k věčnému míru a mezi tím si s něčím pohazovat či točit. Tohle ří-kám s nadsázkou, ale mám přitom na mysli kon-krétní lidi,“ podotkl Patrik.

Většina žonglérů tvoří komunity či skupiny. Jen málo z nich se věnuje sólové dráze a straní se ostatních. Vznikají taky dobré a úspěšné festivaly, které spojují alespoň na pár dní žongléry a sku-piny z celé republiky. „Co se týče olomouckých skupin, já osobně vím o jedné. Jednotlivců bych potom napočítal minimálně dvacet,“ popsal Pa-trik situaci v Olomouci. Poměr mužů a žen je vy-rovnaný, věk opět nehraje roli. Jsou k vidění i os-mileté děti předvádějící neuvěřitelné kousky.

HIP HOPEŘITmelem mnoha subkultur bývá jednoznačně hudba. V posledních letech je na vzestupu Hip Hop. Ten tvoří čtyři základní elementy – DJing, MCing (rap), Bboying (Breakdance) a Graffity. Začíná se uvažovat i o pátém elementu, beatboxingu.

Lidé tohoto městského kmene se tak dělí na několik odnoží. Freestyle raper Pivoth nám k věci řekl následující: „Já sám lidi dělím do čtyř skupin. Pozéři jsou ti, kteří nosí hip hopové oblečení, po-slouchají hip hopové šlágry z telefonu tak nahlas, že je jde slyšet přes celé Horní náměstí. Sem tam se možná aktivně věnují rapu, ale kvalita jejich projevu se rovná špatně spláchnutému záchodu. Hopeři se téhle subkultuře věnují. Vyznají se v ní, jsou jí oddaní. Nosí vytahané věci, protože se jim líbí a jsou jim příjemné, ne proto, že je to zrovna v módě. Pokud se věnují rapu i aktivně, tak mají soudnost a na veřejnosti svoji tvorbu pouští jen v momentě, kdy je opravdu kvalitní. MC je po-tom člověk, co nosí oblečení, které ho baví. Ne-musí být tomu hip hopovému vůbec podobné. Vyzná se ve scéně i problematice. Rapuje, má soudnost a potenciál se rozvíjet.

No a nakonec jsou tu přívrženci swagu. To je nešvar posledního roku, děcka se zkrátka na-učila novému slovíčku. Swag je dokonalý marke-tingový tah. Společnost určila některé produkty, které jsou prostě IN a každý by je měl mít. Od výrobků Apple přes boty Supra až po sluchátka Beats by Dr. Dre. Tomu se pak říká Swag a ka-ždý chce být takový. Swaggeři jsou tedy ti, kteří se drží této uměle vzniklé módy a myslí si, že jim ka-ždá holka vleze do postele.“

Výraz SWAG se poprvé objevil už v 80. letech minulého století. Jednalo se o osobitý styl, který byl výjimečný a nedal se napodobit. Dnes je to

trochu podvod. Společnosti platí obrovské sumy lidem, kteří jsou pro mladé idoly, aby jejich vý-robky nosili.

Věk hoperů se pohybuje v rozmezí od čtrnácti do třiceti let. Ti nejstarší jsou samozřejmě ti za-rytí, pamatují začátky hip hopu v Česku a mají ho doteď rádi. „Takoví lidé mají můj obrovský re-spekt, protože se věnují něčemu, čemu v podstatě

věří a rozumí. Ti mladší jsou ve velké míře jen ovce, které poslouchají a nosí něco, co je trendy.“ přidal Pivoth.

V Olomouci žádná větší ucelená komunita není, i když jsou tu menší skupiny, které se schází. Nejspíš na tom nese vinu i absence ryze hip ho-pového podniku. Umělců samotných je tu při-tom docela dost. Ke kvalitním, kteří mají jméno, určitě patří JeS Brothers, kteří už spolu sice ne-koncertují, ale v podstatě fungují. Zajímavé texty k zamyšlení má potom Charakter, který má podle mnohých potenciál to dotáhnout daleko.

GOTHSHudba ale může být i temnější, stejně jako její vy-znavači. Goths se dají najít i v Olomouci, ovšem je chyba předpokládat, že se jedná pouze o doménu mladých. „Známá má 40 let, přítele gothika a deví-tiletého syna. Ve dvaadvaceti se stala gothika sou-částí jejího života a je jí dodnes,“ říká gothička.

Gothická subkultura vznikla v 80. letech v Londýně a zrodila se z post-punku. Samotný

název rozhodně nemá nic společného s gotic-kým slohem, i když si to někteří lidé myslí. Ale na druhou stranu se ani nedá určit, s čím jiným něco společného má, často se tak o původu označení vedou spory.

Gothika na ulici poznáte na první pohled. Sou-částí jeho oděvu je často krajka, latex a kůže, pou-žívá výraznější líčení, kterému se dokonce nebrání ani muži. Internetem potom koluje asi pětadvacet schémat stylů gothického oblečení. Někteří prefe-rují Cyber, jiní si libují v Old schoolu a pár slečen má v oblibě Gothic lolitu.

Gothici se liší od většinové populace i pova-hově. „Říká se, že goths jsou tolerantní, protože jsou sami jiní. Ale upřímně, to, že něco vyznáváte, neznamená, že se z vás najednou stane polobůh ne-řešící problémy a zahazující předsudky,“ dodává. text: Martin Bečan, foto: Radoslav Mikeš

Fantazáci se obvykle setkávají s nepochopením

ze strany svého okolí.

„Je zajímavé, že se i do žonglování pomalu ale jistě vkrádají main-

streamové manýry“

V Olomouci bohužel nenajdete žádný ryze

hip hopový podnik.

Označení Goths nemá nic společného s gotickým slohem.

ZPRAVODAJ HELENA V KRABICI VYDÁVÁ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ HELENA V KRABICI, O.S., KŘIŽKOVSKÉHO 14, OLOMOUC, 771 47, IČO: 22744509

Šéfredaktorka: Michaela Hankeová; vedoucí vydání: Martina Šviráková, PR a inzerce: Michaela Židková; redakce: Beáta Baranová, Martin Be-

čan, Denisa Gumbírová, Pavla Lioliasová, Jana Procházková, Lucie Sejáková, Jan Studnička; korektura: Klára Šindelářová, Veronika Vajglo-

vá; fotografie: Denisa Gumbírová, Jan Studnička; sazba a grafika: Martina Šviráková

Místo vydávání Olomouc, číslo 1., Ev. č. E 15507, čtrnáctideník, tiskne tiskárna Budík, náklad 1 000 výtisků

Helena v krabici vychází za finanční podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kontakt: www.helenavkrabici.cz

AŽ SE Z HLAVY KOUŘÍ

Antoine Marquet

www.amarquet.info

mobil: 774 995 960e-mail: amarquet@seznam.cz

Rodilý mluv í nabízí lekce francouzštiny pro dosp lé i pro d ti. Dev t let praxe ve

vzd lávání, z toho p t let na Slovanském gymnáziu Olomouc. Atraktivní metody

pro všechny úrovn . Možnost výuky léka ské, obchodní i právní francouzštiny.

P íprava na zkoušky DELF a DALF. Korektury francouzských text . Sleva: 10 % pro skupinu 2 student a 15 % pro skupinu 3 student . Akce: ukázková hodina zdarma.

ŘEŠENÍ NAJDETE NA WEBU www.HELENAvKRABICI.cz

INZERCEZEWLING

námět a kresba Martina Šviráková

, překlady.