hnědé (havana) a černé (ebony) kočky.Oči jsou světle zelené, pokud možno bezpříměsi žluté nebo jantarové. Bílé kočkymohou být různooké: jedno oko mají zele-né a jedno modré.

Zvláštnosti

Je obvyklé křížit orientální polodlou-hosrsté kočky s orientálními krátkosrstý-mi kočkami nebo siamkami, aby se zlepšiltyp. Krátkosrstým koťatům, která tímtokřížením vzniknou, se říká varianti a ne-sou gen dlouhosrstosti. Když se spoluzkříží dva varianti, vzniká statisticky šan-ce na jedno polodlouhosrsté kotě na čtyřikoťata (viz též kapitola 7 Krátkosrstá ple-mena, orientální krátkosrstá kočka).

Orient, polodlouhosrstá kočka s čokol. stříbřitou kresbou

Orientální polodlouhosrstá kočka lilová

181

Somálská kočka(Somali)

Somálská kočka je dlouhosrstá varietakočky habešské. Jméno plemene bylo od-vozeno od afrického Somálska, ale tatozemě nemá s původem tohoto plemenekupodivu nic společného. Milovníky ko-ček přitahuje především divoký vzhledtěchto koček a povaha, výrazně zaměře-ná na člověka.

Původ

Somálské kočky si nemohou dělat nárokna nějakou starou a zajímavou historii,ovšem plemeno, které je za vznik so-málské kočky odpovědné, totiž habešskákočka, je pravděpodobně jedno z nejstar-ších plemen koček na světě. Jméno so-málská kočka (somali) je zavádějící, pro-tože africká země Somálsko nemá s tímtoSomálská kočka divoce zbarvená

Somálská kočka fawn - plavá

plemenem pranic společného: první so-málské kočky se narodily ve Spojenýchstátech a tato země se také nejvíce zaslou-žila o jejich uznání. Somálská kočka vlast-ně vznikla náhodou. Už od začátku se-riózního chovu habešských koček bylichovatelé občas nepříjemně překvapeni,protože ve vrhu habešských koček bylojedno nebo více koťat s polodlouhou srstí.Tato polodlouhosrstá koťata byla nejprveSomálská kočka čokoládová

182

Somálská kočka stříbřitá sorrel Charakter

rozdávána přátelům, ale v pozdějším sta-diu se chovatelé a milovníci koček začalio tyto pěkné „vedlejší produkty" svých ha-bešských koček zajímat více. Rozhodli sepak polodlouhosrsté habešské kočkyšlechtit za účelem vzniku nové variety. Nakonci 60. let bylo plemeno uznáno řadouchovatelských sdružení. V současné doběje somálská kočka známým a často vída-ným hostem na výstavách na celém světě.

Charakter somálské kočky je srovnatelnýs charakterem habešských koček. Stejnějako habešská kočka je somálská kočkaklidným zvířetem, které má velkou potře-bu kontaktu a pozornosti. Je v rozporus její celou bytostí, když je nucena proží-vat celé dny osamocena nebo když semusí zdržovat sama ve venkovní voliéřenebo vyhrazené místnosti. Její charakterto jistě neovlivní pozitivním způsobem.Somálské kočky vyžadují pozornost jed-notlivých členů rodiny, ale pokud jstečasto denně více hodin mimo dům, vez-mou zavděk i společností jiných koček,nebo dokonce psa. Avšak zejména mezikočkami může být snášenlivost menší;všechno je závislé na množství prostoru,který máte v domě nebo ve venkovnímvýběhu k dispozici. Somálské kočky jsouspolečenská zvířata; i jejich vztah k dě-tem je zpravidla málo problematický.

Dvě somálské kočky sorrel

183

Somálská kočka čokoládově stříbřitá Péče

Pokud je somálská kočka vaším prvnímdomácím zvířetem a pokud se pozdějirozhodnete vzít do rodiny více domácíchzvířat, je dobré vědět, že některé so-málské kočky mohou začít žárlit. Nebu-dou totiž dostávat takové množství po-zornosti, na jaké byly předtím zvyklé.Somálské kočky jsou extrovertní zvířata,která mimo jiné upozorňují na svou pří-tomnost, ačkoli to obvykle dělají méněnápadně než například siamky. Koťatatohoto plemene jsou dosti aktivní, ráda sihrají a přebírají sama iniciativu. Protožeráda šplhají, nebude žádným přebyteč-ným přepychem pořídit jim škrábací kůl.Somálské kočky jsou dále nesmírně inte-ligentní, chytré a zvědavé. Všechny novévěci si podrobně prohlížejí, očichajía prověřují. Také návštěvy jsou obvyklepozorně pozdraveny. Jemný hlas somál-ské kočky však nebudete slýchat často.

Polodlouhou srst somálských koček lzeudržovat v dobrém stavu za minimálníhopřičinění. Díky dosti hladké struktuře srs-ti se tvoří málo cucků. Nejlepší je používatkartáč ze štětin, kterým odstraníte ze srstiuvolněné chlupy. Občas můžete pročesathustěji osrstěná místa hrubým hřebenem,ale nepracujte příliš důkladně, protože by-ste mohli srst poškodit. Jako u všechostatních koček zastřihujte ostré koncedrápků čas od času ostrými štípacími kleš-tičkami a čistěte vnější zvukovody pří-pravkem speciálně určeným pro kočky.

Vnější znaky

TĚLOOsvalené, mohutné a pružné tělo so-málské kočky je středně dlouhé, umírně-Somálská kočka divoce zbarvená

184

Somálská kočka sorrel Somálská kočka faivn-plavá

ného orientálního typu. Nesmí být přílišvelké nebo hrubé, a určitě ne podsadité.Nohy jsou poměrně štíhlé a mají jemnoustrukturu kostí. Půvabné tlapky jsou maléa oválné. Dosti dlouhý ocas je osrstěný, ši-roký na základně a vybíhá do špičky.

HLAVAHlava je široká a zaobleně klínovitá, pro-fil vykazuje mírné prohnutí a brada je vel-mi mohutná. Oči mandlového tvaru jsouna hlavě umístěny šikmo a mají živý vý-raz. Relativně velké uši jsou posazeny níz-ko a široce na základně; vybíhají do špič-ky. Na vnitřní straně ucha rostou delšíchomáčky chlupů, které se vlní směremven.

SRSTSrst somálské kočky je polodlouhá. Nastehnech, ocase, spodní straně břicha, nahrudi a kolem límce jsou chlupy zřetelnědelší a plnější než na zbytku těla.

BARVYPůvodní barva srsti somálské kočky je di-voké zbarvení neboli „ruddy". V průběhučasu vznikly z této původní barvy různé ji-né přitažlivé (ředěné) barvy srsti, ale zbar-vení srsti jako takové zůstalo stejné. Protoje zadní strana zadních nohou a chodidlavždy tmavší barvy než zbytek srsti. Nosnízrcátko je vždy cihlově červené s tmavšímlemováním. Všechny somálské kočky vy-kazují na srsti nápadný ticking. Při něm sena jednotlivých chlupech střídá základníbarva srsti s dvěma nebo třemi tmavšímipigmentovými proužky, jako to je vidět ta-ké u divokého králíka. Špička chlupu mu-sí mít vždy tmavší pigmentaci. Tickingmusí být co nejčistší a proužky (kresba)nebo skvrny v srsti (především na krkua nohách) jsou na výstavách rovněž nežá-doucí. Všechny barevné variety mohoumít trochu bílé na bradě a na polštářcíchpro hmatové chlupy, ale bílá rozhodně ne-smí vybíhat příliš daleko. Somálské kočky

185

Kotě somálské kočky

186

Somálská kočka černá stříbřitá

absolutně bez bílých míst kolem rtů a nabradě jsou však viděny velmi zřídka. U so-málských koček často vidíme v srsti šedýpodtón, jehož příčinu musíme hledat v še-dých koříncích chlupů. Na výstavách setento šedý podtón penalizuje. Oči so-málské kočky mohou být nezávisle na bar-vě srsti jantarové, zelené nebo žluté, alemusí být v každém případě čisté (nemajíse mísit dvě barvy). Níže popsané barvy sevyskytují nejvíce, ale sporadicky nalezne-me také somálské kočky jiných přitažli-vých barev, například čokoládové a tortie(želvovinové).

Divoké zbarveníDivoké zbarvení, uváděné také pod ná-zvem „ruddy", je nejznámější a nejčastějise vyskytující barvou srsti. Srst má červe-nohnědý základ s černým tickingem. Cho-didla a zadní strana zadních nohou jsouu divoce zbarvených somálských kočekvždy černé.

Červenohnědá (sorrel)Sorrel je rovněž známou barvou. Základníbarva srsti je také červenohnědá, aleticking na srsti a barva na chodidlech azadní straně zadních nohou („holínkách")není černá, ale skořicová.

ModráModré somálské kočky se v posledních le-tech vyskytují stále častěji. Základní barvasrsti je světle béžová; ticking, chodidlaa „holínky" jsou ocelově modré.

PlaváTakto zbarvená srst se vyskytuje zatím

málokdy. Základní barva srsti je světlekrémová s tmavě krémovým tickingem.„Holínky" a chodidla jsou zbarveny tepletmavě krémově.

StříbřitáStříbřitě zbarvené somálské kočky tvořímezi somálskými kočkami výraznou ba-revnou skupinu. Kromě Spojených státůje tato varieta uznána všude na světě.U stříbřitých koček je podsada a základníbarva chlupu vždy zářivě stříbřitě bílá.Kresba může být černá (černá - stříbřitá),modrá (modrá - stříbřitá), teple tmavěkrémová (plavá - stříbřitá) nebo skořicová(sorrel - stříbřitá). Krásné stříbřitě zbarve-né somálské kočky je nesmírně obtížnéšlechtit, vzhledem k tomu, že mívají v srs-ti relativně často hnědožluté skvrny a/ne-bo proužky.

Zvláštnosti

Koťata somálské kočky mají při narozenítmavou srst, která během dospívání poma-lu zesvětluje. Konečná barva srsti a hlavněticking na sebe může nechat čekat někdyi dva roky (viz kapitola 7 Krátkosrstá ple-mena, habešské kočky).

Dlouhosrstá ruská modrá kočka(Nebelung)

Nebelung je polodlouhosrsté „provedení"ruské modré kočky. Koťata polodlou-hosrsté ruské modré kočky se rodila už dří-ve v minulosti, ale zájem o tuto varietu seprobudil teprve v polovině 80. let. Zpočát-ku vznikl tento zájem ve Spojených stá-tech, ale poté, co zmizela železná opona, seukázalo, že se tato varieta chová už delšídobu v Rusku, v zemi původu.Mezitím se z Ruska dovezlo mnoho je-dinců do západní Evropy. Gen pro dlou-hou srst byl už dlouho skrytě přítomen v řa-dě linií. Plemenný standard nebelunga jestejný jako pro ruskou modrou kočku, sa-mozřejmě s výjimkou délky srsti (viz kapi-tola 7 Krátkosrstá plemena, ruská modrákočka).

187

Nebelung

Polodlouhosrstá skotská kla-pouchá kočka (Highland Fold)

Highland Fold je dlouhosrsté provedeníScottish Fold. Typickým znakem pleme-ne jak Scottish Fold, tak Highland Foldjsou dopředu sklopené uši. Tato vlast-nost spočívá v dominantním genu, kterýzpůsobuje odchylku v chrupavce. Tatoodchylka se může bohužel projevit takéna jiných místech, což chov těchtozvláštních koček nijak neusnadňuje.Kočky Highland Fold jsou klidné, přátel-ské a dobře naladěné.

Původ

Kočka se sklopenýma ušima, která bylapředkem Scottish Fold a Highland Fold,se narodila na začátku 60. let v Pertshiruve Skotsku. Existence tohoto typickéhozvířátka nezůstala žádným tajemstvíma řada šlechtitelů koček tuto mutaci sesklopenýma ušima ustálila v nové pleme-no koček Scottish Fold. Protože krátko-srstá skotská klapoucha kočka byla už odzačátku křížena s jinými plemeny, kterábyla buď dlouhosrstá, nebo nesla gendlouhosrstosti, je logické, že se v určitémokamžiku narodila dlouhosrstá klapou-cha koťata. Dlouhá srst je recesivní gen,který může být předáván po generace. Nazačátku 80. let shledali někteří američtíchovatelé tuto varietu tak přitažlivou, žese rozhodli začít ji cíleně šlechtit. High-land Folds stejně jako Scottish Folds se

přednostně kříží s kočkami se stojícímaušima, aby se omezily možné problémys výskytem deformací chrupavek.

Charakter

Charakter Highland Fold je srovnatelnýs charakterem Scottish Fold. Obě plemenajsou známa jako přátelská, dobře naladě-ná a vyrovnaná. Kočky Highland Foldjsou převážně klidné, ale občas ocení i hry.Obzvláště dobře vycházejí s ostatnímikočkami, ale i jejich chování ke psům jebezproblémové. Díky jejich vyrovnané po-vaze je hned tak něco nerozhází, a protoobvykle žijí bez problémů v rušnějších ro-dinách. Highland Fold se výborně snášís dětmi. Pokud je na něj někde moc živo,pokusí se spíše ze situace stáhnout, nežaby vytáhl drápky. Highland Fold je dostitichá kočka s jemným, příjemným hlasem.

