Praha, 7. dubna 2009Ministerstvo vnitra, Generln editelstv Hasiskho zchrannho sboru R, Institut ochrany obyvatelstva, Na Luci 204, 533 41 Lzn Bohdane, esk republika Telefon: +420 950 580 220, Fax: +420 950 580 228, E-mail: josef.janosec@ioolb.izscr.czMINISTERSTVO VNITRAGENERLN EDITELSTVHASISKHO ZCHRANNHO SBORU R

Seznmit studenty se zkladnmi nformacemi o Integrovanm zchrannm systmu esk republiky a o jeho loze pi zajiovn vnitn bezpenosti v nvaznosti na dokument Bezpenostn strategie esk republiky. Doc. Ing. Josef JANOEC, CSc., editel, MV G HZS R, Institut ochrany obyvatelstva, Na Luci 204, 533 41 Lzn Bohdane, tel: +420 950 580 220, +420 721 746 463, fax: +420 950 580 228, e-mail: josef.janosec@ioolb.izscr.cz ClJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmMINISTERSTVO VNITRAGENERLN EDITELSTVHASISKHO ZCHRANNHO SBORU RPraha, 7. dubna 2009

Obsah Doc. Ing. Josef JANOEC, CSc., editel, MV G HZS R, Institut ochrany obyvatelstva, Na Luci 204, 533 41 Lzn Bohdane, tel: +420 950 580 220, +420 721 746 463, fax: +420 950 580 228, e-mail: josef.janosec@ioolb.izscr.cz Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm1 vod2 Bezpenost a nebezpenost3 Bezpenostn strategie esk republiky 4 Vnitn bezpenost 5 Integrovan zchrann systm 6 ZvrMINISTERSTVO VNITRAGENERLN EDITELSTVHASISKHO ZCHRANNHO SBORU RPraha, 7. dubna 2009

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 1 vod

1 vodJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmStudnka, 8. srpna 2008

Bezpenost: - je vyjdenm uritho stavu jistoty, e se nestane to, co by mohlo njakm zpsobem ohrozit pijateln vvoj aktr, stav nebo situac;

- netk se jen problm bezpenosti sttu, ale rovn sociosfry, biosfry, technickch a technologickch systm.

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

s,t,rBR = (s,t,rB, s,t,rBP, s,t,rBS) Zklad teorie a praxe bezpenostiBR bezpenostn realita; B bezpenost; BP bezpenostn politika; BS bezpenostn systm; s prostor (space): cel svt, kontinent, koalice, region stt, stt, region uvnit sttu, obec, technick, technologick, biologick systmt as (time): ke stanovenmu termnu, za obdob a to pro minulost (h - historicaly) nebo pro budoucnost (p - prognosticaly).r stav, situace (reality): popis vybranch objektivnch informac vztaench k prostoru a asu.Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

Aplikace principu Jin-JanguProtikladn jevy: + / - ; samec / samice; noc / den; Vyjadujeme jen jednu st protikladnho jevu.

Bezpenost nebezpenost; Udriteln rozvoj neudriteln rozvoj; Chrnn kritick infrastruktura nechrnn KI;

Jin / jang: starho nskho uen; ve kolem ns, cel vesmr a tedy i n svt a my, je tvoeno dvma dynamickmi silami, kter se neustle promuj a jsou v protikladu. Lid by mli t v harmonii s prodou, aby byl Jin a Jang v rovnovze. JIN - odstediv sla JANG - dostediv sla nsk mondaJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

1. Jedno jedin nekoneno se manifestuje v tendenci zrove protikladn a doplujc se, v JIN a JANG, a to v jejich neustl promn. 2. JIN a JANG vznikaj z nekonenho a vnho pojmu vesmru, nepetrit. 3. JIN je sla odstediv, JANG sla dostediv. Spolen vytvej energii vech fenomn. 4. JIN pitahuje JANG a JANG pitahuje JIN. 5. JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG. 6. JIN a JANG, kombinovny v rznch pomrech, vytvej jevy sob nepodobn. Pitalivost nebo odpudivost jev je mrn rozdlu sil JIN a JANG. 7. Vechny jevy jsou pomjiv. Pomr JINU a JANGU se v nich neustle mn. JIN se pemuje v JANG, JANG se pemuje v JIN. 8. Nic nen zcela JIN ani zcela JANG. Vechno je na rznch stupnch vyveno obma tmito tendencemi. 9. Neexistuje stav neutrln. Vdy pevauje bu JIN nebo JANG.10. Velk JIN pitahuje velk JANG, mal JIN pitahuje mal JANG.11. Extrmn JIN se mn v JANG a extrmn JANG se mn v JIN.12. Vechny jevy jsou JANG uvnit a JIN na povrchu.Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

