DIPLOMOVÁ PRÁCE - Thesesmého názoru patří škola v přírodě, předškolní věk,...
Transcript of DIPLOMOVÁ PRÁCE - Thesesmého názoru patří škola v přírodě, předškolní věk,...
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2016 Bc. Andrea Přichystalová
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta
Katedra tělesné výchovy a sportu
Škola v přírodě pro děti předškolního věku
Diplomová práce
Autor: Bc. Andrea Přichystalová
Studijní program: N 7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika
Studijní obor: Pedagogika předškolního věku
Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Roztočil
Hradec Králové 2016
Zadání diplomové práce
Autor: Bc. Andrea Přichystalová
Studium: P14P0246
Studijní program: N7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika
Studijní obor: Pedagogika předškolního věku
Název diplomové práce: Škola v přírodě pro děti předškolního věku
Název diplomové práce AJ: Outdoor school for preschool children
Cíl, metody, literatura, předpoklady:
Cílem diplomové práce je zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě v mateřských školách na Královéhradecku. Teoretická část se zaměří na proces přípravy spojený s legislativou, organizací a programem školy v přírodě. V praktické části bude zrealizováno dotazníkové šetření v Královéhradeckém kraji. Metody: dotazování
DVOŘÁKOVÁ, H. (2006). Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha: Raabe. ISBN 978‑80‑86307‑94‑7. KIRCHNER, J. (2009). Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a psychoterapii. Brno: Computer Press. ISBN 978‑80‑251‑2562‑5. NEUMAN, J. a kol. (1999). Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha: Portál. ISBN 80‑7178‑292‑0. SMOLÍKOVÁ, K. a kol. (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. ZAPLETAL, M. (2003). Vycházky a výlety s dětmi. Praha: Portál. ISBN 80‑7178‑750‑7.
Garantující pracoviště: Katedra tělesné výchovy a sportu,
Pedagogická fakulta
Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Roztočil
Oponent: Mgr. Dagmar Vodehnalová
Datum zadání závěrečné práce: 12.1.2015
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího
diplomové práce Mgr. Tomáše Roztočila samostatně a uvedla jsem všechny použité
prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 13. 7. 2016
……………………………..
Podpis
Poděkování
Ráda bych poděkovala panu Mgr. Tomáši Roztočilovi za odborné vedení, konzultace,
cenné rady a obětavou pomoc při vypracování diplomové práce.
V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům za trpělivost a podporu, kterou
mi při studiu projevovali.
Anotace
PŘICHYSTALOVÁ, Andrea. Škola v přírodě pro děti předškolního věku. Hradec
Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 65 s. Diplomová práce.
Teoretická část vymezuje pojmy vztahující se k danému tématu a charakterizuje vývoj
dítěte předškolního věku. Seznamuje s historií, významem, potřebnou legislativou,
procesem přípravy a organizací školy v přírodě. Dále se zabývá kurikulárním
dokumentem pro předškolní vzdělávání a programem školy v přírodě.
Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu, zahrnuje popis a výsledky šetření,
které bylo provedeno v Královéhradeckém kraji. Byly zjišťovány okolnosti pořádání škol
v přírodě pro děti předškolního věku, limity při rozhodování, počty zúčastněných dětí,
složení doprovodného sboru i preference lokality a programu.
Klíčová slova: škola v přírodě, dítě předškolního věku, zážitková pedagogika, pohyb, hra.
Annotation
PŘICHYSTALOVÁ, Andrea. Outdoor school for preschool children. Hradec Králové:
Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2016, 65 pp. Diploma Dissertation
Degree Thesis.
A theoretical part of the dissertation introduces terminology referring to a central topic of
the current dissertation, and describes a developmental process of a pre-school child. It
further outlines a history, purpose, and legislation concerning a process of preparation as
well as organization of outdoor education. Moreover, theoretical part is devoted to a
curricular document for pre-school education and to program of outdoor education.
Empirical part is based on a questionnaire, and includes its description and results of the
survey collected in Kralovehradecky district. The survey investigated circumstances of
the organization of outdoor education for pre-school children, its limitations related to
decision making, number of participating children, suitable leadership, location, and
program of this event.
Keywords: outdoor education, pre-school child, experiential education, exercise, game.
Obsah
Úvod .................................................................................................................................... 1
1 Cíle a úkoly ................................................................................................................ 3
2 Rozbor pramenů a literatury ...................................................................................... 4
3 Vymezení základních pojmů ...................................................................................... 6
4 Charakteristika dítěte předškolního věku ................................................................... 7
5 Škola v přírodě ......................................................................................................... 10
5.1 Historie škol v přírodě ......................................................................................... 10
5.2 Dnešní škola v přírodě a její význam .................................................................. 11
5.3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a škola v přírodě ...... 12
5.4 Proces přípravy školy v přírodě .......................................................................... 14
5.4.1 Legislativa pro konání škol v přírodě .......................................................... 15
5.4.2 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci .................... 15
5.4.3 Povinnosti školy ........................................................................................... 16
5.4.4 Požadavky na ubytování a stravování .......................................................... 18
5.4.5 Spolupráce s rodiči ....................................................................................... 19
5.4.6 Příprava dětí na školu v přírodě ................................................................... 19
5.5 Organizace školy v přírodě ................................................................................. 20
5.5.1 Bezpečnost, ochrana zdraví na mimoškolních akcích ................................. 20
5.5.2 Režim dne .................................................................................................... 22
5.6 Program školy v přírodě ...................................................................................... 23
5.6.1 Hra ............................................................................................................... 23
5.6.2 Vycházky a výlety ....................................................................................... 25
5.6.3 Prožitek a zážitek ......................................................................................... 25
6 Výzkumné šetření ..................................................................................................... 27
6.1 Cíl výzkumného šetření ....................................................................................... 27
6.2 Úkoly výzkumu ................................................................................................... 27
6.3 Metodologie ........................................................................................................ 27
6.4 Rozbor dotazníku ................................................................................................ 27
6.5 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................. 32
6.6 Metody zpracování dat ........................................................................................ 33
6.7 Analýza výsledků dotazníkového šetření ............................................................ 33
6.8 Shrnutí výsledků.................................................................................................. 56
Závěr .................................................................................................................................. 59
Seznam pramenů ................................................................................................................ 60
Seznam grafů a tabulek ...................................................................................................... 63
Seznam použitých zkratek ................................................................................................. 64
Seznam příloh .................................................................................................................... 65
1
Úvod
„Městské děti potřebují nejdříve zdravého vzduchu. Vše ostatní bude jim předáno.
Pouhé hřiště nestačí. Nejlépe by bylo, přenésti celou naši starou školu ven, na vzduch
a na slunce, kde by děti od jara do podzimku byly ve volné přírodě. Celý den na vzduchu
– a třeba i celou noc! Nestačí nuzná procházka zaprášenou ulicí.“ Těmito slovy
od Eduarda Štorcha (1929, s. 33) bych chtěla začít svoji diplomovou práci.
Těchto pár vět mě nutí k zamyšlení. Kolik volného času dnešní děti tráví venku? Kolik
času tráví děti venku během dne v mateřské škole? Jak vypadá den předškolního dítěte?
Rodiče většinou své děti vozí do mateřské školy autem, během pobytu venku si děti
hrají na uměle vytvořené školní zahradě s herními prvky nebo jdou na vycházku
po sídlišti. Po skončení vzdělávání v mateřské škole nastupují podle mého názoru dva
extrémy. Ambiciózní rodiče vozí své ratolesti z jednoho kroužku do druhého. Děti
absolvují angličtinu, keramiku či sportovní trénink. Rodiče se domnívají, že čím dříve
se jejich dítě bude specializovat na určitý sport, má větší šance v dospělosti dosahovat
vrcholových výsledků. Opakem jsou rodiče, kteří pro zabavení dětí používají technické
vymoženosti dnešní doby. Děti svůj volný čas vyplňují sezením u počítače nebo
televize. Kdy mají děti čas na spontánní pohyb v přírodě, objevování krás naší vlasti,
poznávání přírody a získávání nových zkušeností? Je známo, že děti, které tráví mnoho
času venku, jsou zdravější, odolnější vůči nemocem, mají více rozvinutou hrubou
motoriku, jsou tvořivější. Právě škola v přírodě u dětí vytváří kladný vztah k pohybu
i přírodě. Pobyt v přírodě přináší uvolnění, odpočinek, regeneraci a příležitost
k pohybovým aktivitám. Děti mají možnost se odpoutat od zaběhnutých stereotypů
a zažít nevšední zážitky. Škola v přírodě přispívá k upevnění zdraví, rozvoji
pohybových schopností, zdatnosti, vytváření vztahu a ochraně přírody, ale
i k utužování vztahů v kolektivu. Nové prostředí vybízí ke zkoumání, bádání, novým
hrám a tvůrčí práci. Náročnější neznámé situace přirozeně motivují k prosociálnímu
chování, vzájemné podpoře a pomoci. Proto se domnívám, že škola v přírodě by měla
být součástí vzdělávání dětí již v předškolním věku.
