JohnAnthonyWest, 1985,1995c/o Theosophical Publishing House, Wheaton, Illinois, USA Translation Jaromr Kozk, 2003 Eminent, 2004

ISBN 80-7281-142-8

IESOTERICK

EGYPTKHIRAGZA

PYRAMIDOV POLE

John Anthony West

Peloil, doplnil a poznmkami opatil

Jaromr Kozk

V nakladatelstv Eminent vylo

Esoterick echy, Morava a Slezsko 1-5

Esoterick ecko

esoterickirsko1,2

esoterick Anglie

esoterick Egypt 2

Esoterick Vde

Doporuen internetov adresy

www.eminent.cz www.regenerace.net

IESOTERICK

EGYPTPRVODCE

PO POSVTNCH MSTECH

John Anthony West

Peloil, doplnil a poznmkami opatil

Jaromr Kozk

ObsahPodkovn

vodMetoda a formt

11

1 214

Egyptologie jako vda Pyramidologie Modern vvoj Schwaller de Lubicz

868788 91

Pedmluva pekladatele 16

Ped cestou do Egypta Q. K.) 27

1. PEHLED DJIN 32Manetho a jeho model egyptskch

djin (j.K.) 32Ot zka pvodu Egypan 0. K.) 34 Osdlen Egypta v pravku 0. K.) 36 Predynastick obdob

(ped rokem 3150 p.Kr.) 40 Han dynastick obdob -

archaick doba(3150-2700 p.Kr.) 42

Star e (2700-2180 p.Kr.) 45 Prvn pechodn obdob

(2180-1994 p.Kr.) 52Stedn e (1994-1797 p.Kr.) 53 Prvn pechodn obdob

(1797-1543 p.Kr.) 55Nov e (1550-1070 p.Kr.) 55 Tet pechodn obdob

(1078-715 p.Kr.) 58Pozdn doba (715-332 p.Kr.) 59 eckomsk obdob (332 p.Kr.

a 395 po Kr.) 60Strun pehled egyptskch djin

od byzantsk doby a do souasnosti 0. K.) 68

Vybrov pehled vldc Egypta (j.K.)' 73

2 . V VOJ EGYPTOLOGIE 80Athanasius Kircher 81Napoleon 82Prvn badatel 83Rosetsk deska a Champollion 84

3. EGYPTSK NBOENSTV 94Filozofie a praxe 95Ritul a obad 98Zdun rituly 102 Symbolika barev

v hrobkch 0. K.) 103Ba, Ka a duchovn tla 112 Had sla ve starm Egypt

0.K.) 113Neeru: bozi a bohyn Egypta 116Bozi stvoen 116 Bozi a sly smrti

a zmrtvchvstn 121 Bozi kosmickho i mstnho

svta 126Mtus o set a kesanstv 130 Hermetismus - duchovn odkaz

starho Egypta 0. K.) 132

4. STTN ZZEN A SPRVN ROZDLEN J.K.) 138Sttn zzen 138Sprvn rozdlen zem 139

5. GZA: PYRAMIDY -POZAD A TEORIE 144Prvn zprvy 145John Taylor a pyramidologov 146 Pyramida jako astronomick

observato 149Pyramida jako kalend 151 Svdectv dlaby meity sultna

Hassana (J. K.) 153 Velk pyramida jako zempisn

meznk a geodetickskladit 153

Pyramida jako stediskozasvcen 156

Pyramida jako stedastronaut 157

ESOTERICK EGYPT I

Pyramidy bo trojice? (J. K.) 158 Imhotepovo muzeum (J. K.) 220Pyramida jako hrobka 160 Sechemchetv pyramidovSla pyramid 161 komplex (J. K.) 220Skryt chodby a komory 163 Imhotep - Leonardo da VinciJak byly pyramidy postaveny? 164 starho Egypta (J. K.) 221

6. GZA: NVTVA PYRAMIDVeserkafova pyramida 0. K.) 222

172 Bezhlav/Menkauhrova?Velk Chufuova (Cheopsova) pyramida (J. K.) 222

pyramida 173 Tetiho pyramida 0. K.) 222Rachefova (Chefrenova) Chuitina mastaba/pyramida

pyramida 182 J.K.) 222Menkaureova (Mykerinova) Pyramida Iput I.(J.K.) 223

pyramida 184 Pyramida Pepiho (J. K.) 223Dal objekty na gzsk ploin 189 Nubunetina pyramida 0- K.) 223Pohebn brky 191 Inenek Intejina pyramidaPole mastab a dal hrobky 192 O.K.) 223Hrobka krlovny Pyramida zpadn krlovny"

Chcntkaus (|. K.) 194 J.K.) 224Projekt Desert Valley (|. K.) 194 Dal vznamn pamtky 224Faransk vesnice (|. K.) 195 Vensova pyramida 224Ab Raw (|. K.) 195 Texty pyramid 225Skuten Chufuova pyramida? Princ Chamvse a jeho innost

(J. K.) 195 v Sakke (J. K.) 230Radedefova pyramida 196 Pehled hrobek 230

Starovk umn a symbolist 2297. GZA: VELK SFINGAA DOLN Tiova hrobka 232

CHRM 198 Merenreova pyramida (J.K.) 237Msto a stavba 199 Pyramida Dedkare IsesihoZhada Sfingy 200 (J.K.) 237Chrm Sfingy 204 Pyramida Dedkareovy manelky?doln Rachefv (Chefrenv) (J.K.) 237

chrm 204 Pyramida Pepiho II. (J.K.) 237Pohled na Sfingu od vzestupn Wedebtejina pyramida (J.K.) 238

cesty 207 Pyramida Iput II. (J.K.) 238Pedstaven Zvuk a svtlo 208 Nejtina pyramida (J.K.) 238Vyjky za msnho svtla 209 Pyramida Ibiho (J.K.) 239Zawijit el-Arjn (|. K.) 209 Chenderova pyramida (J.K.) 239Zoologick zahrada (|. K.) 209 Anonymn pyramida v jinProjekt Isis (J. K.) 209 Sakke (J.K.) 239

.SAKKRAepseskafova mastaba (J.K.) 239

212 Ptahhotepova hrobka 240Doserv pyramidov Mererukova hrobka 243

komplex 212 Kagemniho hrobka 246Doserova stupovit Anchmahrova hrobka 248

pyramida 217 Hrobka princezny Idut 248

OBSAH

Kaper-elova hrobka (J.K.) 249 esk vzkumy na absrskmHremhebova hrobka (J.K.) 250 pyramidovm poli (J.K.) 277Imhotepova hrobka ([. K.) 250 Ptahepsesova mastaba 277Mastaby z 1. dynastie (J.K.) 250 Jin pole Absru 278Hr-Ahova hrobka 250Derova hrobka 251 12. MDM 284Mernejtina hrobka 251 Dal pamtky (J.K.) 285Detova hrobka 251 Gerza a Rikka ((J.K.) 285Denova hrobka 252 Absr el-Melek (J.K.) 286Enezibova hrobka 252 Sedment el-Debel (J. K.) 286Kaova hrobka 252 Atfih (J.K.) 286Otzka uzurpace hrobek Dia (J.K.) 286

(J.K.) 252Serapeum 254 13. KHIRSK MUZEUM 288achtov hroby z persk Star e 289

doby 256 Stedn e 293Mastaby z svitu egyptskch Nov e 295

djin 256 Achnaton 296Atrium neboli oteven dvr 302

9. MENNOFER (MU RAHINA)260 Tutanchamon 302Apriesv palc (J.K.) 263 Krlovna Chetepcheres 303

Dal exponty v druhm10. DAHR A MAZGHNA 266 poschod 308

(Severn) erven Snefruova Strun pehled obsahupyramida 266 jednotlivch sl (J.K.) 311

(Jin) Lomen SnefruovaPyramida 266 14. KHIRA (J.K.) 314

Dal pamtky v okol(J.K.) 269 Sted msta 315Pyramida Amenemheta II. 269 Gezira 315Pyramida Senvosreta III. 269 Mohandisn a Dokki 315Pyramida Amenemheta III. 270 Roda 316Pyramida Amenemheta IV. 270 Muzeum islmskho umn 316Pyramida Amenej Kemaue 270 Koptsk mstoWd Garawi 270 (Kasr el-uma) 316Mazghna (J.K.) 270 Amr al-Aseova meita 318Severn pyramida 271 Klter sv. tpnaJin pyramida 271 (Dr Ab Sejfn) 319

Star akvadukt 31911. ABSR A AB GHURB 274 Islmsk tvr 319

Nevoserrev slunen chrm 275 Msto mrtvch 319Veserkafv slunen chrm Mauzoleum Sajdy Zelnab 319

(J.K.) 276 Meita Ibn Tulna 319Absrsk pyramidy 276 Muzeum Gayera Andersona 320

Meita Rifaje a meita sultnaHassana 320

ESOTERICK EGYPT IChn el-Chalili 320 Palc Musafirkehana 322MedresaAs-Sli Nagm ad-Din El-Azhar 322

Ajjub 320 El-Ghurilho komplex 322Palc Q Muhib ab-Din/Uthman tvr Dabr el-Almar 323

Katkhda 320 El-Iakiho meita 323Komplex sultna Kalana 320 Qjtbajv palc 323Komplex sultna an-Nsira Citadela 323

Mohammeda 321 Midah Salah ad-Din 323Komplex sultna Barkuka 321Medresa Kamlija 321 15. OKOL KHIRY (J.K.) 326Bctakv palc 321 Ausim 326ed meita neboli el-Akmar 321 Heliopolis (Mataria) 326El-Hakimova meita 321 Helun 328Bab el-Futuh (Brna dobyti) 321Qajtbajova wahala 322 POZNMKY 329Mauzoleum Qary Sunqura 322Zulfiqarova wahala 322 REJSTK 336

PodkovnMnoho lid mi velkoryse poskytlo svj as a pomoc v m snaze uskutenit tento v dnm ppad nikoli bezvznamn projekt. Pedn musm podkovat Toinette Lippe, sv redaktorce z firmy Alfred A. Knopf, kter rozpoznala hodnotu koncepce Poutnkova kle a provedla jej mnoha skalmi a bouemi a do konenho stadia vydn. Jej oddanost tomuto projektu a pedevm jej trplivost byly pkladn. Tm stejn jsem zavzn Sttnmu egyptskmu adu pro informace, jen poskytl prostedky pro proveden vzkumu, kter by jinak byl nemon, a Egyptskmu ministerstvu staroitnost za laskav povolen studia a fotografovn. Moji skvl fotografov, Doug Benjamin a na pedchoz cest Gordon Gardner, kte oba pracovali za obtnch okolnost a mli k dispozici jen skromn technick prostedky, se osvdili vborn. Mj ptel I lenri Bernier dodal dal dleit fotografie. Mnoho dk pat t Lucii Lamy za povolen pout jej nesmrn pesn kresby objekt, kter by nebylo mon fotografovat, a rovn za mnoho hodin, kdy mi vysvtlovala spletitosti symbo- I ist nho vysvtlen, kter vyvinul jej nevlastn otec, zesnul R. A. Schwaller de Lubicz. Moje ptelkyn a kolegyn Rosemary Lettan pracovala dlouho, tce a con amore, aby dodala mnoha mapm a plnkm jejich vysoce profesionln podobu. Nemn usilovn pracovala Celesta Kramer v temn komoe. Konen musm podkovat esti nebo sedmi generacm vdc, a to i tm, s jejich zvry osobn nesouhlasm, za jejich plodnou a herkulovskou prci, dky kter se plodn a herkulovsk civilizace starovkho Egypta stala pstupnou modernm om a modernmu mylen.

John Anthony West

Vstup-v podob migdolu do zdunho chrmu Ramsese III. v Medinet Habu.

vod

Pikrom nyn k tomu, abych o Egyptu podal podrobnj vklad, protoe je v nm vce podivuhodnch vc ne v kterkoli jin zemi a stavby nad pomylen vt ne kdekoli jinde. Proto povm o Egyptu vce.

Herodot: Djiny, II.35'

Bhem dvaceti pti stolet, kter ns dl od Herodota, se nestalo nic, co by oslabilo nebo dokonce vyvrtilo jeho soud.

Dnes sice meme ltat na Msc, meme zaznamenat cel knihovny, petkajc informacemi, na jedin plastov ip a meme i celou Zemi vyhodit do vzduchu stisknutm jedinho tlatka. Nedokzali bychom vak postavit Velkou pyramidu ani chrm v Luxoru, i jejich umleck protjek, a to i kdybychom chtli. Tm japonskch inenr provedl pokus vztyit minipyramidu, vysokou jen 35 stop (11 m), metodami, ktermi podle jejich nzoru sta lmali kmen, peveli jej a potom stavli. Pokus selhal. Musela bt povolna modern technika, aby kol dokonila. I pak to byl kol nad jej sly. Projekt byl oputn, pyramida rozebrna a zapomenuta.

Starovk Egypt dal popud ke vzniku vdy, kter se stala archeologi. Byl prvn ze ztracench civilizac, kter se vynoila pod lopatami kop - a zstala tou nejpozoruhodnj.

Ostatn starovk nrody stavly ve srovnatelnm rozsahu, jejich dla vak padla za ob jak asu, tak lovku. Egyptu napomohlo vjimen klima, byl pomrn ueten celkovho a opakovanho nien, a co je snad nejdleitj, konzervan schopnost pespajcho se psku uchovala jeho ohromujc pamtky netknut - v nkterch ppadech natolik, e je teba jen mal pedstavivosti, abychom si je vyvolali v pvodnm stavu.

V Egypt tyto star kameny hovo zvunm a jasnm hlasem. Bylo by vak chybou si pedstavovat, e mluv nam jazykem dvactho stolet. Abychom tmto egyptskm kamenm porozumli, musme pozorn naslouchat, snait se vctit do ducha minulosti, ponvad naslouchme modernma uima, a pekldat si to do naich modernch idiom.

