Diplomová práce - Univerzita Palackého v...
Transcript of Diplomová práce - Univerzita Palackého v...
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Přírodovědecká fakulta
Katedra geografie
Bc. Barbora VELČOVSKÁ
Současný stav a perspektivy industriálních brownfieldů
v okrese Frýdek-Místek
Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.
Olomouc 2013
Bibliografický záznam
Autor (osobní číslo): Bc. Barbora Velčovská (R10995)
Studijní obor: Učitelství geografie pro SŠ – Historie (kombinace Z-Hi)
Název práce: Současný stav a perspektivy industriálních brownfieldů
v okrese Frýdek-Místek
Title of thesis: Current Condition and Perspectives of Industrial Brownfields
Sites on the Frydek-Mistek County Area
Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.
Rozsah práce: 69 stran, 15 vázaných příloh
Abstrakt:
Předmětem této diplomové práce je problematika brownfields v České republice, zahraničí
a především v okrese Frýdek-Místek. V první kapitole je popsán teoretický rámec
problematiky brownfields, definice, dělení, bariéry znovu využití brownfields, možné
zdroje financování jejich revitalizace apod. Následující kapitola je věnována
charakteristice zkoumaného území, okresu Frýdek-Místek. Je zde popsán výskyt
brownfields, jejich předpokládaný důvod vzniku, možnosti řešení včetně příkladů již
úspěšně regenerovaných brownfields. Třetí kapitola je věnována popisu současného stavu
a perspektiv průmyslových brownfields ve zkoumaném území. K práci náleží přílohy,
které obsahují mnou vytvořené katalogové listy jednotlivých průmyslových brownfields.
Klíčová slova: brownfieldy, regenerace, revitalizace, územní rozvoj
Abstract:
This thesis is dealing of the issue of brownfields in the Czech Republic and abroad, and
especially in Frydek-Mistek county area. The first chapter descripes the theoretical
framework of brownfields, definition, classification, barriers re-use of brownfields,
possible sources of finance their restoration, etc. The following chapter is devoted to the
characteristics of the study area, the Frydek-Mistek county area. There are described here
3
the occurrence of brownfields, their supposed reason for the occurrence, the possible
solutions and the examples of successfully regenerated brownfields. The third chapter is
devoted to describing the current condition and prospects of industrial brownfields in the
surveyed area. The thesis includes datasheet of industrial bornwfields produced by me.
Keywords: brownfields sites, regeneration, revitalization, urban development
4
Děkuji svému vedoucímu práce docentu Zdeňku Szczyrbovi za vymyšlení tématu
diplomové práce a konzultace. Poděkování patří také lidem, kteří se mnou spolupracovali
po celou dobu psaní této práce. Za velmi cenné rady a připomínky děkuji magistře Petře
Krystyníkové. Velké díky patří mým rodičům, kteří mě po celou dobu mého studia
podporovali.
Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem
vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování
čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
Olomouc
____________________________
Podpis
5
6
OBSAH
ÚVOD.........................................................................................................................................8
CÍLE PRÁCE A METODIKA ................................................................................................9
REŠERŠE LITERATURY.....................................................................................................12
1 TEORETICKÉ UKOTVENÍ.........................................................................................15
1.1 Význam slova brownfield a jeho definice..................................................................15
1.2 Vznik brownfields......................................................................................................17
1.3 Klasifikace brownfields .............................................................................................18
1.3.1 Dělení z hlediska původu vzniku.................................................................19
1.3.2 Dělení dle ekonomické atraktivity území ....................................................21
1.4 Regenerace brownfields .............................................................................................22
1.5 Bariéry úspěšné regenerace........................................................................................25
1.6 Nástroje regenerace brownfields................................................................................26
1.7 Alternativy nového využití brownfields.....................................................................28
2 CHARAKTERISTIKA Ř EŠENÉHO ÚZEMÍ.............................................................30
2.1 Transformace průmyslu jako příčina vzniku brownfields v okrese F-M...................32
2.2 Výskyt brownfields v ČR...........................................................................................36
2.3 Rozbor brownfields v okrese F-M .............................................................................37
2.4 Příklady úspěšné revitalizace brownfields v okrese F-M ..........................................40
3 SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY INDUSTRIÁLNÍCH BROWNFIELDS
V OKRESE F-M .....................................................................................................................42
3.1 Závěry a vyhodnocení výzkumu ................................................................................52
ZÁVĚR ....................................................................................................................................57
SUMMARY .............................................................................................................................59
POZNÁMKY...........................................................................................................................61
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................62
Literatura...............................................................................................................................62
Elektronické zdroje ...............................................................................................................64
Webové databáze ..................................................................................................................66
SEZNAM TABULEK.............................................................................................................67
SEZNAM OBRÁZK Ů ............................................................................................................68
SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................69
8
ÚVOD
Lidstvo obklopují opuštěné nevyužívané zastavěné plochy od počátků jeho vzniku.
Plochy dříve běžně užívané, se stávaly opuštěnými z různých důvodů, byly však
považovány za běžnou součást urbanizovaných celků. Růst počtu obyvatel a
industrializace společnosti přispěla k tomu, že se opuštěná území stala problémem.
Nezastavitelný hospodářský vývoj, který ve vyspělých státech světa od sedmdesátých let
dvacátého století přešel k desindustrializaci společnosti a orientaci na oblast služeb a lehký
spotřební průmysl vedl k nárůstu počtu opuštěných průmyslových ploch, což začalo
ohrožovat udržitelný rozvoj společnosti. Tehdy také vzniklo slovo brownfield. V České
republice došlo ke změnám v hospodářství až po politickém převratu v roce 1989. Přechod
k volnému tržnímu hospodářství, který s sebou přinesl zahraniční investice a
restrukturalizaci hospodářství kvůli konkurenceschopnosti zapříčinil nárůst opuštěných
výrobních ploch v různých sektorech ekonomiky, nesetkáváme se pouze s nevyužívanými
průmyslovými lokalitami, ale také zemědělskými, obytnými, vojenskými apod. O plochách
brownfields se tak začíná hovořit také v našich podmínkách.
Jelikož nevyužívané často již devastované plochy představují řadu negativních
vlivů je nutností politik územního rozvoje situaci brownfields řešit. Cesta k jejich
regeneraci ale není vůbec snadná. Zchátralá území vyžadují vysoké počáteční investice na
svou revitalizaci. Investoři se proto raději zaměřují na nezastavěná území tzv. zelené
louky, které představují méně nákladnou a méně náročnou variantu realizace jejich
projektu. Tato situace ovšem představuje negativum v podobě rozrůstání měst do volné
krajiny, což nekoresponduje se závazkem trvale udržitelného rozvoje. Díky tomuto
závazku se problematika regenerace brownfields stává jednou z priorit územního rozvoje
nejen v České republice.
První část této práce představuje teoretický rámec tématiky brownfields. Je zde
diskutována základní charakteristika brownfields, důvody jejich vzniku, klasifikace
brownfields, regenerace brownfields a její nástroje. Druhá část práce je zaměřena na
analýzu současného stavu a perspektiv industriálních brownfields, ale i zhodnocení
celkové situace výskytu nevyužívaných ploch v okrese Frýdek-Místek. Smyslem této práce
je poukázat na problematiku a výskyt lokalit brownfields jak v České republice, tak
konkrétně na území okresu Frýdek-Místek.
9
CÍLE PRÁCE A METODIKA
Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat průmyslové brownfields v okrese
Frýdek-Místek na základě dostupných dat v databázích brownfields v České republice, na
základě vlastního šetření v terénu a pomocí rozhovorů vedených s majiteli těchto lokalit
nebo představiteli obcí. Druhým hlavním cílem je syntetizovat poznatky regenerace
opuštěných ploch z dostupné literatury a zkušeností účastníků regenerace pro vytvoření
perspektiv a konfrontovat je s vlastními představami jednotlivých účastníků procesu
regenerace.
Jednotlivé kapitoly budou sledovat dílčí cíle:
• v teoretické části je cílem představit a vysvětlit pojem brownfield, teoretické
koncepty vysvětlující vznik a klasifikaci brownfields, v neposlední řadě
také představit možnosti regenerace a její nástroje;
• v úvodu praktické části je mým záměrem představit region (okres Frýdek-
Místek) a zhodnotit vznik bornwfields na jeho území (pomocí
ekonomických ukazatelů);
• praktická část má představovat katalog lokalit průmyslových brownfields,
který bude obsahovat základní informace, stručné charakteristiky i
fotografickou dokumentaci a mapový záznam.
Tato diplomová práce je interdisciplinární, jakož i samotná geografie, která v sobě
spojuje ekonomické, sociologické i psychologické přístupy. Práce je rozdělena na část
teoretickou a praktickou, v obou případech jsem využila jak obecně teoretické metody, tak
metody empirické.
Při zpracování teoretické části této diplomové práce bylo čerpáno z několika
různých zdrojů, týkajících se tématu brownfields. Stěžejní prameny o problematice
brownfields jsou k nalezení zejména v zahraničí. Naštěstí jsou již důležité informace také
v českých překladech těchto děl. V prvé řadě jsem se opírala o studium dostupné české
li teratury, která je diskutována níže a také uvedena v seznamu použitých zdrojů na konci
této práce. Posloužily mi například i odborný seminář na univerzitě (VŠB Technická
univerzita v Ostravě) či diskuze s odborníky k tématu nevyužívaných ploch. V případě
10
podkapitoly o vzniku deprimujících zón na území okresu Frýdek-Místek jsem kombinovala
poznatky o historickém vývoji regionu společně s poznatky z literatury zabývající se
vznikem brownfields.
Empirická část se skládá z vlastního výzkumu, který jsem prováděla sběrem
informací od institucí a terénním pozorováním. Těmito institucemi byly Agentura pro
podporu podnikání a investic CzechInvest zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu,
Agentura pro regionální rozvoj, a.s. (dále jen ARR) v Ostravě založená Moravskoslezským
krajem, obecní a městské úřady. Kromě výše zmíněných jsem čerpala informace také
z databáze brownfields v rámci evropského projektu Cobraman zabývajícího se revitalizací
brownfields.
Pasportizace, kterou jsem vytvořila, si bere za vzor katalogové listy vytvořené
ARR. Názvy lokalit většinou přebírám z již vytvořených databází, které vytvořily výše
zmíněné instituce. V některých případech název upravuji podle obecně známého názvu
z předchozího užívání nebo názvu ulice či obce. Údaje o rozloze lokality, výměře
zastavěné plochy a počtu objektů v lokalitě jsou převzaty z interních zdrojů jednotlivých
databází. V případě zpřístupnění areálu jsem počty objektů přepočítala nebo porovnala
s katastrálními mapami či leteckými snímky. Po zkušenosti s informacemi z jednotlivých
databází brownfields jsem si minimální velikost zkoumané lokality stanovila na 0,5ha
(přesto jsem nakonec zařadila také lokality menší než 0,5ha). Informace o historii areálu
jsem čerpala z literárních zdrojů či sdělení majitelů. Charakteristika současného stavu a
technické infrastruktury vychází ze stavu uvedeného v databázích, zjištěného v terénu nebo
sděleného vlastníky či správci. Dopravní dostupnost a polohu v rámci urbanizovaného
území jsem vyčetla z mapy. Informace o vlastnických vztazích byly převzaty z databází,
popřípadě ověřeny osobně či z webových stránek vlastníka. Geografický rozměr práce
jsem podpořila mapami, do nichž jsem dané lokality zakreslila.
Významným zdrojem informací mi byly oficiální stránky měst a obcí, které mají na
svých webových stránkách, v sekci pro podnikatele, užitečné informace či kontakty.
V mnoha případech jsem použila také metodu telefonického či emailového dotazování.
Pro upřesnění dále rozvádím jednotlivé pojmy z názvu práce:
Okresy a jejich okresní úřady byly v rámci české regionální veřejné správy zrušeny
k prvnímu lednu roku 2003 na základě zákona o okresních úřadech 147/2000 Sb. Zůstaly
11
však jednotkami statistickými a územně-orientačními. V našem případě je takovýto výběr
vyhovující s přihlédnutím k historickému vývoji územních jednotek v České republice.
Jelikož bydlím v okrese Frýdek-Místek, byla jeho volba jasná.
Definici pojmu brownfield, která není jednoznačná, a jeho dělení si dále
rozebereme v této práci. Nejjednodušší definice slova zmiňovaná ve slovnících cizích slov
je následující: „nemovitost, která v současnosti není dostatečně efektivně využívaná, je
zanedbaná a kterou lze účelně využít za podmínky realizace projektu regenerace zóny nebo
projektu rekonstrukce objektu“ (slovník cizích slov abz.cz). V názvu práce je navíc použito
slovo „industriálních“, budu se tedy zabývat pouze těmi nemovitostmi, které byly ve své
předchozí činnosti využívány průmyslem. V této práci se kromě slov brownfield,
brownfields a různě skloňovaného počeštěného výrazu brownfield (brownfieldy,
brownfieldů, brownfieldech atd.), budou vyskytovat také výrazy jako narušené plochy,
deprimované zóny, opuštěné lokality apod.
Současným stavem mám na mysli období let 2012 až 2013, kdy pracuji na této
práci.
Perspektivu vývoje se budu snažit vyvodit z porovnávání různých faktorů. Použiji
přitom i tzv. SWOT analýzu. Podstatou této metody je nalezení a vzájemné porovnání
vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu a vnějších hrozeb a příležitostí.
Název analýzy je zkratka z anglických slov Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé
stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Smyslem analýzy je díky silným
stránkám omezit či odstranit stránky slabé a tím omezit dopad hrozeb a zvýšit příležitosti.
Přičemž budu přihlížet také k jiným již provedeným realizacím projektů regenerace
brownfields v České republice.
12
REŠERŠE LITERATURY
Nutnost zabývat se problematikou brownfields se objevuje v industrializovaných
zemích ve chvíli, kdy dochází k postupné desindustrializaci hospodářství v důsledku
nárůstu opuštěných průmyslových areálů. Ve Spojených státech Amerických k těmto
trendům dochází už od padesátých let dvacátého století, do popředí zájmů státu západní
Evropy (Velká Británie, SRN, Francie) se tato tématika dostala v sedmdesátých letech
minulého století. V České republice (dále jen ČR) byl tento proces zpomalen kvůli
odlišným prioritám orientace hospodářství socialistického systému, i když i tehdy se už
tvořila narušená území. Opuštěné plochy se nacházely zejména ve venkovských oblastech,
šlo tedy převážně o zemědělské objekty (Podhradská 2011). Se změnou ekonomického
modelu, z restitučních důvodů a zejména následky restrukturalizace hospodářství byla
Česká republika vystavena problému zastaralých výrobních objektů či zcela opuštěných
lokalit, který se stal jedním z nejvážnějších témat územního plánování (Ústav územního
rozvoje vydává čtvrtletník Urbanismus a územní rozvoj).
Zvýšená pozornost je problematice brownfields věnována po vstupu do Evropské
unie (dále jen EU), kdy se otevřely možnosti čerpání finančních zdrojů na regeneraci
brownfields ze strukturálních fondů EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zřídilo
státní příspěvkovou organizaci CzechInvest, která vytvořila Národní strategii regenerace
brownfields, jejíž součástí jsou Vyhledávácí studie brownfields ve všech krajích ČR, na
základě kterých byla vytvořena ucelená databáze, která byla významným zdrojem pro tuto
diplomovou práci.
Informace lze, kromě internetových stránek jednotlivých ministerstev či agentur,
čerpat také z oběžníků vydávaných např. radnicemi měst nebo developerskými či
realitními firmami (např. AAAINDUSTRY.CZ). Důležitou roli hraje také občanský sektor,
ve kterém vyniká občanská společnost Institut udržitelného rozvoje sídel (IURS). Mimo
provozování webové stránky www.brownfields.cz, vznikla v roce 2004 příručka
„Brownfields snadno a lehce“ od Jackson B.J. a kolektivu, která je určená v prvé řadě
obcím. V této příručce Jackson upozorňuje, že zásah veřejného sektoru do problematiky
brownfields je více než žádoucí. Jak je totiž v příručce uvedeno „brownfields představují
rozsáhlou část zastavěného území v mnoha našich městech. Složitost jejich řešení,
nejistoty, zvýšená rizika a náklady spojené s jejich renovací a zvovuvyužitím – to vše
odrazuje soukromý kapitál od aktivní ekonomické intervence.“
13
Literatura k problematice brownfields se dříve v České republice téměř
nevyskytovala a veškeré poznatky musely být čerpány ze zahraničních publikací.
Obrovský boom v záležitostech okolo brownfields však nastal s příchodem nového
tisíciletí, kdy se problematikou, kromě vědeckých pracovníků začali hojně zabývat také
studenti ve svých vysokoškolských pracích napříč jednotlivými fakultami od stavebních
přes národohospodářské a ekonomicko-správní po geografické.
Problematikou brownfields a jejich vymezením, typologií, příčinami a důsledky
vzniku se zabývá profesor Alois Nový z Ústavu architektury VÚT Brno. V časopise
Urbanismus a územní rozvoj mu vyšlo mnoho článků. Například článek „Zelená a hnědá
pole“ má vysvětlit pojmy a uvést klady a zápory hnědých polí (neboli brownfields),
problematiku územního plánování a dosud známé přístupy k jejich přestavbě. Publikace
„Brownfields – šance pro budoucnost“ se, mimo výše zmíněného, zabývá také úspěšně
revitalizovanými objekty a areály.