Téma své diplomové práce jsem si vybrala z mnoha důvodů. Pohyb v přírodě
a pohybové aktivity jsou nedílnou součástí mého života a zaplňují většinu mého
volného času. Dalším důvodem je moje vybraná životní profese učitelky mateřské
2
školy. Chtěla bych díky tomuto povolání ovlivnit děti i jejich rodiny a ukázat jim, že
v přírodě jsou děti spokojené a lze zažít spoustu krásných chvil. Každý rok o letních
prázdninách připravuji pro děti tábory. I když je příprava včetně organizace náročná
a zabírá mnoho času, úsměvy na dětských tvářích, jejich spokojenost jsou mi velkou
odměnou a přináší mi potěšení.
Diplomová práce se zabývá problematikou pořádání škol v přírodě pro děti
předškolního věku. Teoretická část práce vymezuje pojmy vztahující se k danému
tématu, charakterizuje dítě předškolního věku a popisuje školu v přírodě z pohledu
historie, významu, legislativy, procesu přípravy, organizace a programu. Praktická část
je výzkumná. Dává si za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření okolnosti pořádání
škol v přírodě. Zaměřím se na mateřské školy, které jsou zapsány v Rejstříku škol
a školských zařízení v Královéhradeckém kraji a pokusím se zjistit jejich stanoviska
k pořádání škol v přírodě.
3
1 Cíle a úkoly
Cílem této diplomové práce je zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě pro děti
předškolního věku na Královéhradecku. Dále pomocí dotazníkového šetření zmapovat,
co mateřské školy limituje při rozhodování v realizaci školy v přírodě (dále jen ŠvP),
na jak dlouho jezdí MŠ na ŠvP, kolik dětí se účastní ŠvP, jaké je složení doprovodného
sboru a jaké aktivity převládají na ŠvP.
Z cíle práce vyplývají tyto úkoly:
1. Analyzovat odborné literární prameny.
2. Příprava a distribuce dotazníku pro mateřské školy.
3. Zpracovat a vyhodnotit výsledky šetření.
4
2 Rozbor pramenů a literatury
Při hledání informací na dané téma diplomové práce jsem se snažila najít co největší
množství kvalitních zdrojů. Nejvíce odborné literatury mi poskytly knihovny. Základem
se tedy staly písemné prameny, které se tematicky i obsahově blížily zadanému tématu.
Literatura byla využita hlavně při psaní teoretické části. Při zpracování praktické části
jsem vycházela z dotazníku a metodologie výzkumu.
Při zpracování jednotlivých úkolů jsem použila monografie, periodika, internetové
zdroje, zákony, vyhlášky a Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
(dále jen RVP PV). První skupina publikací se zaměřuje na vývoj a pohyb předškolních
dětí. Do druhé skupiny můžeme zařadit publikace, pojednávající o škole v přírodě.
Třetí skupinu literatury tvoří legislativní prameny. Patří sem RVP PV, vyhlášky
a zákony vztahující se k dané problematice.
Monografie
Z publikací týkajících se pohybu a vývoje předškolních dětí mohu uvést literaturu
od Marie Vágnerové či Hany Dvořákové. K dalším důležitým autorům bych zařadila
Juraje Králíčka a Eduarda Štorcha. Publikace jsou sice staršího data, ale můžeme se
jimi v mnohém inspirovat. Kniha s názvem „Škola v prírode“ od Juraje Králíčka se mi
velice líbila. Je to příručka pro učitele, která shrnuje důležité informace k přípravě
a organizaci škol v přírodě. Myslím si, že v dnešní době taková příručka pro učitele
chybí. Poslední oblast, ze které jsem čerpala, tvoří legislativní literatura. Jedná se
především o RVP PV, zákony a vyhlášky.
Periodika
Při psaní teoretické části jsme vycházela z časopisů „Informatorium 3-8“ a „Moderní
vyučování“. Z uvedených periodik jsem vybrala články týkající se pobytu či školy
v přírodě.
5
Internetové zdroje
Internet jsem především použila jako zdroj legislativních materiálů, kde se jednalo
především o server MŠMT ČR (http://www.msmt.cz/), MZ ČR (http://www.mzcr.cz/)
a Výzkumný ústav pedagogický (http://www.vuppraha.cz/).
6
3 Vymezení základních pojmů
Mezi základní pojmy vztahující se ke škole v přírodě pro děti předškolního věku podle
mého názoru patří škola v přírodě, předškolní věk, zážitková pedagogika a pohyb.
Průcha (2008) definuje v Pedagogickém slovníku školu v přírodě jako školské zařízení
umožňující pobyt dětí z předškolních zařízení a žáků škol primárního cyklu
ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní vzdělávací práce nebo část
školního roku, zpravidla v délce několika týdnů, kterou škola tráví v takovém zařízení.
Podle Průchy a Koťátkové (2013) lze předškolní věk v širším pojetí chápat jako
vývojové období dítěte od narození do zahájení povinné školní docházky. Věkový
rozsah můžeme dělit na mladší a starší předškolní věk. Mladší předškolní věk (neboli
raný) trvá od narození do tří let. Starší předškolní věk je od tří do šesti let nazýván také
„věk mateřské školy“.
Učení v předškolním věku by se mělo uskutečňovat především pomocí zážitkové
pedagogiky. Na metodickém portálu RVP je uvedena definice zážitkové pedagogiky
jako pedagogického směru, který klade důraz na aktivitu dětí a staví výchovné procesy
především na vlastním prožitku. Hlavním principem zážitkové pedagogiky je využití
zážitku ze hry k předem stanoveným pedagogickým cílům. Spojením aspektů hry (hraní
si) a výchovy (cíleného rozvoje a vzdělávání) je podstatou metody zážitkové
pedagogiky (Hublová, 2013).
Škola v přírodě se podle mého názoru neobejde bez pohybu. Mužík a Vlček (2010)
definují pohyb člověka jako schopnost pohybovat se v prostoru a čase pomocí svalové
činnosti. Pohybová aktivita je označována jako vědomé přemístění v prostoru. Potřeba
pohybu je člověku vrozená a v předškolním věku velmi intenzivní. Přináší dětem radost
a je pro jejich zdravý vývoj nepostradatelný. Spontánní tělesný pohyb, zejména
na čerstvém vzduchu, působí příznivě na růst a vývoj dítěte, podporuje rozvoj všech
orgánů a tkání, otužuje dítě. Přiměřená pohybová aktivita působí preventivně proti
stresu a vzniku civilizačních chorob, předchází obezitě či posiluje odolnost organismu
proti infekcím. Pohybové aktivity podporují zdraví, pokud jsou všestranné a děti
prožívají radost z pohybu (Havlínová, Vencálková a kol., 2000).
7
4 Charakteristika dítěte předškolního věku
Předškolní věk
Předškolní věk je podle Mertina a Gillernové (2010) jedním z nejzajímavějších
vývojových období člověka. Je to čas neutuchající tělesné i duševní aktivity, velkého
zájmu o okolní jevy, období charakteristické významnými změnami v různých
oblastech biologického i psychosociálního vývoje.
Pro práci s dětmi jsou podle Dvořákové (2006) důležité poznatky o tom, co je v určitém
období pro dítě charakteristické, jaká jsou jeho věková i individuální specifika. V této
kapitole budu především vycházet z vývoje, který propojuje složku somatickou
(tělesnou), funkční, psychickou a sociální.
Tělesný vývoj předškolního dítěte
Podle Lisé a Kňourkové (1986) dochází v předškolním věku k výraznému růstu výšky
(ročně 5 – 6 cm) a nabývání hmotnosti (2 – 3 kg ročně). Díky tomuto růstu děti ztrácejí
svou typickou baculatost a postava celkově získává proporce podobné dospělému. Dítě
před vstupem do základní školy váží kolem 20 - 22 kg a měří 110 až 115 cm. K tzv.
první vytáhlosti dochází mezi čtvrtým až šestým rokem. Prodlužují se horní i dolní
končetiny, trup ztrácí svou kulovitost a hlava se zdá v poměru k tělu menší. Dochází
k ztenčování vrstvy podkožního tuku a zvyšuje se podíl svalové hmoty na celkové
hmotnosti. Rozvoj kostí je charakterizován osifikací (zvápňováním). Kosti dítěte jsou
měkké, elastické a méně lomivé než v pozdějším věku. Nejsou dokončena kloubní
spojení, proto je možná vysoká flexibilita (rozsah v kloubech). Dokončuje se
prořezávání mléčných zubů, takže zpravidla je chrup při nástupu do školy kompletní.
Vyvíjí se příčná i podélná klenba nohy a chůze se stává pružnější. Dítě díky tomu
dovede vyrovnat nerovnost terénu a má mnohem větší stabilitu. Stále více se dítě
podobou přibližuje podobě dospělého. Ve výrazu obličeje se začíná projevovat určitá
specifičnost, charakteristické rysy zděděné po předcích.
Funkční vývoj předškolního dítěte
Zvětšující se tělesná hmotnost má dle autorek Lisé a Kňourkové (1986) vliv i
na zvýšení činnosti vnitřních orgánů – především srdce. Ve třech letech se jeho
hmotnost ztrojnásobí, v pěti letech zečtyřnásobí. S vyšším výkonem klesá klidová
8
tepová frekvence. V pěti letech je tepová frekvence 98 – 100 tepů za minutu, v šesti
letech se sníží na 90 – 95 za minutu. Zvětšuje se i hmotnost plic a počet dechů je v pěti
letech 26 za minutu. U dětí předškolního věku převažuje hrudní typ dýchání nad
břišním. Dvořáková (2006) uvádí, že při zátěži rychle stoupá tepová frekvence, jelikož
kardiovaskulární a dýchací systémy pracují neekonomicky ve srovnání s dospělým.
