GEOinformace 1/2006

60
1/2006 89 Kč | zima - jaro 2006 zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá ...srozumitelně o geoinformatice v praxi 5 . ročník www.geoinformace.cz [email protected] Používají hasiči navigaci? Sukup, Čapek, Hanzl Seriál Od klu ke GISům České počátky GIS recenze: knihy & software reportáže: Geocup, GeoForum Republika ze vzduchu Geodis Brno REPORTáž Trojrozhovor A co o vás ví 112? Geocaching zábava s GPS objevte její kouzlo G e o i n f o r m a t i k a a v e ř e j n á s p r á v a tematická příloha Právě vychází nové Kompendium geoinformatiky Objednávejte zdarma v redakci

description

A co o vás ví 112? 5 . objevte její kouzlo m a t i k a a v e ř e j n á s prá v a geoinformatiky Geodis Brno reportáž recenze: knihy & software reportáže: Geocup, GeoForum Republika ze vzduchu zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá tem ati ck á př ílo ha G e oin f o r Právě vychází nové ...srozumitelně o geoinformatice v praxi Objednávejte zdarma v redakci www.geoinformace.cz [email protected] 89 Kč | zima - jaro 2006 ník roč

Transcript of GEOinformace 1/2006

Page 1: GEOinformace 1/2006

1/200689 Kč | zima - jaro 2006

zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá

...srozumitelně o geoinformatice v praxi

5. ročn

ík

[email protected]

Používajíhasičinavigaci?

Sukup, Čapek,Hanzl

Seriál Od klu ke GISůmČeské počátky GIS

recenze: knihy & softwarereportáže: Geocup, GeoForum

Republika ze vzduchu

Geodis Brno

reportáž

Trojrozhovor

A co o vás ví 112?

Geocaching zábava s GPSobjevte její kouzlo

Geoi

nfor

matika a veřejná správa

tematickápříloha

Právě vychází nové

KompendiumgeoinformatikyObjednávejte zdarma v redakci

Page 2: GEOinformace 1/2006

H l a vn í té m a ta� e - g o ve r n m e n t n a l o k á l n í, r e g i o n á l n í, n á r o d n í a e vr o p s k é ú r o vn i� n o vÿ S p r á vn í ‡á d a e l e k tr o n i za c e ve ‡e j n é s p r á vy� Vi s e g r á d s k á k o n fe r e n c e V4 D I S� vyu æi tí I C T v G e n d e r S tu d i e s� p o r tá l y ve ‡e j n é s p r á vy� b e zp e ç n o s t i n fo r m a ç n íc h s ys té m û� G I S p r o ve ‡e j n o u s p r á vu� b e s t p r a c ti c e s m ê s t a o b c í p ‡i za vá d ê n í n o vÿc h e - s e r vi c e s� e To u r i s m� k o m u n i k a ç n í i n fr a s tr u k tu r a I S ve ‡e j n é s p r á vy� p r o b l e m a ti k a fi n a n c o vá n í I T p r o j e k tû� s d íl e n í d a t ve ve ‡e j n é s p r á vê , r e g i s tr y

I nfo r m ac e :www. i sss . cz , 2 84 0 01 2 84

P ‡i h l á¿ ky :www. i sss . cz/re g i st rac e

3 . a æ 4. d u b n a 2 0 0 6k o n gr e s o vé c e n tr u m Al d i s , H r a d e c Kr á l o vé

D o p r o vo d n á vÿs ta va : r e al i z o va n é p r oj e kt y z o bl asti I T z Ç R a E vr o p y,

h ar d war e a s oft war e p r o ve ‡ej n o u s p r ávu, I nt er n et, I nt r a n et, t el e k o mu ni kac e

P o ç e t f i r e m n í c h p r e z e n t a c í k o n f e r e n c e I S S S /L O R I S /V 4 D I S 2 0 0 5P o ç e t ú ç a s t n í k û k o n f e r e n c e I S S S /L O R I S /V 4 D I S 2 0 0 5

M û æ e t e n a j e d n o m m í s t ê p ‡ e d s t a v i t s v o j e ‡ e ¿ e n í s t o v k á m z á s t u p c û v e ‡ e j n é s p r á v y v ç e t n ê p r a c o v n í k ûm i n i s t e r s t e v , h e j t m a n û , s t a r o s t û , I T m a n a æ e r û ç i p r a c o v n í k û k r a j s k ÿ c h , m ê s t s k ÿ c h i o b e c n í c h ú ‡ a d û !

Vyh l á ¿ e n í vÿs l e d k û s o u tê æ í: Zl at ÿ e r b, Çe s kÿ z avi n áç, Ge o a pl i kac e r o k u, Bi bl i o we b, E u r o Cr e st

9 . r o ç n ík m e z i n á r o d n í k o n fe r e n c e vê n o va n é ú l o z e i n fo r m a ç n íc h te c h -n o l o gi í ve ve ‡e jn é s p r á vê . N e jvê t¿ í a k c e s vé h o d r u h u ve s t‡e d n í a vÿ-c h o d n í E vr o p ê s ú ç a s tí víc e ja k 2 0 0 0 z á s tu p c û z 2 5 z e m í. M e z i ú ç a s tn ík yjs o u p ‡e d s ta vi te l é vl á d y, p a r l a m e n tu , ú s t‡e d n íc h o r gá n û , h e jtm a n i , p r i -m á to ‡i a s ta r o s to vé m ê s t a o b c í a ‡a d a d a l ¿ íc h vÿz n a m n ÿc h o s o b n o s tí.

Page 3: GEOinformace 1/2006

��������������

������������ ������������������������ �� �� ����������������

�� ��� ������ �������� ������ ������ � ��������������� ���� ��! � � ����"���#�����$ �� ����� � � % &' �������(��� ) ��� ��*�����+�, ��-�� +��,*��� �)������ � �,�����!.��� ",���. *������.� � ���� ���)' /����� �� ������� �� ��*��� � � ��*� +,��+���)0

����,��� �"�1� .� � ������ � �+�."�����

�� .,��� �"�"

2��� � ����3�#�����0��� 0�0������������� !"��#$%%%&���$��'()*�% �"* $%$ ��%���+()*�% �"* $%$ ��#�,���'(����,��-�������������

&./��0�/'�����

1������2'�����

&�������/'����

3������24&

5�������24&

46�'�����������'�/ ����

4���� �,� �(�����5����"��.� �������� �(� 6����788��0� 9("��.� ����)0 +:777

8����/ �'��� 9��� �' :;� ��.�9����� � �������<��=�� � �;�/��,'��� �./�� � ��� ��:02�.�>��/� ������ � 80�:;� �� �'/6

? � / � � 9 � ����� �9 � ��� .����!."��� � � ���."������� � � ;

4���� �,� /�.$.$�" ����5���� 6����788����� ���0 �+�0 +:77����������������2 ��� �'�/�����2 ��0�'�0� ��,'���#��/��������'�������� �%%*�@���������,������'��>/�' :;���.�9�2������

roku 2004

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

0

5

25

75

95

100

Page 4: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006� www.geoinformace.cz

obsah 1/2006

FOTO

: RAD

EK P

ETR,

JOSE

F HN

OJIL,

PÚD

IS, J

AN B

ARTO

VSKÝ

, PAY

PHON

ES.C

OM

téma35 návštěva u pražského hasičského sboru

Co hasičům pomáhá při orientaci ve městě38 od klu ke GIsům – 3. část

Vznik geoinformačních technologií u nás42 Atlas krajiny České republiky 

1. polovina příprav hotova46 Geocaching

Moderní outdoorová GPS zábava

rozhovory22 Čtyři tisíce podepsaných dokumentů za

24 hodin, i to obnáší podnikáníTrojrozhovor s vedením Geodisu Brno

42 Jak webová architektura zachraňuje životy Dvě otázky pro Bena Eazzettu Intergraph

konference & semináře55 den GIs 2005 Fotoreportáž 55 student GIs projekt III.

Studenti vysokých škol soutěžili56 GeoForum cs 2005

Uživatelská konference Intergraphu57 GeoCUp 

Nová soutěž geografických dovedností57 řízené slovníky

Seminář České asociace pro geoinformace

tematická přílohaGeoinformatika a veřejná správa28 Geoinformatika a veřejná správa v 21. století30 trendy roku 2006

Co bude hrát hlavní roli ve veřejné správě31 Geoinformace z veřejné správy

3+1 projekt, kde můžete čerpat informace32 Moderní veřejná správa používá telefon

Call centrum městské správy v New Yorku33 Best practices geoinformačních projektů 

Sedm let soutěže Geoaplikace roku

stálé rubriky07 radar 

14 stran zpráv z domova i ze zahraničí19 republika ze vzduchu

Trasa 2. etapy Geodesia Rallye45 nemoforum 

Prosincové volby48 open & free

Vznik Open Source Geospatial Foundation50 recenze Atlas Maior z roku 1665 podrobně; 

Začínáme vyvíjet vlastní aplikace v MapServeru; Knižní karto-novinky; Tisícovky; Verze 2006 – nový Autodesk Map 3D a Civil 3D

58 kalendář akcí na celý rok 2006 Přehled konferencí a seminářů

35

38

22

46

32

Page 5: GEOinformace 1/2006

KOMPLETNÍ INFORMACE BĚHEM 25 SEKUND*

Získejte kompletní informace dvojnásobnou rychlostí tisku1 na nové generaci tiskáren HP Designjet 4000.Nová technologie HP Double Swath dramaticky snižuje dobupotřebnou pro tisk velky’ch objemů vy’kresů, a to až na polovinu.To znamená až sto vy’kresů formátu A1 za pouhou jednuhodinu**. Společně s vysokou rychlostí tisku přináší HP Designjet 4000 tradiční spolehlivost velkoformátovy’chtiskáren HP. Díky sladění nejnovější tiskové technologie, inkoustua tiskovy’ch médií tak můžete získat nejrychlejší a nejefektivnějšízařízení pro sdílení i těch nejsložitějších úloh ve svém ty’mu. Rozjed’te se proto plnou rychlostí na www.hp.cz/designjet.

INKOUSTY A MÉDIA HP

Konzistentní a vynikající výsledky s originálními produkty HP

• Nová sada inkoustů HP č. 90 snadnovyhoví vašim potřebám a minimalizujeprovozní náklady

• Tisková média HP v metrickýchrozměrech eliminují nutnost ořezávání

• Maximální délka média v roli až 91 m,šířka 42"/1067 mm

HP DESIGNJET 4000/PS

• 100 stran formátu A1 za hodinu**díky technologii HP Double Swath

• Maximální rozlišení 2400 x 2400 dpi

• Zabudovaný procesor pro zpracovánídat a webový server

• Interní paměť 256 MB (rozšiřitelná na 512 MB), interní pevný disk 40 GB HDD

• Evidence nákladů na tisk pomocífunkce Job Accounting

• Přímý tisk formátů HP-GL/2, HP RTL,TIFF, JPEG, CALS G4, verze PS navícAdobe® PostScript® 3™, PDF 1.5

Includes Acrobat Professional Software

VOLEJTE 541 219 001

NAVŠTIVTE www.vars.cz

KONTAKTUJTE Vars Brno s. r. o.

* maximální rychlost tisku A1 ** Tisk více kopií. */** Ti‰tûno pfii nastavení Fast mode na papír HP Bright White Inkjet (Bond). 1 Ve srovnání s tiskárnami HP Designjet 600/700/800/1000. Adobe® PostScript® 3™ jsou registrované ochranné znaãkyAdobe Systems Incorporated © 2006 Hewlett-Packard Development Company, L. P. V‰echna práva vyhrazena.

HPlfpDJ4000A4GIS_VARS 16.1.2006 12:02 Str. 1

Page 6: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006� www.geoinformace.cz

Vážení a milí čtenáři,v letošním roce máme důvod k oslavám.

Časopis GEOinformace totiž vstoupil do pátého roku své existence.

Vzhledem k tomu, že s jubileem se větši-nou bilancuje a zároveň je šance se zlepšit, přinášíme v tomto čísle první z tematic-kých příloh, které budou pravidelnou sou-částí i čísel budoucích. Zeptali jsme se také firem, co se jim v loňském roce povedlo, co je překvapilo a co pro vás chystají na rok letošní.

V redakci nás překvapil zájem čtenářů o časopis a proto jsme se do nového roku rozhodli zvýšit jeho náklad.

Rok 2005 byl jubilejním pro mnoho firem. Například nás zajímalo, jak firma Geodis Brno oslavila patnáctiny. Troj-rozhovor s řediteli firmy najdete na straně 22. Na sklonku roku jsme se vypravili na návštěvu k pražským hasičům, abychom se podívali, jaké geoinformační technologie

používají. Reportáž začíná na stránce 35. Na straně 38 najdete pokračování vašeho oblíbeného seriálu o historii GIS. Ve třetí části se tentokrát vracíme k základům geo-informatiky u nás. Můžete si také přečíst článek o geocachingu. Třeba vás vyláká ven do přírody – pokud tuto outdoorovou zába-vu s GPS ještě neznáte, přečtěte si o ní na straně 46.

Dále jsme pro vás připravili recenze knih a software, reportáže z akcí, například fotoreportáž ze Dne GIS.

A na závěr bych rád upozornil na nový časopis – budeme vydávat GEOacademii, časopis nejen z akademické sféry. GEOin-formace tak získají mladší sestru. První čís-lo GEOacademia vyjde počátkem června. Objednat si ji můžete již dnes.

Přeji vám pěkné jaro a spoustu času na čtení.

Josef Hnojil, šéfredaktor

Geoinformace...srozumitelněo geoinformatice v praxi

čtvrtletník o geoinformatice v praxi5. ročník, číslo 1/2006

web: www.GEOinformace.cze-mail: [email protected]

RedakceŠéfredaktor: Josef Hnojil ([email protected], mobil: 775 239 478, skype: jhnojil)Redakční spolupráce: Radek Petr a externí autoři

Vydavatel a adresa redakceKLAUDIAN PRAHA, s.r.o.Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5tel./fax: 251 565 572, 603 787 118

InzerceRadek Petr (603 787 118, [email protected], skype: radekpetr)Josef Hnojil (775 239 478, [email protected])

PředplatnéČasopis si můžete předplatitna adrese vydavatele (objednávkový kupon 

naleznete na www.geoinformace.czemailem na [email protected]řes web www.geoinformace.czCena čísla v roce 2006 – 89 KčCeloroční předplatné 2006 – 356 KčCeloroční studentské předplatné 2006 – 178 Kč

TiskRegistrace ISSN 1214-2204Toto číslo časopisu vyšlo v nákladu 4 500 ks.Časopis vychází čtyřikrát ročně.

Názory autorů nemusí nutně odrážet stanovisko redakce ani vydavatele.

(c) Klaudian Praha, spol. s r.o.

Firma Web E-mail Strana

ArCdAtA prAHA www.arcdata.cz [email protected] 4. stránka obálky

GeodIs Brno www.geodis.cz [email protected] 21

GeoMetrA opAvA www.geometra-opava.com [email protected] 9

Gepro www.gepro.cz [email protected] 17

Hewlett-packard www.hp.cz/designjet [email protected] 5

Intergraph Čr www.intergraph.cz [email protected] 3

terInvest www.igeos.cz [email protected] 11

t-MApy www.tmapy.cz [email protected] 13-14

triada www.triada.cz [email protected] 2. strana obálky

Inzerenti v tomto čísle

vycházíme již pátým rokem!

DěkujemeVe 3. díle seriálu o historii GIS jsme se tentokrát vrátili zpět domů.

Mnohé historické materiály by se nepodařilo otisknout bez ochoty těch, kteří ve svých archivech schraňují his-torické materiály. Děkujeme za vstřícný přístup a poskytnutí materiálů: vedení PÚDISu za zapůjčení výroční publi-kace z roku 1985, Petru Seidlovi, ředi-teli ARCDATA PRAHA za unikátní archivní tisky z ISÚ, Milanu Svítkovi za články o ISÚ, Ladislavu Bečvaříkovi, řediteli HSI za zapůjčení dokumen-tů o městském informačním systému, a Milanu Martinkovi za cenné informace o Terplanu a ISÚ.     (jh)

editorial

Počátkem června vyjde první číslo nového časopisu GEOacademia.

Budeme v něm publikovat odborné člán-ky z akademického sektoru, tuzemského i zahraničního. Je to příležitost pro všech-ny, kteří hledají prostor pro publikování svých vědeckých referátů. Rádi bychom časopisem vytvořili synergii mezi akademickým a firemním sektorem, firmy v něm budou moci informovat o svých novinkách, nabízet pracovní místa, informovat o společných projektech s akademickou sférou (projekty EU, granty, výzkumné záměry, apod.).

Časopis si můžete objednat v redakci. První dvě letošní čísla zašleme všem zájemcům zdarma. Máte-li zájem publikovat v nové GEOacademii, ozvěte se. Vaše dosud nepubliko-vané odborné články, informace z výzkumu, nabídky spolupráce, zprávy ze zahraničních cest a další texty přivítáme po dohodě na adrese redakce.    (red)

academia

Zbrusu nový časopis

ILU: P

ÚDIS

Page 7: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006 �www.geoinformace.cz

Dvojitá hlavaaneb dva monitory za cenu jednoho

aktuality z domova i ze světa

Radar...vždy poskytujeskvělý servis

Matrox je kanadská firma známá svým inovátorstvím na poli počíta-čové grafiky. Pokaždé dokáže přijít s neotřelým nápadem.

V současné době všechny notebooky umí zobrazovat obraz na externím moni-toru a rozšířit tak pracovní plochu o další pixely.

Rozbočovač nazvaný DualHead2Go jde ovšem ještě dál. S jeho pomocí dosta-nete obraz na celkem tři monitory, protože zařízení dokáže oklamat grafickou kartu v notebooku. Ta sice umí poslat obraz na externí monitor, ale dokáže to pouze na

jeden. Proto se DualHead2Go tváří vůči notebooku jako jeden extrémně veliký monitor. Zařízení pak po cestě obrazový signál rozdělí na dva monitory, které jsou do soustavy zapojeny.

Ptáte se, v čem spočívá výhoda toho-to řešení? Tak si zkuste spočítat náklady na pořízení dvou monitorů, které mají úhlopříčku 17 nebo 19 palců, přidat cenu DualHead2Go a celé to porovnat s poři-zovací cenou jednoho velkého monitoru s úhlopříčkou 23 až 30 palců (podle potře-by). Pro geoinformační systémy a pro CAD či grafiku, kde jsou dvoumonitorové systé-

my téměř standardem, by se DualHead-2Go mohl „uchytit“ velmi rychle.

Zajímalo nás, zda se tento malý a užiteč-ný kus hardwaru dá pořídit i v ČR. Ačko-liv jsme oslovili rovnou tři distributory Matroxu pro Českou republiku, ukázalo se, že zařízení zatím ve svých nabídkách nemají.

Pokud si tedy DualHead2Go budete chtít koupit, musíte se vypravit třeba do Velké Británie, kde se zařízení prodává za přibližně 120 liber. Nebo si jej můžete kou-pit přes internet.

Josef HnojilFOTO

: ARC

HIV

MATR

OX, A

RCHI

V FO

X

Page 8: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006� www.geoinformace.cz

krátce

radar

Rozšířená podpora pro SPPCORINEX GROUP uzavrela so Sloven-ským plynárenským priemyslom zmlu-vu na poskytovanie

služieb maintenance pre produkty GE Smallworld pre nasledovných 5 rokov.

Digis má ISOOstravská firma Digis získala v říjnu 2005 certifikát ISO 9001:2001 pro sys-tém managementu jakosti.

Nová funkčnost pro DWFAutodesk a Microsoft oznámily dostup-nost nové funkčnosti pro formát DWF (Design Web Format), která umožňuje integrovat návrhové informace z aplika-cí Autodesku s MS Office a aplikacemi Great Plains a Axapta, podnikovými řešeními Microsoftu. Firmy se dohodly na sjednocení svých technologií, což na straně Microsoftu znamená rozšířenou podporu DWF a na straně Autodes-ku podporu jazyka Microsoft XAML (Extensible Application Markup Lan-guage). Cílem spolupráce je umožnit snazší tvorbu, správu a sdílení dat ve všech stádiích životních cyklů projektů a produktů.

Inovativní pracovní prostředíAutodesk byl ame-rickým časopisem FORTUNE zařa-zen na 81. příčku žebříčku stovky nejlepších zaměst-navatelů. Ve fir-mě se podařilo vytvořit inovativní

prostředí, kde se daří novým nápadům a kde firemní hodnoty nejsou prázdný-mi pojmy. Firemní kulturu reprezentuje respekt, týmová práce, flexibilita a ocho-ta riskovat.

SVG v ArcGIS 9.2Firma ESRI oznámila, že jednou z jejích priorit pro ArcGIS 9.2 je podpora for-mátu SVG (Scalable Vector Graphics). SVG je vektorový formát, vytvořený WWW konsorciem.

(zdroj: tiskové zprávy firem)

Počátkem ledna nabídla firma ESRI na svých webových stránkách ke stažení v pořadí první servisní soubor pro aktu-ální verzi prostorového datového skladu ArcSDE 9.1. Součástí prvního servisní-ho souboru je oprava chyb a vylepšení týkající se jak samotného dotazování, zobrazování, prostorových analýz a edi-tace geografických dat, tak komunikace s výše uvedenými relačními databázemi.

Významnou součástí Service Pack 1 je nově zavedená podpora aktuální verze relační databáze Microsoft SQL Server 2005. Nový servisní soubor uvítají uživa-telé používající tzv. verzování. Verzování umožňuje vytvářet několik nezávislých reprezen-tací (verzí) relační databáze. Úpravy provedené v jednotlivých verzích lze následně porov-návat a dále zpracovávat. Funkci verzování využívají zejména uživatelé GIS technologií v oblasti správy inženýrských sítí.     (mr)

Společnost Xanadu oslavila v těchto dnech 15 let své existence. Firma se k původnímu názvu vrátila poté, co management společnosti v prosinci 2005 odkoupil celý podíl společnosti AAC Solutions od holdingu AAC (Rocheby Finance). „V lednu 1991 byla založena společnost CAD Studio, která se v roce 2002 přejmenovala na Xanadu. Začlenění firmy do holdingu přineslo i změnu jména na AAC Solutions. Poté, co jsme zjistili, že nám spojení se zahraničním kapitálem nepřineslo oče-kávané synergie a dodatečnou přidanou hodnotu pro zákazníky i firmu, osamostatnili jsme se a vracíme se i k zavedenému a nezapomenutému jménu Xanadu,“ uvedl Tomáš Netolický, ředitel společnosti Xanadu. Zákazníků se změna jména společnosti nijak nedotkne, právní kontinuita zůstává zachována. Vlastníky Xanadu jsou Tomáš Netolický a Radek Nekl, čle-nové managementu firmy. Nezměněno zůstává IČO, DIČ, adresa, bankovní spojení a další identifikační údaje. Současně s přejmenováním došlo k navýšení základního jmění společ-nosti na 2 miliony Kč.    (red, bk)

AAC Solutions se opět jmenuje Xanadu

Mapový portál Mapy.cz, který patří do skupiny služeb vyhledávacího serveru www.seznam.cz, má nové uživatelské roz-hraní. Beta verzi najdete na beta.mapy.cz. Podobně jako Google Local, známá dříve pod názvem Google Maps, má možnost mají mapy na Seznamu funkci přepínání mezi mapami a leteckými snímky. Posun po mapě se provádí tahem kurzoru, mapa se rychle překresluje. Za serverovou částí Google Maps stojí firma Telcontar. Ačkoliv Seznam.cz nevydala k mapovému serveru žádné technické detaily, při pohledu na rozhraní lze odhadovat, že firma koupila licenci právě od Telcontaru. Letecké snímky pro mapový server dodávala firma Geodis Brno, grafiku uliční sítě a další geodata poskytla pražská firma Plan Studio.

Vzhledem k tomu, že serverovou technologii Telcontaru vedle Googlu používají v Ame-rice i další mapové servery jako Yahoo!, Ask Jeeves nebo Rand McNally, můžeme očekávat, že podobný trend změny uživatelského rozhraní bude následovat v ČR i u dalších mapo-vých portálů, které jsou provozovány vyhledávacími servery.     (jh)

Radek Nekl Tomáš Netolický

Uživatelské rozhraní je téměř totožné s tím, které

známe z Google Maps

Český mapový Google?

Service pack ArcSDE podporuje SQL Server 2005

FOTO

: 2X

XANA

DU; IL

U: 3X

ARC

HIV,

1X A

RCDA

TA P

RAHA

Page 9: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  9www.geoinformace.cz

Až donedávna působil v roli exklu-zivního distributora Smallworldu pro ČR a SR společnost TietoEnator SYKO-RA. Jak to tedy v současnosti je?Firma General Electric (GE) se rozhodla vybrat pro devět zemí nového, dalšího dis-tributora pro Smallworld. Stala se jím firma Globema, která poskytuje kompletní služby a řešení založené na Smalworldu, má vlastní aplikace postavené na Smallworldu a řeše-ní Beyond GIS. Nový distributor působí v ČR, SR, Polsku, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku, Moldavsku, Slovin-sku a na Ukrajině.

Proč jste se rozhodli přijít na český trh?Je to logický krok jak zajistit naplnění a roz-voj regionů, otevřít nejdříve zastoupení v Praze, kde je možné navázat na dosavadní spolupráci s GE a přímo podpořit trh s vel-kým potenciálem. Postupně budou oteví-rána další regionální zastoupení v regionu střední a východní Evropy.

Domníváte se, že je zde ještě prostor pro řešení pro energetiku a telekomunikace a další řešení pro inženýrské sítě? Velké společnosti mají většinou zahraniční vlastníky, kteří určují, jaké IT řešení se bude používat. Jaká je v ČR příležitost pro Smallworld, kromě již implemento-vaných řešení? Na koho se zaměřuje Globema?To je velmi dobrá otázka. Ano, potenciál tu rozhodně je – právě mnozí zahraniční vlastníci velkých společností používají soft-

ware Smallworldu jako nosný GIS systém (DT, EDF,...) Globema jako distributor se zaměřuje na nové partnery a kooperaci se stávajícími integrátory ERP (Enterprise Resource Planning) řešení.

V Polsku má podle údajů na stránkách polského vydání Com-puterworldu má Globema jen 26 zaměstnanců. Můžete stručně před-stavit českou kancelář?V tuto chvíli má Globema víc jak 50 zaměst-nanců a profesionálně pokryjeme obchod-ní, technické, analytické, implementační a post-implementační požadavky partnera či zákazníka.

Čím je podle Vás řešení Globemy výjimečné?Zohledňuje potřeby středo- a východoev-ropského trhu v oblasti teplárenství, elek-trárenství a plynárenství. Rozširuje také možnosti řešení pro telekomunikace od General Electric. Celé řešení je samozřejmě lokalizované do češtiny.

ptal se Josef Hnojil

GE Energy - Smallworld má nového distributora v ČRzeptali jsme se proto Maria Minarovského, ředitele české pobočky firmy Globema, která je pro Čr novým distributorem Ge energy - smallworldu, jak vidí situaci se vstupem na český a slovenský trh.

Nové MapInfo Professi-onal 8.0 je v češtiněCSMap, autorizovaný distributor americké společnosti MapInfo, uvedl v prosinci na trh českou verzi progra-mu MapInfo Professional 8.0. Loka-lizace byla důkladná – počeštěny byly programové nabídky, dialogová okna, informační a chybová hlášení, interak-tivní nápověda a dokumentace. Součástí dodávky české verze je rovněž originální anglická verze a kompletní dokumenta-ce v angličtině. Nové MapInfo Profes-sional nabízí lepší podporu specifikací Open Geospatial Consortia a podporu prostředí Oracle 10g Workspace Mana-ger. Součástí programu je rovněž zlepše-ná podpora editace a tvorby tematických map.     (mr)

radar

inzerce

Bezpečný New York

Firma Intergraph, tvořící část týmu Lockheed Martin, byla vybrána jako dodavatel pro rozsáhlou aktualizaci elektronické bezpečnostní infrastruk-tury veřejné dopravy New Yorku. Fir-ma dodá software, který bude pomáhat udržet bezpečný provoz v rámci celého města. Služby veřejné dopravy využije v New Yorku denně více než 9 milionů cestujících.     (red)FO

TO: G

LOBE

MA; IL

U: M

TA N

EW Y

ORK

Page 10: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200610 www.geoinformace.cz

CEDA zpřesňuje svými daty mapové portályEvropské internetové mapové portály se již před rokem přiblížily svým uživatelům – přidaly mapy ČR i SR, v některých případech včetně lokalizovaného rozhraní.

Nyní začala firma CEDA, partner TeleAtlasu, dodávat svá data rovněž na Google.com a map24.com. Na Googlu jsou tak doplněny sítě včetně ulic generovaných z mapových podkladů Multinetu, bezešvé vektorové mapy od TeleAtlasu. Česká republika se tak díky Tele Atlasu stala aktulizovanou součástí mapových serverů, pokrývajících svými daty Evropu či celý svět. Na map24.com si můžete plánovat trasu pomocí map po celé Evropě včetně území na západ i na východ od ČR.    (red, jn)

Co se vám povedlo v roce 2005?ANKETA

František Pivnička, ředitel, Topol SoftwareDokončili jsme projekt

GIFIS – systém na migraci

a údržbu geografických dat

IACS. Systém jsme dodá-

vali Ministerstvu země-

dělství Durýnska (SRN). /

Dokončili jsme řešení pro

off-line klienta grafické části

datového skladu podni-

ku Lesy České republiky. /

Uvedli jsme na trh nadstav-

bu Katastr pro práci s daty

katastru nemovitostí.

Tomáš Staněk, ředitel, Bentley Systems ČRÚspěšně jsme uvedli na trh

geoinformační software na

bázi XML datového kon-

ceptu (V8 2004 edition)

v čele s produktem Bentley

PowerMap a aplikačními

geoservery. Uzavřeli jsme

dlouhodobé smlouvy s fir-

mami ČEZ, E.ON a Slovnaft,

dodáváme technologie pro

České dráhy a slovenský

katastr (geodetické zákla-

dy) a v Bratislavě jsme ote-

vřeli další školicí centrum.

Danuše Svobodová, zástupkyně ředitele, Zeměměřický úřadV rozsahu celého území ČR

jsme dokončili tři významné

produkty: aktualizovanou

Základní bázi geografických

dat (ZABAGED), databá-

zi geografického názvo-

sloví GEONAMES a barev-

ná digitální ortofota. Do

provozu jsme uvedli síť

permanentních stanic GPS

– CZEPOS a GEOPORTÁL.

Josef Havaš, generální ředitel, Intergraph ČRCena akcií Intergraph se

během roku 2005 zdvoj-

násobila. Naši zákazníci

zaznamenali řadu úspě-

chů a ocenění v oblasti

webových portálů a brzy

zveřejníme i náš význam-

ný úspěch v rámci EU.

Intergraph začíná i v Evropě

expandovat z trhu klasic-

kých „GIS“ řešení i do oblasti

bezpečnostních systémů

či fúze dat v reálném čase.

Vladimír Michl, business development manager, XanaduV roce 2005 se podaři-

ly první prodeje naší GIS

aplikace eObec několika

českým obcím. Úspěšný

byl i prodej dalších námi

vyvinutých aplikací posta-

vených nad daty katast-

ru nemovitostí. Prodej GIS

software a služeb vzrostl

o 23 % oproti roku 2004.

Zdenek Hoffmann, ředitel, GEPROUvedli jsme na trh systém

KOKEŠ 7.50, umožňují-

cí vyhotovení geometric-

kých plánů podle nových

předpisů ČÚZK. Zavedli

jsme systém MISYS-WEB na

MF ČR a na všech finanč-

ních úřadech pro daňové

účely. Vyvinuli jsme portá-

lové řešení informačního

systému dopravy MISYS-

CAR. Získali jsme mezi-

národně platný certifikát

jakosti ISO 9001:2000 pro

kvalitu řízení společnosti.

Luboš Kučera, ředitel, GISATPovedlo se nám dále zvý-

šit povědomí o možnos-

tech využití družicových

snímků pro regionál-

ní a lokální aplikace.

Jakub Hoplíček, marketingový manažer, SunnysoftSunnysoft se stal výhrad-

ním distributorem produktů

firmy Wayfinder (naviga-

ce pro mobilní telefony,

smartphony a komuniká-

tory) a Navigonu (naviga-

ce pro PDA). Velký úspěch

zaznamenaly všechny

řady GPS řešení NaviPack.

Mezi další úspěšné aktivi-

ty řadíme zahájení činno-

sti půjčovny GPS a PDA.

Ladislav Bečvařík, ředitel, HSIPozitivem roku 2005 byly

pro nás výsledky direct tele-

marketingové kampaně na

správu majetku u výrobních

podniků a zvýšení deskto-

pových řešení HSI pro oblast

geodézie a pozemkových

úprav, a to i přes rozhodnu-

tí, že se nezúčastníme vele-

trhu INVEX Computer 2005.

Mário Minarovský, ředitel, Globema CZZ pohledu pracovního to

je úspěšné rozběhnutí akti-

vity Globemy na českém

a slovenském trhu. / Sou-

kromě mám velkou radost

z narození druhého syna.

Pavel Žemlík, jednatel, PLANstudioUpevnili jsme naši pozici na

trhu a výrazně zvýšili prodej

vlastních geografických dat

formou prodeje samotných

dat i dat v našich vlastních

aplikacích (SmartMaps,

komponenta OCX atd.)

Zdeněk Hotař, GEODIS BRNOPo vstupu do EU se nám

loni podařilo významně

oslovit koncové zákazní-

ky na zahraničních trzích

a to zejména v přistupují-

cích státech EU. Dokladem

je i několik vyhraných mezi-

národních tendrů. / U nás

to je určitě úspěšně pokra-

čující aktualizace ortofoto-

mapy ČR s velikostí pixelu

20 cm a ve společnosti pak

úspěšné obhájení systému

řízení kvality ISO9001:2000

a zahájení implemen-

tace CRM systému.

Jan Krátký, CENIA, česká informační agentura životního prostředíZprovoznili jsme mapo-

vý server pro mapo-

vé služby Portálu veřejné

správy ČR. Exponenciální

krátce

radar

ILU: 4

X AR

CHIV

Page 11: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  11www.geoinformace.cz 0

5

25

75

95

100

210x99a_kr

20. ledna 2006 12:56:44

růst návštěvnosti mapo-

vých služeb dokládá, že

šlo o úspěšný počin.

Martin Malec, technicko-obchodní manažer, GB-GeodeziePovedlo se nám implemen-

tovat geodata společně

s vhodnými uživatelský-

mi nástroji pro práci s nimi

na řadu malých obcí.

Svatopluk Sedláček, majitel stejnojmenné firmyPodařilo se nám obstát

v několika výběrových říze-

ních s produktem G-VIEW

jako nástrojem GIS. Také se

nám podařilo zvládnout

změny plynoucí z nově

vzniklé povinnosti geo-

detů ve vztahu k nové-

mu výměnnému formátu

(VFK) v programu VKM.

