Deviny stupe Hj (dubohabin) tj. nich stednch polohPozn.: Do stupn hj (dubohabin) v prod zasahuj deviny teplomilnch doubrav i ve lec oblasti buin, uveden v dalch souborech. V tomto souboru jsou uvedeny deviny, kter zde maj tit vskytu.Ve Zlatnkov pojet se jedn o 3. vegetan stupe s pesahem do 2. v.s.

Sestavil: RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografick stav MUPouit literatura pro tento soubor:KAVKA B. (1995): Sadovnick dendrologie I. Listnat stromy. Eden, Brno.KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z nmeckho originlu Bume z r. 1984. Knin klub ve spoluprci s Ikar Praha. Praha. RADNEK L., MADRA P. (2001): Deviny esk republiky. Matice lesnick, s.r.o., Psek. Fotografie z Brna podil M. Culek, z lednickho parku M. ablov, dal jsou z Internetu.

Habr obecnCarpinus betulusVka a 25 m, i ke, pokroucen svalcovit kmen, dvojit jemn pilovit symetrick listy.Sn polostn, sucho, mrazy, nenron na pdu. Snadno obr z paez. Nesn zasolen, hutnn pdy a chlad. Pvodn pms doubrav, vrazn rozen vlivem kcen buin.Stedn Evropa, Itlie, Balkn, pobe ernho moe. Indik. teplejch poloh a dlou-hodobho obhospodaovn lesa1-3 AB-BC 2-4

Habr obecnCarpinus betulus

Lpa velkolistTilia platyphyllos

Vka a 35 m (v lese). Zespodu roztrouen chlupat listy.Sn stn, mrz. Vyaduje hlub ivn pdy. 2 ekotypy viz dle.V R bazick stepn strn 150 - 400 m, suo-v lesy 400 -700 m, aleje. Zpadn, stedn a jin Evropa krom pobe.Indik. vpnitch, ivnch nemokrch p. mimo hory.1-2 CD 2, 3-5 BC-CD 3

Lpa velkolist Tilia platyphyllos

mlad strom

Lpa srditTilia cordataVka 25 30 m. Rezav chlupy v pad ilek list.Sn stn i mrn sucho, mrazy, kontinentlnj ne lpa velkolist. Vborn obr z paez. Hje, sut, aleje, solitery. Evropa a zp. Sibi, mimo severu a nejteplejho jihu, Irska.Indik. les nich sted-nch poloh nebo dlouho-dob kulturn krajiny. 1-4 AB-C 2-4

Lpa srdit (Tilia cordata)k se s lpou velkolistouKvetouc stromPjemn vnTypick strom eskho a moravskho venkova

Javor mlAcer platanoides

Vka 20 30 m. Brzdit a kostekovit borka. piat krojky list. lut a erven list na podzim. V mld snese stn, odoln k imism, mrazu. Vyaduje vlh ivn pdy. Suov lesy do 750 m, luhy, okraje les, aleje, hojn parky.Stedn a (jiho-)vchodn Evropa, jin Skandinvie, Kavkaz. Indik. duskatch such pd, asto kamenitch, sted. poloh.2-5 BC-C 2-3

Dub erven Quercus rubra

Vka a 25 m. M thl hladk vtve, irokou korunu, piat krojky list! Podzim - erven listy. Snese zastnn, chud (ale hlubok) pdy. Nesn dlouhodob mokro, kehk - lme se. Severovchod Sev. Ameriky, u ns msty vysazen v lesch, hl. ve vchodnch echch do 400 m.Indiktor prmrnch vlastnost pd, intenziv. lesnickch zsah a okrasnch palouk stednch poloh.

Dub erven - v parkuQuercus rubra

Borovice lesnPinus sylvestris

Pirozen bory v esko-Saskm vcarsku

Borovice lesnPinus sylvestrisVka 30-45 m. Oranov kra v horn sti kmene. Kulovit iky prm. 4 cm. Dv 3-8 cm dlouh zelen jehliky ve svazeku. V mld koruna kuelovit. Svtlomiln, r-stratg. Snese mrazy, sucho, mokro, kysel pdy, vpence, psky. V R pvodn strom skal, raelini, hadc a jako pms na pscch. Evropa mimo Stedomo, Anglie a Irska. Sibi, Kavkaz.Indiktor extrmnch pd, v plantch hlavn ve 1.-3. v.s. 1-5(6) A-AB, D 1-2, 4,6

Borovice vejmutovkaPinus strobus

Vka 25 60 m. Mld rychl rst, st - vlcovit koruna. Mkk dlouh jehlice, prothl iky, hladk kraNesn mrazy, sn vlh pdy, i kysel. Trp rzemi. Vchod USA.V R zahrdky, ojedinle vsadby v lesch, kalamitn se na vlhkch pscch (NP esko-Sask vcarsko).Indiktor kyselejch pd, okralovacch mysl.