Například z klidové hodnoty cca 100 tepů za minutu až na 220 tepů a z klidové dechové
frekvence zhruba 20 dechů za minutu nejméně na dvojnásobek. I přesto takto vysoká
tepová a dechová frekvence nemusí znamenat přetížení. Oběhová soustava dítěte
po krátkém odpočinku rychle reaguje a je schopno další zátěže.
Psychický vývoj předškolního dítěte
Psychika dítěte je podle Dvořákové (2006) z hlediska pozornosti a emocí labilní. Dítě je
egocentrické, při jednání i myšlení je zaměřené na vlastní osobu. Všechna psychická
hnutí jsou zřetelná, neboť je velmi často projevují pohybem (skákáním, běháním,
mlácením,…). Kolem třetího roku dítě dospívá k vlastnímu sebepojetí
a sebeuvědomění, tzv. jáství. Děti se snaží sebeprosazovat a být samostatné. Často bývá
doprovázené vzdorovitým chováním, negativismem. Vnímání prostoru a času je
nepřesné. Děti měří čas prostřednictvím určitých událostí a opakujících se jevů. V tomto
období má dítě bujnou fantazii a živou představivost. Typická je tzv. nepravá lež, kdy je
dítě o svém tvrzení přesvědčeno. Rozvíjí a rozšiřuje se slovní zásoba dítěte.
Před vstupem do školy dítě používá aktivně 2500 – 3000 slov. Podle Piageta se jedná
o fázi názorného myšlení. Dítě uvažuje o předmětech a jevech, které existují v realitě,
proto je důležité názorné ukazování. Učení probíhá hlavně na základě konkrétní
zkušenosti, kdy dominuje poznávání světa prostřednictvím smyslů. Období
předškolního věku někdy nazýváme obdobím pročismu, neboť se dítě neustále ptá:
„Proč?“. Souvisí to s rozvojem myšlení, paměti a řeči. Postupně je již dítě schopné
srovnávat své chování s ostatními a do určité míry se také hodnotit.
Sociální vývoj předškolního dítěte
Předškolní období je nesmírně příznivým časem pro rozvoj socializace. Socializaci lze
chápat jako proces postupného začleňování dítěte do společnosti. Primární
a nejdůležitější socializaci v předškolním věku zajišťuje rodina, tj. uvádí je
do společenství lidí. V procesu socializace dítěte dochází ke změnám ve třech klíčových
rovinách: vývoj sociální reaktivity, sociálních kontrol a osvojení sociálních rolí. Vývoj
9
sociální reaktivity zahrnuje vývoj emočních vztahů k sobě samému, ale hlavně k lidem
v bližším i vzdálenějším společenském okolí. Tento vývoj probíhá od narození, avšak
až v předškolním období může dítě navazovat celou řadu vztahů s vrstevníky, s rodiči,
prarodiči, sourozenci, širší rodinou a s cizími dospělými. U vývoje sociálních kontrol
a hodnotových orientací jde hlavně o přijímání norem společensky žádoucího chování.
Prvními osobami určující hranice chování dítěte jsou rodiče. Dávají mu jasně najevo, co
smí a co ne. Zpočátku je chování dítěte řízeno někým z vnějšku. Až s přibývajícím
věkem narůstá sebekontrola a dítě normy přijímá za své. Osvojení sociálních rolí jsou
takové vzorce chování a postojů, které jsou od jedince očekávány ostatními členy
společnosti vzhledem k jeho věku, pohlaví, společenskému postavení apod. V procesu
formování vlastní identity by dítě mělo být schopné jmenovat několik svých rolí.
Například: „Jsem syn, kamarád, bratr, kluk, hokejista,…“ (Langmaier a Krejčířová,
2006). V předškolním období dochází k růstu významu vrstevníků. Styk dítěte
s druhými dětmi a dalšími dospělými je nezbytný. Dítě se učí spolupracovat, soutěžit,
pečovat o druhé, vést, podřizovat se, rozvíjí se jeho komunikace a zlepšuje se interakce
s jinými lidmi. Jsou to dovednosti nezbytné pro další zapojení dítěte do společnosti.
Vágnerová (2005) uvádí, že předškolní věk je třeba chápat jako období přípravy
na život ve společnosti a označuje tuto fázi jako fázi přesahu rodiny. Pro socializaci má
velký význam rodina nukleární i širší, protože poskytuje dítěti potřebnou stabilitu
a zázemí. Dále mateřská škola – ne jako instituce, ale především jako další sociální
prostředí, kam dítě patří. Nelze opomenout vrstevníky, kteří představují rovnocenné
partnery pro hry a další aktivity.
10
5 Škola v přírodě
Škola v přírodě je zotavovací akce školy, která má zdravotní a výchovně-vzdělávací
přínos. V této kapitole se nejprve budu zabývat historií a významem ŠvP. V další
podkapitole se zaměřím na rozvoj jednotlivých vzdělávacích oblastí na pobytu
v přírodě. Proces přípravy rozeberu především z legislativní stránky. Nelze opomenout
i přípravu dětí na ŠvP a spolupráci s rodiči. Předposlední podkapitola bude o organizaci
ŠvP. Programem pobytu v přírodě zakončím tuto kapitolu.
5.1 Historie škol v přírodě
Myšlenka výchovy dětí v přírodě není nová. Setkáváme se s ní už v dávné minulosti
u pedagogických myslitelů různých období a v různých pedagogických směrech. Již
Jan Amos Komenský, pedagog, který položil svým dílem základy novodobé
pedagogiky, nabádal ve svém díle Informatorium školy mateřské matky, aby každý den
se děti hýbaly a cvičily. Dále doporučoval s žáky co nejčastěji vycházet mimo školu
do přírody, protože přírodu považoval za učitelku. Pro zdravý rozvoj dětí doporučoval
cvičení a hry v přírodě, procházky a cestování. Kladl požadavek učit všemu příkladem
a praxí. Učitel by měl dodržovat princip názornosti, tj. učení co nejvíce opírat
o smyslovou zkušenost (Komenský, 1858, Jůva, 2007).
Pobyt na zdravém vzduchu, otužování, pestrou stravu, dostatek pohybu a kvalitní
spánek doporučoval anglický pedagog John Locke. Nejvýraznější postavou
francouzské pedagogiky 18. století byl Jean Jacque Rousseau, který byl přesvědčen,
že civilizace vede k mravnímu úpadku a východisko vidí v návratu k přírodě. V roce
1762 vychází pedagogický spis Emil čili o výchově, ve kterém zdůrazňuje osobní
zkušenost dítěte získanou pozorováním a vlastním uvažováním. Rousseau tvrdil, že
jedinou knihou má být dítěti sama příroda a kladl důraz na rozvoj smyslového vnímání.
V jeho přirozené výchově hrají velkou roli hry, překonávání přírodních překážek,
otužování a cestování (Jůva, 2007).
Významní představitelé 19. století (L. N. Tolstoj, A. Mosso, K. D. Ušinskij)
propagovali více cvičení a her v přírodě, procházky, pochody a turistiku. George Racina
či Georges Hébert zdůrazňovali, že umělé tělocvičné tvary nemohou nahradit spontánní
tělesná cvičení a nejlepším prostředkem výchovy k tělesné dokonalosti je přirozený
11
způsob života. Usoudil, že do tělesné přípravy se musí vrátit příroda, tudíž začal
v tělesné výchově využívat přírodního prostředí (Neuman, 1999).
Králíček a Kováčik (1964) uvádí, že koncem 19. a začátkem 20. století vzniká ve světě
pedagogické hnutí „nových škol“, které preferuje umísťování nových škol na vesnicích.
Jejich zakladatelem je Cecil Reddie, který v roce 1889 založil „New School“ v Anglii,
podle které vznikly další podobné školy ve Francii, Německu či USA. První škola
v přírodě byla založena v roce 1904 v Německu u Berlína. Byla nazvána jako „lesní
škola“, která sloužila pro tělesně slabé, choulostivé a nervózní děti. Škola měla hlavně
léčebno-rekreační charakter a byla v provozu celoročně.
Učení v přírodě má tradici i na našem území. Již na konci 19. století Ignác Libíček,
učitel jednotřídní školy v Droždíně u Olomouce, přenášel část vyučování do zahrady.
První skutečná škola v přírodě u nás vznikla v roce 1923. Byla to „Olomoucká škola
v přírodě při Domštátě“. Učilo se téměř stále venku a více než polovina veškerého úsilí
byla věnována tělesné výchově. Hlavní náplní bylo cvičení, hry a koupání. Škola
bohužel trvala jen krátce. Druhý pokus o školu v přírodě byl uskutečněn v Pardubicích
v roce 1926. Byla zřízena zahradní škola pro slabé a chudokrevné děti. Následovala celá
řada pokusů o založení škol v přírodě (Štorch, 1929).
Od roku 1956 do 80. let minulého století byla snaha organizovat ozdravné pobyty
ve formě škol v přírodě pro děti ze zdevastovaného životního prostředí. Jednalo se
o oblast Mostecka, Sokolovska, Ostravska, Prahy a dalších velkých měst. Škola
v přírodě se stala součástí vzdělávací soustavy. Délka pobytu byla stanovena na tři
týdny, děti z ohrožených oblastí vyjížděly v každém školním roce, ostatní jedenkrát
během školní docházky. Největší část nákladů hradil stát. Právě nedostatek finančních
prostředků koncem 80. let a společenské změny počátkem 90. let vedly k zásadním
změnám v organizaci škol v přírodě. Pobyt dětí byl zkracován a rostla finanční
spoluúčast rodičů (Ledvinka, 1998).