Kamil Balšánek, Sales Execution & Development Manager, AutodeskPodařila se akvizice firmy

C-Plan a integrace její tech-

nologie TOPOBASE pro

správu a analýzu geopro-

storových dat do našich

produktů. To zjednoduší

ukládání a správu digitál-

ních map a s nimi sváza-

ných informací v databázi

Oracle s jednotným zabez-

pečením, správou a opti-

malizací. Rozšířila se naše

nabídka řešení pro státní

správu, pozemkové úpravy

a správce inženýrských sítí.

Petr Seidl, ředitel, ARCDATA PRAHANa tuto otázku by měli

odpovědět naši uživate-

lé a zákazníci. Na základě

řady kladných reakcí si snad

mohu troufnout říci, že to

byla 14. konference GIS

ESRI a Leica Geosystems

v ČR. Měla vynikající řeční-

ky, rekordní účast, proběhlo

více přednášek než v minu-

lých letech a byly předsta-

veny i další novinky, které se

setkaly s dobrým ohlasem.

Mikuláš Szapu ml., výkonný riaditel, YMSPotešilo nás rozšírenie

našich radov o 19 nových

kolegov, ktorí sa význam-

ným spôsobom spolupo-

dieľali na úspešnej imple-

mentácii projektov. Ako

správny krok vpred sa

ukázala i strategická alian-

cia s firmou GCWare, kde

sme úspešne podpori-

li tím pražských kolegov

na náročných projektoch

v regióne EU a Stredného

Východu. Bezproblémová

certifikácia procesov štan-

dardom ISO 9001:2000 iba

potvrdila správne nastave-

nie procesov a výkonnosti

našej spoločnosti.      (red)

inzerce

radarILU

: 4X

ARCH

IV

Page 12: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200612 www.geoinformace.cz

LogicaCMG získala zakázku na vývoj zaří-zení, které bude řídit polohu satelitů systému Galileo. Výše kontraktu je šest milionů eur. Systém bude umístěn v pozemním navigač-ním centru, v první fázi bude řídit čtyři sate-lity. S tím, jak budou vypouštěny další druži-ce, poroste i systém. Po dokončení projektu bude automaticky koordinovat polohu všech 30 satelitů Galilea.

Firma se na přípravě projektu Galileo podílí již více než 10 let. Navrhla architekturu systémů pozemního centra, její konzultanti pomá-hali připravit koncepci spolupráce soukromého a veřejného sektoru při financování pro-jektu, a v současné době připravuje návrh zavádění sofistikovaných lokalizačních služeb využívajících signál Galilea.

Pro vývoj softwaru sestaví LogicaCMG mezinárodní tým, který využije rozsáhlých zku-šeností firmy z oblasti výzkumu vesmíru. Systémy LogicaCMG totiž řídí třetinu satelitů, které v současné době obíhají Zemi.

Práce se budou účastnit také subdodavatelé, včetně Siemensu a dánské specializované firmy Terra. Vývojový projekt bude realizován jako subdodávka pro britskou firmu EADS Astrium, jež je hlavním dodavatelem vybavení pozemní stanice.      (jh, tz)

Brněnský CSMap uvedl na trh pod názvem ČR Profi novou verzi vektorové administrativní mapy České republiky. Součástí digitální mapy jsou rovněž databáze obsahující základ-ní statistická data ze sčítání obyvatel provedeného Českým statistickým úřadem v roce 2001 (počet obyvatel, domácností, počet domů a bytů, průměrný počet osob a vybavenost domácností). Nejnižší územní jednotkou vektorových dat jsou sčítací obvody ČSÚ. Dal-ší vektorové vrstvy obsahují hranice základních sídelních jednotek, územně technických jednotek, katastrálních území, městských částí, obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti, okresů, sídelních jednotek NUTS 4, 3, 2 a hranice státu. Nový datový soubor je určený především uživatelům software MapInfo Professional.     (mr)

Vojenský geografický a hydrometeoro-logický ústav v Dobrušce představil na přelomu listopadu a prosince nový soubor topografických map v měřítku 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000. Topografické mapy byly pořízeny s využitím technolo-gie GIS. Armáda ČR začala se zaváděním těchto technologií v roce 1994. Součástí transformace Armády ČR po jejím začle-nění do ozbrojených sil NATO byl rovněž přechod z kartografického zobrazení S-42/83 na zobrazení WGS-84, jenž je součástí standardů NATO. V návaznosti na dokončení nového mapového díla přechází Armáda ČR 1. lednem 2006 na výhradní využívání kar-tografického zobrazení WGS-84. Zobrazení S-42, které bylo součástí standardů armád Varšavské smlouvy, se tudíž stává historickým kartografickým zobrazením. Jeho využití na našem území bude zřejmě nadále přežívat v oblasti tvorby turistických map. Armáda České republiky je v rámci spolupráce s integrovaným záchranným systémem a orgány krizového řízení připravena nové mapové dílo poskytnout i civilním složkám státní správy a samo-správy.     (mr)

personálie

Český Autodesk přibíráPražskou kancelář Auto-desk posílili na podzim 2005 Kamil Balšánek a Tomáš Lendvorský. Balšánek bude odpo-vědný za vypracovává-ní rozvojové strategie a budování obchodních vztahů, účastní se pláno-vání a koordinace zavá-dění produktů, včetně spolupráce na tvorbě

cenových strategií a zajištění zpětné vazby v oblasti stavebního inženýrství a infrastruktury. Lendvorský bude zod-povídat za implementaci produktů sta-vebního inženýrství a infrastruktury na trzích EMEA. Vedle lokalizačních pro-jektů to bude i podpora partnerů.

Nový CEO Autodesku Autodesk oznámil, že její dosavadní

provozní ředitel Carl Bass byl s účinností od 1. května 2006 jmeno-ván prezidentem a gene-rálním ředitelem firmy. Bass byl také s okamži-

tou účinností jmenován do rozšířeného představenstva společnosti. Carol Bartz, která pracovala jako generální ředitelka od dubna 1992, se stane první výkonnou předsedkyní představenstva.

Preetha Pulusani odcházíIntergraph oznámil, že Preetha Pulu-

sani, prezidentka divi-ze Security, Govern-ment & Infrastructure (SG&I), se rozhodla odejít z firmy. Na její místo byl zvolen dosa-

vadní COO divize Ben Eazzetta. Pree-tha Pulusani přišla do Intergraphu v roce 1980. V roce 1998 byla zvolena výkon-nou viceprezidentkou divize Mapping and GIS a posléze v roce 2001 do pozi-ce prezidentky divize. Pulusani zůstane v Intergraphu do konce léta 2006, aby pomohla Eazettovi s přechodem do nové role. Před nástupem do nové funkce byl Eazzetta prezidentem divize Public Safety a COO divize Process, Power & Marine.

(zdroj: tiskové zprávy firem)

Vojenská mapová služba přechází na WGS-84

Administrativní mapa ČR Profi nově

Software pro řízení Galilea

GIS a územní plánováníseminář, pořádaný Českou asociací pro geoinformace25. – 28. června 2006, Hotel Bítov, u Vranovské přehradyVíce info na www.cagi.cz

MEM

O

radar

ILU: E

SA, A

RCHI

V; F

OTO:

3X A

UTOD

ESK,

1X IN

TERG

RAPH

Page 13: GEOinformace 1/2006

Seznamte se, GISel IZS Úvodník Pavla Trhoně

Dámy a pánové,mám tu čest oslovit vás v prvním čísle naše-ho informačního zpravodaje v roce 2006. Ještě jsme všichni možná ani nestačili vyhodnotit rok 2005 a již jsou tady nové úko-ly. I z letmého pohledu zpět je ale zřejmé, že jsme společně dosáhli viditelných úspěchů, poskytli velkému počtu stávajících i nových uživatelů efektivní softwarové nástroje pro jejich práci, obohatili řadu informačních sys-

témů o užitečné i na pohled hezké mapy a že jsme se vzájemně obohatili a opět postoupili o pěknou řádku kroků vpřed. Dílčí neúspěchy se pak

staly podnětem ke zvýšení aktivity a byly poučením pro další práci.

Rok 2006 bude, z našeho pohledu, ve znamení maximální podpory stávajících uživatelů, konsolidace portfolia produk-tů, dalšího upevnění naší pozice v oblasti dodávky produktů a služeb pro uživatele z řad subjektů veřejné správy a rozvoje v oblasti, které říkáme komerční sféra. Novým impulsem budou reálné imple-mentace řešení na naší nové vývojové platformě – TANGO Serveru.

Součástí opatření k udržení dostatečné kvality našich služeb bylo také personál-ní posilování v průběhu roku 2005 i na začátku roku letošního. Současný tým již více než sedmdesáti zaměstnanců je jistou zárukou dostatečných kapacit pro podporu a další rozvoj spolupráce s naši-mi uživateli. Věřím, že tuto podporu oce-níte i Vy a přeji nám všem, aby bilance roku 2006 byla stejně povzbudivá.

Důležitým předpokladem pro fungová-ní složek IZS (Integrovaný záchranný systém) je bezproblémová komunikace založená mj. na používání jednotných informačních technologií. Jedním ze sjed-nocujících prvků v oblasti GIS je již něko-lik let aplikace GISel IZS, která slouží jako podpůrná informační základna k lokalizaci místa událostí a k analýze situace v tomto místě při řízení zásahu jednotkami IZS. GISel IZS je používán jak v rámci ZZS (zdravotnických záchranných služeb) tak i na všech krajských HZS (hasičských záchranných sborech).

Dnešní podoba aplikace GISel IZS je výsledkem dlouhodobého vývoje, kterému předcházel sběr uživatelských požadav-ků. Populární a hojně rozšířená aplikace GISel, která tvoří základ varianty využíva-né složkami IZS, byla postupně doplněna

o speciální uživatelské rozhraní a funkce nezbytné pro operační a krizové řízení.

Úpravy vedoucí k jednoduššímu a tím rychlejšímu ovládání aplikace předsta-vuje především zavedení systému klá-vesových zkratek, volitelné využívání diskrétních mapových měřítek, maximální snížení počtu tlačítek s nástroji a v nepo-slední řadě přehledný mapový projekt, který je výsledkem dlouhodobé optima-lizace a testování ze strany pracovníků HZS. Základní úlohou využívanou v rámci operačního řízení je lokalizace místa udá-

losti v území na základě vstupních úda-jů, které typicky udává ohlašující osoba. V tomto případě si GISel IZS poradí nejen s adresou, ale umožňuje nalézt v území rovněž konkrétní kilometráž komunikace, vodního toku, trati ČD či lokalitu ozna-čovanou pomístním názvem. Při práci s mapou je uživatel průběžně informován o své poloze v území prostřednictvím úda-je o obci, okresu a kraji, na jejichž území se právě nachází. Orientaci mu mohou usnadňovat ukazatele informující o smě-ru a vzdálenosti k nejbližším soused-ním objektům, typicky obcím, jednotkám požární ochrany či stanicím zdravotnické záchranné služby.

Z hlediska integrace aplikace do pro-středí IZS hraje klíčovou úlohu její pro-pojení se systémy pro řízení výjezdu. V rámci HZS je komunikace realizována se systémem Spojař firmy RCS, v případě ZZS jde o aplikaci Dispečer firmy Profia.

Výhodu jednotné datové základny a technologické platformy pro GIS – apli-kace GISel IZS – již od konce loňského roku využívají HZS a ZZS Kraje Vysočina. V současnosti probíhají jednání s dalšími zájemci o aplikaci z řad ZZS. Jednotlivé kraje, jakožto zřizovatelé ZZS, disponují stejnými licenčními právy k datům jako hasiči, a lze tudíž předpokládat, že Kraj Vysočina bude mít brzy své následovníky.

Jiří Uchytil, [email protected]

Pavel Trhoňobchodní ředitel

Nejdůležitější je mítsprávný směr, cíl, prostředky

a správné partnery.

číslo 1/2006 | 7. ročník | www.tmapy.cz

-INFOzpravodaj společnosti T-MAPY spol. s r.o.

Page 14: GEOinformace 1/2006

Krátké zprávy

  Veletrh GEOS 2006 16. – 18. března 2006

  ISSS 2006 3. – 4. dubna 2006  GISáček 2006 3. – 4. května 2006

Kde nás letos najdeteMetadata jsou důležitá – MetIS již ve verzi 3

T-MAPY spol. s r.o., Nezvalova 850, 500 03 Hradec Králové 3, tel.: 495 513 335, e-mail: [email protected], www.tmapy.cz

Již v průběhu minulého roku jsme Vás informovali o našich snahách o vizu-alizaci dat ZABAGED, které má státní správa k dispozici zdarma. Tyto naše snahy mají v sou-časné době již konkrétní podobu v novém produk-tu ZABAGED4MS. Pod tímto názvem se skrývá vizualizace ZABAGED pro T-MapServer nad UMN MapServerem.

Tento produkt nabízí-me ve dvou základních variantách, které se od sebe liší především v počtu zobrazovaných vrstev. Základ tvoří ZABAGED4MS Lite, který obsahuje zhruba

75 symbolů ze základních vrstev. Rozšířená varian-ta ZABAGED4MS Pro obsahuje až 140 sym-bolů poskytující opravdu bohatý mapový podklad! Výhodou tohoto řeše-ní je získání podrobné a aktualizované referenč-ní mapy za vcelku malé finanční náklady. Díky propracované generali-zaci jsou mapy přehledné v širokém rozsahu měří-tek. Reference a další podrobnosti najdete na

našich webových stránkách v sekci GEO-DATA – ZPRACOVÁNÍ DAT. Milan Kollinger, [email protected]

ZABAGED4MS – nová vizualizace ZABAGED pro mapový server

GISel již pokročil do verze 3.3. Nově přibyla velice zajímavá funkce – dyna-mická legenda, která umožňuje při růz-ném měřítku měnit symbologii témat a také prvky různě filtrovat. Novou funkcí je i režim diskrétních měřítek umožňující omezení měřítek v mapě na předem sta-novené hodnoty.

Nová verze sice nepřináší do tohoto produktu žádnou revoluci, neboť GISel je vyvíjen kontinuálně a nikoli skokově. Přesto věříme, že tyto i další novinky uživatelé aplikace GISel uvítají a využijí ve svých projektech.

Webová podoba časopisu National Geographic Česko se rozhodla obohatit svoje články o mapové podklady z naší dílny. Princip spolupráce je jednoduchý. Redaktoři vždy definují mapový výřez a měřítko mapy a na základě těchto infor-mací vygenerujeme příslušnou mapu, kte-rou si pak autoři umístí k článku.

GIS portál města Děčín je projektem, jehož cílem je více přiblížit svět GIS laic-ké veřejnosti. Správce GIS se nespokojil jen s publikováním map na internetu, ale vytvořil portál, který obsahuje informa-

ce o samotném mapovém projektu (např. průvodce jeho funkcemi), přináší novinky z oblasti GIS, nabízí diskusní fórum aj. Podívejte se na http://mapy.mudecin.cz.

Časopis Veřejná správa koncem minulého roku vyhlásila výsledky soutěže Objev roku. Jsme rádi, že ocenění za nej-lepší webovou prezentaci v kategorii Obce s rozšířenou působností získalo město Uherský Brod (www.ub.cz/), protože na jeho mapové části se podílela i naše spo-lečnost.

Info z T-Kartor

V novém vydání T-Kartor News se můžete také dočíst o tom, jak T-Kartor „pečuje o své zaměstnance“. Jako v celém Švédsku se dbá na zdravé a bezpečné pracovní pro-středí, navíc zde funguje rekreační klub, který pořádá aktivity jako orientační běh, běžkování, plavání, golf a bowling. T-Kartor také nabízí podporu při návštěvě místních sportovních zařízení včetně golfového klu-bu. Protože mnoho zaměstnanců se musí také starat o své malé ratolesti, byl zřízen v hlavním sídle společnosti dětský koutek, který napomáhá k flexibilitě při péči o ně.

Již tradicí se stává účast zaměstnanců na nejslavnějším světovém vytrvalostním závodě na lyžích – Vasův běh. I letos se první neděli v březnu mezi patnácti tisíci účastníky objeví nejen 4 zástupci T-Kartor, ale také dva zástupci T-Map. Doufejme, že zvládnou 90 km se ctí! Jaroslav Lux, [email protected]

Aplikace MetIS je důka-zem, že se vzrůstajícím množstvím dat u našich zákazníků roste potře-ba tato data prakticky popsat.

Potvrzují to nejen noví uživatelé, ale především jejich požadavky na nové funkčnosti, což je důkazem jejich práce se systémem MetIS. Proto přicházíme již se třetí verzí produk-tu. Úvodní okno nyní funguje jako rozcest-ník pro různé tematické oddíly a zároveň je zde samostatný vyhledávací rám. Byla vytvořena možnost importovat data z for-

mátu XMI (vložení celého stromu meta-dat), nově je možno tvořit vazby mezi všemi typy metadat navzá-jem a zajímavé je také interaktivní propojení MetISu s mapou.

Základní snahou je kompatibilita jednotli-

vých systémů evidujících metadata, proto je MetIS vybudován na Standardu ISVS pro strukturu a výměnný formát meta-dat informačních zdrojů, podporuje for-mát XML a je připraven na schválení ISO 19139. Petr Říha, [email protected]

data ZABAGED

vizualizaceZABAGED4MS Pro

zpravodaj společnosti T-MAPY spol. s r.o.-INFO

Page 15: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  15www.geoinformace.cz

Co je to vlastně ochranná známka a jak ji poznáme?Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených zákonem č. 441/2003 Sb., o ochran-ných známkách, jakékoli označení schopné grafického znázornění zejména slova, čísla, písmena, barvy a kresby, toto označení však musí být způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby, tak aby nemohlo dojít k záměně s ochrannou známkou registro-vanou dříve. Základními principy, na nichž je známkové právo postaveno, je princip registrační a princip teritoriality. Princip registrační znamená, že určité označení se stává ochrannou znám-kou a ochrany podle zákona požívá registrací, tj. zápisem do rejstříku ochranných známek vede-ných Úřadem průmyslového vlastnictví, a to zpětně ke dni podání přihlášky, který je označován jako den, kdy přihlašovateli vzniká právo priority k přihlášenému označení a kdokoli by si chtěl přihlásit shodné nebo podobné označení později, byl by Úřadem odmítnut. Ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, ale vždy jen ve spojení s konkrétními výrobky, které označuje, nebo s konkrétními službami, které jsou pod touto známkou poskytovány. Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Ochrana je přiznána na období 10 let, pak je třeba ochrannou známku obnovit.

Pokud bychom v redakci použili nějaké skvělé slovo, které jsme ještě nikde nesly-šeli, nechali si jej registrovat jako ochrannou známku, a po letech bychom chtěli zpětně po všech, aby nám používání tohoto slova zaplatili. Máme šanci uspět?Je třeba si uvědomit, že ochranná značka není institut zřízený ke spekulacím, ale prostředek rozlišení existujících výrobků a služeb na trhu za účelem potvrzení jejich jedinečnosti s pozitiv-ním dopadem pro spotřebitele i soutěžitele. K tomu, aby se předešlo spekulacím, zákon předně stanoví vlastníku ochranné známky povinnost známku užívat. Užívat ochrannou známku musí vlastník začít nejpozději do pěti let od registrace, jinak se vystavuje nebezpečí, že taková neuží-vaná ochranná známka bude zrušena. Navíc novinkou ve výše uvedeném zákoně o ochranných známkách je tzv. „překážka zápisné způsobilosti“ určitého označení, pokud je zjevné, že přihláš-ka nebyla podána v dobré víře. Institut dobré víry se uplatní právě při zamezení zápisu tzv. „spe-kulativní“ známky, kterou si její přihlašovatel dává zapsat nikoli za účelem užívání v obchodním styku, ale pouze pro dosažení zisku ze známkové transakce popř. hodlá-li zneužít již získané rozlišovací způsobilosti jiné známky i pro své označení. Při posouzení nedostatku dobré víry se vezme v úvahu zejména, zda osoba, která přihlášku podala, věděla o právu jiné osoby na stejné nebo podobné označení, zda by použití takového označení bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by neoprávněně poškodilo zvláštní charakter nebo pověst označení, které je předmětem jiného práva. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon i Úřad se snaží předcházet případům, kdy se někdo pokusí registrovat si určité označení, aby si jej „schoval“ a vyčkal až ho někdo začne používat a pak po něm požadoval, aby za porušení práv k jeho označení zaplatil.

Jak se lze proti takovýmto „slovním“ spekulantům bránit?Jak již bylo uvedeno v odpovědi na předchozí otázku, spekulativním zápisům ochranných známek se snaží předcházet jak zákon, tak Úřad sám v rámci své činnosti v rámci zápisného řízení. Nelze ovšem vyloučit, že může nastat situace, kdy dojde k registraci známky která by registrována být neměla, případně může postupem doby známka ztratit kvality, jež by splňovat měla a jimiž byla její registrace podmíněna. Obranou pak bude zánik takové ochranné známky. Krom jiných záko-nem předvídaných způsobů může ochranná známka zaniknout prohlášením za neplatnou, a to na základě návrhu nebo z iniciativy Úřadu samého, anebo zrušením, a to výlučně na návrh. Oba tyto postupy mají za následek zánik ochranné známky, liší se však co do účinků. Zjednodušeně by se dalo říci, že prohlášení známky za neplatnou působí zpětně a na známku se hledí jako by nikdy neexistovala. Za neplatné by tedy Úřad měl prohlásit takové ochranné známky, které nikdy jako ochranné známky neměly být do rejstříku zapsány. Zrušení ochranné známky je účinné až okamžikem rozhodnutí o zrušení ochranné známky a slouží k odstranění závadného stavu, který vznikl až po zápisu ochranné známky.      JUDr. Karel Codl, advokát AK Felix a spol.

Zeptali jsme se za vás:Je GEOMARkETING ochrannou známkou?

Advokátní kancelář Felix a spol., U Nikolajky 5, 150 00 Praha 5Tel.: +420 - 251 081 111, Fax: +420 - 251 081 122E-mail: [email protected], www.akfelix.cz

Dostane se GEOMAR-kETING až k soudu?

Na podzim roku 2005 naši redak-ci požádala jedna firma o pomoc při získání důkazních materiálů, že slovo „geomarketing“ se běžně používalo dříve než v roce 2003. V té době si totiž jedna nejmenovaná reklamní agentura zmíněný výraz zaregistro-vala. Protože jsme v GEOinformaci o geomarketingu a jeho možnostech pro obchodní aktivity psali již v roce 2002, a samo slovo známe mnozí z nás ještě déle, vyhledali jsme v archivu příslušný článek.

O geomarketingu se o dva roky dří-ve, tj. v roce 2000, mimo jiné zmiňo-vala i publikace Panel GI kompendi-um, jejíž vydání financovala Evropská komise.

Namátkovým telefonováním fir-mám, které geomarketing mají ve své nabídce, jsme ovšem zjistili, že dopis přišel více firmám, a že z neoprávně-ného používání slova „geomarketing“ bylo obviněno firem více.

Celá věc se tak dostala k advokátům a časopis GEOinformace pomohl při řešení této situace.   (redakce)

3

g-byznys

VyuÏívání GI systémÛ v obchodû a marketin-gu je pomûrnû nov˘m odvûtvím, které proúãely demografick˘ch a marketingov˘chanal˘z propojuje obchodní data a geodata.

Pomocí GIS lze lokalizovat zákazníkapodle adresy ve firemní databázi a zji‰tûnínejkrat‰í vzdálenosti k nejbliωímu prodejcinebo zákaznickému centru.

Banky, poji‰Èovny, realitní kanceláfie mo-hou pomocí geoinformaãních technologiíoptimalizovat svoji zákaznickou síÈ, vyhle-dávat vhodné investiãní prostory, analyzo-vat rizika vzhledem ke konkurenci, pfiipouÏití demografické anal˘zy vyhledávatpotenciální klienty a cílenû je oslovovat.

Dal‰í úlohou geomarketingu je lokaliza-ce. Tato kategorie zahrnuje vyhledánísprávného umístûní maloobchodní ãi velko-obchodní jednotky s pfiihlédnutím na logis-tiku, konkurenci, urãení spádov˘ch oblastí.

Na druhé stranû by se mohlo zdát, Ïe na-pfiíklad urãení dobrého obchodního místaje drahé. Je v‰ak pouze jedna vûc, která jedraωí neÏ dobré obchodní místo – tím je‰patné obchodní místo. Vybrané obchodnímísto ovlivní prodej na dlouhá léta dopfiedu.

Obchodní místo je dynamická záleÏi-tost. Dne‰ní ideální poloha se zítra mÛÏestát ‰patn˘m místem, a obrácenû. Zmûnyv demografii, polohy konkurence, dopravnísítû – to v‰e vstupuje do hry. Pfiipojte sik tomu ceny pozemkÛ, aktuální dostup-nost voln˘ch zastaviteln˘ch ploch. Je topfiíli‰ mnoho faktorÛ, které mohou ovliv-nit v˘sledek. PrÛzkum u kvalitní geomar-ketingové firmy by proto mûl probíhatv pûti krocích:

▼ zji‰tûní plánÛ a cílÛ – firma hledajícíoptimální polohu popí‰e své potfiebya geomarketingová firma na základûnich navrhne postup prÛzkumu; násle-dující kroky by mûly následovat po od-souhlasení v‰ech poloÏek projektu(rozsah, formát, uzávûrka dodání v˘-sledkÛ, cena, apod.)

▼ získání dat – pro prÛzkum se ãastomusí pouÏít kombinace rÛzn˘ch druhÛdat (primární, vefiejná, komerãní, kli-entova dosavadní data, apod.)

▼ anal˘za dat – prostorová anal˘za, pfied-povûdi, hypotetické scénáfie

▼ formulace závûrÛ a doporuãení – na zá-kladû datové anal˘zy jsou formuloványzávûry a doporuãení pro dal‰í postup

▼ prezentace v˘sledkÛ – v˘sledky geo-marketingového prÛzkumu jsou pre-zentovány klientovi, mÛÏe to b˘t ti‰tûná zpráva, prezentace pfied vrcho-lov˘m vedením, struãn˘ telefonick˘hovor.

Dobr˘ geomarketing závisí na do-stupn˘ch datech. Jako podkladová mo-hou b˘t pouÏita geografická, statistická,topografická data. Spoleãnû s obchodnímidaty tak vytvofií základ pro geomarketin-gové anal˘zy a prÛzkumy. Mezi geogra-fická data fiadíme prvky prostorové iden-tifikace (územní jednotky, uliãní úseky,parcely, adresní body, apod.), základnífunkãní vyuÏití území (zeleÀ, vodní plochy, zastavûné plochy, stavební uzá-vûry, atd.). Statistická data lze získat na-pfiíklad od âeského statistického úfiadu,

Jak probíhá geomarketing v České republice:

Podle nám dostupn˘ch údajÛ nabízejí geomarketingové sluÏby napfiíkladAgentura pro distribuci a marketing www.adm.cz, Czech Geomarketingwww.czech-geomarketing.com a Agentura Manon www.manon.cz. Firma Incomawww.incoma.cz, která pro své projekty pfiebírá podkladové mapy od ARCDATA Praha www.arcdata.cz, dûlá mimo jiné Atlas potravináfisk˘ch prodejen v Praze ãiprojekt ”Regional Scan”, kter˘ zahrnuje desítky regionálních údajÛ vãetnû kartografic-kého vyjádfiení od demografie pfies maloobchod po bydlení a cestovní ruch.

Velké obchodní fietûzce si vût‰inou na základû obchodního plánování, sta-noven˘ch priorit a cílov˘ch zákaznick˘ch skupin provádûjí prostorové anal˘zysamy (jedním z dÛvodÛ mohou b˘t obavy z prÛmyslové ‰pionáÏe, dal‰ím jepromûnlivost trhu); pfiíkladem mÛÏe b˘t síÈ Delvita a její zákaznické karty.

Situace ve světě

Ve svûtû se geomarketing rozvíjívelmi Ïivû. Etablovanou firmou jeClaritas www.claritas.com se sítípoboãek v mnoha zemích. Alei velké geoinformaãní firmy si uvû-domují mezeru na trhu a zakládajíoddûlení, poskytující geomarketin-gové sluÏby velk˘m klientÛm, napfi.ESRI poãátkem roku 2002 uskuteã-nila akvizici se specializovanougeomarketingovou firmou. Novéoddûlení bylo pojmenováno Business Information Solutionswww.esribis.com.

V zahraniãí se rovnûÏ zaãínajíuskuteãÀovat první konference, které si kladou za cíl spojovat geo-informaãní odborníky s experty ob-chodními a marketingov˘mi. ProâR by jako inspirace mohla poslou-Ïit napfiíklad konference Geo Solu-tions 2002, která se bude konat vednech 17. – 19. záfií v Lond˘nû.

Byznys a geoinformaceJak využít geoinformační systémy v obchodě a marketingu

Hledáte správné místo pro svÛj nov˘ obchod? Chcete svojí obchodnínabídkou oslovit vybranou cílovou skupinu? Potfiebujete si naplánovatrozvoz zboÏí? Analyzovat investiãní moÏnosti? Chcete vûdût, kde jsouva‰i zákazníci? S pomocí geoinformaãních systémÛ to zjistíte a zvolíte si optimální strategii.

jmenujme údaje ze sãítání obyvatel ãi de-mografické údaje (prÛmûrn˘ plat, neza-mûstnanost, ...). K tûmto datov˘m zdro-jÛm pfiipojíme firemní obchodní datajako jsou databáze zákazníkÛ a uÏivatelÛa máme základ pro obchodní anal˘zy.DÛleÏitou roli hrají také tzv. geokódovanédatové zdroje, ve kter˘ch je k objektÛmo dané poloze pfiifiazena správná nepro-storová informace (PSâ, údaje z demo-grafick˘ch dat, dopravní situace apod.)

Josef Hnojil

V pfií‰tím ãísle se budeme geomarke-tingu, jeho v˘hodám a problémÛmvûnovat podrobnûji. Podûlte se s námio své praktické zku‰enosti. Pi‰te [email protected]

A

B

C

D

Příklad využití geomarketingu na mapěobslužnosti z distribučního centra

© m

apov

ý po

dkla

d z

map

y.qu

ick.

cz

Již 7 let věrně slouží v redakci ROUTE 66™

aktuálněPlánujete dovolenou?Naplánujte si optimální trasu

své dovolené – na internetu, nebos vyuÏitím komerãního softwaru.

Software k plánování tras hledá opti-mální trasu mezi dvûma místy, pfiitom je‰-tû musí vzít v úvahu dal‰í poÏadavky, za-dané uÏivatelem. Existuje jiÏ pomûrnû‰iroká nabídka takov˘ch softwarov˘chproduktÛ s mnoha vlastnostmi, pfiizpÛso-ben˘mi nejrÛznûj‰ím nárokÛm.

Komerãnû dostupn˘ software k pláno-vání tras je dostupn˘ jiÏ del‰í dobu a je za-mûfien pfiedev‰ím pro potfieby automobilistÛ.

Celosvûtovû nejúspû‰nûj‰ím softwarempro osobní pouÏití je zfiejmû AutoRoute2002 Microsoftu, kter˘ ale ãeskou po-boãkou Microsoftu není podporován. DÛ-vod je docela prozaick˘. Pro území celéâeské republiky je‰tû nejsou dostupné de-tailní geografické údaje mûst, které by ‰lyaÏ na úroveÀ geokódování jednotliv˘chadresních bodÛ. Neboli, pfii hledání trasyv âeské republice mÛÏete zvolit obec(mûsto), ale ne uÏ ulici, natoÏ ãíslo popis-né, resp. orientaãní.

Pfiesto u nás existuje nûkolik firem, kterése zab˘vají na celém území republiky sbû-rem a/nebo vyuÏitím údajÛ, které slouÏípodobn˘m úãelÛm. Patfií k nim pfiedev‰ímAgentura Manon, CEDA, Geodézie âS,Multimedia Computer, PJsoft. Z nich pfiedev‰ím PJsoft je urãitû nejznámûj‰í,pfiedev‰ím svou InfoMapou Prahy a Auto-mapou Evropy, která je jedin˘m ãesk˘mproduktem, kter˘ patfií mezi softwarek plánování tras na území celé Evropy. Ne-obsahuje ov‰em uliãní plány mûst, vãetnûadresních bodÛ, jak tomu je u AutoRoute2002 pro vût‰inu zemí Evropské unie.

Také na internetu naleznete sluÏby, kteréumoÏÀují naplánovat trasu tfieba rodinnéhov˘letu nebo dovolené. Pfiístup k nim je ob-vykle bezplatn˘.

Existují sluÏby, které jsou poskytovány jen nalokální úrovni pro území jedné zemû. Mezinejlep‰í patfií nabídka britského Royal Auto-mobile Club na internetovém serveru

www.rac.co.uk. V˘sledkem vyhledání opti-mální trasy je podrobn˘ itineráfi celé cesty.

Poskytování sluÏeb spojen˘ch s pláno-váním optimální trasy na internetu se vû-nují spoleãnosti, které mají co do ãinûnís automobilismem. Jsou to v˘robci auto-mobilÛ, prodejci pohonn˘ch hmot, v˘robciautomobilov˘ch souãástí, napfi. pneuma-tik, automotokluby a pod.

Mezi hodnû vyuÏívané sluÏby patfií GeoStar, internetov˘ plánovaã tras zná-mého prodejce pohonn˘ch hmot Shell,na adrese www.shellgeostar.com. Natomto serveru mÛÏete plánovat trasy pocelé Evropû. Vedle detailního itineráfiecesty a interaktivních map si mÛÏete natrase zajistit ubytování v hotelu, napláno-vat optimální tankování vozidla, nebozjistit turistické informace o regionu,kter˘m hodláte projíÏdût. Pokud se nastránky plánovaãe tras Shellu podíváte,dáte mi za pravdu, Ïe se Shell moÏná aÏ

pfiíli‰ zamûfiil na komerãní moÏnosti vyuÏití svého serveru.

Podobné moÏnosti jako Shell nabízí takéMichelin na serveru www.michelin-

travel.com. Pokud vám vyhovuje nûkdy aÏ pfiíli‰ná nûmecká dÛkladnost, mÛÏete takyvyuÏít server www.easytour.dr-staedtler.de,kter˘ je zamûfien pfiedev‰ím na území Nû-mecka, ale pfiesto pokr˘vá celé území Evropys v˘jimkou Kanársk˘ch ostrovÛ.

Budete-li chtít vedle plánování trasypouÏít také kontrolu trasy bûhem cesty,musíte uÏ sáhnout po pfiístrojích GPS, aleto uÏ znamená finanãní v˘daje pfiesahující10 000 Kã, coÏ pfiedpokládá opravdu váÏn˘ zájem a vhodnou volbu.

Linky na webu: www.ceda.cz,www.mmc.cz, www.geodezie.cz,www.pjsoft.cz, www.rac.co.uk,www.microsoft.com/autoroute,ww.shellgeostar.com, www.michelin-travel.com, www.easytour.dr-staedtler.de

Ivo Lindovsk˘

Registr geoinformačníchprofesionálů

Jistû se uÏ vám nûkdy stalo,Ïe jste potfiebovali program ãinûjaká data pro svÛj projekt.Nebo jste shánûli nûkoho, kdovám poskytne geoinformaãnísluÏby, konzultace, pfiípadnûvám pomÛÏe se sbûrem, kon-verzí dat anebo implementujecel˘ informaãní systém.

