ELT a Transponder Mód SELT a Transponder Mód S

Základní informace o nutnosti instalace, o letové způsobilosti

a použití v provozu.

@ sch 5.12.2008 2

ELT:ELT:

Emergency Locator Transmitter

Polohový maják nehody

@ sch 5.12.2008 3

A: Druhy (Typy) ELT: Podle ICAO definic (mohou existovat i jiná dělení):

• Automatický pevný ELT (Automatic fixed ELT), zkr. ELT(AF) - napevno zastavěný do letadla, uváděný do činnosti automaticky

• Automatický přenosný ELT (Automatic portable ELT), zkr. ELT(AP) - napevno zastavěný, ale snadno vyjmutelný z letadla, uváděný do činnosti automaticky

• Automaticky nastavitelný a aktivovaný ELT (Automatic deployable ELT), zkr. ELT(AD) - napevno zastavěný do letadla, který se při nárazu a někdy také hydrostatickými senzory automaticky uvede do pracovní polohy a aktivuje. Rovněž je možné uvést do pracovní polohy ručně.

• Záchranný ELT (Survival ELT), zkr. ELT(S) - uložený tak, aby šel snadno vyjmout z letadla a použít v případě nouze přeživšími. Aktivován manuálně.

@ sch 5.12.2008 4

B: Letová způsobilost a provoz

Letová způsobilost:

• ICAO Annex 10, Vol. III, Part II, Chapter 5.

(V ČR L10/III, Část II, Hlava 5 )

• ETSO-2C91a, ETSO-2C126

• Eurocae ED 62

• Od 1. 1. 2005 musí ELT pracovat současně na frekvenci 121,5 MHz a 406 MHz

@ sch 5.12.2008 5

Obecná ustanovení:

• ELT vysílající v pásmu 406 MHz musí být registrovány.

V ČR vede registr těchto ELT a zajišťuje jeho aktualizaci ŘLP ČR (útvar SAR)

• ELT je s účinností od 1.1.2009 kódován v souladu s kódovacím protokolem uvedeným v L10/III, Část II, Doplněk 1 k Hlavě 5.

Pokud se týká provozovatelů letadel určených pro letecké práce a letadel GA – vzhledem ke změně předpisů je stanoveno přechodné období pro zavedení požadovaného druhu ELT a jeho registraci do 31.12.2009 - L10/III, Část II, čl. 5.3.2.2 a téžviz AIC C 19/08.

@ sch 5.12.2008 6

Provozní požadavky:

1. EU-OPS1 (1.820, 1.830):

a. Pro malé letouny je důležitý článek 1.820 bod b, který uvádí:

Provozovatel nesmí provozovat letoun s povolením přepravovat 19 cestujících nebo méně, který není vybaven alespoň:

• Jedním ELT jakéhokoliv typu nebo• Jedním automatickým ELT pro letouny, kterým bylo

vydáno poprvé jednotlivé OLZ po 1.07.2008

b. a také bod c) zmíněného článku, který uvádí:

Je odpovědností provozovatele, aby všechny ELT splňovaly příslušné požadavky předpisu ICAO Annex10, Vol III, Part II, Chapter 5.

@ sch 5.12.2008 7

2. L6/I (6.17.6, 6.17.9, 6.17.11):

ELT musí vyhovovat příslušným požadavkům předpisu L10/III, Část II, Hlava 5.

a. Všechny letouny schválené pro provoz 19 a méně cestujících, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé OLZ po 1.07.2008, musí být vybaveny nejméně dvěma ELT, jeden z nich musí být automatický.

b. Všechny letouny schválené pro provoz 19 nebo méně cestujících, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé OLZ po 1.07.2008, musí být vybaveny alespoň jedním automatickým ELT.

3. L6/II (6.12.8)

ELT musí vyhovovat příslušným požadavkům předpisu L10/III, Část II, Hlava 5.

a. Všechny letouny, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé OLZ po 1.07.2008, musí být vybaveny alespoň jedním automatickým ELT

b. Všechny letouny, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé OLZ po 1.07.2008, musí být vybaveny alespoň jedním automatickým ELT.