5.2 Dnešní škola v přírodě a její význam
V dnešní době má každá mateřská škola (dále jen MŠ) možnost uspořádat školu
v přírodě a vybrat si místo a zařízení, kde ji uskuteční. Realizace výjezdu závisí
na řediteli školy, potažmo na ochotě učitelek MŠ vyjet s dětmi na několik dní
12
do přírody. Svou roli zde může sehrát i aktivita rodičů a jejich ochota dětem pobyt
zaplatit.
Prvotním cílem školy v přírodě je upevnit zdraví dětí a zvýšit jejich fyzickou zdatnost.
Zdravotní stav dětí nelze výrazně ovlivnit po několikadenním, většinou pětidenním,
pobytu. Ozdravný účinek je vyvolaný změnou prostředí a dočasnou změnou stereotypu.
Doma i v mateřské škole děti tráví většinu času v zavřených místnostech. Na škole
v přírodě jsou děti vedeny ke zvýšené pohybové aktivitě, ke sportu, turistice, aktivnímu
poznávání. Více pohybu má sice za následek větší únavu, ale děti rychle regenerují
a v dostatečné míře odpočívají (např. pravidelný polední klid). Celkovým výsledkem je
zlepšování odolnosti a kondice dětského organismu (Ledvinka, 1998).
Vedle zdravotního přínosu škol v přírodě nelze pominout ani další výhody a možnosti,
které pobyty přinášejí. Pedagogové blíže poznávají děti, jejich povahu a chování. Škola
v přírodě také přispívá k začlenění problémových dětí do kolektivu a prohlubuje vazby
a vztahy mezi dětmi. Paní učitelky a děti se vzájemně hlouběji poznávají, což se může
pozitivně odrazit v jejich další spolupráci v MŠ. Děti jsou v přímém kontaktu
s přírodou. Získávají nejen vědomosti o přírodě, učí se v ní i pohybovat, chovat,
pozorovat a poznávat. Nové prostředí vybízí ke zkoumání, bádání, novým hrám a tvůrčí
práci. To, že děti zvládnout být několik dní bez rodičů, dodá dětem jistotu a víru ve své
schopnosti. Náročnější neznámé situace, které děti společně prožívají, je přirozeně
motivují k prosociálnímu chování, vzájemné podpoře a pomoci (Tvrďochová, 2015).
Děti by hlavně měly domů odjíždět obohacené o mnohé zkušenosti a zážitky, které
mohou napomoci ovlivnit jejich postoje a vztah k pohybu a přírodě.
5.3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a škola
v přírodě
Vzdělávání v mateřské škole se uskutečňuje podle Rámcového vzdělávacího programu
pro předškolní vzdělávání. RVP PV je závazný dokument, který vymezuje hlavní
požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku.
Pro MŠ je závazná aktualizovaná verze z roku 2004. Na základě RVP PV má každá
mateřská škola povinnost vypracovat vlastní školní vzdělávací program (dále ŠVP).
Mateřská škola při sestavování ŠVP musí povinně začlenit požadavky RVP PV
13
a vycházet vždy z konkrétních podmínek školy. ŠVP je veřejný dokument, který je
přístupný pedagogické i nepedagogické veřejnosti. Z ŠVP vychází třídní vzdělávací
program (dále jen TVP), který si vybírá a upravuje témata, náměty nebo celé bloky
ze ŠVP ve vztahu ke konkrétní třídě a potřebám dětí. TVP je otevřený pracovní plán
učitelek z dané třídy, který je připravovaný a postupně dotvářený (Průcha, Koťátková,
2013).
Předškolní vzdělávání představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání
organizovaného a řízeného požadavky a pokyny Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Je institucionálně zajišťováno mateřskými školami.
Předškolní vzdělávání je určeno pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. Úkolem
institucionálního předškolního vzdělávání je rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho
tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání
okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít
ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané
(Smolíková, 2004).
Rámcové cíle jsou specifikovány do pěti oblastí rozvoje osobnosti dítěte:
1. Biologická oblast – Dítě a jeho tělo,
2. Psychologická oblast - Dítě a jeho psychika,
3. Interpersonální oblast – Dítě a ten druhý,
4. Sociálně-kulturní oblast – Dítě a společnost,
5. Environmentální oblast – Dítě a svět.
V každé oblasti jsou pak formulovány specifické činnosti a příležitosti, jež vedou
k osvojení kompetencí (Dvořáková, 2011).
Škola v přírodě se nejvíce vztahuje k první oblasti – Dítě a jeho tělo. Záměrem
vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je podporovat zdravý růst a vývoj
dítěte, podporovat fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost a zdravotní kulturu,
rozvíjet pohybové a manipulační dovednosti dítěte, učit samoobsluze a vést ke zdravým
životním návykům a postojům. Pobyt v přírodě se prolíná i s dalšími vzdělávacími
oblastmi (Smolíková, 2004).
14
V psychologické oblasti se pedagog snaží podporovat duševní pohodu, psychickou
zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů
a funkcí, jeho citů i vůle, sebepojetí a sebehodnocení, kreativity a snaží se povzbuzovat
dítě v dalším rozvoji, poznávání a učení. Na škole v přírodě je dítě odloučené na určitou
dobu od rodičů, učí se rozhodovat o svých činnostech a ovládat svoje city. Při pobytu
i hrách je důležité, aby děti uměly vyslechnout pravidla a respektovat je, vyjadřovat své
zážitky například z výletu a popsat jeho průběh. U mnoha aktivit je nutné, aby se děti
mezi sebou dohodly, komunikovaly, verbálně i neverbálně, spolupracovaly
a pomáhaly si. Příroda je sama o sobě studnou poznání, rozvíjí hrubou i jemnou
motoriku, smysly, představivost, tvořivost i fantazii (Smolíková, 2004).
Oblast Dítě a ten druhý je těžištěm pro vytváření vztahů mezi jednotlivými dětmi. Děti
jsou po celou dobu pobytu na škole v přírodě v kontaktu nejen mezi sebou, ale i
s dospělými jako například pedagogy, zdravotníkem či personálem ubytovacího
zařízení. Je důležité, aby se děti navzájem respektovaly, spolupracovaly, komunikovaly
a dodržovaly dohodnutá a pochopená pravidla.
Záměrem sociálně-kulturní oblasti je uvést dítě do společenství druhých lidí,
do pravidel soužití s ostatními, do světa kultury a umění. V mateřské škole i na pobytu
v přírodě děti rozvíjejí schopnost žít ve společenství ostatních, spolupracovat
a přináležet ke skupině, získávají také poznatky o prostředí. Při tematicky zaměřené
škole v přírodě, například Cesta kolem světa, Indiáni či Olympijské hry, se děti mohou
seznámit s kulturou a uměním jiných národů (Smolíková, 2004).
V environmentální oblasti je vhodné podpořit pocit sounáležitosti s přírodou, zařadit
do programu hry s ekologickou tématikou, aby si děti uvědomily vliv člověka na životní
prostředí. Pomocí přímého kontaktu s přírodou lze více ovlivnit postoj dítěte
k životnímu prostředí než ve třídě mateřské školy.
5.4 Proces přípravy školy v přírodě
Je nezbytné, aby se každý pedagog připravil na školu v přírodě. Obecně platí, čím více
námahy věnujeme přípravě, tím méně úsilí pak budeme muset vynaložit na zajištění
hladkého průběhu akce.
15
5.4.1 Legislativa pro konání škol v přírodě
Každý pedagog by měl před odjezdem na školu v přírodě důkladně prostudovat zákony,
vyhlášky, metodické pokyny i směrnice školy týkající se školy v přírodě. Podrobným
studiem zákonů a vyhlášek jsem zjistila, že v současné době platí tyto právní
dokumenty:
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), novela školského zákona č. 472/2011 Sb. -
§ 29 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních,
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů,
zákon č. 395/1991 Sb., o školských zotavovacích zařízeních - § 16 – Škola
v přírodě,
vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, novela vyhlášky
č. 214/2012 Sb. - § 5 Péče o zdraví a bezpečnost dětí,
vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz
zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých,
vyhláška MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů,
vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích
zařízeních a školských účelových zařízení - § 10 Účel školy v přírodě,
vyhláška MŠMT č. 107/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb.,
o školním stravování,
vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce
pro děti,
metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů
ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstev školství, mládeže
a tělovýchovy čj. 37014/2005-25,
škola v přírodě se dále řídí podle směrnice dané školy.
5.4.2 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci
Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě,
sportovních a tělovýchovných akcích, se vyžaduje zdravotní způsobilost podle § 9
a § 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tento zákon ale v § 8
pojmenovává tuto povinnost pouze pro zotavovací akce, což je organizovaný pobyt
16
30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů. Neřeší tedy pobyty kratší než 5
dnů, pro menší počet dětí než 30.
Mateřská škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které
je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným
očkováním,
nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu),
ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku
s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou
z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.