Souãasná ne-pfiehledná situacena ãeském geoin-formaãním trhu nahrává neprofesio-nálnímu chování. Tato situace obecnûneprospívá nikomu – jak profesioná-lÛm, tak ani zákazníkÛm. Zmaten˘ zá-kazník se na trhu ‰patnû orientujea jeho v˘bûr dodavatele je v mnohapfiípadech subjektivní.

Na‰ím pfiáním je pfiedev‰ím pfiispût k zprÛhlednûní ãeského geoinformaãníhoprostfiedí. Firmám chceme v maximálnímífie usnadnit prezentaci jejich profesio-

nálních sluÏeb a produktÛ, na druhé stranû chceme potenciálním zákazníkÛmco nejvíce usnadnit jejich v˘bûr.

Firmy se v registru mohou prezento-vat, uvést na sebe kontakty, uvefiejnit od-kazy na referenãní zakázky – to v‰ev ucelené formû na centralizovaném por-tálu. Registrace v Registru geoinformaã-ních profesionálÛ je zdarma, firmám na-bízíme SILVER, GOLD a VIP verziprezentace. Více podrobností o Registrugeoinformaãních profesionálÛ naleznetena www.geoinformace.cz, kde se takémÛÏete zaregistrovat. redakce

2

kde si můžete ověřit, že ochranná známka, o kterou máte zájem, už ne/existuje?

On-line databázi ochranných zná-mek najdete na stránkách Úřadu prů-myslového vlastnictví. Jeho adresa je www.upv.cz.

radar

ILU: 2

X AR

CHIV

Page 16: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20061� www.geoinformace.cz

Petr Seidl, ředitel, ARCDATA PRAHAVelmi příjemným překvape-

ním roku 2005 bylo spuš-

tění mapové části Portálu

veřejné správy. Za to, že bylo

v krátké době zpřístupně-

no velké množství i dosud

veřejnosti nedostupných

geografických dat včet-

ně ortofotomap, patří dík

zejména kolektivu agen-

tury CENIA a jejímu ředi-

teli Jiřímu Hradcovi. / Pří-

jemným překvapením pro

uživatele ArcGIS bylo jis-

tě začlenění některých pla-

cených nadstaveb (např.

Maplex pro ArcGIS, ArcScan)

do základní funkcionality

ArcView, ArcEditor a ArcInfo.

Kamil Balšánek, Sales Execution & Development Manager, AutodeskČeská lokalizace apli-

kace Autodesk Civil 3D.

Projektantům se dostal do

rukou intuitivní, modelo-

vě orientovaný trojrozměr-

ný návrhový systém, který

automatizuje klíčové úko-

ly při navrhování krajiny,

nových zemních těles, pro-

jektování úprav terénu, prá-

ci s parcelami či při projek-

tování silničních komunikací

a jiných liniových staveb. To

vše v reálném čase a ve zná-

mém prostředí AutoCADu.

Tomáš Staněk, ředitel, Bentley Systems ČRNárůst popularity Google

Earth, který je myslím nejen

pro mne zajímavým z pohle-

du využití a zpřístupnění

geografických dat. V regi-

onu mne asi nejvíce potě-

šila zpráva o dokončení

implementace a zaháje-

ní testovacího provozu sítě

referenčních stanic, kte-

rá bude velkým příno-

sem nejen pro oblast geo-

dézie a zeměměřictví.

Jan Krátký, CENIA, česká informační agentura životního prostředíSystém pro organizaci, ana-

lýzu a syntézu dat Janitor

verze 2.x, který poskytuje vel-

ké možnosti pro práci nejen

s územně vázanými daty.

Navíc je k dispozici zdarma.

Martin Malec, technicko-obchodní manažer, GB-GeodezieProtože pozemkové úpra-

vy také souvisí s geoinfor-

matikou, tak mne překvapil

přístup Ministerstva země-

dělství k této problematice

a to jak z pohledu přístupu

k řadě problému venko-

va obecně, tak z pohle-

du přístupu k principům

tržního hospodářství.

Zdeněk Hotař, GEODIS BRNONevím, jestli je to novinka,

ale rychlý nárůst poptávky

po 3D geodatech byl určitě

pro mnohé, zejména autory

„těžkých“ GIS softwarů, pře-

kvapením. Malá připrave-

nost běžných SW na práci

s 3D geodaty otevřela pro-

stor pro nástup nových apli-

kací typu GeoShow 3D, které

s těmito daty bezproblémo-

vě pracují a umožňují prá-

ci ve 3D i laické veřejnosti.

Zdenek Hoffmann, ředitel, GEPROAkceschopnost CAGI, která

dokázala přetvořit vrcholné

orgány a v šibeničním ter-

mínu uspořádat v Brně prv-

ní vlastní konferenci Geoin-

formatika ve veřejné správě.

Příjemným překvapením

byla také aktivita organiza-

cí MZe ČR, pozemkových

úřadů a ÚHÚL, které začaly

posilovat ve vybavení naším

softwarem pro práci s ISKN.

Mário Minarovský, ředitel, Globema CZNejspíš ne jako novinka,

ale překvapil mě vzrůstající

zájem o veletrh INTERGEO

2005, který se konal v Düs-

seldorfu. Jak ze strany

vystavovatelů, tak pod-

le počtu návštěvníků.

Luboš Kučera, ředitel, GISATPřekvapil mne rozsah evrop-

ských aktivit v oblasti dál-

kového průzkumu Země.

Ladislav Bečvařík, ředitel, HSIPřekvapila mne na jedné

straně stále rostoucí potřeba

geoinformací u neodbor-

né veřejnosti (byť je možná

nechápe jako geoinformace)

a s tím spojený nutný inova-

tivní rozvoj technologií pro

práci s geodaty, na druhé

straně pak přístup jednotli-

vých producentů geotech-

nologií k této skutečnosti

a k jednotlivým geografic-

ky segmentovaným trhům.

Josef Havaš, generální ředitel, Intergraph ČRBezpochyb rozmach otevře-

ných řešení založených na

webových službách. Díky

Google je konečně vnímán

prostor jako součást běž-

ně dostupných, aktuálních

informací. Že jde o „vodu na

mlýn“ Intergraphu právě při

dodávce otevřených řešení

a expanzi do nových oblastí,

asi nemusíme zdůrazňovat,

neboť naši zákazníci v Česku

i na Slovensku webové služ-

by již poskytují či využívají.

Pavel Žemlík, jednatel, PLANstudioPro naši činnost je zasad-

ní program OCAD, který

se opravdu dočkal v roce

2005 nástupce v podobě

9. verze a to i přes předčas-

nou smrt původního auto-

ra programu. Nově vznik-

lá firma OCAD AG dokázala

navázat na předchozí práci

a výsledkem je pokračová-

ní vývoje tohoto pro spous-

tu firem životně důležité-

ho programu – OCAD má

přes 2700 licencí po celém

světě a u nás jej používají

všechny kartografické firmy.

Svatopluk Sedláček, majitel stejnojmenné firmyUpřímě řečeno, nepřekva-

pilo mne nic. Po 25 letech

práce v IT mám jisté předsta-

vy, kudy se bude vývoj dále

ubírat. Zdá se, že ani v oblas-

ti HW naší firmu neudivila

žádná převratná novinka.

Jakub Hoplíček, marketingový manažer, SunnysoftPřekvapením byla rych-

lost aktualizace a podrob-

nost map celé Evropy v řeše-

ní Wayfinder. Rovněž nás ve

firmě překvapilo, jak razant-

ně vstoupila firma TomTom

se svými produkty na čes-

ký trh. Za úspěchem, který

jsme s jejich produkty poté

zaznamenali, však stojí kva-

lita všech jejich produktů.

František Pivnička, ředitel, Topol SoftwareProdali jsme program

AeroTopoL (plánování a rea-

lizace leteckého snímko-

vání) Katastrálnímu úřadu

provincie Hebei v Číně.

Vladimír Michl, business development manager, XanaduPřekvapivým krokem

bylo uvolnění GIS serve-

ru Autodesk Mapserver

jako open source. V oblasti

CAD a GIS se tak otevíra-

jí nové možnosti vývoje.

Mikuláš Szapu ml., výkonný riaditel, YMSNašich zákazníkov s potre-

bou profesionálnej tla-

če potešila nová funkčnosť

Geomedia verze 6 v oblas-

ti kartografických výstu-

pov. Prekvapil nás záujem

manažérov o nasadzova-

nie a aktívne využívanie

moderných mobilných tech-

nológii v oblasti geoinfor-

mačných a technických

informačných systémov.

Danuše Svobodová, zástupkyně ředitele, Zeměměřický úřadS ohledem na uvažované

technologické inovace sys-

témů, ve kterých zpracová-

váme naše produkty, jsou

v popředí našeho zájmu

Oracle databáze a aplikační

server 10g, dále MicroStation

verze 8 XM a trendy databá-

zové kartografie a vícená-

sobné prezentace. (red)

Co vás v roce 2005 překvapilo jako novinka?

ANKETA

Google svými geoaplikacemi (na snímku Google Earth) ovlivnil celou geoinformační komunitu

radar

ILU: 1

X AR

CHIV

Page 17: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006 1�www.geoinformace.cz

infoinformace ze společnosti GEPRO, spol. s r. o. únor 2006

Blanicko-Otavský region, sdružení 23 obcí založené v roce 1999, zvolilo vlastní efektivní cestu rozvoje regionu. Obce postupují při jed-náních s partnery společně, díky tomu nabý-vají na důležitosti a získávají lepší finanční podmínky.

Obce regionu tak postupovaly i v případě zavádění systému MISYS na svých spravova-ných územích na podzim roku 2005. Společně, s finančním přispěním EU, pořídily data, služby a software. V první fázi obce pořídily základní sadu dat pro správu území – katastrální mapy a ortofotomapy. Část území je pokryta mapa-mi DKM a KM-D, větší část, pokrytá rastro-vými mapami, byla zvektorizována. V letošním roce obce regionu plánují postupné rozšiřování systému MISYS o další data, služby (instalace a školení) a příslušné moduly systému.

Obce zvolily jednoduchý, ale účinný způsob spolupráce při tvorbě geoinformačního systé-mu. Společně plánují jednotlivé kroky, naku-pují software, data a služby, ale systém MISYS provozují samostatně v každé obci dle svých specifických potřeb.

Přístup k mapovým službám WMS (web mapping services) podporuje nová verze 7.50 geografického informačního systému systému MISYS, včetně systému MISYS-WEB. Klient obsažený v systé-mu umožňuje přistupovat k mapovým serverům WMS (web map server) na internetu a zobrazit polohově orientované mapy, resp. jejich výřezy. Vedle WMS klienta obsahuje nová verze systému MISYS-WEB také WMS server, který dokáže WMS klientům spolu s grafickými informacemi poskytnout informace popisné.

Uživatelé nejnovějších verzí systémů MISYS a MISYS-WEB nyní mohou ke své práci využí-vat nejen geodata, která mají k dispozici na dis-ku svého počítače nebo v lokální síti, ale také další geodata, která jsou alespoň v současnosti volně poskytována prostřednictvím mapových služeb celé řady WMS serverů. Ty jsou dostup-né i v ČR a služby WMS na nich poskytují např. některé krajské úřady (kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Zlínský kraj apod.), portál veřejné správy, Zeměměřický úřad (ZABAGED) nebo také společnosti z pri-vátního sektoru (např. GEODIS BRNO).

Ivo Lindovský

spolupráce s uživateliBez zpětné vazby je každý systém odsou-zen k pomalému skomírání. Toho jsou si ve firmě GEPRO velmi dobře vědomi a proto uživatelům svých produktů a řešení všemožně pomáhají. Vedle přímé pomoci jsou uživatelé podporování také nepřímo prostřednictvím dealerské sítě. Distribuční síť firmy se trvale rozrůstá a koncem roku 2005 firma GEPRO přivítala ve svých řa-dách jubilejního 100. dealera.

prohlíží WMsNová verze 7 bezplatně distribuované pro-hlížečky MISYS-VIEW k prohlížení gra-fických formátů systému MISYS obsahuje WMS klienta umožňující přístup k WMS službám. Uživatelé tak mohou například rovnou přistupovat k datovému skladu (WMS serveru) ortofotomap společnosti GEODIS BRNO.

kokeŠ 7.52Nově uvolněná verze geodetického systému KOKEŠ 7.52 obsahuje mimo jiné aktua-lizovanou linku pro zpracování geomet-rických plánů s podporou změnových vět v novém výměnném formátu VFK infor-mačního systému katastru nemovitostí.

nové číslo Hot lineTelefonická podpora uživatelů systému MISYS patřila vždy k velmi oceňova-ným službám poskytovaných společností GEPRO. Od nového roku je k dispozici na novém telefonním čísle 257 089 865.

pomoc geodetůmVelký ohlas mezi uživateli systému KOKEŠ mělo zahájení bezplatného cyklu škole-ní ve firemních prostorách na podporu přechodu na nový výměnný formát VFK ISKN. Během prosince a ledna bylo všech 11 termínů plně obsazeno a na následující měsíce byla vypsána další školení.

kde nás uvidíte v nejbližší době dny malých obcí

7. března 2006, Vyškov9. března 2006, Praha

Isss 20063. – 4. dubna 2006, Hradec Králové

UrBIs Invest25. – 29. dubna 2006, Brno

setkání uživatelů 11. ročník setkání uživatelů GEPRO a ATLAS potvrdil stále rostoucí zájem uživatelů o pro-dukty a řešení obou firem. Dvoudenní setkání, které se uskutečnilo na konci listopadu 2005 se může pochlubit několika primáty. Bylo prvním setkáním, které se uskutečnilo nikoli na Seči, ale v Praze, poprvé proběhlo ve spolupráci s kated-rou mapování a kartografie ČVUT a poprvé byla překonána hranice 250 účastníků.

Masarykova kolej poskytla vhodnou kom-binaci sálů a učeben, a později večer také pří-jemné prostředí studentského klubu. Novinky obou pořádajících společností, pohled akademické obce a zkušenosti uživatelů byly náplní prvního dne setkáni. Po nabitém celodenním programu mohli účastníci nerušeně pokračovat v debatách za doprovodu nevtíravé hudby v podání Lee’s Jazz Tria. Druhý den setkání byl vyhrazen specializova-ným seminářům, školením a konzultacím, které probíhaly paralelně až čtyři vedle sebe za velkého zájmu účastníků. Ivo Lindovský

Velký zájem účastníků setkání byl o školení systému MISYS

MISYS-WEB může přistupovat k webovým službám WMS jako klient

K systému MISYS-WEB v roli WMS serveru mohou přistu-povat libovolní WMS klienti

GEPRO, spol. s r.o.Štefánikova 52, 150 00 Praha 5, tel.: 257 089 811

e-mail: [email protected], www.gepro.cz

zkuste využívat WMs

Jak na GIs

prop

agac

e fir

my ge

pro

Page 18: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20061� www.geoinformace.cz

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

â e s k á r e p u b l i k a – L i t o m û fi i c e – 8 . fi í j n a 2 0 0 5

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

Mapa z Mapové sbírky UK Praha.Digitální zpracování AOPK Brno.

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

150 let staré komunikace najdi v nové mapě

Bývalý předseda ČÚZK Jiří Šíma si během rallye zakresluje cestu u bodu L.

Na znázorněném území se jela v roce 2005 druhá eta-pa 41. Geodesia rallye ČR. Body trigonometrické sítě byly vyznačeny na staré mapě 2. vojenského mapování a měly

představovat lehce identifikovatelné křižovatky v terénu. Účastníci této netra-diční vzdělávací akce si podle přes 150 let starých zákresů sídel a komunikací ověřili proměnu geografických informací v čase a museli si překreslit vrcholy sítě (křižovatky) do dnešní turistické mapy. Na této cestě plnili další úkoly z oblasti základů geoinformatiky, zeměměřictví i kultury a řidičského umění.

Letecká mapa by byla pro účastníky této soutěže obrovským ulehčením. Vždyť jsou zde vidět i takové detaily, jako je kaplička na xy km. Šipkový graf ukazu-je, že některými křižovatkami se mělo projet i několikrát.

Další ročník Geodesia rallye se jede v sobotu 7. října 2006. Naše redakce bude stavět opět jednu etapu. Pojeďte také. Informace o akci: www.geos.cz, ukázka 2. etapy je na www.zememeric.cz/rallye/41GR-2et.pdf    (rp)

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

â e s k á r e p u b l i k a – L i t o m û fi i c e – 8 . fi í j n a 2 0 0 5

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

Mapa z Mapové sbírky UK Praha.Digitální zpracování AOPK Brno.

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

D I P L O M Ú â A S T N Í K Ò M4 1 . G E O D E S I A R A L LY E â R

â e s k á r e p u b l i k a – L i t o m û fi i c e – 8 . fi í j n a 2 0 0 5

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

Mapa z Mapové sbírky UK Praha.Digitální zpracování AOPK Brno.

2. vojenské mapovánístabilního katastru z let 1824 aÏ 1843 podle patentu císafie Franti‰ka I.

seriál

FOTO

: F. J

ANOV

SKÝ,

ILU:

ARC

HIV

R. P

ETRA

Page 19: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  19www.geoinformace.cz

Republika ze vzduchu

Technické informace o leteckém snímkuBarevná ortofotomapa ČR bezešvě pokrývá celou ČR, snímkování a zpracování dat proběhlo v letech 2002–2003, v roce 2004 bylo zahájeno nové snímkování (aktualizace do 3 let), velikost pixelu ortofotomapy je 50 cm, ortofotomapa ze snímkování od roku 2004 má rozlišení 20 cm/pixel, data jsou georeferencována v souřadnicovém systému S-JTSK, standardní grafický formát je TIF (popř. jiný), členění dat je do souborů podle kladu Státní mapy 1 : 5 000 (podle potřeby i jiné).

Objednání dat Data z malých prostorů a informační náhledy

v plném rozlišení jsou na webových stránkách http://www.geodis.cz/www/www _ data Data pro větší území lze získat přímým prodejem.

Kontaktní údaje na obchodní oddělení jsou tel.: +420 538 702 040 fax: +420 538 702 061 www.geodis.cz (stránky „fotogrammetrie“) e-mail: [email protected]

O

J

K

X

YR

D

L

U

Z

S

J K

O X

R Y

S D

L

Z

U

Brusov

Třebín

Držovice

Starý Týn

Ličenice

Dubičná

Konojedy

s vyznačenými body2. etapy 41. Geodesia rallye

seriál

kaplička

FOTO

: GEO

DIS

BRNO

Page 20: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200620 www.geoinformace.cz

Kamil Balšánek, Sales Execu-tion & Development Manager, AutodeskHodně uslyšíme o „open

source“ webové služ-

bě MapServer Enterprise.

Autodesk letos představí

i komerční verzi produk-

tu – Autodesk MapServer

Enterprise, a to společně

s prostředím pro sběr geo-

prostorových dat a jejich

přípravu pro distribuci po

internetu. Očekávám, že

s rostoucím počtem uživa-

telů MapServer Enterprise

poroste i počet nabízených

aplikačních řešení, stejně

jako obliba klienta Map 3D.

Ladislav Bečvařík, ředitel, HSIOčekávám pokračování

trendu integrace geoinfor-

mačních systémů s dalšími

komponentami informač-

ního zabezpečení podni-

ků, jak ostatně naznaču-

je i naše praxe z posledních

let. Dále posílení produktivi-

ty GIS řešení u našich zákaz-

níků pro plnění úkolů díl-

čích útvarů. Orientace na

sdílení a výměnu informací.

Josef Havaš, generální ředitel, Intergraph ČRNa základě úspěchů v roce

2005 se Intergraph v Evro-

pě bude více zaměřovat

na rozvoj nových oblastí.

Přirozenou součástí nových

řešení budou stále více „živá“

data z nejrůznějších senzorů.

Hlavní devizou naší společ-

nosti však zůstanou znalosti

a zkušenosti našich odborní-

ků sdílené po celém světě.

Zdenek Hoffmann, ředitel, GEPROOčekáváme další pokrok

v tvorbě pravidel o pořizo-

vání a poskytování geod-

at ve veřejné správě, který

vyústí do patřičné legis-

lativní podoby. Absenci

těchto předpisů pociťu-

je celá společnost. Dále

předpokládáme silný roz-

mach komplexních doprav-

ních systémů založených

na nejmodernějších infor-

mačních technologiích.

Jakub Hoplíček, marketingo-vý manažer, SunnysoftOčekáváme masivní ná-

růst popularity osobní navi-

gace Wayfinder a TomTom

v mobilních telefonech.

Zdeněk Hotař, GEODIS BRNOOčekáváme pokračují-

cí trend v poptávce po 3D

datech. Což může způ-

sobit i nástup letecké-

ho laserscaningu, který je

zatím v našich podmín-

kách využívám spíše okra-

jově. Na zahraničních trzích

pak stabilizaci v regionu

a otevírání dalších mož-

ností. Očekáváme také, že

udržíte trend zvyšující se

úrovně vašeho časopisu.

To přeji v roce 2006 vám

i nám – vašim čtenářům.

Jan Krátký, CENIA, česká informační agentura životního prostředíPlánujeme zcela jiné hard-

warové řešení mapové-

ho serveru Portálu veřej-

né správy, které výrazně

zlepší jeho dostupnost

a spolehlivost. Zároveň

bude samozřejmě dochá-

zet k rozšiřování obsa-

hu mapového serveru.

Luboš Kučera, ředitel, GISATPlánujeme rzšíření nabídky

v oblasti družicových dat

(nově „metrové“ družice,

radarová a hyperspektrální

data) a snižování cen vlivem

konkurečního prostředí.

Martin Malec, technicko-obchodní manažer, GB-GeodezieOčekávám masovější nasa-

zení GPS technologií (i v sou-

vislosti se sítí TopNet) a „hlad“

uživatelů po 3D datech.

Vladimír Michl, business development manager, XanaduOčekáváme uvádění nových

technologií Autodesku

– Topobase a Mapserver

a jejich implementaci

u zákazníků. Nový přístup

Autodesku k jejich prodeji

dává předpoklad k obchodní-

mu úspěchu. Jako techno-

logický trend lze očekávat

další zpřístupňování mapo-

vých dat, mapových a GIS

aplikací prostřednictvím

vysoce interaktivních web

aplikací, zpřístupnění GIS lai-

kům, demokratizaci GIS dat.

Mário Minarovský, ředitel, Globema CZV oblasti trendů očekávám

unbundling a to přede-

vším v síťových odvětvích.

Z našich novinek je to urči-

tě lokalizace produktu GE

Energy – Smallworld a pro-

dukty Globemy pro vět-

ší rozmach komunikace.

František Pivnička, ředitel, Topol SoftwareUvádíme na trh program

TopoL CE, jednoduchý GIS

pro počítače Pocket PC. /

Uvedeme také novou ver-

zi programu TopoL xT 8.0. /

Budeme pracovat na rozšíře-

ní prohlížečky dat KN a LHP

o editační funkce pro š. p.

Lesy Slovenskej republiky.

Svatopluk Sedláček, majitel stejnojmenné firmyJako trend očekáváme pro-

ces spojování technologií,

zvyšující se důraz na použití

přenosných počítačů a dal-

ších mobilních zařízení ve

spojení s GPS. / Sami také

chystáme novinku v našich

produktech G-VIEW a VKM,

ale přejeme si, aby i toto bylo

pro ostatní překvapením.

Petr Seidl, ředitel, ARCDATA PRAHAV roce 2006 očekáváme

novou verzi ArcGIS 9.2, kte-

rá přinese změny v karto-

grafii, geodatabázi a správě

dat. Dlouhodobým tren-

dem v GIS se ukazuje sou-

středění na serverová řešení

GIS, kdy na straně uživate-

lů bude stále častěji tenký

klient a veškeré zpracování

prostorových dat bude pro-

bíhat na serveru. Na tento

trend ESRI odpovídá ArcGIS

Serverem a webovými služ-

bami ArcWeb Services. /

Na firemní úrovni věří-

me, že se nám v letoš-

ním roce podaří dokončit

významné projekty zapo-

čaté v minulých letech

a samozřejmě i získat další.

Tomáš Staněk, ředitel, Bentley Systems ČRRok 2006 je pro Geo skupi-

nu Bentley velmi význam-

ný. U příležitosti mezinárod-

ní konference Bentley v Praze

(11. - 16. června) uvedeme na

trh novou generaci produktů

„XM edition“, která bude pro

uživatele představovat výraz-

ný posun jak technologic-

ký (.net) tak uživatelský (nový

grafický interface). Tento

posun se dotkne jak deskto-

pu, tak serverových řešení.

Danuše Svobodová, zástupkyně ředitele, Zeměměřický úřadOčekáváme širší uplatně-

ní nejmodernějších tech-

nologií pro pořízení zdrojo-

vých dat pro tvorbu ortofot

a digitálního modelu reli-

éfu, zejména nástup digi-

tálních leteckých kamer. /

Pro naše zákazníky bude jis-

tě zajímavá možnost využití

sítě CZEPOS v plném rozsa-

hu, jakož i rozšíření publika-

ce digitálních dat na inter-

netu, např. o data z archivu.

Mikuláš Szapu ml., výkonný riaditel, YMSPredpokladáme, že zákazní-

ci budú čím ďalej náročnejší

a budú od svojich IT dodá-

vateľov požadovať garanciu

sľúbenej návratnosti investo-

vaných finančných prostried-

kov. Pripravujeme rozšírenie

modulov ITIS (Geoinformačný

systém, Content manaž-

ment, Mobilný GIS,

Metainformačný systém,

Správa majetku) o plnú

integráciu so systémom

údržby Maximo (celosveto-

vo 2. miesto v počte inšta-

lácii CMMS) a umožnenie

prepojenia činností údržby

s potrebnými informácia-

mi ostatných systémov.

Pavel Žemlík, jednatel, PLANstudioChceme s nabídkou našich

geografických dat seznámit

další potenciální zákazníky

a připravit jim data „na míru“

jako to bylo např. pro portál

mapy.cz. Chystáme vylepšení

a rozšíření našich stávajících

produktů v podobě samot-

ných dat i aplikací. V roce

2006 také očekáváme další

rozmach geoaplikací na inter-

netu s dříve nepublikovanými

daty a se zaměřením na

stále rostoucí počet uživatelů

s GPS přístroji.    (red)

Rok 2006: Co od něj očekáváte či plánujete, že budete dělat?

ANKETA

radar

Page 21: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  21www.geoinformace.cz

Letos se již pošesté rozběhne neob-vyklý způsob získávání dat pro země-dělskou statistiku Evropské unie.

Evropská komise EUROSTAT hodlá za pomoci projektu LUCAS 2006 „Land Use/Cover Area frame statistical Survey“ poří-dit ve vybraných členských zemích obsáh-lé datové sady o aktuálním využití ploch v krajině pro potřeby plánovací a hodnotící statistiky, ovšem také pro kontrolu výsledků svých opatření a projektů, a také pro objek-tivnější rozdělování nemalých finančních prostředků. Tradiční ani distanční mapová-ní zde nejsou na místě. Požadavku rychlosti a relativně vysoké přesnosti vyhovuje symbi-óza statistiky a dálkového průzkumu Země.

Kvalita dat je ověřovánaData jsou sbírána při terénním měření na podmnožině bodů pravidelné sítě nad mapou zájmového území, v našem případě třeba České republiky. Na rozdíl od mapo-vacích metod, jako je například Land Cover CORINE, je tato metoda v principu statis-tická. Pro operativní sběr aktuálních úda-jů je nejvhodnějším územním podkladem bezešvá ortofotomapa.

Vizuální interpretací a klasifikací snímku v jednotlivých bodech sítě vznikne databáze reprezentativních údajů o využití krajiny. Ta rovněž vyžaduje kontrolu spolehlivosti, pro-to je „pod“ jednotlivými body sítě statistic-kými metodami vybrána podmnožina bodů, které je nutné v terénu navštívit a ověřit u nich typ a způsob využívání lokality.

Šílené krávy posunuly kampaňProjekt byl zahájen již v roce 2001 ve spolu-práci EUROSTATu s Directorate General

for Agriculture a s podporou evropského Joint Research Centra v italské Ispře. První kampaň projektu LUCAS proběhla v roce 2001 ve 13 státech EU. Kvůli nemoci šíle-ných krav byla kampaň ve Velké Británii a Irsku posunuta na rok následující, kdy se uskutečnila také v Estonsku, Maďarsku a Slovinsku. V roce 2003 se kampaň opa-kovala ve všech tehdejších 15 státech EU a navíc v Maďarsku. Získané zkušenosti vedly k úpravě technologie sběru dat, která tak byla nově testována v roce 2005 v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

V letošním roce má EUROSTAT zaost-řeno vedle ČR na Španělsko, Nizozemí, Francii, Německo, Maďarsko, Lucembur-sko, Polsko, Slovensko, Belgii, Itálii a Vel-kou Británii. Projekt zatím nebyl jednoznač-ně ukončen v žádné z členských zemí EU a v některých státech je opakován kvůli opra-vám chyb, zjištěných z měření v předchozích letech, jejich srovnatelnosti a kvality.

Kdo a jak v České republice?V roce 2005 vypsal EUROSTAT pro zpra-cování projektu na území ČR výběrové říze-ní, ve kterém vyhrála firma Geodis Brno. Podpisem smlouvy se zavázala zajistit odpo-vídající kvalitu sběru dat podle evropské metodologie a bez dalších participujících firem. Data budou předána EUROSTATu ke statistickému vyhodnocení a stanou se jejím majetkem. Na požádání by však měla být veřejně k dispozici.

Co si od realizace projektu v ČR slibovat?Díky projektu dojde v ČR k vytvoření repre-zentativního souboru údajů o využití krajiny v cca 5000 bodech, který u zemědělských ploch bude doplněn o údaj o aktuální pěsto-vané plodině. LUCAS pomůže zdokonalit metodologie terénních šetření, koncipování názvosloví a postupů sběru dat. Cílem je získat srovnatelná a nezkreslená dat o území a způsobu jeho využití na ploše celých stá-tů. Projekt má umožnit přenést výsledky ze zemědělství do dalších oblastí, souvisejících s životním prostředím, monitoringem změn krajiny a udržitelným rozvojem. Dohodnu-té polohové metodické standardy by měly zaručit opakovatelnost studie za analogic-kých podmínek v libovolnou dobu. Data a výsledky na nich postavené se tak mohou stát argumentem v rukou ČR i Unie pro roz-hodování na různých úrovních.

Miloš Sedláček inze

rce

LUCAS 2006 – experimentální statistikapro zjišťování využití krajiny a jeho změn v čase

ILU: 1

X AU

TOR

Page 22: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200622 www.geoinformace.cz

Co se firmě od posledního kulatého výročí za 5 let podařilo? A co se nepo-dařilo?Ivo Hanzl (IH): V prvních 10 letech firmy jsme patřili do první desítky v žebříčku firem v oboru, ale rozhodně ne na první mís-to. V té době byly na trhu velké akciové spo-lečnosti a další. V letech 1996 – 1998 jsme byli řekněme třetí, čtvrtí, měřeno počtem zaměstnanců, obratem atd. Úspěšnost firmy je sice posuzována podle zisku, ale to v žeb-říčcích uvedeno nebylo, protože jsme v Čes-ké republice. Čím větší zisk budete mít, tím víc budete mít nepřátel.Karel Sukup (KS): Z hlediska produktivity práce jsme byli určitě první.IH: Tehdy se ovšem nenosilo měřit produk-tivitu. V posledních pěti letech jsme posko-čili na první místo, za námi je z hlediska obratu a počtu lidí mezera. Hodně jsme pracovali na rozvoji dceřiných společnos-tí. Úspěch na Slovensku se projevil zhruba před 3 lety a od té doby tam obrat vzrostl třikrát. Velkou událostí posledních 5 let byl nákup Geodézie Brno, což přineslo skoko-vý nárůst obratu skupiny o 50 % v porovná-ní s běžným ročním růstem 5 – 10 procent. Nejde to samozřejmě lineárně, při pohledu na růstovou křivku se nejlépe chová obchod-ní oddělení.

Jindřich Čapek (JČ): U obchodu, resp. dis-tribuce, je obdivuhodné, že i po tak dlouhé době je stále možné zvyšovat podíl na trhu. Podívejme se na stavebnictví – objevují se pro něj inovace jako jsou například GPS přístro-je schopné řídit stavební stroje apod. Růst je umožněn také tím, že v České republice jsou zkušení lidé, kteří se u nás učí. To platí nejen pro geodety, ale i pro stavební firmy.KS: V posledních pěti letech Geodis tech-nologicky roste. Před dvěma lety jsme poří-dili pozemní laserscanner a ve spolupráci se zahraničními partnery používáme i letec-ký. V letech 2002 – 2003 se nám podařilo vytvořit velké technické dílo – ortofotomapu ČR a návazně s tím digitální model celého území. To má zpětný dopad pro výrobu. Vytvořili jsme dílo nejen pro zákazníky, ale zároveň i pro sebe. V rámci skupiny Geodis Group jej používáme pro řadu podklado-vých a pomocných dokumentů, což přispí-vá k celkové produktivitě společnosti. Jiné firmy musí často nákup nebo výrobu pod-kladových materiálů zahrnout do vstupních nákladů ještě před započetím zakázky. Mys-lím si, že ekonomická úspěšnost firmy je provázána s technologickým růstem. Roční míra investic, které v Geodisu celou dobu od jeho založení máme, se pohybuje řádově kolem 10 procent.

Čtyři tisíce podepsaných dokumentů za 24 hodin, i to obnáší podnikání

V polovině listopadu jsme se sešli s Karlem Sukupem, Ivo Hanzlem a Jindřichem Čapkem, třemi jednateli firmy Geodis Brno, spol. s r. o. Ta má v současnosti více než 300 zaměst-nanců, poskytuje služby v oblasti fotogrammetrie a geodézie a zabý-vá se distribucí geodetické, laserové, lékařské techniky a rovněž distribucí technologií a materiálů pro výrobu reklamy.

Jindřich Čapek je ředitelem obchod-ní divize, Ivo Hanzl vede divizi geodé-zie a zároveň má na starosti správu firemních financí a Karel Sukup šéfuje divizi fotogrammetrie.

rozhovor

Karel Sukup

FOTO

: J. H

NOJIL

Page 23: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  23www.geoinformace.cz

IH: Dlouhodobě jsme firmu postavili na tom, že investice budou přinášet efekt. Ve srov-nání s konkurencí investujeme v násobcích. Nahlédnete-li do výkazů jiných firem, máme v porovnání s nimi jednoznačně nejvyšší odpisy, které v podstatě hodnotí míru inves-tic.

Zmínili jste vysokou produktivitu. Jak ji měříte?IH: Vezměte své vlastní výkony a vydělte je počtem zaměstnanců. Dnes se tomu říká při-daná hodnota, dříve to byl „upravený vlastní výkon“. Přidaná hodnota je nejčistší ukazatel o výkonnosti firmy.

