Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy
-
Upload
jan-benda -
Category
Health & Medicine
-
view
552 -
download
0
Transcript of Emoční vřelost rodičů, soucit se sebou a některé typické transdiagnostické symptomy
Emoční vřelost rodičů,soucit se seboua některé typické transdiagnostickésymptomyJAN BENDA, ŠÁRKA FALTOVÁ, ELIŠKA DVORSKÁ
24. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS
19. - 21. 5. 2017, VERNÍŘOVICE
1
Východiska
2
Transdiagnostické symptomy
Obecně častá komorbidita duševních poruch naznačuje možnou přítomnost skrytých transdiagnostických faktorů, jež se navenek mohou manifestovat různě.
Typické symptomy vyskytující se napříč diagnózami:
Potíže v regulaci emocí (viz např. Gratz, Roemer, 2004; srov. Greenberg, 2015)
Pocity méněcennosti, nedostačivosti (=stud), strach z odmítnutí či zavržení druhými, osamělost, omnipotentní vina (Bradshaw, 2005; Breggin, 2014; Röhr, 2013; Tangney, 2003)
3
John BRADSHAW Peter R. BREGGINHeinz-Peter RÖHR June P. TANGNEY
4
Christopher K. GERMER Kristin NEFFTim DESMOND Paul GILBERT
5
vřelost rodičů v dětství schopnost soucítit se sebou schopnost regulace emocísebedůvěra
(duševní zdraví)
6
odmítání rodičů v dětství přísnost, přehnaná sebekritičnost(automatický odmítavý postoj k některým prožitkům)
(rů
zné
du
ševn
í po
ruch
y)
7
po
tíže
v r
egu
laci
em
ocí
, ost
ých
avo
st, s
tud
Metoda
8
Výběr respondentů
Tři nezávislá online dotazníková šetření propagovaná prostřednictvím sítě Facebook.
9
Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Péče rodičů v dětství
PBI(Parker, Tupling, Brown,
1979; Čikošová, Preiss, 2011)
50 „Byla ke mně něžná.“
Pocity vřelosti a bezpečí prožívané v
dětství
EMWSS-CZ(Richter, Gilbert, McEwan, 2009; Dvorská, 2018?)
21 „Cítil/a jsem, že mě druzí mají rádi takového/takovou, jaký/á jsem.“
Emoční vřelost rodičů v dětství
s-EMBU(Arrindell et al., 1999; Fryštacká, 2014)
23 „Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil/a něhu a vřelost.“
10
Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se sebou SCS-CZ(Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016)
20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k sobělaskavý/á.“
Ostýchavost RCBS(Cheek, Melchior, 1985; Stržínková, 2015)
20 „Cítím se napjatý, když jsem
s lidmi, které dobře neznám.“
Internalizovanýstud
ISS(Cook, 2001; Hamrová, 2016)
24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.”
Potíže v regulaci emocí
DERS-SF-CZ(Kaufman et al., 2015; Benda, 2017)
18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.”
11
Výsledky
12
Soubory 1, 2, 3
Soubor 1: N1=263 (76% ženy, 24% muži, věk 18-68, M=32 let)
Soubor 2: N2=305 (66% ženy, 34% muži, věk 18-69, M=32 let)
Soubor 3: N3=447 (68% ženy, 32% muži, věk 18-77, M=39 let)
13
-0,43*
-0,31*
-0,22*
N3=440
N1=263
N2=305
14KorelacePBI-c
EMWSS
s-EMBU-
ew
RCBS
ISS
DERS-SF
*p<0,01
SCS
PBI-c RCBS
ISS
DERS-SF
s-
EMBU-
ew
EMWSS
0,29*
0,30*
-0,44*
-0,72*
N3=440
N1=263
N2=305
15Korelace
-0,79*0,38*
*p<0,01
Regresní analýza
soucit se
sebou
ostýchavost
Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=263) statisticky signifikantním prediktorem ostýchavosti (F(1, 261)=64,193, p<0,001).
Model vysvětluje přibližně
19,7% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,197)
Beta=-0,444 (p<0,001).
16
Regresní analýza
soucit se
sebou
internal. stud
Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=305) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 303)= 502,756, p<0,001).
Model vysvětluje přibližně62,4% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,624)
Beta=-0,790 (p<0,001).
17
Regresní analýza
soucit se
sebou
regulace
emocí
Soucit se sebou byl v našem vzorku (N3=440) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 438)=458,116, p<0,001).
Model vysvětluje přibližně
51,1% rozptylu výsledné
proměnné (R2=0,511)
Beta=-0,715 (p<0,001).
18
Rozdíly podle pohlaví
19
-0,59*/-0,38*
-0,39*/-0,28*
-0,22*/-0,22*
N3=141/299
N1=64/199
N2=103/202
20Korelace – M/ŽPBI-c
EMWSS
s-EMBU-
ew
RCBS
ISS
DERS-SF
*p<0,01
SCS
PBI-c RCBS
ISS
DERS-SF
s-
EMBU-
ew
EMWSS
0,30*/0,28*
0,38*/0,26*
-0,40*/-0,46*
-0,72*/-0,72*
N3=141/299
N1=64/199
N2=103/202
21Korelace – M/Ž
-0,80*/-0,78*0,64*/0,25*
*p<0,01
Mediační analýza – soubor 2, ženy
soucit se sebou
X - vřelost a bezpečí v dět.