Zde ns bude zajmat, krom historickch fakt, duch a vznam. Umn a architektura byly posvtnm umnm. Mly jin smysl a jinou motivaci ne prakticky vechny druhy umn a architektury, kter vznikaj dnes. Bylo to umn vnovan vlun nboenstv. Modern vdci povauj toto zaujet nboenskm umnm za svdectv o ve a uctvn, kter nboenstv vyvolvalo (s lepm, i horm vsledkem) v mysli primitivnch" lid. Historik vid egyptsk chrm pedevm jako svdectv o ve. To je pravda. Je to vak jen st pravdy. Posvtn umn a architektura Egypta - v podstat posvtn umn a architektura vech velkch civilizac minulosti - jsou rovn svdectvmo znalostech.

ESOTERICK EGYPT

12

VOD

Urit aspekty tchto znalost jsou uznvny a jsou zejm: svrchovan mistrovstv ve stavebnch technikch a materilech, emesln pesnost a tm zzran zkuenost mal a obzvlt socha. Jsou vak i jin aspekty starovkch znalost, kter jsou mn oividn. Tyto znalosti, pokud kdy byly zapsny, nebyly nikdy zveejnny. Dnes mus bt dedukovny z tch pamtek, kde byly uplatnny: v proporcch, me a harmonii. Schiller kdysi nazval architektu ruzmrzlou hudbou". Tato definice je nejen poeticky, nbr i technicky pravdiv. Egyptsk chrmy a pyramidy jsou symfoniemi v kameni. Jejich sla a emocionln inek, kter v ns vyvolvaj, jsou pmmi dsledky pesnosti jejich mry a proporc, prv tak jako je Bachv chorl pmm dsledkem zvltn srie not rznch frekvenc.

Znalosti, kter ovldaly posvtn umn Egypta, nejsou stejnho druhu jako znalosti nae a slouily k jinmu elu. Egyptsk chrmy nejsou ureny k informovn nebo pouovn, nbr k vybuzen vdom boskho: k osvcen.

A toto pln i v rozvalinch, o tisce let pozdji. Akoli jsou pro ns mytologie a symbolismus Egypta ciz a neproniknuteln, akoli jsou pro ns posvtn hieroglyfy mrtvm jazykem, akoli asto zastvme nboensk a filozofick nzory diametrln odlin od tch, kter vyznvali architekti Sakkry nebo Karnaku, jejich ohromujc umn k nm dosahuje nap vky. Od Herodotovy doby se vraceli cestovatel z Egypta s tm, e slova nedok vystihnout ndheru, kterou spatili. Ani dnes, uprosted naeho pokroilho technologickho vku, nen Egypt o nic mn ohromujc. Ani fotografie nen schopna zachytit jeho podstatu.

A protoe znalosti, vtlen do tchto zcenin, jsou tak naprosto rozdln od naich vlastnch, protoe nikdy nejsou oividn a zjevn, je sama existence Egypta otzkou diskuze. Zde je jeden z nejpodivnjch paradox modern vdy.

Ze vech starovkch civilizac nm dn neodkzala srovnateln bohatstv stavitelskho, umleckho, nboenskho, vdeckho a literrnho rzu. Zrove dn jin nenabz tolik tajemstv, ani nenechv otevench tolik zsadnch otzek. Rozhodn vak dn jin nevyvolala tak ivou a rozshlou polemiku.

Ji v roce 1907 namtal nezvisl badatel v oblasti pyramid, Louis li. McCarty, e bylo shromdno tolik podstatnch zjitn o Velk pyramid sam, e je zejm, e ji nikdo nemohl vybudovat bhem svho ivota. Zhruba ve stejn dob se vynikajc egyptolog, E. A. Budge, podivoval, e mezi jeho akademickmi kolegy nejsou ani dva pikov odbornci stejn rovn, zkoumajc stejn materil, kte by nedospli asto k diametrln opanm zvrm. Zatmco nkdo zde vid velkou, pokroilou civilizaci, plnou moudrosti a stojc na vysokm stupni vdy, jin hovo o technologicky pokroilch primitivech, kte se sotva vymanili z fetiismu a praktikuj barbarsk a nesoustavn nboenstv, prost vdy nebo filozofie.

Dnes nen situace pli odlin. Objem materilu se pitom exponenciln zvil. I kdy urit technick otzky byly ji vyeeny, nov se vynoily. Pokud jde o vklad, je stejn problematick jako kdykoli pedtm. Cestovat Egyptem

13

a neuvdomovat si jeho tajemstv vede k rozporm a protichdnm vkladm. Nov i radikln teorie pomjej jak filozofick, tak vdeck vzruen.

Pestoe nejste experti" v oboru, neznamen to, e by vm musela bt podvna po likch jedin homogenizovan verze stvajcho ednho pohledu (kter je sm o sob ve stavu neustlho kvasu a oprav, akoli pozorovatele z vnjku by to nikdy nenapadlo). Pokud nm rozsah knihy dovol, budeme projdt Egyptem chrm po chrmu a hrobku po hrobce a budeme vm pedkldat hlavn problmy a rozpory, kter se k danmu mstu vztahuj. S dkazy ped sebou budete v ideln pozici jak porotce, tak soudce, a sami se rozhodnete, kdo m pravdu a kdo se ml. Jsou pece mnohem podntnj zpsoby, jak nahlet na Egypt, ne pouze jako pasivn pozorovatel.

Otzky vyvolan starovkm Egyptem nejsou prostm akademickm slov- kaenm. Sahaj daleko za uebnu nebo knihovnu a vztahuj se - je-li jim jednou porozumno ve sprvnm kontextu - ke klovm souasnm hodnotm a filozofii.

Egypt psobil na cestovatele skuten velmi dlouho. Egyptologie je naopak na scn novkem. Kdyby vak nebylo egyptologie, nebylo by dnch protichdnch nzor, ani dnch znalost civilizace, kter stla u zrodu tchto rozvalin. inek, kter vyvolvaj, by ale zstal stejn.

Metoda a formtMateril pro tuto knihu vychz z mnoholetho vzkumu ortodoxnch i neortodoxnch oblast starovk, ale i modern vdy, nboenstv a filozofie. Kniha byla zkoncipovna po mnoha cestch do Egypta tak, aby slouila jako prvodce i jako uitel pednejc uebn pedmt. Pedstavuje pokus o vyeen toho, co jsem pocioval jako nedostatek v bn dostupnch knihch, obzvlt pokud jde o vysvtlen a pochopen posvtnho.

Ponvad dn kniha nedoke nahradit ivho prvodce a pednejcho, kter me vysvtlit a zodpovdt otzky na mst, Esoterick Egypt se dotk i rozshlho a kontroverznho vzkumu, kterm se profesionln prvodci nikdy nezabvali. Otzkou, kterou m profesionln egyptolog sklon minimalizovat nebo dokonce povaovat za uspokojiv zodpovzenou, je otzka vznamu a dleitosti.

Je mimodn obtn pokouet se sledovat vysvtlen a vklady z knihy pi nvtv uritho chrmu nebo hrobky, kdy jste nejspe se skupinou a nedostv se vm asu. Na druh stran, pokud by byla informace uvedena ve zvltn kapitole, ztratila by svou bezprostednost. Je tedy teba nalzt kompromis.

Nejelnj je, kdy si petete pedem - noc ped nvtvou nebo v autobusu vezoucm vs k cli - kapitoly vztahujc se k lokalitm onoho dne. Budete-li mt pedem dobrou pedstavu o pslunch otzkch, klov body se ve schmatech stanou zejmmi a vy nebudete muset pracn sledovat vklad, kter me bt nkdy i dosti detailn.

ESOTERICK EGYPT I

14

VODPoad, kter zde sledujeme, je kompromisem mezi vhodnm a chronolo

gickm a pedstavuje typ ideln" cestovn trasy. Ve skutenosti neexistuje pro nvtvu Egypta dn pevn a rychl cestovn trasa, jsou jen lep a hor pstupy k situaci. Nejlep je cesta, kter trv pinejmenm trnct dn; vychz z Khiry a pak se pokrauje lod po Nilu do Luxoru, kam se lze dostat i letadlem, autobusem, i vlakem. Je to pirozen a rovn po umleck strnce vhodnj, ne jet pmo do Asunu a plavit se po proudu eky. Vyjedete-li ledy z Gzy (Khiry), zanete ve Star i a postupujete ke Stedn a Nov i v Luxoru. Pak pokraujete proti proudu k Asunu a cestou navtvujete ptole- maiovsk chrmy. Ptolemaiovsk Dendera a Ab Simbel z Nov e v Nbii jsou vjimkami v plnu, kter jinak respektuje chronologii starovkho Egypta, a umouje tud nvtvnkovi sledovat poad jeho historickho vvoje s mnohem uspokojivjm estetickm zitkem ne nahodil podek vyti uen termny nebo finannmi monostmi.

Nejvce cest do Egypta trv trnct nebo mn dn. Pevn vtina turist m tak as vnmat jen jedin aspekt Egypta - starovk Egypt. I kdy Egypt nabz nkter z nejlepch pklad islmskho umn a architektury na svt, jen mlo nvtvnk zvldne vce ne nvtvu jedn nebo dvou meit.Protoe by odpovdajc popis posvtnho islmskho umn zabral znan prostor, byl tento aspekt Egypta zcela pominut.

Vynechali jsme i msta egyptologickho zjmu, kter le mimo bn cestovn trasy. Zahrnuli jsme vak adu tch, kter jsou sice navtvovna mn asto, ale jsou pstupn a stoj za vidn, pokud je pleitost, zvlt bhem druh cesty do Egypta.

VEsoterickm Egyptu klademe draz na vznam a dleitost posvtnho umn a architektury starovkho Egypta, na jeho minulou, ale stle ohromujc ndheru, kter je samozejm tm, co vs sem pivd.

15

Pedmluva pekladatele

Egypt je natolik atraktivn zem prastar superkultury, jej hospodstv je pitom z velk sti zaloeno na cestovnm ruchu, e nen pekvapiv, existuje-li cel zplava nejrznjch prvodc touto oblast, jejich tradice a vvoj jsou natolik zajmav, e i to by mohl bt nmt pro samostatnou knihu. Do doby, ne do zem zaali hromadn pichzet turist, vznikaly spe popisy Egypta. Nejvznamnjm z nich je zcela jist ten, kter podili vdci Napoleonovy expedice. Omezuje se pochopiteln pouze na ilustrace, ty vak dodnes neztratily nic ze sv umleck a informan hodnoty. Cel dlo dodnes dr primt jakoto nejrozshlej knin projekt vech dob. S nstupem modernch reproduknch technik zaalo vychzet v novch vydnch ve zmenenm formtu, take ze skuten csaskho daru se stalo knihou, kterou si me kad dovolit.

U koen vydvn turistickch prvodc stli pikov egyptologov sv doby. Jejich tradici vytilo specializovan nmeck nakladatelstv Baedeker, ale v anglitin k n pispla i cestovn kancel Thomas Cook. Ta zadala zpracovn prvodce tehdy zanajcmu egyptologovi E. A. Wallisi Budgeovi, kter jezdil do Egypta nakupovat pro Britsk muzeum. Budge dobe vystihl tehdej potebu a napsal prvodce, kter se stal okamitm bestsellerem. Zamil se toti na turisty, kte jezdili do Egypta pekat zimu a pli si zskat jist povdom o egyptskch pamtkch, ale nechtli to se svmi znalostmi pehnt. Dnes je tento prvodce z roku 1890 kuriozitou a samozejm siln zastaral.

Dodnes nejpodrobnjm prvodcem zstv dvojdln prvodce firmy Baedeker, kter vyel zhruba ve stejn dob jako Budgev. I kdy byl o nj velk zjem, vyel v tto podob jen ve tech vydnch (posledn v roce 1894) a pak ji jen ve zkrcen jednosvazkov verzi. Star vydn jednosvazkov verze jsou velmi cenna jako bibliofilie a odpovd tomu i cena. Jet mnohem dra a vzcnj je vak dvojdln verze. Tento prvodce s mnoha mapami a ilustracemi dodnes neztratil svou hodnotu. Krom toho je trvalm dokladem tehdej znalosti Egypta. Jeho podrobnost je skuten fantastick. Autorem vchoz verze je vznamn nmeck egyptolog Georg Ebers, kter svj text, oprotn od turistickho aspektu, vydal i jako dvojsvazkov popis zem. Ten vyel i esky a obas se lze s nm setkat v antikvaritu. V tto souvislosti si pozornost jet zaslou kniha britskho egyptologa Arthura Weigalla Antiquities of Egypt (Egyptsk staroitnosti), kter s nebvalou podrobnost popisuje oblast od Abydu a zhruba ke druhmu kataraktu. Jejm zporem je, e vynechv zbytek Egypta, a rovn to, e se pro svou objemnost nehod jako prvodce pro turisty. Jako kniha ovem ani dnes neztratila zcela svou platnost. To je ostatn i dvodem, pro byla vydna jet v roce 1996, akoli jej prvn vydn j e j i z r oku 1910.

V etin prvodce dlouho chybl, ale v prbhu let jich nakonec nkolik vylo. Dnes jich je k dispozici cel ada. li se od sebe velikost a zamenm. Kdy se nakladatelstv Eminent rozhodlo rozit tuto nabdku a vydat dalho

ESOTERICK EGYPT I

16

prvodce Egyptem, samo zvolilo ze zplavy zahranin produkce neortodoxn knihu z pera americkho soukromho badatele Johna Anthonyho Westa. Domnvm se, e nemohlo volit lpe. Je to toti dlo vjimen ji tm, e se sna spojovat vdeckou pesnost s alternativnm pohledem na kulturu zem na Nilu. Tato alternativa nespov ve vyhledvn senzac a nepodloench pedstav, ale vede tene/nvtvnka Egypta k aktivnmu mylen, m mu napomh k pijet dvnho a dosud nepekonanho odkazu pmo u zdroje. Pozdj kultury, kter z nho erpaly, jej toti svm vkladem jen rozeovaly.

Tento autor vyvolal velk mezinrodn rozruch, nebo jeho zsluhou se geologie dostala do sporu s egyptologi. Ve he bylo uren st Sfingy, jejho chrmu a Osireonu. Geologie je datuje jednoznan do dob, kdy egyptsk kultura, alespo tak, jak ji znme, neexistovala. O Westov kritinosti a soudnosti si vak kad bude moci udlat nejlep obrzek na zklad jeho zprv o tto problematice v dodatcch. Vvoj v tto oblasti dokonce ukazuje, e jeho hodnocen pomr je nepimen mrn! Bohuel je teba konstatovat, e vtinu egyptolog rozlt u jen zmnka o Atlantid a, jak se zd, tak prv John West poskytl velmi dleit podklady pro dkaz jej existence. A protoe nejsou ani zdaleka jedin, vytv se tu sice zatm jen pedstava, ale ta je stle koherent- nj.