Ukazatelem může být také obrat. Když budete jen prostředníkem, který má kolem sebe relativně malý a dobrý tým odborníků na akvizice, a zbytek činností budete out-sourcovat, můžete také dosáhnout velkého obratu.

Jak řešíte otázku financí, když po vás někdo chce, abyste šli do určité ceny? Jdete do toho nebo si řeknete, že pod svoji cenu nepůjdete?KS: Strategii máme případ od případu růz-nou. Nedá se říct paušálně, že když nás někdo „nutí“ do určité cenové politiky, tak že na ni nejsme schopni přistoupit. Pokaž-dé vzniklou situaci zvažujeme, přemýšlí-me, zda je to reálné nebo ne. Řekl bych, že v tomto směru jsme na tom lépe – na rozdíl od slabších firem, které práci hůře placenou vezmou i z důvodu, že právě žádnou jinou nemají. Můžeme si dovolit upravit cenovou politiku, protože máme velké datové zdroje a produktivitu včetně zisku můžeme vytvo-řit i při nízké ceně.

Rovněž máme obrovský lidský potenci-ál. Když je nastavena relativně nízká cena a vyžadován krátký termín dodání, může se vám stát, že kvůli nedostatku vlastních pracovníků musíte najmout subdodava-tele, a celá zakázka se prodraží. Jste limi-tován v cenové politice, protože se sub-dodavatelem se někdy obtížně domluvíte. Když zakázku máte vy, vidíte na rozpočet a dodávku se snažíte realizovat podle svých možností. V našem případě, kdy máme v Geodis Group k dispozici velké zdroje, umíme síly vzájemně „přelévat“. Flexi-bilita lidských a přístrojových zdrojů je ostatně přednost, která nám v některých zakázkách umožňuje jít na cenu, která se ostatním zdá nerealizovatelná. Ale pocho-pitelně chceme dělat za dobré peníze, takže čím je cena vyšší, tím je to příjemnější. Působíme od roku 1997 i na zahraničních trzích a jsme zvyklí, že cenová vyjednávání

mohou být velmi tvrdá. Situace se v dneš-ní Evropě velice vyostřila. Dostat dob-ře zaplaceno za práci je problém, protože výroba se z Evropy přemístila do levnějších destinací.

Jak přistupujete k inovacím?JČ: Dost často jsme chodili do určitého rizika, do investic, které ve své době byly na špičce výzkumu, někdy neuvedených na trh. U nás vůbec ne, v některých případech dokonce ani na evropský trh. Nebáli jsme se nakupovat základní prostředky jako je laser-

scanner, speciální GPS přístroje, geodetické přístroje, totální stanice nové generace. Díky dobrému jménu v Evropě jsme měli možnost je testovat. Nyní už jsme v pozici, kdy se na nás firmy samy obracejí, abychom jim dis-tribuovali přístroje. V některých případech je musíme odmítat, protože by na to firem-ní kapacity nestačily nebo bychom nebyli schopni distribuci provádět tak odborně, jak bychom sami chtěli.

Pro veřejnost dlouhodobě pořádáme odborná školení, na kterých předáváme své zkušenosti s technickými novinkami.

Atlas světaz roku 1665

XXLformát

   jedna z nejvzácnějších knih 17. století    nejobsáhlejší atlas své doby    596 map celého světa   reprint z 11 svazků   formát 29 x 44 cm

e-mailem: [email protected]: 251 565 572, 603 787 118faxem: 251 565 572poštou: klaudian praha, s.r.o.ostrovského 3, 150 00 praha 5

@

Jak objednat?

naše cena: 4 700 kč vč. dpH(Běžná cena v eU: 150 €)

vyhlášen 7. ročník soutěžeGeoaplikace roku 2005

kategorie A – Geoaplikace pro cestovní ruchkategorie B – komerční geoaplikace

kategorie C – Geoaplikace pro venkovské oblasti

propozice soutěže a přihlášku naleznete nawww.cagi.cz/geoaplikace

inze

rce

Page 24: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20062� www.geoinformace.cz

Pozvánky posíláme všem důležitým sta-vebním firmám. Na první setkání se při-hlásily 4 firmy, ale dnes jsou naše akce tak navštěvované, že máme problém najít vyho-vující hotelovou a konferenční kapacitu, kam by se všichni zájemci vešli a zároveň to bylo poblíž důležité stavby. Odpoledne se přednášky mění v praxi a přímo na stav-bě si zájemci mohou vyzkoušet vše, o čem jsme dopoledne mluvili. Cílem je představit stavebním firmám novinky – řízení staveb-ních strojů různými technologiemi: ultra-zvukem, laserem, GPS, mmGPS, případ-ně kombinací zmíněného. Pokud stavební firmu naučíte řídit stavební stroj s pomocí GPS v noci nebo mlze, produktivita neuvě-řitelně stoupne o 150 až 200 %.

Přínos našich odborných setkání ocenilo i Ředitelství silnic a dálnic. Veřejné ukázky systémů pro stavebnictví u nás totiž obecně chybějí. Na akcích nám nejde o předvedení firmy, ale spíš o samotnou inovaci, ukázání nových technologií v oboru. Pro stavebnic-tví už dnes máme přístroje, které pracují s milimetrovou přesností včetně měření výšek. Na stavbách si to zatím nedovedou představit.

Kdo z vás tří je mozek firmy?IH: Kdyby to byl jeden mozek, tak bychom tu neseděli tři. (smích)

Tak dobře, položím otázku jinak. Ke komu z vás se ostatní chodit radit?KS: Dnešní podobu Geodisu nemohl vymyslet jeden člověk. Síla firmy je v tom, že ji v současnosti řídí skupina lidí. My tři jsme sice jednatelé a spolumajitelé, ale pra-cujeme s lidmi, kteří se de facto na řízení také spolupodílejí. Řádově je to 25 lidí, kteří jsou v přímém vedení. Ti pomáhají firmu technologicky, technicky a znalostně udržet. Řekl bych, že je to také sdílené říze-ní. Mozek v tělech 25 lidí...IH: O to je rozhodování někdy složitější.KS: Mezi sebou máme dohodu, že o důležitých záležitostech rozhodujeme v diskusi nás tří. Zatím jsme o ničem nemu-seli hlasovat, vždy jsme se domluvili. Což je možná unikát, protože spousta firem se rozpadla kvůli tomu, že se lidé ve vrcholo-vém vedení neuměli domluvit. Neztrácíme čas a invenci planými diskusemi.IH: Každému z nás se ve firmě podařilo na-jít si své „hřiště“ pro seberealizaci. Každý z nás tří může předvést, co umí. Funguje to i motivačně, protože každé oddělení má své lidi, za nimiž jsou vidět výsledky.

Diskutujeme především o možných inves-ticích. Měli jsme několik investičních nápa-dů, ale zatím přesahovaly naše ekonomické možnosti. To vidím pozitivně, protože hor-ší by bylo, kdyby nás nic nenapadlo.

JČ: Vedení v podobě kolektivního orgánu má ještě jednu výhodu – ve třech můžete praco-vat konsenzuálně. Po určité době to funguje perfektně. Neříkám, že by spory nevznikaly. Jde ale o spory, které se řeší a posunují firmu dopředu.

Potíž máme někdy při hledání stejně kva-litního jednatele či manažera jako jsme my tři dohromady.KS: U dceřiných společností máme štěstí na lidi. Vždy se snažíme najít člověka, kte-rý má jméno a zkušenosti. Na druhé straně se nebojíme vsadit na mladé lidi, kteří prá-vě vyšli ze školy, a ve výrobě se ukáže, že mají řídicí schopnosti. Pár lidí jsme získali a v současnosti ve firmě vyrůstá druhá gene-race ředitelů, kteří jsou o 10 až 15 let mladší než my. Doufejme, že u nás vydrží.

Jak zajistíte, aby se lidi v práci nebáli zeptat? Někdy se ve firmách říká, že se lidé můžou ptát, ale realita je pak jiná. Máte strategii „otevřených dveří“?IH: Dnes to funguje trochu jinak. Všichni používáme e-mail a s ostatními jsme v kon-taktu, i když nesedíme v kanceláři. A vedou-cí jsou dále v kontaktu s výrobním úsekem.

Některé firmy mají potíže udržet kva-litu, protože jejich zaměstnanci se průběžně nevzdělávají. Jak u vás pro-bíhá vzdělávání ve firmě?KS: V dnešní IT společnosti jsou podle mne klasické kurzy vyčerpané. Na internetu máte k dispozici téměř jakékoliv informace, o kte-rých máte pocit, že je potřebujete. Dříve ve firmě musel být někdo, kdo sledoval novinky a seznamoval s nimi na interních školeních ostatní. Dnes si každý může najít své infor-mace. Samozřejmě, že pořádáme zasedání nebo výjezdní porady, kde se snažíme jednou ročně informovat o obchodním zaměření. Jednou týdně se také konají výrobní porady, kde se odborné problémy řeší okamžitě.

Přivítal bych, kdyby vysoké školy nabíze-ly zrychlené postgraduální kurzy, což dříve fungovalo, ale dnes už asi není dostatačná poptávka.

V našem školství obecně pociťuji deficit ve službách pro firmy. Rádi bychom poslali například 10 lidí na fakultativní kurz, kde by se dozvěděli, co nového se objevilo v GIS nebo fotogrammetrii. V některých oblas-tech jsme ovšem technologicky tak daleko, že školy nám novinky nepřinesou.

Klíčoví lidé jezdí na školení a na semi-náře do zahraničí, zúčastňují se veletrhů. Do budoucna bychom chtěli vyhradit větší prostor pro předávání informací po návra-tu z těchto akcí. Zatím to neděláme řízeně

Jindřich Čapek

rozhovor

FOTO

: J. H

NOJIL

Page 25: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  25www.geoinformace.cz

– je to daň za úspěšnost – práce je tolik, že ti, co se vrátí z akce, nemají čas na to, aby si nachystali materiály a předali informace dál.JČ: Co ve firmě považujeme za standard, je výuka angličtiny. Zaměstnanci, kteří pracu-jí v obchodním a servisním oddělení, mají možnost chodit zdarma na kurzy angličtiny.

Jak je to s novinkami? Jaký je napří-klad cyklus u hardwaru?JČ: Na světě, pokud jde o výrobu geode-tických přístrojů, existuje 8 firem, z nichž tři jsou klíčové na světovém trhu. Všechny ovšem mají problémy s inovacemi, protože v Číně existuje devět továren, které kopírují jeden geodetický přístroj za druhým. Nové výrobky se na trhu objevují nejen proto, že firmy inovují ze své podstaty podnikání, ale také kvůli čínským kopiím. V Číně nemá zatím smysl vést soudní spor. Jediný způ-sob, jak proti kopírování bojovat, je uvádět na trh stále nové generace software a hard-ware. Důsledek je, že na trh se dostávají technologie, které nejsou úplně odzkouše-né. Naším úkolem je pro ně najít konkrétní uplatnění. Jak už jsem říkal, často sloužíme jako testovací středisko a zpětná vazba pro výrobce.IH: Naši lidé s přístroji často pracují a tudíž vznikají požadavky na aktualizaci přímo z výroby – když se zjistí chyba, hned chtějí nechat rychle opravit, což při hierarchii hlá-šení směrem k výrobci není někdy možné.

Na začátku jste zmínili nasazování novinek. Je laserscanning high-end záležitost nebo je to technologie, která posunuje tvorbu 3D modelů dopředu a která se běžně bude použí-vat například ve spojení s rozpozná-váním obrazu?KS: Laserscannery je potřeba rozdělit na pozemní a letecké – každý z nich má své aplikační využití. Pozemní scannery jsou v přesnosti srovnatelné, možná i lepší než totální stanice. Klasická geodetická měře-ní neumí vystihnout plochu, její deformace apod. Laserscannery mají již dnes využití v inženýrské geodézii a je otázka času, kdy přístroje budou mít garantovanou přesnost, aby se daly rutinně nasadit.

Laserscanning má potenciál automatizač-ní, při jeho použití může být malý podíl lid-ské práce ve srovnání s „klasickými“ meto-dami měření. Jeho větší nasazení je podle mě zatím limitováno technickými předpi-sy u zákazníků – například požadavky na technickou dokumentaci často odpovídají generačně starším postupům měření. Uve-du příklad: Jestliže má povodí předepsáno,

že data musejí být ve vektorovém tvaru, aby popsala koryto řeky a jeho nejbližší okolí, můžete sice z laserových bodů extrahovat hrany, břehové čáry a překážky, ale za cenu spousty lidské práce. Tím pádem se efekt laserscanningu ztratí. Pro simulaci záplav nepotřebujete mít hrany a rozdělené body, stačí objekt popsat kontinuálně velkou množinou bodů. Jsou tu omezení – jednak návazné směrnice, definující požadovaný výstup z měření od zadávajících organizací a za druhé další software, který zatím neu-mí s daty laserscanningu příliš pracovat.

Dovedu si představit, že v blízké době bude existovat systém, integrující laser-scanner a GPS, měřič jej bude držet v ruce a pochůzkou skenovat terén. Výsledek bude přímo použitelný jako detailní geodetické měření.IH: Pozemní scanner a jeho přesnost se používají i v jiných oborech jako je strojíren-ství a automobilový průmysl, kde je použí-ván například pro kontrolu rozměrů.KS: Jedná se o oblasti, které jsou pro výrobce scannerů asi zajímavější než geoinformatika.

V poslední době se začíná prosazovat 3D, diskutuje se o 3D katastru. Co si o tom myslíte?KS: Je to přirozená cesta. Když se díváte na vědecko-fantastické filmy, uvidíte také

„zhmotnělé“ virtuální obrazy. V USA jsou k dispozici technologie, které umožňují virtuálně zobrazovat virtuální prostorové modely a pracovat s nimi. Jsou to napří-klad městské modely nebo modely přístro-jů. Přímá potřeba 3D dnes ještě není, ale to neznamená, že do budoucna se situace nezmění. Věřím, že bude úplně samozřej-mé mít u dat prostorovou a časovou složku. Budeme mít možnost srovnávat modely prostorově i časově – v některých aplika-cích je to možné již dnes, ale zatím to není běžná záležitost.JČ: V některých případech bude hrát roli finanční složka dat. Měl jsem možnost vidět katastr v Německu a to je cesta, kam se katastr bude vyvíjet. 3D bude zapotřebí, obce jej budou časem samy chtít.KS: V minulosti byla většina staveb posta-vena jen na terénu, dnes jsou běžné patrové garáže či multifunkční budovy. Vše je při-tom využíváno. Stát chce z užívání nemovi-tostí vybírat daně. Buď je vybírá „symbolic-ky“ jako dnes nebo tomu dá řád a pravidla. Důvod vzniku 3D katastru bude mít podob-ný základ jako u dvourozměrného katastru – stát bude zajímat, zda se nemovitost pro-najímá jednou, tj. k průmětu s terénem nebo pětkrát nad zemí a pětkrát pod zemí. Daně a finance budou hlavní podnět ke vzniku 3D katastru.

Ivo Hanzl

rozhovor

FOTO

: J. H

NOJIL

Page 26: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20062� www.geoinformace.cz

Kde je lidsky nejzajímavější získávání zakázek?IH: Severněji v Evropě je jednání více seri-ózní, korektní. Když postupujete směrem na jih, nastanou občas potíže. Mluvím o plateb-ní morálce – ta má vyloženě vztah k země-pisné šířce. KS: Placení se občas protáhne i na rok, ale to neznamená, že by odběratel nezapla-til. Za 10 let, co se na zahraničních trzích pohybujeme, máme pohledávku maximálně do 50 tisíc u jedné italské firmy. Delší doba splatnosti je u některých zakázek dána tím, že subdodavatelé dostanou zaplaceno až ve chvíli, kdy dílo převezme koncový zákazník. Proto se snažíme účastnit evropských tendrů přímo, abychom byli nositeli zakázky. Což je sice dobré z pohledu finančních toků, ale na druhé straně to obnáší spoustu jiných „zábavných“ aspektů.

Zábavných?IH: Třeba z poslední doby je podmínka, že musíte mít v dané zemi zřízený účet.KS: V zemích sdružených v Evropské unii to samozřejmě není problém, ale nesmíte na to zapomenout. Komunikace v EU se obecně hodně usnadnila, už nejsme bráni jako „ti z druhé strany hranice“. To je pozitivní.

Jak pracujete na zahraničních zakázkách?IH: Se zahraničím spolupracuje mnoho čes-kých firem, ale pokud chcete spolupráci roz-víjet, musíte do ní vložit velké prostředky. Příprava podkladů pro jedno výběrové řízení přijde řádově na 50 až 100 tisíc korun. A to přitom nemáte žádnou záruku, že uspějete. Když jste hodně dobří, uspějete v jednom tendru z deseti. Když zakázku nedostanete, jsou to náklady navíc.

KS: Příprava podkladů závisí na schopnos-tech lidí. Problém, na který můžete nara-zit, jsou jazykové a manažerské schopnosti. Účelově založené konsorcium firem se může skládat ze dvou zahraničních a jedné české firmy, z nichž každá sídlí v jiné zemi. Dát dohromady společnou nabídku pak znamená sejít se na týden v cílové zemi, kde se nabíd-ka předkládá. Občas se při tom dostanete do zajímavé situace. Při práci na poslední nabídce jsem musel podepsat 4 000 stránek za 24 hodin. Požadavek zadavatele byl, že každá stránka originálu a kopie dokumen-tace musí být podepsána modrou tužkou a samostatně na každý list.

Vyhráli jste?KS: To ještě nevíme. (pozn. red.: V době uzá-věrky už to známé bylo. Firma získala zakázku na vytvoření databáze LPIS na čtvrtině území Rumunska.) Jedním z nechtěných aspektů nabídek je, že občas musíte dělat činnosti, které vám připadají zbytečné. Spousta doku-mentace, požadované v zadání, je podle mě zbytečná.IH: Administrativa částečně omezuje star-tovní pole firem, které se výběrového říze-ní účastní. Když máte vyhotovit šanony s materiály, mnohé to odradí a někteří ani nejsou schopni vše zkompletovat. Už bylo zmíněno, že se dělají účelová konsorcia z více firem. Mnohé zakázky musí totiž být podloženy referencemi. O tvrdosti referenč-ních zakázek by se naši úředníci mohli učit. Když vás na českém trhu budou chtít omezit, dají požadavek na čtyřmilionový obrat a dvě až tři reference za poslední tři roky. Což je v podstatě omezení pouze na fyzické osoby. V zahraničí se běžně setkáte s tím, že musíte předložit 5 referencí nad 1 milion eur apod.KS: Do budoucna ovšem budeme muset

v Geodisu utvořit speciální tým lidí, který bude připravovat zahraniční nabídky. Zjistili jsme, že při ad hoc přístupu vznikají zbyteč-né chyby.JČ: Před lety jsme měli příležitost zúčast-nit se výběrového řízení na dodávku velmi přesných digitálních planimetrů (pozn. red.: stolní zařízení na odměřování ploch z map) s diamantovými koly. Byla to veliká zakázka v řádu milionů. Kontaktovali jsme japonské-ho výrobce, který nás v té době ještě neznal a požadoval 50 procent zálohu na zboží. Ivo, který má na starosti finance, říkal, že už je jedno, jestli ztratíme jeden a půl nebo rov-nou tři miliony. Peníze samozřejmě v pořád-ku dorazily na účet, Japonci vyslali zásilku s mezipřistáním v Moskvě. A zboží najed-nou nebylo, zmizelo. Naštěstí zásilka byla pojištěna proti všem rizikům na 110 % své hodnoty. Snažili jsme se vzniklou situaci řešit s jednou českou pojišťovnou, ale uká-zalo se, že to jde příliš pomalu. Z Japon-ska proto přišla jednoznačná depeše, ať jim předáme veškeré podklady. Během jednoho dne pojišťovna vyplatila peníze, byla vyro-bena nová zásilka planimetrů, která už letěla přímo přes Frankfurt, a nakonec jsme zboží stihli dodat.

Skvělé na tom je, že jsme s japonským dodavatelem neměli podepsanou žádnou smlouvu. Ve světovém obchodě platí, že to, co je dohodnuté, se ctí. A pokud to jednou porušíte, tak jste skončil. Z toho bychom se v Čechách měli hodně co učit.

Zmínili jste 1,5, resp. 3 miliony. Teď se asi pohybujete v jiných částkách. Jak bojujete se stresem?IH: Každý z nás to řeší individuálně. Máme nekuřácké pracoviště, snažíme se aspoň trochu hýbat. Když hrajete squash nebo tenis, můžete se v případě potřeby „vybít“ do míčku. Stres zkrátka k podnikání pat-ří. Kdybychom stres neměli, asi bychom to špatně snášeli. Motivuje nás, nutí přemýšlet. Někdy je spaní samozřejmě špatné, máte těžké chvilky, ale myslím si, že stres může být i pozitivní. Nedovedu si představit, že by tihle dva pánové (ukazuje na KS a JČ) byli někde v klidu.JČ: Proti stresu nám pomáhají úspěchy. Když se stres promění v obchodní případ, máte z toho radost. To je asi ten hlavní důvod, proč podnikáme.

ptal se Josef Hnojil

rozhovor

Karel Sukup, Jindřich Čapek a Ivo Hanzl před sídlem firmy

FOTO

: J. H

NOJIL

Page 27: GEOinformace 1/2006

GeoinformatikaVeřejná správa+Tematická příloha časopisu GEOinformace 1/2006

Page 28: GEOinformace 1/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 1/2006

2� GEOinformace    |    1/2006

Veřejná správa v 21. století se stejně jako většina komerční sféry neobe-jde bez informačních technologií. Nedílnou součástí IT veřejné správy jsou dnes tají geoinformační systémy a řešení.

Publikace „Česká města na cestě k infor-mační společnosti“, vydaná pražským magistrátem společně se Svazem měst a obcí v srpnu 2005, uvádí výsledky prů-zkumu využívání IT ve statutárních měs-tech ČR. Průzkum byl realizován v rámci celoevropského projektu eCitizenship for All - survey and award organizace EUROCI-TIES Knowledge Society Forum –TeleCi-ties a společnosti Deloitte. Podrobná zpráva je zveřejněna na webových stránkách www.eurocities.org/telecities.

Z měst, která se zúčastnila průzkumu, má přes 70 % vypracovanou informační strategii, většinou vzniklou či zahájenou v roce 2003. Vedle vlastního úsilí měst byl zřejmým podnětem ke vzniku strategie zákon o informačních systémech veřejné správy (ISVS).

Informační strategie téměř v 70 % přípa-dů deklaruje návaznost na celkovou strategii města. Průzkum dále ukázal, že jednotlivá města věnují značnou pozornost atestacím svých systémů podle standardů ISVS. Přes 60 % zúčastněných měst již atestovalo své systémy podle standardu ISVS. Ze zbylých necelých 40 % měst bez atestace má polovi-na atestaci rozpracovanou, či naplánovanou v průběhu roku 2005 a jen necelých 20 % měst nemá atestaci vůbec.

Význam informačního systému jako pod-

pory řízení města se promítá i do jeho zkou-mání, zejména v souvislosti s bezpečností, v rámci auditů hospodaření.

Rozvoj informačního systému města byl dosud zaměřen většinou na vnitřní pro-blematiku úřadů (magistrátu, příp. úřadů městských částí). Postupně však začínají být informační systémy vnímány šířeji – jako základní informační infrastruktury obce.

Tyto změny se dějí nejen v oblasti tech-nické (HW, počítačové sítě, přístupové cesty veřejnosti k jednotlivým službám), ale také v oblasti organizační, kde dochá-zí k významným změnám organizace práce úřadů podle potřeb veřejnosti.

Informační systémy ve veřejné správěInformační systémy měst (a obcí) se obsaho-vě podobají a můžeme u nich rozlišit typové aplikační oblasti pro výkon samosprávy: základní ekonomické agendy, správa majetku, agendy veřejné správy, spisová služba, GIS a mapové služby, správa webových stránek.

Geoinformační služby a mapové služby hrají významnou roli ve výkonu samosprá-vy, díky provázání s dalšími agendami úřa-du mohou přispět k její vyšší efektivitě.

Pro dlouhodobou udržitelnost fungová-ní informačních systémů by měl být důraz kladen na interoperabilitu, tj. schopnost daného systému spolupracovat s ostatními systémy, a na jeho otevřenost a rozšiřitel-nost. Josef Hnojil

Víte, kdy se má říkat státní správa a kdy veřejná správa? Jak je rozdíl mezi územní samosprávou a státní správou?Určitý transformovaný a zjednodušený výklad těchto pojmů najdete například ve studii „Podmínky dostupnosti geodat pořízených a spravovaných orgány a úřady veřejné správy“, kterou pro sdružení Nemo-forum zpracovala v roce 2004 Česká aso-ciace pro geoinformace. V analytické části najdete základní pojmy týkající se „dělení“ veřejné správy.

Veřejná správav širším kontextu správa veřejných záležitos-ti (státní správa, územní, ale i zájmová samospráva). V užším kontextu používáno jako souhrnné označení jen státní správy, územní samosprávy a dalších orgánů státní moci (Parlament apod.).

Státní správavýkon státní moci, který zabezpečují zejmé-na ministerstva a další orgány ústřední státní správy (úřady jako ČÚZK, ČSÚ, Úřad pro ochranu veřejné soutěže apod.) na úrovni celostátní působnosti, ale též orgány působící územně omezeně jako např. kata-strální úřady, úřady práce apod. Orgány státní správy mají převážně povahu „úřadů“

Geoinformatika a veřejná správa v 21. století

kraje obce

státní správa

územní

samosprávy

veřejná správa

organizac e zřizované orgány veřejné s právysubjekty financované z veřejnýc h prostředků (gra

nty...

)

veřejný sektor

veřejný sektor v nejširším s lova smyslu

majetkoprávní)

(nemusí bý

trůzné vztahy

Zdroj: Y. Strecková - Veřejná ekonomie pro školu a praxi

Vazby ve veřejném sektoru

Dokument, který vypracovalo Ministerstvo informatiky a v roce 2004 byl schválen vládou, stanovuje základní strategii vlády ČR pro rozvoj  informační společnosti do roku 2006. Jsou v něm stanoveny 4 prioritní oblasti:   dostupné a bezpečné komunikační služby   informační vzdělanost   moderní veřejné služby on-line   dynamické prostředí pro elektronické podnikáníHlavním cílem e-governmentu je zvýšení výkonnosti státní správy a zjednodušení činností veřejnos-ti při styku s veřejnou správou. Dokument sleduje lisabonskou strategii eEurope a je k dispozici na webu Ministerstva informatiky.      (jon)

Vyznáte se?

e-Česko 2006: Státní informační a komunikační politika

Page 29: GEOinformace 1/2006

29GEOinformace    |    1/2006 

Aplikace oblasti GIS

Geovap

Digis

Gepro

HydrosoftVeleslavín

T-Mapy

Topos

Unicom Consult

T-Mapy(T-WIST,GISel)

Geovap(GS Technologie)

T-Soft(WebGIS)

Topos(Gramis)

Unicom Consult(City 2000)

Gepro(MISYS)

GIS a mapové služby

Správa majetku

SAP R/3

Gordic

Fenix

KODYS

MS Navision

KD-Radní

Česká statutární města podle průzkumů LORIS a eCitizenship for all

(součást moci výkonné) a používá se též názvu „úřady státní správy“.

Územní samosprávasamospráva vykonávaná obcemi a kraji. Orgány územní samosprávy mají struktu-ru složitější, hlavními složkami jsou orgá-ny volené a úřad příslušné veřejnoprávní korporace obce, kraje.

Veřejný sektorvedle orgánů a úřadů veřejné správy ve výše uvedeném smyslu jej tvoří ještě instituce (jakékoli povahy), které orgány a úřady veřejné správy zřídily, založily apod. a jsou financovány stejně jako veřej-ná správa z veřejných financí. Veřejný sek-tor z hlediska ekonomického představuje významný národohospodářský sektor.

Samosprávaoprávnění určitého společenského orga-nismu vyřizovat právně vymezený okruh záležitostí samostatně, relativně nezávisle na širším společenském organismu, jehož je součástí. Rozlišují se dva základní dru-hy samosprávy: územní a zájmová. Samo-správu vykonávají tzv. veřejnoprávní kor-porace, přičemž se rozlišují dva základní druhy: korporace územní (obce nebo kraje), které vykonávají územní samosprá-vu, a korporace zájmové (komory, svazy, společenstva), vykonávající samosprávu zájmovou (profesní). Též označení pro orgány samosprávu vykonávající.

(red)

Geoinformatikave veřejné správě

Brno 2006

Brno, 7. – 9. 6. 2006Hotel Voroněž I., KongresoVé centrum

Geoinformační řešení pro veřejnou správuSoučasná i plánovaná legislativa v národ-ním i mezinárodním kontextu, probíhající projekty a iniciativy (INSPIRE, GMES, SIP), nová funkční řešení v oblasti veřejné správy.

Geoinformace ve službách občanaSekce navazuje na soutěž Geoaplikace roku – občan jako koncový zákazník, nejenom pro komerční firmy, ale také pro státní správu, všudypřítomné aplikace GIS.

Geoinformatika ve vědě a výzkumuProstor pro nové trendy a prezentaci vědecko – výzkumných projektů. Diskuze o tom, kudy se bude ubírat geoinformatika.

   Chcete vystoupit s referátem?   Vystavovat?    Nebo se jen přijet podívat? Více na www.giscagi.cz

POřADATEL

2. ročník konference

inzerce

Aplikace oblasti GIS

Geovap

Digis

Gepro

HydrosoftVeleslavín

T-Mapy

Topos

Unicom Consult

T-Mapy(T-WIST,GISel)

Geovap(GS Technologie)

T-Soft(WebGIS)

Topos(Gramis)

Unicom Consult(City 2000)

Gepro(MISYS)

GIS a mapové služby

Správa majetku

SAP R/3

Gordic

Fenix

KODYS

MS Navision

KD-Radní

Vybraná česká statutární města se v roce 2004 zúčastnila celoevropského benchmarkingového projektu eCitizenship for All. V rámci publikace Česká města na cestě k informační společ-nosti byly o využívání IT v různých aplikačních oblastech úřadů zveřej-něny statistiky, z nichž vybrané se vztahem ke GIS přinášíme.V souvislosti se statutárními městy je zají-mavý fakt, že v roce 2004 na 62 % z nich neprobíhaly žádné analýzy procesů a změ-ny organizace práce a řízení, na 15 % z nich byl analytický projekt ve stadiu přípravy. Pouze na 23 % zkoumaných úřadů analýza nebo hledání možností změn v organiza-ci práce probíhala, a to ve formě projektů řešeného externí firmou nebo jako trvalá aktivita úřadu. (jh)

Page 30: GEOinformace 1/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 1/2006

30 GEOinformace    |    1/2006

Doba, kdy jste veškerá data museli mít uložená na svém počítači nebo ser-veru, je už pryč. Webové služby se v současnosti prolínají různými oblast-mi a představují novou generaci internetových aplikací, které spolu dokáží interaktivně komunikovat. Komunikace je umožněna pomocí standardi-zovaných protokolů. Webové služby se objevily i v geoinformatice, jejich standardizací a vytvářením specifikací komunikačních protokolů se zabývá Open Geospatial Consorcium (OGC). Uživatel má pomocí jedné aplika-ce, často spuštěné v webovém prohlížeči, pomocí webových služeb přístup k různým datovým zdrojům na okolních serverech.

Obecní úřad tak může například užívat data, uložená na serveru krajské-ho úřadu, který se stará o jejich aktuálnost. Uživatel přistupuje ke službě, nemusí se starat o formát dat. Vzhledem ke způsobu uložení dat na serveru je za jejich aktualizaci zodpovědný správce, nikoliv uživatel.

S rostoucím množstvím geodat bývá mnohdy problematické se v nich vyznat nejen pro samotné tvůrce, natož pak pro běžné uživatele nebo ty, co data přebírají. Metadata představují jedinečnou stukturovanou dokumen-taci dat, jejich kartotéku, která nabývá většího významu nejen s rostoucím objemem dat, ale dále pak s jejich výměnou mezi různými systémy. Uživa-telé se pomocí metadat dostanou mohou dostat k potřebným datům (nebo je také nenalézt, protože geodata nemají vyplněná metadata).

V roce 2005 byla stávající norma pro popis geodat založená na evropské normě nahrazena celosvětově platnou normou ISO 19115.

Metainformační systémy, které slouží pro ukládání metadat, jejich tvůr-cům a správcům poskytují editační prostředky pro metadata, uživatelům zase dotazovací nástroje.

O evropské směrnici INSPIRE, která vytváří právní rámec pro vybudování evropské prostorové informační infrastruktury (distribuované sítě posky-tovatelů dat), která bude sloužit pro účely přípravy, uplatňování, sledování a hodnocení politik EU na všech úrovních a pro poskytování veřejných informací. Data zůstávají u tvůrce, což sice nese nároky na kvalitu a aktu-álnost metadat, na druhou stranu to přináší možnosti propojování různých datových služeb.

Inicitiva INSPIRE nezahájí nový program shromažďování nových geo-dat v členských státech EU. Je určena k optimalizaci rozsahu využívání dat, která jsou již k dispozici, tím, že požaduje zdokumentování stávají-cích dat, provádění služeb zaměřených na zpřístupnění a zajištění většího vzájemného propojení prostorových dat a odstranění překážek při užívání prostorových dat.

(red)

Trendy roku 2006Každá oblast lidské činnosti má své aktuální trendy. Našli jsme pro vás tři trendy, které v letošním roce budou hrát velkou roli při dalším rozvoji geoinformatiky na úřadech měst a obcí.

Webové služby pro města a obcePotřebná data už nemusíte mít jen na svém harddisku

MetadataVyznejte se ve svých i cizích datech

INSPIREBudujte infrastrukturu, nejen pro Evropu, ale i pro sebe

Informace o životním prostředí Libereckého kraje – jeden z mnoha příkladů webových mapových služeb, které provozují krajské úřady

Metainformační systém Krajského úřadu Vysočina

Na evropském prototypu Geoportálu, který je jedním z aktuálních

výstupů INSPIRE, můžete vyhledávat zpřístupněná data z celé EU

ILU: 3

X AR

CHIV

Page 31: GEOinformace 1/2006

31GEOinformace    |    1/2006 

Geoinformace z veřejné správy

Elektronický portál územních samospráv, zkráceně ePUSA, začal vznikat v roce 2001, kdy nově vzniklé krajské samo-správy chtěly komunikovat se stovkami svých obcí, ale neměly o nich zaručené a aktuální informace. Zároveň se ukáza-lo, že si jednotlivé krajské odbory žádají od obcí data duplicitně. Pomocí portálu jsou v současné době všem k dispozici garantované informace o obcích, od sídel jednotlivých obecních úřadů, úředních hodin až po kontakty na úředníka, se kterým se občan může spojit pro řešení určitého problému. Data nejsou sbírána a aktualizována jednoúčelově. Své uplat-nění data naleznou například při krizo-vém řízení a v integrovaném záchranném systému.

Vzhledem k tomu, že města a obce již dodávala údaje o sobě na portál Města a obce online, zajistili realizátoři projektu vzájemné sdílení dat.