Ze zákona vyplývá, že škola požaduje po zákonných zástupcích dítěte:
Zdravotní způsobilost k účasti na akci. Zdravotní způsobilost dítěte pro účast
na zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel
zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Vzor posudku je
dán právním předpisem - Příloha č. 3 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. Posudek
o zdravotní způsobilosti dítěte (příloha A) má platnost po dobu jednoho roku
od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní
způsobilosti dítěte.
Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte (příloha B), ve kterém potvrdí,
že dítě nejeví známky akutního onemocnění, a ve 14 kalendářních dnech
před odjezdem na mimoškolní akci nepřišlo do styku s fyzickou osobou
nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není
nařízeno karanténní opatření. Toto potvrzení nesmí být starší než jeden den.
Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce
škole.
5.4.3 Povinnosti školy
Školy mají povinnost při akcích, které mají podle § 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, charakter zotavovací akce, ohlašovat jeden měsíc před zahájením akce
místně příslušné krajské hygienické stanici tyto údaje:
termín a místo jejího konání,
17
počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.
Ředitel školy písemně pověřuje pedagogického pracovníka vedením školy v přírodě.
Vedoucí ŠvP zajišťuje:
ubytování a stravování účastníků na základě písemné smlouvy, kterou
provozovatel zajišťuje požadavky dané zákonem (hygienické normy
pro ubytování, stravování, vzdělávání),
dopravu dětí na místo konání zotavovací akce,
zdravotníka a vybavení lékárničky (příloha C),
personální obsazení – odborně i zdravotně způsobilý doprovod v takovém počtu,
aby byla zajištěna výchova a vzdělávání dětí, jejich bezpečnost, dohled
nad dětmi 24 hodin, popř. zajistí od externích pracovníků podklady pro uzavření
dohody o provedení práce mimo pracovní poměr,
rozpis služeb pedagogických pracovníků tak, aby byly dodrženy zásady
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
sestavení režimu dne a ve spolupráci s ostatními pedagogy připraví program
ŠvP,
písemnou informaci zákonným zástupcům o průběhu a podmínkách akce,
závaznou přihlášku od rodičů,
finanční rozpočet školy v přírodě,
materiální zabezpečení (pomůcky, diplomy, odměny, sportovní náčiní apod.),
po dohodě s vedením školy vyplnění příkazů k pracovní cestě,
před zahájením akce sjednání pojistné smlouvy s pojišťovnou (jednorázové
úrazové pojištění dětí, pojištění pedagogických pracovníků z odpovědnosti
za škodu vzniklou při výkonu povolání),
po akci vypracuje zprávu o této pracovní cestě a vyúčtování (Směrnice školy
k mimoškolním akcím, 2015).
Zdravotník by měl zajistit:
základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání školy v přírodě
a kontrolu dodržování hygienických požadavků,
18
vedení zdravotnického deníku, seznam účastníků, evidence úrazů dětí,
prohlášení rodičů, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických
osob činných při škole v přírodě a následné uchování těchto dokumentů po dobu
6 měsíců od skončení akce,
péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě (oznámí mu
konání akce),
informovanost zákonných zástupců o zdravotních potížích, které dítě v průběhu
školy v přírodě prodělalo a o případném kontaktu s infekcí (§ 11 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
5.4.4 Požadavky na ubytování a stravování
Hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky, ubytování, vybavení,
osvětlení a úklid, zásobování vodou, odstraňováním odpadků a odpadních vod,
stravování a režim dne na školách v přírodě upravuje vyhláška MZ č. 106/2001 Sb.,
o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti.
Prostory ve stavbách musí být suché, s přirozeným větráním a osvětlením. Ubytování
dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví a pedagogický dozor se ubytuje odděleně
v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolací.
Plocha na jedno dítě musí být nejméně 2,5 m². Patrová lůžka nelze použít pro děti
předškolního věku. Ložní prádlo se mění vždy před použitím lůžka jiným dítětem, dále
po znečištění a po odchodu dítěte z důvodu nemoci. Úklid všech prostor se provádí
denně. Na zotavovacích akcích musí být vytvořeny podmínky pro osobní hygienu.
V umývárně musí být na 5 dětí jedno umyvadlo a na 30 dětí nejméně jedna sprchová
růžice. Sprchy a toalety se užívají odděleně podle pohlaví. Jedna toaleta připadá
maximálně na 15 dětí. V blízkosti toalety musí být možnost mytí rukou v tekoucí vodě.
Podle vyhlášky MZ č. 106/2001 musí být denně pro děti zajištěna snídaně, přesnídávka,
oběd, svačina a večeře. Při výdeji stravy lze sloučit výdej snídaně s přesnídávkou
a oběda se svačinou. Součástí snídaně musí být teplý nápoj. Jedno z hlavních jídel musí
být teplé. Strava podávaná dětem musí odpovídat jejich věku a fyzické zátěži. Nápoje
musí být pro účastníky zotavovací akce k dispozici po celý den. Uchovávají se
v krytých nádobách s výpustným kohoutem nebo se rozlévají přímo z originálních
19
balení. Na sestavování jídelního lístku se podílí zdravotník. V příloze č. 1 k vyhlášce
č. 106/2001 Sb. jsou uvedeny podmínky pro podávání a použití některých potravin
a přípravu pokrmů.
5.4.5 Spolupráce s rodiči
Zvláště v mateřské škole bychom neměli zapomínat na přípravu dětí i jejich rodičů
na školu v přírodě. Zákonní zástupci by měli být první, s kým bude pedagog mluvit
o přípravě na školu v přírodě. Na schůzce hned na počátku školního roku by měl
pedagog seznámit rodiče s plánem uskutečnění a významem pobytu v přírodě,
ubytováním, finančních podmínkách, organizačních záležitostech apod. Důležité je
rodičům zavčas oznámit seznam potřeb dítěte a nutnost označení oděvu a bot příslušnou
značkou. Dále sdělit přesnou adresu ubytovacího zařízení, telefonní kontakt
na pedagoga, počet učitelek na počet dětí, noční služby, program, způsob informování
o dění na škole v přírodě. Výborným způsobem je vedení deníku na webu mateřské
školy – každý večer paní učitelky uloží krátké povídání o tom, co všichni dělali a jak to
probíhalo. Také je dobré vyhradit nějaký čas na telefonáty – rodiče v případě potřeby
mohou zavolat paní učitelce a informovat se o dítěti. Zákonní zástupci často mají
mnoho obav v souvislosti se školkou v přírodě, proto je dobré je co nejpečlivěji
informovat a otevřeně komunikovat. Považuji za podstatné rodiče ujistit a vysvětlit, že
návštěvy jsou nežádoucí a ze zdravotních důvodů se nedoporučuje dětem dávat s sebou
sladkosti. Děti si s sebou mohou brát své oblíbené hračky. Není ale dobré to přehánět
s talismany a upomínkami na maminku, které mohou děti ještě více rozesmutnit.
Na škole v přírodě se musí každé dítě starat o svoje osobní věci. Proto před odjezdem
na pobyt by měli rodiče věnovat dítěti více pozornosti, vést je k tomu, aby si udržovaly
pořádek ve věcech a zvládaly sebeobsluhu. Oblečení a nutné potřeby by měl rodič balit
společně s dítětem. Je nezbytné, aby si dítě poznalo své oblečení a věci (Králíček, 1985,
Tvrďochová, 2015).
5.4.6 Příprava dětí na školu v přírodě
Některé děti nesou těžce odloučení od rodičů, zvláště od maminky. Proto je důležité
nezapomínat na přípravu dětí. Abychom pomohli dětem předejít adaptačním potížím,
nebo případně je zvládnout, potřebujeme na to i několik měsíců předem. Je dobré
během roku zkoušet odloučení od rodičů, posilovat psychickou odolnost a samostatnost
dítěte, nacvičovat možné zátěžové situace. Důležitá je i příprava dětí v mateřské škole.
20
Některým MŠ se osvědčuje děti pozvolna zvykat „pohádkovou nocí ve školce“ nebo
třeba dvoudenním výletem. Děti se již v MŠ mohou seznamovat s programem, který
tematicky souvisí s plánovaným programem pobytu. Když se s tématem pracuje už
před odjezdem, pobytová akce může být vyvrcholením dlouhodobější práce. S dětmi lze
diskutovat o námětech, které by je lákaly a dát jim možnost výběru. Ověřená témata
jsou pravěk a dinosauři, cesta za pirátským pokladem, život v džungli, indiáni, příběh
Ferdy Mravence nebo lesních skřítků, říše pohádek, cesta do vesmíru, rytíři a princezny
apod. Pro děti může být velmi lákavé prohlížet si fotky zařízení, místa, kam pojedou,
studovat mapu a vyznačit místo pobytu, hrát námětové hry typu jedeme na školu
v přírodě (Tvrďochová, 2015).
5.5 Organizace školy v přírodě
5.5.1 Bezpečnost, ochrana zdraví na mimoškolních akcích
Mimoškolní akce jsou z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví podstatně rizikovější než
běžné vzdělávání v mateřské škole. Proto je nezbytné věnovat této problematice
mimořádnou pozornost. Před školou v přírodě je potřebné seznámit děti se zásadami
bezpečného chování, s možnými riziky, se kterými se mohou setkat, poučit je
o dopravní kázni, ochraně přírody, nebezpečích spojenými s pobytem v přírodě,
zásadách slušného chování.