Y - internalizovanýstud
e1
e2
N2ž=202
-0,19* (-0,38*)
Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,187, BCa CI 95% [-0,285; -0,080]).
Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 49% celkového efektu X na Y - PM= 0,49.
0,18* -1,06*
*p<0,001
Mediační analýza – soubor 2, muži
soucit se sebou
X - vřelost a bezpečí v dět.
Y - internalizovanýstud
e1
e2
N2m=103
-0,10 (-0,47*)
Soucit se sebou byl sign. mediátorem efektu X na Y (B=-0,455, BCa CI 95% [-0,567; -0,358]).
Nepřímý efekt soucitu se sebou tvořil 78% celkového efektu X na Y - PM= 0,78.
0,38* -0,97*
*p<0,001
Závěry
24
Tři nezávislá šetření potvrdila souvislost mezi emoční vřelostí rodičů v dětství a soucitem se sebou v dospělosti. Korelace však byly nižší, než jsme očekávali. Na rozvinutí soucitu se sebou se tedy možná kromě zážitků v dětství poměrněvýznamně podílejí i další vlivy.
Je zajímavé, že korelace emoční vřelosti rodičů a proměnných soucit se sebou, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí byly v šetření 2 a 3 výraznější u mužů než u žen (srov. např. Harlow, Harlow, Hansen, 1963).
Soucit se sebou v každém případě zřejmě významně eliminuje některé typické transdiagnostické symptomy, konkrétněostýchavost, internalizovaný stud a potíže v regulaci emocí.
25
Připravujeme výzkum:
„Význam soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii úzkostných a depresivních poruch“ (grant č. 44317 GA UK)
Cíl: Porovnat míru prožívaného studu a míru soucítění se sebou u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s depresivními poruchami a u kontrolního vzorku „zdravých dospělých“.
26
Diskuse
Prezentace ke stažení:
slideshare.net/janbenda1
Kontakt:
27
Literatura
28
Arrindell, W. A., Sanavio, E., Aguilar, G., Sica, C., Hatzichristou, C., Eisemann, M., ... & Kállai, J. (1999). The development of a short form of the EMBU: Its appraisal with students in Greece, Guatemala, Hungary and Italy. Personality and Individual Differences, 27(4), 613-628.
Benda, J. (2017). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E-psychologie, 11(1), 1-15.
Benda, J. (2018?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a osobní pohody. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze.
Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.
Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach: Health Communications.
Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and anxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York: Prometheus Books.
29
Cook, D. R. (2001). Internalized shame scale: Technical manual. North Towanda: Multi-Health Systems.
Čikošová, E., & Preiss, M. (2011). Parental Bonding Instrument. Otrokovice: Propsyco.
Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-basedpractices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.
Dvorská, E. (2018?). Rané vzpomínky na vřelost a bezpečí, soucit se sebou a tendence k prožívání studu. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Faltová, Š. (2016). Attachment a jeho odraz v rozvoji sebesoucitu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.
Fryštacká, K. (2014). Souvislost regulace emocí s onemocněním štítné žlázy. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
30
Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourselffrom destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.
Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life'schallenges. Oakland: New Harbinger Publications.
Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.
Greenberg, L. S. (2015). Emotion-Focused Therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington: American Psychological Association.
Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha: FF UK v Praze.
31
Harlow, H. F., Harlow, M. K., & Hansen, E. W. (1963). The maternal affectional system of rhesus monkeys. In H. Rheingold (ed.) Maternal behavior in mammals, New York: John Wiley and Sons, 254-281.
Cheek, J.M., & Melchior, L.A. (1985). Measuring the Three Components of Shyness. In M.H. Davis & S.L. Franzoi (Co-chairs), Emotion, Personality, and Personal Well-Being II. Symposium conducted at the annual convention of the American Psychological Association, Los Angeles.
Kaufman, E. A., Xia, M., Fosco, G., Yaptangco, M., Skidmore, C. R., & Crowell, S. E. (2015). The Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF): Validation and Replication in Adolescent and Adult Samples. Journal ofPsychopathology and Behavioral Assessment, 1-13.
Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223-250.
Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins.
32
Parker, G., Tupling, H., & Brown, L. B. (1979). A parental bonding instrument. British Journal of Medical Psychology, 52(1), 1-10.
Richter, A., Gilbert, P., & McEwan, K. (2009). Development of an early memories of warmth and safeness scale and its relationship to psychopathology. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 82(2), 171-184.
Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha: Portál.
Stržínková, K. (2015). Sociální úzkostnost mladých dospělých a její souvislost s vnímanou partnerskou spokojeností jejich rodičů. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press.
33