Základy řešení ePUSA byly postaveny na zkušenostech Okresního úřadu Plzeň-sever, který si již v roce 1998 vybudoval základní databázi obcí aktualizovanou po své úřední linii.

Investorem projektu je Ministerstvo vnitra. V září 2003 byla oficiálně spuš-těna ePUSA 2. Její význam podpořilo Ministerstvo informatiky v rámci prá-vě spouštěného Portálu veřejné správy. V současnosti je ePUSA integrální sou-částí Portálu veřejné správy.

Portál veřejné správy ČR, provozovaný Ministerstvem informatiky, je ze tří zde uvedených portálů mezi veřejností prav-děpodobně nejznámější. Mezi odbornou IT veřejností se o něm diskutuje přede-vším kvůli nevhodnosti způsobu technic-ké realizace portálu.

Občanům je ovšem k dispozici velké množství informací, prakticky ze všech sfér veřejné správy. Základem služeb por-tálu jsou čtyři navzájem propojené data-báze: Zákony, Adresář úřadů, Katalog životních situací, Podání.

Zákony poskytuje zdarma platné před-pisy ze Sbírky zákonů v aktuálním zně-ní. Adresář obsahuje kontakty a spojení na orgány veřejné správy. Životní situace byly zpracovány společně s rezorty, které jsou za příslušné části odpovědné. Sekce Podání bude postupně nabízet část agen-dy veřejné správy, kterou lze s pomocí zaručeného elektronického podpisu vyří-dit přímo prostřednictvím Portálu.

Do Portálu je integrován rovněž mapo-vý server, na kterém jsou publikována garantovaná a aktualizovaná data. V sou-časné době nabízí 20 tematických vrs-tev, především geologicky a ekologicky orientovaných, např. integrovaný registr znečišťování. Nově si můžete zobrazovat vrstvu s hranicemi územně-správního členění ČR a od prosince 2005 rovněž vojenské mapy.

ePUSA www.epusa.cz

Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR) zprostředkovává zavádění pro-jektů z operačních programů strukturál-ních fondů včetně iniciativ společenství Interreg, Společného regionálního pro-gramu SROP a předstrukturálních fon-dů (různé typy Phare). Hlavním úkolem CRR je zajištění 1. úrovně řízení projek-tů ve vztahu k příjemcům pomoci. CRR pomáhá využívat prostředky v souladu s podmínkami programů. Vedle toho Centrum provozuje RIS – Regionální informační servis o programech a projek-tech pro širokou laickou veřejnost, který pro vizualizaci využívá mapový server. Další činností je i podpora regionální-ho rozvoje pomocí webových mapových služeb a poskytování statistických dat ze systému IRIS.

IRIS – Integrovaný regionální infor-mační systém obsahuje statistická data až do úrovně okresů v časové řadě od roku 1995 v počtu cca 1200 ukazatelů. Vychází se z dat poskytovaných ČSÚ, ke kterým je definováno dalších 200 odvozených ukazatelů, které se přepočítávají v čase a území tak, jak si uživatel na internetu definuje při vyhledávání. Téměř všechny typy ukazatelů lze zobrazit nad mapou.

Na portálu jsou rovněž informace o strukturálních projektech, realizova-ných v ČR. K dispozici je popis projek-tu, výše dotace, žadatel, ale i geografické umístění projektu.

RIS www.crr.cz Portál veřejné správy

Představujeme vám tři projekty, realizované subjekty veřejné správy. V každém z nich jsou součástí geodata, geo-informační systémy. Důležité na těchto portálech je, že zpřístupněná data mají celonárodní rozsah, jsou garantovaná a webové portály mají integrační charakter.

UIR-ADR – ověřte si adresuMinisterstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s obecními úřady udržuje registr adres všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Adresy neobsahují žádné údaje o osobách ani organizacích. Česká pošta poskytuje pro adresy platná poštovní směrovací čísla. Registr byl sice koncipován pro potřeby státní sociální podpory a úřadů práce, ale v současnosti jej využívají desítky subjektů veřejné správy a komerč-ního sektoru. Aktuální struktura dat obsahuje u adresních míst souřadnice X, Y definičních bodů adresních míst. Ministerstvo dává UIR-ADR k dispozici veřejnosti. Data jsou zpřístupněna na jeho stránkách nebo si můžete objednat datové CD.     (jon)ILU

: 3X

ARCH

IV

Page 32: GEOinformace 1/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 1/2006

32 GEOinformace    |    1/2006

Britská vláda si uvědomuje změny, kte-ré v posledních letech nastaly s nástupem nových informačních technologií. Proto na podzim 2005 vydala zásadní dokument „Transformational Government Enabled by Technology“, zaměřený na poskytování profesionálně poskytovaných služeb veřej-nou správou. Důležitost rozhodnutí dokládá rovněž to, že pod dokumentem je podepsán premiér Tony Blair.

Podle dokumentu hrají geodata svoji významnou roli ve fungování veřejné sprá-vy. Ta, v čele s vládou, je závislá na přesných a aktuálních datech o občanech, obchodu, zemědělství a dalších subjektech. Závisí na tom její rozhodování a poskytování služeb. Přesnost dat, jejich sdílení a rovněž správa geoinformací jsou pro ni proto zásadní.

K vydanému dokumentu se mohly vyjádřit zájmové instituce včetně britské AGI – Aso-ciace pro geoinformace.

Strategický dokument si můžete přečíst na stránkách Office of the Deputy Prime Minister www.odpm.gov.uk, vyjádření AGI naleznete na jejím webu www.agi.org.uk.

(jh)

Když pojedete do New Yor-ku, můžete kdykoliv, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu zavolat na číslo 311. Linka nenahrazuje známou kri-zovou linku 911. Pomáhá všem složkám městské sprá-vy lépe organizovat činnost, protože občané mohou na jednom čísle vyřídit veške-rou komunikaci s orgány městské správy a dalšími institucemi (plyn, odpad, elektřina, kolaudace, stíž-nosti na nadměrný hluk a další).

Službu provozuje oddělení informatiky a telekomuni-kací, které spadá pod newyorskou radnici. Vedoucím oddělení je Gino Menchini, kterého v roce 2002 najal současný starosta New Yorku Michal Bloomberg. Roční rozpočet města je 48 miliard dolarů, samotné Menchiniho oddělení disponuje 180 miliony dolarů a zaměstnává 1 200 lidí.

Výstavba 311ky trvala rokBloomberg, majitel a bývalý ředitel stejnojmenného mediálního impéria, byl zvolen starostou v listopadu 2001. Zabezpečení fungování infrastruktury města v případě teroristických útoků bylo v té době jednou z nejvyšších priorit nové administrativy. Menchini měl dost zkušeností s IT v krizových situacích, po útocích na World Trade Center pomáhal šest měsíců obno-vovat IT infrastrukturu města. Během prvního týdne ve službě se společně snažili najít jednoduché a rychlé řešení problémů, které se na ně neustále valily. Shodli se na vytvoření telefonického centra 311 a stanovili si jeden rok na jeho vybudování. To se podařilo a letos v březnu call centrum města oslaví tři roky úspěšného fungování.

Změna vnímání služeb města v očích občanůMenchini poznamenává, že ačkoliv webový portál města je intenzivně využívaný občany města, v jejich očích město neposkytovalo žádné služby. Navíc se portál nestal samozřejmou součástí fungování jed-notlivých městských úřadů a služeb. Telefonické cen-trum 311 tak sjednotilo komunikaci občanů s měs-tem o 7 tisících městských služeb. Centrum rovněž poskytuje neocenitelnou zpětnou vazbu vedení města – pravidelné statistické výstupy pomáhají plánovat další kroky údržby a výstavby v jednotlivých čtvrtích. Úspěšnost linky je přitom obrovská – denně ji využije 40 tisíc volajících.

(Podle Public CIO Magazine, redakčně zkráceno)

Moderní veřejná správa využívá telefonI ve věku portálů se dá komunikovat jinak a přitom efektivně

Britská informačnístrategie do roku 2011

Volejte 311Občané New Yorku mohou volat na linku 311 kdykoliv a vyřídit tak svoji agendu. Ročně linku využije více než 15 milionů volajících, s operá-tory mohou mluvit ve více než 170 jazycích světa. Linka 311 pomohla reduko-vat počet nekrizových volání na linku 911. V roce 2003 to bylo již o 255 tisíc hovorů méně. Linka 311 zjednodušila komunikaci občanů, firem a návštěvníků s městskými úřady a institucemi. Před jejím zprovozněním jste museli pro-jít 14 stran v telefonním sezna-mu, abyste našli potřebnou instituci, museli jste si vybrat z 50 samostatných úřadů nebo využít jedno ze 40 telefonic-kých center. Nejčastěji si v hovorech vola-jící stěžují na dodávky tepla, vody a nadměrný hluk. Zdroj: Accenture, New York CityPortál veřejné správy se ve Velké Británii jmenuje

Direct.gov – Straight through to public services FOTO

: 4X

ODPM

.GOV

.UK,

1X P

AYPH

ONES

.COM

, 1X

MIKH

AY; IL

U: 1X

ARC

HIV

Page 33: GEOinformace 1/2006

33GEOinformace    |    1/2006 

1999 – vyhlášeny první Geoaplikace rokuDo soutěže se přihlásilo cel-kem 30 projektů. Oceněno bylo ve třech kategoriích (stát-ní správa s celostátní působ-ností, státní správa s regionální a okresní působností, územní samospráva) celkem 10 pro-jektů. Na prvních místech se v jednotlivých kategoriích umís-tily: PUKNi – prohlížečka popisných dat katastru nemovi-tostí (autoři Foresta SG a Ministerstvo zemědělství), Veřejná ověřovací prezentace územního plánu pražského regionu (Institut regionálních informací, ÚÚR Brno, Ministerstvo pro místní rozvoj) a projekt informační podpory Centra tís-ňového volání integrovaného záchranného systému v Ostravě (Mediumsoft společně s partnery z veřejné správy).

2000 – 2. ročník soutěžeV druhém roce se do soutěže přihlásilo 26 projektû. Kategorie zůstaly stejné. Na prvních místech se v jednot-livých kategoriích umístily: internetový prohlížeč map WebMap od Hydrosoftu Veleslavín, GIS okresu Kutná Hora, přihlášený místním Okresním úřadem, a GIS MISYS pro město Kladno (GEPRO společně s Magis-

trátem města Kladno). Při pří-ležitosti druhé-ho ročníku rovněž vyšla publikace, ve které byly všechny vítězné projek-ty prvních dvou ročníků soutěže představeny.

Soutěž Geoaplikace roku, kterou každoročně pořádá Česká asociace pro geoinformace společně se svými partnery, ze stránek časopisu GEOinformace dobře znáte. V minulém roce jsme vám postupně představovali vítězné projekty posledního soutěžního ročníku. I projekty, které vyhrály v některém z předchozích ročníků, ale stojí za to si připome-nout. Většina oceněných geoaplikací buď funguje i v současnosti, nebo se stala odrazovým můstkem pro další sofistiko-vanější využití v každodenní praxi.Pokud jste byli v loňském roce na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové, jistě jste si povšimli, že geoinformati-ka, tj. mapy, GIS, katastr nemovitostí a další témata byla zmíněna nejen v úvodním projevu, ale že se intenzivně prolínala celým programem akce. Geoaplikace roku, jejíž duchovní autorkou a dlouholetou organizátorkou byla Eva Pauknerová (která v současnosti působí v Joint Research Centru v Ispře), si vždy kladla za cíl propagovat geoinformační řešení a využívání GIS ve společnosti. Mohli bychom dlouze dis-kutovat o tom, že se soutěže nezúčastnili někteří, kteří by jistě vyhráli. Ale o tom přeci soutěž je – vyhrávají nejlepší z těch, co se přihlásili.Letošní Geoaplikace roku je zaměřena na cestovní ruch, komerční geoaplikace a na využívání GIS ve venkovských oblastech. I vy máte příležitost přihlásit se a vyhrát toto prestižní ocenění. Více informací o soutěžních podmínkách je na www.cagi.cz/geoaplikace.    (red)

2002 – téma „povodně“Rok 2002 byl ve znamení katastrofálních povodní. Proto se ve své podstatě téma soutěže nabídlo samo – nasazení geoinfor-mačních systémů při povodních. První místo získala aplikace GISu městské části Praha 4. Na jeho realizaci se spolupodílely firmy SIRION a T-MAPY. Při hodnocení odbornou porotou bylo vysoce hodnoceno především využi-tí stávajícího GIS a nasazení informa-tiků během povodní. Zúročila se zde dlouhodobá mravenčí práce při budovaní datových zdrojů ve strukturovaných formátech a při vytváření potřebných aplikačních vrstev. Zvláštní cenu odbor-né poroty si odnesl Povodňový model Prahy od DHI Hydroinform, Povodí Vltavy aMagistrátu hl. m. Prahy, který byl vytvořen jako základní podklad pro zpracování povodňového plánu Prahy.

2003 – Evropská integracePátý ročník soutěže byl aktuálně zaměřen na uplatnění geoinformač-ních technologií jako podpůrného prostředku při evropské integraci. Do soutěže se přihlási-lo sedm rozsáhlých pro-jektů a v porotě zased-li i zahraniční hosté.

Na prvním místě se umístily Regionální infor-mační systémy, vytvořené Centrem pro regi-onální rozvoj ČR ve spolupráci s firmamiS&T Services ČR, ICZ, T-MAPY a TescoSW. U všech přihlášených projektů byl spl-něn požadavek na návaznost na meziná-rodní prostředí a Evropskou unii.

Best practices geoinformačních projektůŠest ročníků soutěže Geoaplikace roku

FOTO

: 2X

ARCH

IV; IL

U: 2X

ARC

HIV

Page 34: GEOinformace 1/2006

Seznam

KompendiumgeoinformatikyPřehled, který se vám bude hodit po celý rok.Pomůže vybrat si dodavatele geodat, software, řešení či doplňkových služeb.Určeno pro váš úřad, instituci i firmu.

Objednávejte zdarma na adrese www.geoinformace.cz

Vychází v březnu

ARCDATA PRAHAwww.arcdata.cz

BENTLEY SYSTEMSwww.bentley.cz

CEDAwww.ceda.cz

CSmapwww.csmap.cz

DIGISwww.digis.cz

GEODIS BRNOwww.geodis.cz

GEOVAPwww.geovap.cz

Autodeskwww.autodesk.cz

GEOSwww.geos.cz

GEOTRONICSwww.geotronics.cz

GEPROwww.gepro.cz

GISATwww.gisat.cz

Help service remotesensing www.bnhelp.cz

HSIwww.hsi.cz

Xanaduwww.xanadu.cz

Intergraph ČRwww.intergraph.cz

Sitewellwww.sitewell.cz

T-MAPYwww.tmapy.cz

TopoL Softwarewww.topol.cz

Ministerstvo vnitrawww.mvcr.cz

Ministerstvo zemědělstvíwww.mze.cz

Ministerstvo životního prostředíwww.env.cz

Ministerstvo pro místní rozvojwww.mmr.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

Ministerstvo informatikywww.micr.cz

Česká asociace pro geoinformace www.cagi.cz

Svaz měst a obcí ČRwww.smocr.cz

Asociace pro urbanismus a územní plánování www.urbanismus.cz

Český úřad zeměměřický a katastrální www.cuzk.cz

Kompendium geoinformatikywww.geoinformace.cz/kompendium

Tematické přílohy časopisu GEOinformace 1/2006: Veřejná správa2/2006: Územní plánování a GIS3/2006: Facility management4/2006: Doprava

Chcete, aby se v tematických přílohách psalo také o vás? Chcete, aby se v příloze objevil inzerát na vaše služby či řešení?Zavolejte nebo pošlete e-mail. Telefon: 775 239 478, 251 565 572. E-mail: [email protected]

firem z Kompendia geoinformatiky, poskytující služby veřejné správě+ vybrané orgány a instituce se vztahem ke geoinformatice

Page 35: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  35www.geoinformace.cz

Koho zavoláte, když vám vybuchne plyn v domácnosti nebo z továrny vyteče kyselina sírová do řeky? Hasi-če. Proto jsme se chtěli podívat, jaké geoinformační zázemí mají hasiči k dispozici a jaké systémy pro pod-poru rozhodování používají.

Praha je rozdělena na hasební obvody tak, aby se z každé hasičské stanice dalo dojet ke každému zásahu co nejrychleji. Čas dojezdu upravuje vyhláška, jedná se řádově o čas do 10 minut od nahlášení případu.

V posledních letech působí hasičům pro-blémy především stále rostoucí počet aut a vznik satelitních městeček vznikajících kolem hlavního města. Hasičské vozy, které jedou na sídliště vyprojektované v 70. letech, často nemohou projet. Automobily, stojící po obou stranách vozovky jim překážejí. Hasiči si auta musejí ručně „odházet“, aby vůbec mohli k místu zásahu projet.

Kam volat?Jak nám prozradil major Hošek, velící důstojník směny A, je lepší, když bude-te volat přímo hasiče na číslo 150. Tak se informace o problému dostane přímo k hasičům. Když totiž zavoláte na evropsky jednotné číslo 112, jde o informace zpro-středkované, data se do operačního stře-diska dostávají s minutovým zpožděním, které může v případě ohrožení životů také hrát svoji roli.

Číslo 112 má svoji důležitou roli v pří-padech, kdy jste v obecné nouzi, např. potřebujete poradit jak se dostat do nej-bližší nemocnice. Pokud ovšem potřebujete konkrétní pomoc, vyplatí se zapamatovat si jednotlivá čísla pro záchrannou službu, hasiče a policii.

Jak vypadá výjezdHlavním zdrojem informací pro výjezdo-vou jednotku je operační středisko, do kte-rého se dovoláte v okamžiku, když se roz-hodnete volat číslo 150. Služba v operačním středisku je nonstop, operační důstojník volajícího tzv. „vytěží“ a informace předá na „malý telegraf “, kde drží nepřetržitou službu hasiči, připraveni kdykoliv vyjet k případu. Do dvou minut od nahláše-ní problému vyjíždějí první vozy s hasiči. Požáry dnes díky protipožárním systémům

a nehořlavým materiálům vznikají jen ve zhruba ve dvaceti procentech případů, mnohem častější jsou technické zásahy (viz červený rámeček se statistikou).

Operační důstojník definuje, jaké vozy budou v daném případě potřeba, aby vyje-ly. Má k tomu na míru upravenou aplika-ci, ve které je vidět aktuální připravenost vozidel.

Důstojník má ještě jednu důležitou funk-ci – obstarává výjezdní jednotce veškeré podklady. Nejen to, jak se co nejrychleji dostat na místo zásahu, ale v případě, že se zasahuje ve výškové budově, továrně nebo

nákupním centru, také informace o těchto objektech (plány, kontaktní osoby, apod.). Majitel budovy, ve které se shromažďuje více jak 200 osob, musí mít u hasičů uloženu aktuální dokumentaci zdolávání požáru. Její dodávání je stanoveno zákonem. V případě budov napojených na centrální pult ochra-ny hasiči navíc mají k dispozici univerzální generální klíč, který jim usnadňuje vstup do objektu. Informace o trase dostanou hasi-či vytištěné a ty si berou s sebou na výjezd. Respektive z operačního střediska dostanou vytištěné varianty dvě, aby v případě nut-nosti mohli volit náhradní trasu.

Hasiči nejen hasí, ale i zachraňujÍ řidiče z vozi-del nebo odklízejí sníhPodle aktuálních statistik zveřejněných Ministerstvem vnitra činí požáry na počtu událostí, při nichž zasahovali hasiči, pou-ze 20,1 %. Nejvíce byly řešeny technické zásahy – celkem 71,8 %, z čehož technické pomoci 34,3 %, dopravní nehody 21,4 %, úniky nebezpečných chemických látek 5,8 %, živelné pohromy 2,8 %). Plané poplachy se na celkovém počtu výjezdů podílely 8,1 %.

Návštěva u pražského hasičského sboru

FOTO

: OU

PO F

RÝDE

K-Mí

STEK

Druh události 2004 2005 Index v % (2004/2005)

Požáry s účastí jednotky PO 20 550 19 488 95

Dopravní nehody 21 188 20 685 98

Živelné pohromy 1 605 2 728 170

Úniky nebezpečných látek 5 550 5 588 101

z toho „ropných produktů“ 4 572 4 588 100

Technické havárie 46 814 40 448 86

Radiační havárie a nehody 3 2 67

Ostatní mimořádné události 100 55 55

Plané poplachy 7 626 7 850 103

UDÁLOSTI CELKEM 103 436 96 844 94

reportáž

FOTO

: AUT

OR

Page 36: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20063� www.geoinformace.cz

ZasahujemeKdyž jsme se ptali mjr. Hoška, jakou navi-gaci používají pro cestu na místo zásahu, odpověděl nám, že každý hasič musí umět číst v mapě, znát svoji oblast. Navíc se musí naučit znát důležité orientační body v Pra-ze, jako jsou velké budovy, továrny, hlavní křižovatky. Zkrátka taková znalostní data-báze v hlavách všech hasičů.

Pro orientaci v Praze hasiči používají atlas Prahy, který si běžně můžete kou-pit i vy v knihkupectví. V každém voze je k dispozici minimálně jeden „almanach“, jak hasiči mapový atlas označují. Mnozí hasiči mají rovněž svoji kopii pro osobní studium.

A protože je nutné zajistit, aby libovolné vozidlo mohlo vyjet samostatně, například když se dodatečně zjistí, že na místě je potřeba vysokozdvižný jeřáb, jsou almana-chy skutečně v každém vozidle.

Výhodou všech našich měst a obcí v republice je jejich rozloha. Hasiči tak většinu tras znají zpaměti, aniž by jako pomůcku potřebovali elektronický navi-gační systém.

V souvislosti s rozšířením rádiového signálu TMC (Traffic Management Chan-nel), který umožňuje do vozidel přenášet aktuální informace o tom, kde je v doprav-ní síti problém jako je dopravní nehoda či kolaps, by se o zavedení mobilního navi-gačního systému dalo uvažovat.

Jenže o velkých uzavírkách hasiči pře-dem vědí, protože jim je hlásí další úřa-dy, místa s hustým provozem jsou v Praze také dostatečně známá, a tak připadají v úvahu pouze hlášení o ad hoc doprav-ních nehodách.

GIS v operačním střediskuGeodata a geoinformační technologie hasičům v operačním středisku především výrazně pomáhají při lokalizaci problému, což v řeči hasičů znamená zabránění šíře-ní požáru nebo ropné skvrny. Používá se hned několik různých geoaplikací, další naleznete v telefonním centru tísňového volání 112.

Pražští hasiči používají GIS s různými obměnami již od roku 1995. První z apli-kací, kterou vytvořila firma RCS Kladno pro dispečerská pracoviště Hasičských záchranných sborů, v sobě má podporu pro vyhledání místa události. Jako geodatový podklad slouží územně identifikační regis-tru adres UIR-ADR, skenované rastrové mapy a vektorové mapy. Aplikace zároveň umožňuje sledovat stav hasičské techniky a automaticky dávat na rozmístění techni-ky dle místa, typu a rozsahu události.

Samozřejmostí je v současné době mož-nost okamžité identifikace čísla volajícího a na lince 112 dokonce včetně zobrazení polohy na mapě.

Druhá aplikace, kterou v pražském ope-račním středisku používají, je od firmy Z. L. D., která jako mapové komponen-ty používá objekty od ESRI. Kombinuje v sobě naskenované mapy a vyhledáva-cí funkce.Uliční síť a zájmové body jsou používány z Infomapy od PJSoftu.

Data jsou ostatně tím nejdůležitějším, co hasiči pro svoji práci potřebují nejvíce. Hladný a rychlý průjezd jim proto občas komplikují rychle měnící se jednosměr-ky nebo zastávky MHD, které mají šanci objevit se v geodatových podkladech teprve s další aktualizací.

GIS na lince 112GIS řešení, které používají v telefonních centrech tísňového volání na lince 112, je architektury klient-server. Všechna call-centra jsou mezi sebou propojena, operá-toři „vidí“ ostatní operátory. Jako server je použit ArcIMS od ESRI. Klientskou aplikaci GISMap Klient vytvořila firma Medium Soft.

Operátoři v centru musí umět reagovat na nejrůznější druhy volání, čemuž odpo-vídá pestrá škála datových zdrojů. Aplika-ce využívá vojenská data DMU 25, civilní ZABAGED 1 : 10 000, ortofotomapy, sil-niční a dálniční síť od ŘSD ČR. Český sta-tistický úřad dodává definiční body objek-tů a názvů ulic. Všechny místopisné prvky jsou doplněny o data z UIR-ADR. Jednot-livé mapové sady se zobrazují v závislosti na měřítku.

Další směr: GPS a mobilní jednotky?Podle toho, co jsme od hasičů slyšeli, jsou se současným stavem geoaplikací, které používají, celkem spokojeni. Aplikace ne-jsou sice tak propojeny mezi sebou, jak by mohly, ale fungují spolehlivě, což je v ost-rém non-stop provozu, kdy nelze jen tak jednoduše restartovat systém, asi to nej-důležitější.

Další směr, kterým se hasiči do budouc-na možná vydají, jsou mobilní jednotky ve vybraných vozech a GPS lokalizace.

Až budete příště volat na číslo 150, budete vědět, že hasiči fungují bezchybně také díky mapové navigaci, kterou použí-vají v operačním středisku.

Josef Hnojil, Radek Petr

O zavedení 112 – jednotného evropského čísla tísňového volání ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských spole-čenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. lednu 2003  bylo čís-lo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na  území  ČR  (do  té  doby  bylo  funkční  pouze v mobilních sítích). K zahájení ostrého provozu 12  krajských  call  center  u  Hasičských  záchran-ných sborů krajů došlo v červnu 2004, zbývající dvě call centra v Hradci Králové a Ostravě byla zprovozněna v roce 2005. Technologie call cen-ter  a  způsob  řešení  příjmu  tísňového  volání zvolené v naší republice jsou dokonce v evrop-ském kontextu unikátní.

Technologie telefonních center 112 propoju-je základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a zdravotnickou záchrannou službu.  To umož-ňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a oka-mžitou reakci záchranných složek.

Operátoři linky 112, kteří umí anglicky, němec-ky a další jazyky, mohou mj. identifikovat adre-su  pevné  telefonní  stanice  volajícího  či  polohu mobilního telefonu při tísňovém volání.

Centra jsou v rámci republiky navzájem hla-sově i datově propojena. Centra jsou vzájemně zastupitelná, v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou další hovory automa-ticky přesměrovány na okolní centra.  (rd)

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112

reportáž

ILU: M

V ČR

Page 37: GEOinformace 1/2006

Hasiči a 112 v akci

Důstojník v operačním středisku na základě získaných informací od volající-

ho zjišťuje na mapě polohu objektu a připravuje podklady pro zásahovou

jednotku.

Pražský kamerový systém umožňuje i hasičům v případě potřeby natáčet

kamerami do požadovaného směru a tak i ověřit, zda se náhodou nejedná

o planý poplach.

Hasiči používají i běžně dostupné papírové mapy. V Praze je 8 názvů ulic,

které se vyskytují dvakrát, na což hasiči musí pamatovat. Změny v uličním

plánu si hasiči zapisují a zakreslují ručně.

Specializovaná aplikace dává pracovníkům operačního střediska úplný

přehled nad vozovým parkem.

Důstojnice na celoevropsky jednotné lince 112 právě „vytěžuje“ holandské-

ho volajícího, který volá kvůli svému automobilu – neví zda bylo odcizeno

nebo jen odtaženo.

Aplikace na lince 112 umí lokalizovat volajícího jak z pevné linky, tak z mobil-

ního telefonu. Operátor má možnost vyhodnotit okolní situaci, vidí další

zájmové body, může v případě vytíženosti přepojit hovor na kolegu.

FOTO

: 5X

AUTO

R, 1

X H

ZS Ú

STEC

KéH

O K

RAJE

reportáž

Záběry z operačního střediska centrály pražských hasičů a linky 112

Page 38: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20063� www.geoinformace.cz

V předchozích dvou dílech seriálu jsme se věnovali počátkům geoinfor-matiky ve světě. Ale ani u nás, v čes-ké kotlině, jsme nezůstávali pozadu. Podle našich informací jsme již v roce 1969, kdy Roger Tomlinson v Kana-dě definoval GIS, pořádali v tehdejší ČSFR první konferenci, kde se infor-mační systémy o území objevily vůbec poprvé na světě. Miloš René vás provede počátky GISů u nás.

Od kartoték prostorově orientova-ných dat k prostorovým datovým skladůmV řadě oborů jsou již od poloviny minulého století shromažďovány a tříděny prostoro-vě orientované informace, které mají přímý vztah k různým účelovým mapám (topo-grafické, geologické, vodohospodářské, les-nické, vojenské apod.). Rychlý nárůst těchto informací, k němuž docházelo zejména po 2. světové válce, vedl k hledání prostřed-ků na racionální ukládání a třídění těch-to informací. Prvním takovým nástrojem byly okrajové děrné štítky, hojně používané i v Československu v 50. – 70. letech minu-lého století. Základem byla karta z tužšího papíru standardizovaného rozměru, nejčas-těji formátu A6 nebo A5, s vyraženou jed-nou nebo dvěma řadami kruhových otvorů po obvodu, které sloužily ke kódování třídi-cích znaků. Karta měla často formalizovaný předtisk s vymezeným prostorem pro zápis vlastních dat a případné poznámky. Pro kódování se zvláštními kleštěmi prostřihly mezi kruhovým otvorem a okrajem štítku můstky, čímž vznikly zářezy umožňující tří-dění. Výběr jednotlivých karet se prováděl pomocí zvláštních jehel, eventuelně pomocí

mechanických vícejehlových analyzátorů. Systém okrajových děrných štítků byl v Čes-koslovensku používán mimo jiné k evidenci bilancovaných ložisek nerostných surovin (Geofond), evidenci vzorků a chemických analýz hornin a minerálů (PřF UK Praha, PřF UK Bratislava, ÚNS Kutná Hora).

Kvalitativně vyšší možnost třídění a zpra-cování prostorových informací nabídly děr-noštítkové elektromechanické stroje. Děrný štítek, který byl poprvé použit pro sčítání lidu v USA, se od počátku minulého století používal zejména ve skladovém hospodář-ství, evidenci a třídění muzejních sbírek. Programy ovládající děrnoštítkové stroje umožňovaly nejen třídění dat, ale i základ-ní numerické operace, čehož se využívalo například pro výpočty zásob nerostných surovin. Význam děrnoštítkových strojů vzrostl zejména poté, kdy společnost IBM zavedla normalizovaný 80-sloupcový štítek, který se následně používal jako nositel infor-mace i v prvních generacích elektronických počítačů. V ČSSR zavedla firma Aritma děrnoštítkové stroje s 90-sloupcovými štít-ky, které se zejména v geologii využívaly i ke zpracování prostorově orientovaných dat, zejména výpočtu zásob nerostných suro-vin a jejich správě během těžby. V MND Hodonín se tyto prostředky uplatnily i při sledování karotážních měření na naftových vrtech. Zpracování informací pomocí děr-noštítkových strojů bylo opuštěno teprve po zavedení elektronických počítačů 3. genera-ce, zejména počítačů vyráběných ve státech RVHP (počítače JSEP a SMEP).

Nástup elektronických počítačů V první fázi byl pro výstavbu informačních systémů zpracovávajících prostorově orien-

tovaná data používán software vytvořený s pomocí procedurálních programovacích jazyků (Fortran, Cobol, PL-1). Definice datových souborů obvykle vycházela ze struktury 80-sloupcového děrného štítku a jakékoliv změny struktury souborů ved-ly k rozsáhlým změnám v software. Prů-lom v hromadném zpracování dat spočíval v oddělení dat od programu. Toto odděle-ní umožňovalo abstrahovat od konkrétní fyzické realizace dat a vazeb mezi nimi. Byly vnímány pouze logické vazby a základem databázových systémů se stalo propojování jednotlivých datových záznamů na základě relací. Relační datový model byl definován v roce 1970 E. F. Coddem, pracovníkem firmy IBM. Pro třídění dat v relační data-bázi byl vytvořen v laboratořích IBM v roce 1974 dotazovací jazyk SQL, jehož první standard byl schválen v roce 1986.

Systémy geoprostorových, počítačově zpra-covávaných databází se začaly vytvářet v 50. – 60. letech 20. století. První geoprostorové systémy vytvářené zejména v USA, Kanadě, Velké Británii, Švédsku, Francii a SSSR byly orientovány na evidenci průzkumných vrtů (ropa, zemní plyn), indicií a ložisek nerost-ných surovin, chemických analýz hornin a dokumentačních bodů geologických map. Velký počet těchto systémů však nepřekroči-lo zkušební stádium nebo bylo spjato s časově a územně omezenými projekty.

Informační systém o území a návaz-né projekty Od konce 60. let se podobné systémy začaly vytvářet také v Československu. Největšího významu dosáhl tzv. Integrovaný informač-ní systém o území České republiky (ISÚ) vytvářený pro potřeby územního plánování

Od klu ke GISům (3. část)Jak historie formovala základy současných geoinformačních technologií

Digitální model terénu v polovině 80. let 20. století (ilustrace: PÚDIS)

Page 39: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  39www.geoinformace.cz

v Terplanu – Státním ústavu pro územní plánování v Praze (dříve Ústav pro rajóno-vé plánování v Praze). ISÚ byl vytvářen v letech 1968–1992 a postupně soustředil velké množství dat vztahujících se k území, která byla organizována souborově v tzv. registrech. Data byla přebírána z odvět-vových informačních systémů organizací, které měly ve své náplni evidenci a údržbu příslušných dat, nebo byla data pořizována speciálním šetřením pro tvorbu územně technických podkladů. V Terplanu byla datům přiřazena prostorová složka, přičemž pro socioekonomické údaje sloužily jako lokalizační jednotky základní sídelní jed-notky (ZSJ), pro ostatní údaje se používaly kódy katastrálních území. Později byla pro liniové a plošné prvky využívána digitali-zace z mapových podkladů. ISÚ obsahoval celkem na 40 registrů územně propojených tematických dat. Bez zajímavosti není, že základní sídelní jednotka vznikla v Terpla-nu na zakázku ČSÚ poprvé pro Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1970. Geologické informace byly do ISÚ uklá-dány s využitím dat uložených v Geofondu

ČR, za vydatného přispění pracovníků Sta-vební geologie Praha. Ze strany tvůrců sys-tému ISÚ byl zájem zejména o datový registr sesuvů a registr ložisek nerostných surovin podléhajících ochraně z hlediska stavebního zákona. Stavebnicová struktura informač-ního systému o území se opírala o pevnou datovou strukturu 90-sloupcového děrné-ho štítku používaného jako nejvýznam-nější nosič datových informací pro vstupní zařízení tehdejších počítačů (IBM 7040, IBM 360/40, ICL 1901, ICL 4/72, Siemens 4004, Datasaab 21), kterými disponovaly jednotlivé organizace vytvářející první geo-prostorové datové sklady. Pro snímání sou-řadnic z mapových podkladů se používala zařízení TEKTRONIX, později tuzemský výrobek ZPA Nový Bor – DIGIPOS. Vývoj digitalizačního zařízení probíhal ve VÚMS (Výzkumný ústav matematických strojů), prototyp byl testován v Terplanu. První digitální výstupy se vytvářely na pérových plotrech CALCOMP nebo DIGIGRAF. K dispozici byl program SYMAP umož-ňující tisk map na velkoformátových řád-kových tiskárnách. Ten nabízel vedle tisku

účelových map i tvorbu digitálního modelu terénu. Pro tvorbu digitálního modelu teré-nu ovšem program vyžadoval vygenerování dvou děrných štítků pro každý bod měře-ní (štítek se souřadnicemi X, Y a štítek se souřadnicí Z, což mohla však být i hodnota výhřevnosti uhlí v případě účelových map koncernu Severočeských hnědouhelných dolů, případně hodnota mocnosti kvartér-ních uloženin v inženýrsko-geologických mapách Stavební geologie).