Highland Fold

188

Highland Fold - kotě Highland Fold

Péče

Srst Highland Fold nepotřebuje mnohopéče. Mimo období línání můžete srst ob-čas vykartáčovat kartáčem z prasečích ště-tin. Cucky se mohou tvořit za ušima, naocase a na slabinách. Abyste tomu přede-šli, můžete tato místa po vykartáčováníopatrně pročesat hřebenem s hrubými zu-by. V období línání můžete uvolněnéa mrtvé chlupy jednoduše a rychle odstra-nit gumovou masážní rukavicí, ale nepra-cujte příliš důkladně, protože i tato šikov-ná pomůcka může srst poškodit. Mnoholidí si myslí, že Highland Fold má kvůlisvým typickým uším potíže se záněty, alenení tomu tak. Pokud je to nutné, vyčistě-te vnější zvukovody přípravkem určenýmpro kočky, který koupíte v lépe zásobe-ných obchodech pro zvířata a na výsta-vách koček. Pokud chcete svou kočku vy-stavovat, může být někdy nutné ji několikdní před výstavou vykoupat nebo srst vy-čistit (neparfémovaným) mastkovým pud-rem. Vetřete potřebné množství mastko-

vého pudru do srsti a hned ho vykartá-čujte kartáčem z prasečích štětin. Nečisto-ty a přebytečný maz se na prášek navážou,takže srst bude po této krášlicí kůře vypa-dat opět živě. Ostré konce drápků zastři-hujte dobrými štípacími kleštičkami.

Highland Fold

189

Vnější znaky Americká kadeřavá kočka polodlouhosrstá

Highland Fold má stejný standard jakoScottish Fold, s výjimkou osrstění. Stejnějako on je Highland Fold na výstaváchdiskvalifikován, pokud má nepravidelnos-ti na ocase nebo na jiných místech těla.

SRST

Srst je polodlouhá a upřednostňuje sehedvábná, ale ne huňatá. Límec musí býtdobře vyvinut a také srst na slabinách jedelší než na zbytku těla.

Zvláštnosti

Viz kapitola 7 Krátkosrstá plemena, Scot-tish Fold.

Americká kadeřavá kočka po-lodlouhosrstá (American Curi)

Dlouhosrstá americká kadeřavá kočkamá typickou polodlouhou srst domácíchkoček, charakterizovanou střapatýmvzhledem (shaggy). Jemná srst je střednědlouhá a zřídkakdy se čuchá. Kombina-ce dlouhých chlupů a dozadu sklope-ných uší dělá z kočky zvláštní zjev.

Původ

Úplně první kočka se zvláštníma, dozadustočenýma ušima se jmenovala Shulamith,bývalá toulavá kočka s černou srstí; žila veSpojených státech u rodiny Rugových. Shu-lamith vrhla koťata, z nichž dvě měla takéouška stočená dozadu. Bylo rozhodnutotento zvláštní znak standardizovat na novéplemeno, které nyní známe pod jménemamerická kadeřavá kočka. Protožev chovném programu, jak postavit plemenona nohy, jsou současně používány dlouho-srsté kočky, rodí se pravidelně dlouhosrstákoťata. Chovatelé se tedy rozhodli přijmouttaké dlouhosrstou americkou kadeřavoukočku. S tímto plemenem se v současné do-

bě setkáváme převážně v zemi původu, alei tam je ještě velmi vzácným jevem.

Charakter

Americké kadeřavé kočky jsou nanejvýšpřátelské a zaměřené na člověka. Rády jsouv centru zájmu a milují pozornost. Vedletoho jsou velmi inteligentní a zvědavé. Rá-dy se nechávají vtáhnout do každodenníhochodu domácnosti. Rády se mazlí a nechá-vají hladit, ale mohou být také velmi hravéa aktivní - to záleží na tom, jak se v určitémmomentu cítí. Protože tyto kočky mají vy-rovnanou povahu a nenechají se jen tak za-strašit, přizpůsobí se také výborně v ruš-ných rodinách s (malými) dětmi. S ostatní-mi kočkami, ale také se psy, vycházejí dob-ře. Musíte se postarat o to, abyste těmtokočkám poskytli dostatek příležitostí kehraní a dali jim možnost se vydovádět. Po-kud nemáte zahradu nebo venkovní volié-ru, opatřete jim do domu pořádný šplhacístrom nebo něco podobného, protože tenbude kočka zcela jistě hodně využívat. Toplatí i pro nejrůznější hry. Americké kade-řavé kočky nejsou nápadně hlasité, ale po-kud to považují za nutné, nechají se slyšet.

Péče

U americké kadeřavé kočky téměř zcelachybí podsada, takže péče o srst dá větši-nou málo práce. Pokud srst asi jednoutýdně prokartacujete a potom ji projedete

190

jemným hřebenem, bude kočka vypadatstále jako ze škatulky. Ostré konce drápkůzastřihujte, a pouze pokud je to nutné, vy-čistěte uši přípravkem určeným pro kočky.Americké kadeřavé kočky nepotřebují žád-nou zvláštní péči o uši; jediné, na co musí-te dávat pozor, je to, abyste uši neohýbalidopředu, protože byste tak kočku mohliporanit. Pokud chcete americkou kadeřa-vou kočku vystavovat, můžete ji vykoupat,ale vždy používejte šampon určený prokočky a umyjte kočku nejpozději tři dnypřed výstavou, protože srst potřebuje časna zotavení.

Vnější znaky

TĚLOPlemenný standard polodlouhosrsté ame-rické kadeřavé kočky je identický se stan-dardem krátkosrsté, s výjimkou délky srs-ti. Americká kadeřavá kočka je středněAmerická kadeřavá kočka polodlouhosrstá colour point

velká a má elegantní štíhlé a protáhlé tělo.Všechny části těla musí být v poměru a zažádných podmínek nesmí mít kočka přílišhrubou, nebo naopak zase příliš jemnoustavbu. Může trvat dva nebo tři roky, nežamerická kadeřavá kočka zcela vyspěje.

HLAVAHlava je poněkud klínovitá a sluší se, abybyla delší než širší. Nejdůležitější znakamerické kadeřavé kočky tvoří uši; na do-tek se zdají méně flexibilní než u jinýchplemen. Stojí na rozích hlavy, jsou nesenypřímo a měly by se plynule svažovat odobličeje dozadu, špičkami doprostřed týla.Americké kadeřavé kočky mají rovný pro-fil, mohutnou bradu a velké oči tvaru vlaš-ských ořechů.

SRSTSrst polodlouhosrstých amerických kade-řavých koček je jemná a na dotek má hed-vábnou strukturu. Téměř jí chybí podsada.Americké kadeřavé kočky se také vyskytu-jí s krátkou srstí (viz kapitola 7 Krátkosrs-tá plemena, americká kadeřavá kočka).Chomáčky chlupů v uších se kroutí ze-vnitř ucha ven a musí být vždycky přítom-ny - malé štětičky chlupů na horní straněucha znamenají zvláště pozitivní znak.

BARVYToto plemeno se chová ve všech možnýchbarvách a kresbách. Jsou možné ty nej-zvláštnější kombinace zbarvení a základ-ních barev. To dává americké kadeřavékočce mimořádný šarm a znamená to, žechovatelé se mohou přiklonit ke kočcedobrého typu, a přitom nemusí brát ohledna barvu. Barva očí může být žlutá nebozelená, u koček se zbarvením colour pointje vždy modrá.

191

Kymerská kočka(Cymric)

Cymric (vyslov „kimrik") je dlouhosrstéprovedení kočky manské. Kymerské koč-ky se pravidelně rodily už od začátkuchovu manských koček, ale - což jezvláštní - tyto krásné polodlouhosrstékočky stály vždycky v jejich stínu.Kymerské kočky jsou více méně bezocaséa na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, tokočce v žádném ohledu nijak nevadí vevolnosti pohybu.Kymerská kočka umí stejně jako všechnyostatní kočky skákat a šplhat (vzpomeň-te si například na rysa, známou divokoukočkovitou šelmu s krátkým tupým oca-sem). Kymerské kočky se chovají pouzev tzv. přírodních barvách. Mají přátelskýa příchylný charakter a jejich polodlou-hosrstou srst lze udržovat v dobrém sta-vu s minimem námahy.

Původ

Manské kočky se vyskytují už po staletí naostrově Man, který leží blízko Anglie. Jakse tam tyto bezocasé kočky dostaly, není

Třináctiletá kymerská kočka

Kymerská kočka

zcela jasné, ale nejpravděpodobnější vy-světlení je, že první manxové vznikli ná-sledkem mutace. Na konci 19. století seo manské kočky začali zajímat milovnícikoček z jiných částí světa, a tak se manxo-vé začali objevovat na výstavách koček veSpojených státech a na evropské pevniněuž kolem roku 1890. Polodlouhosrstímanxové ještě tenkrát nestáli tolik ve svět-le reflektorů - milovníci koček a chovate-lé exportovali jen krátkosrsté manxe, ač-koli na ostrově Man se dlouhosrstímanxové vyskytovali už dlouho a na za-čátku byla dlouhosrstá koťata i exportová-na. Občas se polodlouhosrstá koťata na-rodila i spontánně ze dvou krátkosrstýchmanských koček, ale bylo na ně tenkrátnahlíženo jako na méně estetický, vedlejšíjev seriózního chovu manských koček.Nicméně vzhledu polodlouhosrstýchmanských koček si začalo vážit stále vícemilovníků koček. Tyto kočky dostaly na-konec také odlišné jméno plemene,cymric, což ve velštině znamená „pochá-

192

zející z Walesu". Kymerské kočky se kro-mě křížení mezi sebou kříží také s manxy,protože i přes různé názvy plemen patřík jednomu plemeni.

Charakter

Charakter kymerských koček je stejný ja-ko u manxů. I kymerské kočky jsou přátel-ská, přítulná a maximálně vyrovnaná zví-řata, ze kterých vždy vyzařuje určitý klid.Jsou obvykle velmi důvěřivá a dobře sesnášejí s ostatními kočkami i se psy. Ky-merskou kočku můžete naučit aportovatkoule z papíru a chodit v postroji. Díky je-jich stabilní a klidné povaze jsou ky-merské kočky zvláště hravá zvířata; větši-nou zůstávají hravé do vysokého věku.Mají rády děti a pokud toho na ně bylodost, stáhnou se spíše na klidnější místo,než aby vytáhly drápky. Ačkoliv postráda-jí ocas, o němž se obecně soudí, že je prokočku nutný ke „kormidlování", umějí ná-padně dobře šplhat a lézt. Kymerské koč-Kymerská kočka

Kymerská kočka s normálním ocasem

ky jsou zdravé kočky, které se při dobrépéči mohou dožít vysokého věku.

Péče

Polodlouhá srst kymerských koček mámalý sklon k čuchání a proto stačí, kdyžkočku pravidelně kartáčujete kartáčemz jemných prasečích chlupů a srst paklehce pročešete hrubým hřebenem. Po-

193

Kymerska kočka

194

kud chcete kymerskou kočku vystavovat,bude nutné se o její srst velmi starat. Mů-žete ji týden před výstavou vykoupat, alemůžete se také rozhodnout, že jí budetesrst pravidelně pudrovat neparfémova-ným a nemastným mašíkovým pudrem.Ten dobře vetřete do srsti, aby se na nějzachytily nečistoty a přebytečný maz,a pak ho dobře vykartáčujte jemným kar-táčem, aby po prášku nezůstalo ani stopy.Po takovémto ošetření vypadá srst ky-merské kočky opět svěže a čistě. Jakou všech koček, i u kymerských koček sepravidelně dívejte na zvukovody. Občasmůžete ostříhat ostré konce drápků štípa-cími kleštičkami.

Vnější znaky

TĚLOPro kymerské kočky platí stejný plemennýstandard jako pro manxy, s výjimkou srsti.Stejně jako manxové jsou kymerské kočkymohutné, středně velké kočky s dobrýmkosterním systémem; dělají kulatý a kom-paktní dojem. Zadní nohy jsou zřetelnědelší než přední, takže páteř vykazuje na-horu stoupající linii. Je známo pět růz-ných délek ocasu: kompletně bezocasákočka se nazývá „rumpy"; „rumpy-riser"je kočka, která nemá více než tři křížovéobratle (srovnej s naší kostrčí), ale takéžádné ocasní obratle; „stumpy" má krátkýtupý ocas; „longie" je kočka s nekom-pletním zkráceným ocasem; a „tailed" jemanská kočka s úplným ocasem. První třivíce méně bezocasé variety mohou být vy-stavovány; poslední dvě mohou být co dotypu dobře využity pro chov.

HLAVAHlava je kulatá se svažujícím se profilem.Uši nejsou posazeny příliš vysoko, jsou ši-roké a otevřené na základně a stojí trochuotočené ven. Oči kymerských koček jsoudosti velké a kulaté.

SRSTKymerská kočka má polodlouhou dvoji-tou srst, která je na dotek nádherně jem-ná, hustá a pružná.

Kymerská kočka

BARVYKymerské kočky se chovají pouze v přiroze-ných barvách domácích koček, to znamenáv barvách, které se vyskytují také u normál-ních evropských domácích koček: v červe-né, černé a modré želvovinové, i s kresboua s bílými skvrnami nebo bez nich, nebov čistě bílé. Povoleny jsou všechny barvy očí.

Zvláštnosti

V mnoha liniích manxů se vyskytuje odpřírody gen pro dlouhou srst. To zname-ná, že mezi koťaty manské kočky můžebýt „dlouhosrsté překvapení" (viz kapito-la 7 Krátkosrstá plemena, manské kočky).