Na Fakultě stavební VŠB – Technické univerzity v Ostravě je koordinátorem
většiny výzkumných úkolů o brownfields profesor Vítězslav Kuta.
Pojem brownfields je diskutován také v geografických pracích. Nejedná se však o
hloubkový a systematický výzkum. Začleněním neprůmyslových brownfields do území se
zabývá Kuda a Smolová (2007). Problematiku v kraji Vysočina řeší Svobodová a Věžník
(2009). Regenerací a revitalizací brownfields se zabývá Szcyrba a kol. (2006) nebo Vráblík
(2009) na příkladu Podkrušnohoří.
Od roku 2000 vzniklo v České republice množství publikací věnovaných
problematice brownfields. V první řadě jsou rozebírány definice, jejich různorodost, účel
vzniku a způsoby zachycení rozsahu a stavu brownfields. Velká pozornost je věnována
řešení regenerace brownfields, angažovanost jednotlivých aktérů, nástroje, politiky a
mechanismy na podporu regenerace, bariéry a role místních vlád a veřejného sektoru.
O nutnosti veřejného zásahu se dočteme také v knize „Brownfields jak vznikají a co
s nimi“ od autorů Kadeřábkové a Piechy z roku 2009. Zanedbané a neudržované lokality
brownfields způsobují úpadek daného místa, snižují tak hodnotu majetku obce a její
daňové příjmy. Náklady na rekonstrukci tak neúměrně rostou a investoři ztrácejí motivaci
rekonstrukci financovat. Minimální znečištění lokality či investor s vysokými finančními
prostředky přímou účast veřejného sektoru nevyžadují. Největší problém však představují
14
ekologicky škodlivé brownfieldy v centrech měst. Kniha upozorňuje na nedostatečnou
regulaci nástrojů, což způsobuje upřednostňování výstavby na zelené louce a prosazování
individuálních zájmů investorů. Důsledkem je nezdravé rozrůstání obcí a s tím spojené
vysoké náklady na budování infrastruktury.
15
1 TEORETICKÉ UKOTVENÍ
Brownfields se v poslední době staly velmi aktuálním společenským tématem.
Problém zdevastovaných nevyužívaných ploch postihuje v různé míře většinu zemí,
přičemž přístupy k této problematice jsou různé. Klíčovými slovy jsou v tomto případě
kromě samotného slova brownfield, také sanace, regenerace, revitalizace či udržitelný
rozvoj. Tématem brownfields se zabývají politiky regionálního rozvoje ve světě (např.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, Evropská unie, americká
Agentura ochrany životního prostředí EPA atd.) i u nás (Ministerstva životního prostředí,
pro místní rozvoj, podnikání a obchodu, Ústav územního rozvoje). Aktivní jsou i
neziskové organizace Ústav pro ekopolitiku a Institut udržitelný rozvoj sídel (IURS, o. s.),
které se snaží především o přiblížení problematiky široké veřejnosti.
1.1 Význam slova brownfield a jeho definice
Termín „brownfield“, se kterým se budeme setkávat v celé diplomové práci, vznikl
ve Velké Británii (Příhodová 2007). Jeho původ je odvozován od barvy opuštěných
továrních areálů a budov, zatížených různými ekologickými zátěžemi, na leteckých
snímcích. Vysvětlení o jaké lokality se jedná, nám podává ve své knize J. B. Jackson.
Jedná se v podstatě o urbanizovanou lokalitu, která již neslouží původnímu respektive
žádnému účelu a bývá často nějakým způsobem poškozena (Jackson 2004). V češtině se
pojem usadil ve své původní anglické podobě. Doslovný překlad „hnědé pole“ se neujal
(Kadeřábková 2009). Je to dáno tím, že pouhý překlad dostatečně nereflektuje skutečný
obsah slova, které je krátké a výstižné. Na rozdíl od podobného slova „greenfield“, který je
v češtině znám jako zelená louka, představující území bez předchozích urbanistických
zásahů. Tento pojem je běžně používán nejen v oboru, ale i širokou veřejností. Je to dáno
tím, že v centru pozornosti urbanismu českých sídel od padesátých let minulého století
byla výstavba na volných plochách. Výraz „na zelené louce“ se tak stačil stát všeobecně
přijímaným a zažitým ekvivalentem anglického slova (Nový 2002, str. 2). Význam slova
brownfield není přesně daný. Za brownfields jsou považovány hlavně opuštěné nebo
nedostatečně využité průmyslové, drážní, armádní nebo zemědělské areály ale i další tzv.
„ institucionální brownfields“ (Kuda, Smolová 2007, str. 18) jako například nemocnice,
věznice či školy. V některých zemích se za brownfields považují také „zanedbané a zpustlé
části areálů jinak prosperujících podniků, parkoviště, okolí čerpacích stanic a sídlištní
16
extravilán“ (ÚRS 2006, str. 2). V České republice se užívají také další ekvivalenty.
Ministerstvo pro místní rozvoj používá jako synonymum pojem „deprimující zóny“
zatímco ministerstvo životního prostředí dává přednost pojmu „narušené pozemky“. Ve
slovníku Ústavu pro ekopolitiku se můžeme setkat také s výrazem „blackfields“. Jedná se o
jakýsi vyšší stupeň brownfields, tedy lokality extrémně vysoce kontaminované.
Autoři publikací a článků o brownfields se shodují, že jednotná definice tohoto
slova neexistuje. Všichni ho uvádějí jako plochu s předchozím využitím, která může být
znovu revitalizována pro ekologické, urbanistické a sociální účely.
V USA působící organizace EPA (Environmental Protection Agency) definuje
problematiku brownfields, nabízí vzdělávací programy (např. National Environmental
Education Training Program) a spravuje finanční programy na podporu regenerace
brownfields (např. State and Tribal Response Programs). Na svých stránkách uvádí vlastní
definici, jejíž český překlad je následující: „až na některé výjimky se jedna o nemovitosti,
jejichž rozšíření, rekonstrukce, nebo opětovné využití mohou být komplikovány přítomností
nebezpečných, nebo znečišťujících látek“ (US EPA).
Evropská unie podporuje a financuje různé výzkumné programy týkající se
brownfields. Evropskou definici slova brownfield zastupuje aktivita CABERNET
(Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network) představující
evropskou síť odborníků, řešící složité a mnohostranné problémy související s regenerací
brownfields. Překlad definice do češtiny, dostupný z webových stránek, je následující
(CABERNET):
„ lokality, které:
• byly ovlivněny dřívějším způsobem využití místa nebo okolí
• jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané
• jsou zejména v plně nebo částečně rozvinutých městských oblastech
• před znovuuvedením do provozu vyžadují zásah
• mohou mít skutečné nebo předpokládané znečištění“
17
Z výše zmíněných skutečností vyplývá, že mají brownfields často také řadu
negativních účinků. Předchozí užívání s sebou přineslo znehodnocení daného území. Jedná
se především o samotné zastavění území cizorodým materiálem, znečištění nebo dokonce
kontaminace nebezpečnými látkami užívanými při výrobě, či jakékoliv skryté závady. Tyto
technické negativní vlivy by jistě omezilo využití lokality ihned po jejím opuštění, tedy
jakási kontinuita. Čím později se započne s obnovou lokality, tím více negativních dopadů
je potřeba řešit. Všechny tyto negativní faktory odrazují nového potencionálního uživatele
těchto lokalit. Kromě negativních urbanistických a ekonomických účinků mají brownfields
také negativní sociálně-psychologické vlivy. Konec činnosti podniku, po kterém zůstal
brownfield, znamená většinou také konec dopravního napojení na lokalitu. K počtu
nezaměstnaných, jejichž místo zaniklo v daném podniku, tak přibývají další, kteří byli
zaměstnáni v infrastruktuře. Zvýšení nezaměstnanosti přináší možnost vzniku psychických
potíží u jedinců či sociálně-patologických jevů v okolí lokality. Celková atraktivita tak
neklesá pouze u samotného brownfieldu, ale také v jeho blízkém okolí a to právě
v důsledku sociálně-patologických jevů. (Kuda, Smolová 2007, Kadeřábková 2009)
1.2 Vznik brownfields
Ke vzniku narušených pozemků, které definujeme jako brownfields vedou
standardní vzorce chování obyvatelstva. Proces vzniku deprimovaných ploch probíhal i
v dávné minulosti. Každá společnost se musela vyrovnat s pozůstatky z doby předchozí
(opuštěné hrady, kostely apod.). S růstem počtu obyvatel a díky industrializaci však došlo
k takovým urbanistickým zásahům, které je nyní potřeba řešit v rámci udržitelného rozvoje
společnosti. Důvody vzniku narušených ploch se mohou nepatrně lišit z hlediska
historického, politického či územního vývoje. Těmi nejdůležitějšími důvody vzniku
brownfields, které uvádí Kadeřábková (2009) jsou však různé sociální a ekonomické
změny jako:
• výkyvy hospodářských cyklů,
• útlum hospodářských odvětví,
• nevyjasněné vlastnické vztahy,
• nedostatek finančních prostředků,
18
• nevhodná poloha objektů
• atd.
Období recese v hospodářském cyklu může způsobit útlum v některém
z hospodářských odvětví, což vede k nárůstu počtu opuštěných objektů. Dalším důvodem
útlumu jednotlivých hospodářských odvětví je restrukturalizace hospodářství v rámci
politických nebo společenských změn v zemi.
Velkým problémem jsou nevyjasněné vlastnické vztahy. Větší počet vlastníků jen
těžce hledá schodu či kompromis, což vede k pomalému a neefektivnímu zacházení s
pozemkem. Pokud má narušená lokalita jediného vlastníka mohou se objevit problémy
spojené nejčastěji s nedostatkem finančních prostředků nebo nedostatečnou vůli vlastníka
s lokalitou jakkoliv nakládat.
Poloha objektu v rámci postupující zástavby je neméně důležitá. Postupná
urbanizace může pozměnit význam lokality a objekty. Dříve vhodně umístěný objekt se
v důsledku zástavby stává nadále nezuživatelný.
Existují ještě další faktory, které souvisí se vznikem konkrétních brownfields,
například u obytných objektů může k jejich chátrání vést úmrtí jejich posledního majitele.
Výše uvedené aspekty však považuji za jedny z nejdůležitějších.
1.3 Klasifikace brownfields
Kritérií, podle kterých můžeme klasifikovat brownfields, je celá řada. Stejně jako u
definice, neexistuje univerzální klasifikace narušených ploch. Záleží na účelu práce či
studie. Těmito kritérii mohou být například rozloha či poloha lokality, případně složitější
faktory jako jsou ekonomická atraktivita, ekologická zátěž apod. Pro stanovení
investičních nákladů a zahájení procesu regenerace jsou důležité faktory jako rozsah
opuštěnosti místa, dopravní dostupnost či vlastnické poměry. Nový dělí brownfields podle
původu (např. průmyslové, skladovací, zemědělské apod.), polohy (v centrální části města,
příměstské zóny, okrajové části apod.) a velikosti, která je jedním z faktorů, který určuje
atraktivitu místa a výši investic do území (Nový a kol., 2004). Kadeřábková (2009) dělí
brownfields na dva základní typy, podle:
19
• původu vzniku narušeného území,
• ekonomické atraktivity území.
Jelikož je hlavním účelem práce s brownfieldy jejich regenerace pro opětovné
využití, souhlasím s výše zmíněnými názory, že je pro klasifikaci důležitá znalost
původního využití narušené oblasti a zejména její ekonomické faktory.
1.3.1 Dělení z hlediska původu vzniku
Poměrně vyčerpávající dělení z hlediska původu vzniku předkládá ve své knize
„Brownfields jak vznikají a co s nimi“ B. Kadeřábková (2009):
• Opuštěné průmyslové zóny v urbanizované oblasti
• Opuštěné administrativní objekty ve vnitřních částech měst
• Opuštěné objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty
• Opuštěné vojenské objekty
• Opuštěné zemědělské objekty
• Oblasti dříve používané k důlní činnosti těžby nerostných surovin
Oblasti, které byly využívané průmyslovou činností, se často nacházejí v blízkosti
městských center nebo na předměstích. Byly opuštěny především z výše zmíněných
důvodů jako například z důvodu restrukturalizace hospodářství. Jedná se většinou o staré
tovární haly a komplexy s velkou mírou ekologického zatížení.
Administrativní či jiné institucionální budovy se nacházejí ve vnitřních částech
měst. Kromě jiných důvodů, chátrají především v důsledku nedostatku finančních
prostředků na jejich provoz. Jsou obvykle lukrativní pro proces revitalizace zejména díky
výhodné poloze v blízkosti center města a téměř nulové kontaminaci.
Opuštěné objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty tvoří různé
druhy staveb a zařízení, které společně tvoří tzv. železniční dopravní cestu (tratě, budovy
20
stanic, mosty, tunely atd.). Příčinou vzniku železničních brownfields byl hlavně nárůst
konkurenčního způsobu dopravy (silniční a letecké).
Po transformaci armády ČR přibyly obcím objekty dříve využívané armádou jako
kasárna a vojenské administrativní budovy. Jedná se o poměrně rozsáhlé areály, které
v sobě zahrnují různé druhy objektů.
Zemědělství bylo dříve klíčovým sektorem hospodářství. Industrializace a následná
desindustrializace přinesla nové trendy v zaměření ekonomiky státu. Zemědělství se ve
struktuře hospodářství ČR dostalo do pozadí. To mělo za následek vznik opuštěných
zemědělských objektů.
V ČR jsou hojně zastoupeny hnědouhelné, černouhelné případně stříbrné doly,
které ukončily svou činnost kvůli neefektivnímu využití. Revitalizace, která by byla
prospěšná i pro okolní ekosystém bývá však vysoce nákladná.
Agentura CzechInvest zpracovala Národní strategii regenerace brownfieldů, jejímž
předmětem je definování cílů, nástrojů a koordinace veřejné podpory procesu regenerace
brownfieldů v České republice. Ve vyhledávácí studii z roku 2005 nalezneme
strukturování lokalit dle původního/budoucího využití, podle velikosti obcí, druhu
vlastnictví a ekologické zatíženosti.
Tabulka 1 Struktura brownfields dle původního využití
Předchozí převažující využití lokality Četnost % Rozloha
(ha) %
Zemědělství 821 34,9 1 840,4 17,8
Průmysl 785 33,3 4 423,2 42,8
Občanská vybavenost 304 12,9 413,3 4,0
Armáda, vojenský prostor 151 6,4 2 394,1 23,2
Bydlení 95 4,0 88,3 0,9
Cestovní ruch, lázeňství, hotelnictví 22 0,9 22,4 0,2
Jiné 177 7,5 1 144,6 11,1
Celkem 2 355 100 10 326,3 100
(Zdroj: převzato z Národní strategie regenerace brownfields)
21
Vyhledávácí studie CzechInvestu z roku 2007 ukázala, že se na území České
republiky nacházelo 2 355 brownfieldů o rozloze téměř 11 tisíc hektarů (Poznámka 1).
Nejvíce lokalit typu brownfield v České republice sloužilo zemědělským účelům (34,9 %),
co do velikosti však zaujímají pouze 17,8 % z celkové rozlohy všech zkoumaných
brownfieldů. Druhou třetinu tvoří průmyslové lokality (33,3 %), které jsou naopak svou
rozlohou největší (4 423,2 ha tj. 42,8 %). Po průmyslových brownfieldech zaujímají
největší rozlohu vojenské prostory (2 394,1 ha tj. 23,2 %). Co do četnosti jsou zbývající
brownfieldy důsledkem nevyužitých objektů občanské vybavenosti (školy, zámečky,
kulturní střediska atd.) (12,9 %), bydlení (4 %) a objektů cestovního ruchu (0,9 %), jejichž
rozloha je v porovnání s předchozími zanedbatelná. (Tabulka 1)
1.3.2 Dělení dle ekonomické atraktivity území
Každá země si vytváří vlastní systém zařazování. Zahraniční i tuzemské systémy
členění jsou ale velmi podobné. Hlavními určujícími kritérii pro posouzení atraktivity
území jsou: umístění oblasti, očekávané náklady na revitalizaci, množství ekonomické
zátěže daného území a složitost přípravy území pro přestavbu. V USA byly na základě
těchto faktorů identifikovány tři základní třídy brownfields (Hanyš 2004):
• ekonomicky životaschopné
• částečně návratné
• nenávratné
Ekonomicky životaschopné plochy mají buď malá rizika pro životní prostředí, nebo
výnosy z nového využití plochy pokryjí zcela všechny náklady spojené s regenerací a
dekontaminací. Tyto plochy představují pro investora příležitost zisku.
Při investicích do regenerace částečně návratných ploch nemůže být počítáno se
ziskem. Rozdíl mezi potenciálními výnosy z nového využití lokality a náklady spojenými s
regenerací, s odstraněním ekologických zátěží či zmírnění rizik je pro investora nepříznivý.
Soukromí investoři proto o takového plochy nejeví větší zájem a je na veřejném sektoru,
aby se o tyto lokality postaral.