@ sch 5.12.2008 8

C: Pozn. k údržbě

Je třeba podle stanoveného režimu údržby každého• transferovaného letounu podle směrnice CAA-ST-092-0/07 nebo• anexovaného letounu podle směrnice CAA-TI-011-3/97

a ve smyslu příslušných manuálů dbát na kontroly vybavení ELT.

Zvláště se připomíná kontrola baterií.

SSR Mode SSSR Mode S(Transponder Mode S)(Odpovídač módu S)

@ sch 5.12.2008 10

A: Druhy (typy) odpovídačů módu S:

Pozn.: Pro odpovídače (v systému SSR – Airbor-ne ATC Transpondery) je stanoveno ETSO-C74d a pro mód S

(zkr.TMS) ETSO-2C112b.

1. Z hlediska technických vlastností dle Level a Mark:

a) Level transponderu je definována podle ICAO Annex 10, Vol. IV, čl. 2.1.5 a identifikuje schopnosti komunikačního protokolu transponderu:

• Level 1 - transponder má jen základní dotazovací funkce. Nevyhovuje požadavkům pro letecký provoz v Evropě ani pro mezinárodní provoz jako takový.

@ sch 5.12.2008 11

• Level 2 - zahrnuje schopnosti Level 1 a dále digitální komunikaci standardní délky typu Comm-A a Comm-B a automatické hlášení identifikace letadla (Aircraft Identification Reporting). Poskytuje minimální povolenou úroveň pro mezinárodní lety.

Pozn.: TMS se schopností tzv. „Basic functionality“ rozšířený o Surveillance Identifier Code Capability (SI) má schopnost „Elementary functionality“ která se

vyžaduje pro vyhovění požadavkům přehledové služby typu „Elementary Surveillance“ ve vyhlášených prostorech.

Dalším stupněm je zavedení TMS pro služby typu „Enhanced Surveillance“.

@ sch 5.12.2008 12

• Level 3 - zahrnuje schopnosti Level 2 a navíc dovoluje přenos zpráv prodloužené délky užitím protokolu Comm-C (přenos země-letadlo (uplink) ELM).

• Level 4 - zahrnuje schopnosti Level 3 a navíc dovoluje přenos zpráv prodloužené délky užitím protokolu Comm-D (i přenos letadlo-země (downlink) ELM).

• Level 5 - zahrnuje schopnosti Level 4 a navíc umožňuje zdokonalení přenosu dle protokolu Comm-B a zdokonalení přenosu zpráv prodloužené délky (ELM).

Pozn.:

TMS Level 2-5 mohou mít navíc ještě schopnost aplikace prodlouženého náhodně generovaného signálu (extended squitter). Pak se k označení úrovně přidává malé e - např. Level 4e.

TMS Level 2-5 mohou mít navíc schopnost zpracování kódu SI. Pak se k označení úrovně přidává malé s. Takže transponder Level 4e, pokud má tuto schopnost se označuje Level 4es.

@ sch 5.12.2008 13

b) Mark transponderu je přidělován společnostmi ARINC/EUROCAE. Určuje požadované charakteristiky zařízení z hlediska vzájemného přizpůsobení (interface) mezi transponderem a dalšími letadlovými systémy:

• Mark 3 - odpovídá požadavkům normy ARINC 718.

V podstatě je to transponder v módu S (Transponder Functions – TXF) bez rozšířených interfaceových funkcí (Extended Interface Functions - EIF)

• Mark 4 - odpovídá požadavkům normy EUROCAE ED-86 a návrhu požadavků ARINC 718-4. Oproti Mark 3 má vedle TXF i schopnost EIF. Schopnost EIF by měla podpořit dále uvedené komunikační funkce:

- rozšířené přehledové funkce módu S dodáváním zvláštních parametrů letadla na zem

@ sch 5.12.2008 14

– podporu zvláštního komunikačního protokolu módu S určeného pro samostatné aplikace pro ATC použití

– interoperabilitu s Aeronautical Telecommunication Network (ATN)