V roce 1971 byly zahájeny práce na tvor-bě centrální geologické databanky v rámci rezortního výzkumného úkolu „Automa-tizovaný systém pro geologické obory“. V letech 1971–75 byl prováděn výzkum ukládání geovědních dat na velmi široké bázi. Byly řešeny zejména problémy for-malizace a standardizace geologických dat v různých geologických oborech (strati-grafie, paleontologie, geochemie, minera-logie, hydrogeologie, ložisková geologie, geofyzika aj.) a vytvářeny základní datové číselníky. Jedním z největších problémů tvorby systému bylo přesvědčit řadové geo-logy o účelnosti formalizovaného datového

historie

Ukázka GIS pracoviště z poloviny 80. let 20. století. V popředí plotr značky DIGIGRAF, v pozadí záznamové páskové jednotky. (Foto: PÚDIS)

Page 40: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006�0 www.geoinformace.cz

skladu. V druhé polovině sedmdesátých let byly práce v Geofondu ČR koncentrová-ny především na vytvoření centrální vrtné databáze. Po rozsáhlé diskusi byl vytvořen její datový model a do konce roku 1981 bylo uloženo prvních 26 000 vrtů (z celkového počtu cca 500 000 evidovaných vrtů). Pro ukládání záznamů o vrtech byly vytvořeny proprietární ukládací, kontrolní, vyhledá-vací a výstupní programy ve Fortranu, které umožňovaly tisk výstupních sestav na řád-kové tiskárně a vykreslování map na péro-vém plotru. Výhodou plotru TEKTRONIX byla možnost vykreslování polohy vrtů do tištěných topografických map v listokladu základních map S-JTSK. Záznamy o vrtech vycházely z pevné datové struktury projek-tu ISÚ Terplanu a prostředí střediskového počítače IBM 360/40, resp. IBM 370, umís-těného nejdříve ve Státní plánovací komisi, později i v Terplanu. Následovně byla vrtná databáze transformována v Geofondu ČR do prostředí SMEP SM 52-11, pod operačním systémem RSX-11M (DEC) a do prostředí I-102-F ve Stavební geologii a v Českém geologickém ústavu, pod shodným operač-ním systémem. Současně byla v Geofondu ČR vytvořena databáze ložisek nerostných surovin zahrnující všechny známé výskyty ložisek nerostných surovin a prognózních zdrojů na území České republiky. Součás-tí grafické části prostorové databáze byly polygony obrysů geologických zásob ložisek a polygony schválených dobývacích prosto-rů. Obě databáze byly uloženy na magnetic-kých discích ve formě ASCII souborů bez použití diakritiky.

Souběžně s výše uvedeným státním výzkumným úkolem probíhaly další samo-statné projekty zaměřené na ukládání infor-mací o vrtech v severočeském hnědouhel-ném revíru (Báňské projekty), ložiscích nerudních surovin, analytických výsledcích projektů geochemické prospekce (Geoin-dustria) aj. Rovněž byly sledovány možnosti přímé digitalizace geofyzikálních měření,

zejména karotážních dat. U sběru geoche-mických dat byly prověřovány možnosti přímé digitalizace analytických dat v ana-lytických laboratořích. Ve vybraných důl-ních provozech Uranového průmyslu byly ověřovány možnosti formalizace geologické dokumentace důlních děl (Hamr, Rožná).

Vazba na automatizované systémy řízeníV těžebních organizacích (SHD, OKD) byly ověřovány možnosti vazby mezi fak-tografickými geologickými databázemi (databáze vrtů, chemických a technologic-kých analýz) a automatizovanými systémy řízení (ASŘ). Největší dokonalosti dosáhly v tomto ohledu systémy řízení těžby a odby-tu uhlí, které byly vytvořeny a používány na velkolomu Maxim Gorkij v Bílině a v ost-ravsko-karvinských dolech.

Nástup GIS technologiíRelativně těžkopádné propojování prosto-rových dat s jejich atributy a nemožnost orientace na moderní GIS technologie na počátku 80-tých let bylo způsobeno přetr-vávající studenou válkou mezi USA a SSSR, jejímž praktickým důsledkem byla činnost nechvalně proslulé komise COCOM, která velmi striktně kontrolovala vývoz moderních technologií, zejména 16-bitových osobních

počítačů a GIS software. V případě software ESRI (ARC/INFO) tato omezení padla koncem roku 1990, vývoz MGE Intergra-phu a CAD software MicroStation Bentley byl uvolněn až o rok později.

Jako první byly uvolněn dovoz 16-bito-vých a 32-bitových počítačů, což umožnilo jednotlivé databáze, včetně všech registrů ISÚ převést postupně do formátu XBASE (dBASE, FoxPro). Současně se začaly digi-talizovat další registry, které byly do té doby ukládány ve formě papírových kartoték nebo okrajově děrovaných štítků (např. registr sesuvů, poddolovaných území, hydrogeolo-gických objektů apod.). Počítače řady SMEP byly nahrazeny svými originálními ekviva-lenty (VAX, MicroVAX) společnosti DEC.

Zavádění GIS technologií v České repub-lice významně ovlivnilo rozhodnutí Fede-rálního ministerstva životního prostře-dí a MŽP ČR vybavit referáty životního prostředí a územního rozvoje softwarem a hardwarem na bázi GIS technologie ESRI. S ohledem na omezené finanční zdroje byla zvolena forma leasingu a každé pracoviště vybavené touto technologií získalo PC 486, digitalizační tablet A3, pérový plotr formá-tu A2 a software PC ARC/INFO 3.4D. Díky tomuto rozhodnutí získalo počátkem roku 1992 téměř 90 prvních uživatelů nový GIS software. V průběhu tohoto roku byly

Unikátní ukázky z metodické příruč-

ky Informačního systému o území,

vydané TERPLANEM v červenci 1985

Výřez z mapového výstupu ISÚ – po

výbuchu elektrárny v Černobylu byla data

ISÚ využita pro znázor-nění jednotlivých stup-

ňů zamoření území republiky radioaktiv-

ním Ce-137

historie

ILU: 3

X AR

CHIV

Page 41: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  41www.geoinformace.cz

zakoupeny další instalace, takže v prosinci 1992 bylo v České republice k dispozici asi 200 instalací software ESRI, z toho desítka instalací zahrnovala ARC/INFO pro unixo-vé pracovní stanice. Vzhledem k tomu, že v té době na okresních úřadech neexistovala digi-tální geografická data, rozhodlo MŽP ČR vybavit referáty životního prostředí digitál-ními daty z centrálních zdrojů. V první etapě byla předána data ISÚ shromážděná v Ter-planu a nově založenou společností Arcdata Praha převedená do formátu coverage PC ARC/INFO. Atributová část těchto dat byla dodávána ve formátu XBASE. V další eta-pě byla na základě dohody mezi Federálním ministerstvem ŽP a Ministerstvem národní obrany předána referátům životního prostře-dí a územního plánování okresních úřadů data digitálního modelu terénu v měřítku 1 : 200 000 (DMÚ 200), která ve formátu coverage PC ARC/INFO zpracoval VTÚ Dobruška. Dalším datovým souborem byly hranice katastrálních území, které byly do ISÚ převedeny v roce 1991 z Geografického ústavu ČSAV v Brně. Součástí druhé etapy poskytnutí dat okresním úřadům byly údaje o památkových objektech z fondu Státního ústavu památkové péče, registr sesuvů a pod-dolovaných území vytvořený v Geofondu ČR. Geofond ČR následně začal poskytovat okresním úřadům informace z dalších pro-vozovaných prostorových datových skladů, zejména z vrtné databáze a databáze ložisek nerostných surovin.

ZABAGED a digitální katastrDalším významným zdrojem digitálních dat se postupně stával automatizovaný informační systém geodézie a kartografie, kdy se začaly budovat po přijetí nezbytných zákonných úprav digitální katastr nemo-vitostí a základní báze geografických map (ZABAGED). Základním měřítkem kata-stru nemovitostí se stalo měřítko 1 : 2 000, základním měřítkem vektorové podoby ZABAGEDu se stalo měřítko 1 : 10 000. Po relativně obsáhlé diskusi bylo rozhodnuto pro oba projekty zachovat národní kartografické zobrazení S-JTSK, což zejména v počátku vyvolávalo řadu problémů při implementaci grafických dat do GIS software. Jako relační databáze byl zvolen software Oracle, grafic-ká data byla pořizována a ukládána s využi-tím CAD software MicroStation Bentley. Nad tímto softwarem vznikla postupně celá řada tuzemských geodetických a GIS apli-kací, které významně přispěly k dalšímu rozvoji GIS technologií v České republice. Existence dvou různých platforem (ARC/INFO ESRI, MicroStation Bentley a MGE

Intergraph) a dvou různých vektorových datových formátů (coverage, DGN) svého času vyvolávala ve vznikající českosloven-ské GIS komunitě ostré diskuse, jaké řeše-ní je nejvhodnější pro plošné nasazení GIS technologií. V lesním hospodářství se začal významně prosazovat autonomní český GIS software Topol a o své místo na slunci se postupně hlásili další dodavatelé GIS soft-ware jak z rychle vznikajících tuzemských softwarových firem, tak další významní dodavatelé ze zahraničí (Genasys, MapIn-fo, Smallworld aj.). Rozhodnutí zachovat zobrazení S-JTSK pro kartografická díla v civilním sektoru ČR a SR vedlo postupně všechny světové výrobce GIS a CAD soft-ware k implementaci tohoto zobrazení do svých softwarových produktů.

Situace u vojákůVojenská kartografická služba reprezen-tovaná zejména VTÚ Dobruška začala od roku 1994 vytvářet novou edici topografic-kých map v měřítku 1 : 25 000, 1 : 50 000, a 1 : 100 000. První digitální model území DMÚ 200 v kartografickém zobrazení S-42 byl postupně rozšířen o modely DMÚ 50 a DMÚ 25. Současně probíhal přechod od zobrazení S-42/83 k zobrazení WGS-84, které je topografickým standardem NATO. V návaznosti na digitální model území byl postupně ve spolupráci s Geofyzikou Brno jako dodavatelem gravimetrických dat vytvářen i digitální model terénu.

GIS ve státní geologické služběStátní geologická služba reprezentovaná Českým geologickým ústavem a Geofondem ČR nejdříve využívala PC ARC/INFO. Geofond ČR při výběru GIS systému pro vrtnou databázi, který původně reprezen-toval nejrozsáhlejší prostorový datový sklad státní geologické služby (629 635 uložených vrtů k 31. prosinci 2003) se rozhodl přejít na

MGE Intergraphu v prostředí Windows NT. Tento software byl později rovněž zvolen pro tvorbu digitálních geologických map v měřít-ku 1 : 50 000, které pokrývají území celého státu. Datovým skladem pro všechna digi-tální data se postupně stalo prostředí relační databáze Oracle. Po vstupu České republiky do EU vyvstala potřeba přizpůsobit geověd-ní databáze státní geologické služby (Česká geologická služba a Česká geologická služ-ba-Geofond) standardu sdružení evropských geologických služeb (EuroGeoSurveys) a proto byl přijat datový model ESRI a pro-středí centrálního datového skladu ArcSDE nad databází Oracle.

ZávěrPrvní etapa budování digitálních informač-ních systémů narážela na problémy dovo-zu moderní výpočetní techniky a zejmé-na přísně embargovaného GIS software. Největším problémem bylo však trpělivé přesvědčování koncových uživatelů těch-to systémů o správnosti nastoupené cesty. Díky plošné instalaci GIS software ve státní správě v neuvěřitelně krátké době jednoho roku se podařilo zvládnout technologii GIS na úrovni minimálně srovnatelné s úrov-ní v zakládajících zemích Evropské unie. Relativně rychlé zavedení moderních geo-prostorových technologií by nebylo možné bez velkého osobního nasazení a odvahy několika mála odborníků, kteří za jednot-livými projekty „automatizovaného zpra-cování dat“ stáli. Naplnění těchto systémů daty umožnily opět relativně malé týmy velmi šikovných operátorek, bez jejichž píle a svědomitosti by nebyl možný provoz dnešních GIS systémů. Nejvýznamnějším úkolem pro budoucnost zůstává zavede-ní celoživotního systému vzdělávání GIS technologií pro všechny potenciální uživa-tele prostorových dat.

Miloš René

Ukázka geologické mapy z poloviny 80. let 20. století (Z publikace PÚDIS z roku 1986)

historie

Page 42: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006�2 www.geoinformace.cz

Realizací projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí ČR (VaV 600/01/03 „Atlas krajiny ČR“) přikročila Česká republika k tvorbě nejvýznamnějšího národního atlaso-vého díla za celou dosavadní dobu své samostatné existence. Atlas od počátku vzniká jako obsáhlý geo-informační projekt, při jehož tvorbě i využití se počítá s použitím nejmo-dernějších geoinformačních techno-logií.

Ohlédnutí zpětProjekt tvorby Atlasu krajiny České repub-liky je rozvržen na léta 2003-2007. V sou-časné době se tedy nachází za polovinou tvůrčího období. Koordinačním praco-vištěm atlasu je Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a podílí se na něm několik desítek různých institucí a stovky odbor-níků. Spoluřešiteli jsou Univerzita Karlova v Praze, Palackého univerzita v Olomouci, Masarykova univerzita v Brně, Česká geo-

logická služba, Agentura ochrany přírody a krajiny, společnost MGE Data, Výzkum-ný ústav vodohospodářský TGM v Praze (do roku 2005) a Česká zemědělská uni-verzita v Praze. Nezanedbatelnou roli při vzniku tohoto záměru sehrál Atlas krajiny Slovenskej republiky, který vyšel v roce 2002. Ten navazuje na úspěšný národní Atlas SSR z roku 1980, jenž dodnes před-stavuje vzorové dílo národní kartografické tvorby. Naproti tomu Atlas krajiny Sloven-skej republiky je úžeji tématicky zaměřen

Oddíl 1 „Krajina a metody jejího studia“ je věnován výkladu pojmu „krajina“ z několika hledisek. Jsou

zde představeny rozličné

metody jejího studia pro

potřeby jak jejího vědecké-

ho poznání, tak pro praktické

účely, a ty jsou dokumento-

vány příslušnými produkty:

mapami, řezy, klasickými

i počítačově generovaný-

mi modely apod. V oddíle

jsou prezentovány ukázky

zobrazení krajiny na našem

státním území od konce

středověku po současnost.

Oddíl 2 „Geografická poloha České republiky“ sleduje kontext české, moravské a slezské kraji-ny s evropskými souvis-lostmi. Republika je zde

zařazena do přírodního,

hospodářského, populační-

ho i politického obrazu sta-

rého kontinentu. V mapách

většinou měřítka 1 : 20 mil.

je dokumentována propo-

jenost naší krajiny s krajinou

okolních zemí. Tím je mj.

doložena teze o kontinuál-

nosti krajinné sféry Země,

kterou nenarušují ani umělé,

člověkem vytvořené hrani-

ce, byť samozřejmě při zvý-

šeném rozlišení lze krajinné

hranice – přírodní i umělé

– vždy s odstupňovanou

spolehlivostí identifikovat.

Oddíl 3 „Historická kra-jina“ se zaměřuje na dokladování vývoje kra-jiny dnešní ČR v nedávné geologické, prehistorické i psané minulosti. Je zde

zachycen (na příkladech)

vývoj krajiny v jednotlivých

etapách naší historie od

středověku po současnost,

včetně územně správního

členění. Podrobně jsou

dokumentovány období

s charakteristickým využi-

tím území a identifikovány

změny, které v krajině mezi

sledovanými termíny pro-

běhly. Oddíl vyúsťuje do

typizace území ČR z hledis-

ka charakteru vývoje a jeho

změn.

Oddíl 4 „Přírodní krajina“ shromažďuje analytic-ké i syntetické mapové podklady o předchozích i soudobých vlastnostech

Atlas bude mít 9 tematických oddílů

Atlas krajiny České republikyvstupuje do druhé poloviny přípravného období

projekt

Page 43: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  43www.geoinformace.cz

a výrazně ekologicky orientován. V mnoha směrech předchozí národní atlas SR pře-konává. Inspirací bylo dále několik desí-tek národních a regionálních atlasů, které přípravný tým českého atlasu shromáždil a posuzoval. V roli dodavatelů či tvůrců map pak vystupují desítky státních i nestát-ních organizací, společenských organizací, firem a stovky jednotlivců reprezentujících odbornou komunitu, kteří mají co říct do tvorby takového díla. Náklady na sestavení Atlasu krajiny České republiky (AK ČR) jsou odhadnuty na 42 miliónů korun.

Koncepce Atlasu krajiny ČRAtlas krajiny České republiky je vytvářen jako soudobé reprezentativní kartografické dílo poskytující uživateli poznatky o českém území z hlediska mnoha přírodovědných, hospodářských, společenských, technických a dalších disciplín. Atlas se člení do tematic-ky úžeji zaměřených oddílů, které zahrnují logicky uspořádané sady relevantních analy-tických map vyúsťujících do parciálních či finálních syntéz. Koncepce atlasu prodělala během předchozího období určité změny,

jejichž výsledkem je jeho současná struktura (viz rámeček s přehledem oddílů atlasu).

Aktuální stav a nejbližší perspektivyPráce na koncepci a obsahu atlasu řídí Redakční rada AK ČR sestavená ze zástup-ců předních českých odborných institucí. V jejím čele stojí František Pojer, náměs-tek ministra životního prostředí ČR, jako zástupce zadavatele – tedy MŽP ČR. Rea-lizaci atlasu má na starosti výkonná rada v čele s Ivo Táborem (VUKOZ). V ní pra-cují dvě skupiny. Tematickou skupinu, která se zabývá naplněním projektu atlasu, vede Peter Mackovčin (AOPK ČR) a techno-logickou skupinu řídí Vít Voženílek (UP). Tato koordinuje a provádí technické a kar-tografické práce spojené se sestavením atla-su. V jejím rámci působí pracovní skupina pro autorské originály (PSAO), předběžně posuzující (před hodnocením odbornými recenzenty) a přebírající hotová díla. Má právo doporučovat autorům úpravy jejich děl. Teprve po sestavení jednotlivých oddí-lů přistoupí k práci renomovaní oponenti, kteří budou jednotlivé oddíly nebo jejich

bloky (podle rozsahu a tématiky) posuzovat. Osmý oddíl atlasu (vyjma oddílu 9) bude naplňován tématickými mapami navazují-cími či rozvíjejícími obsah tématicky úžeji zaměřených map předchozích oddílů do podoby kvalifikovaných výhledů, hodnoce-ní a prognóz.

V současné době probíhá přebírání hoto-vých autorských originálů jednotlivých map do prvních sedmi oddílů. Autorům byl poskytnut manuál, resp. metodický pokyn zabezpečující maximální jednotu vytvářených map. Originály jsou většinou předávány v digitální podobě jako dato-vé soubory GIS sestavené nad standardi-zovanými topografickými podklady čtyř hlavních používaných („celostátních“): 1 : 500 000, 1 : 1 mil., 1 : 1,5 mil. a 1 : 2 mil. Základní používaný datový formát je ESRI shapefile nebo rastr. Pro prezentační účely (k vystavení na webové stránce AK ČR) lze používat některý z rastrových formátů (gif, tif, bmp aj.). Digitální mapové origi-nály shromažďuje pracoviště GIS Katedry geoinformatiky PřF UP v Olomouci, na které pak bude ležet tíha jednotné úpravy

jednotlivých přírodních složek krajiny: energii,

ovzduší, geologické stavbě,

reliéfu, vodě, půdě, rost-

linstvu a živočišstvu a také

o jejich integrálním proje-

vu ve struktuře naší krajiny

z typologického a regio-

nálního hlediska. Územní

diferenciace krajiny je doku-

mentována v krajinných

mapách různých dimenzí.

Novinkou je poddíl věnova-

ný energii, doposud nefigu-

rující ve známých atlasech.

Oddíl 5 „Současná kraji-na“ pojednává z mnoha úhlů koexistenci přírody a lidské společnosti na území ČR. V mapách jsou

dokumentovány populační

aspekty, sídelní a ekono-

mické stránky jejich spo-

lupůsobení. Společně se

projevují rovněž ve vzhle-

du současné krajiny a v její

funkčnosti, což je doloženo

jak na regionálních příkla-

dech v mapách a na orto-

fotosnímcích, tak v celore-

publikových přehledech.

Oddíl 6 „Krajina jako dědictví“ je zaměřen na uvedení přírodního a kulturního dědictví uloženého v naší krajině do prostorových souvis-lostí. Po přehledu jednot-

livých kategorií chráněných

území přírody a krajiny

následují mapy dokumen-

tující rozšíření vybraných

Příklady digitálních autorských originálů map přírodní krajiny s krajinnými

jednotkami v různém rozlišení a s poznámkami pro finálního zpracovatele

ve stavu před schvalovacím řízení

Ukázka z obsahu oddílu 4: „Přírodní krajina“ – Autorský origi-

nál připravený v měřítku 1 : 100 000

projektILU

: 4X

AUTO

R

Page 44: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006�� www.geoinformace.cz

finálních originálů. V atlasu bude umístěno na 800 map různých měřítek podle předem připraveného layoutu zacházejícího až do podoby jednotlivých stránek díla. Každou mapu bude doprovázet, vedle legendy, také krátký text (podle prostorových možností). V textové části atlasu (za mapovou částí) bude k mapám k dispozici výkladový popis tvorby, obsahu a významu každé z nich.

Odevzdaná mapová díla jsou dočas-ně vystavována na internetu k posouzení odborné a laické veřejnosti (www.atlaskra-jiny.info v rubrice „ke stažení“). Vlastní procedura přejímání map spočívá v pre-zentaci a „minioponentuře“ mapy autorem či jeho zástupcem (zpravidla garantem tématického oddílu) před pracovní sku-pinou pro autorské originály ve smluvený den. K obhajobě se předkládá výtisk mapy v cílovém měřítku, často také zmenšenina pro diskusi, text s českým a anglickým abs-traktem. Na médiu nutno předložit texty i grafiku v takové podobě, aby s ní pracoviš-tě UP v Olomouci mohlo dále pracovat.

Díky dominantní roli digitálních geo-informačních technologií při zpracování atlasu bude toto dílo představovat ve světě zatím zcela ojedinělý kartografický produkt distribuovaný na papíře (ve svazku i jednot-livě), internetu a DVD či CD nejen v rastro-vé, ale i vektorové podobě. Ve své podstatě půjde o mimořádně rozsáhlou geodatabázi, která poslouží k řešení dalších navazujících úkolů zejména v uživatelské sféře.

Atlas krajiny ČR bude veřejnosti nabíd-nut ve formě několika derivátů:1. elektronický atlas na CD/DVD obsahují-cí projekt pro prohlížení prostorových data-bází ve vektorové (příp. i rastrové) formě, 2. webová on-line kartografická aplika-ce v podobě digitálního atlasu na serveru

dostupná po síti s možností stahování map i textů,3. tištěný atlas obsahující vedle základního mapového obsahu také odborný text, gra-fickou část s grafy, kartogramy, leteckými a družicovými snímky, fotografiemi a pře-hledem literatury a pramenů.

Co si slibovat od neobvyklého karto-grafického díla?Vedle potěšení z unikátního díla shrnují-cího aktuální poznatky o naší vlasti, ať již půjde o jakoukoliv podobu atlasu, půjde rovněž o významný mezník v rozvoji geo-informatiky v ČR, neboť výsledky souvi-sejícího výzkumu i kartografického zpra-cování budou respektovat aktuální vědecké a technologické poznatky.

Atlas bude i po skončení prací na něm snadno aktualizovatelný a bude možné jej využít v odborné, správní/administrativní, vzdělávací a praktické sféře i po skončení projektu.

V současné době prošlo již cca 100 mapo-vých děl budoucího atlasu převzetím pra-covní skupinou pro autorské originály. Další podobné množství tuto proceduru očekává v nejbližší době. Do jara roku 2006 by tuto cestu měla mít za sebou většina přislíbe-ných, především analytických map.

Postupně tak dochází k realizaci úkolu, který může přinést české geoinformatice, přírodním a společenským vědám vynika-jící možnosti prezentace dosažené úrovně výzkumu a poznání naší vlasti, a také tech-nologického rozvoji v rámci budování infor-mační společnosti.

Jaromír KolejkaMasarykova univerzita v Brně

chráněných druhů bioty. V podobném rozsa-

hu jsou v mapách dokladovány kulturní a his-

torické památky různých kategorií. Nemalá

část oddílu je věnována etnografickým a eko-

logickým hodnotám území.

Oddíl � „Krajina jako prostor pro společ-nost“ bude přehledem stavu životního pro-středí u nás prostřednictvím teritoriálního popisu antropogenních změn a ohrožení přírody a zdraví člověka. Zde budou pojed-

nány schopnosti jednotlivých krajin uspokojo-

vat potřeby společnosti, únosnost a rozvojové

limity dílčích krajin. Přírodní a antropogenní

rizika budou představena v podle jednotlivých

složek přírody a společnosti.

Oddíl 8 „Krajina budoucnosti“ nabídne scénáře, trendy, programy a hypotézy o směrech a cílech vývoje naší krajiny, ať již se vývoj bude ubírat žádaným či nekon-trolovaným směrem. Téma bude pojednáno

jak z hlediska jednotlivých resortů ekonomiky

s ohledem na dopady v krajinu, tak z pozice

území jako příjemce a nositele lidských aktivit

a jejích dopadů.

Oddíl 9 „Krajina v umění“ představí území naší vlasti v uměleckých dílech nejrůzněj-ších žánrů, byť pochopitelně s důrazem na

produkty výtvarného umění. Česká, moravská

a slezská krajina odedávna poutala pozornost

umělců a její vyjádření v uměleckých dílech je

tradiční součástí našeho uměleckého bohat-

ství.  (jk)

projekt

Hledáme Nabízíme   manažerky/manažery projektů   autorky/autory   redaktorky/redaktory   grafičky/grafiky   ilustrátorky/ilustrátory   web programátory (se znalostí PHP 

a MySQL)

   odpovídající finanční ohodnocení   příjemný kolektiv   zajímavou práci   možnost realizace svých vizí a snů

Zaujali jsme Vás? Dejte nám vědět.Telefon: 775 239 478, 251 565 572. E-mail: [email protected]

Hledáme spolupracovníky

ILU: 1

X A.

SLA

VÍČE

K

inzerce

Page 45: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  45www.geoinformace.cz

Začátkem prosince 2005 se na jedná-ní Pléna Nemofora uskutečnily vol-by Rady Nemofora včetně předsedy. S koncem roku se totiž blížil termín vypršení tříletého funkčního období dosavadního vedení sdružení Nemo-forum. Při této příležitosti by mohlo být užitečné připomenout některé základní údaje o Nemoforu.

O co Nemoforum usilujeNa základě spolupráce institucí z veřejné, profesní (soukromé) i akademické sféry si Nemoforum klade za cíl podílet se na vybu-dování funkčního e-governmentu, který by měl občanům České republiky umožnit rychlou a jednoduchou komunikaci s veřej-nou správou v oboru informací o nemo-vitostech a území. Snahou Nemofora je také zpracovávat podklady a připomínky k odborným a legislativním materiálům z pohledu svých členů, případně k vybra-ným problémům formulovat vlastní doku-ment s návrhem řešení. V neposlední řadě se Nemoforum snaží posilovat vazby na evropské a globální geoinformační inicia-tivy, zprostředkované účastnickými insti-tucemi.

Platforma pro diskusiNemoforum je účelové sdružení založené v říjnu 1999 jako jeden z výstupů projektu EU Phare, který pro Český úřad zeměmě-řický a katastrální zajišťovala nizozemská agentura Kadaster International. Slouží jako platforma pro diskusi a spolupráci orgánů veřejné správy, profesních svazů, komor, sdružení a vysokých škol působí-cích v oblasti informací o nemovitostech a území. Sekretariát Nemofora sídlí v budo-vě Zeměměřických a katastrálních úřadů

v Praze 8 – Kobylisích a jeho provoz zajišťu-je ČÚZK, resp. Zeměměřický úřad.

Nemoforum nemá vlastní zdroj financo-vání (členské příspěvky se neplatí) a jeho činnost je již třetím rokem podporována grantem nizozemské agentury Kadaster. Nicméně do budoucna bude sdružení hledat možné cesty zajištění financování z jiných zdrojů.

Kdo byl kdoPrvní předsedkyní Nemofora byla do února 2002 Miroslava Matoušová – tehdy zástupce Ministerstva vnitra (nyní inspektorka Úřa-du pro ochranu osobních údajů). Následující zhruba rok bylo Nemoforum bez předsedy a řídili jej oba místopředsedové. Poté byla předsedkyní zvolena Veronika Nedvědová, poslankyně Parlamentu ČR, členka Země-dělského výboru a Petičního výboru, mající dřívější zkušenosti z práce na pozemkovém úřadu i v oblasti oceňování nemovitostí.

Veřejnou platformu tradičně vede zástup-ce ČÚZK – od založení Nemofora byl v této funkci tehdejší místopředseda ČÚZK Karel Večeře. Poté, co stanul v čele resortu, jej v Nemoforu vystřídal nynější místopředse-da Oldřich Pašek.

Vedoucí pozici v Profesní platformě si udržuje Česká asociace pro geoinforma-ce – ve funkci člena Pléna se v Nemoforu postupně vystřídali tři čelní představite-lé CAGI: Josef Hojdar, Eva Pauknerová a Josef Havaš. Předsedové platforem a před-seda Nemofora jsou zároveň členy Rady, do které každá platforma deleguje ještě jednoho dalšího zástupce. Na pozici člena Rady za VP působila dříve Olga Zámost-ná ze Svazu měst a obcí, později ji vystřídal Václav Vávra z Ministerstva informatiky. Členem Rady za PP je od vzniku sdružení

Zbyněk Smejkal z České společnosti certi-fikovaných odhadců majetku.

Jaký byl průběh prosincových voleb?Do funkce předsedkyně byla jednomyslně zvolena opět Veronika Nedvědová. Jedno-značná byla i volba zástupců Veřejné platfor-my do Rady Nemofora – oba dva kandidáti, Oldřich Pašek a Václav Vávra, byli ve funk-cích potvrzeni. Předsedou Veřejné platformy se znovu stal Oldřich Pašek. Napínavější byl průběh voleb v Profesní platformě: o místa v Radě byl zájem, na dvě místa se sešli čtyři kandidáti – Josef Havaš a Zbyněk Smejkal však své pozice v tajných volbách obhájili. Ve funkci předsedy PP zůstává Josef Havaš.

Dosavadní Rada Nemofora tedy dostala mandát na další tříleté období. Zdánlivě „nic nového“, ale na druhou stranu je to důležitý signál, že vedení Nemofora ve výše uvedeném složení má důvěru členů Pléna. Nezbývá než pogratulovat a popřát, aby se Nemoforu i nadále dařilo věnovat se aktu-álním tématům a hledat cesty ke konsensu a řešení problémů v oblastech podporujících rozvoj e-governmentu a prostorové datové infrastruktury v České republice i v evrop-ském a mezinárodním kontextu.

Růžena Zimová, sekretariát Nemoforawww.cuzk.cz/nemoforum

Prosincové volby

staronovězvolené vedenínemoforaO předsednictví Profesní platformy (PP) byl zájem.Tajné volby nakonec rozhodly.

Poslankyně Veronika Nedvědová je v Nemoforu již od roku 2002. Při volbách je opakovaně volena do čela sdružení.

Složení Nemofora | Nejvyšším orgánem sdružení je Plénum Nemofora, v němž má každá účastnická instituce jednoho svého zástupce. Plénum je tvoře-no dvěma platformami: Veřejná platforma zahrnuje organizace státní správy a místní samosprávy,  Pro-fesní platforma sdružuje profesní asociace, komory, svazy a vysoké školy. Výkonným orgánem je pěti-členná Rada Nemofora, která je volena ze zástupců Veřejné a Profesní platformy a je řízena předsedou Nemofora.

V současné době je Plénum Nemofora dvaceti-členné a je tvořenou předsedou (externím, mimo členské instituce), 8 členy z institucí Veřejné platfor-my a 11 členy z organizací Profesní platformy. 

Ve Veřejné platformě  jsou zastoupeny tyto instituce: Český úřad zeměměřický a katastrální, Čes-ký statistický úřad, Ministerstvo financí, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Minister-stvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Svaz měst a obcí ČR. Profesní platforma sdružuje následující subjekty: Asociace realitních kanceláří ČMS, Česká asociace pro geoinformace, Česká společnost cer-tifikovaných odhadců majetku, Masarykova Univer-zita Brno, Notářská komora ČR, Správci inženýrských sítí východních Čech, Komora geodetů a kartografů, Sdružení správců sítí středních Čech, Západočeská univerzita v Plzni, Svaz vlastníků půdy a soukromých rolníků v ČR, Sdružení pro dopravní telematiku.

Místopředseda ČÚZK Oldřich Pašek byl již ve druhém funkčním období zvolen do funkce předsedy Veřejné platformy.

ředitel Intergraphu Josef Havaš v Nemoforu zastupuje Českou aso-ciaci pro geoinformace. V tajných volbách byl opět zvolen do PP.

nemoforum

FOTO

: 3X

R. P

ETR

Page 46: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006�� www.geoinformace.cz

Geocaching – výpravy s GPSo geocachingu jste už možná slyšeli. s pomocí Gps hledáte „poklad“. zábava si získala tisíce příznivců po celém

světě. požádali jsme Jana Bartovského ze serveru Geocaching.cz, aby nám výpravy za dobrodružstvím víc přiblížil.

Geocaching je outdoorová aktivita, která by vás měla seznámit s fungo-váním satelitní navigace nebo vám ukázat její alternativní využití. Hlav-ním úkolem je podle přesných země-pisných souřadnic a Gps přijímače najít bod ve vašem okolí. pro začátek je lepší zkusit kratší procházku na místo, které dobře znáte. pokud by ale bylo cílem jen dojít na souřadni-ce, znělo by to divně a tak by na kon-ci cesty měla čekat odměna. Co je to geocache?Geocache je nádoba obsahující deník a předměty na výměnu. Do deníku zapí-šete svojí návštěvu, odnášíte si překvapení a skrýš současně zůstává plná věcí. Pak jen nádobu dobře zavřít, vrátit do původního stavu a když to půjde, tak i trochu zamas-kovat, aby nebyla na očích náhodným kolemjdoucím.