22
Nenávratné plochy jsou takové, které mají nadměrné množství zátěže na životní
prostředí a tudíž nízké vyhlídky na ekonomickou regeneraci. K takovýmto lokalitám se
staví zdrženlivě i veřejný sektor.
Princip předchozí americké klasifikace převzala také Evropa. Čistě ekonomické
dělení však terminologicky pozměnila a zdůraznila tzv. „rozvojový potenciál“ (Jankových-
Ki rschner 2005, str. 24). Na základě německé klasifikace vytvořila Jankových-Kirschner
ve své studii návrh klasifikace brownfields pro Českou republiku (Tabulka 2):
Tabulka 2 Klasifikace brownfields z hlediska ekonomické proveditelnosti
Rozvojový potenciál Investice Třída brownfieldů
Vysoký Soukromé Samo-rozvojové
Zvláštní Soukromé/veřejné Pasivně-rozvojové
Minimální Veřejné Nerozvojové
(Zdroj: převzato z Jankových-Kirschner 2005, str. 25)
1.4 Regenerace brownfields
Slovo regenerace znamená v překladu „obnovení“, revitalizace zase „znovu
oživení“. S těmito pojmy se velmi často potkáváme právě v problematice týkající se
narušených ploch. Tato slova v sobě zahrnují stavební obnovu, rekonstrukci objektu a
údržbu určitého území. Regeneraci může v případě špatného technického stavu objektu
předcházet rekultivace, což je „vyčištění území“. Až po rekultivaci probíhá obnova, tedy
uvedení lokality k efektivnímu využívání. Důvodů, proč revitalizovat objekty brownfields
může být mnoho. V publikaci „Revitalizace brownfields v obcích ČR“ z roku 2003 se
dočteme například o následujících důvodech neodkladného řešení:
• zvýšení kompaktnosti obce a zkrácení přepravních vzdáleností,
• redukce zbytečných záborů půdy pro investice na zelené louce
• zajištění zakázek pro místní firmy při sanaci starých ekologických zátěží
• podstatné zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí po sanaci
starých ekologických zátěží,
23
• zhodnocení majetku (pozemků i nemovitostí) jednotlivců i organizací
v okolí revitalizovaných brownfields
• atd.
Důvody regenerace narušených ploch jsou zřejmé (Obrázek 1) a jsou uvedeny také
v Národní strategii regenerace brownfieldů. Kromě celkového ozdravění území, které vede
ke zlepšení životního prostředí ve všech jeho složkách, se revitalizací ploch rozšíří nabídka
pro podnikatele. Podnikatelská aktivita a efektivní využívání dříve zanedbaného území
způsobují ekonomické i sociální přínosy.
Obrázek 1 Regenerace brownfieldů - schéma
(Zdroj: vlastní tvorba)
Dříve než u nás si potřebu regenerace a revitalizace území původně průmyslově či
jinak využívaného uvědomily země na západ od ČR. Pro Českou republiku se stávají země
jako Velká Británie, Francie, Německo, USA (Poznámka 2) či Kanada vzory, které
přistoupily k vytváření podmínek, nástrojů a iniciativ k řešení této problematiky. Tyto
země si vytvořily centrální agentury, které vedou databáze zachycující aktuální stav
brownfields a využívají programy a nástroje podporující realizace různých projektů s cílem
zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy mohou přímo soutěžit
s výstavbou na zelené louce. Mezi nástroji se objevují brownfieldové fondy, pozemkové
banky, různá daňová opatření apod. Důležité je řešení projektů v rámci širšího kontextu
okolního území.
24
Ve Spojených státech Amerických se jedná o agenturu EPA, která se od svého
vzniku v roce 1995 zabývá programy spojenými s regenerací brownfields, kterých je podle
odhadů ve Spojených státech až 450 000 (US EPA). Ve Velké Británii, která klade důraz
zejména na residenční funkci regenerovaných brownfields, se výzkumem a sběrem dat
zabývá národní databáze „National Land Use Database“ (Jankových-Kirschner 2005, str.
16). Francouzská brownfieldová politika se soustřeďuje na ekologickou stránku a
zatraktivnění negativního image brownfields. Databáze, zahrnující lokality brownfields, se
nazývá „BASIAS“ (http://basias.brgm.fr/). Francie se vydala cestou velkých krajinných
úprav. Dalo by se říct, že v mnoha případech z deprimujících zón vytvořila zelené louky
(Poznámka 3) vhodné pro podnikatelské investice. V Německu probíhá od roku 1998
program Ministerstva životního prostředí, který se snaží zejména o snížení výstavby na
zelené louce nebo umísťování průmyslu do zregenerovaných ploch, a ohleduplně
k životnímu prostředí (Jankových-Kirschner 2005, str. 16-19).
Evropská unie sehrává roli centrálního koordinátora a subjekt pro sdílení informací.
Do informačních sítí řadíme NICOLE (Síť pro průmyslem poškozené půdy v Evropě),
CLARINET (Síť pro revitalizaci kontaminovaných půd), ANCORE (Akademickou síť pro
výzkum kontaminovaných půd v Evropě) a CABERNET (Soustředěná aktivita brownfields
a hospodářské obnovy)(IEDC).
Obrázek 2 Brownfield v kontextu s ostatními tématickými celky
(Zdroj: převzato z http://www.euregio-
city.net/data/File/presentations/3.%20bf%20obecn%C4%9B.pdf)
Z pohledu českého práva jsou brownfields tématem vysoce komplexním (Obr. 2).
Pokládají otázky různým oborům (průmysl a podnikání, územní rozvoj, životní prostředí,
finance, právo, architektura a kultura). V řešení otázek regenerace jsou zainteresované
25
odlišné instituce, zájmové skupiny a lidé, kterých se problémy narušených ploch dotýkají
přímo. Prolínají se sféry veřejné (stát, kraje, města, obce) a privátní (soukromí vlastníci,
investoři, občanská sdružení).
1.5 Bariéry úspěšné regenerace
Základní bariérou úspěšné regenerace brownfields je skutečnost, že investoři dávají
přednost výstavbám na zelených loukách, které jsou ihned připravené k realizacím jejich
projektů. Regenerace narušených ploch je sice nutná v rámci udržitelného rozvoje, ale je
nejen finančně, ale i časově velmi náročná. Časovou náročnost vysvětluje Slabák (2008,
str. 32) tím, že v českém právním systému neexistuje brownfiled jako právní pojem. Pokud
je tedy v každém právním dokumentu nutné pojem brownfield definovat, nastávají
problémy v nejednotnosti postupu identifikace a následné potíže při řešení regenerace
těchto lokalit. Ekonomická situace, nevyjasněná vlastnická struktura, větší či menší míra
devastace či kontaminace, to jsou všechno negativní faktory, které se promítají v nákladech
na revitalizace brownfields a tudíž ji do značné míry omezují a brzdí. Další skutečnosti,
které překáží úspěšné regeneraci brownfields předkládá autorka J. B. Jackson (2004) za
IURS. Hlavní bariéry řešení problematiky brownfileds podle ní spočívají v oblastech:
• vzdělání;
• know-how, koordinace a motivace;
• nástrojů a politik;
• širšího tržního prostředí.
Další klasifikaci bariér regenerace brownfields nalézáme v práci J. Novosáka
(2009), který dělí jednotlivé bariéry do čtyř okruhů:
• rámcové podmínky problematiky brownfields,
• aktéři,
• specifická rizika a náklady projektů regenerace brownfields
• charakteristiky brownfields.
26
Myslím, že porozumění problematiky brownfields včetně její finanční a sociální
stránky je nezbytnou podmínkou úspěšného řešení revitalizace. Komplexnost problematiky
vyžaduje spolupráci a koordinaci postupu, je také nutná motivace všech zúčastněných
stran. Revitalizace brownfields není vždy stejná. Složitost úkolu se často odvíjí od
konkrétní charakteristiky narušené lokality. V rámci udržitelného rozvoje je žádoucí
regeneraci deprimujících zón provádět, aby se eliminovaly negativní důsledky plynoucí
z přítomnosti brownfields (viz str. 17).
1.6 Nástroje regenerace brownfields
Nástroje na podporu revitalizace brownfields dělí Ministerstvo pro místní rozvoj na
ekonomické (tzv. protržní) a administrativně-právní. Ekonomické nástroje se týkají
především daní z nemovitostí (např. zvýšení daní má přinutit vlastníka řešit problém
s nevyužitým pozemkem), přímých intervencí z veřejných rozpočtů, různých
ekonomických zvýhodnění souvisejících s dalším využitím brownfields apod.
U administrativně-právních nástrojů jde především o důsledné uplatňování odpovědnosti
ve věcích ekologických zátěží, ochranu půdy, vyvlastnění v případě problematických
brownfields nebo vznik specializovaných společností na úseku brownfields.
Česká republika může od svého vstupu do Evropské unie, od roku 2004, využívat
finanční prostředky Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního
mechanismu. V programovém rámci Norských fondů je uvedeno osm prioritních oblastí.
V první prioritní oblasti (s názvem Uchování evropského kulturního dědictví) je jedním z
bodů zaměření „Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemních menšího rozsahu
ve městech a obcích (brownfields)“ (MF ČR 2009). V rámci Evropské unie lze využívat
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR, anglicky ERDF), který byl zřízen nařízením
Evropského parlamentu a Rady v roce 2006 pro programovací období 2007 – 2013.
V případě zemědělských brownfields se lze nalézt také v Evropském zemědělském fondu
pro rozvoj venkova (EZFRV, anglicky EAFRD) z nařízení Rady z roku 2005.
„Účelem EFRR je přispívat k posilování hospodářské a sociální soudržnosti tím, že
vyrovnává regionální rozdíly podporou rozvoje a strukturálních změn regionálních
ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí“ (Evropa EFRR).
„EZFRV pomáhá zlepšovat:
27
• konkurenceschopnost odvětví zemědělství a lesnictví;
• životní prostředí a stav krajiny;
• kvalitu života ve venkovských oblastech a podporu diverzifikace
venkovského hospodářství“ (Evropa EZFRV).
Na centrální úrovni České republiky byla Ministerstvem průmyslu a obchodu
zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která od roku 1995
vytváří programy podpory rozvoje průmyslových zón (CzechInvest). Důležitým
dokumentem je „Národní strategie regenerace brownfields“ vydaná Ministerstvem
průmyslu a obchodu v roce 2008. Tento dokument má pomoci systematickému postupu při
regeneraci brownfields. Kromě definice slova brownfield, představení jejich počtu a
sdělení důvodu regenerace či stanovení úlohy Agentury pro podporu podnikání a investic
CzechInvest, dokument obsahuje střednědobé a dlouhodobé cíle strategie. V rámci
střednědobých cílů se jedná o:
• maximální zapojení dostupných evropských zdrojů pro regeneraci
brownfieldů v programovacím období 2007 – 2013
• zohlednění možnosti regenerace brownfieldů i pro jiné než průmyslové
využití (např. smíšená městská funkce, občanská vybavenost, zemědělství,
bydlení)
• rozvoj systému vzdělávání v oblasti regenerace brownfieldů a zabezpečení
profesionalizace veřejné správy v rámci této problematiky.
Na regionální úrovni krajů existují Agentury pro regionální rozvoj. Zřízené byly
samotnými kraji nejprve na území Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Ty prosazují
problematiku ve strategických dokumentech jednotlivých regionů, evidují brownfields,
spolupracují na národních vyhledávacích studiích a vytvářejí vlastní podpůrné programy
(viz ARR) a projekty.
Nástroje podpory regenerace brownfields a jejich klasifikaci shrnul ve své
disertační práci z roku 2009 Jiří Novosák. V následujícím odstavci uvádím jeho myšlenky.
28
Podpora financování projektů regenerace brownfields se týká zejména finančních
pobídek, které napomohou lokalitám brownfields konkurovat zejména zeleným loukám.
Vhodným nástrojem jsou negativní ekologické daně, případně ekologické subvence, které
pomohou investici na brownfields ke zvýšení konkurenceschopnosti. Časová a finanční
rizika projektů regenerace brownfields souvisí s nevyjasněnými vlastnickými vztahy a
pomalým regulačním procesem při realizacích projektů regenerace brownfields. Dohody
odpovědnosti získávají v případě USA stále vyšší význam. V Německu zase vytvořili
nástroj v podobě fondu na odkup brownfields či regulační podmínky k řešení vlastnických
vztahů ve stavebním zákoně. Nástroje zlepšení informovanosti a propagace brownfields
zahrnují kompatibilní a aktualizované databáze brownfields, specializovaná místa
poskytující informace, vzdělávání v oboru regenerace, příklady z praxe. Velmi účinné se
jeví zapojení problematiky regenerace brownfields do politických programů. Partnerství a
vzájemná podpora veřejného a soukromého sektoru lze označit za stále významnější
nástroj podpory spolupráce. Spolupráce musí mít však jak horizontální, vertikální, tak
geografický rozměr. Územní plánování je nejvýznamnějším nástrojem redukce výstavby
na „zelených loukách“ na úkor deprimujících zón. Nástroji, za pomoci kterých lze alespoň
částečně předcházet vzniku nových brownfields a nebo zvládat problematiku nového
využití nevyužívaných ploch jsou strategické a územní plánování, nejlépe za přímé účasti
veřejnosti.
1.7 Alt ernativy nového využití brownfields
Jak se můžeme dočíst výše, složitost problematiky regenerace narušených ploch
vyžaduje spolupráci jednotlivých aktérů. Článkem, který má velmi často velký zájem na
revitalizaci brownfields bývá obec, na jejímž území se tyto lokality nacházejí. Obec
nacházející se na nejnižší správní úrovni jako první pociťuje negativní vlivy brownfields.
Tato skutečnost nejspíš způsobuje to, že množství publikací zabývajících se regenerací
brownfields je adresováno právě obcím. Ty pak musí objektivně zhodnotit, jak
k revitalizaci přistupovat. Vhled do problematiky je důležitý, protože v případě absence
strategického investora se musí náklady spojené s regenerací nahradit finančními
prostředky ze státních či zahraničních zdrojů.
29
Původní nebo předchozí využití lokality nemusí být tím budoucím. Vzhledem
k proměnám v urbanizovaném území a nejbližším okolí to ani v mnoha případech nemusí
být vhodné.
V publikaci „Regenerace brownfields v obcích ČR“ se dočítáme o různých
alternativách nového využití narušených ploch. V případě plošně rozsáhlých areálů
(uzavřené skládky, doly, průmyslové podniky) s vysokou mírou ekologické zátěže mohou
být tyto oblasti po sanaci a rekultivaci přeměněny na rekreační oblasti, např. parky a
golfová hřiště. Historické industriální budovy mohou po rekonstrukci sloužit hned několika
účelům. V prvé řadě jako veřejná zařízení, např. muzea, knihovny a divadla, dále jako
luxusní ubytovací zařízení, např. hotely (viz str. 41) nebo mohou kombinovat více funkcí.
Velmi zajímavá je přeměna starých továrních budov na soukromé byty typu „lofts“,
ateliéry či kluby. Také opuštěné panelové domy (které sloužily např. účelům Armády
České republiky) nemusí být rekonstruovány k obytné funkci, ale třeba jako
administrativní budovy apod.
30
2 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Obrázek 3 Okres Frýdek-Místek v rámci ČR a Moravskoslezského kraje
(Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Okres_frydek-mistek.PNG)
Obrázek 4 Administrativní rozdělení okresu F-M
(Zdroj:
http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_frydek_mistek_k_1_1_2008/$File/Fr
%C3%BDdek-M%C3%ADstek.gif)
31
Okres Frýdek-Místek (LAU 1) se nachází na rozhraní Moravy a Slezska
v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje (NUTS 3) při hranicích s Polskou a
Slovenskou republikou. Svou rozlohou 1 208 km2 patří mezi průměrně velké okresy České
republiky. Podle počtu obyvatel (212 100 k 31. 12. 2010) zaujímá třetí místo mezi okresy
v rámci Moravskoslezského kraje. Většinu jeho území tvoří horské a podhorské oblasti
Moravskoslezských Beskyd, přičemž zalesněná plocha zaujímá polovinu plochy okresu.
Přesto nebo právě proto se jedná o poměrně hustě zalidněný okres se 72 obcemi, z toho
šesti městy. Největší město Frýdek-Místek s 57 747 (k 1. 1. 2012) obyvateli bylo sídlem
okresního úřadu a i nadále plní funkci střediskové obce (podle zákona č. 314/2002 Sb. od
1. 1. 2003 obce s rozšířenou působností). Poměrně na periferii, nedaleko státní hranice
s Polskem, se nachází druhé největší město okresu Třinec s 37 tisíci obyvatel. Téměř deset
tisíc obyvatel má Frýdlant nad Ostravicí. Další obce, kterým náleží status města, jsou
Jablunkov (5 759 obyvatel k 1. 1. 2012), Paskov (3 925 obyvatel k 1. 1. 2012) a Brušperk
(3 931 obyvatel k 1. 1. 2012). (ČSÚ)
Dopravně je region napojen na jeden z nejvýznamnějších železničních koridorů
v České republice. III. tranzitní železniční koridor spojuje obce Mosty u Jablunkova (jeho
prostřednictvím Slovenskou republiku) s Chebem (s napojením do Německa). S výjimkou
horských oblastí je silniční síť poměrně hustá. Důležitým dopravním tahem je rychlostní
silnice evropského významu E462 vedoucí do Polska, která je postupně přestavovaná na
dálnici (např. hotový úsek rychlostní komunikace R48 z Frýdku-Místku do Českého
Těšína). Významná je také mezinárodní silnice E75 kopírující III. železniční koridor
směrem na Slovensko. Z hlediska obslužnosti je velice důležitá rychlostní silnice R56
z Ostravy do Frýdku-Místku, pokračující dále do Beskyd jako.