Americký bobtail polodlouhosrstý(American Bobtail Halflonghair)

Tato kočka je pólo dlouho sr stým protějš-kem krátkosrstého amerického bobtaila.Tvoří velmi vzácné plemeno, které se mi-mo Spojené státy příliš nevyskytuje. Ple-meno vzniklo spontánní mutací a je vel-mi dobře schopné postarat se samo o se-be, když je to nutné. Skutečnost, že mátak krátký ocas, neznamená pro kočkužádná omezení: dokáže skvěle šplhata lézt na stromy i lovit. Charakter po-lodlouhosrsté verze se neliší od krátko-srsté. Jsou to obvykle velmi přátelskékočky, které velmi rychle uzavřou důvěr-ný svazek se členy domácnosti, ale občasjsou zdrženlivé k lidem, které neznají.

195

Americký bobtail polodlouhosrstý

S ostatními kočkami vycházejí velmidobře a také si spolu rády hrají. Protožejsou tyto kočky dosti aktivní, doporuču-jeme pořídit jim dobrý šplhací kůl a hrač-ky pro kočky.

Vnější znaky

Pro polodlouhosrstého amerického bobtai-la platí stejné normy jako pro krátkosrsté-ho. Toto plemeno je středně velké až velké;může trvat dva až tři roky, než kočka zcelavyspěje. Na výstavách se oceňují kočkys rovným ocasem, který dosahuje do polo-viny chodidel zadních nohou, ale smí býttaké mírně ohnutý. Američtí bobtailovéjsou robustní kočky se svalnatým tělem,které stojí na středně vysokých nohách;zadní nohy jsou vždy delší než přední.Tlapky jsou kulaté a velké. Polodlouhousrst lze udržet v dobrém stavu s minimempéče (viz také kapitola 7 Krátkosrsté kočky,americký bobtail).

Japonský bobtail polodlouhosrstý(Japanese Bobtail Halflonghair)

Polodlouhosrstý japonský bobtail jev podstatě stejná kočka jako krátkosrstýjaponský bobtail, s výjimkou délky srsti.Mimo Spojené státy a Japonsko se s tím-to plemenem mnoho nesetkáme. Jsou topřátelská a sociální domácí zvířata, kte-rá se dobře snesou s ostatními zvířaty.Kromě toho jsou inteligentní a zvědavá.

Srst má malý sklon k zacuchávání, ná-padně málo líná, a lze ji proto dostisnadno udržovat v dobrém stavu.

Vnější znaky

Standard pro krátkosrsté japonské bobtailyplatí také pro tuto varietu. Tyto kočky jsounápadné svým zkráceným ocasem, který jedlouhý od 5 do 7,5 cm. Ocas může být rov-ný, ale vyskytují se také ohnuté a zalomenéocasy - ty se trošku podobají bambulce.U polodlouhosrsté variety je tento efektzdůrazněn. Japonský bobtail je středně vel-ká kočka s dlouhým, štíhlým tělem a dlou-hýma nohama s oválnými tlapkami. Hlava jetrojúhelníkového tvaru s vysokými lícnímikostmi a velkýma oválnýma očima. Uši jsouvelké a stojí zpříma. Srst přiléhá poněkudblízko k tělu a podsada chybí. Textura chlu-pu je jemná a hedvábná. Japonští bobtailovése vyskytují ve všech barvách, ale nejoblíbe-nější kočky jsou převážně bílé s několikazřetelnými intenzivně zabarvenými skvrna-mi. Japonští bobtailové smějí mít jakoukolibarvu očí, a vyskytují se dokonce i s nestej-ně zbarvenýma očima (viz kapitola 7 Krát-kosrstá plemena, japonský bobtail).

Munchkin polodlouhosrstý(Munchkin Halflonghair)

Polodlouhosrstý munchkin kombinujedva zvláštní faktory, totiž dlouhé chlupy

Japonský bobtail polodlouhosrstý

196

a krátké nohy. Je to středně velká kočkas krátkýma rovnýma svalnatýma noha-ma a klínovitou hlavou.

Původ

První munchkinové byly dvě toulavé kočky,Blackberry a Blueberry, které byly nalezenyna začátku 80. let na ulici v Louisianě veSpojených státech. Již dříve byly hlášenyz jiných částí světa kočky s extrémněkrátkýma nohama, ale nic se s nimi nikdydále nepodnikalo. Jinak to bylo s těmitoamerickými toulavými kočkami, z nichžjedna byla použita k vytvoření nového ple-mene koček: munchkin. Vzhledem k růz-norodosti v pozadí plemene a skutečnosti,že munchkinové se mohou pářit s obyčejný-mi domácími kočkami (žádnými ušlechtilý-mi!), nepřekvapuje, že se munchkinové vy-skytují také v dlouhosrsté varietě. Od květ-na 1995 smí být toto plemeno jako krátko-srsté i jako dlouhosrsté vystavováno naurčitých výstavách ve Spojených státech.

stavu, když ji jednou za týden pročešetea vykartáčujete. Pravidelně zastřihujteostré konce drápků, a pokud je to nutné,vyčistěte vnější zvukovody přípravkemurčeným pro kočky.

Vnější znaky

Standard polodlouhosrstých munchkinůje, s výjimkou srsti, stejný jako u mun-chkinů krátkosrstých (viz kapitola 7 Krát-kosrstá plemena, munchkin).

SRST A BARVYPovoleny jsou všechny možné barvy srsti,kresby a barvy očí.

Charakter

Stejně jako jejich krátkosrsté protějškyjsou polodlouhosrstí munchkinové pří-jemnými společníky, kteří velmi dobře vy-cházejí s jinými kočkami i se psy. Jsou pří-tulní a orientují se na člověka a při trošetrpělivosti se mohou naučit chodit v po-stroji nebo aportovat koule z papíru.Munchkinové mají živý temperament:jsou pohybliví a hraví a mají extrovertnípovahu. Munchkin si umí hrát a šplhat postromech stejně jako každá jiná kočka, alekvůli svým krátkým nohám nemůže takvysoko skákat. Munchkina tedy nenajdetena své kuchyňské lince, pokud nebude mítmožnost „mezipřistání".

Péče

Péče o polodlouhosrsté munchkiny nenípříliš intenzivní. Srst udržíte v optimálním

Munchkin polodlouhosrstý

197

mmw

10 Dlouhosrstá plemenaPerská dlouhosrstá kočka(Persian)Zdaleka nejznámějším a nejvíce se vysky-tujícím plemenem koček na světě je per-ská dlouhosrstá kočka. Perské dlouhosrs-té kočky se chovají v nesčetném množstvíbarev a kreseb. Všude na světě se perskédlouhosrsté kočky používaly (a stále po-užívají) v chovu jiných plemen, mimo jinéposvátných koček z Barmy, selkirkrexůa britských krátkosrstých koček, aby sedo těchto plemen zavedly nové barvy,a v řadě případů také pro zlepšení stavbytěla a tvaru lebky. Protože perské dlouho-srsté kočky jsou velmi vyrovnané a přítul-né, dobře se snášejí s jinými kočkamia psy. Vycházejí báječně i s dětmi. Péčeo srst je důležitou, ne-li nejdůležitějšísoučástí chovu perské dlouhosrsté kočky.Pro lidi, kteří si umějí vážit klidné pova-hy kočky a vedle toho se jim líbí starat sekaždý den o její srst, tvoří peršanka ideál-ního domácího společníka.

Původ

Perská dlouhosrstá kočka pochází se všípravděpodobností z tureckých angorských

Kotě perské dlouhosrsté kočky krémové

Perská dlouhosrstá kočka bílá

Vlevo: Perská dlouhosrstá kočka bílá

koček, které si námořníci a obchodnícipřivezli s sebou domů ze svých dalekýchcest do Turecka a Íránu (Persie). Tyto po-lodlouhosrsté kočky, které nyní známe ja-ko turecké angory, byly dlouhou dobu mi-láčky šlechtického stavu v Evropě; také nafrancouzském dvoře jim byla věnovánanáležitá pozornost. Proto se tyto kočkyněkdy nazývaly také „francouzské". Nakonci 19. století začali angličtí milovnícikoček křížit elegantní angory (Angora by-la staré pojmenování Ankary, hlavníhoměsta Turecka) s jinými plemeny, čímžvznikly kočky robustnějšího typu s hustšídelší srstí. Tyto kočky se vyvinuly ve svě-tově nejpopulárnější plemeno, perskédlouhosrsté kočky. Každý, kdo někdy vi-děl fotografii nebo kresbu perské dlouho-srsté kočky z počátečního období, ví, žebyly zcela jiné než peršanky, které se cho-vají dnes. Nejen že tělo je mnohem kom-paktnější, také srst je nyní delší a nádher-nější. Nejvíce do očí bijícím rozdílem jevšak tvar hlavy a délka nosu. Perské koč-ky měly z počátku poněkud klínovitouhlavu, zatímco lebky současných kočekjsou větší a kulaté. Délka nosu zůstávaladlouhá léta nezměněna, ale v posledníchdesetiletích se milovníci koček pustili doplemenitby perských dlouhosrstých kočeks extrémně krátkým nosem, což nakonecvyústilo v téměř plochý nos. Je téměř ne-představitelné, jak rychle tento vývoj pro-bíhal. Vícenásobný šampión ze začátku

199

70. let by na dnešní výstavě sklidil velmimálo úspěchů. Šlechtění krátkých nosůmnoho milovníků koček zavrhuje, proto-že neuvážlivé šlechtění může mimo jinévést ke špatnému chrupu, šikmým če-listem a ucpaným slzným kanálkům. Protovyšlechtění perské dlouhosrsté kočky vý-stavní kvality není žádným jednoduchýmúkolem a vyžaduje znalost a pochopeníchovatele.

Charakter

Persanky patří k plemenům s klidnýmtemperamentem. Charakter perské dlou-hosrsté kočky je často popisován jako dojisté míry flegmatický a velmi skromný.Dokážou se zdržovat dlouhé hodiny nasvém oblíbeném místě, aniž by se nechalyrušit událostmi ve svém okolí. Vypadajípřitom, že jsou si dokonale vědomy svéholuxusního a aristokratického vzhledu, kte-Bílá peršanka z přelomu století

rý u mnoha lidí sklízí obdiv. Persanky mi-lují mazleni a hlazení a nechají se rádyhýčkat. Kočky tohoto plemene jsou zanormálních okolností přátelské a dobro-myslné; zřídkakdy vytasí drápky. Vyhledá-vání sporů nemají tyto mírumilovné kočkyv povaze. Právě proto se nápadně dobřesnášejí jak s ostatními kočkami, tak sepsy. Protože jsou téměř nevyrušitelnéa disponují dobrou odolností vůči stresu,vycházejí persanky většinou dobře i s dět-mi. V chaotické domácnosti je hned takněco nevyvede z míry, ale když už je přílišrušno, stáhnou se na nějaké klidné místo,pokud jim k tomu dáte šanci. Navzdorysvé klidné povaze si persanky rády hrají,ale na rozdíl od ostatních plemen je k to-mu vždy musíte pobídnout, protože větši-na z nich by se sama do hraní nebo běhá-ní nepustila. To neplatí pro koťata: ta jsouhravá a neúnavná jako všechna ostatníkoťata. Většina peršanek má velmi skrom-ný hlas a příliš ho neuplatňuje. Ačkoli sicení společnosti jiné kočky, vydrží, veZ přehlídky konané na přelomu století

200

srovnání s mnoha jinými plemeny, dostidobře o samotě. Většina persanek se cítískvěle doma a nemá příliš chuti choditven, ale to se liší kočku od kočky a záležíto také na tom, zda zvíře bylo v mladémvěku zvyklé chodit ven. >

Péče

Velmi důležitou součástí chovu persankyje péče o srst, ale hodně pozornosti vyža-dují také oči. Srst je nádherná, velmi hus-tá a skládá se z dlouhých jemných chlupů,které se snadno zacuchávají. Pokud o srstněkolik dnů nepečujete, mohou v ní rych-le vznikat cucky, které nerozčešete, anižbyste kočku zranili.Ať už máte svou peršanku jako domácízvíře, nebo ji pravidelně vystavujete navýstavách, péče o srst není žádnou robo-tou, ale nesmíte ji opominout ani na tý-den, natož na delší dobu. Naštěstí se vět-šině persanek každodenní péče o srst velmi

Koťata modrobílé perské dlouhosrsté kočky

V období línání spolyká vaše kočka během své každo-denní toalety velké množství uvolněných chlupů.

201

líbí, ale jsou i peršanky, které ji pořádněnenávidí. To nezáleží jen na charakterukočky. Zodpovědný chovatel svá mladákoťata už odmala zvyká na každodenníkartáčování, aby to později braly jako nor-mální, a dokonce příjemné. Pokud máteperšanku jako domácí zvíře a nechodítes ní na výstavy, je dostačující prokartáčo-vat srst každý den kartáčem s kovovýmijehličkami a asi jednou za týden jemně vy-česat eventuální cucky hrubým hřebenem.Zvláštní péči vyžadují především místamezi předníma a zadníma nohama, osrstě-ní pod ocasem, hruď a brada. Nikdy zasrst zbytečně netahejte, ale pracujte přes-ně a trpělivě. Pokud je srst trochu zašpi-něná, můžete do ní vsypat neparfémovanýa nemastný mastkový pudr, který má tuvlastnost, že absorbuje špínu a přebytekmazu ze srsti. Tento pudr zakoupíte vevětšině větších obchodů s potřebami prozvířata a pořídíte ho i na výstavách koček.Po vetření srst opatrně vykartáčujte, abypo mastkovém pudru nezbylo ani stopy.