DomaK seznámení a k prohlídce vašeho okolí bude třeba použít internet, otevřít stránky geocaching.com obsahující oficiální výpisy pro celý svět a v pravém horním rohu strán-ky v seznamu zemí najít Czech Republic.

Momentálně před sebou uvidíte přes 1 100 keší po celých Čechách. Můžete je prohlížet buď náhodně nebo si otevřít stránky www.geocaching.cz a k zadání cache na geocaching.com se dostat přes mapu.

Všechny detaily se zobrazí jen zaregis-trovaným uživatelům a bez nich byste na svojí první výpravu určitě chodit neměli. Registrace nezabere víc než půl hodiny. Jediné, co vyžaduje, je základní znalost angličtiny a potvrzení příchozího e-mai-lu kliknutím na odkaz. Získáte tak svůj nickname, stránky s osobním profilem, možnost logovat návštěvy a psát na mezi-národní fóra.

Před tím, než vyrazítePři navigaci podle šipky vždycky myslete na to, že vzdálenosti napsané na displeji jsou zavádějící. Sto metrů od cíle se před vámi může objevit řeka nebo hluboká propast, kterou budete obcházet několik hodin.

Když dobře znáte cílové místo, není pro-blém se tam dostat jen s GPSkou a často je to i větší zábava. Pokud oblast neznáte, budete jako první věc potřebovat mapu. Tady máte dvě možnosti – v knihkupectví, trafice nebo specializovaném obchodu koupit papírovou nebo ji najít na internetu. Stránky www.geocaching.cz u detailu keše odkazují na mapy z portálu Centrum.cz, www.mapy.cz a Centra regionálního rozvoje crr.cz.

Papírové mapy ale mohou pro některé oblasti existovat podrobnější než on-line mapy a často jsou vybavené souřadnicovou sítí pro GPS, což bude výhoda v případě, že nemáte mapový přístroj. Můžete tak, při nastavení stejné souřadnicové sítě v přístroji

Tady někde by mohla být keš...

Page 47: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  4�www.geoinformace.cz

a na mapě, velice přes-ně zjistit svou aktuální polohu.

Příprava je i tady stej-ně důležitá jako u jaké-hokoliv jiného druhu outdoorové aktivity. Znamená to myslet na všechny překážky, které vás mohou na cestě potkat pokud možno ješ-tě před tím, než se něco nepříjemného stane. Kromě přiměřeného oblečení a obutí budete na delších výpravách potřebovat i jíst a pít. Pro orientaci v tom, jak složité by mělo být hledání a přístup k úkrytu, slouží hodnocení terénu a přístupnosti od jedné do pěti hvěz-diček. Nejjednodušší úkryty jsou přístupné na invalidním vozíku a nejkomplikovanější jen s použitím speciálního vybavení. Můžete ale narazit i na situaci, kdy bude na přípravu pozdě a tak se vždycky vyplatí nechodit sami a dát před odchodem někomu vědět, kam přibližně jdete a kdy se asi vrátíte.

Na lovNejvyšší čas vyrazit. Dostat se několik set metrů od cíle většinou nebývá problém. Jestliže jste tady zaparkovali auto, uložte si jeho polohu jako waypoint. Na další cestě se dá pokračovat i podle mapy, turistických značek nebo přírodních orientačních bodů. Na posledních zhruba 100 metrů ale bude-te potřebovat signál pro GPS. Nepřesnost někdy může být až desítky metrů a k urče-ní orientace šipky přístroj potřebuje být v pohybu. Měli by jste se proto soustředit víc na zkracující se vzdálenost k cílovému bodu než na to, kam míří šipka. Přímo na místě, poslední desítky metrů, už pomáhají jedině zkušenosti nebo obyčejná zvědavost. Pokud jsou v okolí pařezy nebo hromady kamení, hledejte v nich. Často pomáhá myslet jako ten, kdo geocache ukryl.

Hurá!Našli jste to, gratulujeme! Z keše si teď něco vezměte, něco vložte dovnitř a svoje zážitky zapište do logbooku. Někomu sta-čí se jen zapsat, to záleží jen na vás. Pokud jde o předměty uvnitř, měli byste myslet na to, že děti a zvířátka najdou všechno i bez souřadnic. Za prvé by se uvnitř nemělo objevovat nic, co by děti mohlo překvapit nebo jim ublížit, takže žádné zbraně, ciga-rety nebo alkohol. Za druhé by se uvnitř, až na výjimky jako třeba balená voda, nemě-lo objevovat nic k jídlu. Zvířata mají velice jemný čich, ostré zuby a drápy. Keš pokaždé pečlivě uzavřete a vraťte ji tam, kde jste ji objevili. Pokud byla zakrytá kameny, vraťte

je prosím na místo. Teď už zbývá jen pokračovat k dalšímu waypointu. Pokud jste si na začátku uložili polohu vašeho auta, teď se vám bude hodit.

Zpátky domaKdyž se dostanete domů, napište přes strán-ky keše majiteli i ostatním a dejte jim vědět, že jste jí našli. Vždycky budou vděční za zprávu o jejím stavu a rádi vědí, že ji někdo hledá. Výborně!

Po získání více zkušeností s hledáním pak můžete založit vlastní cache a vrátit to tak ostatním. Když vám do té doby bude chybět nějaká důležitá informace, nebojte se zeptat v diskusních fórech na geocaching.cz. Když se před tím zkusíte podívat, jestli se podob-ná věc v minulosti neprobírala, ostatní vám určitě ochotně poradí.

Jan Bartovský, geocaching.cz

geocacher – aktivní účastník hry cache, keš, keška – viz geocache logbook – návštěvní kniha, palubní

deník pro zápisy návštěv waypoint – bod daný souřadnicemi

a volitelně i nadmořskou výškou, ozna-čený názvem a jednou z desítek ikon

nickname – přezdívka socioware – software propojující lidi se

společnými zájmy tupperware, clip&close, ammobox

– oblíbené typů kontejnerů, odolné, mrazuvzdorné

zip-loc – uzaviratelné polyethylenové pytlíčky proti pronikání vlhkosti

mudla – výraz z Harryho Pottera FTF (First To Find) – první, kdo našel

cache po jejím zveřejnění a zapsal se do logbooku

DNF (Did Not Find) – smůla, být na místě a nic nenajít

TNLN (Took Nothing, Left Nothing) – nic si nevzal, nic nenechal

Anglické výrazy jsou často interpretované v czenglish – české angličtině a existuje tak několik různých možností výslovnosti.

Tradiční cache | Základní typ cache, kte-rý kromě kontejneru obsahuje alespoň logbook. Obvykle je to uzaviratelná plastová miska do mikrovlnky naplněná drobnostmi na výměnu nebo krabička, do které se nevejde nic víc než papír a tužka (microcache). Souřadnice uvede-né na stránkách odpovídají přesnému umístění cache.Multi-cache | Před návštěvou místa, kde je uložená cache, vás provede po dvou nebo více bodech, kde najdete části finálních souřadnic, lístek se souřadnicemi dalšího bodu nebo jiné indicie, které vás na místo dovedou.Letterbox hybrid | Letterboxing je další hra, která tu byla před geocachingem. V kontej-neru je kromě logbooku i razítko, kterým hráči potvrzují svojí návštěvu. Geocaching do letter-boxingu přinesl hledání s pomocí satelitů místo indicií. Další informace najdete na webových stránkách www.letterboxing.org.Event cache | Čas od času se geocacheři roz-hodnou uspořádat setkání, kde mají možnost poznat nové tváře, povyprávět si svoje zážitky nebo se dozvědět něco nového. Po skončení setkání je cache archivovaná.Mystery nebo puzzle cache | Sem patří všechny cache, které se nedají zařadit do ostat-ních kategorií, jejich řešení není úplně triviální a jediným společným prvkem bývá to, že uvede-né souřadnice neodpovídají skutečnému umís-tění cache a ukazují na nějaké orientační místo v okolí, třeba na parkoviště.WAYMARKING | Nedávná změna v organi-

zaci kategorií odsunula ty následující na stránky www.waymarking.org. Cache založené na geo-caching.com budou nadále funkční, ale nemož-nost registrovat nové by měla přimět jejich autory k publikování na nových stránkách. Ty by měly více než dříve plnit funkci databáze waypointů seřazených podle typů objektů.Virtuální cache | Vznikají na místech, kam není možné fyzicky umístit žádnou skrýš buď kvůli pravděpodobnosti odhalení a zničení cache nebo kvůli vlivu skrýše na okolní prostředí. Záleží potom na zadání, jestli bude jako potvrzení náv-štěvy požadovat informaci, kterou na místě najde-te nebo vaší fotografii na souřadnicích. Motivací k návštěvě tak nebývá nalezení pokladu, ale zají-mavé místo, kam se určitě rádi podíváte.Webcam cache | Souřadnice směřují tam, kde internetové kamery sledují turisticky zají-mavá místa, parky a křižovatky. Zajímavá část úkolu přichází na řadu po dosažení souřadnic. Pokud nejste bezdrátově připojení k internetu, je čas zavolat přítele na telefonu a poprosit ho, aby vám obrázek sejmul.Locationless (reverzní) cache | Fungují opačně než tradiční. Místo hledání skrýše by jste měli najít daný objekt a zalogovat jeho souřadni-ce. Zadání určí, jestli máte hledat akvadukt, lva, dřevěného indiána nebo Foucaultovo kyvadlo.Earthcache | Najdete je na místech s neob-vyklými geologickými vlastnostmi nebo pohle-dy na naší planetu. Zadání obsahuje pár vysvět-lujících poznámek a souřadnice místa. Další informace najdete na www.earthcache.org.

DRUHY GEOCACHINGU

MLUVTE JAKO PROFíK

zábavaFO

TO: 2

X AU

TOR

Page 48: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006�� www.geoinformace.cz

Otevřený dopisSteve Lime mimo jiné popsal minulost a současnost programového balíku UMN MapServer, který je i u nás podle průzkumu provedeného Jiřím Cajthamlem v roce 2005 mezi městy a obcemi, považován za nejroz-šířenější mapový server. Pochválil vývojáře, kteří přidali mnoho zajímavých vlastností a komunitu, která také patří mezi ty aktiv-nější. Zároveň oznámil založení MapServer Foundation (www.mapserverfoundation.org), která by se měla inspirovat další zná-mou nadací s neméně známým produktem – Apache Foundation. Mezi úkoly nadace by mělo patřit vylepšování stávajících funk-cí programu, další vývoj programu (či dal-ších programů) a vytvořit prostředky pro další vývoj, což zahrnuje zejména repositář kódu a infrastruktura projektu, formalizování rozhodovacího procesu, právní ochranu kódu a vývojářů, placení některých vývojářů, centrální správu marketingu a starost

o značku, finanční, právní, sponzorskou a další pod-

poru.Některé z těchto služeb byly samozřejmě poskytovány Minnesotskou univerzitou.

Dalším návrhem bylo přejmenování celé-ho projektu. Protože by University of Min-nesota MapServer nebyl dále spravován samotnou univerzitou, ale nadací, nemě-lo by mít smysl, aby se jmenoval UMN MapServer. Nadace by nadále měla posky-tovat dva produkty: MapServer Cheetah (česky gepard) a MapServer Enterprise (pro

podnikatele). Obě tyto verze se od sebe liší platformou a koncepcí programu a nabí-zenou přidanou hodnotou. Cílové skupiny uživatelů se mohou podstatně překrývat. MapServer Enterprise by byl licencován pod GNU Lesser General Public License a Cheetah by byl vyvíjen dále pod vlastní licencí typu MIT. Celou nadaci by měla finančně a organizačně (alespoň z počátku) zaštítit firma Autodesk.

Pod dopisem byli podepsáni Steve Lime, Yewondwossen Assefa, Howard Butler, Daniel Morissette, Perry Nacionales, Frank Warmerdam (tvůrce knihovny GDAL/OGR), Tom Burk, David McIlhagga, Tyler Mitchell, Claude Philipona (za členy vývo-jového týmu, minnesotskou univerzitu) a Gary Lang, za firmu Autodesk.

ReakceJak na tento dopis reagovala komunita uživatelů a vývojářů? Reakcí byla celá řada. Hodně členů konference se těšilo na nové produkty a na to, že MapServer má zajiště-nu budoucnost. Obecně lze říct, že stojí-li za nějakým OpenSource projektem konkrétní (velká) firma, nemusí to být pro tento pro-jekt na škodu. Jako příklad můžeme jmeno-vat firmu Novell, aktivně podporující vývoj desktopového prostředí GNOME nebo organizace Refractions Research, vyvíjející rozšíření PostGIS a další. Celá komunita se v podstatě shodla na tom, že založení podobné nadace je více než potřebné a roz-hodně přínosem.

Velká část e-mailů se však postavila roz-

hodně proti způsobu, jakým byla nadace založena. Mezi nejaktivnější diskutéry, jehož připomínky byly velice trefné, patřil Ed McNierney z firmy TopoZone, jeden z velmi aktivních členů komunity.

Ed poznamenal, že jakkoliv je založení nadace potřebný a správný krok, byl prove-den velmi rozporuplným způsobem. Celou věc v podstatě „upekla“ jen úzká skupina lidí (DM Solutions, Autodesk, několik vývojá-řů) bez vědomí komunity a dalších firem. To nezní, jako by se jednalo o „otevřený“ projekt.

Založením nadace strhla firma Autodesk spolu s DM Solutions veškerou pozornost médií (a PR z toho plynoucí) na svou stranu bez toho, aby se o ně musela dělit s další-mi potenciálními zakladateli. Obě firmy z tohoto faktu těží již nyní.

Zkušenost ukazuje, že myšlenka dvou produktů jedné instituce, dělajících prak-ticky totéž, je dlouhodobě neudržitelná – zákazník na podobnou situaci hledí s nedů-věrou a vyčkává, který z produktů odumře. Má snad webový server Apache dvě verze? S tím souhlasí Lester Caine (Firebird Foun-dation). Databázi Firebird vyvíjí podobné množství vývojářů, jako UMN MapServer. Paralelní projekty pouze tříští síly.

Na tento e-mail reagoval (jako jeden z mnoha) také Dave McIlhagga za firmu DM Solutions a poodhalil zákulisí vzni-ku nadace. DM Solutions byla oslovena Autodeskem s plánem na založení nadace. „Chceme být součástí tohoto světa“, mělo padnout. Dave říká, že nebyl čas konzul-

Open SourceGeospatial Foundation – vše pod jednou střechouDne 28. listopadu 2005 napsal Steve Lime, tvůrce UMN MapServeru, otevřený dopis komunitě okolo programu UMN MapServer, ve kterém oznámil, že firma Autodesk spolu s firmou DM Solutions, aktivně se podílející na vývoji UMN MapServeru, zakládá MapServer Foundation – MapServer-nadaci. Dopis vyvolal celou škálu reakcí – od těch zcela pozitivních, těšících se na nové podněty, až po zcela (nebo alespoň z části) odmítavé. Jaké jsou důvody pro a proti? Pojďme se podívat, co se psalo v e-mailové konfe-renci UMN_MAPSERVER-USERS a na dalších místech. Mapserver je rovněž používán pro vykreslování map Atlasu Kanady.

open & free

Page 49: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  49www.geoinformace.cz

GRASS a knihovna GDAL/OGRKnihovna GDAL/OGR Simple Feature sloužící k práci s mnoha rastrovými a vek-torovými formáty, podporovala doposud pouze rastrový formát GRASSu. V nové verzi 1.3.1. podporuje i formát GRASS-vector (verze 6.x).

http://www.gdal.org

GIS GRASS 6.0.2V únoru vyjde další verze GISu GRASS a to s označením 6.0.2. Ve většině případů opravuje chyby nalezené ve verzi 6.0.1.

http://grass.itc.it/announces/announ-ce_grass602.html

Týden open source v OlomouciKatedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity a společnost Liberix pořádají osvětově-propagační akci s názvem „Týden open source – využití svo-bodného softwaru ve školství a vědě“, která se uskuteční v týdnu od 20. února 2006.

http://www.geoinformatics.upol.cz/

MapServer Foundation uveřejňu-je MapGuide Open SourceNově vzniklá MapServer Foundation (viz hlavní článek) zveřejnila zdrojový kód MapGuide.

http://mapserverfoundation.org

(jama)

KRáTCE ZE SVěTAOPEN SOURCE A FREE SOFTWARE

tovat založení s komunitou, byla to pří-ležitost, která by se nemusela opakovat.

K tomu dodává Gery Lang z Autodes-ku, že v dalších krocích chtěli oslovit další firmy a instituce (proč tak neučinili v první fázi ovšem neuvádí). Gery říká, že nadace byla založena v „dobré vůli“. V každém pří-padě úvodní e-mail, ani první komentáře neobsahovaly nic jako „pozvání“ dalších firem a institucí do nadace.

Jména produktů nadaceVelmi diskutovaným tématem byl fakt, že Autodesk do nadace vložil mimo jiné svůj produkt MapGuide. Tento produkt byl do nadace vložen jako zmíněný „MapSer-ver Enterprise“. Zvolené jméno je více než nešťastné. Většina kritických e-mailů se dotýkala právě toho, že Autodesk nazval svůj produkt „MapServer“ a přišel tak zcela bez práce k zavedené značce. Jmé-na „MapServer Enterprise“ a „MapServer *pussy cat*“ byla komunitou přijata s vel-kým odporem. Jsou matoucí, nevyjadřující svůj obsah. Pokud nový uživatel vyzkouší „enterprise“ řešení a to nebude splňovat jeho očekávání, hrozí, že „to druhé“ již nebude chtít vyzkoušet – přitom se jedná o dva zcela rozdílné programy. Komunita se v zásadě shodla na tom, že Autodesk by měl svůj vklad do nadace přejmenovat na „...cokoliv, jen ne MapServer“. Později se ukázalo, že název „MapServer Enterprise“ pochází od Daniela Morissetta (DM Solu-tions) – firma Autodesk jej pouze převzala.

Nadace je mrtvá, ať žije Nadace!Poté, co se ukázalo, že některé věci jsou pro komunitu nepřekonatelné a když se začali ozývat autoři dalších projektů, že by byli rádi, kdyby se jejich programy staly součástí nadace, došlo k zásadnímu roz-hodnutí – „MapServer Foundation“ bude přejmenována a že se uskuteční setkání 4. února 2006 v americkém Chicagu. Čle-nům komunit okolo programů pracujících nějakým způsobem s geoinformacemi byl zaslán dopis, vyzývající je k účasti na ini-ciačním setkání „Open Source Geospatial Foundation“. Firma Autodesk se uvolila zaplatit cestovní náklady zástupcům těchto komunit. Účastníci setkání by měli probrat především následující témata:

odsouhlasení základních stanov a cílů projektu,

odsouhlasení způsobu vedení nadace, dohodnutí se na základním směřování, sestavení případného seznamu jmen

nadace,Výsledky jednání budou zveřejněny na

webových stránkách, je založen IRC kanál, kde lze sledovat diskuzi. Oslovena byla sku-tečně velká část komunity. Za GIS GRASS byl do Chicaga vyslán Markus Neteler. Markus sepsal dokument „Úkoly a cíle vše-obsahující GFOSS nadace“ (http://grass.gdf-hannover.de/). V něm se zmiňuje o tom, že v nadaci musí vládnout férový pří-stup, tedy že jednotlivé subprojekty nesmí být vůči sobě dominantní. Komunity by měly podporovat „srůst“ jednotlivých sub-projektů, zejména společným designem stránek a organizací společných konferencí. Měla by se propagovat myšlenka svobodné-ho přístupu k datům, obzvláště mimo úze-mí Severní Ameriky. GRASS má rozhodně zájem být členem takové nadace.

Nový začátekZatímco na počátku prosince 2005 hodně uživatelů UMN MapServeru přemýšlelo nad možným osudem svého oblíbeného programu (byla zde sice možnost, začít vývoj na aktuální verzi programu, ale to by prostě už „nebylo ono“, nehledě k faktu, že by se musela budovat nová značka), začátek roku 2006 je veskrze slibný: Existuje snaha zastřešit všechny open source a free soft-ware geoinformační programy pod jednu nadaci, která by se starala o jejich zdárný vývoj. Již delší dobu je cítit, že podobná nadace zde chybí a hodně uživatelů je pro. Pokud bude mít nadace za sebou silného partnera (Autodesk a další), který bude respektovat (po)city komunity, bude to spo-jení pro všechny strany výhodné.

Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet po setkání ve Chicagu. Začátek je slibný, všich-ni jsou ochotni jednat se všemi. Existuje množství nápadů, „co by se mělo“ a „co je potřeba“. Bude nakonec většina projektů soustředěna pod jeden ochranný deštník?

Jáchym Čepický, Martin Landa

Copyright (c) Jáchym Čepický, Martin Landa

Obsah rubriky Open&Free je dovoleno kopírovat, distribuovat a/nebo měnit na základě podmínek daných GNU Free Documentation Licen-

se verze 1.2, vydané Free Sotware Foundation (http://www.gnu.org/licenses/fdl.html)

GNU FDL (GNU Free Documentation License) je volně přístupnou koncesí GNU pro dokumenty. Dokument vydaný pod touto licencí je volně

šířitelný a veřejný. Kopie dokumentu a jeho změny zůstávají pod touto licencí – tedy volně přístupné. Dokumenty je možné prodávat, nelze

však zakázat jejich další volnou redakci. (zdroj: cs.wikipedia.org)

open & freeILU

: 3X

ARCH

IV

Page 50: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200650 www.geoinformace.cz

(1672), ta však v době vydání ceníku ješ-tě neexistovala, zatímco německá verze nebyla vlastně dokončena. Verze s mapami černobílými byly levnější – stály 350, 330 a 390 zlatých. Krogt podle různých kritérií odhadl přepočet této tehdejší prodejní ceny na dnešní peníze a vyšla mu přibližná suma 20 tisíc eur, tedy asi 600 tisíc Kč za jeden výtisk Atlasu maior.

Nádherné mapy jsou jedno i dvou-stránkové, zpravidla různě zdobené. V něk-terých případech současný vydavatel vybral a do velkého formátu zvětšil různé zajímavé mapové a obrazové detaily z původního díla, které teprve po zvětšení náležitě vyniknou.

V dalším si všimneme některých zajímavostí. První je už na přehledné mapě Evropy, která je vyzdobena po tehdej-ším zvyku manželskými dvojicemi obyvatel různých národností. Mezi nimi najdeme i dvojici »Bohemi«. Na horním okraji mapy je mezi devíti vedutami evropských měst také pohled na Prahu. V oddílu věnované-mu Dánsku je mapa ostrova Hven, kde měl známý Tycho Brahe svou proslulou obser-vatoř Uraniborg. Její vyobrazení je do atlasu zařazeno stejně jako 15 rytin různých Ty-chonových přístrojů, které tam používal. Stalo se tak proto, že Willem Janszoon Blaeu býval Tychonovým žákem. Mapy Ruska bývaly vždy pro evropské kartografy problémem. V atlasu jich je 9, včetně plánů Moskvy a Kremlu. Zajímavý detail je na mapě jižního Ruska (Moskevska): Volhu

u »Tzaritsanu« (Caricynu, pozdějšího Sta-lingradu a Volgogradu) spojuje s Donem »Foša Kamouz«: je to neexistující průplav, pouhý plán Petra Velikého, který byl jako Volžsko-donský průplav realizován teprve v roce 1952. Na následující velmi podrobné mapě Volhy (asi 1 : 1,5 mil.), kde je lokalita označená jménem Zariza, je místo průplavu nakresleno ústí říčky popsané jako Rivu-lus ex flumine Tanai sive Don. V oddílu map Německa na listu Germania vulgo Teutschlandt jsou naše země samozřejmě zahrnuty do hranic říše, ale Čechy i Mora-va mají vlastní mapy. Mapa Čech (Bohe-mia) je rozdělena na kraje a názvy lokalit jsou německé. Česká toponyma, pokud se vyskytují, mají však za jménem malý troj-úhelník. V levém horním rohu je říšská orlice, v pravém český lev. V textu na rubu mapy se píše: Krátce řečeno je v Čechách 200 měst, z nichž 42 patří králi a jiným různým pánům. Je 308 trhových míst, 258 důležitých zámků nebo malých hrazených měst, z nichž je 18 majetkem krále, a cel-kem 2003 farností.

Mapa Moravy (Moraviae marchiona-tus) je převzata od Komenského (její první vydání vyšlo patrně roku 1624). Neobsahu-je krajské hranice ani žádné znaky. Místní názvy jsou německé, pokud však jsou při-pojeny české ekvivalenty, stojí před českým jménem písmeno B (Bohemice). Mapu ryl Willem Blaeu. Na severu mapy je celé slezské Opavsko, část Těšínska, Javornicka

Atlas Maior

Nakladatelství Taschen vydalo v roce 2005 monumentální faksimilo-vanou edici vybraných map latin-

ské verze 11-ti svazkového Atlasu maior armsterodamského kartografa Joana Blaeua. Originální díl vyšlo v roce 1662, reprodu-kován je však titulní list datovaný 1665. O mohutnosti tohoto faksimile svědčí i jeho rozměry – 30 x 45 x 7 cm – i jeho hmot-nost, více než 7 kg. Originální Atlas maior měl celkem 594 map, faksimilovaná edice jich má asi 500. Kromě nich má Taschenova edice 61 stran Blaeuova úvodního textu (ten obsahuje 1 stranu Pozdravení čtenáři a stran Úvodu do geografie) a 9 stran výkladu histo-rie díla s názvem Atlas novus Joana Blaeua od Petra van der Krogta, vždy v angličtině, němčině, francouzštině, případně nizozem-štině. Na konce je 14 stran přehledu map jednotlivých svazků a vše je uzavřeno rejst-říkem názvů mapa soupisem literatury.

Vedle moderního titulního listu faksimilovaného díla je v úvodu reprodu-kován původní titulní list latinské verze atlasu z roku 1665 a krásný barevný fron-tispis. V této části jsou rovněž celostrán-kové portréty Willema Janszoona Blaeua, zakladatele této kartografické dynastie a vydavatele Atlasu maior Joana Blaeua, zakladatelova syna a pokračovatele. Úvod je proložen dalšími cennými reprodukcemi – jsou tu např. Titulní listy děl Blaeurových předchůdců – atlasů Lafreriho (1550 – 72), Ortelia (1570) i Mercatora (1595) a portréty Ortelia a Mercatora. Jsou zde pro srovnání i zajímavé dvojice map Nizozemska a Islan-du z atlasů Orteliova a Mercatorova, které se liší především orientací (jednou severní, podruhé jižní). Celostránková fotografie ukazuje speciální skříň na 12 francouz-ských svazků, kterou si dal udělat pro celý soubor frízký guvernér. Zajímavý je pohled na ceník nazvaný »Katalog atlasů« a jiných Blaeuových výrobků. Dočteme se zde, že kolorovaná verze atlasu se nabízela za 450 zlatých (francouzská mutace), 430 zlatých (latinská mutace) a 460 zlatých (španěl-ská mutace). Vyšla ještě nizozemská verze

Kartograf Ludvík Mucha se podrob-ně podíval na mohutnou publikaci, vydanou vydavatelstvím Taschen. Svoji recenzi rovněž přednesl na 26. sympoziu z dějin geodezie a kar-tografie v Národním technickém muzeu, kde objemná publikace vyvo-lala zasloužený zájem.

recenze

ILU: T

ASCH

EN

Page 51: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  51www.geoinformace.cz

a Kladska. Text na rubu mapy o Moravě říká, že »celá země je hustě osídlená, půda je neobyčejně úrodná. Dává hodně obilí a vína, které se vyváží do Čech a Slezska, třebaže je nezdravé a údy těch, kdo je pijí, slábnou a způsobuje dnu a koliku«.

Náležitá pozornost je samozřejmě věnována Belgii a Nizozemsku: tam jsou také zařazeny mapy vysušených polderů. V oddíle věnovaném Španělsku je umístěn perspektivní pohled na osmý div světa – Es-corial. Text vypočítává, že jeho stavba stála 12, ne li 20 milionů tolarů.

Na konci 9. svazku jsou zařaze-ny mapy Afriky. O jejich nevěrohodnosti svědčí i zařazení realistických vyobrazení fauny do nitra africké pevniny. Neznalosti dokumentuje též africká hydrografie: Nil pramení v jezeře Zaire, na jehož západním břehu je stejnojmenná osada, ale řeka Zaire má v horním toku název Umbra a ten vyté-ká z jezera Zaier. Řeka Niger bere počátek ve stejnojmenném jezeře, které je situováno do středu dnešního Konga. Afrika musela ještě dlouho na své objevování čekat.

V 10. svazku jsou mapy Asie a spe-ciálně mapy Číny, jejichž původcem je jezuitský misionář Martin Martini, autor významného Atlasu Číny. Na mapách Číny objevíme pověstnou čínskou zeď, ale na některých mapách Japonska schází jeho nej-severnější ostrov Jezo (Hokkaido), na jehož místě pluje velryba.

V posledním svazku jsou mapy Ameriky. Ta byla v době vzniku atlasu Evropanům známa teprve 170 let, přesto její objevování mohlo poskytnout dobrou kar-tografickou informaci. Bohužel řada pod-kladů, které byly k dispozici, byla označena – stejně jako v případě Asie – za přísně taj-né, a tak Blaeu musel použít mapy z počát-ků své vydavatelské činnosti, tedy i více než čtvrt století staré. Nejhůře je na tom Sever-ní Amerika, jejíž vnitrozemí a severní část ještě nebyly objeveny a prozkoumány.

Byla už zmínka o tom, že faksimilo-vaná edice s oblibou používá zvětšenin něk-terých zajímavých detailů kresebných nebo mapových prvků. Ilustrací tohoto způsobu je výsek mapu jihu brazilské provincie Per-nambuco, z níž byla zvětšena levá čtvrtina s kresbou větrné růžice a ta pak reproduko-vána samostatně ve dvojnásobném zvětšení na samostatné mapové stránce.

Ludvík Mucha

(knižní karto-novinky na Amazonu)

LIDÉ,ČTěTE!

Ralph E. EnrenbergMapping the World: An Illustrated History of CartographyNational Geographicříjen 2005

Peter WhitfieldCities of the World: A History in MapsUniversity of California Pressříjen 2005

John Krygier, Denis WoodMaking Maps: A Visual Guide to Map Design for GISThe Guilford Presssrpen 2005

Peter Barber (editor)The Map BookWalker & Companylistopad 2005

Lezete rádi po horách a kopcích?Zapojte se do klubu tisícovkářů

Jistě víte, že nejvyšší horou České republiky je Sněžka se svými 1 602 metry. Ale víte, kolik měří ostatní vrcholy? A kolik jich je dohromady nad 1 000 met-rů? Přesně takové otázky si kladli autoři knihy, když v roce 2003 zahájili projekt

Tisícovky Čech, Moravy a Slezska (www.tisicovky.cz), nad kterým převzal záštitu prezident republiky Václav Klaus.

Autoři projektu se inspi-rovali ve Skotsku, kde již v roce 1891 Sir Hugh Munro, geodet a milov-ník hor, publikoval po

mnoholetém úsilí Seznam skotských hor vyšších než tři tisíce stop. Od počátku věřil, že jeho práce přispěje příštím generacím turistů, netušil však, že svojí ide-ou zahájí tradici, pro níž se jeho jméno stane neod-myslitelným synonymem. Stalo se, i po více než sto letech se vydávají lidé do drsných skotských hor zdo-lávat Munros – zdatnější s cílem postupně vystoupit na všechny nejvyšší vrcholy Skotska, ti ostatní s touhou dokázat své schopnosti ale-spoň příležitostně.

Autoři projektu věří, že i v Čechách jsou desetiti-síce stávajících i budoucích milovníků hor, a proto pro ně připravili Tisícovky.

Kniha vám ve zdolává-ní našich vrcholů pomůže. Podrobně mapuje všechny naše tisícimetrové vrcho-ly – každý je představen a popsán všemi základní-mi údaji, jednotlivá pohoří jsou doplněna názornými mapkami a celá kniha je zakončena několika rejst-říky a přehledy. (red)

Renáta Šašková,Michal HolubTisícovky Čech, Moravy a Slezska. Výlety po tisícimetrových vrcholech České republiky I.Tisícovky, s. r. o.prosinec 2005

Peter van der Krogt, Atlas Maior, 

Taschen, srpen 2005, 626 str.

cena na geoinformace.cz: 4 700 Kč

FOTO

: J. K

ŘÍŽ;

ILU:

1X T

ISIC

OVKY

.CZ,

4X A

MAZO

N.CO

M

Page 52: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/200652 www.geoinformace.cz

Autodesk představil novou řadu svých produktů na jaře 2005. Řada nese označení „2006“.

Pokud bychom byli ve filmovém průmyslu, pravděpodobně by pro-dukt byl označován jako cross-over, tj. cosi, co je na rozhraní žánrů, pro-tože je vhodným způsobem dává dohromady.

Autodesk Map 3D 2006 má na webových stránkách podtitul „CAD, meet GIS“. Již sám název divize „Infra-structure“, pod kterou v Autodesku spadá vývoj GIS softwaru, naznačuje, že nepůjde o „čisté“ GIS řešení, ale že se zde bude setkávat svět CADu se světem GISu.

Jako jádro nových verzí je použit AutoCAD 2006. Program Map 3D 2006 je desktopový produkt, který má

pomoci dát dohromady stavební inženýry, projektanty, zeměměřiče a GIS pracovníky. Civil 3D 2006 je zaměřen více na staveb-ní inženýry a zeměměřiče. Záleží tedy na vás, jakou máte profesi a jaké pracovní pro-cesy potřebujete nastavit či vylepšit. Důraz bych kladl právě na vylepšování komunika-ce mezi různými obory (zeměměřič – GIS oddělení, projektant – GIS oddělení).

ÚčelMap 3D 2006 je základní desktopovou aplikací Autodesku pro tvorbu a analýzu geodat (nebo dat pro GIS). Pro tyto účely je vybaven funkcemi pro tvorbu map a topo-logické analýzy včetně možnosti tvorby 3D modelu terénu.

Civil 2006 má v sobě integrované funkce Map 3D a přidává k nim nástroje pro sta-vební inženýry (kreslení liniových staveb, digitální model terénu, vrstevnice, hyp-sometrie, sklony, pohyb hmot při výkopo-vých/zásypových stavebních pracech).

Datové možnostiJistě se shodneme na tom, že málokdy používáte jen jeden typ dat. Ve většině GIS (i CAD) pracovních procesů kombinujete rastrová data (ortofotosnímky, skenované mapy), tak vektorová data (shapefile, DGN, DWG, DXF soubory), občas potřebujete přidat digitální model terénu. Většinu běž-ných formátů do Map 3D naimportujete, k dispozici jsou i vysoce komprimované rastrové formáty jako MrSID nebo ECW. Co nenajdete přímo, je podpora formátu JPEG2000. Pro jeho podporu, případně pro práci obecně s rastrovými daty (formáty GeoTIFF, PNG a další) je dobré si pořídit

nadstavbu Autodesk Raster Design, která funguje pod všemi desktop produkty Auto-desku postavenými na AutoCADu.