Demografický vývoj počtu obyvatel v okrese Frýdek-Místek má mírně vzrůstající
tendenci díky příznivému poměru počtu narozených a zemřelých. Vývoj indexu stáří nás
však přesvědčí, že populace v regionu stárne podobně jako v celé České republice. Počty
migrantů mají kolísavý charakter. (ČSÚ Demografická ročenka okresů 2001-2010)
Ekonomicky se jedná o zemědělsko-průmyslový region. Z hlediska zaměstnanosti
však převažuje průmysl. I přes útlum těžkého průmyslu jsou nadále velkými
zaměstnavateli Třinecké železárny a ArcellorMittal. Nově si své místo na trhu práce našla
automobilka Hyundai a její subdodavatelé (Tabulka 5). Značný vliv na zaměstnanost
v okrese má i nedaleké krajské město Ostrava. Důležitým odvětvím v regionu je také
32
stavebnictví. V poslední době však rapidně roste počet obyvatel pracujících v obchodech
respektive obchodních centrech, jejichž plocha se neustále zvětšuje. Frýdek-Místek je
v Moravskoslezském kraji na třetím místě po Ostravě a Opavě ve velikosti plochy
obchodních center na tisíc obyvatel s 507 m2 (IDNES). Míra registrované nezaměstnanosti
je v okrese Frýdek-Místek srovnatelná s mírou nezaměstnanosti v České republice, kolem
devíti a půl procenta (ČSÚ). Přírodní potenciál představují Moravskoslezské Beskydy,
hlavně z hlediska provozování lesního hospodářství.
2.1 Transformace průmyslu jako příčina vzniku brownfields v okrese F-M
Strategická poloha území ležícího při státní hranici, přirozené cesty v podobě
Jablunkovského průsmyku a Moravské brány, původní jantarová a solná stezka využívající
těchto přírodních výhod a nález černého uhlí v Ostravské pánvi zapříčinili situování
průmyslu v tomto regionu i jeho transitní dopravní charakter. Původní dostavníkové cesty
podpořila výstavba košicko-bohumínské dráhy (součást dnešního III. železničního
koridoru) v roce 1871, která otevřela cestu k odbytu výrobků na vzdálených trzích.
Hlavním historickým mezníkem určujícím průmyslový vývoj území se stal začátek
devatenáctého století, kdy byly v souvislosti s dobýváním nerostných surovin zakládány
uhelné doly kolem Ostravy, hutě a železárny v Lískovci (později Válcovny plechu, nyní
Arcelor Mittal F-M), železárny v Třinci, textilní továrny ve Frýdku i Místku (tehdy ještě
dvou samostatných měst) a dřevařské závody. Důlní činnost, železářství a textilní výroba
zaujaly v příštím století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého regionu
(Tabulka 3).
Průmyslová činnost přilákala do regionu množství obyvatel. Růst počtu obyvatel a
zejména komunistické „megalomanské“ plány nepřetržitého růstu ekonomiky v druhé
polovině dvacátého století, způsobili předimenzování objektů jak výrobního charakteru,
tak objektů rekreačního charakteru (například víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-
Místku o kapacitě 6 500 sedících diváků byla projektována pro stotisícové město). O
výživu množství obyvatel se staraly zemědělsky orientované obce a menší potravinářské
podniky, později Jednotná zemědělská družstva. Obce, ležící výše v Beskydách, které
nebyly využívány zemědělsky ani průmyslově, se věnovaly těžbě a začaly také sloužit jako
rekreační oblasti pro pracovníky z širokého okolí, tedy nejen z oblasti okresu F-M, ale i
z přilehlé Ostravy. Z důvodu neustálého napětí mezi západním a východním blokem
33
v druhé polovině dvacátého století byla v tomto příhraničním regionu až do revoluce stále
přítomná vojenská posádka, která užívala poměrně rozlehlých objektů.
Tabulka 3 Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese F-M
v roce 1989
PODNIK POČET ZAMĚSTNANCŮ
Železárny, Třinec 17 833
OKR Ostrava (důl Paskov a Staříč) 8 935
Válcovny plechu, Frýdek-Místek 4 479
Slezan, Frýdek-Místek 3 450
Ostroj, Frýdlant nad Ostravicí 1 867
Tesla Třinec 1 630
Severomoravské celulózky Paskov 1 506
Nová Huť, Mostárna Lískovec 1 452
Norma, Frýdlant nad Ostravicí 1 185
Hutní montáže, Frýdek-Místek 1 044
(Zdroj: převzato a upraveno z: TYLEČKOVÁ 2009, ŽILAVÁ 2011)
Po roce 1989 došlo k výrazným změnám v českém hospodářství. Centrálně řízená
ekonomika se v průběhu devadesátých let transformovala na ekonomiku tržní. Zavádění
tržního mechanismu, ukončení státní ochrany a podpor, ztráta původních „východních“
trhů, neschopnost najít nové trhy nebo konkurovat dosavadní výrobou „západnímu“ zboží,
nebo růst domácí konkurence zapříčiněnou velkou restrukturalizací podnikových struktur
vyvolaly rozsáhlé změny ve všech sektorech národního hospodářství. Odvětví průmyslu se
v devadesátých letech vyznačuje vysokým úbytkem počtu pracovníků v rámci území celé
České republiky. Strukturálně postižený region okresu F-M, kde byl v roce 1989 podíl
zaměstnanců v sekundárním sektoru 60,4% (v celé ČR 48,2%) zaznamenal do konce roku
1999 obrovský propad průmyslové výroby (Tabulka 4).
Z tabulky číslo 4 je zřejmé, že se výrazně změnila struktura zaměstnanosti
v národním hospodářství podle sektorů v okrese Frýdek-Místek i v celé ČR. Zaměstnanost
i její podíl výrazně poklesly v prvním i ve druhém sektoru národního hospodářství.
Uvolněné zaměstnance absorboval sektor služeb, který se začal více rozvíjet.
34
Tabulka 4 Struktura zaměstnaných podle sektoru národního hospodářství
OKRES FRÝDEK-MÍSTEK ČR
1989 1999
Podíl
pracovníků
(%)
Počet
pracovníků
Podíl
pracovníků
(%)
Počet
pracovníků
Podíl
pracovníků
(%)
1989 1999
I. sektor NH 9 777 9,8 4 305 5,1 13,1 5,4
II. sektor NH 60 331 60,4 36 726 43,3 48,2 37,3
III. sektor NH 29 763 29,8 43 818 51,6 38,7 57,3
Celkem 99 871 100 84 849 100 100 100
(Zdroj: převzato a upraveno z TYLEČKOVÁ 2009)
Na konci osmdesátých let byly největším průmyslovým zaměstnavatelem na
Frýdecko-místecku Železárny Třinec (Tabulka 3). Po privatizaci a restrukturalizaci, která
přinesla výrazné snížení počtu zaměstnanců, zůstaly Třinecké železárny akciové
společnosti Moravia Steel i nadále největším zaměstnavatelem v regionu (Tabulka 5).
Ostravsko-karvinský uhelný revír, který zasahuje také do území okresu Frýdek-Místek
v podobě Dolu Paskov (katastry obcí: Paskov, Chlebovice, Staříč, Sviadnov) je
v současnosti členem akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly. Důl Paskov – závod
Staříč je jediný činný důl v ostravské části revíru a i nadále je významným
zaměstnavatelem v regionu (Tabulka 5). Hutní průmysl byl v roce 1989 zastoupen také
Válcovnami plechu Frýdek-Místek. S příchodem zahraničních investic se upadající
ocelárny zmodernizovaly a i nadále si udržují místo na trhu v podobě akciové společnosti
ArcellorMittal F-M. Přesto však společnost omezila objem výroby a nabízí k prodeji či
pronájmu areál, který byl v projektu Cobraman vyhodnocen jako brownfield.
Přímé zahraniční investice do průmyslových podniků a jejich restrukturalizace,
napomohly společnostem v boji s konkurencí. Propad zaměstnanosti v průmyslových
odvětvích by byl mnohem větší, nebýt rozvoje automobilového průmyslu, který
zaznamenal výrazný rozvoj v celé ČR. Automobilka Hyundai Motor Manufacturing, která
je v provozu od roku 2008 přinesla do regionu nová pracovní místa, a je za Třineckými
35
železárnami druhým největším zaměstnavatelem v okrese. Typickým znakem územní
organizace průmyslu je koncentrace průmyslové výroby. Průmyslové zóny v okrese F-M
zaujímají dohromady rozlohu 517,8 ha (Tabulka 6).
Tabulka 5 Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese F-M
v roce 2011
Podnik Počet zaměstnanců
Třinecké železárny – Moravia Steel 5 943
Hyundai Motor Manufacturing Czech 3 400
OKD, a.s. Důl Paskov – závod Staříč 2 900
ArcellorMittal Frýdek-Místek, a.s. 761
Huisman Konstrukce, Sviadnov 500-600
GLOVIS, s.r.o. 400
BIOCEL, a.s. 387
MIKO international s.r.o. 200
(Zdroj: vlastní zpracování)
Tabulka 6 Průmyslové zóny v okrese F-M
Obec Název prům. zóny Rozloha (ha) Charakteristika
Nošovice Nošovice 260 Hyundai a subdodavatelé
Paskov Paskov 130 Biocel a dřevařský průmysl
Staré Město Staré Město 50 Malé a střední firmy s různým
zaměřením
Třanovice Venkovská PZ 25 Firmy s různým zaměřením
Třinec Baliny 20 Strojírenství, hutnictví,
kovovýroba
Frýdek-Místek Chlebovice 12,6 Firmy s různým zaměřením
Čeladná Čeladná 12 Stavebniny a různé zaměření
Frýdek-Místek Lískovec 8,2 Plasty a potravinářství
(zdroj: vlastní tvorba)
36
Minimální zájem ze strany přímých zahraničních investic byl o oděvní a textilní
průmysl a to zejména z nutnosti nákladné modernizace výroby a nízké
konkurenceschopnosti (zejména v porovnání s levně dováženým zbožím z Číny). Od roku
2008 poklesl nejvíce průměrný počet zaměstnaných ve výrobě textilií, textilních a
oděvních výrobků, ve výrobě usní a výrobků z usní (Hospodářská komora ČR). Z tabulky
č. 5 nám úplně vypadl textilní podnik Slezan, a.s., který v roce 2008 ukončil svou výrobní
činnost. Společnost Slezan Frýdek-Místek a.s. se nachází v insolventním řízení, v rámci
kterého jsou nabízeny k pronájmu či prodeji její nemovitosti. Tyto výrobní, skladovací a
kancelářské objekty jsou zařazeny společností CzechInvest do Národní databáze
brownfieldů v ČR.
2.2 Výskyt brownfields v ČR
Narušené opuštěné plochy sice působí především lokálně, následky se však
promítají do celorepublikových ukazatelů. Proto se i politika České republiky snaží
zmapovat jednotlivé lokality a vytvořit co nejpřesnější databáze. Příkladem může být
příspěvková organizace CzechInvest zřízená Ministerstvem obchodu a průmyslu, jejíž
hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky, především pomocí
podporování malých a středních podnikatelů. „V rámci zjednodušení komunikace mezi
státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory
podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního
rozpočtu“ (CzechInvest). Ve vyhledávací studii z roku 2007 bylo na území České
republiky (kromě Prahy) lokalizováno 2355 ploch brownfields o rozloze téměř 11 tisíc
hektarů. K těmto plochám má CzechInvest data a slouží mu jako podklad pro Národní
databázi brownfieldů, do které tyto lokality postupně zavádí a zveřejňuje na webových
stránkách www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu. V současné době (duben 2013) jsou
na internetových stránkách k dispozici informace o 459 plochách (Poznámka 4).
V Národní strategii regenerace brownfieldů z roku 2088 se ale dočítáme, že celkový počet
narušených ploch je mnohem vyšší „v roce 2004 se uváděl odhad 8,5 – 11,7 tis. Lokalit
typu brownfield o celkové rozloze 27 – 38 tis. ha“ (Národní strategie 2008).
Mnohem konkrétněji řeší problematiku brownfields jednotlivé kraje.
Moravskoslezský kraj (dále MS kraj) se zabývá problematikou narušených ploch, jejich
vyhledáváním, mapováním a především regenerací. Pro tyto potřeby byla MS krajem
zřízena Agentura pro regionální rozvoj (dále ARR), která se problematice brownfields
37
věnuje od roku 2005. Tato agentura kromě výše zmíněného, podobně jako CzechInvest
také provozuje databázi nevyužívaných areálů v MS kraji. Oba internetové seznamy se
počtem evidovaných a zveřejněných lokalit liší. Národní databáze brownfields CzechInvest
eviduje v MS kraji 40 lokalit brownfields. V případě databáze ARR (dostupné z:
http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/databaze_brownfields.html) se jedná o 53
záznamů narušených ploch.
Počty lokalit uvedených v jednotlivých databázích se liší také na úrovni okresů.
V případě okresu Frýdek-Místek se z Národní databázi brownfields dozvíme o 13
nevyužívaných plochách, kdežto databáze brownfields MS kraje nás informuje pouze o
pěti. Rozdíl je i v samotných zveřejněných lokalitách. MS kraj ve své databázi nezahrnuje
ani jeden z průmyslových areálu uvedených v Národní databázi brownfields. Nejvyšší
číslo, počtu brownfields v okrese F-M, a to 16, nalezneme v databázi projektu Cobraman.
Samotné město Frýdek-Místek pak na svých webových stránkách v sekci pro
podnikatele informuje o pěti lokalitách, přičemž v jednom případě se jedná o brownfield
zahrnující několik areálů v různých částech města.
2.3 Rozbor brownfields v okrese F-M
V rámci svého výzkumu jsem se setkala s množstvím ploch, které jsou opuštěné
nebo nedostatečně využívané. Takovéto plochy mají vliv na své okolí, ať už
z urbanistických, ekonomických, nebo jen estetických důvodů, které jsou nejviditelnější.
Pokles atraktivity území lze často vyčíst také z okolních objektů. Výše v teoretické části
bylo popsáno mnoho informací, přesto je prohlášení budovy či plochy za brownfield do
značné míry subjektivní záležitostí. Název mé diplomové práce se odkazuje k výzkumu
průmyslových brownfields. Pro úplnost však v této podkapitole uvedu příklady různých
narušených ploch, jejichž předchozí využití bylo jiné než průmyslové.
Jednotná zemědělská družstva po revoluci a následné pozemkové reformě zanikla.
Přesto část objektů přešla do soukromých rukou a i nadále pokračuje v zemědělské činnosti
(Obrázek 5). Z hlediska polohy a zejména rozlohy areálů jsou bývalá zemědělská družstva,
která již dále neslouží původnímu účelu využívána jako sklady či dílny (Obrázek 6).
Dalším příkladem využití takovéto lokality může být bývalý zemědělský statek na
Panských Nových Dvorech ve Frýdku-Místku, který nyní využívá Frýdecká skládka sídlící
v jeho těsné blízkosti. Moravskoslezský kraj vyhodnotil jako brownfield objekt bývalých
38
skleníků v Paskově o rozloze 24,5ha na ulici Ostravská ve směru na F-M, v blízkosti
silnice Místecká. Tím, že lokalita není urbanizovaná a sloužila zemědělství, je vhodná
k jakékoliv zemědělské nebo jiné komerční činnosti. Soukromý vlastník Biocel Paskov
toto území v současné době po částech rozprodává na komerční využití.
Obrázek 5 Bývalé JZD Střítež – nyní kontrolované ekologické zemědělství
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Obrázek 6 Bývalé JZD Raškovice – nyní uhelný sklad
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Také sektor služeb podléhá zákonitostem trhu. Zaniklé obchodní řetězce v malých
obcích, typu Jednota, poslední dobou většinou znovu obnovily svou činnost nebo
nepředstavují z hlediska velikosti tak závažný problém. Menší obce však také často řeší
problém nevyužitých historických objektů, např. problém nevyužitého zámečku řeší obec
Hnojník, nebo starých rekreační objektů, např. ve městě Frýdlant nad Ostravicí eviduje MS
kraj bývalý restaurační a ubytovací komplex motel Panorama, nebo jiných objektů občasné
vybavenosti, např. národní databáze eviduje v obci Ostravice bývalý areál sociální péče.
Ve větších městech se objevuje problém nevyužitých starých obchodních domů
(Obrázek 7), kulturních zařízení (např. kino P. Bezruče ve F-M) či kancelářských budov
39
(Obrázek 8). Tyto objekty představují výzvu k řešení jejich revitalizace, zejména z důvodu
jejich vynikající polohy v atraktivních částech města a většinou kompletní technické
infrastruktuře.