2. Z hlediska technických výkonů:

• Třída 1 (Class 1) - zařízení této třídy je zamýšleno pro použití u letadel, která se provozují na výškách nad 15000 ft nebo mají maximální cestovní pravou vzdušnou rychlost nad 175 kt (324 km/h) a vyhovují požadavkům uvedeným v EUROCAE ED-73B, str. 4, bod 1.4.2.4(1)

• Třída 2 (Class 2) – zařízení této třídy může být užíváno u letadel, která se provozují na výškách nepřekračujících výšku 15000 ft a mají maximální cestovní pravou vzdušnou rychlost rovnou nebo menší než 175 kt (324 km/h) a vyhovují požadavkům uvedeným v EUROCAE ED-73B, str. 4, bod 1.4.2.4(2).

@ sch 5.12.2008 15

Pozn. : Dle ETSO-C74d (TSO-74d) pro transpondery před TMS:

• Třída 1A (Class 1A) - zařízení této třídy musí být takové, jaké je zamýšleno pro instalaci na letadlech, která se provozují ve výškách nad 15000 ft a musí vyhovovat normám minimální výkonnosti dle dokumentu „FederalAviation Standard, Airborne ATC Transponder Equipment“tak, jak je pozměněn a doplněn touto ETSO.

• Třída 1B (Class 1B) - zařízení této třídy musí být takové, jaké je zamýšleno pro instalaci na letadlech, která se provozují ve výškách nepřesahujících 15000 ft a musí vyhovovat normám minimální výkonnosti dle dokumentu „Federal Aviation Standard, Airborne ATC Transponder Equipment“ zakotvenému v appendixu této ETSO tak, jak je pozměněn a doplněn touto ETSO.

@ sch 5.12.2008 16

• Třída 2A (Class 2A) - zařízení této třídy musí být takové, jaké je zamýšleno pro instalaci na letadlech, která se provozují ve výškách nad 15000 ft a musí vyhovovat normám minimální výkonnosti jak je zakotveno v Sekci II Části Dva dokumentu EUROCAE 1/WG9 (1971) s Amendmenty 1 (Duben 1974) a 2 (Leden 2000) jak je pozměněno a doplněno touto ETSO.

• Třída 2B (Class 2B) - zařízení této třídy musí být takové, jaké je zamýšleno pro instalaci na letadlech, která se provozují ve výškách nepřesahujících 15000 ft a musí vyhovovat normám minimální výkonnosti jak je zakotveno v Sekci II Části Dva dokumentu EUROCAE 1/WG9 (1971) s Amendmenty 1 (Duben 1974) a 2 (Leden 2000) jak je pozměněno a doplněno touto ETSO.

@ sch 5.12.2008 17

B: Letová způsobilost a provoz.I. Letová způsobilost:

• Annex 10, Vol. IV, Chapter 2 a 3 doplněné ICAO Annex 10, Vol. III, Part I, Chapter 5

(V ČR - L10/IV, Hlava 2 a 3 doplněné L10/III, Část I, Hlava 5)• ETSO-C74d a ETSO-2C112b

• Eurocae ED 73B

Z obecných ustanovení jsou důležité zejména:• Čl. 2.1.5 - schopnosti TMS• Čl. 2.1.6 - určení adres TMS

Pozn.: Pro stručnou informaci provozovatelů je zde uvedeno, co hlavně zahrnuje náhrada transponderů Mode A/C transpondery Mode S:

@ sch 5.12.2008 18

1. Vlastní náhrada:

• obstarání unikátní 24bitové adresy draku letadla a její zavedení do transponderu pro identifikační účely

• obstarání letové identifikace (Flight Identification-FID). Aby se vyhovělo potřebám služeb pro letový provoz, musí FID odpovídat tomu, co je požadováno v položce 7 Letového plánu dle ICAO a jakje používáno při radiové hlasové komunikaci se službami letovéhoprovozu při příslušném letu (on particular flight). Tato FID může býtzískána z údajů obsažených ve FMS (nebo ekvivalentním systému)když byl instalován na letadlo. Je též možno po náhradě původníhoovládacího panelu ovládacím panelem pro TMS na palubní desce manuálně vložit FID (a také kód Mode A jestliže je to požadováno).V současnosti ještě dost letadel není vybaveno tak, aby poskytovalaFID,