Pro prohlížení formátů, které pocházejí od Autodesku, můžete použít bezplatný DWF Viewer (DWF je nativní formát Autodes-ku.), který je rovněž součástí instalace Map 3D a také aplikaci DWG True View, která slouží pro prohlížení přímo souborů DWG. Prohlížečky formátů můžete použít pro dodání svého projektu v nezměněné podobě klientovi, případně kolegům, kteří nemají vlastní licence Map 3D. Uživatelé si mohou prohlížečky zdarma stáhnout z webových stránek Autodesku.

Map 3D podporuje většinu běžných for-mátů pro GIS (ArcInfo Coverage, SHP, GML verze 2, MapInfo MIF/MID a dal-ší), k dispozici je možnost připojení a se k Oracle Spatial a ESRI ArcSDE (verze 8.3 běžící na Oracle 9i) včetně možnosti přímé editace.

Specialitou firmy Autodesk je formát LandXML, který vznikl před lety, kdy se začínalo s XML. Netroufám si posoudit, nakolik je tento přenosový formát využíván mimo komunitu uživatelů produktů Auto-desku.

Podporován je ovšem rovněž jazyk GML od Open Geospatial Consortia.

Jak na DGN?Jistě se budete ptát, jak je to s přenositel-ností souborů mezi platformami Auto-desku (DWG) a Bentley Systems (DGN), což je podle mne běžná záležitost zejména v oblasti stavebnictví a mezi projektanty. Autodesk DGN V8 Installer, který je dodá-vaný společně s Map 3D, řeší právě práci s daty v DGN formátu.

VizualizaceAutodesk má divizi, zaměřenou na vývoj produktů pro filmovou vizualizaci, a média

Verze 2006 - novýAutodesk Map 3Da Civil 3D

recenze

Page 53: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  53www.geoinformace.cz

obecně. Map i Civil jsou postavené na jád-ru AutoCADu, není proto divu, že vedle možnosti práce s digitálním modelem teré-nu si do něj můžete načíst i další 3D objekty (budovy,...).

Kreslení a topologieTvorba dat nebo jejich digitalizace je v Civilu i Mapu jednoduchá. Program vám v mnoha krocích říká, jaká vstupní data od vás v daném okamžiku potřebuje. Auto-desk tuto funkci označuje jako „dynamic input“. K dispozici je rovněž možnost rych-lého výběru nebo změny šrafování. Mapy či výkresy můžete doplnit o legendy či více-řádkové texty.

Jedinou vadou na kráse jsou možná „hra-naté“ texty, které známe z CAD prostředí (samozřejmě s možností změny). Proč mož-ná? Na jedné straně možná překonané, na druhé straně nemají uživatelé možnost dělat z mapy nebo výkresu „omalovánky“.

TopologieV Mapu můžete připojit topologii, nebo ji kontrolovat, takže nutnost přenášet data do GIS software odpadá. V programu jsou rovněž analytické funkce (buffery, overlay, síťová analýza). Můžete je ovšem použít pouze na korektní GIS data.

Uživatelské rozhraníPro současné uživatele produktů, kteří budou muset postupem času upgradovat, je k dispozici možnost zůstat u původního uživatelského prostředí (varianta „Classic“). Uživatel, který je zvyklý na GIS programy, bude v počátku pravděpodobně překvapen, co má k dispozici.

Dobrou funkcí je tzv. Map Explorer, který vaši „kresbu“ rozdělí do pomyslných „vrstev“ (kresba samotná, dotazy, prvky, tří-dy prvků, datové zdroje, topologie).

Pro rychlejší práci bych v „ostrém“ provozu použil dvoumonitorový systém, protože obrazovkové rozli-šení 1280x1024, na kterém jsem programy testoval, je pro efektivní práci poměrně málo. (Ale je ro málo i u vět-šiny dalších GIS programů.)

Co chybí?Při testování jsem nenašel možnost připojení webových služeb. Otevřené webové služby (WMS, WFS) pod-le Open Geospatial Con-sortia by produkt, zejména Map 3D, který je pro práci s GIS daty určený, posunuly o pořádný krok dál. Když už si uživatelé mohou připojit Oracle databázi nebo data z ArcSDE, tak by se webové služby určitě hodily.

VerdiktAutodesk Map 3D a Civil 3D jsou produkty pro nasa-zení v multioborovém pro-středí (projektanti, zeměmě-řiči, GIS pracovníci a další profese).

Produkty si budou dobře rozumět s dalšími programy od Autodesku, takže sdílení nebo přenos dat mezi nimi by měl být bez problémů.

GIS pracovníci, kteří se s programy od Autodesku setkají poprvé, by podle mého názoru měli mít vedle sebe nápovědu (nej-lépe v podobě někoho, kdo již s produkty pracuje), případně projít školením s před-vedením základních úloh, které budou

v provozu používat. V opačném případě se mohou vrátit k původním softwarům, které již znají.

Autodesk Map 3D je užitečný program, který kombinuje CAD schopnosti (kres-lení, digitalizace, tvorba výkresů a map) s GIS možnostmi (analýza, topologie, při-pojení databází).

Autodesk Civil 3D je program, který poslouží projektantům, stavebním inžený-rům, zeměměřičům, a usnadní jim práci díky dynamickému vstupu („bublinky hned vedle kurzoru“).

V recenzované verzi jsme netestovali žádné další produkty partnerů Autodesku, ale předpokládáme, že pro místní podmín-ky (např. práce s daty katastru nemovitostí) existuje dostatek nadstaveb, které k Map 3D nebo Civil 3D můžete připojit.

I když na aktivní práci bych si troufnul teprve po dobrém a dostatečném zaškolení, z obou programů jsem měl po čase testová-ní dobrý pocit.

Josef Hnojil

Možnosti práce s běžnými formáty jsou pro mnohé účely naprosto

dostačující. Pro práci s českými lokálními formáty jako je např. výměnný

formát dat katastru nemovitostí budete ovšem potřebovat oborovou

nadstavbu od některého z lokálních partnerů Autodesku.

Tematická mapa včetně hierarchicky uspořádané mapové legendy

Digitální model terénu v prostředí Autodesk Map 3D Ukázka dialogových oken pro připojení datového zdroje ArcSDE nebo Oracle

recenze

ILU: 5

X P.

ROBE

K

Page 54: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20065� www.geoinformace.cz

Začínáme vyvíjet vlastní aplikace v MapServeru

Bill Kropla: Beginning MapServer: 

Open Source GIS Development, 

APress, srpen 2005, 448 str.

cena na Amazon.com: 30 US$

Korry DouglasPostgreSQL (2nd Edition)Sams, červenec 2005Vhodné pro administráto-ry a vývojáře.

Tyler MitchellWeb Mapping Illustrated: Using Open Source GIS Toolkits O‘Reilly Media, červenec 2005Pro všechny, co chtějí vědět o volně dostupném software jako je např. MapServer.

Open Source a Free Software koncept vývoje programů prokázal již dávno svou živo-

taschopnost. Vzniklo a stále vzniká množství projektů, z nichž ty nejza-jímavější přežijí fázi programů „jenom pro zábavu“ a stávají se z nich plno-hodnotná řešení, úspěšně konkurující zavedeným komerčním produktům. Mezi tyto programy můžeme bez pochyby zařadit i program UMN MapServer, kte-rý si za dobu svého vývoje (je vyvíjen od roku 1996) získal velkou skupinu příznivců. Hovoříme-li v GIT komunitě o mapovém serveru, máme obvykle automaticky na mysli právě UMN MapServer. Zatímco vývoj tohoto programu rozhodně nestagnu-je (v brzké době se můžeme těšit na verzi 4.8), s dostupnou literaturou je to horší, což je ostatně společné většině Open Source a Free Software programů -- bez ohledu na jejich kvalitu. Kniha „Beginning MapSer-ver“ zaplňuje právě tuto mezeru a pomáhá začátečníkům s MapServerem vůbec začít. Pojďme se podívat na její obsah.

Kniha je členěna do úvodu, jedenácti kapi-tol a přílohy. Části na sebe logicky navazují tak, jak by asi začínající uživatel postupoval při budování vlastního mapového serveru. Každá kapitola postupně rozbírá svou část problematiky, kterou vysvětluje na bohatě komentovaných zdrojových kódech. Ty jsou pak zcela na závěr každé kapitoly přehledně vypsány. Kniha je psaná velmi čtivým způ-sobem, příliš neodbíhá od hlavního tématu a jde vždy k věci.

Začíná se instalací UMN MapServeru, která nemusí být (obzvláště pro začáteč-níka) triviální. Nejsou vynechány všechny potřebné knihovny. Instalace je popsána na operačním systému GNU/Linux (Slackwa-re) a děje se zásadně trojkombinací příka-zů ./configure; make; make install – tedy kompilací přímo zdrojových kódů – insta-lace z balíků pro konkrétní distribuci není zmíněna. Po instalaci se začíná s budová-ním první aplikace, využívající schopnos-ti cgi-mapserveru pracovat se šablonami. Aplikace je v každé další kapitole stále roz-

šiřována a nabalována. Postupně jsou přidá-vány vrstvy a na příkladech je vždy ukázán výsledek. Probírá se i vzhled jednotlivých vrstev, maximální a minimální měřítka, jak mají být zobrazeny a tak dále.

Programovací jazyky Perl, PHP a Python a jejich spolupráce s UMN MapServerem jsou probrány v samostatných kapitolách – příklad je vždy stejný a pokud znáte alespoň jeden z těchto jazyků, jste schopni si udělat představu, co se asi děje v těch ostatních dvou. Vybudována je vždy ta samá aplika-ce, jakou jsme tvořili pomocí šablon a cgi-mapserveru. Nakonec této části je zmíněna možnost propojování tabulek s atributy z databáze MySQL. Při této příležitosti se autor také poprvé více zabývá klientskou stránkou věci – úpravou chování aplikace v okně prohlížeče pomocí JavaScriptu.

V závěru knihy jsou ještě vyjmenovány užitečné programy, distribuované buď spo-lu s MapServerem, nebo s jednotlivými

knihovnami. Nejedná se sice o manu-álové stránky nebo kompletní doku-mentaci, ale příklady použití těchto nástrojů jsou dostatečně názorné.

Co mi v knize chybělo? Škoda, že se autor nezabýval uložením dat v data-bázovém systému PostgreSQL (v roz-šíření PostGIS). O tomto systému se

sice zmínil, ovšem s poznámkou, že toto téma je za záběrem této knihy. Možná by v dalším vydání mohla být kapitola o data-bázi MySQL nahrazena kapitolou popisují-cí právě tuto problematiku. Také bych čekal větší vylepšení klientské části aplikace, zejména větší zapojení JavaScriptu a pří-padně popis a instalace populárního javo-vého appletu jBox. Další velmi důležitou věcí, kterou nelze v knize najít, je použití UMN MapServeru jako serveru poskytující WMS a WFS podle standardů OGC. Něk-terým uživatelům také může vadit absence kapitoly, popisující některé speciality a kon-krétní postup instalace na systému rodiny MS Windows. Na druhou stranu by asi počet stran knihy neúměrně narostl a také by se poněkud rozmlžil cíl knihy. Tím je popis UMN MapServeru a jeho základ-ní konfigurace na straně serveru pomocí Mapfilu. Tento cíl se tedy podařilo naplnit.

Po přečtení knihy se může uživatel-začá-tečník bez obav pustit do budování vlast-ní aplikace. Bude-li k tomu umět trochu JavaScript, tím lépe. Kniha nenahrazuje dokumentaci, která je k tomuto programu ve výborném stavu a dostupná on-line. Pouze informace předává začátečníkům srozumitelným lidským jazykem a rychle je posouvá vpřed. Ani pro toho, kdo se již dostal přes začátky za pomoci dokumen-tace nemusí být kniha zbytečnou investicí. Je plná užitečných typů a triků, na které se jinak jen těžko přichází.

Jáchym Čepický

Euro Beinat a kol.Pro Oracle SpatialAPress, listopad 2004Sice vyšlo už dříve, ale pro všechny, co se chtějí sezná-mit s Oracle Spatial, je tato kniha „must-have“.

knihy

Další doporučená četba

ILU: 4

X AR

CHIV

Page 55: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  55www.geoinformace.cz

Jsou v souvislosti s vývozem bezpeč-nostních technologií z USA do střed-ní a východní Evropy spojena nějaká omezení?Intergraph dodává standardní komerční software, na který se žádná omezení při exportu z USA nevztahují. Vše, o čem jsem zde na konferenci mluvil – všechny mož-nosti propojování senzorů, alarmů, CCTV a počítačové infrastruktury – se týká běž-ně dostupného software, který naše firma poskytuje svým zákazníkům.

Jak se vyrovnáváte se vstupem na nový trh? Máte již na východo- a stře-doevropském trhu bezpečnostních systémů nějaké reference?Se vstupem na nové trhy a s přinášením nových produktů máme jako firma zku-šenosti. Pro to, aby firma byla úspěšná na novém trhu, samozřejmě potřebuje refe-rence co nejdříve. Nějaké již máme, zatím jsme neoznámili. (pozn. red.: V době uzávěr-ky jsme měli zprávu, že se jedná o varšavské letiště, kam Intergraph dodá své bezpečnostní řešení.) Důležité je také, aby dodaný sys-

tém byl špičkové kvality. Navíc – čím více použijete standardní software, tím myslím software, který není vytvářený speciálně na zakázku, tak tím více flexibility vzni-ká při implementaci řešení u zákazníka. Mnoho systémů, nejen v oblasti bezpečnos-ti, je v současné době založeno na webové architektuře. Není potřeba instalovat soft-ware na desktopových počítačích, uživatel používá běžný webový prohlížeč. Webová architektura umožňuje snadný přenos řeše-ní například na mobilní jednotky, do vozi-del. V porovnání s high-end systémy nám webová architektura umožňuje snížit cenu, aby se řešení mohlo dostat například i do zásahových vozidel. V USA byla situace podobná. Všichni říkali, že prý naše řeše-ní nepotřebují – to jsme slyšeli do té doby než systém poprvé záchranil život důstoj-níkovi ve službě nebo než se zjistilo, že systém umožňuje téměř okamžitý výjezd k zásahu. Technologie pomáhá dělat práci lépe a zachraňuje životy. To je přesvědči-lo a zároveň poznali skutečné výhody nové webové technologie.

ptal se Josef Hnojil

Finále 3. ročníku soutěže se uskutečnilo 12. října 2005 v prostorách Masarykovy koleje na 3. studentské konferenci, kde se sešlo téměř 70 účastníků. Výsledky svých prací předneslo 18 studentů z celkem 10 vysokých škol.

První cenu odborné poroty získal v kategorii seminárních a bakalářských prací Lukáš Krejčí z Univerzity Palackého v Olomouci za práci věnovanou analýze míry oblužnosti sítě bankomatů v Olomouci s pomocí GIS.

V kategorii diplomových a dizertačních prací se na prvním místě umístil Jan Bitta z VŠB-TU Ostrava se systémem ADMOSS (Analytický Disperzní Modelovací Superpo-čítačový Systém), který automatizovaně v prostředí ArcInfo provádí přípravu vstupních dat pro modelování, paralelizaci úloh, modelování na superpočítači a zpracování výsledků dat znečištění ovzduší.

Cenu publiku získala Jana Konrádová z Univerzity Karlovy s diplomovou prací Aplikace GIS při klasifikaci nelesních společenstev v okolí obce Srní. V práci se zabývala mapováním a hodnocením stavu 269 lučních společenstev v Národním Parku Šumava.

Na webových stránkách Arcdata Praha (www.arcdata.cz) si můžete přečíst abstrakty všech zúčastněných prací, které dokumentují pestrost nasazení GIS.  (red)

Den GIS 2005www.gisday.com

Intergraph míří na nové trhyJak webová architektura zachraňuje životy

Při příležitosti konání celoevropské konference Inter-graphu se v listopadu v Praze zastavil výkonný ředi-tel divize SG&I Intergraphu Ben Eazetta. Vzhledem k současné orientaci firmy na trh s bezpečnostními systémy jsme se v krátkém rozhovoru zaměřili právě na ně.

Přijely celé třídy... Žáci Gymnázia Příbor si přijeli vyzkoušet možnosti GIS na Institut geoinformati-ky VŠB-TU Ostrava

Na městském úřadě v Uherském Brodě se Dne GIS účastnili i členové městské rady

....zasedací místnosti byly pro velký zájem zaplně-né do posledního místečka

Stereoskopické brýle jsou velmi populární nejen v kině IMAX...

Celosvětová akce, na které se v jeden den sejdou všichni zájemci o geoinformatiku, má i u nás mnoho příznivců. Podívejte se na pár záběrů z 16. listopadu 2005.

Firma Arcdata Praha pořádala pro stu-denty vysokých škol další ročník soutěže. Studenti mohli své seminární, bakalářské, diplomové nebo dizertační práce přihlásit do konce června 2005.

Student GIS projekt III.Studenti vysokých škol soutěžili

akce

FOTO

: 1X

INTE

RGRA

PH, 4

X OR

GANI

ZÁTO

ŘI D

NE G

IS

Page 56: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20065� www.geoinformace.cz

Geopárty 200528. ročník studentské akce se konal 21. listopadu 2005 v Brně.

Každoročně se této akce účastní několik stovek studentů VUT Brno oboru Geodézie a kartografie včet-ně kantorů, či osob pohybujících se v oboru.

Geopárty se koná při příležitosti pasování prvního ročníku studen-tů geodézie do „Cechu zeměmě-řického“. Bohatý program včetně tomboly doprovází kapela. Celou akci, konanou pod záštitou děkana Fakulty stavební VUT v Brně, zajišťo-val 4. ročník studia oboru Geodézie a kartografie.

Firma yMs pripravila zimné stretnutie užívateľov ItIs spp

Tradičné zimné stretnutie užívateľov systému ITIS z SPP, divízie Tranzit, a tvorcu systému YMS sa konalo v dňoch 9. až 11. novembra 2005 v rekreačnom a školiacom zariadení Crystal v Banskej Štiavnici za aktívnej účasti 31 zamestnancov divízie Tran-zit a Infogasu.

Novinkou bolo to, že stretnutie organizovalo Oddelenie GIS a OP divízie Tranzit. Vďaka bohatému pro-gramu bolo stretnutie rozdelené na 3 dni, pričom účastníci boli rozdele-ní do 2 skupín.

Po prvýkrát boli predstavené výsledky projektu spracovania infor-mácií a rúrach tranzitného plynovo-du. Pre viacerých boli určite veľmi zaujímavé nové informácie o spra-covaní 3D priebehu línií tranzitnej sústavy a výhod, ktoré to pre budúce využívanie systému ITIS prináša. Pre-dovšetkým pre pracovníkov odde-lenia protikoróznej ochrany bola pútavá prezentácia pripravovanej verzie modulu ITIS Potrubia, ktorý je pripravený na nasadenie do ostrej prevádzky. Koho nezaujali dostatoč-ne vyššie uvedené body programu, určite sa nadchol pri prezentácii prvých výsledkov pozemného ske-novania potrubného dvora a vnútra kompresorovej haly na KS04.

(red)

GeoForum CS 2005 se nově konalo v PrazeDne 24. listopadu 2005 se v hotelu Möven-pick v Praze konalo tradiční setkání uživa-telů technologií Intergraphu. Celodenní program sledovala více než stovka účast-níků z České i Slovenské republiky.Jednání konference otevřel Josef Havaš, ředitel společnosti Intergraph ČR. Úvodem zmínil sku-tečnost, že firma oslavuje 15. výročí svého působení na českém a slovenském trhu. Společnost se důsled-ně drží svého záměru pomáhat lepšímu rozhodo-vání v území vládním organizacím a komerčním subjektům, a to srozumitelným způsobem. Podle jeho slov nové technologie vítá rostoucí klientela, což mj. nachází odraz v hospodářských výsledcích společnosti. Například za rok 2004 hlásí Intergra-ph celosvětové příjmy ve výši 551 milion USD, což představuje růst cca 5 % proti předchozímu roku. Za první tři kvartály roku 2005 příjmy dosáhly hodnoty 431 milion USD. Zhruba polovina z toho je realizována v USA, zatímco na Evropu připadá přibližně jedna třetina.

Intergraph ČR se účastní řady evropských pro-jektů (GMES, INSPIRE, PHARE, CARDS, DIMACOM aj.), přeshraniční spolupráce, pro-jektů územního plánování a také atlasové tvorby (např. ERisk – European Risk Atlas).

V navazujícím příspěvku za nepřítomnou doc. Mičietovou z UK Bratislava promluvil Jakub Svatý a informoval o výstavbě Národní infra-struktury prostorových informací SR. Petr Pauk-ner z Oracle Czech uvedl novou technologii sprá-vy dat Oracle 10g v souvislostech s daty GIS.

Vladimír Špaček představil strategii Seamless Geospatial Computing, znamenající efektivní podporu organizacím obhospodařujícím prosto-rová data. Jedním z příkladů může být aplikace v krizovém plánu, kdy je možné data z různých zdrojů integrovat v reálném čase. Dále mimo jiné zmínil software GeoMedia verze 6, ve kterém je zcela nové mapové okno s bohatou symbolikou, novou správou a zobrazováním dat, k dispozici je práce s metadaty podle ISO, integrace s CAD a dynamická segmentace. Intergraph nabízí rov-něž systém pro kontrolu kvality dat, správu 3D dat, řadu inovací v oblasti mobilních technologií.

Adam Šída v „expresní“ přednášce informo-val o novinkách v systému GeoMedia WebMap Professional Publisher, inzerovaném jako XXL řešení pro štíhlé organizace. Systém je příkladem spolupráce amerického a evropského vývojového centra Intergraphu. Vedle uveřejnění dat na síti poskytuje cenné analytické funkce. Grafika je přenášena jako vektor ve formátu SVG.

Petr Dvořáček ze Zeměměřického úřadu před-stavil Geoportál ZÚ. Efektivita systému se proje-vila záhy enormním zvýšením zájmu o produkty ZÚ. Geoportál měsíčně používá kolem 45 000

uživatelů a prodej produktů ZÚ se zvýšil na dvoj-násobek. Zákazníci oceňují všestranně lepší řeše-ní objednávkových formalit, ZÚ komerční a spo-lečenský úspěch.

Krajský úřad Jihomoravského kraje postavil svůj portál pro plánovače rovněž na technologii GeoMedia. Sice do provozu přijde až k 1. led-nu 2006, avšak již přichází ve známost, že bude publikovat data útvaru územního plánu. Vzhle-dem k tomu, že územně plánovací dokumentace může obsahovat až 400 tematických vrstev, půjde o velmi obsáhlý systém. Kraj těží z výhody, že jako jediný v ČR má celé své území pokryto kata-strálními mapami v digitální podobě. Brněnský Institut regionálních informací již na svém portá-lu nabízí licencované veřejnosti územní plány více než stovky obcí kraje.

Jana Petruchová prezentovala novinky v kar-tografických aplikacích. Ty mimo jiné umožňují přenos výrazových prostředků z různých formátů přímo do map na obrazovce pracující v GeoMedia verze 6. Vladimír Pek ukázal aktuality v oblasti 3D dat a jejich správy. Luděk Levinský předsta-vil na příkladu Jihočeské plynárenské zkušenos-ti z nasazení software v reálných podmínkách v provozu distribuční společnosti.

Slavnostní součástí GeoFora bylo předání oce-nění nejúspěšnějším uživatelům technologií Inter-graphu za letošní rok. Ceny si odnesl Zeměměřic-ký úřad za již zmíněný Geoportál ZÚ, Geodetický a kartografický ústav Bratislava za realizaci rozsáh-lého projektu nasazení fotogrammetrických stanic na Slovensku při tvorbě topografického vektorové-ho modelu území a Jihočeská plynárenská a.s. za rozsáhlý projekt centrální správy dat.

Intergraph ČR tímto uživatelským setkáním do třetice všeho dobrého navázal na nedávné před-chozí konference věnované otázkám bezpečnosti a inženýrských sítí/telekomunikací. GeoForum CS 2005 je tak jistou tečkou za dosavadním úspěšným průběhem roku. Jaromír Kolejka

akce

Petr Dvořáček ze Zeměměřického úřadu obdržel ocenění za Geoportál ZÚ. Na snímku společně s ředitelem Inter-graphu Josefem Havašem.

FOTO

: 1X

YMS,

1X IN

TERG

RAPH

, 1X

ARCH

IV

Page 57: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/2006  5�www.geoinformace.cz

Zeptali jsme se...Milana Humla,vedoucího katedry mapování a karto-grafie FSv ČVUT: Co vás jako katedru vedlo k tomu, že jste se účastnili firemního setká-ní firmy Gepro a Atlas (viz strana 1� tohoto čísla) jako spolupořadatelé?To, že jsme se jako katedra spolupodíleli na vlastní organizaci a dále pak na zajištění odborných přednášek pro akci, je jedním z výsledků dlouhodobé jak profesní spolu-práce, tak i osobních neformálních vztahů mezi zaměstnanci firmy Gepro a pedago-gy naší katedry. Jako konkrétní aktivity mohu jmenovat například zajištěni hard-warového vybavení naší první budované výpočetní laboratoře, nebo z naší strany pak přípravu a realizaci kurzů vzdělávání pro pracovníky společnosti Gepro. Podle mého názoru jsme pro tuto akci připravili takové přednášky, které byly pro účastníky setkání zajímavé a věřím, že současně jim přinesly spolu s utříděním jejich dosavad-ních znalostí i nový pohled na obor geodé-zie a kartografie. Jaký měla škola a katedra ze spolu-pořádání akce přínos?Podívám-li se na vlastní přínos společného pořádání této akce, pak musím konstato-vat, že právě zde měli naši učitelé a dok-torandi výbornou příležitost koordinovat obsah teoretické části svých přednášek s plánovanými ukázkami praktických rea-lizačních výstupů, připravených zástupci z firem Gepro a Atlas.

Za další přínos považuji přímý vliv akce na naši další odbornou činnost, kdy se každému z nás podvědomě vybaví nutnost řešení skutečně aktuálních technických problémů s možností okamžitého uplatně-ní v praxi. Jak do celé akce byli zapojeni stu-denti/doktorandi?Pokud se týká zapojení našich doktorandů do této akce, pak bych velmi rád vyzdvihl velké nadšení Jiřího Cajthamla pro tuto věc a hlavně jeho snahu přímo prezentovat své vlastní nové poznatky a ukázat možnosti moderních technologií a trendů v digitál-ní kartografii včetně webových aplikací. Společného setkání se však zúčastnilo více doktorandů, kteří tak využili této pří-ležitosti nejen k vyslechnutí probíhajících přednášek, ale také k navázání nových osobních kontaktů s některými z kolegů, pracujících v našem oboru.

ptal se Josef Hnojil

Akci, kterou 18. listopadu uspořádal Geografický ústav Masarykovy uni-verzity společně s CAGI, byla završe-ním projektu „Návrh multilinguálního tezauru pro geoinformační podpo-ru krizového řízení“, financovaného prostřednictvím Austri-an Science and Research Liason Office v Brně. Hlavním cílem setkání bylo rozpoutat diskuzi k využití řízených slovní-ků (tezaurů) v geoinformatice a upozornit na existující projekty české i mezinárodní. Dopoledne se účastníci seznámili s projek-tem samotným a poslechli si jemný úvod do jazykového pozadí a teorie tezaurů. Násle-dovalo představení funkčních projektů mul-tilinguálních tezaurů od kolegů z rakouské agentury životního prostředí (Umweltbun-

desamt), představení nástrojů pro tvorbu a údržbu řízených slovníků (SuperThes) a jejich integraci s dalšími službami na webu (projekt MEDIS). Odpoledne měl před-nášku VÚGTK o terminologickém slov-níku zeměměřictví a katastru nemovitos-

tí, CENIA ukázala tezaury v oblasti životního prostředí a postavení řízených slovníků v rámci směrnice INSPIRE,

firma HSRS předvedla možnosti integrace tezaurů v podobě webových služeb. Závě-rečná prezentace o propojení řízených slov-níků s sémantickým webem otevřela dis-kuzi nad další budoucností daného tématu v ČR. Účastníci se dohodli na nutnosti pokračování projektu a další setkání bylo naplánováno na únor roku 2006.

Petr Kubíček

GEOCUP 2005 – nová dimenze GIS dovedností25. listopadu 2005 se na Fakultě život-ního prostředí Univerzity Jana Evan-gelisty Purkyně konal první ročník soutěže v geografických dovednos-tech GEOCUP 2005. Mottem akce bylo: jeden čas, různí lidé, jedno místo, růz-né školy, jedna data, různé systémy. Zájemci soutěže si mohli zvolit kategorii, v které chtěli změřit své síly s ostatními stu-denty. Do první kategorie patřilo zhotovení mapové kompozice a téma druhé kategorie byla analýza dat. Celkem se do obou kategorii přihlásilo 19 studentů z 5 univerzit České republiky. Symbolicky se tak mezi sebou utkala Univerzita Karlova Praha, Česká Zeměděl-ská Univerzita Praha, Vysoká škola Báňská Ostrava, Univerzita Palackého Olomouc a Uni-verzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem.

„I když měli studenti ve výběru GIS softwaru volné ruce, všichni nakonec využívali pou-ze programového vybavení firmy ESRI, což mne trochu překvapilo a doufám, že v příš-tích letech bude výběr softwaru pestřejší“, řekl k tomu Tomáš Dolanský, hlavní organizátor a duchovní otec soutěže. „Těšil jsem se, že v soutěži dojde k porovnání nejen přihlášených škol, ale i GIS programů.“

V kategorii Mapová kompozice měli soutěžící vytvořit projekt s názvem Počty studujících na FŽP podle okresu trvalého bydliště v letech 2002 až 2004. Hodnoceny byly nejen dílčí úkoly, jakými byla klasifikace dat, tvorba grafu, úprava tabulek, ale i celkový estetický dojem. Odbornou porotu tvořili Jitka Prchalová, vyučující GIS na pořádající fakultě životního prostředí a Karel Janečka, doktorand oddělení Geomatiky na katedře Matematiky ZČU v Plzni. Estetický dojem mapových kompozic hodnotil Tomáš Babický z Katastrálního úřadu v Litoměřicích, který byl spolu s Tomášem Dolanským členem odborné poroty pro výsledky kategorie analýzy dat.

V kategorii Analýza dat se řešila dopravní nehoda cisterny vezoucí nebezpečnou kapalnou látku s protijedoucím kamionem. Ze vstupních dat bylo nutné analyzovat polohu nehody, ohrožené obydlené oblasti a vodní tok a nakonec vytvořit 3D pohled na lokalitu a zadané mezivýsledky.

Celkově byl GEOCUP pojat nejen jako přebor mezi studenty, ale také jako oslava geoin-formačních technologii v rámci GIS Day 2005. Díky štědrosti sponzorů neodcházel nikdo s prázdnou. V obou kategoriích byla udělena 4 nejlepší místa. S věcnými cenami byly předá-ny rovněž diplomy a pro ostatní účastníky certifikáty.    Alexandra Macháčová

akce

Řízené slovníky a jejich využití v geoinformatice

Detailní informace o projektu a prezentace z akce naleznete na geotez.geogr.muni.cz.

Reportáže z mnoha dalších akcí z domova i ze světa najdete na www.geoinformace.cz

FOTO

: AUT

ORKA

Page 58: GEOinformace 1/2006

GEOinformace    |    1/20065� www.geoinformace.cz

22. – 24. únoraINTERGEO EASTBelěhrad, Srbskowww.intergeo-east.com

27. – 28. únoraCollaborative Communications SummitNew York City, New York, USAwww.ccsexpo.com

   16. – 18. březnaGEOS – 1. mezinárodní veletrh geodézie a kartografiePrahawww.igeos.cz

LEDENúNORBŘEZEN

DUBENkVěTENČERVEN

ČERVENECSRPENZáŘÍ

ŘÍJENLISTOPADPROSINEC

   3. – 4. dubnaISSS 2006 Hradec Královéwww.isss.cz

5. – 7. dubnaGIS Research UK 2006Nottingham, Velká Britániewww.nottingham.ac.uk/geography/gisruk

   3. – 4. květnaGISáček 2006 Ostravahttp://gis.vsb.cz

15. – 17. květnaUDMS 2006 – 25th Urban Data Management SymposiumAalborg, Dánsko

21. – 25. květnaBE Conference 2006Charlotte, Severní Karolína, USAwww.be.org

29. května – 2. června26th EARSeL SymposiumVaršava,Polskowww.earsel.org

   7. – 9. červnaGeoinformatika ve veřejné správě Brnowww.giscagi.cz

   11. – 15. červnaEuropean BE ConferencePrahawww.be.org/BeconferenceEurope/

12. – 15. červnaIntergraph World 2006Orlando, Florida, USAwww.intergraph2006.com

   25. – 28. červnaGIS a územní plánováníHotel Bítov, Vranovwww.cagi.cz

5. – 7. červenceAccuracy 2006Lisabon, Portugalsko2006.spatial-accuracy.org

5. – 7. červenceAGIT Symposium and ExhibitionSalzburg, Rakouskowww.agit.at

24. – 26. července4th World Congress of Computers in Agriculture and Natural ResourcesOrlando, Florida, USAwww.wcca2006.org

20. – 23. záříGIScience 2006 + Fourth International Conference on Geographic Information ScienceMünster, Německowww.giscience.org

26. – 29. záříURISA’s 44th Annual Conference & ExpositionVancouver, Kanadawww.urisa.org

10. – 12. říjnaINTERGEO 2006 + 23. světový kongres FIGMnichov, Německowww.intergeo.de

   23. – 27. říjnaINVEX + Digitex 2006Brnowww.invex.cz

   1. – 3. listopadu15. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČRPrahawww.arcdata.cz

kompletní seznam konferencí, workshopů a seminářů je vám vždy on-line k dispozici na www.geoinformace.cz

   oranžovou hvězdičkou jsou označené tuzemské akce.

kalendář

Page 59: GEOinformace 1/2006

zprávya zajímavostiz domovai ze světa

Vy ještě váháte?Přečtěte si 8 důvodů, proč si předplatit GEOinformace a jestli souhlasíte, tak neváhejte...

reportáže z konferencía seminářů

rozhovory sezajímavými lidmi o zajíma-vých tématech

doručení časo-pisu až k vám do kanceláře nebo domů

analýzy,přehledy trhu, porovnání,recenze

informacez firema jejich novinky

výročníCD-ROMpředplatitelůmzdarma

nepřijdete o žádné číslo časopisu

Kompendiumgeoinformatikyzdarma

předplatné se vám vyplatí!ročně jen za 356 kč, studenti za 178 kč*

na webu www.geoinformace.cz najdete formulář na předplatnée-mailem: [email protected]: 251 565 572, 603 787 118faxem: 251 565 572poštou: klaudian praha, s.r.o.ostrovského 3, 150 00 praha 5

na základě objednávky vám zašleme zálohovou fakturu na uhrazení předplatného.

@

Jak objednat?

* Od studentů požadujeme potvrzení o studiu.   Informace o předplatném pro čtenáře ze Slovenské republiky naleznete na našem webu www.GEOinformace.cz 

Page 60: GEOinformace 1/2006