Douglaska tisolist Pseudotsuga menziesii

A 50 100 (133) m vky nejvy strom svta. Mld podobn smrku. Kra kmene s puchky, u starch strom hluboce rozbrzdn. iky s vynvajcmi trojcpmi upinami.Rychle roste, vyaduje vlhk pdy, svtlo, ist vzduch, mrn zimy (mrazuvzdorn do stednch poloh).Hory zpadnho pobe Severn Ameriky R - lesy vysazovna u cest, msto parky. Indikuje prmrn vlastnosti pd i klimatu a okralovac mysly.

Ole lepkav Alnus glutinosaVka 20 30 m, plody mal devnat itice. Ploch a vykousnut vrchol listu.Sn stojat vody i dlouh zaplaven, kysel i bazick pdy, mrazy i msto. Nesn such pdy. Rychle se . Evropa s vjimkou severu, a za Ural, v R do 800 m. Podmen deprese, zk nivy, behov porosty.Indikuje mokr pdy, krom nejvych poloh.1-5 AB-CD 5

Stemcha hroznovit Padus racemosa

Vka do 20 m, habitem podobn teni, strom i ke.Sn pozdn mrazy, baktericidn, vyaduje hodn vody, ivin.Evropa krom jin, a stedn Asie.Behov porosty, lun lesy.Indiktor ivnch vlhkch pd, nbe1-5 BC-C 5a

Jeb mukSorbus ariaKe ( a stromek ) 6 -12 m vysok, listy eliptick, pilovit, z rubu ble plstnat. V hornm pravm rohu kenec s jebem ptam Sn mlk vyschav pdy, preferuje vpence. Sn mrazy. SvtlomilnV R tepl pahorkatiny na hornch hranch svah. V Alpch, Karpatech vysoko do hor.Stedn a jin Evropa, Atlas, Anglie.Indik. svtlin a mlkch pd, hlav. vpencovch.2-4 (B)D 2

Vka do 8 m, lichozpeen jedovat listy, de vtv bl, plodenstv v plochch latch, ernofialov.Sn stn, mokro, klimatick extrmy. Siln nitrofiln. Nesn such pdy. Tce likvidovatel. Pvodn v nivch a na zahlinnch sutch, jinak plevel, ruderalizovan msta, meze, aktiny.Evropa mimo Skandinvie, Ruska, jinho panlska. Kavkaz, sever Turecka. Indiktor siln nitrifikovanch ne suchch stanovi nehor.1-4(5) (B)C 3 -4

Bez ernSambucus nigra

Svda krvavSwida sanguineaVka do 6 m, kvty ve vrcholcch, listy podobn dnu, na podzim erven.Sn slunce i stn, vlhk i such pdy, kysel i vpnit, imise. Je mrn teplomiln ( vhodn do 500 m ). Velmi se .Pvodn v podrostu teplomilnch les, druhotn tvo hust koviny, hl. na okrajch les, mezch i v such nivch. Evropa mimo Skandin-vie, jinch a vch. okraj. Nespolehliv indikt. prmr-nch vlastnost pd nehor. Spe hlinitj pdy, svtlo.1-4 B-C-D 2-4

Bean popnavHedera helixStlezelen devnat lina, roste a pes 20 m vysoko, konky vrst do podkladu. Na plodnch vtvkch listy vejit. Nen parazit!Sn trval stn, skly, pro kvt potebuje mrn slunce. Prefe-ruje humzn bazick pdy, oceanick klima. Ve vych polohch plaziv po zemi a vtve nad snhem vymrzaj.Msty v dubohabinch a buinch, pod skalami.Evropa s vjimkou bv. SSSR, ve Skandinvii jen na ji. pobe. Poben hory Maroka a Alru.Indiktor ivnch, vpnitjch ne suchch pd nich poloh, stnu.(1) 2-4 B-BC 3