@ sch 5.12.2008 19

ale tato schopnost je podstatná pro odlehčení tlaku napřidělování kódů Mode A

• použití více antén pro letadla s maximální hmotností více než 5700 kg nebo maximální cestovní pravou vzdušnou rychlostí více než 463 km/h (250 Kt) aby se zajistila přijatelná výkonnost transponderu při všech polohách letadla a vysílacích úhlech pozemních dotazovačů jestliže:- individuální OLZ je prvně vydáno po 1.1.1990 nebo- je požadováno vybavení letadla TMS na základě regionálníchvyhlášení a dohod.

• obstarání prostředků pro dodání parametrů letadla do datovýchbufferů transponderu Mode S a jejich obnovu. Tato funkce můžezahrnout použití ADLP (nebo ekvivalentní způsob).

@ sch 5.12.2008 20

2. Technické zvláštnosti:

• Jestliže údaje o výšce jsou dostupné pouze ve formátu Gillhamova kódu, je zapotřebí připojit k transponderu dva nezávislé senzoryvýšky aby byla umožněna detekce poruch kodéru nebo zdrojeúdaje výšky. Toho lze docílit pomocí komparátoru údajů výšky (ten může být součástí transponderu).

• Pro bezprostřední budoucnost může vyhovět požadavkům napřehledové účely jeden transponder mode S. V bližší budoucnostivšak zřejmě ani pro tyto účely nepostačí.

@ sch 5.12.2008 21

II: Provozní požadavky:

Pokud jde o transpondery obecně, pro malé letouny ve vzdušnémprostoru ČR připadají v úvahu předpisy EU OPS 1 (dříve JAROPS 1), L6/I a L6/II. Za jejich plnění je zodpovědný provozovatela v bezprostředně velitel letounu.

1. Pro letouny provozované podle EU OPS 1 platí ustanovení čl. 1.866, který říká:Provozovatel nesmí provozovat letoun který není vybaven:a. transponderem, který hlásí tlakovou výškub. jakoukoliv jinou funkcí požadovanou pro prolétávanou traťPředpis EU OPS 1 přímo nezmiňuje nutnost použití transponderu Mód S - o něm viz AIC A 6/07.

@ sch 5.12.2008 22

2. Pro letouny provozované podle L6/I:

a. Čl 6.19.1 - požaduje, že všechny letouny musí být vybaveny

transponderem, který hlásí tlakovou výšku a odpovídá příslušným

ustanovením v L10/IV.

b. Čl. 6.19.2 - požaduje, aby u letounů s vydaným prvním

individuálním OLZ po 1.1.2009 transponder podával informaci o

tlakové výšce s přesností 7,62 m (25 ft) nebo lepší.

c. Čl. 6.19.3 – požaduje, aby u všech letounů po 1.1.2012

transponder podával informaci o tlakové výšce s přesností 7,62 m

(25 ft) nebo lepší

Předpis L6/I přímo nezmiňuje nutnost použití transponderu Mód S - o něm viz

AIC A 6/07.

@ sch 5.12.2008 23

3. Pro letouny provozované podle L6/II:

a. Čl. 6.13.1 - požaduje, že od 1. ledna 2003 musí být všechny letouny vybaveny transponderem, který hlásí tlakovou

výšku a odpovídá příslušným ustanovením v L10/IV pokud Úřad neudělil výjimku.

b. Čl. 6.13.2 - všechny letouny by měly být vybaveny transponderem, který hlásí tlakovou výšku a odpovídá příslušným ustanovením v L10/IV.

Předpis L6/II také přímo nezmiňuje nutnost použití transponderu Mód S – o něm viz

AIC A 6/07

@ sch 5.12.2008 24

C: Pozn. k údržbě

Je třeba podle stanoveného režimu údržby každého • transferovaného letounu (směrnice CAA-ST-092-0/07) • anexovaného letounu (směrnice CAA-TI-011-3/97)

a ve smyslu příslušných manuálů dbát na kontroly transponderů.