Hlavnm kladem tto knihy je, e velmi neotele poukazuje na skutenosti, kter bychom si ani nemuseli uvdomit. Dobrm pkladem je teba kolos Ramsese II. v mennoferskm muzeu. Zde na cittu Stuarta M. Edelsona, americkho sochae pracujcho pro Metropolitn muzeum v New Yorku, dokld, e mme ped sebou mistrovsk umleck dlo, kter bychom mli problm sami vytvoit i s vekerou na mechanizac. To jenom ukazuje, e Egypt je nevyerpatelnou pokladnic pekvapen a e i zdnliv docela bn vci mohou ve skutenosti pedstavovat zhady, z nich bychom se mohli a mli pouit. Zrove se v tom skrv i pobdka, aby egyptologie odhodila sv elitstv, k nmu nkdy thne, a stala se skuten interdisciplinrnm oborem.

John Anthony West je mimodn bystr pozorovatel, kter poukazuje na vci, kterch by si asi viml jen nemnoh nvtvnk a kter mohly zstat utajeny i odbornkm. Uvdomil jsem si to i j sm, kdy jsem, jakoto egyptolog, hovoil s rznmi umlci o egyptskch pamtkch a zjistil jsem, e jejich vnmn je zcela odlin a e zaznamenvaj to, co do svho dla staroegyptsk tvrce vkldal. To pitom asto unik oku egyptologa, kter se zamuje na jin aspekty, je zase nezn umlec nebo historik umn.

Bohuel se zd, e tento dvoj pohled se natolik vyluuje, e asi nen jedinec, kter by v sob obshl oba. Plat to i v ppad J. A. Westa, kter je sice velmi setl v odborn literatue a vynik velmi logickm a pragmatickm uvaovnm, ale sm egyptologem nen a na textuje to msty znt. Mou snahou bylo tento nedostatek napravit nejen tm, e jsem pmo v textu opravil nkter drobn chyby, ale hlavn jsem celou knihu doplnil dalmi lnky a popisy vech lokalit, kter byly v pvodnm vydn opomenuty. Stalo se tak patrn proto, e autor ml stanoven jen omezen rozsah knihy a zejm se snail vst nvtvnky jen tam, kam se bn cestuje. Tm ovem vznik myln

PEDMLUVA

17

dojem, e pamtky jsou koncentrovny jen na uritch mstech, s velkmi prolukami mezi sebou. Ve skutenosti hust pokrva

j oba behy Nilu Rekonstrukce hrobky krlovny i pou. Nkter jsou Memeity (1. dynastie) v Abydu tak pokozen, e (podle Uuera a Rickeho). z nich zstalo jen

velmi mlo, jin zmizely docela. Obzvlt u chrm ale zstal mocn energetick otisk, kter zde musel bt vytvoen neustlm opakovnm stejnch obad po cel stalet. Pokud by v tom snad nkdo vidl jen mystick fantazrovn, nech si prostuduje prce prof. Ruperta

Sheldrakea o zvycch prody". Problm je samozejm v tom, e nkdo tyto energie nevnm vbec, zatmco jin velmi siln. Toto ctn me tedy bt

i rozhodujcm initelem pi uvaovn, zda navtvit msto, kde je toho vidt jen velmi mlo nebo docela nic.

Dnes nen vjimkou, e prvodce nep egyptologov. Tuto tradici neporuuje ani Westova kniha, I kdy se to odr v jejm textu, rozhodn to nen na kodu vci. Dky tomu me nabdnout alespo dv roviny: autor do n vtlil sv zkuenosti prvodce a krom toho pedkld i urit alternativn nzory, vychzejc zejmna z dla alsaskho filozofa a matematika R. A. Schwallera de Lubicz. Tm provokuje tene k pemlen, co je vdy dobe. Jedin tak meme bt vtaeni do dan problematiky. Tento rys je v eskm vydn poslen jet mmi poznmkami, kter dopluj autorv text, a samostatnmi lnky (viz obsah). Hlavnm dvodem tohoto rozen bylo poskytnout teni co nejir pohled v rmci turistickho prvodce, kter se tak stv trvale uitnou knihou, k n se me neustle vracet. Bohatost obsaenho materilu se projevuje i v tom, e se kniha stv prukou pro kadho zjemce o Egypt. V dnm ppad nen samozejm zcela vyerpvajc, protoe jsem musel volit takov pomr, aby mohla slouit jako prvodce, ale zrove splovat nadaso- vj funkce.

Alternativnm pohledem nemm na mysli njak pseudozhady, kter pln tolik knih, ale skutenost, e West je dnes patrn nejzaplenjm obhjcem a propagtorem dla ji zmnnho R. A. Schwallera de Lubicz. Tato pozoruhodn osobnost sice nemla formln egyptologick vzdln, ale pesto pedloila teorii podpoenou nesmrn rozshlm vzkumem pmo na mst. Pokud je tato teorie sprvn, znamen naprostou revoluci v chpn starho Egypta. V prbhu doby se pitom stle vce zd, e sprvn skuten je, i kdy pedstavuje jen nepatrn zlomek skutenho rozsahu egyptskho duchovnho odkazu. Vedle argument, kter pedkld sm Schwaller, ji podporuj i ternn pozorovn, kter provedl prv Anthony West a nkte profesionln egyptologov. Bohuel je pitom tk ci, kolik jich je doopravdy, protoe vtina z nich by si netroufla sv zjitn zveejnit, aby se tm neznemo

18

nila v egyptologick obci. Schwallerovy knihy jsou toti veejn naprosto odmtny, akoli jejich kritici sami piznvaj, e je neetli, a tm mn ovovali jejich zvry.

Teprve nedvno byl dokonen peklad celho Schwallerova dla z francouzti ny do anglitiny, co podstatn napome rozen tchto mylenek, a tud vce ten se bude moci zamyslet nad tm, jsou-li rozumn. Jak jsem ml monost se seznmit s dlem R. A. Schwallera de Lubicz, obzvlt s jeho hlav- nrn titulem Temple of Man (Chrm lovka), zd se mi, e i to, co zde West popisujeme oproti originlu velmi slab.

Nen patrn nhodou, ale spe synchronicitou, e jsem byl prv j podn, abych peloil tohoto prvodce, protoe i m vlastn studium, kter vychz pmo ze staroegyptskch duchovnch text a symbolickch chrmovch vyobrazen, mne vedlo k podobnm zvrm jet v dob, kdy jsem Schwallerovy prce neznal. Ji to by mohlo bt samo o sob povaovno za jist vzjemn potvrzen sprvnosti zvr.

Pestoe Schwaller de Lubicz egyptologem nebyl, ml k tak zsadnm odhalenm patrn lep podmnky ne ten nejschopnj profesionln egyptolog. Musme si toti uvdomit, e jednak il ve Francii v dob, kdy tam dosahoval vrcholu zjem o hermetismus a kdy tam psobila ada skuten osvcench hermetik. Je-li tedy sprvn teze, kterou pedkldm a dokazuji ve sv knize Hermetismus aneb Tajn nauky starho Egypta, pak mu vlastn stailo vydat se zpt ke koenm hermetismu a musel dojt k pozoruhodnm zvrm. A on to skuten uinil. Nejprve se mu podailo pochopit symboliku gotickch katedrl (jeho vsledky, alespo podle jeho vyjden, si pisvojil Fulcanelli a vydal ve sv proslul knize Tajemstv katedrl; je pitom zajmav, e jeho druh kniha, Pbytky mudrc, ji zdaleka nem slu pedchozho titulu) a nakonec jej jeho poznn vedlo k tomu, e s celou rodinou odejel do Egypta, kde dvacet let detailn studoval velechrm v Luxoru. Druhm zsadnm faktorem byla Schwallerova vlastn rodina. Jeho ena se toti rovn intenzivn zabvala duchovnm odkazem starho Egypta a sv pedstavy vtlila do nkolika romn, kter nelze srovnat s bnou" beletri ze starho Egypta. Nkter smylen pbhy jinch autor na toto tma jsou skuten dsiv, pokud jde o mru autentinosti zobrazen tehdejho ivota. Dal clen rodiny, adoptivn dcera Lucie Lamy, pispla k jeho snahm patrn nejvce, protoe byla nejen pikovou malkou, kter dokzala s neuvitelnou pesnost koprovat egyptsk relify a npisy, ale hlavn se nauila st egyptsk hieroglyfy, take Schwaller nebyl odkzn jen na obsahov nepouen peklady jinch. Provdla rovn vlastn vzkum a sv vsledky vtlila do pomrn mal, ale nesmrn zajmav a podntn knihy Tajemstv Egypta.

Tm, e Schwaller de Lubicz neml formln egyptologick vzdln, byl na jedn stran omezen, ale na druh osvobozen. Problm je v tom, e v akademick egyptologii pevldala dlouho nmeck kola, jejm otcem byl Adolf Erman a jejm nej vznamnjm hlasatelem byl dal velikn oboru Alan Gardiner. Studenti egyptologie bhem svho studia pejmaj pojet svch uitel, a to jak neuvdomle (e by mohl bt i jin pohled na vc si vtinou ani

PEDMLUVA

19

nedok pedstavit), tak i nucen (na zkoukch je teba obvykle opakovat, co peetli v doporuen literatue a vyslechli na pednkch). Pokud by pili s nm jinm, uili se patn" a podle toho by vypadalo i jejich hodnocen. Jsou zde vak i jin zjitn, kter nezapadaj do ustlench teori, a tm zpochybuj jejich sprvnost. Je zde tedy prostor pro dal rozshl vzkum.

Zkladn tez Schwallerovy teorie je, e tolik proslaven (a pesto dosud egyptologi nenalezen, i lpe eeno neuznan) egyptsk duchovn odkaz byl zaznamenn ve form symbol. I kdy je tedy vude kolem ns a vem na och, nebyl rozpoznn, protoe takov pojet zznamu vtina egyptolog odmt a texty i vyobrazen bere doslova, jako by to byly reportn zznamy ze ivota starho Egypta. Takov pstup je zjevn nejen prostoduch, ale pede-

Vzdoba na slonovinov rukojeti noe z Gabal el- -Araku. Na jedn stran jsou loveck vjevy, druhou stranu zdob scny z boj na soui a na vod.

vm nepochopiteln. Vechny civilizace, vetn t na, se toti vyjaduj symboly, zejmna jde-lio duchovn zleitosti, kter jsou slovn nevyjditeln. Ji C. G. Jung sprvn ekl, e symboly jsou e due. Pmo lze toti oslovit jen rozum, zatmco nae skuten j - podvdom - potebuje symboly. Jen tm rozum a jimi t odpovd. To se tk obzvlt vych

duchovnch pravd, kter jsou slovn a ryze intelektuln nesdliteln a neuchopiteln. Ne nhodou tedy volil i Je Kristus podobenstv, kdy se snail pouit sv nsledovnky. Ani ta nejsou nim jinm ne slovnmi symboly. Rovn koany zenbuddhismu jsou slovnmi symboly, kter maj zrove transforman inek na mysl v ppad pochopen. Takto bychom mohli jt od kultury ke kultue. Nejde tedy o njakou extremistickou teorii, kter by tvrdila, e Egypt ml nco, co se vymyk normlu. Tuto otzku bychom mli spe otoit a zeptat se: A co symboly ve starm Egypt?." Kdy si toto uvdomme, pak se najednou ukazuje, e Schwallerv pstup je zcela konformn a rozhodn by neml bt a priori odmtn. Je u nho pouze stejn otzka jako u jakkoli jin teorie, toti jsou-li jeho zvry sprvn, a to by mlo slouit jako vchodisko nezaujatho bdn a ne nekritickho odmtn. Zcela pirozen se tm vysvtluje i zhada, kam se podla egyptsk moudrost, za n ve starovku putovali do Egypta poutnci z celho tehdejho svta a o n jsme se domnvali, e mus bt fikc, protoe jsme, i pes jejich zprvy, po n nenali ani stopy, tedy takov, jak jsme si pedstavovali.

Hovome-li o starovkm Egypt, nen teba vychzet z analogi z jinch kultur. Pedn velmi pozoruhodnm rysem je skutenost, e egypttina m stejn slovo pro pst" i kreslit". Prochzme-li chrmy a hrobky, kter jsou pokryty npisy a vjevy, pochopme, e to nen znakem jej chudosti, ale naopak velmi pesnho odrazu egyptskho chpn svta. Na kadm kroku meme toti vidt obrazy, kter jako takov nemaj smysl a jsou zjevn symbolic-

ESOTERICK EGYPT I

20

k. Svou vnitn logikou jsou naprosto analogick tibetskm thangkm. O tch je pitom zjitno, e nevychzej z malova estetickho ctn, ale z transper- sonln psychologie nadvdom, k n se my teprve pibliujeme. V Egypt se tedy v tomto smyslu snoub minulost s budoucnost.

Tm, e je hieroglyfick psmo obrzkov, jde tento vraz mnohem dle, ne kam bychom jej mohli dovst my s naimi nedokonalmi jazyky. Obrazy se zde prolnaj s hieroglyfy a hieroglyfy s obrazy. Zobrazen scny meme tedy chpat jako hyperhieroglyfy. Tato uniktn schopnost hieroglyf je t patrn dvodem, pro se jich Egypan, alespo ti skuten zasvcen, nikdy nevzdali a nenahradili je sice mnohem jednodumi, ale t nic vnitn nekajcmi abecednmi psmy. Tato praxe byla zaznamenna jet v pozdn antice a jej nepochopen ns tehdy vedlo na scest, kter nm dlouho brnilo egyptsk hieroglyfy rozlutit. Dnes, kdy je ji dokeme cist na exotern rovni, bychom se nemli dostvat do druhho extrmu a poprat jejich esotern sloku, na kterou egyptsk pamtky markantn ukazuj. Vce o tom v dodatku tto knihy o egypttin.

