Geografie místního regionu
description
Transcript of Geografie místního regionu
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Geografie místního regionu
Geologický vývoj
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Obsah
Geologický přehled
• Území okresu• Paleozoikum• Mezozoikum• Terciér• Kvartér
• Hranický kras• Paleozoikum• Mezozoikum• Terciér• Kvartér
2
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Úvod
Geologická stavba okresu Přerov a Hranického krasu je velmi pestrá, jedná se o výsledek dlouhodobého geologického vývoje (přibližně 500 mil.let).
Různorodost je způsobena tím, že dané území se rozkládá na styku Českého masívu a Západních Karpat.
Geologická stavba má vliv na rozmístění ekonomických aktivit regionu (těžba surovin, rozmístění průmyslu, poddolovaná území, ochrana krajiny atd.).
3
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Geologický přehled
4
ObdobíTrvání
v mil. let
PrahoryArchaikum
4 0002 500
StarohoryProterozoikum
2 500 545
PrvohoryPaleozoikum
545 230
kambrium, ordovik, silur,devon, karbon, perm
DruhohoryMezozoikum
230 65
trias, jura, křída
TřetihoryTerciér
65 2
paleogénneogén
ČtvrtohoryKvartér
2
pleistocénholocén
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Paleozoikum V období devonu je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se zde vápnité schránky odumřelých mořských živočichů → vápence, později je moře hlubší a sedimentují slepence, droby a břidlice. Tyto horniny jsou hercynským vrásněním vyzdviženy a v místech dnešní Moravské brány vzniká vrásové pohoří, které je součástí Českého masivu. Ke konci prvohor dochází k erozi.
Český masív
Opuštěný břidlicový lom v Olšovci
5
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
MezozoikumObdobí klidné, bez vrásnění, v místech dnešní Moravské
brány se nachází souš. Oblast Českého masivu intenzivně
eroduje, dochází k transportu materiálu a území se
zarovnává do podoby zarovnaných plošin. Střídáním
různých druhů klimatu dochází ke vzniku tropického
krasového reliéfu u Hranic (období křídy). Na konci období
má území charakter mírně vyklenuté plošiny.
Moře
SedimentyČeský masiv
6
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Terciér
V terciéru dochází vlivem Alpínského vrásnění k
vrásnění Karpat . Směrem k Českému masivu jsou
nasouvány příkrovy Karpat, které způsobují velký tlak.
Vlivem tlaku dochází ke vzniků zlomů podle kterých se
Český masiv rozděluje na jednotlivé kry.
7
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Terciér
Moravská brána vniká poklesem jedné z ker mezi
Oderskými vrchy a Maleníkem. Kra má zarovnaný
povrch.
8
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
TerciérPokles kry Moravské brány je hlubší než hladina moře,
proto je Moravská brána zalita třetihorním mořem na
období 1 mil.let (před 17 mil.lety). Oderské vrchy jsou
pobřežím, vrcholy mogotů a kra Maleníku zatopeny
nejsou.
9
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
TerciérPo ústupu moře je zde velké množství usazenin (štěrky,
písky, jíly). Po ústupu moře končí nasouvání příkrovů
Karpat tvořené flyšem (střídající se vrstvy pískovců a
jílovců). Z příkrovů vzniká Podbeskydská pahorkatina.
Mogota –Velká Kobylanka
10
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Terciér Koncem třetihor je povrch Moravské brány okolí
značně podobný dnešnímu. Vytváří se říční síť - řeka
Bečva si proráží cestu krou Maleníku
(dříve směr na Valašskou Bystřici).
11
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
KvartérVe čtvrtohorách vznikají údolí dnešních potoků a řek,
návěje spraší v Moravské bráně a vývěry teplých
minerálních pramenů. Vznikají krasové jevy u Hranic.
Kra Maleníku se pohybovala a pohybuje se i dnes
řádově mm za rok
a jedná se o jeden
z největších pohybů
zemské kůry v ČR.
Vápencový lom12
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras území - několik set metrů mocné a několik desítek km2 rozlehlé
území - prvohorních (devonských) vápenců
území – kde větší část je pohřbena pod vrstvami mladších
sedimentů
území - kde na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy
území – na jehož vývoji se podílely povrchové a atmosférické vody
a zároveň i vydatné prameny teplých minerálních vod,
vystupujících podél geologických zlomů z velkých hloubek
území - s unikátním termálním krasem s nejhlubší propastí v ČR a
s našimi největšími aragonitovými jeskyněmi.
území – kde je zdokumentováno 31 jeskyní a propastí
13
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras - mezozoikum
V Paleozoiku (devonu) je v místech dnešní Moravské brány moře. Z
počátku je mělké a usazují se v něm vápence .
V druhohorách je v okolí Moravské brány vlhké tropické podnebí a
vlivem exogenních činitelů dochází k erozi vápenců u Hranic. Vzniká
velmi členitý povrch. Vznikají vyvýšeniny zvané mogoty a sníženiny.
14
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras - terciér
V období neogénu v terciéru je povrch vápenců zaplaven mořem
na krátké období asi na 1 mil. let (v období před 17 mil. lety).
15
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras - terciér
Po ústupu moře jsou sníženiny bývalého povrchu vyplněny
mořskými usazeninami (štěrky, písky, slíny, jíly atd.). V
současnosti v oblasti Přerova cca 900 m, v oblasti Hranic a Teplic
se jedná o vrstvy mocné asi 80 m. Hranický kras je „pohřben“ pod
vrstvou sedimentů.
Zbrašovské aragonitové jeskyně16
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras - terciérZ nitra Země začínají vyvěrat podél zlomů a puklin vlivem
alpinského vrásnění a vulkanické činnosti na Bruntálsku teplé
minerální prameny rozrušující vápence a ve vápencích vznikají
dutiny - jeskynní systémy (Zbrašovské aragonitové jeskyně).
Hranická propast na nejaktivnější puklině byla rozpouštěna
odzdola minerální vodou a následným propadem
stropu pukliny, proto její hloubka může kopírovat
mocnost vápenců tj. asi 900 m.
Hranická propast
17
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
Hranický kras - kvartér
Dochází k erozi a transportu sedimentů a na povrch vystupují ve
větší míře vrcholky mogotů - Hůrka, Velká Kobylanka, Malá
Kobylanka, U Kostelíčka, Zbrašov.
Nejvíce materiálu je odneseno právě řekou Bečvou v jejím okolí.
Pokračuje krasovění.
Dotváří se říční síť do současné podoby.
Kontinentální ledovce zde nezasahují.
Mogota –Velká Kobylanka
18
Příro
dní v
ědy
mod
erně
a in
tera
ktivn
ě©
Gym
názi
um H
rani
ce, Z
boro
vská
293
ZdrojePoužitá literatura:HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN 80-239-8326-8.NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno ZNÁMÉ.VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN 978-80-244-1696-0.
Foto a schémata: Mgr. Ivo Macháček
19