Obrázek 7 Nákupní středisko Krym ve F-M
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Obrázek 8 Komerční prostory Na Poříčí, F-M
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Zvláštní skupinu tvoří vojenské objekty, které po změnách v Armádě ČR pozbyly
svého významu. Ve Frýdku-Místku se nachází dva areály kasáren. Evidenci těchto lokalit
nalezneme v národní databázi i databázi MS kraje. Statutární město Frýdek-Místek, které
je nyní jediným vlastníkem těchto areálů je také eviduje jako brownfields. Areál v Místku
budovaný od 60. let minulého století byl armádou definitivně opuštěn až v roce 2003.
Proto se jedná o poměrně zachovalý prostor se správními budovami, které jsou částečně
využívané různými firmami. V současné době město zpracovává studii využití této
lokality. Trochu odlišně je na tom areál kasáren ve Frýdeckém lese, který je zcela opuštěný
a již výrazně zdevastovaný (Obrázek 9). Jedná se o veřejný prostor, který je v současné
40
době využíván rekreačně. „Radní města plánují znovuoživení areálu. V budoucnu by zde
měla být vybudována zařízení a zázemí pro sportovně-relaxační a kulturní aktivity občanů
města“ (Fm.deník, 2011).
Obrázek 9 Torzo vrátnice – Kasárna ve Frýdeckém lese
(Zdroj: http://frydekmistek.cz/prilohy/Texty/108930/1335954990_studie_frydecky_les_web.pdf)
2.4 Příklady úspěšné revitalizace brownfields v okrese F-M
Agentura pro regionální rozvoj MS kraje, která se problematice narušených ploch
věnuje od roku 2005, tvrdí, že brownfields perspektivu mají. V tiskové zprávě ze dne 9. 6.
2011 uvádí: „Brownfields mají perspektivu…ARR se podílela také přímo na některých
projektech regenerace brownfields (mj. i pro zónu František, nebo Martinskou čtvrť-
bývalá kasárna ve Frenštátě p.R.)…programy mají stát i Evropská unie a zapojuje se
soukromý kapitál.“ (cpm). Ve své studii z roku 2012 uvádí počet podpořených lokalit
brownfields dle okresů v Moravskoslezském kraji. Nejméně podpořených lokalit se
nachází právě v mnou zkoumaném okrese Frýdek-Místek. Následují dva příklady
revitalizovaných industriálních brownfields.
Brownfield Frýdecká
Průmyslový areál o rozloze 1,4ha se nachází na ulici Frýdecká v obci Třinec. Poté,
co tento areál získalo město Třinec, uskutečnilo za pomoci Evropské dotace ve výši 23
milionů Korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, demolici a sanaci
objektů nacházejících se v areálu. Jednalo se o sedm budov, bývalých skladů a provozních
budov. Kromě demolice byly provedeny i přeložky sítí. V budoucnu by mělo na místě
vzniknout nové parkoviště nejen pro potřeby hostů budoucí sportovní haly Werk arény.
41
Obrázek 10 Revitalizovaný brownfield Frýdecká, Třinec
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Hotel Richtr Frýdek-Místek
Architektonicky zajímavá budova postavená roku 1939 na místě budovy bělidla a
úpravny textilu ve Frýdku byla dlouhou dobu sídlem Richtrovy tiskárny. Po několika
letech nečinnosti byla budova přestavěna v městský hotel Richtr, který byl otevřen v roce
2012.
Obrázek 11 Hotel Richtr F-M
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
42
3 SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY INDUSTRIÁLNÍCH
BROWNFIELDS V OKRESE F-M
Nejvýraznější stopy zanechal v regionu sekundární sektor (viz podkapitola
Transformace průmyslu jako příčina vzniku brownfields v okrese F-M).
Následující lokality brownfields jsem poskládala na základě sběru informací od
jednotlivých institucí. Těmito institucemi byly Agentura pro podporu podnikání a investic
CzechInvest, Agentura pro regionální rozvoj, a.s. v Ostravě a obecní a městské úřady.
Jedná se o syntézu poznatků z databází, telefonických a emailových rozhovorů a vlastního
pozorování. Kromě výše zmíněných zdrojů jsem čerpala informace také z databáze
brownfields v rámci evropského projektu Cobraman zabývajícího se revitalizací
brownfields.
Jak jsme se mohli dočíst výše v definicích brownfields, často byla zmiňovaná
skutečnost, že jde o urbanizovanou lokalitu. To ale není pravidlo. Například s těžebním
průmyslem je provázán vznik narušených území, které urbanizované nejsou. V případě
okresu F-M se jedná o oblast v blízkosti jediného stále funkčního černouhelného dolu
Paskov. Lokalitu s názvem Laguny Paskov eviduje MS kraj. Jedná se o území o rozloze
66,34ha s vysokou ekologickou zátěží. Podle záznamu již část území byla rekultivována a
druhou část nadále využívá důl Paskov k plavení flotačních hlušin. S rekultivací druhé
části se však také počítá. Dalším případem neurbanizované plochy na území okresu F-M,
která byla MS krajem prohlášena za brownfield je kaliště v městské části Třince v Dolní
Líštné. Tato suťová lokalita s jezírkem o rozloze 11,8ha je z ekonomického hlediska
nevyužitou lokalitou. Avšak z hlediska přírodovědného se jedná o unikátní lokalitu
s výskytem rozličné fauny a flóry. V neposlední řadě je třeba se ještě zmínit o rozlehlé
ploše na území města Třinec. Jedná se o haldu odpadu Třineckých železáren. Halda má
rozlohu téměř šedesát hektarů a z hlediska životního prostředí nepředstavuje výraznou
hrozbu. Území, které leží v atraktivní části města Třinec, by mělo být rekultivováno. Počítá
se s vybudováním inženýrských sítí a využitím lokality pro rekreační, sportovní a
regenerační účely.
Nyní následuje popis jednotlivých zkoumaných industriálních brownfields, jejichž
katalogové listy jsou k nalezení na konci této diplomové práce v přílohách. U každé
lokality je popsán její současný stav, který jsem zjišťovala z jednotlivých databází a
43
ověřovala konzultacemi s jednotlivými aktéry (viz metodika) a pomocí metody pozorování
v terénu.
Na území okresu F-M má dlouhodobou tradici zpracování kovu, které navazuje na
dostatek paliva díky těžební činnost na Ostravsku. V roce 1833 byla v oblasti Lískovec u
F-M založena Karlova huť. Po druhé světové válce se firma přejmenovala na Válcovny
plechu. Před krachem tento podnik zachránil zahraniční investor a od roku 2008 se
Válcovny plechu jmenují ArcelorMittal Frýdek-Místek a. s. Firma musela projít
restrukturalizací. Město F-M na svých stránkách, v sekci pro podnikatele, zveřejnilo údaje
o lokalitě brownfields:
Lokalita Rybníky a teplá válcovna (Příloha 12)
Současný stav: Lokalita Rybníky a objekt teplé válcovny ArcelorMittal F-M se
nachází v místní části Lískovec. Jedná se o část areálu bývalých Válcoven plechu o rozloze
8,7ha, přičemž výměra zastavěné plochy činí 60 000m2. Celkově třináct objektů tvoří haly,
dílny, sklady, laboratoře, garáže a kanceláře. Inženýrské sítě jsou přivedeny do většiny
objektů, v současné době jsou však odpojeny. Do areálu vede železniční vlečka, která je
propojená s tratí Správy železniční a dopravní cesty. V dosahu pěti kilometrů se nachází
rychlostní komunikace R56 do Ostravy.
Perspektiva: Mezi silné stránky této lokality patří její poloha v rámci průmyslové
zóny ArcelorMittal F-M, dobrá dopravní dostupnost i možnost využití železniční vlečky.
Také možnost využití všech inženýrských sítí patří mezi silné stránky této lokality. Slabou
stránkou však může být právě toto industriální předurčení, které neumožňuje s lokalitou
nakládat odlišným způsobem. Příležitosti a hrozby jsou spíše obecné a vychází
z teoretických poznatků výše zmíněných.
Bohužel kontakt s Agenturou regionálního rozvoje se sídlem v Ostravě (ARR)
nebyl příliš ideální. Tato agentura zpracovává databázi brownfields, která je k dispozici na
webových stránkách http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/databaze_brownfields.html.
Jakékoliv informace navíc, které na těchto stránkách nejsou zveřejněné však poskytovat
nechce. Hlavně co se týká informací o soukromých vlastnících, což je však pochopitelné.
Avšak co je nepochopitelné, jsou důvody, které vlastníky vedou k nečinnosti, která
nepřináší užitek jim ani okolí objektu, který chátrá. Po kontaktování referentů ARR mi
byly sděleny názvy tří lokalit, které agentura pokládá za průmyslové brownfields:
44
Bývalá cihelna Baška (Příloha 13)
Současný stav: Areál bývalé cihelny v Bašce nedaleko F-M má rozlohu 1,8ha. Na
území oploceného areálu se nachází dvanáct budov různého stáří. Jedná se o výrobní halu,
sklady, komín a další obslužné budovy. Celková zastavěná plocha tvoří 6 500m2. Hlavní
cihlová budova pochází z první poloviny dvacátého století. Původně do areálu vedla také
železniční vlečka. Areál je napojen na elektřinu, vodovod i kanalizaci. Areál se nachází
v blízkosti vlakové stanice Baška a rychlostní komunikace R56, která vede do Ostravy, leží
v dosahu půl druhého kilometru. V současné době je část areálu využívaná stavební firmou
pro skladovací a prodejní účely.
Perspektiva: Starosta obce Baška RNDr. Martin Čajánek, Ph. D. je velice aktivní
v oblasti regenerace brownfields na území této obce. Na brownfields neprůmyslového
charakteru již obec Baška čerpá dotace a tato území rekultivuje, sanuje a regeneruje.
Problém je ovšem u výše zmíněné bývalé cihelny, která je v soukromém vlastnictví. Obec
chtěla tento objekt již několikrát odkoupit, aby jej mohla zregenerovat, protože se jedná o
lokalitu ve vnitřní části urbanizované plochy, která kazí dojem například i návštěvníků
hojně navštěvované místní přehrady.
Komerční objekt Pražmo (Příloha 14)
Současný stav: V centrální části obce Pražmo, v podhůří Beskyd se nachází ne
příliš starý průmyslový areál, na jehož území leží opuštěná a nevyužívaná budova
železobetonové konstrukce z roku 1985. Tento objekt se sestává z několika částí –
kancelářské prostory s hlavním vchodem a dvěma skladovacími halami, kterou jsou
funkčně propojeny se zázemím kanceláří. Budova je vybavena kanalizací, vodovodem a
samostatným elektroměrem. V dosahu deseti kilometrů leží rychlostní silnice R48/E462 a
také nejbližší železniční stanice (Dobrá u F-M).
Perspektiva: Poloha obce Pražmo, v podhůří Beskyd předurčuje její orientaci spíše
na turistický ruch než významnější průmyslovou činnost. Budova je však součástí menšího
areálu, což je spíše výhoda, kterou přináší sdružené podnikání. Vybavenost sítěmi i
situování budovy v rámci obce je atraktivní pro různou komerční činnost. Přesto se však
počítá spíše s využitím pro lehký průmysl, skladování a prodej.
Bývalá cihelna Ropice (Příloha 15)
Současný stav: Areál nacházející se v okrajové části obce Ropice sloužil původně
jako cihelna. Průmyslová činnost však byla zastavena již před dávnou dobou, což se
45
podepsalo na vzhledu celého areálu. Zcela opuštěný areál o rozloze necelý jeden hektar
býval kdysi oplocený. Z objektů, které se na jeho území nachází, zbyly jen ruiny. Pozemek
již značně pohltila příroda. Na okraj pozemku jsou přivedeny elektřina a plyn. V těsné
blízkosti lokality se nachází silnice I. třídy E75/11, nedaleko je vlaková stanice Ropice
Zálesí.
Perspektiva: Současný stav areálu vyžaduje důslednou rekultivaci území.
S dlouhodobou nečinností areálu se již do značné míry vypořádala příroda. Možné
ekologické hrozby tak téměř vynulovala. Umístění v okrajové části urbanizovaného území
v obytné zóně by měl vést k rozparcelování plochy, která by se mohla po rekultivaci stát
pozemky vhodné k výstavbě obytných domů. V případě odkoupení města by se plocha
mohla proměnit v relaxační zónu, kterou by návštěvníci blízkého kostela a hřbitova jistě
využili.
Areály bývalého textilního podniku Slezan, a. s.
V posledních letech ukončil svou činnost významný zaměstnavatel obyvatel z F-M
a okolí. Na dlouhou tradici navazoval textilní podnik Slezan, a. s. Jeho pozůstalým
objektům bude potřeba věnovat velkou pozornost, jelikož se v mnoha případech jedná o
historicky hodnotné budovy ve vnitřních částech města.
Města Frýdek a Místek byla významnými středisky textilnictví. Historie textilního
průmyslu sahá do šestnáctého století. Největší rozmach byl zaznamenán koncem
sedmnáctého a počátkem osmnáctého století, kdy byla část výroby určena na export,
zejména v rámci habsburské monarchie. Rozvoj průmyslové výroby vedl k zakládání
samostatných podniků, které nahrazovaly cechovní systém. V devatenáctém století
provozovalo ve Frýdku i Místku své textilní podniky několik podnikatelských židovských
rodin, např. Munkovi, Tauchmannovi, Landsbergerovi, Lembergerovi, Elzerovi,
Herliczkovi atd. Další velký rozmach textilního průmyslu přichází po roce 1918, kdy se po
ztrátě jednotného Rakousko-Uherského trhu, začaly vyvážet výrobky do řady zemí Evropy
a Asie. Většina textilek si mezi válkami prošla krizí a různě měnila majitele. Za druhé
světové války byli židovští majitelé vyloučeni z vlastnictví a po válce byl všechen jejich
majetek, již německý, konfiskován a znárodněn. S účinností od 1. ledna 1946 došlo
k vytvoření národního podniku Slezské bavlnářské závody se sídlem ve F-M. Od roku
1949, na základě vyhlášky ministra průmyslu, změněn název – Slezan, bavlnářské závody,
do kterého byly zařazeny všechny textilky na území města a části Moravy a Slezska
46
(v Čeladné, Raškovicích). V roce 1992 byl podnik privatizován. Vznikla akciová
společnosti Slezan F-M. (Juřák, P. 2005)
Firma přesto že vyráběla většinu výrobků na export, podle slov vedení, neobstála
v konkurenci, na základě vnějších i vnitřních ekonomických a obchodních vlivů.
Dlouhodobou insolvenci vyřešil krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. prosince
2008, v němž rozhodl o úpadku dlužníka. Byl stanoven insolvenční správce, který spravuje
veškerý movitý i nemovitý majetek, včetně budov a areálů. Všechny jsou evidovány jako
brownfields v Národní databázi. Průmyslový areál Neumann, který má jiného majitele,
eviduje jako brownfield město F-M. Nemovitosti, které před revolucí patřily textilnímu
podniku Slezan jsou tyto:
• průmyslový areál Beskydská,
• průmyslový areál Frýdlantská,
• sklady Staroměstská,
• průmyslový areál Neumann,
• sklady Nádraží ČD,
• průmyslový areál Těšínská,
• průmyslový areál Nádražní,
• dílny a velkosklad Na Příkopě,
• areál ředitelství Na Příkopě,
• průmyslový areál Hálková,
• průmyslový areál Raškovice.
Současný stav areálů bývalého textilního podniku Slezan
Následuje přehled všech výše vyčtených areálu s popisem jejich současného stavu.
Perspektivy těchto objektů nebudu řešit u každého zvlášť, zaměříme se na ně
47
v následujícím sledu. Katalogové listy všech lokalit jsou k nalezení na konci této
diplomové práce v přílohách.
Průmyslový areál Beskydská (Příloha 1)
Průmyslový areál na ulici Beskydská ve F-M sloužil jako úpravna textilu a
tkalcovna. Součástí areálu jsou i administrativní budovy, sklady, zámečnická dílna a
strážnice. Z hlediska technické infrastruktury je areál plně vybavený. Je zde zavedena
kanalizace, plyn, elektřina i vodovod, navíc areál zahrnuje vlastní kotelnu, úpravnu vody,
trafostanici a turbínu. Jedná se o poměrně rozlehlý oplocený areál o osmi hektarech,
přičemž zastavěná ploch činí 28 579m2. Stáří objektů, kterých je celkem osmnáct, je různé,
většina budov pochází z druhé poloviny dvacátého století. Areál se nachází v průmyslové a
komerční zóně v těsné blízkosti rychlostní komunikace R56. V současné době je částečně
využíván pro skladování, dílny a kanceláře.
Průmyslový areál Frýdlantská (Příloha 2)
Průmyslový areál na ulici Frýdlantská ve Frýdku-Místku byl původně využíván
jako přádelna. Čtyři objekty nacházející se v areálu tvoří sklady, dílny a kanceláře, jejich
stáří je odhadováno na padesát let. Areál o rozloze 1,7ha se nachází v obytné zóně, avšak
v těsné blízkosti rychlostní komunikace R56 a nedaleko průmyslového areálu Beskydská.
Celý areál je oplocen a napojen na elektřinu, vodovod, kanalizaci i plynovod. Na centrální
zdroj tepla je napojena pouze administrativní budova. V současné době je z části využíván
pro skladování a kanceláře.