Anthony West mluv i o skrytm poselstv. To je a nen pravda. Symboly, kter to na nae podvdom a pozvedaj ns na vy rove chpn duchovn podstaty, toti vidme na kadm kroku. Prochzka chrmovmi komplexy i nvtva hrobky ns pmo nut k meditaci, a nejsme-li zcela otupl, nae vdom prochz neustlou transformac. Za supertransforman nstroj lze oznait egypttinu samu, co mohu osvdit sm na sob. Nadto jet m vzkumy ukzaly, e fonetick hieroglyfy jsou po strnce sv fonetiky definovny takovmi vibranmi charakteristikami, e vechny jsou ve skutenosti nesmrn pesn clenmi a mimodn mocnmi mantrami. V tto sv schopnosti vysoce pekonvaj vechny znm jazyky, kter mantry clen uvaly a uvaj. Touto schopnost se tento jazyk, dnes ji dvno mrtv, stv tm nejsvtjm a prokazuje, e jako je vn egyptsk kultura, je vn i on. Nabz se tedy jako nedoceniteln nstroj kadmu, kdo usiluje o vy duchovn poznn. Bohuel et teni i nai studenti egyptologie jsou v tomto smru v nevhod, protoe esky dosud dn uebnice egypttiny nevyla, a takov, kter by la za rove bnho jazyka, neexistuje ani v celosvtovm mtku. Pitom samozejm studium cizho jazyka na zklad cizho jazyka (viz pehled literatury) je nadmru obtn i pro jazykov velmi nadan jedince a de facto potlauje tuto jeho schopnost. M-li student za takovto situace dokzat pest souvislej, by jednoduch text, neme si dovolit nad jazykem pli uvaovat a snait se proniknout do jeho nitra. asto se sta pouze pipravit ke zkoukm. I ten, kdo se nau dobe st, doke vtinou registrovat jen povrch. Pomoci zde me jen dlouh praxe. Proto jsem do tohoto prvodce pipojil alespo krtk oddl s pehledem egypttiny, oddl o egyptskch mantrch, na nich je pmo vybudovna jej fonetika, a alespo strun popis nkterch jejch esoternch aspekt. Tm zrove odpovdm i na nejastj dotazy vech, kdo se s egyptskou kulturou jakkoli setkaj, protoe vechny spojuje fascinace tmto asnm psmem a jazykem. Nyn je tedy alespo patrn,

PEDMLUVA

21

Pepi II. pijm symbol ivota od ochrannch bohy Hornho a Dolnho Egypta Nechbety a Vadety.

e tato fascinace nepramen z jeho exotinosti, ale z toho, e kad z ns alespo podvdom ct, e se dotk naeho nitra a podv nm pomocnou ruku pro cestu ve.

Je samozejm, e m-li tento jazyk takovou schopnost, mus k narazit na bariru ped

tm, ne dojde k transformaci jeho mysli. V tomto smru lze egypttinu srovnat napklad

s anglitinou. I zde lze velmi rychle a jednodue doshnout funkn znalosti, ppkud vak chce nkdo anglitinu poznat skuten dobe, tak zjist, e jde

0 mimodn tk jazyk.Jestlie jsou egyptsk symboly mimodn komplexn samy o sob, lze se

domnvat, e mohou existovat i na mnohem vych rovnch. Pinejmenm jednu z nich objevil prv Schwaller de Lubicz, kdy po dvacet let zkoumal a detailn mil egyptsk chrmy - mezi nimi hlavn velechrm v Luxoru. Vsledky tto prce vtlil do svho nej dleitjho dla Chrm lovka (vylo francouzsk a anglicky). Nzev sm nejlpe vystihuje, o tu jde. V tto uniktn stavb se podle nho skrv projekce cel lidsk postavy. Tm se nejen vysvtluj jej geometrick proporce a bezdvodn*, nkdy a groteskn pokrouce- n, ale pedevm vjevy v jednotlivch stech chrmu. Ty jsou vtinou takov, e mme dojem, e jsou a svatokrde. Nachzme zde toti i vlen vjevy i jin brutality. Podobn na vstupnm pylonu vtiny chrm bv velmi asto scna, v n panovnk drt hlavy poraench neptel. Kdybychom mli tyto vjevy brt doslova a jako historick svdectv, museli bychom ci, e Egypan byli bezkonkurenn barbai, a asnout nad tm, jak je mohl, na zklad vlastn zkuenosti, eck historik Herodot oznait za nejzbonj nrod.

Ke zpochybnn tto doslovnosti" ve zpsobu chpn rznch vyobrazen pispli i nai egyptologov, kte nalezli v Absru vlen vjevy, je se detailn shoduj s jinmi, akoli je dl cel stalet. Setkvme se s nimii v souvislosti s Tutanchamonem a Achnatonem, akoli z psemnch zprv vme, e tito panovnci dn vlky nevedli. J sm jsem se setkal se stejnmi symbolickmi obrazy v duchovnch textech, vetn Egyptsk knihy mrtvch. Tm lze vysvtlit, jak je mon, e jim dosud nebylo sprvn porozumno. Jsou-li toti brny doslova, zd se, e si protie a e jsou mnohdy a nesmysln. Pokud vak jednou pronikneme pod povrch sdlen, ve se ped nmi zane samo odvjet a my se staneme pedmtem autozasvcen. Tm je samozejm dno, e nelze jednotliv symboly vykldat libovoln, jak by se nm to prv lbilo. Prv proto, e mme k dispozici takovou zplavu materilu, lze si neustle ovovat, je-li dan pstup sprvn, protoe mus platit stle stejn pravidla.

Mme-li pout analogie z jinch kultur, kter pouvaly stejn univerzln symboly jako star Egypt, sta jen pipomenout nesmrn krut vyobrazen v Tibetu, kde jsou zeteln prvky kanibalismu. Kdyby byl Tibet zcela mrtvou

22

a dvno zaniklou kulturou, kterou bychom mohli zkoumat jen archeologicky, pak bychom pro praktikovn kanibalismu a dalch krutost a zvrhlost nali hodn dkaz i ve vbav zejmna tantrickch kn a aman. Jak bychom se vak mlili! Jen dky tomu, e nen mrtv a meme se na mnoh vci zeptat, tak vme, e jde o pouh symboly s nesmrn hlubokm duchovnm poselstvm. Podobn je to i u May. Jejich chrmy jsou pln tak hrznch vjev, e se otese i ten nejotrlej. Svdectv nkterch panl, jet z doby, ne byla tato kultura zcela rozvrcena, vak mluv o nem jinm. Nkte z nich toti dezertovali a ili s Mayi zcela podle jejich zpsobu ivota a dokonce je pak brnili ped svmi bvalmi soukmenovci. I zde bylo ve jen symbolem.

Egyptu nelze porozumt, pokud nepochopme, e mylen jeho obyvatel bylo svrchovan holistick (pinejmenm tch zasvcench), kter povaovalo ve za soust a projekci jedinho celku. Proto se lze domnvat, e dokonce ani cel chrm, kter v sob skrv projekci lovka, nen konenm stupnm egyptskch symbol. To potvrzuje i jedno ze zsadnch hermetickch dl Asklepios (viz Hermetismus aneb Tajn nauky starho Egypta od pekladatele a spoluautora tto knihy), kde se jasn uvd, e cel Egypt je projekc nebes. Zd se, e prvn krok k prokzn tohoto tvrzen uinil britsk amatrsk astronom Robert Bauval, kter piel s mylenkou, e trojice pyramid v Gize je projekc psu souhvzd Orion. Za tento pedpoklad byl vysmvn, akoli posmvci mohou nabdnout jen naprosto smn argument. Egypan by toti pr nedokzali tak pesn a na takovou vzdlenost nic zamit. Skutenost ovem zstv, e egyptsk stavby, s Velkou pyramidou v ele, jsou zameny a postaveny s pesnost, kter bere dech naim inenrm a kter my sami nejsme schopni. T je pijmna teorie, e pyramidy v Gize a Absru jsou zameny na benben, kter stval v Heliopoli. Takov zamen by bylo zjevn mnohem nronj ne pouze na gzsk ploin. Je to tedy dokladem, e nejsou pedkldny argumenty, ale neupmn vmluvy.

S tm, co bylo prv eeno, souvis i nzev tto knihy. Autor ji nazval Cestovatelv kl ke starovkmu Egyptu. To je vak nejen banln, ale ani to nevystihuje jeho vlastn a Schwallerovu tzi, a tm mn odr jej prav el. Proto jsem pojem cestovatel" nahradil slovem poutnk". Tato kniha je toti jedinen i tm, e nen primrn urena pro turistu, ale pro toho, kdo si jede do Egypta pro zasvcen nebo alespo pro hlub duchovn pouen. To nen u dn kultury nim jinm ne transformac adeptova vdom na vy rove. Protoe vak tato kniha vychz v ad esoterickch prvodc nakladatelstv Eminent, byl jej nzev zmnn na Esoterick Egypt.

Prv nboensk pouti plnily funkci nstroje pro transformaci vdom astnk tm, e se poutnci vydvali na msta spjat s uritmi udlostmi, a tud nabit konkrtn energi. Pitom plat, e k tto transformaci je skuten nutn osobn ptomnost, nkdy i opakovan. Nic nm v tom nepomohou jakkoli mdia jako knihy, obrazy, i filmy. Ty vechny maj spolen to, e oslovuj vdom, ale podvdom zstv opominuto. Zcela ideln je, pokud je duchovn pou do tak nezvyklho prosted spjata s prvodcem, jako je tento.

PEDMLUVA

2 3

Kad poutnk se toti me dobe pipravit jet pedtm, ne se vyd na cestu, a na mst samm se ji me naladit do zcela jinch oblast, ne umouje bn vdom.

Dnes si pouti spojujeme jen s kesanstvm a znme je bu na mstn rovni, nebo jako pvodn velmi strastipln cesty do Jeruzalma a na vechna msta popisovan v Novm zkon. Ve skutenosti vak byly veobecn rozeny v ecku i v m a tam jejich tradice pila prv z Egypta. Za vechny mono uvst alespo tu nejslavnj a nejvznamnj - pou do Abydu k Osiridovu hrobu. Pro jej pedstavoval hrob skuten historick osobnosti - farana Dera, druhho panovnka 1. dynastie - zstv zatm jednou z etnch zhad Egypta. Nboensk pou, jako dleit duchovn nstroj, pitom existovala i v rmci mnoha dalch kultur.

Vechny pouti se pravideln opakovaly, a tak i ten, kdo opravdov usiluje0 pemnu a prozen svho nitra silou egyptskho ducha, by se ml do Egypta vracet. Prv k tomuto cli byla tato kniha koncipovna. esk vydn pitom nen pouhm pekladem, ale rozenm pvodnho textu, aby se jednak napomohlo dosaen tohoto cle a zrove pihldlo k eskm podmnkm. Autorv text nebyl nijak mnn a nov texty byly odlieny (viz obsah).

Zkuenost Egypta je tak mocn, e ji nelze nim nahradit. Kad egyptolog me potvrdit, e nezle na tom, jak dlouho tam jezd, a pece nachz neustle nov. Takovou cestu neme nahradit dn film nebo kniha, protoe pedmt pro ns zstv pli vzdlen, a jak jsem ji ekl, je osloven jen rozum. Media toho druhu jsou vak dobrm zatkem. Druhm stupnm jsou pak muzea, a dkladn prohldka takovch, jako je Britsk muzeum nebo Louvre, je naprostou nezbytnost. Teprve takto pipraven poutnk by se ml vydat na svou prvn pou do Egypta. Zde je teba zdraznit, e nen naprosto teba, aby se zjmov orientoval jen na star Egypt, nebo jeho kultura1 duchovn odkaz jsou nadasov a nadregionln, m spluj zkladn podmnky skutenho duchovnho odkazu. S jinmi pstupy k duchovnu se tedy nevyluuje, ale naopak vzjemn dopluje.

John West v tto knize seznamuje jen se zkladnmi pamtkami starho Egypta, jsou-li na programu cestovnch kancel, ppadn jsou-li snadno pstupn. Proto jsem se rozhodl i tuto nabdku ponkud rozit. Za prv, Egyptsk pamtkov pe dl ve pro to, aby se zpstupnilo co nejvce pamtek, na druh stran je vak mus i chrnit ped niivou invaz zstup turisti prosted (jedn se hlavn o spodn vzlnajc vody s rozputnmi umlmi hnojiv a o mikroby zanen do hrobek). Nelze tedy nikdy ci s naprostou jistotou dle dopedu, co je oteven, protoe se jednak neustle roziuje nabdka, jednak se mnoho pamtek zavr kvli opravm i ochran. Vtina lid t cestuje do Egypta s cestovn kancel, ale takov cesta je nejen nemrn drah, ale hlavn neme poskytnout nutn duchovn rozmr. eenm je individuln cesta nebo zvl podan pou za elem duchovnho poznn. Myslm, e je otzkou jen krtkho asu, ne se toho njak kancel chop. Podobn cesta pirozen klade znan nroky nejen na poutnky, ale hlavn na jejich prvodce. Je samozejm, e takovou cestu mus vst sku-

ESOTERICK EGYPT

24

ten odbornk nejen v egyptologii, ale i ve sfe duchovn, a nikoli njak z- hadolog.

Konen nikoli nepodstatnm rysem tto knihy je, e to nen pouh cestovn prvodce, kter m smysl si zakoupit jen pi zjezdu do Egypta a kter se pak opt odlo. Je to toti spe prvodce kulturou ne zem, a proto m trvalou hodnotu a me a t by ml bt ten i jako zcela samostatn kniha, kter by mla provokovat k zamylen a neposkytovat jen konkrtn pouen. Je samozejm, e neme zahrnovat vechny aspekty tak nesmrn bohat kultury, a proto by tento prvodce ml bt povaovn za urit vod.