Perská dlouhosrstá kočka černě tygrovaná

Přibližně jednou za tři měsíce můžeteperšanku vykoupat, ale používejte přitomvždy dobrý šampon, který je určen spe-ciálně pro kočky. Po koupeli se uvolněnémrtvé chlupy, které způsobují zacuchává-ní srsti, vykartáčují snadněji. Cucky, kteréza žádných okolností nelze odstranit, mů-žete opatrně odstřihnout. Perské dlouho-srsté kočky mají dosti potíže se slzením,čímž vznikají v obličeji nehezké tmavédráhy po slzách. Zdá se, že světle zbarve-né peršanky trápí slzení více, ale je to jed-noduše proto, že je u nich nápadnější. Po-kuste se co nejvíce tmavému zbarvení ob-ličejových záhybů předejít, už proto, žezanedbané stopy po slzách zůstanou vevětšině případů viditelné navždy. Pře-dejděte tomu tak, že budete o obličejovérýhy a chlupy kolem očí denně pečovatjemným ubrouskem, na nějž nanesete spe-ciální pro kočky určený oční lotion nebopřevařenou vodu. Nakonec musíte udržo-vat v čistotě vnější zvukovody tím, že jeobčas promasírujete speciálním příprav-

Perská dlouhosrstá kočka bílá

202

Perská dlouhosrsta kočka bílá s nestejně zbarvenýma očima

kem na čištění uší, načež odstraníte z po-vrchu nečistotu vatovou tyčinkou. Péčeo srst výstavních exemplářů je v hrubýchrysech srovnatelná s péčí o peršanky, kte-ré jsou drženy jako domácí kočky. Trochučastěji se však koupají a mrtvé chlupy sejim ze srsti vyjímají ručně jeden po dru-hém. Uši perské dlouhosrsté kočky by po-dle standardu měly být malé. Vystavovate-lé by tedy proto měli chloupky, které ros-tou na okrajích uší (nikoli chloupkyv uších!), opatrně zastřihovat nebo je jem-ně vytrhávat, protože jinak by uši dělalyopticky větší.Dále se výstavní kočka musí daleko pravi-delněji kartáčovat a pudrovat, aby se za-bránilo vzniku cucků a srst se udrželahezky volná, čistá a plná. Ostré koncedrápků perských dlouhosrstých kočekzastřihujte pravidelně dobrými štípacímikleštičkami. Peršanky jsou nejhezčí v zim-ních měsících. Na jaře a v časném létě jimvypadává velká část srsti. Pak musíte do-hlížet na to, aby vaše kočka během svétoalety nespolykala příliš mnoho uvolně-ných chlupů. • - •

Vnější znaky

TĚLOPerská dlouhosrsta kočka má od střednívelikosti až do velkého formátu robustnístrukturu kostí. Tělo je kompaktní, se širo-kou hrudí, osvalenými rameny a hřbetem,krk je krátký, silný. Nohy jsou rovněž krát-ké a silné, tlapky jsou velké a kulaté. Žá-doucí jsou meziprstní chomáčky chlupů.

Profil perské dlouhosrsté kočky cream point

203

Perská dlouhosrstá kočka černá Perská dlouhosrstá kočka bikolor černobílá

Perská dlouhosrstá kočka krémová Ocas je krátký, v dobrém poměru k tělua má poněkud zaoblenou špičku.

HLAVAHlava je kulatá, masivní a dobrými pro-porcemi; široká lebka má plné tváře. Čeloje pěkně klenuté a krátké, velmi širokýnos má zřetelný stop. Horní strana nosní-ho zrcátka by měla ležet na horizontálnílinii mezi spodními očními víčky. Stopmusí být ve výšce uprostřed očí. Perskádlouhosrstá kočka má robustní, širokoučelist a mohutnou bradu. Chrup musí býtpravidelný a nejlépe úplný. Při pohledu zestrany by brada, špička nosu a čelo mělyležet v rovné, vertikální linii. Malé ušijsou široké na základně a zakulacené,v každém uchu je plná štětička. Jsou širo-ko od sebe a na lebce umístěny nízko. Vel-ké kulaté oči jsou daleko od sebe a mělyby být zářící a plné výrazu. Barva očí je,v závislosti na barvě srsti, měděná, tmavěoranžová, zelená nebo modrá - vyskytujíse i persanky s očima nestejně zbarvený-ma. Barva očí musí být co nejčistší. Jakochyba se posuzují mimo jiné příliš velké

204

Perská dlouhosrstá kočka modrá

205

Perská dlouhosrstá kočka černě mramorovaná

Perská dlouhosrstá kočka červeně mramorovaná

uši, příliš dlouhý nebo vpáčený nos a očimandlového tvaru.

SRSTSrst perské dlouhosrsté kočky je dlouháa plná, struktura je hustá, jemná, hedvábná.Typická srst tohoto plemene tvoří velký lí-mec a také ocas by měl být plný (huňatý).Peršanky jsou nejkrásnější na podzim a v zi-mě, vzhledem k tomu, že srst většinou na ja-ře a v časném létě z výrazné části vypadá.

BARVYPrvní peršanky byly bílé, což bylo dědictvípo bílých angorských kočkách z Turecka.Kolem roku 1900 byla velmi populárnímodrá peršanka a navzdory faktu, že seperšanky v současnosti chovají v nesčet-ných rozmanitých kresbách srsti a zvlášt-ních barvách, zůstávají tyto dvě barvy oblí-bené. Níže popisujeme řadu často se vy-skytujících barev podrobněji.

Plné barvy (šelf colours)Plné barvy jsou mimo jiné bílá, černá,modrá, červená, krémová želvovinová, čo-koládová a lilová. Peršanky s těmito bar-vami srsti mají měděné až oranžové oči,ale bílé peršanky mohou mít také obě mo-dré oči nebo oči mohou být nestejně zbar-vené. Peršanka s plnou barvou (samozřej-mě s výjimkou bílé peršanky) nesmí mítžádné bílé chlupy nebo skvrny a každýchlup by měl mít od špičky až po kořínekpokud možno stejnou barvu. To se nazývá„dobře probarvený". U koťat se často vy-skytují náznaky kresby; někdy zůstávajítyto vágní náznaky kresby v srsti viditelné,i když zvíře zestárne. Lehké náznaky kres-by u červených a krémových peršanek setolerují vzhledem k tomu, že je téměř ne-možné odchovávat kočky v těchto bar-vách zcela jednobarevné. Je velmi těžkévyšlechtit peršanku v co nejčistší černéa srst takto černou udržet, protože tatosrst se vlivem slunečního světla a vlhkostimůže na některých místech zbarvit červe-ně (rezavě) nebo hnědě. JednobarevnáPerská dlouhosrstá kočka van/harlekýn

206

Perská dlouhosrstá kočka modře mramorovaná

kočka se stříbřitě bílou podsadou se nazý-vá smoke (kouřová).

Bíle skvrnité kočky (parti colour)Jde o plně zbarvené peršanky s bílou. Exis-tují ve dvou různých varietách. Nejzná-mější je varieta bicolour, která má jednuplnou základní barvu s co nejsymetričtější-mi bílými skvrnami. Bikoloři se vyskytujíve všech plných barvách. Pak existuje ještětrikolor, která má dvě základní barvy, na-příklad černou s červenou nebo modrous krémovou - bílá musí být stejně jakou bikolora rozdělená co nejsymetričtěji.Trikoloři se také nazývají želvovinové s bí-lou. Pro obě variety platí, že bílá nesmí za-bírat více než jednu třetinu povrchu těla,ale také ne o mnoho méně. Je těžké vy-šlechtit dobrou bíle skvrnitou peršanku,protože páření dvou bíle skvrnitých perša-nek dá často koťata s přílišným množstvímbílé v srsti. Proto se bíle skvrnitá peršankavětšinou páří s plně zbarvenou peršankou,a dokonce ani to ještě nedává žádnou zá-ruku na množství bílé a na tolik požadova-né symetrické zbarvení. Mezi bíle skvrnitý-mi kočkami rozeznáváme také vanya harlekýny. U těchto variet musí bíláv srsti převládat. Všechny tyto kočky musí

Perská dlouhosrstá kočka černě želvovinová

207

Perská dlouhosrstá kočka zelvovinová kouřová Perská dlouhosrstá kočka blue point

mít měděné až oranžové oči. (Některé fe-derace však uznávají vany a harlekýny ta-ké s modrýma nebo nestejně zbarvenýmaočima. Pozn. red.) Kočky, které mají v srs-ti různé barevné skvrny, ale žádné bílé, senenazývají parti colours, ale želvovinovékočky neboli torties.

Kočky s kresbou - tabbyVyskytují se ve čtyřech různých kresbách,totiž habešské (ticked), tygrované (macke-rel), tečkované (spotted) a mramorované(blotched). Mají různé barvy, mimo jinéčerné, červené a modré, ale kresby musíbýt co nejzřetelnější. Známe také stříbřité

Perská dlouhosrstá kočka černá činčila Perská dlouhosrstá kočka seal point („starý" typ)

208

Perská dlouhosrstá kočka cream point Perská dlouhosrstá kočka seal tabby point

Kotě perské dlouhosrste kočky tortie point

Perská dlouhosrstá kočka red point

tabby, o nich budeme hovořit zvlášť. S vý-jimkou černých a modrých stříbřitýchtabby musí mít všechny tyto kočky mědě-né až oranžové oči.

Stříbřité a zlatéPeršanky se stříbřitě bílou podsadou, jako(černo-)stříbřité tabby, činčily, kameaa smoke (kouřové) jsou velmi módní.

Stříbřitě bílá podsada vzniká díky určité-mu genu (gen inhibitor), který zbrzdí tvor-bu pigmentu od kořínku chlupu, takžezbarvená je jen špička chlupu. Dělá serozdíl mezi plně zbarvenými kočkamia tabby kočkami se stříbřitě bílou podsa-dou. Pokud gen inhibitor udělá svou práciu plně zbarvené kočky, nazývá se tatokočka kouřová (smoke). Na výstavách se

209

Perská dlouhosrstá kočka blue tortie point

Týdenní koťata perské dlouhosrsté kočky

u těchto koček kladně hodnotí, když pig-ment pokrývá zhruba polovinu každéhojednotlivého chlupu. Tabby kočkám jsoudávána různá jména v závislosti na množ-ství pigmentu v srsti a na barvě pigmentu.U „shaded chinchilla" obsahuje pigmentasi jedna třetina každého jednotlivéhochlupu a u „tipped chinchilla" zhruba jed-nu osminu. Tyto názvy se dávají pouzekočkám s černým pigmentem nebo s bar-vami z toho odvozenými jako je modrá,čokoládová a lilová. Tyto kočky jsou ne-smírně populární, také díky svým nádher-ným hluboce zeleným očím, cihlově červe-nému nosnímu zrcátku a černému pig-mentování kolem rtů, nosu a očí, čímž zí-skávají luxusní vzezření. Z činčil a silvershaded peršanek se mohou narodit koťa-ta, která budou mít typickou kresbu srstisvých rodičů, ale ne stříbřitou barvu.Vlastně jsou to černé tabby kočky, u nichžselekcí zmizela kresba. Nazýváme je zlaté(golden). U kamea je pigment červený ne-bo krémový; tento pigment pokrývá zhru-

ba jednu třetinu srsti. Kočky s touto bar-vou, jíž je pigmentována pouze jedna os-mina chlupů (špička chlupu), se nazývajílasturové (shell).

COLOUR POINTKOČKY S AKROMELANICKÝMI ODZNAKY

Peršanky s odznaky colour point se vysky-tují téměř ve všech barvách, které známetaké u siamských koček a stejně jakou siamek by měl být kontrast mezi barvoutěla a zbarvenými odznaky (nazýváno rov-něž himalájské odznaky) co nejzřetelnější.Temnější stíny na těle se na výstavách ne-rady vidí, ale především u koček s odzna-ky seal point a blue point se nedaří vy-šlechtit kočky, které by měly málo stíno-vání. Kočky, které v mládí mají krásnou,světlou barvu těla, později vlivem věku,počasí, malých zranění a lízání srsti (sli-ny) samy od sebe vykazují tmavší odstínytěla. Jiný problém tvoří plemenitba kočeks krásnými odznaky red point a creamPerská dlouhosrstá kočka s černě stínovanými odznaky

210

Perská dlouhosrstá kočka seal tortie point

point. Protože u těchto barev je vždy vel-mi dominantní kresba srsti, bylo by do-konce i pro posuzovatele neobyčejně ob-tížné rozeznat rozdíl mezi tabby point čer-vené či krémové barvy a red point nebocream point bez tabby kresby. Colourpoint peršanky se vyskytují seal, blue, red,cream, chocolate a lilac point, a to bezkresby i s kresbou (colour point tabbypoint). Vyskytují se také želvovinové(tortie point) a od nedávná existují taképeršanky s odznaky silver point a goldenpoint. V tomto okamžiku má většinaperšanek s odznaky světle modré oči, alechovatelé usilují o tmavě modrou barvuočí. Koťata colour pointů se rodí vždy bíláa barva odznaků se objevuje někdy až poněkolika dnech, ale ve většině případů nasebe nechává čekat o něco déle.

ským sdružením nebo plemenným klubempro perské dlouhosrsté kočky. Tyto in-stance vám mohou doporučit důvěryhod-né chovatele tohoto plemene.

Zvláštnosti

Pokud uvažujete o pořízení perské dlou-hosrsté kočky, bude nejlepší, když se nej-prve zkontaktujete s nějakým chovatel-

211

11 Plemena se zvláštnístrukturou srsti

Americká hrubosrstá kočka(American Wirehair)

Americká hrubosrstá kočka je plemenovzniklé z obyčejné kočky domácí, které senarodilo kotě s charakteristickou srstí.Srst těchto koček je na omak neobyčejnědrsná a drátovitá. Americké hrubosrstékočky se chovají ve všelijakých rozmani-tých barvách, s výjimkou nepřírodníchbarev jako je lilová, čokoládová, plaváa skořicová; u těchto koček však nejsoudovoleny ani himalájské odznaky, anibarmské zbarvení. Mimo zemi původu setoto plemeno vyskytuje pouze sporadicky.