Sklady Staroměstská (Příloha 3)
Areál o rozloze 1,5ha na Staroměstské ulici ve Frýdku-Místku sloužil ke skladování
materiálu a hořlavin. Zastavěná plocha, celkem čtyřmi budovami, činí 6 192m2. Z hlediska
druhu objektů se jedná o sklady, hliníkovou halu a betonové boxy. Hlavní cihlová budova
byla vybudována na začátku dvacátého století. Areál je vybaven kanalizací, je tam
přivedena elektřina i vodovod. V současné době jsou prostory využívány jako sklady,
dílny, prodejny a kanceláře. Navrhované využití dle územního plánu je pro lehký průmysl
a skladování. V okolí areálu se nachází průmyslová a komerční zóna, která dále přechází v
obytnou. Po necelých dvou kilometrech dorazíte k rychlostní komunikaci R48/E462.
48
Průmyslový areál Neumann (Příloha 4)
Průmyslový areál Neumann leží na ulici Staroměstská ve Frýdku-Místku naproti
výše zmíněným skladům. Původně sloužil tento areál o rozloze 2,5ha jako přádelna
společnosti Slezan, a.s. V roce 2006 koupila areál firma Textil Invest, s. r. o., za účelem
přípravy projektu revitalizace. Výměra zastavěné plochy činí 4 343m2. Jedná se především
o dílny, skladové a obslužné prostory, které jsou nyní využívány jako prostory pro obchod,
skladování, lehkou výrobu a služby. Oplocený areál je vybaven všemi technickými sítěmi.
Při okraji pozemku je veden plynovod, který je možno přivézt do areálu. V okolí areálu se
nachází průmyslová, komerční i obytná zóna.
Sklady Nádraží ČD (Příloha 5)
Objekt o rozloze necelého půl hektaru se nachází v těsné blízkosti nádraží Českých
drah F-M a je k němu zavedena vlečka propojená s tratí Správy železniční a dopravní
cesty. Cihlová budova, jejíž výstavba proběhla v první polovině dvacátého století, sloužila
ke skladování bavlny a obsahuje sedm skladovacích boxů a kanceláře na celkové výměře
2 482m2. Do kanceláří je přivedena kanalizace, elektřina a vodovod. Skladovací prostory
jsou v současné době využívány. K pronájmu jsou volné některé místnosti kanceláří, které
jsou však v havarijním stavu. Ve vzdálenosti necelého kilometru se nachází napojení na
rychlostní komunizaci R48/E462.
Průmyslový areál Těšínská (Příloha 6)
Průmyslový areál Těšínská ve F-M byl původně využíván jako tkalcovna a hlavní
sklad materiálů. Na rozloze 1,34ha se nacházejí tři objekty různého stáří, které jsou
v současné době částečně využívány jako skladovací a prodejní prostory. Celková výměra
zastavěné plochy činí 7 144m2. Oplocený areál je napojen na kanalizaci, vodovod,
elektrickou energii a nízkotlakou plynovou přípojku. Na areál plynule navazuje další
průmyslová zóna, v blízkosti se nachází také komerční a obytné objekty. Z hlediska
dostupnosti se ve vzdálenosti do necelého jednoho kilometru nachází rychlostní
komunikace R48/E462. Navrhované využití pro areál je jako plochy občanského vybavení
komerčního typu.
49
Průmyslový areál Nádražní (Příloha 7)
Průmyslový areál na ulici Nádražní ve F-M byl využíván jako přádelna
s přidruženými provozy. Svou rozlohou není tento objekt nijak rozsáhlý, jeho velikost je
kolem půl hektaru, přičemž většinu tvoří zastavěná plocha, která činí 4 505m2. Kromě
různých mladších objektů se jedná o vícepatrovou cihlovou budovu z počátku dvacátého
století a památkově chráněný objekt. Celý areál využívala pro výrobní účely a jako
administrativní budovy společnost SLETEX, která je však od roku 2011 v konkursu.
Objekt je napojen na elektrickou energii, vodovod, veřejnou kanalizaci i plynovod.
Vytápění je řešeno z lokální kotelny na tuhá paliva. V blízkosti nalezneme všechny druhy
zón od průmyslové přes komerční po obytnou. Snadná je dostupnost rychlostní silnice
R48/E462 po zhruba půl kilometru.
Dílny a velkosklad Na Příkopě (Příloha 8)
Areál Na Příkopě 1175 ve Frýdku-Místku byl využíván jako šicí dílny a prodejní
velkosklad. Tento oplocený areál o rozloze jednoho hektaru je v současnosti částečně
využíván ke skladování a přidruženým činnostem. Stáří čtyř objektů, které zaujímají
plochu 5 918m2, odhaduji na zhruba padesát let. Průmyslový areál je napojen na
elektrickou energii, vodovod, kanalizaci a centrální zdroj tepla. Objekty se nacházejí
v těsné blízkosti silničního průtahu městem, který plynule navazuje na rychlostní
komunikaci R48/E462, a jsou obklopeny železničními tratěmi směr Ostrava a Českých
Těšín.
Ar eál ředitelství Na Příkopě (Příloha 9)
Tento areál sloužil bývalému ředitelství společnosti Slezan. A přestože se zde
neodehrávala výrobní činnosti, zařazuji i tento areál mezi ostatní, průmyslová brownfields,
protože je s nimi neodmyslitelně spjat. Na rozloze 3,12ha se nachází 10 objektů. Jedná se
především o administrativní budovy s kancelářemi, kuchyně a garáže na celkové výměře
5 784m2. Do oploceného areálu je zavedena veřejná kanalizace, vodovod a elektřina.
Vytápění je řešeno z centrálního zdroje tepla. Některé kanceláře využívá insolvenční
správa společnosti Slezan. Další prostory jsou částečně pronajaty jiným společnostem pro
výrobní a skladovací účely. Budova ředitelství z počátku dvacátého století je památkově
chráněný objekt. Jelikož se areál nachází poblíž řeky Ostravice, byla oblast ředitelství
v roce 1997 postižena záplavami. Pozemek je umístěn v rekreační zóně mezi řekou a
50
železniční tratí směr Ostrava. Na budoucí využití tohoto areálu by mohl mít vliv také
bývalý park o výměře 14 391m2, který je jeho součástí.
Průmyslový areál Hálková (Příloha 10)
Ve F-M na ulici Hálková se nachází průmyslový areál, který dříve sloužil jako
tkalcovna. Poměrně rozlehlý areál o rozloze 4,49ha je zastavěný 12 objekty, jejichž plocha
činí celkem 15 521m2. V oploceném areálu se nacházejí výrobní haly, sklady, kanceláře a
kotelna. Cihlové budovy pocházejí z počátku dvacátého století a představují památkově
chráněný objekt. Do areálu je zaveden vodovod, kanalizace a elektřina. Přípojka plynu je
dostupná na hranici pozemku. Vlastní kotelna na tuhá paliva je mimo provoz. Areál,
z technických důvodů, není příliš vhodný pro skladování. Okolí tvoří převážně obytná a
komerční zóna. V těsné blízkosti prochází silnice R473, která se dále napojuje na
rychlostní silnici R48/E462 i R56.
Průmyslový areál Raškovice (Příloha 11)
V podhůří Beskyd v obci Raškovice nedaleko F-M byl vystavěn průmyslový areál,
který byl součástí závodu 02 společnosti Slezan, čili sloužil jako tkalcovna. Rozloha areálu
je 2,65ha. Na zastavěné ploše 8 428m2 se nachází 10 objektů. Jde o administrativní
budovy, kuchyň, výrobní dílnu, šatny, sklady, kotelnu a kompresorovnu. Je zde zaveden
vodovod, kanalizace, plyn i elektřina. V současné době nemá tento areál využití.
Průmyslový areál se nachází v centrální části urbanizovaného území obce, v okolí se
nachází obytná zóna. Rychlostní komunikace R48/E462 je dostupná do deseti kilometrů,
podobně také nejbližší vlaková stanice (Dobrá u F-M).
Perspektiva areálů bývalého textilního podniku Slezan
Pro souhrnné vyhodnocení lokalit bývalého textilního podniku Slezan ve vtahu
k jejich dalšímu využití jsem sestavila SWOT analýzu, do které jsem uspořádala získané
poznatky.
Silné stránky:
• areály jsou umístění v atraktivních částech města;
• vzhledem ke stáří (vzhledu) některých budov, je nezanedbatelná také jejich
historická (památková) hodnota;
51
• jelikož byly areály využívány ještě v nedávné době, jsou snadno dostupné a
napojené na všechny důležité komunikace;
• většina areálů je vybavena všemi technickými sítěmi, nebo není obtížné je
zbývajícími vybavit;
• jediný vlastník, který je navíc aktivní v prezentaci svých areálů na
webových stránkách i v terénu.
Slabé stránky:
• vzhledem k tomu, že se jedná o lokality, které byly využívaný textilním
průmyslem, který při procesu výroby užívá různých chemických látek,
předpokládá se jistá míra kontaminace;
• chátrání déle nevyužívaných objektů nebo jejich stáří povede v některých
případech k nutné demolici či nákladné revitalizaci;
• nevyužívané a chátrající objekty, které se v některých případech nacházejí
v blízkosti rekreačních a obytných zón jsou špatnou vizitkou pro místní
politickou reprezentaci.
Příležitosti:
• historické budovy, které jsou součástí většiny areálů, přitahují pozornost
mnoha aktivních obyvatel či občanských sdružení (např. www.vizefm.cz), ti
pak vytvářejí tlak na město jednat ve věcích regenerace těchto areálů
• využitím zastavěných ploch by se nerozšiřovalo město do svého okolí a
ušetřilo tak zelené pozemky v okolí;
• zregenerování objektů s sebou přináší zlepšení celkového životního
prostředí, což má vliv na celkovou atraktivitu území i města;
• využití revitalizované areálu s sebou přináší pracovní příležitosti.
Hrozby:
• předpokládám, že důvodem nevyužívání těchto lokalit jsou zejména fiskální
a organizační překážky, které obecně provázejí brownfields;
• otevřený trh, který klade vysoké nároky na konkurenceschopnost, přirozeně
vybírá jen ty nejsilnější hráče;
• nedostatečná pozemková politika obce, která upřednostňuje finance (což je
k pochopení vzhledem k jejich nedostatku ve veřejném sektoru) nad
příjemným životem občanů ve městě.
52
Ve F-M pracuje úsek územního plánování na „Plánu ekonomického rozvoje města
Frýdku-Místku“. Součástí tohoto plánu jsou projekty a aktivity, které mají přispívat
k rozvoji města (např. rozvoj podnikání, investic, vytváření pracovních míst). Právě tento
úsek je vhodný ke konzultacím na přípravu rozvojových lokalit na území města F-M, jako
jsou brownfields. Na regeneraci brownfields může spolupracovat také úsek životního
prostředí, který se vyjadřuje k záležitostem o investičních záměrech města pro použití
prostředků z fondu regenerace památkově chráněných objektů a fondu životního prostředí.
3.1 Závěry a vyhodnocení výzkumu
S pomocí jednotlivých databází, údajů z města F-M a vlastním pozorováním jsem
v okrese F-M lokalizovala celkem 15 industriálních brownfields. Z dostupných informací
jsem sestrojila katalogové listy, které jsou přiloženy k této diplomové práci. Existence
průmyslových brownfields navazuje na přítomnost průmyslové výroby, která se v malých
obcích okresu vyskytovala jen výjimečně. Průmyslová činnost byla přítomná spíše ve
městech a obcích ležících na spojnicích jednotlivých průmyslových měst. Obrázek číslo 12
představuje mapu lokalizace průmyslových browfields v okrese F-M, jejichž katalogové
listy najdeme v přílohách. Tyto narušené plochy nalezneme ve městě Frýdek-Místek a v
obcích Bašce, Raškovicích, Pražmě a Ropici.
Obrázek 12 Mapa lokalizace průmyslových brownfields v okrese F-M
(Zdroj: vlastní tvorba)
53
Obrázek 13 Mapa umístění jednotlivých průmyslových brownfields
(Zdroj: vlastní tvorba)
Přesnější umístění jednotlivých industriálních brownfields znázorňuje obrázek číslo
13. Na mapovém podkladu ze serveru mapy.cz jsou zaznačeny polohy lokalit. Všechny
jsou z hlediska dopravní dostupnosti velmi dobře dostupné. Nejbližší silnice I. třídy nebo
železnice se nachází v dosahu deseti kilometrů.
Počet brownfield ů v jednotlivých katastrech okresu F-M
Frýdek, 7
Místek, 3
Lískovec, 1
Baška, 1
Pražmo, 1
Ropice, 1Raškovice, 1
Obrázek 14 Počet brownfieldů v jednotlivých katastrech okresu F-M
(Zdroj: vlastní tvorba)
Nejvíce industriálních brownfields se nachází v katastru města F-M, celkem 10.
Jeden leží v těsné blízkosti města F-M v katastru místní části Lískovec. Další tři leží
rovněž ve správním obvodu obce s rozšířenou působností F-M (Obr. 12) v katastru obcí
54
Baška, Raškovice a Pražmo. Brownfield v katastru obce Ropice náleží do správního
obvodu obce s rozšířenou působností Třinec.
Následuje rozbor průmyslových brownfields lokalizovaných v okrese Frýdek-
Místek podle jednotlivých položek v katalogovém listu lokalit brownfields. Údaje jsem
graficky zpracovala do grafů.
Rozdělení brownfields podle rozlohy
Jako měřící jednotku rozlohy jsem zvolila hektar. Žádný zkoumaný brownfield
neměl rozlohu větší než deset hektarů. V kategorii větších brownfields s rozlohou 5 až
10ha se nachází dva brownfieldy, jeden v Lískovci a druhý v Místku. Nejvíce brownfieldů
se nachází v prostřední kategorii s rozlohou od jednoho do pěti hektarů. Do této kategorie
spadá celkem devět z patnácti lokalizovaných brownfields. V okresu F-M jsem
lokalizovala také čtyři plochy, které byly menší než jeden hektar.
Rozloha pr ůmyslových brownfields v ha
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
do 1 1 až 5 5 až 10
Poč
et
Obrázek 15 Rozdělení brownfieldů podle rozlohy v ha
(Zdroj: vlastní tvorba)
Rozdělení brownfields podle procenta zastavěnosti území
Zastavěnost plochy brownfields má vliv na obtížnost její regenerace. Méně
zastavěné brownfields je obvykle snazší regenerovat. Samozřejmě to nemusí být vždy
pravidlem. Procento zastavěnosti bylo přepočítáno z celkové rozlohy areálu a výměry
zastavěné plochy. Lokality jsem rozdělila do tří kategorií: 0-30 %, 31-50 %, 51-70 % a 71-
100 %. Lokality zastavěné více jak ze sedmdesáti procent jsem v okrese F-M
55
nezaznamenala. Mírně zastavěné brownfieldy, které spadají do první kategorie (přesněji
jsou zastavěné od 15 do 20 %) jsem určila čtyři. Jedná se o dva brownfieldy v malých
obcích Pražmě a Ropici a dva rozsáhlé areály ve Frýdku.
Zastav ěnost území brownfield ů v %
0
1
2
3
4
5
6
7
0-30 31-50 51-70 71-100
Poč
et b
row
nfie
ldů
Obrázek 16 Zastavěnost území brownfieldů v %
(Zdroj: vlastní tvorba)
Rozdělení brownfields podle předchozího využití
Předchozí pr ůmyslové využití brownfield ů
cihlářský, 2
jiný, 1
textilní, 11
hutnický, 1
Obrázek 17 Typ předchozího průmyslového využití brownfieldů
(Zdroj: vlastní tvorba)
Předmětem mého výzkumu byly industriální brownfields, takže jejich předchozí
využití bylo průmyslové. Obor průmyslu jsem však pro toto rozdělení konkretizovala.
Z hlediska rozdělení na lehký a těžký průmysl jsem za zástupce těžkého průmyslu označila
pouze jeden brownfield v Lískovci, konkrétně zástupce hutního průmyslu. Lehký průmysl
Těžký průmysl
Lehký průmysl
56
jsem dále rozdělila na textilní, cihlářský a jiný. Průmyslové brownfields nacházející se
v městě Frýdek-Místek sloužily všechny textilnímu průmyslu. Dva objekty byly ve své
předchozí činnosti využívány v cihlářském průmyslu.
Rozdělení podle druhu vlastnictví
Množství aktérů, které se na regeneraci brownfields podílejí, má vliv na délku
trvání tohoto procesu. V tomto případě platí pravidlo, že čím méně, tím lépe z hlediska
času. Z hlediska financí pak více aktérů přináší do projektu více financí. Všechny mnou
zkoumané průmyslové brownfields jsou v soukromém vlastnictví jednoho majitele.