Zcela mimodn problm pedstavuje terminologie. Egyptsk lokality jsou oznaovny arabskmi, eckmi i egyptskmi jmny. I ty jsou psny jednotlivmi autory odlin. Jako zkladu pro zde uvdnou terminologii bylo pouito Ilustrovan encyklopedie starho Egypta od M. Vernera, L. Baree a B. Vachaly (Praha 1997), pokud nejsou dvody, kter by mne vedly k jinm podobm (jde zejmna o mantry, dle o rozlien napklad jmen Sakra (bh) a Sakkra (lokalita) a konen o jmno Osiris, kde se lze dvodn domnvat, e tato forma je bli pvodn podob ne ,,Usr). Protoe neexistuje absolutn jednota v nzoru na vechna data absolutn chronologie, mete v jinch publika

cch najt i ponkud jin daje. Krom toho je zde i problm s monou reformou chronologie, o em vce

Rub zlatho, barevnm emailem zdobenho pektorlu Senusreta III. z Dahru (Egyptsk muzeum v Khie). Uprosted pektorlu je kartu s panovnkovm trnnm jmnem Chakaure, nad n se vzn bohyn Nechbet. Panovnk v podob gryfa drt svmi tlapami neptele Egypta.

PEDMLUVA

v pslunm dodatku. Vchodiskem psan podoby vtiny lokalit je prvodce Jozefa Hudce Egypt, na nm se podleli i dal pracovnci eskho egyptolo- gickho stavu. Vzhledem k tomu, e pojem Sfinga pro velkou sochu v Gize je vlastnm jmnem, kter j pikl Herodot, tak je pi velkm psmenem, zatmco jde-li o typ sochy u jinch objekt, pi tento termn malm psmenem. Oproti originlu jsem byl nucen vypustit st o praktickch radch pro cestovatele do Egypta, kde autor popisoval celn formality a uvdl dal uiten a praktick informace, a nahradit ji novou verz. Akoli kniha byla napsna v roce 1995, tyto daje zastaraly natolik, e jsou dnes nepouiteln, a pokud byste na n spolhali, mohly by vm zpsobit i vn problmy. To ukazuje, e jakkoli titn informace tohoto druhu rychle zastarvaj. Je proto teba si je vdy ped odjezdem ovit na egyptskm velvyslanectv a/nebo na internetu. Pokud jedete s kancel, nemli byste se muset o nic starat, a je-li kancel na rovni, mlo by se vm dostat odpovdajcch pokyn. Zruil jsem rovn pvodn 1. dodatek a nahradil jej dkladnjm lnkem Vbrov pehled vldc Egypta na konci 1. kapitoly.

25

Protoe kniha v esk verzi m vlastn dva autory, kte nepracovali v souinnosti podle jednoho plnu, ale jeden dopluje prci druhho, plyne z toho, e nebylo mon vdy ve zcela harmonicky sladit, neml-li jsem do textu Anthonyho Westa zasahovat. Mete tedy msty najt i drobn protimluvy, ale kad jist pochop dvody pro jejich vznik. Tak teba West nepopisuje archeologick muzeum v Alexandrii s tm, e to nen nutn, zatmco j popis podvm. Doopravdy to nen nutn, pokud si na mst koupte prvodce. To ovem pedpokld znalost cizch jazyk, a i kdy ta se u ns lep, pesto nelze oekvat, e by kad ciz jazyky (zejmna anglitinu) znal natolik, aby textu rozuml vce ne piblin. Proto zde upozoruji na nejvznamnj exponty a poskytuji alespo zkladn vodtko, aby kad vystail ppadn jen s tmto prvodcem. Znanou pozornost vnuji t ze zcela pochopitelnch dvod eskm vzkumm na poli egyptologie. S nimi veejnost obvykle seznmena nebv, a i kdy jsou zatm mimo rmec monosti turistick nvtvy, jsou natolik vznamn, e by o nich bylo dobr vdt, a nemus dlouho trvat a mohou se stt, alespo nkter z nich, trvalou soust nabdky jako cle cesty pro turisty.

Lokality jsou v textu azeny podle oblast, take kniha popisuje cel Egypt, zatmco nkdy se lze setkat i s pstupem, e jsou azeny abecedn. To je ppad Hudcova prvodce, kter je dsledn abecedn. I kdy je nesmrn pehledn a informativn a obsahuje podstatn vce mst ne bn turistit prvodci, prv zde vidm jeho nejvt slabinu, protoe napklad v oblasti Thb je nkolik destek lokalit, kter lze obejt dokonce pky, ale nvtvnk, kter nen egyptolog, se o nich vbec nedozv, protoe v knize jsou zaazeny podle nzvu a nikoli msta. eenm by byl jist index vypotvajc msta v dan oblasti.

Kvli velkmu rozsahu bylo teba knihu rozdlit do dvou svazk. Prvn zahrnuje Khiru a okol, druh svazek cel zbytek Egypta, vetn starovk Nbie, kter byla oblast nejsilnjho egyptskho vlivu.

Do indexu tto knihy byly vedle bnch nzv a jmen zahrnuty urit kategorie, kter by mly ulehit vyhledvn a orientaci. Obsahuj napklad pehled pamtek podle obdob, druhu (hrobky, chrmy, kltery) atd. Tm, e tato kniha popisuje Egypt jako zemi, a lokality jsou tedy azeny geograficky, me se stt, e nkter z nich se nemus v textu nalzt. Jmna vech uvedench lokalit jsou v indexu. Mou snahou bylo, aby byl tento pehled co nejplnj, a tak jsou zde uvedeny i takov, o nich se bn nepe. Pesto nelze zaruit, e jsou zde absolutn vechny. To pouze ukazuje, jak nekonen bohatstv Egypt nabz.

Jaromr Kozk

ESOTERICK EGYPT

26

Ped cestou do EgyptaEgyptu se neme dn jin zem vyrovnat nejen velilkost sv kultury, ale pedevm duchovnm nbojem, kter je dnes akademickou egyptolog odmtn. To vede k tomu, e se zde otevr prostor pro arlatny, kte mohou tvrdit cokoli, je pitom jasn, e tento odkaz lze studovat jen na skutench pamtkch a se znalost hieroglyf. V dnen dob se zjevn lme n odklon od duchovna minulosti, protoe jsme sice od nho nejdle, ale zrove m dle vce lid jej zan hledat a vdom i nevdom se k nmu vracet. O jeho velikosti si meme udlat uritou pedstavu kdy se podvme na duchovn centra Evropy, nebo ta z odkazu Egypta erpala. Mnoz si jich pitom nejsou ani vdomi. Je zvltn shodou, e v tomto smru je siln podobnost mezi Egyptem a Provence. Ob maj nesmrn siln nboj, ale v obou le vtina lid jen na sterilnch plch. Nikde vak nen takov koncentrace pamtek a duchovnho poznn jako v Egypt, a proto ani pou do Egypta nen takov jako kamkoli jinam. Kad by si ml pedevm rozmyslet, co od takov cesty oekv. Existuje nkolik zkladnch monost:

Mete jet do Egypta jako pouz turist, jim vechny pamtky pipadaj stejn a v podstat je ani pli nezajmaj. V takovm ppad vm Egypt nabdne letoviska u Rudho moe (nejznmj je Hurghada) s monost skvlho plavn a potpn. Patrn budete mt monost udlat si vlet do Luxoru, ale vtinu sv dovolen prolenote v naprosto sterilnm prosted, kter nem s velikost Egypta nic spolenho. Tuto monost vol vtina tch, kdo m do Egypta. Takov lid mohou sice ci, e v Egypt byli, ale nic nevidli.

Vydte se do dol Nilu s cestovn kancel. Pobyt je obvykle krtk (tden, nejdle dva), doslova proltnete nkter pamtky a budete zavaleni tolika informacemi a vjemy, e z nich pochytte nutn jen zanedbatelnou st. Pokudo egyptsk kultue nco vte, me se snadno stt, e vs bude prvodce rozilovat, bude-li vykldat nco, co neodpovd skutenosti. Takov situace me nastat jen s eskm nekvalifikovanm prvodcem. Egyptt jsou naopak vysoce vzdlan, ovem cena zjezdu je tomu mrn. Vklad ale bude v kadm ppad oficiln" a budete postrdat jakkoli duchovn rozmr. Pokud vs zajm jen historie, umn a Egypt z ist kulturnho hlediska, je toto dobr volba.

Do Egypta mete cestovat i individuln a pipravit si vlastn itiner. Takov cesta nemus bt ani tak drah, jak by se zdlo, protoe Egypt je i pro ns dosud levn zem, pokud jde o stravovn, mstn dopravu a ubytovn. Nejvt polokou je cesta do Egypta a zpt. Samotn pobyt ji cestu tolik nezdrauje. Muste si vak dt pozor na vyuvn turist, kter me bt velmi nestydat i na oficiln rovni. Chcete-li napklad fotografovat, je teba si koupit zvltn lstek, obvykle za 10 liber. Snmn videokamerou pitom je

27

obvykle desetkrt a patnctkrt dra ne fotoapartem. Vzhledem k tomu, e dnen videokamery i fotoaparty ob monosti spojuj, je to pikantn. Svteln podmnky v hrobkch, ale i v Khirskm muzeu pitom jen st umouj, abyste sv filmy mohli pout jinak ne pro vlastn potebu, a i ta me bt siln omezen. A jste-li takto zinkasovni v kadm pstupnm objektu... Domluvte se francouzsk a zejmna anglicky, pokud ovem nemluvte arabsky. Snadno se vak me stt, e vm v takovm ppad nebudou rozumt, nebudete-li hovoit egyptskm nem.

Ctte-li vnitn, e se vracte dom, je lpe, abyste jeli sami, protoe jakkoli spolenost vs bude ruit. Avak ti, kdo hledaj duchovno a sna se pozvednout, obvykle potebuj uitele. Pro n by bylo ideln jet do Egypta se skupinou stejn hledajcch, kde by prvodce byl prv takovm uitelem. Nikoli snadno dosaiteln pn, m-li spojovat obecn historickou kvalifikaci s duchovn rovn a zamenm prv na star Egypt. Nen to ale nemon. Tento prvodce je primrn navren prv pro takovto nvtvnky. Po svm rozen je ale natolik univerzln, e pln uspokoj i jakkoli jin nvtvnky, i ty, kte chtj Egyptem cestovat pouze ve sv mysli.

Typick cesta do Egypta trv trnct dn, co je pli krtk doba na jakoukoli zemi, ale na Egypt dvojnsob, kdy si uvdomte jeho rozsah (tm 1000 km beh Nilu lemovanch zplavou pamtek, z nich ani jedna si nezaslou, aby byla vynechna, krom dalch oblast jako jsou ozy, Delta atd.).Z toho plyne prvn zsadn problm: na nic nen dost asu, a tak i kdy jsou pro vs obvykle vybrny jen nkter lokality, i na nich strvte jen pr hodin (v Sakke obvykle jen dv hodiny). Uvidte tedy jen velmi mlo, a i to mlo bude pedstavovat takov mnostv vjem, e se v systm pet, budete-li spolhat jen na prvodce. Jedinm eenm je pedem se na cestu dobe pipravit a to je i dvodem, pro jsou v tto knize obsaeny pase, kter nejsou ryze turistick. Nemli byste ji tedy st teprve na mst, ale mli byste iji dkladn prostudovat celou doma a na mst se vracet jen k pasm vztahujcm se k va okamit nvtv. Po nvratu byste se k n mli vracet, aby se do vdom dostalo i to, co jste nemohli pln zaregistrovat, protoe jste to tehdy nedovedli sprvn zaadit. Z toho tedy plyne, e m-li tato kniha doshnout svho cle, mus mt trvalou hodnotu na rozdl od tradinch11 prvodc, aktulnch jen pro dan okamik nvtvy ciz zem. U mnohch je to dokonce zdrazovno i tm, e plat jen v roce svho vydn.

Chvat, v nm jsou turist z bn cestovn kancele v Egypt neustle udrovni a kter je pro poutnky neppustn, prakticky likviduje duchovn rozmr nvtvy. Nen-li dost asu na prohldku pamtek z historickho hlediska, je ho tm mn pro to, abyste na sebe nechali psobit a promlouvat jejich energii, kter je neopakovateln a nim nezprostedkovateln. Zde je teba uvit rovn to, zda se vydat i na takov msta, kde sice nen mnoho k vidn, ale kter maj obrovsk duchovn nboj a v minulosti se zsadn zaslouila i o n rozvoj v Evrop. Takovou lokalitou je teba Sais v Delt, jej vznam je pro Evropu naprosto zsadn. Dnes vak z tohoto svtho msta,

ESOTERICK EGYPT

28

PED CESTOU DO EGYPTA

kde studovala vtina ek hledajcch poznn, vetn Sokrata, zstalo jen pr alostnch trosek, ostatn jako ze vech mst v Delt.

Teprve dnes zanme odkazu starho Egypta rozumt a pamtky pebit energi, zskanou bhem tisc let neustlho opakovn ritul (dnes j kme morfick pole), k nm zanaj promlouvat tak, jak bylo clem jejich tvrc. Sla tohoto odkazu nen srovnateln s nim, co lze na zemi nalzt, a pipraven pozvedv na vy rovn byt a vdom, pesn tak, jak bylo clem tohoto odkazu vyjdenho ve svtch knihch a v posvtn architektue, kter rezonovala a i dnes jet sten rezonuje s celm vesmrem, tedy ne jen s tm hmatatelnm. Kad vnmav a pipraven jedinec pozn, e bozi Egypta nejsou mrtv, ale jen ekali na chvli, kdy jim bude lidstvo schopno znovu naslouchat. Jako velmi vznamn initel k dosaen takovho cle slou prv cesta do Egypta, na n bvm rd pomohl tento prvodce.

Nakonec jet poznmka pro ty, kte jsou pipraveni jen sten. V Egypt se lze setkat s rznmi Kleopatrami11 a s dalmi nov vtlenmi" osobnostmi egyptskch djin. Ti, kdo se za n vydvaj, to mohou mysleti upmn, ale vtinou jde pouze o nevdan projevy jejich ega. Takovto jedinci s megalomanskmi pedstavami pouze diskredituj duchovno jako takov i s nm spjatou reinkarnaci. Ob na nich na tst nestoj. Ti, kdo by oprvnn mohli prohlsit, e byli njakou osobnost egyptskch nebo jakchkoli jinch djin, se tm obvykle nechlub, nen-li k tomu siln dvod. Ani vs by tedy takov jedinci nemli vzruovat. Bv ostatn snadn rozliit duchovnho jedince od dtte", kter se vytahuje a s naivitou sob vlastn se sna hrt si na dosplho.