Za počty dětí a pedagogických pracovníků na mimoškolních akcích školy je plně
zodpovědný ředitel školy. Při stanovení počtu musí vycházet z platných právních norem
a míry rizika, kterou mimoškolní akce přináší (Štoček, 2016).
Počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo místo,
kde se uskutečňuje vzdělání (vycházka, výlet, škola v přírodě) se řídí podle § 5
vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.
21
Tab. 1 – Doporučený počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí
(Štoček, 2016)
Počet dětí Počet pedagogických pracovníků nebo jiných zletilých osob
zodpovědných k právním úkonům
Obvyklá míra rizika Zvýšená míra rizika
20 dětí 1 pedagog 2 pedagogové nebo
1 pedagog + 1 zletilá osoba
21 až 29 dětí 2 pedagogové nebo
1 pedagog + 1 zletilá osoba
3 pedagogové nebo
2 pedagogové + 1 zletilá osoba
30 a více dětí 2 pedagogové a více
1 pedagog + 1 zletilá osoba
a více
3 pedagogové a více, zdravotník
nebo
2 pedagogové + 1 zletilá osoba
a více, zdravotník
Zajištění první pomoci
I na mimoškolních akcích musí být zabezpečena první pomoc a ošetření. Je zde nutné
aplikovat na školní podmínky § 101 až 108 zákoníku práce (Bezpečnost a ochrana
zdraví při práci). Jedná se zejména o:
určení zdravotníka, jedná-li se o zotavovací akci, nebo alespoň pověření
pedagogického pracovníka, který bude zajišťovat první pomoc a ošetření,
lékařské ošetření při úrazech a náhlých onemocněních,
lékárničky první pomoci s potřebným vybavením,
seznámení dětí a všech účastníků mimoškolní akce se zásadami poskytování
první pomoci,
mít k dispozici telefonní seznam nejbližších zdravotnických zařízení včetně
zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných a nemocných,
organizačně zajistit doprovod dítěte do zdravotnického zařízení,
o události (nemoc, úraz) a provedených opatřeních informovat neprodleně
zákonného zástupce dítěte,
pro případ, kdy by byl nutný zásah lékaře, zajistit pohotovost při nutné lékařské
péči (Štoček, 2016).
Lékárnička
V příloze vyhlášky MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací
akce pro děti je uveden minimální rozsah vybavení lékárničky na zotavovacích akcích
pro děti a pro školy v přírodě. Od 1. ledna 2014 vstoupila v účinnost vyhláška MZ
22
č. 422/2013 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 106/2001 Sb. a upravuje tím obsah
lékárničky.
Podávání léků na mimoškolních akcích
Mimoškolní akce jsou mnohdy spojeny s potřebou podávání léků některým dětem, aby
se mohly takové akce zúčastnit (léky proti alergii, chronickým onemocněním apod.).
Je potřebná nejlépe písemná dohoda mezi zákonným zástupcem a školou. Například
učitel dohlédne, aby si dítě vzalo lék, nebo učitel předá dítěti lék podle pokynů
zákonného zástupce. Dále by měl mít ředitel školy podepsanou žádost od rodičů
o podávání léků dítěti, kde bude jasně stanoveno, co, kdy a jak podávat apod. (Štoček,
2016).
5.5.2 Režim dne
Režim dne na mimoškolních akcích musí dle § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví zohledňovat:
věkové a fyzické zvláštnosti dětí,
podmínky jejich pohybové výchovy a otužování,
režim stravování včetně pitného režimu.
Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
v § 8 uvádí, že
V režimu dne musí byt pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu
a stravování. Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin pro děti
do 10 let včetně. Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí.
Fyzická a psychická zátěž dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem
a možnostem. Při soustavné fyzické zátěži dětí v prvních dvou dnech zotavovací
akce musí být třetí den vyhrazen odpočinku.
Pedagogičtí pracovníci průběžně kontrolují oblečení, obuv a lůžkoviny dětí, aby
byly chráněny před provlhnutím a nedocházelo k prochladnutí dětí. Dále
kontrolují, zda děti dodržují osobní hygienu.
23
Příklad režimu dne pro děti předškolního věku
7,30 – 7,45 budíček
7,45 – 8,00 rozcvička
8,00 – 9,00 osobní hygiena a snídaně
9,00 – 11,30 pobyt venku (vycházka, týmové hry – např. hledání pokladu,
stopovaná apod.)
11,30 – 12,00 oběd
12,00 – 14,00 polední klid a klidové činnosti (např. malování na kameny,
odlitky ze sádry apod.)
14,00 – 14,30 svačina
14,30 – 15,30 spontánní hry (dle volby dětí – např. fotbal, přehazovaná, apod.)
15,30 – 17,30 hry pro jednotlivce (např. pamatovaná)
17,30 – 18,00 večeře
18,00 – 19,30 večerní program (např. volba Miss, společenské hry apod.)
19,30 – 20,30 osobní hygiena
21,00 večerka
5.6 Program školy v přírodě
Použiji slova z knihy Vycházky a výlety s dětmi od Miloše Zapletala (2003), kde uvádí,
že každý výlet by měl mít:
zajímavý cíl,
přinést silné zážitky, radost a vzrušení ze hry,
vzdělávací záměr – děti něco nového naučit, posílit tělesnou zdatnost, upevnit
zdraví, poznat nový kousek rodného kraje a také upevnit a zlepšit vztahy
ve skupině.
Myslím si, že to samé lze převést na školu v přírodě a je potřebné na to pamatovat nejen
při přípravě, ale hlavně v průběhu školy v přírodě.
5.6.1 Hra
Předškolní věk je nazýván obdobím hry, protože dítě hře věnuje mnoho času a je to
právě hra, kolem níž se veškerá aktivita dítěte projevuje. Je důležitým prvkem v rozvoji
osobnosti dítěte, je i výchovným prostředkem a pomocí ní děti získávají prožitky
a zkušenosti. Hra je sama o sobě motivující a měla by jí být provázaná celá škola
24
v přírodě. Nejprve se budu zabývat spontánní hrou a posléze se budu věnovat řízeným
pohybovým hrám.
Spontánní hra
Soňa Koťátková (2005) ve své knize Hry v mateřské škole v teorii a praxi uvádí, že hra
je tou nepřirozenější a nejčastější aktivitou. Vzniká z vnitřní potřeby dítěte
a významně působí na jeho život. Lze ji definovat jako spontánní, improvizovanou
činnost, určenou mírou vlastní zkušenosti, v jejímž rámci dítě objevuje svět.
Spouštěcím mechanismem pro hru je radost a emocionální uspokojení, kterou mu
přináší. Dítě se jejím prostřednictvím přirozeně učí, získává zkušenosti, zkoumá,
improvizuje, objevuje, komunikuje, relaxuje, baví se, přebírá různé role a vzorce
chování, seznamuje se s okolním světem, zažívá napětí a uvolnění, rozvíjí pohybové
dovednosti apod. Dítě si dokáže hrát velmi soustředěně, ve hře je plně angažováno.
Pedagogové by měli děti při hře pozorovat, neboť hra odráží stupeň fyzického
a psychického rozvoje dítěte.
Pohybové hry
Pohybové hry jsou vhodnou formou dětské pohybové aktivity. Mazal (2007, s. 19) říká,
že „pohybovou hru chápeme jako záměrnou, uvědoměle organizovanou pohybovou
aktivitu dvou a více lidí, v prostoru a čase, s předem dobrovolně dohodnutými
a bezpodmínečně dodržovanými pravidly. Hra má účelný a souvislý uzavřený děj. Je
charakterizována napětím, prožitkem, radostí, veselím, vysokou motivací k činnosti,
uplatněním známých dovedností, pohodou a často soutěživostí.“
Autor publikace Hry v přírodě s malými dětmi Dušan Bartůněk (2001) zdůrazňuje, že je
důležitá příprava hry, která někdy zabere více času a námahy než samotná hra.
Pro předškolní děti je důležitá motivace ke hře a každý pedagog by ji měl zvládnout.
Motivací získáváme děti pro činnost a je dobré mít ji předem připravenou. Velký podíl
na úspěchu či neúspěchu hry má osobnost vedoucího. Dobrý vedoucí dokáže díky
motivaci ze všední hry vytvořit zábavnou a přínosnou aktivitu, nadchnout a strhnout
zúčastněné ke společné činnosti. Pravidla hry je nutné formulovat jednoduše
a srozumitelně a snažit se, aby přesně a jednoznačně popisovala, o co ve hře jde. Hry
pro malé děti nemají mít složitá pravidla. Na začátku hry pravidla krátce vysvětlíme
a případně předvedeme, co je míněno nebo si hru zkusíme „nanečisto“. Při práci
25
s dětmi je důležité dodržování bezpečnostních zásad a předvídání nebezpečných
situací. Při pohybových hrách konaných v přírodě je nutné pamatovat na možné
zdravotní obtíže, jako alergické reakce a vědět, jak na ně reagovat. Důležitým aspektem
je i ochrana přírody. Volíme adekvátní místo pro hru, vedeme děti k poznávání
a chránění přírody a všímání si krásy kolem sebe. Po skončení programu vrátíme
prostředí do původního stavu.
5.6.2 Vycházky a výlety
Součástí školy v přírodě je organizování procházek po okolí a konání výletů. Dle
Zapletala (2003) lze výlet definovat jako celodenní akci trvající nejméně šest hodin.