Brslen evropskEuonymus europaeusVka 3-8 m. Zelen vtve s litami. Jedovat kra i semena. Npadn zbarven list i plod na podzim.Sn stn, mokro, mrazy, imise. Vyaduje hlub ivn vlhk vpnit pdy.Bze sut, su nivy, druhotn v ekotonech lesa. Evropa mimo Stedomo Skandinvie, Ruska. Je na Kavkaze.Indiktor ivnch pd, ekoton.1-5 BC-C 3-5

Re pkovRosa caninaVka do 3 m, trnit vtve, bledrov kvty, ervenooranov pky. Mnoho podobnch pbuznch druh !Sn rzn pdy, sucho, horko. Nesn stn a hory (nad 700 m). Okraje les, druhotn na pastvinch, mezch. Evropa s vjimkou vtiny Skandinvie a Ruska. Indiktor svtl kulturn krajiny a such oputnch pd (lada). 1-5 AB-BD 2-3

Trnka obecnPrunus spinosaVka a 5 m. Hust vtve s kolcovmi trny. Tvo hust porost. Snese sucho. Vyaduje svtlo, teplo (hojn do 500 m). Preferuje ivn pdy. Pastva vel, ptk.Lesn svtliny na suchch pdch, druhotn v ekotonech, na mezch, pastvinch.Evropa, sever Turecka, chyb v horch, vtin Skandinvie a Ruska.Indiktor ivnjch, spe such pd a dostatku svtla.1-4(5) B-D 2-3

Sasanka hajn Anemone nemorosa 8 -25 cm vysok, vtinou jen s 1 pzemnm listem, apk dlouh (1-2 cm), epel 3 (-5) etn, kvt bl (6 lstk) rozdl od sasanky pryskynkov (lut). Jarn efemeroid. Hlub humzn ivn vlh pdy. Listnat a smen lesy, koviny. Tm cel Evropa, mimo nejjinj sti, na vchod a po stedn Povol. Indiktor ivnch vlhch pd listnatch les nich poloh. (2)3-4(6) B-BC 3-4

Jaternk podlkaHepatica nobilis listy 3 lalon, tuh, v pzemn rici, pln vyrstaj a po odkvtu, pezimujc, kvete bezen-duben (jarn efemeroid), kvty 2-3 cm, modr (rov, bl). pdy eutrofn, mrn kysel a mrn bazick, humzn, ne such. listnat lesy, vzcnji i smen, koviny a ekotony Evropa (mimo sever, Velkou Britnii a jih evrop-skho Ruska). V R v Hercyniku Indiktor ivnch hlini-tjch ne suchch stano-vi les eskho masvu.(2-)3(-5) B 3

Hrachor jarn Lathyrus vernus vytrval bylina s pmou, hranatou a 40 cm vysokou lodyhou, listy s 2-4 pry lstk, trvovit zelen, bez ponk, kvtenstv jednotliv, kvty erveno-fialov, pozdji modrozelen. smen, listnat lesy, vzcnji i lun lesy, mtiny a svtliny. upednostuje vlhk pdy s dostatkem humusu. Evropa (mimo V. Britnie, s. Norska a s. vdska); Kavkaz, Asie po rn, z. Sibi. Indiktor ne suchch ivnch, hlinitjch pd.2-4 B 3-4

ern lunMelampyrum pratenseVysok 15-40 cm, kvete v ervenci a z, kvt blolut, listeny mezi kvty zelen. Listy na podzim naervenal.Pdy chud, stedn vlhk, hlinitopsit, mimo stinn msta. V horch a ekotonech jin podobn druhy.Kyselomiln doubravy a dubohabiny, jehli. lesy a k horn hranici lesa.Evropa krom nejjinj, a stedn Sibi (Altaj, Angara).Indiktor kyselejch pd.2-4 (8) (A)AB 2-4

Lipnice hajn Poa nemoralis vysok do 80 cm, dce trsnat lesn trva, stbla pm, hladk, epel nejvy-ho listu kolmo odstl od stbla, klsky 1 5 kvt.Stedn ivn, stedn vlhk, kypr lesn pdy, zvl. na svtlejch stanovitch. Bn lesn trva zvl. dubohabin, v v ekotonech. Evropa, Asie (mrn ps), Sev. Amerika. V R dominu-je v lesch nich poloh. Indiktor stedn ivnch pd svtlejch listnatch les nich poloh. (1)2-3(5) AB-BD 3