Původ

Praotec všech amerických hrubosrstýchkoček vznikl ve Veroně ve státě New Yorkspontánní mutací. V roce 1966 se v jednéstodole narodil červenobílý kocour. Jehosourozenci z vrhu měli všichni normálnístrukturu srsti, ale Adam byl okamžitě ná-padný svou hrubou srstí. Jedna nadšenámilovnice koček se rozhodla, že si Adama

Americká hrubosrstá kočka

Vlevo: Americká hrub. kočka bílá s nestejně zbarv. očima

a jednu jeho sestřičku z vrhu vezme k so-bě a spáří je. Dvě ze čtyř koťat měla stejněhrubou strukturu srsti jako kocour, protochovatelka začala s chovným programem,aby tuto zvláštní mutaci ustálila. Aby conejvíce zabránila dalekosáhlé příbuzensképlemenitbě, byly tehdy do chovného pro-gramu pravidelně zařazovány americkékrátkosrsté kočky a ještě nyní je kříženís nimi povoleno. Plemeno bylo oficiálněuznáno americkými zastřešujícími organi-zacemi v roce 1978.

Charakter

Charakter americké hrubosrsté kočky vy-kazuje mnoho shod s povahou americkékrátkosrsté kočky. Většina americkýchhrubosrstých koček je zaměřena na kom-fort a rády se mazlí a nechávají hladit, aleexistují i jedinci, kteří jdou raději ven lovit.Za normálních okolností jsou americkéhrubosrsté kočky inteligentní zvířata s vel-kou schopností přizpůsobit se a budou sedobře cítit jak na statku, tak v panelovémdomě. Americká hrubosrstá kočka je hra-vá, ráda šplhá, a pokud nemůže svou ener-gii vybít venku, je rozumné pořídit jí dobrýškrábací a šplhací kůl. S ostatními kočkamia domácími zvířaty se většinou snáší velmidobře. I s dětmi tyto kočky vycházejí.

Péče

Hrubou srst americké hrubosrsté kočkylze udržet v dobrém stavu s minimem pé-če. V období línání můžete mrtvé a uvol-něné chlupy odstranit gumovým kartá-čem, ale buďte s touto pomůckou opatrní,protože byste mohli srst nechtěně poško-dit. Mimo období línání kartáčujte srst

213

přibližně jednou týdně kartáčem z prase-čích štětin a učesejte ji pak hrubým hře-benem. Na výstavu můžete americkouhrubosrstou kočku eventuelně vykoupat,ale určitě to udělejte týden před výstavou,protože ještě nějakou dobu potrvá, než sepružná struktura srsti zcela vzpamatuje.

Vnější znaky

TĚLOAmerická hrubosrstá kočka je svalnatá,středně velká kočka; její kostra je střednětěžká. Délka silných nohou je v dobrémpoměru k tělu. Americké hrubosrsté koč-ky mají kompaktní tlapky a středně dlou-hý ocas se zakulacenou špičkou.

• HLAVAVelikost hlavy by měla být v dobrém po-měru ke zbytku těla a měla by působit za-kulaceným dojmem. Lícní kosti jsou umís-těny spíše výše a oči jsou kulaté a smějíbýt středně velké až velké.

SRSTAmerická hrubosrstá kočka má krátkoukadeřavou srst s hrubou a drsnou struktu-rou; chlupy na břiše jsou o něco jemnější.Jednotlivé chlupy mohou být nepravidel-ně spirálkovité nebo zahnuté na špičce.Srst je pružná, plná a hustá a v žádnémpřípadě se nedá srovnávat se srstí rexů, ježje mnohem kratší a jemnější na dotek.Hmatové chlupy americké hrubosrstékočky jsou zakroucené. Na výstavách jevelice důležitá správná struktura srsti.

BARVYAmerická hrubosrstá kočka se chová vestejných barvách srsti jako americká krát-kosrstá kočka.

Německý rex (German Rex)

German rex je prvním známým plemenemkoček s vlnitou srstí. Už v roce 1946 byla veVýchodním Berlíně hlášena toulavá kočkas vlnitou srstí, ale teprve od 50. let se tímtoplemenem začali zabývat různí němečtí mi-lovníci koček. Gen, který je u německých re-

Německý rex černě želvovinový

xů zodpovědný za zvlněnou srst, je identic-ký s genem u kornyšrexů. Co se týče typu,jsou tato plemena však velmi rozdílná. Za-tímco kornysrex má elegantní zjev, germanrex je kočka mohutnější a robustnější a vícese podobá evropské domácí kočce. Jehocharakter je vyrovnaný a tolerantní. ]e toaktivní, ale stabilní společník, který dobřevychází s jinými kočkami.

Vnější znaky

German rex je mohutně stavěná, středněvelká kočka. Co se týče typu, nejvíce seshoduje s evropskou krátkosrstou koč-kou. Nohy jsou střední délky a tlapky jsoukulaté. Hlava má zakulacený tvar s dobřevyvinutými tvářemi. Uši jsou středně velkéa oči kulaté. Charakteristická je jemná,pravidelně zvlněná struktura srsti. Stejnějako u kornyšrexe chybí u german rexekrycí chlupy. Kočka se vyskytuje ve větši-ně barev a kreseb, které známe u evropskékrátkosrsté kočky a kočky domácí.

214

Česká kadeřavá kočka(Bohemia Rex)

Tímto názvem se označuje perská kočkas kadeřavou srstí; již šestnáct let se chováv České republice. Toto plemeno vzniklona základě náhodného objevení kadeřa-vých koťat ve vrhu perské kočky. Prvnímibohemia rexi byli sourozenci Apoloniea Adonis z chovné stanice „z Podještědí",kteří se narodili v Liberci v roce 1981z běžného spojení bílé kočky a modréhokocoura. Předci chovných zvířat, v jejichžvrzích se kadeřavá koťata poprvé objevi-la, pocházeli z Německa a podrobnýmrozborem byla jako zdroj vlohy zjištěna je-diná perská modrá kočka.

Chovatelé se snažili pod odborným vede-ním genetika tuto zvláštnost mezi kočkamipodchytit a udržet, avšak zejména sníženáplodnost kadeřavých koček (samic) a malýzájem ze strany veřejnosti i chovatelů zna-menaly velký problém v započatém experi-mentálním chovu. Když už se zdálo, že ka-deřavé kočky jsou na pokraji zániku, zača-la se nepravidelně objevovat kadeřavá ko-ťata ve vrzích perských koček z nejrůzněj-ších spojení na více místech republiky. Po-stupně vznikal okruh chovatelů, kteří tatokoťata kupovali, a pokračovali v jejich ple-menitbě až k dnešnímu stavu. Dnes existujeněkolik chovných stanic, které jsou prochov kadeřavých koček specializovány,a v další řadě stanic se bohemia rexové do-sti pravidelně objevují. O povaze vlohyzpůsobující kadeřavost srsti víme, že je re-cesivního charakteru a že je spojena s výšeKornyšrex

Bohemia rex - česká kadeřavá kočka

uvedenou sníženou plodností samic tohotoplemene. Testovacím křížením s rexem ty-pu kornyš bylo zjištěno, že se nejednáo stejnou vlohu. Křížení s dalším typem re-xe (devon rex) dosud nebylo provedeno,a tak na úplné vyjasnění genetické podstatytéto kaderavosti ještě stále čekáme. Existu-je i reálná možnost, že jde o samostatnoumutaci genu pro strukturu srsti. Do součas-nosti je v české plemenné knize registrová-na stovka koček plemene bohemia rexv patnácti barevných varietách. Od roku1992 má toto plemeno samostatnou ple-mennou knihu a od roku 1994 bylo oficiál-ně zařazeno mezinárodní federací FIFe me-zi neuznaná plemena pod názvem bohemiarex, zatímco některé jiné kluby již plemenouznaly. První pokus o uznání plemene u FI-Fe nebyl úspěšný proto, že plemeno zatímvykazuje určitou nejednotnost v typu (řadazvířat má nedokonalý typ hlavy nebo lehčítělesnou stavbu). Zatím zůstává otevřenáotázka, zda má šlechtění bohemia rex smě-řovat k perskému typu, či zda má pro něj

215

Komyšrex

Kornyšrex modrý

být vypracován samostatný standard proodlišnou stavbu těla. Pro kterou cestu sechovatelé rozhodnou, to zodpoví výsledekdalšího chovného svodu plemene. Provizor-ní standard bohemia rexe požaduje kočkuzcela odpovídající typu perské kočky, avšaks odlišnými požadavky na srst. Srst bohemiarexů je poněkud kratší než u perských ko-ček a je zřetelně a nepravidelně zvlněná.Tvoří vřetenovitě a spirálovitě zkadeřenépraménky chlupů, které poněkud připomí-nají vlasy po trvalé ondulaci. V místech, kdeje srst kratší (obličej, nohy) je zvlnění výraz-nější, takže připomíná plyš s tištěným vzo-rem. Srst bohemia rexů nemá velký sklonk plstnatění, a tak její údržba není nijak slo-žitá. V ostatních ohledech je potřebná péčesrovnatelná s péčí o perské kočky.

Kornyšrex (Cornish Rex)

Kornyšrex patří k nápadným plemenům.Zvířata mají jemnou, vlnitou srst, kterátéměř nelina. Jejich povaha je většinoupřátelská, ačkoli bychom je v některýchohledech mohli nazvat zvláštními.

Kornyšrex modře želvovinový

^^

216

Kornyšrex černě želvovinový s bílou Kornyšrex černě kouřový s bílou

Původ

Kornyšrex bylo původně anglické pleme-no. Úplně první kornyšrex se narodil roku1950 v Cornwallu v Anglii. Toto kotě bylospontánní mutací. Matka kotěte měla nor-mální srst a otec zůstal navždy neznámý.O zvláštní kotě se zajímali různí milovnícikoček a rozhodli se, že se pokusí gen, jenžzpůsobuje zvlnění srsti, podchytit a stan-dardizovat nové plemeno. Kornyšrexvznikl křížením s domácí kočkou, brit-skou krátkosrstou kočkou, siamkoua exotickou krátkosrstou kočkou. Vyústě-ním byla elegantní vysokonohá kočkas dosti dlouhou hlavou. V průběhu časuvznikly dva typy kornyšrexů: tzv. evrop-ský (anglický) typ a americký typ. Liší seod sebe stavbou těla, ale také tvar hlavy jejiný. Americké kočky jsou často o něcomenší a štíhlejší než evropský typ. Dále jenápadné, že stojí výše na nohou a že profil

-m

Kornyšrex krémový

217

Obzvláště krásný černý kornyšrex

nosu je římský. Evropský kornyšrex je ob-vykle o něco větší, nemá tak štíhlou stav-bu těla a profil nosu je rovný.

Charakter

Tato společenská, přítulná kočka má rádapozornost a ráda se zdržuje v blízkosti lidí.Tyto kočky nesnášejí, když musí být celédny samotné, proto jste-li často z domu, po-řiďte si raději kočky dvě. Kočky tohoto ple-mene výborně vycházejí s ostatními kočka-mi a i při styku se psy se zřídkakdy vyskyt-nou problémy. Kornyšrexové mají vyrovna-nou a dobromyslnou povahu a málokdy vy-tahují drápky - právě proto jsou dobrýmikamarády pro děti. Při své zvědavosti se do-podrobna seznámí s každou návštěvoua jsou rychle přátelské, když vidí, že návště-va má ráda kočky. Kombinace inteligence,přítulnosti a zvědavosti dělá z kornyšrexůkočku, kterou lze naučit mnoho kousků, ja-ko aportování papírových koulí a chůziv postroji. Kornyšrex má umírněný (mírný)

temperament: je méně pohyblivý a hravýnež devon rex, ale rád šplhá a hraje si. Škrá-bací a šplhací kůl jistě nebudou na závadu.Tyto kočky většinou nemají žádné problémys tím, že musí stále zůstávat uvnitř domu.

Péče

Velkou výhodou kornyšrexů je, že jejichjemná krátká srst sotva líná. Proto budoukočky tohoto plemene tvořit ideální do-mácí zvíře pro lidi, kteří mají alergii nakočičí srst. Avšak i lidé, kteří nesnášejí,když se po domě povalují vypadané chlu-py, se u těchto koček nemusí rozčilovat.Srst kornyšrexe lze udržovat v dobré kon-dici nesmírně snadno. Plně postačí, kdyžji přibližně jedenkrát za týden vykartáču-jeme jemným dětským kartáčem a občas jipročešete jemným hřebenem. Gumovýkartáč se může stát dobrou pomůckou proodstranění uvolněných chlupů ze srsti, aleKornyšrex černý

218

nepracujte s ním moc nadšeně, protožepak byste ze srsti vytrhali příliš mnohochlupů. Pokud se s kornyšrexem chceteúčastnit výstav, bude nejlepší, když ho ně-kolik dní před výstavou umyjete dobrýmšamponem pro kočky. Kočku můžete ještěpředtím, než jde k posuzovateli, přetřítvlhkým semišovým hadříkem, protože setak zdůrazní vlnky v srsti. Ostré koncedrápků zastřihujte dobrými štípacími kleš-tičkami a uši je nejlepší čistit speciálnímpřípravkem.

Vnější znaky

TĚLOKornyšrex je malá až středně velká kočkase svalnatým tělem a jemnou strukturoukostí. Dlouhé nohy mají malé oválné tlap-ky. Páteř by měla vykazovat prohnutí smě-řující nahoru. Dlouhý tenký ocas vybíháponěkud do špičky.