Mohou být polodenní a celodenní. Výlety v přírodě mají pro děti nesmírný význam.
Posilují jejich zdraví, nutí je k pohybu, čistý vzduch má blahodárné účinky na dětský
organismus. Během výletu je třeba střídat chvíle napětí s uvolněním a namáhavou
činnost s odpočinkem. Je důležité děti zaujmout, nadchnout a motivovat
prostřednictvím zajímavé činnosti. Využíváme pohybové hry, které motivují postup
vpřed – stopovanou, indiánský běh, závody k dohledným cílům apod. Na výletech
do přírody se děti seznamují s rostlinami, stromy, životem zvířat, učí se, jak se správně
mají chovat k přírodě, pečovat o ni a vytvářet tak zdravé prostředí. Děti se také učí dívat
na mapu, orientovat se, tábořit. Na příhodném místě si děti mohou zkusit rozdělat oheň,
opéct si na něm špekáčky či uvařit čaj. Prostřednictvím výletů se děti učí přizpůsobovat
vývoji prostředí v rámci ročních období (Dvořáková, 2011).
5.6.3 Prožitek a zážitek
Pro každého člověka, zejména pro děti, je důležitý zážitek. Zážitky prozařují
jednotvárnost všedních dní, přinášejí vzrušení a často i zajímavé poznatky
a zkušenosti. Ale co je ten zážitek? Nyní se pokusím vysvětlit pojmy zážitek a prožitek
(Zapletal, 2003).
Často jsou tyto pojmy chápány jako synonyma. Některé jazyky například angličtina
a němčina dokonce nerozlišují pojmy prožitek, zážitek či zkušenost. Pro všechny výrazy
má angličtina pouze jeden výraz - „experience“. Český jazyk však rozlišuje pojmy
prožitek a zážitek. Při objasňování pojmu zážitek lze vycházet z definice prezentované
Hartlem a Hartlové (2000). Zážitek je každý duševní jev, který jedinec prožívá. Je
vždy vnitřní, subjektivní a citově prokázaný. Jedná se o zdroj osobní zkušenosti.
26
Hromadí se celý život a skládá jedinečné duševní bohatství člověka. Psychologický
slovník dále definuje prožitek jako psychický jev charakterizovaný proudem vědomí
každého více či méně uvědomovaného duševního obsahu. Je přísně individuální a těžko
sdělitelný.
Rozdíl mezi prožitkem a zážitkem zjednodušeně vysvětluje Jiří Kirchner (2009) v knize
Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a psychoterapii. Prožitek spíše
vystihuje aktivitu prožívání (především jako přítomnostní charakter – tělesný a duševní)
než jeho pasivitu. Jestliže se však k tomuto prožitku nebo souboru prožitků vracíme
v minulosti (analýza děje, vzpomínka apod.), jeví se nám vhodné označení jako zážitek.
Dle Kirchnera (2009) mají na kvalitu a intenzitu prožívání zásadní vliv emoce.
Na emocích závisí, jak silný bude otisk konkrétní situace, který se uchová v našem
vědomí a podvědomí, a také zda ho budeme vnímat kladně či záporně. Škola v přírodě
bezesporu přinese pro děti spoustu nových zážitků i zkušeností. Jak již bylo zmíněno,
zážitky mohou být pozitivní i negativní. Tímto bych chtěla upozornit, že je velice
důležité vnímat reakce a pocity dětí. Úzkostnější děti v novém prostředí reagují pláčem
na náročnější situace, když jim například něco nejde nebo něčemu nerozumí. Smutek
nejčastěji děti přepadá při volných chvílích či ukládání do postýlek. Je důležité, aby
paní učitelky měly pochopení pro stesky dětí, byly jim nablízku a pomohly jim
zvládnout náročné situace. Dětský smutek není dobré zlehčovat, aby nepřevládaly
v dětech negativní prožitky nad těmi kladnými zážitky.
27
6 Výzkumné šetření
6.1 Cíl výzkumného šetření
Cílem práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit okolnosti pořádání škol v přírodě
pro děti předškolního věku na Královéhradecku. Dále zmapovat, co mateřské školy
limituje při rozhodování v realizaci školy v přírodě, délku pobytu a kolik dětí se účastní
ŠVP. Následně zjistit, jaké jsou důvodu neúčasti dětí, složení doprovodného sboru
a převládající aktivity na ŠvP.
6.2 Úkoly výzkumu
Pro naplnění vytyčených výzkumných cílů jsem definovala následující úkoly práce:
zjistit co nejvíce informací vztahujících se k problematice pořádání škol
v přírodě pro předškolní děti,
stanovit metodologii výzkumu: cíl a úkoly práce,
realizovat výzkum s pedagogy mateřských škol na Královéhradecku – sběr dat,
zpracovat a vyhodnotit získané údaje.
6.3 Metodologie
Ve svém výzkumu jsem aplikovala metodu dotazování. Dotazník jsem vytvořila
ve spolupráci s vedoucím diplomové práce Mgr. Tomášem Roztočilem a paní učitelkou
z mateřské školy, která každoročně organizuje školu v přírodě pro děti předškolního
věku. Dotazník je rozdělen na dva okruhy otázek. Jeden okruh otázek je zaměřený
na organizaci a druhý na program ŠvP. Pro účely této práce jsme zvolili kvantitativní
přístup.
6.4 Rozbor dotazníku
1. Mateřská škola, ve které učíte je:
a) ve městě
b) na vesnici
Testová otázka. Otázky č. 1 a 2 zjišťují počet a polohu mateřských škol, které pořádají
školy v přírodě.
28
2. Organizuje vaše MŠ školu v přírodě (ŠvP)?
ANO NE
Uzavřená otázka. V případě, že mateřská škola na ŠvP nejezdí, pokračuje otázkami 3
a 4. Dále již dotazník nevyplňuje. V případě kladné odpovědi, pokračuje ve vyplňování
dotazníku od otázky 5 až 25.
3. Proč vaše mateřská škola neorganizuje ŠvP?
a) nemám zájem o práci navíc
b) není dostatek finančních prostředků
c) myslím si, že je to zbytečné
d) ráda bych s dětmi jela, ale nemám dostatek informací, jak ŠvP organizačně zajistit
e) jiné, uveďte ………
Otázka testová. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě vybrání
možnosti e), doplňková otevřená otázka. Otázka si klade za cíl zjistit, jaké jsou důvody
neorganizování pobytů v přírodě.
4. Pokud bych organizovala ŠvP:
a) myslím si, že to není žádný problém
b) nevím, kde bych hledala potřebné informace o organizačním zajištění, právní
předpisy apod.
Testová otázka. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.
5. Jak často jezdíte na ŠvP?
a) 1 krát za rok
b) 2 krát za rok
c) jiné, uveďte ……
Otázka testová. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě vybrání
možnosti c), doplňková otevřená otázka.
6. Kolik dní obvykle trvá vaše ŠvP?
a) 3 a méně dní
b) 4 dny
c) 5 dní
d) více jak 5 dní
29
Testová otázka, která zjišťuje, kolik dní většinou trvá pobyt v přírodě. Bylo možné
zakroužkovat pouze jednu možnost.
7. Na jaký typ ŠvP jezdíte převážně?
a) letní
b) zimní
Otázka testová, která chce zjistit preferenci zimních či letních škol v přírodě. Bylo
možné zakroužkovat pouze jednu možnost.
8. Kolik dětí se účastní ŠvP?
a) do 15 dětí
b) 15 – 25 dětí
c) více než 25 dětí
Testová otázka. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.
9. Jakou částku (v Kč) vybírá MŠ od rodičů na jedno dítě?
a) do 1 000 Kč
b) 1 000 Kč – 2 500 Kč
c) 2 500 Kč – 5 000 Kč
d) jiná částka, uveďte ……
10. Co Vás limituje při rozhodování v realizaci ŠvP?
a) lokalita
b) peníze
c) čas
d) jiný důvod, uveďte ….
Otázky č. 9 a 10 jsou testové. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost. V případě
vybrání jiná částka či jiné důvody, doplňková otevřená otázka.
11. Jaké destinace preferujete pro ŠvP?
Otázka otevřená.
30
12. Jaká dokumentace je potřebná pro konání ŠvP?
Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 5 možností.
a) písemný souhlas zákonných zástupců dítěte se zařazením dítěte na školu v přírodě
b) posudek o zdravotní způsobilosti dítěte
c) závazné prohlášení o bezinfekčnosti
d) smlouvy a dohody
e) jiné, uveďte ….
13. Jak informujete rodiče o konání ŠvP?
Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 3 možnosti.
a) informace na webových stránkách mateřské školy
b) informativní schůzka s rodiči
c) jiné, uveďte ….
Otázky č. 12 a 13 jsou testové s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.
Bylo možné zakroužkovat více odpovědí. Otázka zjišťuje, jak mateřské školy informují
zákonné zástupce o pořádání ŠvP.
14. Jaké je složení doprovodného sboru?
Učitel/ka MŠ ANO NE Kolik? ……………
Zdravotnice ANO NE Kolik? ……………
Nepedagogičtí pracovníci ANO NE Kolik? ……………
Asistent pedagoga ANO NE Kolik? ……………
Externí instruktoři ANO NE Kolik? ……………
Ostatní – kdo? ANO NE Kolik? ……………
Otázka polouzavřená, s místem na případné doplnění počtu osob.