29

1PEHLED DJIN

Manetho a jeho model egyptskch djin Otzka pvodu Egypan Osdlen Egypta v pravku Predynastick obdob (ped rokem 3150 p.Kr.) Ran dynastick obdob - archaick doba (3150-2700 p.Kr.)Star e (2700-2180 p.Kr.)Prvn pechodn obdob (2180-1994 p.Kr.) Stedn e (1994-1797 p.Kr.)Druh pechodn obdob (1797-1543 p.Kr.) Nov e (1550-1070 p.Kr.)Tet pechodn obdob (1078-715 p.Kr.) Pozdn doba (715-332 p.Kr.)eckomsk obdob (332 p.Kr. a 395 po Kr.) Strun pehled egyptskch djin od byzantsk

doby a do souasnosti Vbrov pehled vldc Egypta

1 PEHLED DJINManetho a jeho model egyptskch djin

Model egyptskch djin nevypracovali egyptologov, ale vytvoil jej napelomu tetho a druhho stolet p.Kr. egyptsk

Manetho musel vychzet z pekvapiv pesnch doklad.Za tohoto pedpokladu je ovem nepochopiteln, e si z Manetha vybrme

jen to, co se nm hod. On toti nerozdlil pouze farany do ticeti dynasti, nbr cel djiny rozlenil na ti obdob: na dobu boh, dobu polohoh a dobu faran. My uvdme vude ticet dynasti faran, ale ob pedchoz obdob nejsou zmiovna ani jako mtick. Problm je v tom, e udlosti tchto dob se mly odehrvat mimo zem dnenho Egypta. To je dnes odmtno, a je to pln v souladu s egyptskou legendou o zemi pedk - Ta-natru - z n mli pijt do Egypta. Jet mn pjemn" jsou ohromn vky, kter jsou zde uvdny. Ani ty vak nejsou ojedinl. V sumerskch seznamech pedpotopnch krl nachzme toti srovnateln daje. Tot je i v eckch knihch. Tak Dionsos Larentios uvd, e filozofie mla vzniknout plnch 49 000 let ped dobou Alexandra Makedonskho. Jakkoli se takov daje mohou zdt nemon, geologie a dal prodn vdy jim svmi datovacmi

veleknz a patrn nejvt

Plnek jedn z krlovskch hrobek ballnsk kultury s rozmstnm pohb lid a kon (podle W. B. Emeryho).

uenec sv doby, Manetho. Vtlil jej do sv knihyo egyptskch djinch, kterou napsal podle autentickch seznam faran z chrmovch knihoven pro svho panovnka Ptolemaia II. Nepetritou adu domcch vldc rozdlil do ticeti dynasti. Zde je teba zdraznit, e to byli prv et egyptologov, kte prokzali, e nejde o nahodilou koncepci, nbr e

32

MANETHO A JEHO MODEL EGYPTSKCH DJIN metodami dvaj pln za pravdu. Rovn je nad jakoukoli pochybnost jist, e k potop - globln a dosud nejhor katastrof za dobu trvn lidskho rodu - skuten dolo kolem roku 9500 p.Kr. Dokonce se ukazuje, e ani ta nebyla zdaleka jedin. Problm byl v tom, e se jet nedvno tvrdilo, e dn skuten velik tleso neme Zemi zashnout. Dnes se konen zanaj organizovat hldky, kter by sledovaly oblohu. Snad to byla reminiscence na absurdn tvrzen, v 18. stolet jet veobecn rozen, e z nebe dn meteority nemohou spadnout, protoe tam nic nen.

Tvrzen Manetha o existenci doby boh a poloboh nen jeho fantazii proto, e se lze o n dost i v mimodn cenn staroegyptsk pamtce, j je Turnsk papyrus. Zbv jen litovat, e tento uniktn seznam krl od potku egyptskch djin do konce pt dynastie byl nenapraviteln pokozen a tm znien neetrnm zachzenm, akoli byl nalezen neporuen! Tento seznam uvd dobu vldy jednotlivch panovnk s pesnost na jedin den!

Bohuel zatm nemme Manethovu knihu k dispozici v jej pvodn podob. Z velk sti jsme ji mohli

Chud hrobka z potku I. dynastie, jej styl je z hlediska pozdjho vvoje v Egypt naprosto

neegyptsk.

alespo zrekonstruovat na zklad vpisk u jinch autor. Protoe se dynastickou dobou budeme v tto knize dostaten zabvat, omezme se zde na dobu boh a poloboh. Jedinm problmem je, e se tyto vpisky u jednotlivch autor li, co ukazuje, jak voln s nimi nakldali, aby Manethovou autoritou doloili sv pedstavy. Datace je asto umle sniovna a rzn manipulovna, protoe se tmto autorm nelbily vysok vky egyptskch kronik, kter nely dohromady s relativn nzkou hebrejskou chronologi, podle n byl svt stvoen v roce 4004 p.Kr. O tchto obdobch meme na zklad Manetha alespo rmcov ci, e doba boh je tvoena sedmi obdobmi, bhem nich vldli Hefaistos - objevitel ohn,Helios, Sosis, Kronos, Osiris, Tyfon, Hr a set. Podle egyptskch legend byla set matkou Hra a tedy nejspe regentkou. Tyfon je pak eck oznaen pro Seta, Horova strce, kter zabil jeho otce Osirida, aby se sm zmocnil trnu.I ostatn jmna jsou pouze eckmi protjky egyptskch bostev.

Toto obdob mlo zat 13 900 let ped vldou poslednho domcho panovnka, ale ve skutenosti se zd, e Manetho toto trvn vzthl jen k tto dob, protoe se dle uvd, e spolu s dobou poloboh lo o sek vce ne 20 000 let.

33

PEHLED DJINDoba poloboh mla bt, podle Eusebiovy kroniky, tvoena pti

dynastiemi, zatmco Syncellus uvd, e vldlo devt panovnk, a to pouhch 212 let. Tyto jednotliv dynastie mly vldnout po tato obdob:

1. dynastie - 1255 let2. dynastie -1817 let3. dynastie-1790 let4. dynastie - 350 let5. dynastie-5813 let

Egyptsk djiny by tedy podle toho trvaly ji 24 925 let ped vystoupenm prvnho farana Meniho. Pokud je to pravda, a zkuenost ukazuje, e starovkm zprvm meme vit, znamenalo by to zrove, e tyto djiny probhaly mimo zem Egypta, na nm rozhodn chyb tak star a pedevm vyspl osdlen. Nen bez zajmavosti, e dv posledn dynastie doby poloboh (podle Eusebia doba vldy duch mrtvch a deseti ble neurench krl) asov sahaj ke zmnn prodn katastrof, kter kolem roku 9500 smetla s povrchu zem tehdy ji mimodn vysplou civilizaci a uvrhla lidstvo zpt o mnoho tiscilet. Tyto doby by tomu odpovdaly i svm oznaenm.

Otzka pvodu EgypanEgyptsk kultura je natolik vjimen, e ji nelze srovnvat s dnou jinou. Akoli na zem dnenho Egypta mme doloeno osdlen ji z doby ped 700 000 lety, ukazuje se, e s tmito primitivnmi pravkmi obyvateli nijak nesouvis. Objevuje se jako blesk z istho nebe a do Afriky ji nelze zasadit nejen kulturn, ale hlavn antropologick. Toho si byli vdomi ji prvn egyptologov, a proto zaali ptrat po pvodu Egypan. Nic ovem nenali, akoli jist kulturn analogie (jako stavba pyramid, i mumifikace) existuj celosvtov. Od t doby se o tto nevyeen zhad pestalo nejen mluvit, alei uvaovat. Vzalo se prost za bernou minci, e Egypan byli v Egypt vdy.

Na potku minulho stolet se k tto otzce vrtil vznamn britsk egyp- tolog W B. Emery, kter zaal hovoit o dynastick rase na zklad objev koster s vrazn dlouhmi lebkami. Protoe vak stle nebylo mon urit, odkud tito zjevn neafrian pili, byla koncepce dynastick rasy odbornou veejnost odmtnuta, a to i pes to, e antropologick nlezy mluv jasn.

Neafrick pvod lze vidt na mumich a vyobrazench Egypan zcela veobecn. Texty dokonce naznauj, e mohli mt modr oi (Hr modrook). To bylo vykldno jako symbol nebes. Byly vak nalezeny sochy a vyobrazen, zejmna ze star doby, na nich jsou skuten modr oi, zatmco pozdji dominuj tmav, tak jak bychom v Africe oekvali.

S monm eenm otzky pvodu pichz Egyptsk kniha mrtvch. Zde lze nalzt adu zajmavch narek a vodtek. Autoi tto nesmrn hlubok duchovn knihy toti stli ped problmem, jak popsat stavy pi putovn due

34

OTZKA PVODU EGYPAN pot, co opustila po smrti sv hmotn tlo, kter se nutn vymykaj kadodenn zkuenosti. Zvolili ten nejpirozenj pstup. Jeliko byl podle jejich filozofie hmotn svt projekc nehmotnho svta, pouili k piblen tchto oblast jejich hmotnho protikladu. Nen proto pekvapiv, e v souvislosti s prchodem due zhrobm se zde setkvme se skutenmi lokalitami. Posledn z nich je Dut (Tuat v jinm Alrsku). Due vak pokraovala jet dle - do Amenti (Zpadu). Zdlo se, e tato zem pedk na zpad, jet za

Tuatem, nem hmotn protiklad, dokud akademick

Podoba chudho pohbu z poloviny prvn dynastie.

socha a soukrom badatel Miroslav Machala nezjistil, e vyvrsnn, krteru podobn struktura Guelb el-Richat nejen odpovd rozmry pesn Platonovu popisu hlavnho msta Atlantidy Poseidonis, ale nese stopy dlou

hho osdlen (300 000 a 9500 p.Kr.), doloenho povrchovm sbrem, je bylo znieno potopou.

Do t doby bylo toto msto na ostrov ve vnitrozemskm moi, kter Herodot oznauje jako Tritonis.

Egyptsk vazba je zde doloena napklad charakteristickmi diskovitmi palicemi, kter spat

ujeme vyobrazen v rukou prvnch faran a kter byly objeveny rovn v Egypt. Na cel ploe Sahary se pitom setkvme s adou archeologicky doloench charakteristickch egyptskch prvk. Nen samo

zejm vbec nepedstaviteln, e s tm, jak tato pvodn snad nejrodnj oblast na Zemi vysychala, se obyvatel Guelb el-Richatu posunovali za vodou a pastvinami, a nakonec peli celou Saharu a usadili se v dol Nilu.

Egyptsk kniha mrtvch krom toho naznauje, e st obyvatelstva Egypta mohla pijt jet ze vzdlenj oblasti. V 1 7 . kapitole ( 798.115) nachzme tuto zarejc narku:

Pokud jde o onu noc bitvy, [je tm mylen] vpd do vchodn sti nebe, kde dolo k bitv, [kter se rozila] po cel Zemi.

Dnes vme, e se pod touto bitvou na nebesch" skrv srka Zem s vtm potem nebeskch tles, kter zashla jej povrch kolem roku 9500 p.Kr. a zpsobila globln katastrofu, pi n mimochodem vymeli mamuti. asn pesn popis tto katastrofy pin ada starovkch text, ze znmch egyptskch je urit nejzajmavj Kniha o sebestvoenm Stvoteli, kter se pak ujal vldy nad lidmi, bohy a vcmi, o jedinm bohu (viz Egyptskou knihu mrtvch, 574-584). Vzhledem k tomu, e vtina tchto tles, jak vme, zashla Labrador, kter je na zpad od Egypta, a e Zem je zakivena, nebylo mon tuto udlost v Egypt zaznamenat. Pozorovatel musel bt nepochybn na zpad od Labradoru a relativn nedaleko. Legendy celho svta

35

pitom vyprvj o ztracen pevnin v Tichm ocenu pobl americkho pobe, kter je nejznmj pod jmnem Mu. Tento pojem je npadn podobn egyptskmu Mut (matka), take by nemusel znamenat skuten jmno, ale vlast". Cel tento pbh je logicky uzaven svdectvm indickch vd, kde se pe o lidu, kter piel do Indie z vchodu (z ocenu) a byl z Indie vyhnn, take se vydal dle k zpadu a proel Persi a Arabskm poloostrovem do Egypta. Tam jej podle veho pivedl archiv v Gize (viz 4. kapitolu).

Osdlen Egypta v pravkuJak dokazuj archeologick nlezy, dol Nilu a ir oblast kolem byly osdleny ji ve velmi vzdlen minulosti. Ve Fajjmu byly nalezeny pozstatky nejstar bytosti, kterou lze oznait za pedchdce lovka. Nejstar skuten lidsk nstroje byly nalezeny v Ab Simbelu.

Vynet pli radikln soudy o osdlen Egypta v pravku je velmi obtn, protoe tto otzce se vnuje jen nemnoho vdc a drtiv vtina tch, kte se zabvaj starm Egyptem, se orientuje na dynastick obdob. Je pitom a neuviteln, e maj vlastn pravdu, protoe, jak se zd, pravk osdlen a pozdj dynastick Egypt spolu pli nesouvis.

V kadm ppad meme ci, e na zklad dnench znalost lze usuzovat, e se osdlen v dob kamenn soustedilo ve tech oblastech. Prvn je v okol dnen Khiry a thne se od Merimdy a po Helun. Druh, a zdaleka nejvt, m sted v okol dnenho Luxoru a thne se od Matmaru na severu a k Wd Kubbanija. Tet enklva se nachz kolem Wd Haifa. V dol Nilu znme jen tyi lokality. S nimi ale patrn souvisej dal, kter se obloukem thnou a 300 km na zpad od Nilu. Nejvzdlenj z nich je Bir Sahara.

Rozlenn do t skupin naznauje, e zejm lo o ti etnika. Dosud se pedpokldalo, e kultura dynastickho Egypta se vyvinula ze starho domcho osdlen. Takov pedpoklad je jist logick, ale pi blim pohledu pro nj nic nesvd. Vechny pravk kultury z zem Egypta i irho okol jsou toti nejen neskonale primitivnj, ale nenachzme u nich ani prvky, kter by se penesly do pozdjch dob. Zejmna tradice a nboensk pedstavy se zjevn li. A jak znmo, ty jsou nejkonzervativnj.