57
ZÁVĚR
Problematika brownfields je velmi rozsáhlé téma, do kterého je zapojeno velké
množství subjektů. Odstranění opuštěných či narušených ploch, které škodí okolí svým
vzhledem a mnohdy i ekologickým zatížením, je dlouhodobá záležitost. Člověk se s těmito
plochami někdy setkává každý den. Těmi, co jsou schopni brownfields revitalizovat jsou
zejména soukromí investoři a developeři, kteří se však neobejdou bez podpory veřejného
sektoru. V současném nastavení ekonomiky jsou zelené louky levnější alternativou. Je
nutné, aby měl veřejný sektor kladný postoj k revitalizaci narušených ploch. Příležitosti,
které spolu s regenerací brownfields přicházejí, jako vznik nových pracovních uplatnění,
zkvalitnění životního prostředí, zvýšení atraktivity oblasti, příchod zahraničních firem a
s tím také přísun finančních prostředků a investic, by měly převážit nad možnými
ohroženími. Obec a veřejný sektor má obecně hlavní slovo. Může nastavovat vlastní
podmínky, které ovlivňují postoj vlastníků, investorů či developerů, kteří zase přinášejí
tolik důležité finanční prostředky. Obce by měly zjistit, kolik pozemků typu brownfields na
svém území mají a v rámci územních plánů rozumně zvažovat urbanistický rozvoj obce.
Důležitá je samozřejmě spolupráce mezi jednotlivými subjekty, která může vést
k udržitelnému rozvoji území a životního prostředí.
V první kapitole jsem splnila první dílčí cíl. Věnovala jsem se v ní teoretickému
rámci tématiky brownfields. Stěžejní prameny o problematice brownfields jsou k nalezení
zejména v zahraničí. Naštěstí jsou již důležité informace také v českých překladech těchto
děl. V prvé řadě jsem se opírala o studium dostupné české literatury, která je diskutována
výše. Nezbytnou součástí bylo vysvětlení pojmu brownfields, vznik a klasifikace těchto
lokalit a také možnosti jejich regenerace a s tím spojené nástroje. Změny v nárocích na
plochy jsou přirozené, nejdůležitější však jsou změny v ekonomické orientaci a některé
globální trendy. Rešerše literatury ukázala, že se problematice brownfields v současné
době věnuje zvýšená pozornost, i co se týká konkrétních praktických rad pro obce a
veřejný sektor.
Druhá část práce, rozdělená na dvě kapitoly, sledující taktéž výše uvedené dílčí
cíle, byla praktická. V první kapitole jsem se věnovala okresu Frýdek-Místek, jeho
geografické charakteristice, příčinám vzniku brownfields a jejich výskytu v ČR a
zkoumaném okrese. Významným zdrojem informací mi byly oficiální stránky měst a obcí,
které mají na svých webových stránkách, v sekci pro podnikatele, užitečné informace či
58
kontakty. Identifikací brownfields se zabývají mnohé databáze. Přesné počty brownfields
zatím nejsou známy a jejich původ spočívá v různých směrech. Příklady úspěšně
revitalizovaných ploch však můžeme najít již teď. Ve druhé kapitole jsem analyzovala
současný stav a perspektivy průmyslových brownfields v okrese F-M. Prohlášení lokality
za brownfields je často subjektivní záležitost. Ať už je tedy můj seznam průmyslových
brownfields, zkompletovaný na základě dostupných dat v databázích a na základě
vlastního šetření, kompletní nebo nikoliv, hlavní cíl této práce, tedy analyzovat průmyslové
brownfields v okrese F-M a zjistit jejich perspektivy jsem myslím splnila. V rámci
praktické části diplomové práce jsem vytvořila katalogové listy brownfields v okrese F-M,
které jsou přiloženy na konci této práce. Součástí těchto listů je také fotodokumentace a
mapy, které dokumentují současný stav lokalit. Perspektivy jsem zjišťovala přímo od
vlastníků nebo správců opuštěných ploch, nebo z informací územního plánu obce.
Konfrontovala jsem je s vlastními názory na budoucnost plochy. SWOT analýza
představuje souhrnný přehled dostupných informací, které pak vypovídají mnoho o
perspektivách zkoumaných ploch.
Na závěr bych chtěla konstatovat, že má zkušenost s představiteli obcí byla velmi
kladná. Starostové převážné většiny obcí se s problematikou brownfields vůbec nesetkali.
Další se s nimi setkali převážně v podobě opuštěných obytných domů či jiných nevelkých
budov občanské vybavenosti. Docela jinak je na tom město F-M, které má na svém území
velké množství různých druhů narušených plochy. Je to dáno především jeho velikostí a
vývojem, přesto mi politika územního plánování města F-M přijde nedostatečná. Probíhá
výstavba do extravilánu i zástavba vnitřních zelených ploch, kterou by měly kompenzovat
revitalizace parků za pomoci evropských dotací.
Smyslem práce bylo poukázat na problematiku a výskyt lokalit brownfields jak
v České republice, tak konkrétně na území okresu Frýdek-Místek. Myslím, že jsem touto
práci dokázala, že problematika narušených a opuštěných ploch nás obklopuje a je potřeba
ji řešit.
59
SUMMARY
Humanity is surrounded by abandoned unused bulit-up area from the beginning of
its creation. Areas previously commonly used became abandoned for various reasons. But
they were considered a normal part of urbanized areas. Population growth and
industrialization has contributed to the fact that the abandoned territory became a problem.
The issue of brownfields is a very broad topic. A lot of subjects is involved in. Removal of
abandoned or degraded areas which are harmful to the neighborhood by its appearance and
often organic load is long-term issue. You can meet these areas every day. Those who are
able to revitalize brownfields are mainly private investors and developers. However they
need the support of the public sector. In the current economy there are greenfields cheaper
alternative. It is necessary that the public sector has a positive attitude towards
revitalization brownfields. Many opportunities come with the regeneration. For example
new job opportunities, improving the environment, increase in attractiveness of the area,
the arrival of foreign companies means the flow of funds and investment. All should
outweigh the possible hazards. Community and the public sector generálky has the final
word. They can set own conditions which arrect the attitude of owners, investors and
developers, who in turn provide many important resources. Of course, cooperation between
the different actors is important. It can lead to sustainable urban development and the
environment.
I drew from several different sources in processing the theoretical part of this thesis.
The key sources of brownfields sites are found mainly abroad. Fortunately there are
already important information also in the Czech translations of these works. First of all, I
reliéf on the study of Czech literature available, discussed above. For example the seminář
at the University (VSB Technical University in Ostrava) and discussion with experts have
served me. The subsection of formation of abandoned sites is combined knowledge of the
historical development of the refion together with Cindiny from the literature dealing with
the emergence of brownfields.
The empirical part consists of own research, carried out by collecting information
from institutions and field observations. The official website of towns and villages were an
important source of information to me. In many case, I used a method of telephone or
email inquiries.
60
Whatever is my list of industrial brownfields complete or not, the main goal of this
work to analyze the industrial brownfields in Frydek-Mistek county area, I thing I did. I
created the datasheets of brownfields. I added digital photographs and maps that document
the current condition of the sites. I examined the pespectives directly from the owners of
manager sof abandoned sites, or from information from the local urban plan, supplemented
by my own opinions. SWOT analysis is a summary of available informations and it tell us
much about the prospekt of the examined areas.
The purpose of the thesis was to highlight the issue and occurrence of brownfields
in the Czech Republic and specifically in the Frydek-Mistek county area. I think I have this
work demonstrated that the problem of degraded and abandoned land around us need to be
adressed.
61
POZNÁMKY
Poznámka 1
Nebyla zahrnuta Praha, byly zahrnuty brownfieldy až od určité minimální velikosti
a nebyly zahrnuty ani brownfieldy vzniklé těžební činností.
Poznámka 2
11. ledna 2002 podepsal americký prezident Bush Small Business Liability Relief
and Brownfields Revitalization Act (Zákon o maloobchodní úlevě závazků a revitalizaci
brownfieldů) (Pub.L.No. 107-118, 115 stat. 2356, "the Brownfields Law"/“Zákon o
brownfieldech“). Zákon o brownfieldech pozměnil poskytování fondů na revitalizaci a
sanaci brownfieldů, poskytl fondy pro rozšíření programů státní a kmenové (domorodé)
odpovědnosti. Další související zákony a regulace mají vliv na vyčištění brownfieldů a
opětovné využití díky finančním pobídkám a regulačním požadavkům. (US EPA)
Poznámka 3
Technopole Mer Rouge v Mulhouse ve Francii o rozloze 80 hektarů je usazená
v zeleni v průmyslem uvolněné zóně. Kombinuje průmyslové a vědecké výzkumné
činnosti. Kromě ploch nabízených pro high-tech aktivity, logistiku a kvalifikovaný
průmysl a řemesla nabízí také pracoviště pro univerzitu. Multifunkčnost a přitažlivost zóny
by mělo podpořit umístění Muzea elektřiny a Muzea železnice. Integrované, i když zatím
nedostatečně využívané jsou i dvě staré textilní továrny.
Poznámka 4
Po registraci je možno dozvědět se podrobnosti o lokalitách jako vlastnictví,
vzdálenosti, ekologie, technický stav apod. Také je možno vkládat vlastní lokality.
Vzhledem k malému počtu záznamů (459 v dubnu 2013) však tuto službu prezentace
opuštěného objektu nejspíš příliš vlastníků nevyužívá. Internetová databáze v sobě
zahrnuje různé druhy lokalit bez využití od jednotlivých administrativních budov ani ne
hektar velikých po opravdu rozlehlé areály průmyslového charakteru.
62
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů
Literatura
125 let textilu v Pobeskydí. Kolektiv pracovníků n.p. Slezan. Frýdek-Místek, 1958
Brownfields – šance pro budoucnost. FA VUT Brno, 2004
Národní strategie regenerace brownfieldů. MPO Praha, 2008
Regenerace brownfields. MŽP. Planeta, ročník XV, 3/2007
Studie lokalit brownfields podpořených Moravskoslezským krajem v letech 2005-2012. Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava: 2012
Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch (brownfields). Ostrava: VŠB – TUO , 2004
BAŘINKA, K.; JACKSON, J. B. Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu 41/04 – MMR. Praha, 2006
CABADA, L.; VODI ČKA, K. Politický systém České republiky. Historie a současnost. Praha: Portal, 2003
DOLEŽALOVÁ, L. Nástroje pro rekonverze nevyužitých průmyslových ploch ve Francii. Urbanismus a územní rozvoj, ročník VI, 2/2003, s. 22.
FANGFANG, Ch. Recovering Urba Land: A Framework to Improve Brownfiled Redevelopment Practices. International Institute for Geo-information Science and Earth Observation, Enschede, The Netherlands, 2007
HANYŠ, P. Členění brownfields – ekonomické hledisko. 6. odborná konference doktorského studia (sborník z konference), VUT, Brno 2004
JACKSON, J. B. Brownfields snadno a lehce. IURS, 2004
JACKSON, J. B. Visualising and regenerating brownfields in CZ. IURS, 2004
JANKOVÝCH-KIRSCHNER, V. Klasifikace brownfields. ČVUT, Fa Architektury, 2005
JÍNOVÁ, R. Nástroje revitalizace průmyslových ploch v severním Porýní-Vestfálsku. Urbanismus a územní rozvoj, ročník VII, 2/2004 s. 46-55
JUŘÁK, P.; JANOŠCOVÁ, J. Historie a současnost podnikání na Frýdecko-místecku. Žehušice: Městské knihy, 2005
KA DEŘÁBKOVÁ, B.; PIECHA, M. a kol . Brownfields : Jak vznikají a co s nimi. Praha : C. H. Beck, 2009
63
KOUTSKÝ, J. Staré průmyslové regiony. Vývojové tendence – možnosti rozvoje. Ústí nad Labem, 2011
KUDA, F.; SMOLOVÁ, I. Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území. Ostrava: VŠB – TUO , 2007
KUTA, V. a kol. Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch (brownfields). VŠB-TU Ostrava, 2004
KYSELKA, I.; SZCZYRBA, Z.; KUDA, F.; SMOLOVÁ, I. Revitalizace nevyužívaných neprůmyslových ploch v Olomouckém kraji. Výzkumný program MMR, 2006
MAIER, K.; Č TYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada, 2000
NOVOSÁK, J.; SZCZYRBA, Z. Frýdek-Místek: Konverze tradičních průmyslových ploch, širší geografické vztahy. Urbanismus a územní rozvoj, ročník VII, 2/2004 s. 36-45.
NOVOSÁK, J.; BEDNÁŘ, P. Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. Žilina: GEORG, 2011
NOVÝ, A. a kol. Brownfields – šance pro budoucnost. VUT v Brně, Brno 2004
NOVÝ, A. Brownfields v zahraničí. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V, 6/2002 s. 40
NOVÝ, A. Zelená a hnědá pole. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V, 4/2002 s. 2
OLIVER, L.; FERBER, U.; GRIMSKI, D.; MILLAR, K.; NATHANAIL, P. The Scale and Nature of European Brownfields. University of Nottingham, UK
PAVELKOVÁ, L . Brownfields v katastru města Ostravy. UPOL, Fa Přírodovědecká, Olomouc 2010
RYDVALOVÁ, P.; ŽIŽKA, M. Regenerace brownfields. Studie proveditelnosti. VÚTS Liberec 2006
SLABÁK, D. Veřejná politika pro brownfields. Masarykova univerzita, Fa Ekonomicko-správní, Brno 2007
SÝKOROVÁ, I. Pražské brownfields: příležitost či hrozba pro rozvoj metropole? Disertační práce UK. Praha 2009
TYLEČKOVÁ, Š. Geografická analýza trhu práce v okrese Frýdek-Místek. UPOL, Fa Přírodovědecká, Olomouc 2009
VOTOČEK, J. Identifikace a první fáze průzkumu Brownfields. ČVUT, Fa Stavební, Praha 2005
VRÁBLÍK, P. Regenerace brownfieldů v modelové oblasti Podkrušnohoří a možnost jejich revitalizace. UJEP, Ústí nad Labem 2009
ŽILAVÁ, V. Vliv automobilové firmy Hyundai na situaci na trhu práce Frýdecko-místecka. Masarykova univerzita, Fa přírodovědecká, Brno 2011
64
Elektronické zdroje
ARR. Moravskoslezský kraj – konkurenceschopný region [online]. Dostupné z: <http://arr.cz/cs/strategie/moravskoslezsky-kraj-konkurenceschopny-region> [cit. 2012-11-11]
Cpm. Brownfields mají perspektivu [online]. <http://www.ecpm.cz/cz/clanky/3423-brownfields-maji-perspektivu> [cit. 2013-03-04]
Hospodářská komora České republiky. ČSÚ: Průmyslová výroba v prosinci klesla meziročně o 14,6 procenta. (online). Dostupné z: <http://www.komora.cz/podpora-podnikani-v-cr/pomahame-vam-celit-hospodarske- krizi/zpravodajstvi-z-domova/csu-prumyslova-vyroba-v-prosinci-klesla-mezirocne-o-146-procenta.aspx> [cit. 2012-11-11]
iDNES.cz Obchodní centra vylidňují střed Opavy. Hrozí zánik kina a přesun pošty [online]. Dostupné z: <http://zpravy.idnes.cz/obchodni-centrum-breda-weinstein-vylidni-stred-opavy-pd7-/domaci.aspx?c=A120416_1764640_ostrava-zpravy_jog> [cit. 2012-03-05]
IEDC International Economic Development Council. International Brownfields Redevelopment [online]. Dostupné z: <http://www.iedconline.org/Downloads/International_Brownfields_Summary.pdf> [cit. 2013-01-05]
CABERNET. Brownfield definition [online]. Dostupné z: <http://www.cabernet.org.uk/index.asp?c=1134> [cit. 2012-11-11]
CzechInvest. Strategické průmyslové zóny [online]. Dostupné z: <http://www.czechinvest.org/strategicke-prumyslove-zony> [cit. 2012-11-10]
EVROPA. Přehled právních předpisů EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (2007-2013) [online]. Dostupné z: <http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/general_framework/g24234_cs.htm> [cit. 2012-11-12]
EVROPA. Přehled právních předpisů EU. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova [online]. Dostupné z: <http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/general_framework/l60032_cs.htm> [cit. 2012-11-12]
Fm.deník. Frýdecká kasárna jsou zdevastovanou ruinou [online] 4. 11. 2011. Dostupné z: <http://fm.denik.cz/zpravy_region/20111104kasarna.html> [cit. 2013-04-14]
Frýdek-Místek. Investiční příležitosti [online]. Dostupné z. <http://www.frydek-mistek.cz/cz/podnikatel/investicni-prilezitosti/> [cit. 2012-11-10]
GLOVIS . O společnosti [online]. Dostupné z: <http://www.glovis.cz/ospolecnosti.html> [cit. 2012-11-10]
65
HYUNDAI . Zaměstnání v HMMC [online]. Dostupné z: <http://www.hyundai-motor.cz/?sekce=kariera&rubrika=zamestnani-hmmc> [cit. 2012-11-10]
Marlenka. O nás [online]. Dostupné z: <http://www.marlenka.cz/cz/menu/28/o-nas/> [cit. 2012-11-10]
MF ČR. Přehled prioritních oblastí a zaměření priorit Finančního mechanismus EHP [online]. Dostupné z: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_vo.html?year=2009> [cit. 2012-11-12]
Moravskoslezský kraj. Průmyslová zóna Třinec – Baliny [online]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/prumyslova-zona-trinec---baliny-9877/> [cit. 2012-11-11]
PŘÍHODOVÁ, M. Ur banisticko-architektonická studie využití území městského brownfieldu Sternberk-Světlov. [online] Dostupné z: <http://www.fce.vutbr.cz/veda/JUNIORSTAV2007/pdf/Sekce_8/Prihodova_Miroslava_CL.pdf> [cit. 2013-01-20]
REALIT. Využití brownfieldů může být také pouze dočasné [online]. Dostupné z: <http://www.realit.cz/clanek/vyuziti-brownfieldu-muze-byt-take-pouze-docasne> [cit. 2012-10-05]
Revitalizace „brownfields“ v obcích v ČR. Metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů. Praha 2003 Dostupné z: <http://www.udrzatelnemesta.sk/uploads/metodika_brownfields.pdf> [cit. 2013-03-20]
Situace na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 2011. Frýdek-Místek 2012 [online]. Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/frydek-mistek/analyzy/2011rok.pdf> [cit. 2012-11-11]
ŠPINAR, M. Brownfields z pohledu českého práva. Praha, 2005. [online]. Dostupné z: <http://www.peterkapartners.com/res/pdf/Brownfields_z_pohledu-06122005.pdf> [cit. 2012-03-16]
ÚRS. Výzkum pro potřeby státní správy MMR. Omezení negativního působení nevyužívaných neprůmyslových objektů a ploch [online]. Dostupný z: <http://www.urspraha.cz/content/upload/file/omezeni_negativniho_pusobeni_dz.pdf> [cit. 2012-05-13]
US EPA. Brownfields and Land Revitalization [online]. Dostupné z: <http://www.epa.gov/brownfields/basic_info.htm> [cit. 2013-01-12]
US EPA. Brownfields Definition [online]. Dostupné z: <http://epa.gov/brownfields/overview/glossary.htm> [cit. 2013-01-12]
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. [online]. Dostupné z: <http://ekopolitika.cz/cs/ustecko-zivy-region/slovnicek-pojmu.html> [cit. 2012-10-05]
66
Webové databáze
Časopis Urbanismus a územní rozvoj [online]. Dostupné z: <http://www.uur.cz/default.asp?ID=19>
Český statistický úřad [online]. Dostupné z: <http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp>
Brownfieldy na území města Frýdek-Místek [online]. Dostupné z: <http://frydek-mistek.cz/cz/podnikatel/brownfields/>
Brownfield Sites List [online]. Dostupné z: <http://database.cobraman-ce.eu/SitesList.php?prvni=2>
Databáze brownfields Moravskoslezského kraje [online]. Dostupné z: <http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/databaze_brownfields.html>
Národní databáze brownfieldů CzechInvest [online]. Dostupné z: <http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/>
Systém evidence kontaminovaných míst [online]. Dostupné z: <http://sekm.cenia.cz/portal/>