HLAVAVejčitá lebka je delší než širší, ale nesmíbýt příliš dlouhá. Nos a brada musí při po-hledu ze strany ležet ve stejné linii.Kornyšrex má dlouhý nos a římský, poně-kud vypouklý profil (americký typ) nebo jerovný (evropský typ). Velké uši stojí vyso-ko na hlavě, ale nesmějí být příliš blízkou sebe. Oči jsou oválné.

SRSTSrst je krátká a jemná a nádherně hebká nadotek. Srst kornyšrexů je jemnější než u de-

Devon rex černě želvovinový s bílou

Devon rex černě želvovinový s bílou

von rexů, protože u kornyšrexů chybí tvrdékrycí chlupy. V ideálním případě tvoříkudrliny rovnoměrnou, hustou vlnitou srst,která na zádech připomíná valchu neboperzián. U tohoto plemene zcela chybějíkrycí chlupy. Hmatové a nadočnicové chlu-py jsou vždy zatočené. Holá místa v srstia holý ocas se na výstavách posuzují jakochyba, ale koťata tohoto plemene jsou zanormálních okolností osrstěna trochu mé-ně (řidčeji).

BARVYKornyšrex smí mít všechny barvy srsti, pro-to se u tohoto plemene můžeme setkat i sesiamským zbarvením (si-rex). Na výstaváchse oceňuje více kvalita srsti než barva. Nej-častější barvy jsou plná černá a modrá s bí-lými skvrnami nebo s kresbou srsti anebobez nich, ale na výstavy jsou přijímány rela-tivně často i želvovinové (torties) kočkya převážně bílé kočky. Barva očí je zelenánebo žlutá (u si-rexů vždy modrá) a měla byladit s barvou srsti.

219

\

Devon rex černě tygrovaný

Zvláštnosti

Gen, který způsobuje u kornyšrexů vlnitousrst, je identický s genem u german rexů.

Devon Rex

Tato zvláštní kočka vyvolává asociaces mimozemšťany a bájnými zvířaty. Dřívese jí také říkalo koboldkat (kočka-skří-

Devon rex černě tygrovaný

tek). Na očividně křehkém zátylku se na-chází široká trojúhelníková hlava s ná-padně velkýma ušima a velmi výraznýmaočima. Vedle toho má devon rex nápadnězvlněnou srst a velmi zvláštní povahu.Většina lidí, kteří měli někdy devon rexejako domácí zvíře, si už jen těžce zvykána jiné plemeno.

Původ

V roce 1960 byla v anglickém hrabství De-vonshire nalezena kočka s vlnitou srstí.Podobná kočka (první kornyšrex) se vCornwallu objevila už o deset let dříve. No-vě objevená kočka a její potomci se zpočát-ku křížili také s kornyšrexem, protože semyslelo, že jde o identickou mutaci srsti.Rychle se však ukázalo, že se jedná o jinýdruh vlnité srsti, a bylo rozhodnuto pleme-nit tuto druhou mutaci srsti separátně a na-zvat ji podle oblasti původu. Typ prvníhoDevon rex blue tabby point

220

Devon rex studie hlavy Devon rex

devon rexe, černého kocoura jménemKirlee, byl velmi zvláštní a vyznačoval seveselou, skřítkovskou hlavou a střídmýmelegantním tělem. Tato kočka zastupovalapožadovaný obrázek plemene. Devon rexbyl vyšlechtěn jako plemeno za pomocimnoha jiných plemen koček.

Charakter

Devon rex je inteligentní kočka s jemnou,přítulnou povahou. Je velice zaměřená nalidi a těžce nese, když musí být sama. Nej-raději má lidi kolem sebe po celý den; ne-ní také rozumné nechávat devon rexe trá-vit celé dny ve venkovním výběhu. Zvířeby se soužilo, chřadlo a onemocněloz osamělosti. Kočky tohoto plemene jsouvelice zvědavé a chtějí být u všeho. Budouprovádět podrobnou inspekci vašich kaž-dodenních nákupů a rychle se seznámís vašimi návštěvníky. Protože jsou tak in-

Kotě černého devon rexe

teligentní a zaměřené na své opatrovatele,mohou se naučit různé kousky, jako apor-tovat kuličky z papíru a chodit v postroji.Devon rexové jsou až do vysokého věkuvelice pohybliví a hraví. Rádi skáčoua šplhají a rádi přitom používají nábytek:je proto vhodné pořídit jim škrábacía šplhací kůl s různými úrovněmi (sedát-ky). Devon rex obyčejně velmi dobře vy-chází s jinými kočkami, ale většina z nichse snese dobře také se psy. Rovněž s dětmivycházejí výborně. Není v jejich povazevyvolávat spory. Protože téměř nelínají,

221

Devon rex Vnější znaky

jsou pro hodně lidí ideálními domácímizvířaty. Srst devon rexe je na omak o něcotvrdší než srst německého rexe a kornyš-rexe, protože devon rex má krycí chlupy.

Péče

Krátkou a jemnou srst devon rexe lze jedno-duše udržovat buď dětským kartáčem, nebopouhým pravidelným hlazením. Nikdy ne-používejte hrubé kartáče a nepracujte silou,protože byste mohli srst snadno poškodit.Během línání může srst zčásti vypadat, čímžna ní vzniknou holá místa, která pozdějiopět zarostou. Typickou svérázností devonrexe je, že se mu vytváří relativně hodněušního mazu a zašpiní si uši rychleji nežostatní plemena. Ušní maz může být někdytmavší barvy, takže si můžete myslet, že mákočka potíže s ušními roztoči, ale většinoutomu tak není. Masírujte pravidelně zvuko-vody speciálním přípravkem na čištění uší,ale nedělejte to příliš často, protože při zvý-šeném masírování by se zvyšovalo i množstvíušního mazu. Také zvýšená tvorba kožníhomazu by mohla být pro novopečeného maji-tele devon rexe záhadou, protože ta způso-buje vznik dehtových kuliček a hrudek v srs-ti. Pravidelné mytí dobrým šamponem prokočky a pečlivá péče o srst mohou tvorbutěchto výměšků z velké části potlačit. Ostrékonce drápků zastřihujte pravidelně dobrý-mi štípacími kleštičkami.

TĚLODevon rex je dosti malá kočka se štíhlým,hodně svalnatým tělem. Hruď je širokáa štíhlé nohy jsou v poměru k tělu dlouhé.Zadní nohy jsou vždycky delší než přední.Tlapky jsou malé a oválné a dlouhý tenkýocas se sbíhá do špičky.

HLAVANa štíhlém krku spočívá klínovitá hlava seširokými lícními kostmi, mohutnou bra-dou a krátkým nosem. Na nose je výraznéprohnutí a čelo se svažuje dozadu k rovnélebce. Velké uši jsou umístěny dosti nízko.Mají širokou základnu a zužují se do za-kulacené špičky. Uši jsou pokryty jemný-mi chloupky. Velké oči mandlového tvarujsou posazené široko od sebe a jsou nalebce umístěny šikmo.

SRSTSrst je krátká, jemná, zvlněná a hebká, alena dotek hrubší než srst kornyšrexea německého rexe, protože devon rex májak pesíky, tak podsadu. Hmatové chlupya nadočnicové chlupy jsou zvlněné, po-měrně hrubé a středně dlouhé. Na výsta-vách se kočky tohoto plemene s hladkou,neuspořádanou nebo (částečně) holousrstí posouvají v kvalifikaci dozadu.

BARVYKočky tohoto plemene mohou mít jakou-koli barvu srsti. Četně se vyskytující barvyjsou černá a modrá želvovinová (tortie)

Selkirk rex

222

Selkirk rex

s bílými skvrnami nebo bez nich. Také pl-ně zbarvené kočky s kresbou se vyskytujíčasto. Vedle toho je zde i poutavý si-rex(se siamským zbarvením). Barva očí je ze-lená nebo žlutá (ale u si-rexů vždy modrá)a měla by být v souladu s barvou srsti. Navýstavách se většinou více hodnotí kvalitasrsti než barva nebo odznaky.

Zvláštnosti

Protože devon rex velmi málo líná, je do-poručován jako domácí zvíře pro lidi, kte-ří jsou alergičtí na kočičí srst. Přesto nevšichni tito lidé reagují na devon rexe jakona domácí zvíře dobře. Koťata devon rexejsou většinou řídce osrstěna, vlnitá srst sevyvíjí teprve později. Protože je devon rexpoměrně mladé plemeno, podnikají se ješ-tě stále tzv. outcross-programy - přikřižo-vání s různými ostatními plemeny a domá-cími kočkami. Koťata z těchto křížení ma-

jí vždy normální srst. Z nich se pak mo-hou opět plemenit devon rexové.

Selkirk Rex

Pokud nějaká kočka vyvolává asociacis plyšovým medvídkem, je to dozajistaselkirk rex. Toto plemeno má nádherně heb-kou srst, která se skládá z necuchajících seod sebe oddělených kudrlin. Ve Spojenýchstátech je toto plemeno relativně populární,ale v Evropě je známé značně méně-nalez-neme zde pouze několik jedinců.

Původ

V roce 1987 se ve Spojených státech v jed-nom vrhu koťat kočky domácí narodilo ko-tě s vlnitou srstí. Na rozdíl od jiných plemenrexů bylo v tomto případě specificky roz-hodnuto o vyšlechtění nového plemene zapomoci pouze jediného dalšího plemene,perské dlouhosrsté kočky. To proto, že bylozáměrem získat zřetelně jiný typ než do tédoby uznané kočky typu rex, která byla do-sti elegantní (štíhlá). Úsilí nakonec vyústilov kočku s podsaditou, kompaktní stavbou,kulatou hlavou a těžkou kostrou. Na rozdílod ostatních mutací rexů se gen selkirk rexedědí dominantně, a proto se už první gene-race ze selkirk rexů a peršanek narodilas vlnitou srstí. Protože první - krátkosrstá -kočka byla zkřížena s dlouhosrstou kočkou,vyskytuje se toto plemeno už od počátku jaks dlouhou, tak s krátkou srstí. Selkirk rex senachází ještě stále v počáteční fázi vzniku,proto se kříží pravidelně s perskou dlouho-srstou kočkou, ale také s exotickými kočka-mi a někdy i s americkou krátkosrstou koč-kou. Toto poslední plemeno bylo vybráno,aby se u selkirk rexů předešlo vytvoření ex-trémně kulaté hlavy.

Charakter

Tyto kočky mají přátelskou, přítulnou a do-bromyslnou povahu. Mají rády lidskou spo-lečnost a jsou vhodnými kamarády pro děti.Výborně vycházejí s jinými kočkami a i se

223

psy se snášejí velmi dobře. Selkirk rexovéjsou aktivní kočky, které si rády hrají a špl-hají. Proto bychom radili pořídit jim pořád-ný škrabací a šplhací kůl a dostatek hraček,jako jsou míčky, koule z papíru a myšičkyz králičí srsti. Pokud kotě tohoto plemenenaučíte v mladém věku pobytu venku, jevelká šance, že kočka v pozdějším věku ne-bude už cítit žádné puzení chodit ven.

Péče

Selkirk rex může mít krátkou nebo dlouhousrst; obě variety vyžadují poměrně málo péče.Na rozdíl od devon rexe a kornyšrexe líná ta-to kočka stejným způsobem jako kočkys normální srstí. Mimo období línání můžetesrst udržovat kartáčem z prasečích chlupůa hrubým hřebenem. Na jaře a v brzkém létězačne srst línat, a proto jí v této době musítevěnovat zvýšenou péči. Pokud chcete svéhoselkirk rexe vystavovat, bude občas nutné honěkolik dní před výstavou vykoupat. Po kou-pání kočku nečesejte ani nekartáčujte přílišdůkladně, protože byste porušili vlnitost srs-ti. V den výstavy můžete srst trochu navlhčitrozprašovačem na květiny, aby se vlny lépevyjímaly. Ostré konce drápků pravidelnězastřihujte dobrými štípacími nůžtičkami,a pokud to je nutné, vyčistěte kočce uši, pří-pravkem určeným pro tato zvířata.

Vnější znaky

TĚLO s

Tělo selkirk rexe působí podsaditým do-jmem a trup je pravoúhlý. Kočky tohotoplemene jsou dobře osvalené a jejich kostijsou relativně těžké. Nohy jsou průměrnědlouhé a mají velké kulaté tlapky. Tlustýocas má zakulacenou špičku.

HLAVAStředně velká lebka je kulatá a širokáa nosní profil vykazuje prohnutí. Uši stojídosti daleko od sebe, jsou středně velkéa měly by mít zakulacené špičky. Oči jsoukulaté a velké, stojí daleko od sebe.

SRST

Dvojitá srst jak krátkosrstých, tak dlouho-srstých selkirk rexů je příjemně hebká a pruž-ná. Koťata se rodí s vlnitou srstí a částečně jiztrácejí, když je jim přibližně šest měsíců. Vl-ny v srsti se pak objevují znovu ve věku osmiaž deseti měsíců. Může trvat dva roky, než sesrst konečně vyvine, proto se na výstaváchu koťat více posuzuje stavba a celkový typnež vlnitá srst. U dospělých selkirk rexů tvo-ří srst na ocase a kolem krku více vln než nazbytku těla. Struktura a množství vln na zá-dech se mohou měnit vlivem klimatu, v němžkočka žije, a může se také dočasně měnit ko-lísáním hladiny hormonů. Velmi požadovanéjsou volné, pružné vlny nespojené dohroma-dy. Hmatové chlupy jsou vždy vlnité.