Jako pklad meme uvst, e v egyptskch zdunch ritulech hrla velkou roli slunen brka. I kdy byla snaha jej ptomnost racionln vysvtlit nutnost neustl plavby z jednoho behu Nilu na druh, v pravku po takov tradici nenachzme ani stopy. Pouze na keramice jsou vjevy, kter ovem psob dojmem, e jde o obrazy ze ivota. Slunen brka, jako soust pohbu a tradice pohbvn na zpad, se vak objevuje a po nstupu faran, a to zcela oste od nstupu prvn dynastie. Tito panovnci si t zaali budovat zcela jin druhy hrobek - mastaby. Objevuje se praxe mumifikace, zatmco dve se pohbvalo ve skren poloze pmo do psku. Jet dramatitjm prvkem bylo, kdy se nhle objevilo psmo. Jeho nejstar doklady byly nalezeny, jak to nhoda, v Abydu, sdle prvn dynastie!

PEHLED djin

36

OSDLEN EGYPTA V PRAVKU Meme pozorovat i jist anomlie, kter nelze uspokojiv vysvtlit, ped-

pokldme-li, e se egyptsk kultura vyvjela pmo na zem dnenho ligypta. Je to nap. nkdy praktikovan pohbvn na vchodnm behu, kter je v naprostm rozporu s naukami egyptskch teologickch dl. Rovn ada mstnch boh je takov, e prost nezapad do egyptskho panteonu. Pro ligypany pozdjch dob to vak nepedstavovalo dn problm, protoe ve povaovali za aspektyjedinho Boha.

Chronologii t doby lze shrnout takto:

Doba kamenn v Egypt

Trvn700 000 - 250 000

250 000 - 150 000150 000 - 80 000

80 000 - 70 000 70 000 - 50 000 50 000 - 24 000

Obdobstarran stedn paleolit a nbijsk stedn paleolitvrcholn stedn paleolitpozdn stedn paleolitpechodn obdob s taramsianempozdn paleolit

Zd se, e kultury doby kamenn ukonila kultura, o n vme dosud velmi mlo, ale i to je prost ohromujc. Jej technick a kulturn rove nen srovnateln s nim v celm znmm svt. Je nazvna protoagrikultura, akoli jde o pln vyvinutou neolitickou kulturu s velmi vysplmi kamennmi zbranmi a domestikovanm obilm. Toto jej sniovn, ji pouhm nzvem, pramen z nboensky podmnn pedstavy, e skuten kultura vznikla na Pednm vchod. Dlouho se dokonce zdlo, e archeologick nlezy to dokldaj. Ty svdily o tom, e zdej neolitick kultury sahaly a do 8. tiscilet p. Kr. V ppad protoagrikultury vak mluvme o kultue, kter zanikla potopou na Sahae(!) plnch 8000 let ped tm, ne se prvn neolitick kultury objevuj na Pednm vchod. Trvn tto kultury meme vytit obdobm 25 000-16 000 let p.Kr.

Zatm nen dvodu se domnvat, e jde o egyptskou kulturu, rozhodn ale ovlivovala irok okol, vetn dol Nilu, protoe nebylo spolenosti, kter by se j dokzala vyrovnat vojenskou silou. Jejm centrem byl s nejvt pravdpodobnost Guelb el-Richat v dnen Mauretnii. Rozmry a rozlenn tohoto vyvrsnnho tvaru, kter byl na ostrov ve vnitrozemskm moi Tritonis, jsou npadn podobn popisu, kter podv Platon o Atlantid. Nkter tradice hovo o tom, e ani Atlantis nezanikla bhem jedin noci, ale e katastrofa z roku 9500 p.Kr. byla ji jen posledn kapkou, kter zahubila kdysi mocnou a kvetouc i. Protoagrikultura tedy mohla zaniknout bhem jedn z pedchozch katastrof. O tom, jak tato kultura a jej nsledovnci

37

psobili na sv okol, me svdit lokalita Gebel Sahara, osdlen v dob12 000-4500 let p.Kr. Vykopvky prokzaly, e obyvatelstvo bylo postleno py v dob, kdy je okoln nrody jet dvno nemly.

Ran neolitick sdlit v relativn blzkosti Nilu jsou kladena do doby 8000 let p.Kr. Je zde tedy velmi dlouh peruen v obdob 16 000-8000 let p.Kr. nebo, a to je mnohem pravdpodobnj, jsou tato sdlit star, by se na nich mus projevovat ok, kterm projde kad spolenost, kter zaije katastrofu globlnho charakteru. Datovn prv do doby 8000 let p.Kr. zrove psob dojmem, e jde o snahu po konformit s nlezy na Pednm vchod.

Nejstar neolitick nlezy pochzej z lokality E-75-6 v Nabta Playa. Setkvme se zde opt s keramikou (ji dve ji mla protoagrikultura), akoli se zd, e jej uvn nebylo veobecn, ale spe rituln. Bn se uvalo ptrosch vajec. Obdob neolitu lze rozlenit na:

Takto byli pohbvni sluebnci a emeslnci na potku I. dynastie.

Neolit v EgyptObdob Trvnstar neolit 8000-6600stedn neolit 6600-5100pozdn neolit 5100-4700

Nsledujc doba a do nstupu prvn dynastie je charakterizovna nagdskou kulturou. Ta je rozdlena do t fz. Obecn lze vak ci, e pedstavuje ji znan jednotn komplex, s nm se meme setkat prakticky po celm dol Nilu, s vjimkou Delty, kde se sdlit sousted kolem nejvchodnjho ramene Nilu. V souvislosti s touto kulturou meme vidt jeden zajmav rys. Sdlit od Nbie a po Mahasmu jsou pevn na zpadnm behu Nilu. Od Naga el-Dr jsou naopak vtinou na vchodnm behu.

38

39

PEHLED DJIN

Predynastick obdob (ped rokem 3150 p.Kr.)Nikdo si nen jist, kdo byli starovc Egypan, odkud pili, i jak se dostali do Egypta. Vme jen to, e jet v nepli vzdlen minulosti Egypt nebyl pout, kterou je dnes. Obrovsk, neschdn a bezivotn rozloha Sahary byla

zelenou savanou jet

pin neurit poet obrovskch zplav. Ortodoxn geologov v, e to byl dsledek dramaticky pozmnnch klimatickch podmnek koncem posledn doby ledov. Existuje vak neochvjn menina vdc, z nich nkte jsou kvalifikovanmi geology, kte jet stle zastvaj teorii katastrof (toti e biblick potopa je historickou a nikoli metaforickou udlost). V, e zplava Egypta odpovd prv tto udlosti. Krom toho dal v, e potopa byla nsledkem legendrn katastrofy, kter zniila kontinent Atlantis, umstn Platonem v Timaeovi doprosted Atlantskho ocenu.

V kadm ppad je jist, e Egypt byl zaplaven kolem nebo ped rokem 10 000 p.n.l. Cestujete-li po Egypt a prochzte-li pout, nemete si nepovimnout myrid vude roztrouench muliek.

Kdy vody ustoupily, Sahara zabrala tisce tverench kilometr bval savany a Egypt byl zredukovn na stav velmi blzk souasnmu: vznikl dlouh, velmi zk ps nesmrn rodn pdy thnouc se pes 900 km podl Nilu a rozevrajc se v bod, kde je nyn Khira, do irokch nin Delty. Obyvateln st Egypta se podobala a podob dlouhmu stvolu a trojhelnkovmu kvtu modrho lotosu, kter hrl tak klovou roli v jeho nboenskm symbolismu po ti tisce let. Existuje dkaz, e egyptsk poas bylo bhem predynastickch tiscilet ponkud mn such, ale prakticky bylo velmi podobn jako dnes.

Pak nsledovalo nkolik zjevn primitivnch neolitickch kultur. Aby archeologov tyto kultury rozliili, dali jim jmna, vychzejc z nzv mst poskytujcch jejich skrovn zbytky - badarien, amratien a gerzean. Je vak pli mlo toho, co by mohlo vst k rozumn teorii nebo alespo pesnm dajm. Tyto spolenosti tpaly pazourky a zhotovovaly hrubou keramiku. Rovn kultivovaly obil a ochoovaly zvata. Prv takov dkaz mohl pro rzn zastnce teorie katastrof hrt vznamnou roli.

Po tchto nesnadno postiitelnch neolitickch kulturch pila kultura ponkud mn temn a zjevn mnohem vysplej. Tato doba je oznaovna jako predynastick. Sice se z n nezachovaly dn budovy, avak podzemn hrobky dokazuj, e se konaly nboensk pohebn obady. Archeologov

Vzdoba neolitick keramiky lomi pat v tto dob k nejtypitjm.

Mezi lety 15 000 a 10 000 p.n.l. Egypt prodlal z neznmch

15 000 let p.n.l.

40

Vlevo: Pozdn predynastick obadn paleta, zobrazujc Narmera noscho Blou koru a podrobujcho si Horn Egypt. Vpravo: Archaick paleta nalezen v Hierakompoli, pedstavujc loveckou scnu.

41

PREDYNASTICK OBDOB (PED ROKEM 3150 P.KR.) objevili nkolik ceremonilnch palic a bidlicovch palet, velmi zrun vyezanch a ozdobench. Zobrazuj urit motivy, jako prapory a standardy, kter se pozdji stanou nomovmi symboly (tj. symboly oblast nebo kraj) dynastickho Egypta. Zobrazen lid ale nevypadaj jako Egypan, kter znme a kte nos odlin obleen. Dal predynastick nlezy zahrnuj pedmty, kter jsou povaovny za hry.

Bohuel pli mnoho z tchto vzcnch predynastickch objekt se dostalo z Egypta do muzejnch sbrek celho svta, a proto nen snadn vytvoit si souvisl obraz spolenosti, kter je vytvoila. Khirsk muzeum m jen malou sbrku, ale ta obsahuje slavnou Narmerovu paletu. Akademicky pijat chronologie klade tuto dobu do tvrtho tiscilet p.Kr., toto datovan je vak spekulativn a opr se o velmi slab dkazy. Je proto asto napadno nezvislmi vdci a vzkumnky, ale zatm nikdo z nich nepiel se zsadnmi argumenty pro jin datum.

Narmer, posledn nebo jeden z poslednch predynastickch krl, byl nsledovn legendrnm Menim, jemu se pipisuje sjednocen severnho a jinho Egypta a kter patrn uvedl do pohybu civilizaci, je pak trvala v jednolit linii vce ne ti tisce let.

eckou podobou egyptskho jmna Meni je Menes a podobn je tomu u mnoha dvrn znmch egyptskch jmen. Spolu s prax dlen egyptskch krl do dynasti jsou tato jmna ddictvm po egyptskm i ecko-egyptskm djepisci Manethovi (3. stolet p.Kr.), jen za prvnch Ptolemaiovc napsal jedin zsadnj djiny Egypta, kter se nm dochovaly. Sami Egypan si zjevn vedli anly. Bylo objeveno nkolik popsanch stl a papyr, avak vechny jsou nepln. Jsou zde rovn rozpoiy mezi nabzenmi chronologiemi. Tyto ran zlomkovit zdroje tvrd, stejn jako Manetho, e Egypt je mnohem starobylej, ne je pipoutno egyptology. Vichni prohlauj, e v dob, ne byl Egypt za Meniho sjednocen, mu vldli po mnoho tisc let pmo neeru neboli bozi a po dal tisce let Horovi nsledovnci".V Platonov Timaeovi cituje Solon egyptskho knze, kter vyprv legendu o Atlantid a rovn uvd, e Egypt byl ji tehdy star mnoho tisc let a e jeho historie byla znma. Bez ohledu na to, jak rozen mohla bt tato vra bhem pozdn doby a ptolemaiovskho obdob, souasn vdci dosud nenali nezvratn dkaz na podporu tvrzen o takovm st a pipisuj tato

legendrn tiscilet egyptsk pedstavivosti. Jak budeme putovat Egyptem, budeme naret na anomlie, rozpory, tajemstv a v nkterch ppadech snad i na dkazy na podporu alternativn chronologie.

Ran dynastick obdob - archaick doba (3150-2700 p.Kr.)

Od samho historickho potku dynastickho Egypta a do jeho zvru si Egypt podrel rozdlen na Horn (jin) a Doln (severn). Krl byl vdy a nezmniteln pnem Obou zem.

Vdci se pvodn domnvali, e pvodn dlen a nsledn sjednocen bylo ist historickou a politickou podmnkou a e v uritm potenm stadiu Egypt sestval z dvou oddlench neptelskch stt.

Existuje vak stla, zvan Palermsk deska, na n se nachz ran chronologick zznam uvdjc jmna nkolika krl severu a krl jihu z doby ped pedpokldanm sjednocenm. Tato deska a dal vnitn dkaz podporuj nzor, e politick jednota existovala ve skutenosti po celou dobu a e akt sjednocen" byl v jistm smyslu spe symbolick ne historick. To je mnohem vce v souladu s egyptskm zpsobem mylen a zrove pomh pochopit lpn na zachovn pocitu duality, kter by se jinak mohl zdt utkvlou pedstavou. Palermsk deska dostala sv jmno na zklad toho, e se nachz v muzeu v Palermu. (Zvyk oznaovat pedmty podle jejich objevitel nebo konench mst uloen me bt zavdjc a v tto praxi nen dn ustlen vzor.)

Protoe faraonov uvali mnoha titul a jmen (nakonec pti), stv se obtnm identifikovat krle tchto potench dynasti ji kvli zlomkovit povaze doklad. Nenachz se mezi nimi dn, kter by se jmenoval Meni, ale domnvme se, e to me bt jedno ze jmen krle Ahy, jeho hrobka je nejstar z tch, kter se naly v Sakke2, krlovskm pohebnm mst tto doby. Nkte vdci se domnvaj, e Meni vbec nen historickou osobnost. Je-li eck Menes odvozeno z egyptskho mena, pak to znamen zakladatel", a nemus se tedy nutn vztahovat ke skutenmu jedinci.