67
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Struktura brownfields dle původního využití .....................................................20
Tabulka 2 Klasifikace brownfields z hlediska ekonomické proveditelnosti .......................22
Tabulka 3 Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese F-M v roce 1989
.............................................................................................................................................33
Tabulka 4 Struktura zaměstnaných podle sektoru národního hospodářství ........................34
Tabulka 5 Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese F-M v roce 2011
.............................................................................................................................................35
Tabulka 6 Průmyslové zóny v okrese F-M..........................................................................35
68
SEZNAM OBRÁZK Ů
Obrázek 1 Regenerace brownfieldů - schéma .....................................................................23
Obrázek 2 Brownfield v kontextu s ostatními tématickými celky.......................................24
Obrázek 3 Okres Frýdek-Místek v rámci ČR a Moravskoslezského kraje..........................30
Obrázek 4 Administrativní rozdělení okresu F-M...............................................................30
Obrázek 5 Bývalé JZD Střítež – nyní kontrolované ekologické zemědělství .....................38
Obrázek 6 Bývalé JZD Raškovice – nyní uhelný sklad.......................................................38
Obrázek 7 Nákupní středisko Krym ve F-M .......................................................................39
Obrázek 8 Komerční prostory Na Poříčí, F-M ....................................................................39
Obrázek 9 Torzo vrátnice – Kasárna ve Frýdeckém lese ....................................................40
Obrázek 10 Revitalizovaný brownfield Frýdecká, Třinec...................................................41
Obrázek 11 Hotel Richtr F-M..............................................................................................41
Obrázek 12 Mapa lokalizace průmyslových brownfields v okrese F-M.............................52
Obrázek 13 Mapa umístění jednotlivých průmyslových brownfields .................................53
Obrázek 14 Počet brownfieldů v jednotlivých katastrech okresu F-M ...............................53
Obrázek 15 Rozdělení brownfieldů podle rozlohy v ha ......................................................54
Obrázek 16 Zastavěnost území brownfieldů v % ................................................................55
Obrázek 17 Typ předchozího průmyslového využití brownfieldů......................................55
69
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Katalogový list lokality brownfield FM01
Příloha 2: Katalogový list lokality brownfield FM02
Příloha 3: Katalogový list lokality brownfield FM03
Příloha 4: Katalogový list lokality brownfield FM04
Příloha 5: Katalogový list lokality brownfield FM05
Příloha 6: Katalogový list lokality brownfield FM06
Příloha 7: Katalogový list lokality brownfield FM07
Příloha 8: Katalogový list lokality brownfield FM08
Příloha 9: Katalogový list lokality brownfield FM09
Příloha 10: Katalogový list lokality brownfield FM10
Příloha 11: Katalogový list lokality brownfield FM11
Příloha 12: Katalogový list lokality brownfield FM12
Příloha 13: Katalogový list lokality brownfield FM13
Příloha 14: Katalogový list lokality brownfield FM14
Příloha 15: Katalogový list lokality brownfield FM15
70
PŘÍLOHA 1: Katalogový list lokality brownfield FM01
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Místek Frýdek-Místek; Beskydská 1488 FM01
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Beskydská Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
8 18 28 579
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Součástí areálu jsou administrativní budovy, sklady, zámečnická dílna a strážnice. Z hlediska technické infrastruktury je tento oplocený areál plně vybaven. Je zde zavedena kanalizace, plyn, elektřina i vodovod. Areál navíc zahrnuje vlastní kotelnu, úpravnu vody, trafostanici a turbínu.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál sloužil jako úpravna textilu a tkalcovna.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
Funkční využití území dle platné ÚPD
průmysl
71
Fotodokumentace Průmyslový areál Beskydská FM01
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Průmyslový areál Beskydská FM01
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
72
PŘÍLOHA 2: Katalogový list lokality brownfield FM02
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Místek Frýdek-Místek; Frýdlantská 1489 FM02
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Frýdlantská Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
1,7 4 5 555
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Čtyři objekty nacházející se v areálu tvoří sklady, dílny a kanceláře. Celý areál je oplocen a napojen na elektřinu, vodovod, kanalizaci i plynovod. Na centrální zdroj tepla je napojena pouze administrativní budova.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál byl původně využíván jako přádelna.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
neuvádí se
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
73
Fotodokumentace Průmyslový areál Frýdlantská FM02
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapy území Průmyslový areál Frýdlantská FM02
(Zdroj: vlastní tvorba) (Zdroj: výřez z katastrální mapy)
74
PŘÍLOHA 3: Katalogový list lokality brownfield FM03
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Staroměstská 1077 FM03
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Sklady Staroměstská Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
1,5 4 6 192
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Z hlediska druhu objektů se jedná o sklady, hliníkovou halu a betonové boxy. Skladní cihlová budova byla vybudována na začátku dvacátého století. Areál je vybaven kanalizací, je tam přivedena elektřina i vodovod.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál sloužil ke skladování materiálu a hořlavin.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
Funkční využití území dle platné ÚPD
lehký průmysl a skladování
75
Fotodokumentace Průmyslový areál Staromě stská FM03
(Zdroj: vlastní foto, 2012, 2013)
Mapy území Průmyslový areál Staromě stská FM03
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální map
76
PŘÍLOHA 4: Katalogový list lokality brownfield FM04
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek, Staroměstská 782 FM04
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Neumann Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
2,5 6 4 434
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
V areálu se nachází různé druhy objektů, dílny, sklady a další obslužné prostory. Největší cihlová budova pochází z první poloviny dvacátého století. Oplocený areál je vybaven všemi sítěmi, kanalizací, elektřinou, vodovodem i centrálním zdrojem tepla. Plynová přípojka je přivedena k okraji lokality.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál dříve sloužil jako přádelna, později jako prostory pro obchod, skladování, lehkou výrobu a služby.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.textilinvest.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
77
Fotodokumentace Průmyslový areál Neumann FM04
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapa území Průmyslový areál Neumann FM04
(Zdroj: vlastní tvorba)
78
PŘÍLOHA 5: Katalogový list lokality brownfield FM05
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Nádražní FM05
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Sklady Nádraží ČD Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
0,39 1 2 482
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Objekt, jehož výstavba proběhla v první polovině dvacátého století zahrnuje sedm skladovacích boxu a kanceláře. Do areálu je přivedena kanalizace, elektřina a vodovod.
Stručná charakteristika historie areálu
Objekt sloužil ke skladování bavlny a výrobků
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
bez předpokládané kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ano
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
79
Fotodokumentace Sklady Nádraží ČD FM05
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Sklady Nádraží ČD FM05
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
80
PŘÍLOHA 6: Katalogový list lokality brownfield FM06
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Těšínská 1082 FM06
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Těšínská Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
1,34 3 7 144
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Tři objekty různého stáří jsou oploceny, napojeny na kanalizaci, vodovod, elektrickou energii a nízkotlakou plynovou přípojku.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál byl původně využíván jako tkalcovna a hlavní sklad materiálu.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
81
Fotodokumentace Průmyslový areál T ěšínská FM06
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapa území Průmyslový areál T ěšínská FM06
(Zdroj: vlastní tvorba)
82
PŘÍLOHA 7: Katalogový list lokality brownfield FM07
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Nádražní FM07
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Nádražní Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
0,6 1+3 4 505
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Kromě různých mladších objektů se jedná o vícepatrovou budovu z počátku dvacátého století a tedy památkově chráněný objekt. Objekt je napojen na elektrickou energii, vodovod, veřejnou kanalizaci i plynovod. Vytápění je řešeno z lokální kotelny na tuhá paliva.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál byl využíván jako přádelna s přidruženými provozy, následně byl využíván pro výrobní účely textilního podniku a jako administrativní budovy.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
83
Fotodokumentace Průmyslový areál Nádražní FM07
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Průmyslový areál Nádražní FM07
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
84
PŘÍLOHA 8: Katalogový list lokality brownfields FM08
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Na Příkopě 1175 FM08
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Dílny a velkosklad Na Příkopě Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
1,04 4 5 918
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Objekty byly vystavěny v druhé polovině dvacátého století. Oplocený areál je napojen na elektrickou energii, kanalizaci a centrální zdroj tepla.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál byl využíván jako šicí dílny a prodejní velkosklad.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
85
Fotodokumentace Dílny a velkosklad Na P říkopě FM08
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Dílny a velkosklad Na P říkopě FM08
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
86
PŘÍLOHA 9: Katalogový list lokality brownfield FM09
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Frýdek Frýdek-Místek; Na Příkopě FM09
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Areál ředitelství Na Příkopě Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
3,12 10 5 784
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Jedná se především o administrativní budovy s kancelářemi, kuchyně a garáže. Do oploceného areálu je zavedena veřejná kanalizace, vodovod a elektřina. Vytápění je řešeno z centrálního zdroje tepla. V roce 1997 byla oblast areálu postižena záplavami.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál sloužil bývalému ředitelství společnosti Slezan.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
bez předpokládané kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
částečně opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové / administrativní
87
Fotodokumentace Areál ředitelství Na P říkopě FM09
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Areál ředitelství Na P říkopě FM09
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
88
PŘÍLOHA 10: Katalogový list lokality brownfield FM10
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Místek Frýdek-Místek; Hálková FM10
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Areál ředitelství Hálková Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
4,49 12 15 521
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
V oploceném areálu se nacházejí výrobní haly, sklady, kanceláře a kotelna. Cihlové budovy pocházejí z počátku dvacátého století a představují památkově chráněný objekt. Do areálu je zaveden vodovod, kanalizace a elektřina. Přípojka plynu je dostupná na hranici pozemku. Vlastní kotelna na tuhá paliva je mimo provoz.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál dříve sloužil jako tkalcovna.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
z velké části opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
Funkční využití území dle platné ÚPD
průmysl
89
Fotodokumentace Průmyslový areál Hálková FM10
(Zdroj: vlastní foto, 2012)
Mapy území Průmyslový areál Hálková FM10
(Zdroj: vlastní tvorba)
(Zdroj: výřez z katastrální mapy)
90
PŘÍLOHA 11: Katalogový list lokality brownfield FM11
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Raškovice Raškovice 203 FM11
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Průmyslový areál Raškovice Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
2,65 10 8 400
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
V areálu se nachází různé druhy objektů, administrativní budovy, kuchyně, výrobní dílna, šatny, sklady, kotelna a kompresorovna. Je zde zaveden vodovod, kanalizace, plyn i elektřina.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál byl součástí závodu 02 firmy Slezan, a. s. Frýdek-Místek, sloužil jako tkalcovna.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.slezanfm.cz)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
zcela opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
Funkční využití území dle platné ÚPD
průmysl a podnikání (služby, obchody, kanceláře)
91
Fotodokumentace Průmyslový areál Raškovice FM11
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
(Zdroj: http://www.trimexreality.cz/data/raskovice.pdf)
Mapa území Průmyslový areál Raškovice FM11
(Zdroj: vlastní tvorba)
92
PŘÍLOHA 12: Katalogový list lokality brownfield FM12
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Lískovec Frýdek-Místek - Lískovec FM12
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Lokalita Rybníky a teplá válcovna Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
8,7 13 60 000
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Celkový počet objektů, 13, tvoří haly, dílny, sklady, laboratoře, garáže a kanceláře. Sítě jsou přivedeny do většiny objektů, v současné době jsou však odpojeny.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál sloužil hutnické činnosti, zpracování kovu, jako teplá válcovna plechu.
Vlastnické vztahy
soukromé (www.arcelormittal.com/frydek-mistek)
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
očekávaná kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ano
Opušt ěnost areálu
zcela opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
93
Fotodokumentace Lokalita Rybníky a teplá válcovna FM12
(Zdroj: http://www.frydekmistek.cz/prilohy/Texty/108930/1328700652_arcelormittal_cz.pdf)
Mapa území Lokalita Rybníky a teplá válcovna FM12
(Zdroj: vlastní tvorba)
94
PŘÍLOHA 13: Katalogový list lokality brownfield FM13
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Baška Baška FM13
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Bývalá cihelna Baška Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
1,8 12 6 500
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Průmyslový areál tvoří několik budov různého stáří, jedná se o výrobní halu, sklady a další obslužné budovy. Areál je napojen na elektřinu, vodovod i kanalizaci.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál původně sloužil jako cihelna.
Vlastnické vztahy
soukromé
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
mírná či bodová kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
zčásti opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
95
Fotodokumentace Bývalá cihelna Baška FM13
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapa území Bývalá cihelna Baška FM13
(Zdroj: vlastní tvorba)
96
PŘÍLOHA 14: Katalogový list lokality brownfield FM14
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Pražmo Pražmo FM14
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Komerční objekt Pražmo Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
0,4 1 758
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Budova železobetonové konstrukce byla vystavěna roku 1985, později částečně rekonstruována. Sestává se z několika částí - kancelářské prostory s hlavním vchodem a dvěma skladovacími halami, které jsou funkčně propojeny se zázemím kanceláří. Budova je vybavena kanalizací, vodovodem a samostatným elektroměrem.
Stručná charakteristika historie areálu
Budova byla využívána k výrobě a skladování.
Vlastnické vztahy
soukromé
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
nepředpokládá se kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
zcela opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v centrální části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
97
Fotodokumentace Komer ční objekt Pražmo FM14
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapa území Komer ční objekt Pražmo FM14
(Zdroj: vlastní tvorba)
98
PŘÍLOHA 15: Katalogový list lokality brownfield FM15
Katalogový list lokality brownfield Název katastrálního území Název města/ obce; ulice Číslo lokality
Ropice Ropice FM15
Název lokality Okres Obec s rozší řenou působností
Cihelna Ropice Frýdek-Místek Třinec
Rozloha lokality v ha Počet objekt ů v lokalit ě Výměra zastav ěné plochy (m2)
0,8 3 1 100
Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (p ředpoklad)
Areál je zcela opuštěný, budovy jsou zdevastované, oplocení zničené. Na okraj pozemku jsou přivedeny elektřina a plyn.
Stručná charakteristika historie areálu
Areál původně sloužil jako cihelna.
Vlastnické vztahy
soukromé
Předpokládaná míra kontaminace (p ředpoklad)
nepředpokládá se kontaminace
Dopravní dostupnost
silnice I. třídy / dálnice do 10km ano
železniční stanice v dosahu 10km ano
železniční vlečka v areálu ne
Opušt ěnost areálu
zcela opuštěn
Poloha v rámci urbanizovaného území m ěsta/obce
umístěn v okrajové části
Předchozí využití lokality brownfields
průmyslové
99
Fotodokumentace Bývalá cihelna Ropice FM15
(Zdroj: vlastní foto, 2013)
Mapa území Bývalá cihelna Ropice FM15
(Zdroj: vlastní tvorba)