BARVYSelkirk rexové se mohou vyskytovat vevšech barvách srsti a mít jakoukoli kres-bu. Kromě tzv. přírodních barev, jak jeznáme u normálních neušlechtilých do-mácích koček, jako je červená, černá, bíláPudlí kočka

224

a modrá, se setkáme i se selkirk rexy sesiamskými odznaky. Posuzovatelé na vý-stavách hodnotí u dospělých zvířat vícesprávnou strukturu srsti než barvu srstinebo rozdělení barev. Povoleny jsouvšechny barvy očí, ale světlejší a oku laho-dící barvy mají přednost.

Zvláštnosti

Protože gen, na němž spočívá vlnitost srs-ti u selkirk rexů, se dědí dominantně, jevelmi dobře možné, že se ze dvou selkirkrexů narodí vedle koťat s vlnitou srstí ta-ké jedno nebo více koťat s normálnímichlupy.

Pudlí kočka (Poodle Cat)

Pudlí kočka je rarita, která vznikla v Ně-mecku křížení Scottish Folds a rexů s cí-lem vyšlechtit kočku s vlnitou srstíSphynx - kočka s koťaty

a sklopenýma ušima. Toto plemeno neby-lo do tohoto okamžiku uznáno ještě žád-ným chovatelským sdružením. Pudlí koč-ky jsou přátelská a přítulná zvířata. Vy-skytují se v různých barvách (mimo jinécolour point a tzv. přírodní barvy srsti),které známe od neušlechtilých domácíchkoček. Péče o srst je srovnatelná s péčío jiné rexovité kočky, a tudíž není nároč-ná. Pudlí kočky jsou vzácné a zabývá sejimi jen několik chovatelů v Německu.

Sphynx

Ten, kdo vidí shynxe, je jeho nápadným ze-vnějškem a téměř bezsrstou kůží buď fasci-nován, nebo pociťuje určitý odpor. Střednícesta téměř neexistuje. Ať je to jak chce, to-to plemeno se pomalu, ale jistě stává stálepopulárnějším a těší se zájmu zvětšujícíhose okruhu milovníků koček. Nejvýraznější-mi znaky shynxů (odhlédneme-li od holésrsti) jsou hrubé nohy se zřetelně vyvinutý-mi prsty a polštářky a nápadně velké oči.

225

Sphynx

Sphynx, matka kmene Paloma v šestnácti letech

Pro milovníky koček, kteří jsou alergičtí nakočičí chlupy, je toto plemeno darem z ne-bes. Pokud je někdo alergický na kožní šu-piny koček, bude u něj alergické reakce vy-volávat i sphynx.

Původ

Bezsrsté kočky jako sphynx se vyskytovalyuž před staletími u Aztéků, kteří chovalii bezsrsté psy (tzv. xoloitzcuitliové). Ty mů-žeme ještě sporadicky vidět na výstavách jakv Evropě, tak ve Spojených státech. Bezsrstékočky se nazývaly Mexičan Hairless. Proto-že gen, který odpovídá za to, že u těchto ko-ček téměř chybí srst, je recesivní, může býtpředáván různými kočkami celé generace,aniž by se projevil. Teprve když se náhodouspáří dvě kočky, které nesou obě stejný re-cesivní gen pro bezsrstost, prozradí jedno

nebo více koťat ve vrhu přítomnost genu vesvém zevnějšku. Existuje domněnka, že jakv Mexiku, tak ve Spojených státech jsou do-mácí kočky, které ve své genetické výbavětento „nahý" gen mají. Proto není nijak div-né, když se ze dvou normálně osrstěných(domácích) koček narodí jedno nebo vícebezsrstých koťat. Pramátí současné liniesphynxů ve Spojených státech byla normál-ně osrstěná americká domácí kočka Jezebel.Předky linie sphynxů v Evropě byly Punkiea Paloma. Jeden milovník zvířat narazil natyto dvě toulající se kočky na konci 70. letv ulicích Toronta (Kanada). Tento muž septal sám sebe, zda se u těchto koček někdenestala chyba, protože byly prakticky holé,a navázal kontakt se spřátelenou šlechti-telkou koček, která velmi rychle přišla nato, že se jedná o koťata sphynxe. Poslala ko-ťata Hugovi Hernandezovi z Nizozemí, pro-tože věděla, že Hernandez má kocourasphynxe a hledá kočky. Chovná základnanebyla v počátečním období široká. Proto sepokřižovaly jak domácí kočky, tak co se tý-če typu, prakticky shodní devon rexové.Aby se zabránilo problémům s pokrevnímSphynx černě tygrovaný

226

Sphynx s kotětem

příbuzenstvím, používají se tyto kočkyv omezeném měřítku doposud.

Charakter

Sphynxové jsou přítulná a inteligentní zví-řata, která se „svými" lidmi rychle navážoudůvěrný svazek. Povaha sphynxe bývá taképopisována jako „částečně kočka, částeč-ně pes, částečně opice a částečně dítě", atoto srovnání jistě souhlasí. Sphynxovéjsou sociální tvorové a mají rádi společ-nost lidí, ale ani při styku s kočkami a jiný-mi domácími zvířaty nevznikají problémy.Díky své dosti velké odolnosti vůči stresuse většinou bezproblémově přizpůsobí ruš-né rodině s dětmi. Nikdy sphynxe neodsu-zujte k samotě. Potřebuje mnoho kontaktua pozornosti, aby se cítil příjemně, a kdyžje nedostane, bude chřadnout, a v někte-rých případech doslova smrtelně onemoc-ní zármutkem. Sphynxové jsou tak dobro-myslní a přátelští, že je ani nenapadnechovat se agresivně. Většinou nemají žád-né potíže s tím, že nemohou chodit ven,

ale počítejte s tím, že tyto kočky jsou hravéa aktivní a rády běhají a šplhají. Postarejtese také o to, aby kočka měla dostatek pří-ležitostí ke hraní a pravidelně mohla vybítsvou energii. Většinou dobře využije po-řádný šplhací a škrabací kůl. Někteří lidétvrdí, že sphynxové mají konstantně vyššítělesnou teplotu než jiné kočky, ale to ne-ní pravda. Jen to tak vypadá, protože kůžesphynxů je na omak teplá, což je důsledektoho, že jim chybí srst. Pro lidi, kteří ještěnikdy sphynxe nehladili: kůže je na omakasi jako slupka broskve.Sphynx

227

Kotě sphyrtxe Koťata sphynxe

Péče

Vypadá to, že sphynx nepotřebuje žádnoupéči, protože jí chybí srst, ale přesto nesmí-me péči o tuto bezsrstou kočku podceňo-vat. Sphynxové se totiž stejně jako lidé po-tí a produkují také ještě kožní maz. Pokudbyste svého sphynxe nikdy nemyli, začal byv určitém okamžiku poněkud zavánět a ků-že by byla na dotek trochu mastná. Vlastní-ci sphynxů své kočky myjí obvykle dvakrátdo měsíce šamponem s neutrálním pH.Většině sphynxů se mytí líbí, čímž se odli-šují od mnoha ostatních plemen. Na rozdílod bezsrstých plemen psů, která mají občaspotíže se spálením kůže na slunci, netvořípro sphynxe ultrafialové záření žádný pro-blém. Nespálí se, ale kůže se může na tma-věji pigmentovaných místech tmavějizbarvit. Většině sphynxů naskáčí v létěa v teplejším podnebí „pihy". Sphynx mámnoho vrásek, ale těm není většinou třebavěnovat žádnou zvláštní pozornost. Pravi-

dělně však čistěte zvukovody speciálnímpřípravkem a občas zastřihujte ostré koncedrápků. Kůže obvykle zůstává sama od se-be pružná, není ji tudíž potřeba natírat ole-jem. Mnozí chovatelé dokonce od používá-ní oleje důrazně odrazují, protože přitahu-je zbytečně mnoho nečistot, které se usa-zují v pórech.

Vnější znaky

TĚLOSphynx je osvalená, středně velká kočka seširokou hrudí a sudovitým tělem. Délkanohou je v dobrém poměru k tělu a zadnínohy jsou o něco vyšší než přední. Přednínohy musí být daleko od sebe a vestojetvoří slabé O. Sphynxové mají středně vel-ké oválné tlapky s dlouhými prsty a pol-štářky chodidel jsou zřetelně tlustší nežu jiných koček. Do špičky vybíhající ocasmá vzhledem k tělu dobrou délku.

Sphynx

228

Sphynx

HLAVAStředně velká hlava sphynxe je středně klí-novitá a má zakulacené tvary; je o něco del-ší než širší. Nosní profil má mírné prohnutía brada je mohutná. Čenich musí být silnýa zakulacený, a určitě ne špičatý. Uši by mě-ly být velmi velké a široké na základně. Ne-smějí stát nahoře na hlavě, ale nesmějí býtani nasazené příliš dole. Sphynx má velké,poněkud šikmo umístěné oči ve tvaru citro-nu, jejich vnější strana směřuje k nejnižšívnější straně ucha.

SRSTSphynx je znám jako bezsrstá kočka, alekdyž se dobře podíváte, uvidíte, že kočkamá na celém těle velmi krátké a jemnéchmýříčko. Toto chmýří snadno vypadává.Na uších, čenichu, ocase a nohách (a u ko-courů na šourku) může být toto chmýřío něco delší, ale na výstavách se dává před-nost kočkám, které jsou kompletněbezsrsté. Kůže koťat je silně vrásčitá a po-suzovatelé na výstavách rádi vidí, když i do-spělé kočky mají co nejvíce vrásek, přede-vším na hlavě. Kočky ovšem nesmějí mítvrásek příliš mnoho, protože by se jim moh-la snadno zanítit kůže. Většina sphynxů mákrátké vlnité hmatové chlupy, ale na výsta-vách se nehodnotí jako chyba, když jimzcela chybějí.

BARVYSphynxove se chovají ve všech existujícíchbarvách a barevných kombinacích; jsou po-voleny i bílé skvrny. Často se vyskytujícíbarvy jsou černá tabby, želvovinováa skvrnitá. Kvůli tomu, že osrstění téměřchybí, vypadá barva kočky jinak než u osrs-

těných koček. Proto pro nezasvěcené ječasto obtížné barvu srsti zjistit. Barva očí seshoduje s barvou kůže.

Zvláštnosti

Protože se toto plemeno nachází ještěv počátečním stadiu, pravidelně se křížíjak s vhodnými domácími kočkami, taks devon rexy. Z křížení s domácí kočkouse v první generaci rodí osrstěná koťata,která při páření se sphynxem mohou mítzase holá koťata. Předpokládá se, že tytodva geny - gen pro rexovitost typu devon(vedoucí ke zřetelnému zmenšení ochlu-pení) a gen pro bezsrstnost u sphynxů(vedoucí k téměř kompletní absenci och-lupení), jsou příbuzné.

Mexická bezsrstá kočka, foto z přelomu století

229

Slovníček pojmůTermíny, které používáme v této ency-klopedii a které se používají ve světěznalců koček, nebudou pro každéhojasné. V tomto slovníčku pojmů nalez-nete význam řady těchto termínů. Propodrobný výklad si můžete projít ještěkapitolu 4.

Aguti (Kočka s aguti faktorem)Kočky s tabby kresbou na srsti se nazývajíkočky s aguti.

Bikolor (bicolour)Doslova znamená „dvě barvy" nebo takédvoubarevné kočky. Pojmenování prokočky, které mají jednu barvu plnou a jed-nu bílou. V ideálním případě jsou kočkys tímto zbarvením ze dvou třetin plnězbarvené a na zbytku těla mají co nejsy-metričtější bílé skvrny. Bikoloři spadajístejně jako vanové a harlekýni pod particolours - bíle skvrnité kočky.

Kotě britské krátkosrsté kočky bikolor

Britská krátkosrstá kočka bikolor

BlotchedAnglický výraz pro mramorování.

Brown tabbyČasto používaný název pro černou kočkiis tabby kresbou. Je to vlastně chybný ná-zev, protože kresba na srsti kočky je čer-

ná; v tomto případě by se lépe hodilo říkatblack tabby.

CalicoTakto se ve Spojených státech označujekočka černě želvovinová s bílou.

CinnamonTato barva se u habesských koček nazývá„sorrel" a znamená doslova „skořice".Cinnamon vznikne, když zmutují melani-ny (pigmentová zrnka) způsobující čoko-ládovou barvu. Protože se tím změnístruktura melaninů, nemá srst barvu čo-koládovou, ale skořicovou. Zředěnícinnamon je fawn.

CobbyAnglický termín pro podsaditou stavbu tě-la, jaká je žádoucí hlavně u perské a exo-tické kočky.

Colour pointJiné slovo pro siamské zbarvení nebo hi-malájské zbarvení, jak je známe u siamek(points, odznaky).

Dilute calicoTímto názvem se označuje ve Spojenýchstátech modrá želvovinová kočka s bílou.

230

Mainská mývali kočka kameo

Dominantní genDominantní geny jsou geny, které se vždyprojevují fenotypicky, i když jsou přítom-ny pouze v jediné formě.

FenotypFenotyp je zevnějšek kočky.

GenNositel dědičné vlastnosti. :

Gen inhibitorDominantně dědičný gen, který brzdípigmentaci části srsti od základny (koří-nek), takže vzniká stříbřitě bílá podsada.Barva srsti kočky se vlivem tohoto genumanifestuje pouze na špičkách chlupů.

GenetikaViz Nauka o dědičnosti.

GenotypGenová výbava kočky se nazývá genotyp.Může se odlišovat od fenotypu.