Jak vidme, jsou zatky historickho Egypta zahaleny problmy, zhadami a neshodami mezi vdci. Je tedy na mst, prv v souvislosti s potky dynastick doby, obecn diskutovat o povaze tchto problm. Prv tyto nejistoty a protichdn daje vedly vynikajcho, ovem ortodoxnho egyptologa sira Alana Gardnera k tomu, aby si ve svm Egypt faran postoval:

Poznn skuten historie je nemysliteln bez znalosti osobnch vztah. V Egypt vak kroniky z arabskch as nabzej tm nepetritou pehldku hokch neptelstv.Ve faranskm vku tomu nemohlo bt jinak, take v kadm pnpad musme odmtnout neopodstatnn vyprvn o skvlch a smlch inech, kter jsou tm veobecn nemnn. Vyplv spe z kontextu ne z jasn vyjdenho prohlen, e si uvdomujeme konflikt mezi krlovnou Hatepsut a jejm mladm manelem, Tuthmosisem III. ...Obecn lze ci, e ve, co bylo v innosti faran

PEHLED DJIN

12

RAN DYNASTICK OBDOB - ARCHAICK DOBA (3150-2700 P.KR.) Socha farana Dosera. Originl v muzeu v Khie.

uren specialistm se st najde vta, kter by nebyla zvisle podmnn a operkovan zplavou poznmek pod arou. Moudr turista tedy potebuje bt upozornn, aby byl opatrn.

Jedinmi fakty je skvl umn a architektura starovkho Egypta. To je to, o se starovc Egypan zajmali. Tato fakta k nm promlouvaj onm zvltnm magickm jazykem vysokho umn. Kdykoli se jedn o egyptskou historii, berte jakoukoli informaci, kter se vm me dostat, se zrnkem soli a mjte mysl otevenou protichdnm nzorm. Krom pimen jistoty nslednosti krl jen velmi mlo z toho, co je pokldno za egyptskou historii, je faktem.

m vce jdeme do minulosti, tm vce jsou dkazy kus. Nen to tak dvno, co jak ortodoxn, tak neortodoxn vdci nesouhlasili s podobou chronologie

patn nebo nespn, bylo dkladn potlaeno, m jsme ppravovni o informace, kter dvaj

historii barvu a plnost. Je pikantn skutenost, e zatmco soukrom povaha a bohatstv byly

tak peliv ukrvan, mme mumifikovan tla mnoha panovnk. Jen v jednom ppad, toti uAehnatona z konce 18. dynastie, ns

npisy a relify pvdj tv v tv osobnosti znan odlin, ne byli jej pedchdci, ale

mnostv protichdnch tvrzen o tomto nboenskm reformtorovi jen potvrzuje... v podstat jednostrann a neskuten obraz vldc, kter se vynouje ze zznam, je po nich zstaly. ..To, co je tak hrd pedkldno

jako egyptsk historie, je pouze sbrkou blbol.

Originl v muzeu v Khie.

Sir Alan pak pokrauje v oerovn Egypan pro jejich aroganci, nadutost a nedostatek zjmu0 dleit aspekty civilizace, co jsou podle nzor vdc fakta.

Teprve v samm zvru existence Egypta,v makedonsk a ptolemaiovsk dob (zanajc

v roce 332 p.Kr.) se objevuje cosi, co pipomn nae pojet historie. Egyptsk historie, takov jak je, byla vydedukovna z npis, u nich se vak ukazuje, e jsou spe obady ne fakty. Z njakho zvltnho dvodu jak vdci, tak i populariztoi opomjej ci bnm tenm,

jak se vci maj doopravdy. Pitom v literatue

43

do t mry, e se odhady doby sjednocen obou krlovstv liily o patnct set let. V souasnosti uznan datum 29203 p.n.l. je pinejlepm prozatmn, nebo nov egyptsk civilizace se liila tak vrazn od t, kter j pedchzela, e se zd nemon, aby to mohly vysvtlit vvojov trendy bhem nkolika krtkch stalet, kter jsou diktovny chronologi. Kad vdec, kter kdy studoval Egypt, vak mus uznvat, e soubor znalost byl zzran pln prv na zatku, take se objevuje jako Athna, kter vyskoila zcela rozvinut z Diovy hlavy. Predynastick zbytky nepodvaj dn dkaz o psan, kdy se vak objevily hieroglyfy, byly pln a soustavn. A vdci orientovali sv studia na kterkoli z aspekt Egypta, v kadm ppad se nit vracela k zaznamenanm nejranjm obdobm a pak nhle ztracenm. Matematika, lkastv, astronomie, mytologie, symbolismus, propracovan panteon boh a bohy, komplexn texty Knihy mrtvch... jako by se vechny objevily narz. Jen v architektue a v umleck propracovanosti hieroglyf a relif je mon zjistit to, co bychom mohli nazvat pokrokem nebo vvojem. I zde vak je knon proporc a geometrickch vah, kter diktoval pozdj prce a diktoval je ji dve.

To pedstavuje pro modern vdce skuten dilema. Jestlie bhem ty stalet, kter jsou obvykle piznvna ran dynastickmu obdob, byly tyto spchy opravdu dosaeny, znamen to rozkvt lidskho gnia, kter je naprosto bez konkurence a nem obdoby. Ve srovnn s tm je tolik vychvalovan rozkvt ecka bezvznamn. Dokonce i vzestup modern vdy a technologie je kvalitativn, ale logicky vvojem jen nkolika klovch objev, kter se daj snadno sledovat zpt. Proto nkte vdci namtaj, e pijat chronologie je nesprvn a e tmto ranm dynastickm dobm mus bt poskytnuto mnohem vce asu, ne kolik bylo vymezeno vzestupu Egypta. Jin soud, e egyptsk popisy jejich vlastn podivuhodn starobylosti by nemly bt souborn odmtny jako legenda.

Krlov ran dynastick doby pro sebe postavili velk hrobky z neplench cihel, pokryt malovanou tukaturou. Tyto struktury jsou nyn nazvny mastaba podle arabskho slova pro lavici", nebo kdy jsou zcen hrobky pokiyty pskem, jejich obrys je podobn obrovsk arabsk lavici. Mastaby Sakkry jsou uspodny ve vyrovnanch adch a hrobky jsou si strukturou podobn, nikoli vak shodn. Jejich dlka se pohybuje od 46 do 76 m a sestvaj z centrln pohebn komory, obklopen sklady pro obtiny.

Akoli jsou neplen cihly v suchm egyptskm podneb pekvapiv trvanliv, nstavby mastab se nezachovaly. Ale z toho, co zbylo, a z pozoruhodn zachovanch podzemnch st si archeolog doke vytvoit detailn podoby mastab v jejich pvodn form. Vechno bylo malovno a ozdobeno geometrickmi vzory, pesto vak tam nen dn doklad npis nebo relif.

I kdy ve, co bylo pro zlodje cenn, bylo ji dvno vydrancovno, zstalo dost toho, co zajm vdce a umouje vykreslit sice kus, ale pesto vstin obraz tchto ranch dynasti. Hrobky poskytly mnoho mdnch pedmt a nstroj, nesmrn mnostv skvle vypracovanch kamennch ndob, z nich nkter byly vyrobeny z nejtvrdho znmho kamene. Existuje nkolik

PEHLED DJIN

44

RAN DYNASTICK OBDOB - ARCHAICK DOBA (3150-2700 P.KR.) ndob s cibulovitmi tly a dlouhmi thlmi krky. Tla byla vyhloubena tak, e zstala stejnomrn, velmi tenk skopka. Doposud uenci nedokzali odhalit zpsob vroby nebo nstroj pouit k vytvoen tchto vz.

V mastabch bylo nalezeno rovn mnoho zlomk tabulek a zplava hlinnch peet ndob, oznaujcch jejich pvod. Uenci dokzali urit krle, pvodn pohben v hrobkch, a vydedukovat mimodn mnostv poznatk o stavu egyptsk civilizace on doby.

O mastabch samch se domnvaj, e byly vytvoeny z onch neplench cihel, je tvoily palc, obvan krlem za jeho ivota, bez pvodnch dve a prchod, bez nich se mohl odtlesnn duch obejt. Vn vnjch obvodovch zd byly vykopny jmy ve tvaru lodi, kter pvodn obsahovaly devnou lo, hmotn vyjden symbolickho plavidla, kter odveze dui nebo ducha mrtvho krle a k jeho nejzazmu cli v nebi.

V nkterch ppadech byli slouc krle pohbeni v malch mastabch vn obvodovch zd

...zjevn ve ve, e budou pokraovat ve slub i na onom svt. Urit byli pohbeni ve stejn dob jako jejich pni, nikoli vak za iva, jak bychom se mohli domnvat. Smrt byla nejspe nsledkem smrtc dvky jedu pjatho dobrovoln jako povinnost poadovan z titulu jejich zamstnn.

45

Tato citace z knihy I. E. S. Edwardse v Pyramidch Egypta je nejlepm pkladem jak podivn antiegyptsk zaujatosti modernch uenc, tak soustavn pedvdnho a pokroucenho obrazu, kter vznik, kdy se na starovk duchovn praxe nahl zpadnma oima.

Pro modernho racionalistu je jen jedin ivot, a to je tento. Po nm ji dn nen a nen ani dn duch, dn due a dn smysl mimo vesmr, kter vnmme. Proto se nm praxe, kdy slouc nsleduj zemelho krle, zd barbarsk a krut. Je-li vak tento ivot nahlen jen jako doasn pou a pprava k vtmu a vymu stavu, obad nebo dobrovoln sebevrada - pokud tomu tak vskutku bylo - dostane jin vznam. Krl Egypta byl ve svtskch podmnkch absolutnm panovnkem. Na duchovn rovni vak zastupoval bostv v lovku, ivho zstupce boh zde na zemi. Kdy krl, krlovsk mu, zemel, jeho duchovn podstata nezemela s nm, nbr putovala v lodi milion le k vymu a skvlejmu svtu. Nen tedy dn dvod, aby se kdokoliv domnval, e slouc ml bt pohben za iva nebo e ist hypotetick dvka jedu byla nezbytnm pedpokladem zamstnn.A vra, e by sluebnci pokraovali ve slub krli v posmrtnm ivot, vypad mnohem mn dikttorsky, kdy si uvdomme, e toto opaten, jakkoli extrmn z naeho pohledu, umoovalo sloucmu podlet se na krlov vjimenm stavu. Pozdji v hrobkch v Thbch nachzme symbolick a magick verze innosti, kter se praktikovala na zatku dynastickch dn.V kadm ppad je vdy dobe bt ve stehu, hledme-li odpov na dal barbarsk zvyky jakkoli kultury. Meme si bt absolutn jisti, e nae zvyky bombardovn a zapalovn mst by se zdly svrchovan barbarskmi starovkmu Egypanovi, pro nho se vlka dila tak psnmi pravidly jako achy a mla jak rituln funkci, tak vojenskou.

I kdy Egypan prvnch dynasti vdli, jak opracovat nejtvrd kameny, nen dn stopa, e by byl kmen4 uvn bhem prvnch dvou dynasti na stavbu, s vjimkou zvltnch mst, jako byly vchody nebo peklady.

Rozhodnut pout kmen pro stavbu pochz patrn ze 3. dynastie (2700-2630 p.Kr.) a hned pot vznikla jedna z nejvtch, nejkrsnjch a nejpropracovanjch kamennch budov, jak kdy byly postaveny - pohebn komplex krle Dosera (asi 2681-2662 p.Kr.) v Sakke.

Bylo to prv bhem Doserovy vldy, kdy psobil legendrn Imhotep, slavn ji za svho ivota jako velk architekt, lka, veleknz a astronom, kter byl modelem lovka jako tvrho gnia. V pozdjch dobch byl Imhotep zbotn a ekov jej ztotonili s Asklepiem, svm vlastnm skvlm mudrcem a objevitelem medicny. Imhotep je sice zmnn jmnem na nkolika stlch (kamennch deskch) vztahujcch se k Doserovi, ale jeho vlastn hrobka nebyla dosud nalezena - tebae byly objeveny a ureny stovky hrobek mnohem mn vznamnch jedinc. Sakkra je vak mstem, kter dosud nebylo mon dkladn prokopat. Zvlt na potku archeologie, ne bylo k dispozici modern vybaven pro zemn prce, kdykoli byla jedna oblast odkryta, byl psek nakupen na jinm mst, potenciln o nic mn bohatm na nlezy. Je proto mon, e Imhotepova hrobka jet me vyjt na svtlo.

PEHLED DJIN

46

RAN DYNASTICK OBDOB - ARCHAICK DOBA (3150-2700 P.KR.)Architektonicky a umlecky je sakkrsk komplex podivuhodnm

spchem - prv tak elegantn a ist jako cokoli, co ekov dlaj o dva tisce let pozdji, a vykazujc dokonalost emesla, kterou si nelze pedstavit bez stalet praxe. Pesto se vak architektonicky nezd, e by byli njac pedchdci. Jako pirovnn bychom mohli ci, e zat architekturu od Sakkry je stejn jako zat automobily s loskm Porsche.

Z hlediska djin umn je Sakkra zajmav i tm, e vrn pevd do kamene motivy a tvary uvan v mastabch z neplench cihel, kter byly samy diktovny konstrukc ze deva, koatiny a papyru. Mnoho z tchto rys bylo v Sakke dovedeno k dokonalosti a nsledn oputno, zatmco jin rysy byly zachovny a objevovaly se nepetrit po dalch ti tisce let. Maj-li z naeho pohledu egyptsk architektura a umn njakou vnou chybu, je to pocit opakovn, kter vyvolvaj, zvlt jsou-li nahleny povrchn. Pokud jsou vak zkoumny do hloubky, podobnosti mezi jednm a druhch chrmem v porovnn s rozdly miz. Na Sakkru se vak takov kritika nevztahuje, protoe v Egypt ani kdekoli jinde nen nic, co by bylo alespo vzdlen podobn

Doser byl nsledovn temi krli, vldnoucmi pomrn krtkou dobu,o nich nen mnoho znmo. Jeden z nich, Sechemchet, zjevn budoval pohebn komplex velmi podobn Doserovu, hned jihozpadn za velkou ohradn zd, ale ten dosud ek na vykopvky v plnm mtku.

Star e (2700-2180 p.Kr.)

tvrt dynastie zahajuje5 Starou i - vk velkch pyramid. Ke zd