1. Je jen jedna nekonen objektivn realita, v n existuje vesmr a svt, kter se ve sv bezpenostn realit projevuje tendenc souasn protikladnou a doplujc se, tendenc bezpenosti a nebezpenosti, jejich psoben se neustle promuje. 2. Bezpenost a nebezpenost vznikaj nepetrit z nekonenho a vnho vesmru, z jeho nadasov existence, kter se projevuje ve fyzicko-geografick a socioekonomick sfe na planetrn reality. 3. Bezpenost je sla odstediv s enskm principem, nebezpenost je sla dostediv s muskm principem. Psob spolen a vytvej energii vech fenomn bezpenostn reality. 4. Bezpenost pitahuje nebezpenost a nebezpenost pitahuje bezpenost (opan sly se vzjemn pitahuj). 5. Bezpenost odpuzuje bezpenost a nebezpenost odpuzuje nebezpenost (stejn sly se vzjemn odpuzuj). Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

6. Bezpenost a nebezpenost, kombinovny v rznch pomrech, vytvej sob nepodobn jevy. Pitalivost nebo odpudivost jev je mrn rozdlu sil bezpenosti a nebezpenosti. 7. Vechny jevy jsou pomjiv. Pomr bezpenosti a nebezpenosti se v nich neustle mn. Bezpenost se pemuje v nebezpenost, nebezpenost se pemuje v bezpenost. 8. Nic nen zcela bezpen ani zcela nebezpen. Vechno je na rznch stupnch vyveno obma tmito tendencemi. 9. Neexistuje stav neutrln. Vdy pevauje bu bezpenost, nebo nebezpenost.10. Velk bezpenost pitahuje velkou nebezpenost, mal bezpenost pitahuje malou nebezpenost.11. Extrmn bezpenost se mn v nebezpenost a extrmn nebezpenost se mn v bezpenost.12. Vechny jevy jsou nebezpen uvnit a bezpen na povrchu. Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

- bezpenostn prosted,- promny vyhodnocovn s asem,- bezpenostn hrozby,- bezpenostn rizika,- kdo a co je pedmtem ohroen,- k politikm,- role sttu,- bezpenostn systm,- k pracovitm vzkumu.Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

Mocvkonnhledn tit mociMoc soudnMoczkonodrnMocensk trojhelnkJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

potebazjemmonosthledn titRozhodovac trojhelnkvstavba ozbrojench sil,bezpenostnch sbor,obrann plnovnJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

. ZJEM {jednotlivce | skupiny | sttu | koalice | lidstva } 1. prospch, uitek; 2. soustedn pozornost a ast vnovan nemu, nkomu; 3. zliba, obliba, nklonnost; vc, zleitost, cl, kter je pedmtem pozornosti, zliby, usilovn; nap. mocensk zjmy.

. POTEBA {jednotlivce | skupiny | sttu | koalice | lidstva } 1. stav ve kterm je nco douc nebo nezbytn; 2. poadavek, nrok; 3. pomcka, vc k nemu potebn; 4. upoteben, uvn

. MONOST {jednotlivce | skupiny | sttu | koalice | lidstva } 1. souhrn okolnost, podmnek, za nich se nco me dt, uskutenit, nastat; 2. jednotliv, uskuteniteln, mon ppad, eventualita; 3. schopnost.

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

Mitelnost bezpenosti Klasifikace vztahu hrozba a riziko podle SN ISO/IEC 15408-1:1999 Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

Bezpenostn realita (BR) - snmek v danm ase. Je soust nepetritch zmn (potvrzen principu jin-jangu)Modelovn dynamiky zmn - vyuvn scn (pro minulost i budoucnost). [S = (M(t1), M(t2), ..., M(ti), ..., M(tn))]M(ti) = ( A(ti) R(ti) ) U E(ti)2000200520102015202020252030A(ti) - mnoina aktr v modelu scne v ase ti,R(ti) - mnoina vztah v modelu scne v ase ti,E(ti) - mnoina prosted v nm probhaj vztahy mezi aktry v ase ti,, U - prnik, sjednocen mnoin (matematick opertor).Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost Dynamika bezpenosti

Varianty pechodu aktr mezi dvma modely Dynamika bezpenosti Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost

VariantaPojmenovn variantyKoment1vznik aktrajeho nastoupen do scne2pokraovn aktra beze zmnzachovn role, vskyt ve scni, charakteru aktra3pokraovn aktra s vnitnmi zmnamizmna role z hlavn na vedlej i naopak, vnitn transformace, zmna vnitn struktury prvku je je tvoen vlastnmi subsystmy4transformace aktrasluovn nebo rozdlovn charakteristik ve vztahu k dalm aktrm5znik aktrav dalm scni nevystupuje nebo je tak nevznamn, e nen v poped popisovanch obraz a scn

Varianty pechodu vztah mezi dvma modely Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost Dynamika bezpenosti

VariantaPojmenovn variantyKoment1vznik novho typu vztahu nezvislho nebo aplikovanho 2pokraovn vztahu beze zmnzachovn charakteru a parametr vztahu3pokraovn vztahu s vnitnmi zmnamizmna kvality vztahu, nkterch jeho vnitnch charakteristik4transformace vztahuvytvoen nov kvality vztah v pozitivnm nebo negativnm smyslu5znik vztahuv dsledku zmny aktra nebo zmny systmu

Varianty pechodu prosted mezi dvma modely Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm 2 Bezpenost a nebezpenost Dynamika bezpenosti

VariantaPojmenovn variantyKoment1nov prosted prvn vskyt prosted ve scni 2prosted beze zmnzachovn prosted bez vznamnch zmn3vnitn zmny prostedzmna vnitnch charakteristik prosted (nap. jaro - zima) 4transformace prostedvytvoen novho prosted ve stejnch geografickch podmnkch 5znik prostedscn pokrauje v jinm prosted

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

PNzev dokumentuSchvalujeGestor SpoluprceAktualizace1Bezpenostn strategie RvldaMZVMO, MV, V, MFPodle poteby2Vojensk strategie RvldaMOMZV, MV, MFPodle poteby3Zprva ostavu zajitn bezpenosti RvldaVMZV,MO, MV2-let cyklus 4Zprva ostavu zajitn obrany RBRSMOMZV, MV, dal S2-let cyklus5Zprva ostavu zajitn vnitn bezpenosti RBRSMVMO, MZV, dal S, kraje2-let cyklus6Zprva ostavu zajitn ochrany obyvatelstva RBRSMVMO, dal S, kraje2-let cyklus7Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 svhledem do roku 2020vldaMVS, krajePodle poteby v nvaznosti na BS R8Koncepce vzdlvn voblasti krizovho zenBRSMVMO, MZ, SSHRPodle poteby9Nrodn akn pln boje proti terorismuvldaMVS, krajePodle poteby10Pln obrany sttuvldaMOS, kraje5- let cyklus11Nrodn bezpenostn program ochrany civilnho letectv ped protiprvnmi inyBRSMDMVPodle poteby, Annex 17 (ICAO)12Priority innosti zpravodajskch slueb Rvl., BRSVS, ZS RRon upesnn13stedn poplachov pln Integrovanho zchrannho systmuMVMVS asloky IZSPodle poteby

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

Bezpenostn strategie je zkladn dokument bezpenostn politiky. Na n navazuj dl strategie a koncepce:- Vojensk strategie Koncepce zahranin politiky...Bezpenostn strategie R je vldn dokument zpracovan MZV sKancel prezidenta republiky a Parlamentem R na principu nadstranickosti. Na tvorb dokumentu se rovn podlela bezpenostn komunita R zahrnujc zstupce sttn inesttn sfry.Zkladn rmec pro formulaci arealizaci BS R je dn stavou R, stavnm zkonem . 110/1998 Sb., obezpenosti R, Spojeneckmi adalmi mezinrodnmi zvazky podle lenstv R v Organizaci Severoatlantick smlouvy (NATO), Evropsk unii (EU), Organizaci spojench nrod (OSN), Organizaci pro bezpenost aspoluprci vEvrop (OBSE). Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