GhostmarkingViz „Stínová kresba"

HarlekýnKočka s více než 90 % bílé, s jednou nebodvěma zbarvenými skvrnami na hlavě (po-kud možno vynechávajícími oči), dvěmanebo třemi zbarvenými skvrnami na trupua se zbarveným ocasem.

HeterozygotníTento termín se používá, když má kočkapro určitou vlastnost dva různé geny. Fe-notyp kočky se neshoduje s genotypemkočky (například Dd).

Himalájské odznakyTo je kresba, kterou vidíme mimo jinéu siamek. Vlivem určitého genu se tmavějizbarví jen koncové části těla. Zbytek tělazůstává zřetelně světlejší.

HomozygotníTento termín se používá, když oba dva ge-Mainská mývali kočka modře želvovinová s bílou

231

Siamky mají zbarvené koncové části těla (siamské kotěse skořicově zbarvenými odznaky).

ny pro určitou vlastnost jsou stejné (napří-klad dd).

Chinchila (činčila)Viz tipped.

ChocolateČokoládová je odvozenina od černé. Po-kud se změní (mutuje) struktura černýchpigmentových zrnek, srst se zbarví do čo-koládová. Zředění čokoládové je lilová.

Kameo (cameo)Tabby kočky s červenou nebo krémovězbarvenou srstí (phaeomelaninový pig-ment), jejichž srst je pod vlivem genu inhi-bitoru, viděno od kořínku, asi ze dvou tře-tin nepigmentována, se nazývají kameo.

Klasická kresbaMramorovaná (blotched) tabby kresba.

Kocouří tvářeSilně vyvinuté tváře u (dospělých) kocourů.

Koncové části těla (extremity)Končetiny, maska, ocas, uši a u kocourůšourek se nazývají extremity. Tento termínse vlastně používá jen v souvislosti sezbarvením s odznaky, protože pouzeu těchto koček jsou extremity zbarveny.

LilováLilová je zředění čokoládové. Tato barvavznikne, když část čokoládového pigmen-tu zmizí vlivem recesivního ředicího genu.Tím dostane srst světlejší odstín.

Liniová plemenitbaPáření příbuzných zvířat, například babič-ka x vnuk a nevlastní bratr x nevlastní se-stra.

Lynx point (žíhané odznaky)Jiné pojmenování pro tabby point.

MackerelAnglický název pro tygrovanou kresbu.

MutaceSpontánně nastávající změna v dědičnémmateriálu, která může být předána potom-kům. Mnoho různých životaschopnýchplemen koček vzniklo spontánní mutací,například skotská klapouchá kočka nebomunchkin, ale také nové barvy srsti.

Nauka o dědičnostiJiné slovo pro nauku o dědičnosti je gene-tika. Důkladná znalost genetiky je prokaždého šlechtitele nezbytná. Je důležitévědět, že kočka předává nejen vlastnosti,které jsou vidět (fenotyp), ale že v genovévýbavě jsou i neviditelné dědičné vlast-Peršanka černá zlatě stínovaná

232

Kotě orientální krátkosrsté kočky s mramorovanou tabbykresbou

i

nosti (genotyp), které může předat budou-cím generacím.

Nepřírodní barvyBarvy a zbarvení, které nikdy neuvidímeu obyčejné domácí kočky. Patří sem mimojiné barmské, tonkinské a siamské zbarve-ní a barvy jako čokoládová, lilová, skoři-cová a plavá.

„Nonaguti kočky"- kočky bez aguti faktoruKaždá kočka nese dominantní gen pro urči-tou kresbu srsti, ale tato kresba se může pro-jevit jen tehdy, když má kočka také gen proaguti. Kočky, které gen pro aguti nenesou,se také nazývají „nonaguti kočky". Tytokočky mají plně zbarvenou srst. Přesto vět-šina „nonaguti-koček" vykazuje v srsti vág-ní tabby kresbu, která během dospívání zmi-zí. Většině koček s phaeomelaninovým pig-mentem (červené, krémově zbarvené kočky)zůstávají tyto vágní tabby kresby napořád.

Odd-eyedKočky s každým okem jinak zbarveným,různooké.

Orientální stavba tělaTzv. orientální stavbu těla má velmi jem-ná, štíhlá a elegantní kočka.

Parti colours- bíle skvrnité - strakaté kočky Skupinakoček, která má v srsti vedle plné základníbarvy určité množství bílé barvy. Mezi particolours najdeme bikolory, trikolory, vanya harlekýny.

Patched tabbyAmerický termín pro tortie tabby (torbie).

PlaváPlavá (fawn) je zředění cinnamon (skoři-cové barvy). Tato barva vznikne, když částpigmentu v srsti zmizí vlivem recesivníhogenu. Srst tím získá světlejší odstín.

PointsTmavěji zbarvené koncové části těla jakou siamských koček (odznaky).

Příbuzenská plemenitbaPříbuzenskou plemenitbou nazýváme pá-ření blízce příbuzných zvířat (bratr x se-stra, matka x syn).

Přírodní barvaPřírodní barvy jsou barvy, které se vysky-tují u „neušlechtilých" domácích koček,například červená, černá a jejich zředění,

Orientálnípolodlouhosrstá kočka bílá s nestejně zbarve-nýma očima

233

t.j. modrá a krémová, s bílými skvrnaminebo bez nich. Pod přírodní barvy spadajítaké dominantní bílá, želvovinová, stříbři-té zbarvení a kresba srsti.

Recesivní genRecesivní geny jsou geny, které se mohouprojevit fenotypicky pouze, pokud je kotědostane od obou rodičů.

RuddyAnglické pojmenování pro divokou barvuu habešských a somálských koček.

SealSeal (= tuleň) je jiný název pro černou,používá se pro kočky s odznaky, kdy ječerná lehce zesvětlená a označuje se jako„černohnědá" - tulení.

ŠelfTermín, který se někdy používá pro plně(nonaguti) zbarvenou kočku.

Somálská kočka divoce zbarvená (nebo „ruddy")

Shaded (stínovaná)Termín, který se používá pro tabby kočkys černou, lilovou, modrou nebo čokoládo-vou barvou srsti (eumelaninový pigment),jejichž srst je vlivem genu inhibitoru odkořínků až po zhruba dvě třetiny ne-pigmentována (stříbřitě bílá).

Shell (lasturová)Shell je termín, který se používá pro čer-vené a krémově zbarvení (pheaomelani-nový pigment) tabby koček, jejichž srst jevlivem genu inhibitoru nepigmentovánaod kořínku až po zhruba sedm osmin.Protože pigment obsahují pouze špičkychlupů, vypadá kočka téměř bíle s lehkýmbarevným závojem.

Smoke (kouřová)Když má „nonaguti kočka" vlivem genuinhibitoru stříbřitě bílou podsadu, nazýváse smoke.

SpottedAnglické slovo pro tečkovanou tabby kresbu.

StopZářez v nosním profilu, velmi zřetelnýpředevším u perských dlouhosrstých ko-ček.

„Stínová kresba"- náznaky kresby Vágní tabby kresbuu „nonaguti-koťat" nazýváme „ghostmar-king". Většinou zmizí při dospívání, aleu koček s phaemelaninovým pigmentem(červené a krémově zbarvené kočky) zů-stává tato kresba přítomna navždy.

TabbyU domestikovaných koček se vyskytujíčtyři různé druhy tabby kresby: ticked (ha-bešská), mackerel (tygrovaná), spotted(tečkovaná) a blotched (mramorovaná).

Ticked (habešská kresba)Jedna ze čtyř tabby kreseb, když každýjednotlivý chlup má dva nebo tři tmavějizbarvené proužky. Místo ticked se někdypoužívá termín habešská tabby kresba,protože je typická pro habešské kočky; alevyskytuje se však i u jiných plemen.

234

Kotě orientální krátkosrsté kočky plavá ticked tabby

Perská dlouhosrstá kočka černě želvovinová

TortieTo je anglický název pro želvovinovou ba-revnou varietu s různými malými, nepravi-delně tvořenými skvrnami. Existují želvo-vinové kočky s černou, modrou, čokolá-dovou a lilovou, vzácně i skořicovou neboplavou základní barvou.

Tortie tabbyKočky tortie tabby mají v srsti jak želvovi-novou kresbu (tortie), tak tabby kresbu.

WirehairAnglický název pro hrubosrstost (americ-ká hrubosrstá kočka).

Zalomený ocasOdchylka v ocasních obratlech, která sedříve často vyskytovala u siamských koček.

Zbarvení van (Evropa)Pojmenování kresby srsti u bílé kočkys dvěma zbarvenými skvrnami na hlavě,zbarveným ocasem a malou zbarvenouskvrnou na těle.

Perská dlouhosrstá kočka černá činčila

Tipped (závojová)Tipped je termín, který se používá pro čer-né, modré, skořicové, čokoládové a lilovétabby kočky (eumelaninový pigment); je-jich srst je vlivem genu inhibitoru od ko-řínku až po zhruba sedm osmin ne-pigmentována. Protože pigment obsahujípouze špičky chlupů, vypadá kočka jakotéměř bílá. Tipped kočky jsou také ozna-čovány populárním jménem činčila.

TorbieStarodávný americký název pro tortietabby (želvovinové zbarvení s kresbou).

Tato mainská mývali kočka má v srsti jak tabby kresbu, tak kresbu želvovinovou.

Zbarvení van (Spojené státy)Pojmenování kresby srsti u bílé kočkys dvěma zbarvenými skvrnami na hlavěa zbarveným ocasem.

ZlatýV jednom jediném případě mohou dvětabby kočky, které obě nejsou homozy-gotní (pro gen inhibitor), mít stříbrná ko-ťata s pískově zbarvenou podsadou, při-čemž tabby kresba je jen velmi neurčitá.Tato koťata se nazývají „goldens", ale veskutečnosti jsou hnědá/černá tabby s ne-zřetelnou tabby kresbou.

ZředěníVlivem určitého genu zmizí částpigmentových buněk (melaniny) v srsti,takže ta vybledne. Modrá je například zře-děním černé, krémová je zředěním červe-né a lilová je zředěním čokoládové.

ŽelvovinováČeský název pro tortie.

Domácí kočka s černobílými skvrnami van

236

RejstříkAgutiAmerická hrubosrstá kočkaAmerická kadeřavá kočkaAmerická kadeřavá kočkapolodlouhosrstáAmerická krátkosrstá kočkaAmerický bobtailAmerický bobtail polodlouhosrstý

Balineska(dlouhosrstá siamská kočka)Barmská kočkaBengálBikolorBlechy > •BlotchedBombajská kočkaBritská krátkosrstá kočkaBritská polodlouhosrstá kočkaBrown tabby

CalicoCalifornia SpangledCinnamonCobby

230213-214

80,81

190,19159,60

75195, 196

173-177102-107123 - 125

23019

230107, 10845-56

173230

230116- 118

230230

Colour point 32, 33, 230Česká kadeřavá kočkaČinčila

Devon rexDilute calicoDlouhosrstá plemenaDlouhosrstá ruská modrá kočkaDominantní gen

Egyptská kočka mauEvropská krátkosrstá kočkaExotická kočka

Fenotyp .

GenGen inhibitorGenetika 35GenotypGhostmarking

Habešská kočka ----

215232

220 - 223230199187231

118-12157-5964-71

231

231231

-38,231231231

112-116

HarlekýnHavana brownHeterozygotníHimalájské odznakyHomozygotní

Chocolate

Japonský bobtailJaponský bobtail polodlouhosrstý

KameoKartouzská kočkaKlasická kresbaKocouří tvářeKoncové části tělaKoratKornyšrexKrátkosrstá plemenaKreaceKurilská krátkoocasá kočkaKymerská kočka

LiliováLiniová plemenitbaLynx point (žíhané odznaky)

MackerelMainská mývali kočkaManská kočkaMelaninyMunchkinMunchkin polodlouhosrstýMutaceMutanti . ., •

Nauka o dědičnostiNepřírodní barvyNěmecký rexNonaguti-kočkyNorská lesní kočka

Ocicat . '.Očkování -'•'Odd-eyedOrientální krátkosrstá kočkaOrientální polodlouhosrsté kočkyímandarin. iavánská kočka, ansora)

231100231231231

231

75-77196

23261-63

232232232

86,87216-219

4541

170-172192 - 195

232232232

232133-137

71-7429

82, 83196-198

3943

232233214233

138-145

121,12220

23394 - 100

177-181

237

Orientální stavba tělaParti coloursPatched tabbyPerská dlhouhosrsta kočkaPlaváPlemena se zvláštní strukturouPointsPolodlouhosrstá plemenapolodlouhosrstá skotskáklapouchá kočkaPolodlouhosrsté varietyPosvátná kočka z BarmyPouštní kočkaPříbuzenská plemenitbaPřírodní barvaPřírodní plemenaPříznaky nemociPudlí kočka

RagdollRecesivní genRuddyRuská modrá kočka

SealŠelfSelkirk rexShadedShellSkotská klapouchá kočkaSiamské kočkySibiřská kočkaSingapurská kočkaSmokeSnowshoeSokokeSomálská kočkaSphynxSpottedStínová kresbaStravaStop

TabbyTickedTippedTonkinská kočkaTorbieTortieTortie tabbyTurecká angoraTurecká kočka van

233233233

199-211233

srsti 213233133

188,189173

160 - 16439

233233

. 4021

225

165 - 169234234

77-79

234234

223 - 225234234

77-7988-93

145 _148110,111

234101

129-132182-187225 - 229

234234

17234

29,234234235

108-110235235

30,235148- 153.154- 159

VlastnostiVýchova

Wirehair

Zalomený ocasZbarvení vanZlatýZředěníŽelvovinová

235,

29,30,

3723

235

235236236236236