I. vod II. Vchodiska bezpenostn politiky R III.Bezpenostn zjmy R IV. Bezpenostn prosted 1. Role stt amezinrodnch organizac apostaven R 2. Trendy vbezpenostnm prosted V. Strategie prosazovn bezpenostnch zjm R 1. Zahranin politika 2. Obrann politika 3. Politika voblasti vnitn bezpenosti 4. Hospodsk politika azajiovn bezpenosti 5. Politika voblasti veejn informovanosti VI.Bezpenostn systm R VII.Zvrhttp://www.vlada.cz/assets/cs/rvk/brs/bezpecnostni_strategie_2003.pdfJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmBezpenostn zjmy Rivotn zjmy. ivotnm zjmem je zajitn existence R, jej suverenity, zemn celistvosti apolitick nezvislosti; dle pak je ivotnm zjmem obrana demokracie aprvnho sttu aochrana zkladnch lidskch prv asvobod obyvatel. Ochrana ivotnch zjm sttu ajeho oban je zkladn povinnost vldy R. Strategick zjmy. Naplovn strategickch zjm slou kochran ivotnch zjm. Zrove slou kzajitn spoleenskho rozvoje aprosperity R. Dal vznamn zjmy. elem naplovn dalch vznamnch zjm je pispt kzajitn ivotnch astrategickch zjm, zvyovn kvality ivota oban R aefektivity veejn sprvy.3 Bezpenostn strategie esk republiky

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmStrategick zjmy. bezpenost a stabilita pedevm veuroatlantickm prostoru; zachovn globln stabilizan role azven efektivnosti OSN; pevn transatlantick vazba vrmci NATO abudovn strategickho partnerstv mezi NATO aEU; komplementrn rozvjen obrannch schopnost NATO aEU; rozvjen role OBSE voblasti prevence ozbrojench konflikt, stabilizace ademokratizace; potrn mezinrodnho terorismu; sniovn rizika en ZHN ajejich nosi; eliminace organizovanho zloinu anelegln migrace; snen rizika napaden R ZHN pomoc raket (jinch prostedk); podpora regionln spoluprce; zajitn ekonomick bezpenosti R prostednictvm posilovn globln ek. stability, diverzifikac zdroj strateg. surovin, vrobk, slueb, zdroj aforem kapitlovch tok aochrany strateg. infrastruktur; posilovn konkurenceschopnosti domcho obrannho prmyslu azajitn adekvtn rovn strategickch rezerv; podpora en svobody ademokracie aprincip prvnho sttu.3 Bezpenostn strategie esk republiky

Zahranin politika RKONCEPCE ZAHRANIN POLITIKY ESK REPUBLIKY NA LTA 2003 - 2006(Schvleno vldou R 3.3.2003)1. vod2. Vchodiska zahranin politiky esk republiky 2.1 Cle zahranin politiky esk republiky 2.2 esk republika a souasn mezinrodn prosted 2.3 Principy zahranin politiky esk republiky 2.4 Nstroje zahranin politiky esk republiky 3. Priority zahranin politiky esk republiky 4. koly zahranin politiky esk republiky 4.1esk republika a Evropsk unie 4.2Zahranin politika esk republiky v oblasti bezpenosti 4.3Bilaterln a regionln spoluprce veuroatlantickm prostoru 4.4 esk republika a stty Asie, Afriky, Austrlie a Latinsk Ameriky 4.5 esk republika vmezinrodnch organizacch 4.6 Vnj ekonomick vztahy a zahranin pomoc esk republiky 4.7 Prezentace R vzahrani, vztahy skrajany a vztahy na nevldn rovniJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

Zprva o zahranin politice 2007 http://www.mzv.cz/public/eb/43/a3/72910_14945_Zprava2007_cesky_verze_k_22_8_2008.pdfNATO CONAMS (Course of NATO Military Staff)Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmObrann politika pedstavuje jeden ze zkladnch nstroj prosazovn bezpenostnch zjm R. Jejm hlavnm clem je zajiovn svrchovanosti, zemn celistvosti, princip demokracie aprvnho sttu, ochrany ivota obyvatel ajejich majetku ped vnjm ohroenm. R ktomu vsouladu se zahranin politikou formuluje zkladn zsady pro vstavbu, ppravu apouit pslunch prvk bezpenostnho systmu R.Obrann politika R3 Bezpenostn strategie esk republiky

3 Bezpenostn strategie esk republiky Politika v oblasti vnitn bezpenosti RJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm3 Bezpenostn strategie esk republiky Hlavn cl formulovat arealizovat zsady smujc kochran demokratickch zklad sttu, zajitn vnitn bezpenosti aveejnho podku vR. Prostednictvm zkonem povench instituc vlda nepetrit analyzuje situaci voblasti vnitn bezpenosti aveejnho podku, identifikuje hrozby, posuzuje rizika ainiciuje nvrhy na jejich innou eliminaci ausiluje oprosazovn strategi aefektivnch opaten nelegislativn ilegislativn povahy.Na zajitn vnitn bezpenosti aktivn participuj vechny prvky bezpenostnho systmu. Vlda klade velk draz na profesionalitu avysok kvality pslunch bezpenostnch sloek aorgn innch vtrestnm zen. Velmi dleitou roli sehrv odpovdnost apodpora oban.

Bezpenost esk republiky

Ozbrojen slyVyhodnocovn situacePlnovn obrany a bezpenostiKrizov managementHrozba(konflikt)Hrozba(konflikt)

DiplomacieEkonomikaesk republika

Vnitn bezpenostReakcePrevenceJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

Strategie obrany esk republiky

Rozmstiteln slyC4I SR Vyhodnocovn hrozebPlnovnRealizace opatenHrozba(konflikt)Hrozba(konflikt)

NATINEADSVnitn bezp.+ HNSesk republikaReakcePrevenceJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

esk republika v slech 14 kraj 78 867 km2(2 % zem EU) 10 381130 obyvatel (k 31. 12. 2007) 6 237 obc 205 ORP Dlka hranic:2 290,0 km; s Rakouskem 466,2 km, s Nmeckem 810,2 km, s Polskem 761,8 km, se Slovenskem 251,8 km 4 Vnitn bezpenost Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

ZCHR.SBORY,HAV.SLUBY

OZBROJENBEZP.SBORY

OZBROJENSLY

Sttn orgny, orgny zemnch samosprvnch celk,prvnick a fyzick osobyAR

obrana sttu

PR

veejn podek, vnitn bezpenostHZS R

pipravenost,zchrana,ochrana obyvatelPREZIDENT,PARLAMENT, VLDAJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm4 Vnitn bezpenost

Prvn rmec bezpenostnho systmustava esk republiky/stavn zkon . 1/1993 Sb./Zkon o bezpenosti R/stavn zkon . 110/1998 Sb./Zkon o hospodskch opatench pro krizov stavy/zkon . 241/2000 Sb./Zkon o krizovm zen/zkon . 240/2000 Sb./Zkon o zajiovn obrany/zkon . 222/1999 Sb./Zkon o integrovanm zchrannm systmu/zkon . 239/2000 Sb./Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm4 Vnitn bezpenost

MINISTERSTVO VNITRA RMinistr vnitraNmstek pro ekonomiku a provozNmstek pro ve. sprvu, informatiku, leg.a archivnictvGenerln editel HZS RNmstek pro evropsk zleitostiNmstekpro vnitn bezpenostPolicejn prezident 4 Vnitn bezpenost Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

Generln editelstv HZS RHZS krajOSNPfPV4SEIPsobnost HZS R od roku 2001Zkon . 238/2000 Sb., o HZS RZkon o POZkon o IZSZkon o Kporn ochranaintegrovanzchrann systmochrana obyvatelstvacivilnnouzovplnovnkrizov zen5 Integrovan zchrann systm Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systmEUNATO

Porn prevence tradin psobnost hasi. Je zamena zejmna na:

innosti kzamezen vzniku poru,innosti kzamezen nebo komezen en poru,innosti kzajitn bezpen evakuace,innosti kzajitn bezpenho a innho hasebnho zsahu,zjiovn pin por,preventivn vchovnou innost.

Porn prevenceJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

Ochrana obyvatelstva pedstavuje:A)Plnn kol civiln obrany1), zejmna:

varovn,evakuace,ukryt,nouzov peit obyvatelstva.1) Podle enevskch konvencB) Plnn dalch opaten k zabezpeen ochrany ivota, zdrav a majetku obyvatelstva. Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

KRIZOV TB KRAJEBEZPENOSTN RADA KRAJEHEJTMANKoordinace krizov pipravenostiZdolvn KSKRAJKRAJSK ADSTEDN KRIZOV TBKRIZOV TB OBCEKRIZOV TB UREN OBCEBEZPENOSTN RADA STTUBEZPENOSTN RADA UR.OBCEORPSTTOBECMINISTERSTVA SSTAROSTA UR.OBCEOBECN AD UR.OBCEOBECN ADSTAROSTA OBCErovnVLDA RKrizov zen je souhrn innost orgn krizovho zen pi krizov pipravenosti a pi een krizovch situacJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

=

souhrn civilnch aktivit veejn sprvy a urench instituc k ochran spolenosti ped nsledky zvanch mimodnch udlost a k podpoe civiln-vojensk spoluprce.

CIVILN NOUZOV PLNOVNJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

EVROPSK KOMISE / G pro ivotn prosted / odd CO AKN PROGRAM SPOLEENSTV VCOMECHANISMUS SPOLEENSTV VCOMONITOROVAC A INFORMAN CENTRUM (MIC)KOMUNIKAN A INFORMAN PROSTED (CECIS)EURO 112 JEDNOTN EVROP. SLO TS. VOLNRADA EU / PROCIV, CIVCOM - spolugesce (zvldn kriz),Pedsednictv R vRad EU roku 2009.EUNATOOSNPfPV4SEIJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

VY VBOR PRO CIV. NOUZOV PLNOVN (SCEPC)

SCEPC GESTOREM MV - G HZS RStedisko pro koordinaci pomoci v ppad katastrof (EADRCC)PLNOVAC VBORY SPADAJC POD SCEPC Vbor pro civiln ochranu (CPC) - gesce MV - G HZS R,Dal vbory - dopravn (CAPC, PBIST, PBOS), zemdlsk (FAPC), prmyslov (IPC), zdravotnick (JMC), pro civiln komunikaci (CCPC), EUNATOOSNPfPV4SEIJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

pi pprav na mimodn udlosti a pi provdn zchrannch a likvidanch prac dvma nebo vce slokami IZS. Integrovanm zchrannm systmem (IZS) se rozum koordinovan postup sloek IZS:Stlmi orgny pro koordinaci sloek IZS jsou operan a informan stediska IZS,

Operan a informan stedisko G HZS R je rovncelosttnm operanm a informanm stediskem IZS Nrodnm stediskem pro een katastrof.Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

Zkladn sloky IZS: Hasisk zchrann sbor R a jednotky PO zaazen do plonho pokryt, zdravotnick zchrann sluba a Policie esk republiky.Ostatn sloky IZS:vylenn sly a prostedky ozbrojench sil, ostatn ozbrojen bezpenostn sbory, ostatn zchrann sbory, orgny ochrany veejnho zdrav, havarijn, pohotovostn, odborn a jin sluby, zazen civiln ochrany, neziskov organizace a sdruen oban. Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

koly OPIS IZSPijmn a vyhodnocovn informac o M,Plnn kol uloench velitelem zsahu,Plnn kol uloench orgny koordinujcmi zchrann a likvidan prce,Vyrozumvn orgn a sloek IZS,Povolvn a nasazovn sil a prostedk dle poplachovho plnu IZS a dle poadavk velitele zsahu,Vyadovn a organizovn pomoci dle poadavk velitele zsahu,Varovn obyvatelstva pi nebezpe z prodlen.Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

Psobnost OPIS G HZS RMezinrodn roveMIC EU +ECURIENATOEADRCCUN - OCHAUN - ECEMAAESousedn stty+Maarsko

Operan a informan stedisko MV - G HZS RNrodn roveDiplomatick sluba MZVSpolen operan centrum MOIntegrovan operan stedisko Policejnho presidia PRSituan centrum MVStyn msto SJBStl sluba HM14x Operan a informan stedisko HZS kraje (hl.m. Prahy)Ostatn sloky IZS zaazen do stednho poplachovho plnu IZSJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

V mobilnch stch funguje od jejich vybudovn,V pevnch stch funguje od roku 2003,Odbavovn tsovch voln v etin, anglitin a nmin,Linka 112 provozovna souasn s nrodnmi tsovmi sly (150, 155, 158).Jednotn evropsk slo tsovho voln 112 v REURO - 112Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm5 Integrovan zchrann systm

Jednotn evropsk slo tsovho voln 112 v RJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

Jednotn evropsk slo tsovho voln 112 v RJanoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm

Janoec, Josef. Vnitn bezpenost a integrovan zchrann systm6 Zvr 1 vod2 Bezpenost a nebezpenost3 Bezpenostn strategie esk republiky 4 Vnitn bezpenost 5 Integrovan zchrann systm 6 Zvr

***************************Reforma vychz z konceptu strategie obrany esk republiky-kolu, kter bude vdy prioritn pro AR. m se reforma li od pedchzejcch reorganizac je strategie, jak bude tento kol naplnn. Ve strunosti bych strategii nazval maximln mon vyuit lenstv v NATO pi souasnm naplnn nrodnch zvazk, kter z lenstv vyplvaj. Zrove ale ozbrojen sly a armda ve sv reform pedpokldaj posun v chpn bezpenosti na nrodn rovni, co jsem naznail ped chvl. Vojci jsou pipraven hrt svoji lohu v systmu zajitn bezpenosti R, ale zrove lohu, kter jim pslu v demokratick spolenosti pod civilnm zenm *******************