15. Jak vaše MŠ organizuje ŠvP?
a) vše si organizujete sami (sháníte ubytování, dopravu, pomocný pedagogický
personál, zdravotníka, připravujete program,…)
b) využíváte služeb cestovních agentur, které zajistí ubytování, dopravu, popř. další
služby (zdravotníka, pomocný personál, nabídne aktivity pro děti, výlety,…)
16. Pokud byste si mohla vybrat, kterou variantu z otázky 15. zvolíte raději?
a) - b)
31
Otázky č. 15 a č. 16 jsou testové. Bylo možné zakroužkovat pouze jednu možnost.
17. Jaké aktivity převládají na ŠvP?
Označte číslicemi (5-1), 5 – nejvíce zastoupená, 1 – nejméně zastoupená aktivita
- pohybové
- výtvarné
- hudební
- dramatické
- volná hra dětí
Škálová otázka posuzovací. Respondenti řadili aktivity od nejvíce zastoupené
po nejméně zařazované činnosti na škole v přírodě.
18. Jaké pomůcky používáte na ŠvP?
Otevřená otázka.
19. Myslíte si, že je vhodné, aby si děti vozily vlastní sladkosti? ANO NE Proč?
Mohou si děti brát oblíbenou hračku/talismany s sebou? ANO NE
Využíváte pomoci rodičů? ANO NE Jak?
Dovolujete rodičům, aby posílali dětem dopisy (pohledy)? ANO NE
Mohou Vám rodiče volat během ŠvP? ANO NE Kdy?
Dovolíte rodičům, aby přijeli za dětmi na návštěvu? ANO NE
Informujete rodiče v průběhu o dění na ŠvP? ANO NE Jak?
Informujete se předem, jak vypadá okolní prostředí? ANO NE
Můžete si stanovit jídelníček sami? ANO NE
Využíváte TV a DVD? ANO NE
Pořádáte pro děti noční hry? ANO NE Jaké?
Otázka polouzavřená, s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.
20. Kolik času během dne mají děti na volnou hru?
Otevřená otázka.
21. Jak reagujete na dítě, které neustále pláče?
Otázka otevřená.
32
22. Jakou aktivitu považujete za nejinspirativnější?
Otázka otevřená.
23. Jaké aktivity využíváte při špatném počasí?
Otevřená otázka.
24. Co považujete za přínos ŠvP?
Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 7 možností.
a) bližší poznání dětí paní učitelkou
b) pobyt ve zdravém prostředí
c) rozšíření zkušeností dětí
d) zvýšení fyzické kondice a zdraví
e) osamostatnění dětí od rodiny
f) vzájemné poznání dětí v jiném prostředí
g) jiné, uveďte
25. Jaké jsou důvody neúčasti dětí na ŠvP?
Zvolte alespoň jednu možnost, maximálně 7 možností.
a) nedostatek finančních prostředků rodičů dítěte
b) zdravotní problémy
c) nezájem dítěte
d) výchovné problémy
e) rodiče se domnívají, že dítě školu v přírodě nezvládne
f) neznám důvody
g) jiné, uveďte
Otázky č. 24 a 25 jsou testové, s místem na případné doplnění nabídnutých odpovědí.
Bylo možné zakroužkovat více odpovědí.
6.5 Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumným souborem v tomto případě byli pedagogové mateřských škol
v Královéhradeckém kraji. Seznam škol jsem nalezla na internetové stránce MŠMT
Rejstřík škol a školských zařízení, kde je zapsáno celkem 314 škol. Na mateřské školy
jsem našla kontakt na webových stánkách jednotlivých MŠ. Bohužel ještě některé
33
mateřské školy nemají založené webové stránky či e-mailové kontakty. V únoru 2016
jsem oslovila e-mailovým kontaktem celkem 305 mateřských škol na Královéhradecku.
V příloze e-mailu jsem zaslala dotazník týkající se dané problematiky (Škola v přírodě
pro děti předškolního věku). Zpět se mi vrátilo 96 vyplněných dotazníků, což
představuje 30% návratnost.
6.6 Metody zpracování dat
Získaná data byla v průběhu výzkumu shromažďována v elektronické a tištěné podobě.
Data byla spočítána a přenesena do elektronické podoby, kde byla pomocí programu
Microsoft Excel zpracována do podoby sloupcových grafů a přehledných tabulek.
Výsledky šetření lze vztáhnout pouze na sledovanou skupinu respondentů - pedagogů
MŠ v Královéhradeckém kraji, nelze je zobecňovat.
6.7 Analýza výsledků dotazníkového šetření
1. Kde se nachází mateřská škola, ve které učíte? (Bylo možné vybrat pouze
1 možnost.)
Graf 1 – Poloha mateřských škol, které vyplnily dotazník
Z grafu 1 lze vyčíst, že 58 % (56 z 96) vyplněných dotazníků pochází z vesnických MŠ
na Královéhradecku. Mateřské školy nacházející se ve městě poslaly zbylých 42 %
(40 z 96) vyplněných dotazníků.
34
2. Organizuje vaše MŠ školu v přírodě (ŠvP)? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 2 – Realizace škol v přírodě
Z grafu 2 vyplývá, že 23 % (22 z 96) odpovídajících pedagogů pořádá školu v přírodě.
Více než ¾ (77 %; 74 z 96) respondentů uvedlo, že školu v přírodě neorganizuje.
V grafu 3 porovnávám organizování a neorganizování školy v přírodě s umístěním MŠ
na vesnici nebo ve městě.
Graf 3 – Porovnání účasti na ŠvP a umístění MŠ
35
Mateřské školy, které pořádají školu v přírodě a vyplnily dotazník, se z 59 % (13 z 22)
nachází ve městě a ze 41 % (9 z 22) na vesnici. Téměř 64 % (47 ze 74) mateřských škol,
které nejezdí na školu přírodě, se nachází na vesnici. Městských MŠ nepořádající pobyt
v přírodě je 36 % (27 ze 74).
3. Proč vaše mateřská škola neorganizuje ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 4 – Důvody neorganizování ŠvP
Mateřské školy, které neorganizují školu v přírodě, se z 28 % (21 ze 74) domnívají, že
je to zbytečné. Téměř 15 % (11 ze 74) zvolilo druhou variantu, tj. že MŠ nemá dostatek
finančních prostředků a 4 % (3 ze 74) respondentek uvedlo, že by s dětmi rády jely, ale
nemají dostatek informací, jak ŠvP organizačně zajistit. Zbylých 53 % odpovědí
respondentek, tj. 39 MŠ vybralo jiné důvody, než které byly uvedeny v nabídce. Mezi
jiné možnosti nejčastěji uváděly, že mateřská škola se nachází na vesnici, v přírodě jsou
děti každý den a příležitostí k pohybu na čerstvém vzduchu mají mnoho. Další
překážkou v organizování ŠvP je neochota zákonných zástupců zaplatit náklady,
nezájem a obavy z možných rizik jako například ze zajištění bezpečnosti dětí během
pobytu v přírodě ze strany vedení školy či se jedná o jednotřídní MŠ, kde je problém
zajistit nutný počet pedagogů a financí na dvojí provoz.
36
4. otázka zjišťovala, co si respondentky myslí o organizování ŠvP. (Bylo možné vybrat
pouze 1 možnost.)
Graf 5 – Organizování školy v přírodě
Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že 76 % (56 ze 74) odpovědí respondentek si myslí,
že organizování ŠvP není problém. Zbylých 18 (24 %) odpovědělo, že neví, kde by
hledala potřebné informace k zajištění ŠvP.
5. Jak často jezdíte na ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 6 – Četnost škol v přírodě ve školním roce
37
Z grafu 6 je patrné, že mateřské školy nejčastěji jezdí na ŠvP jednou za rok. Možnost
vybralo 19 (86 %) respondentek. Zbylých 14 % (3 z 22) organizuje ŠvP dvakrát ročně.
Žádná mateřská škola nevybrala variantu jiné.
6. Kolik dní obvykle trvá vaše ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 7 – Doba trvání škol v přírodě
Mateřské školy nejčastěji jezdí na pětidenní školy v přírodě. Tuto variantu si vybralo
73 % (16 z 22) dotazovaných. Čtyři respondentky (18 %) uvedly, že organizují
čtyřdenní pobyty v přírodě a zbylé 2 jezdí na tři a méně denní ŠvP.
38
7. Na jaký typ ŠvP jezdíte převážně? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 8 – Typy škol v přírodě
Všech 22 mateřských škol, které pořádají školy v přírodě, jezdí v letních měsících
na pobyt v přírodě. Zimní typ školy v přírodě nevybrala žádná MŠ na Královéhradecku,
která vyplnila dotazník.
Ze svých dosavadních zkušenostní vím, že MŠ využívají v zimním období služeb
agentur pořádající školy lyžování pro děti předškolního věku. Tyto kurzy však nejsou
pobytové, nýbrž jsou zajišťovány formou každodenních výjezdů na hory.
39
8. Kolik dětí se účastní ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 9 – Počet dětí na ŠvP
Z grafu lze vyčíst, že 10 mateřských škol (tj. 45,5 % odpovědí respondentek) jezdí
na školu v přírodě v počtu 15 až 25 dětí. Dalších 10 škol pořádá ŠvP pro více jak 25
dětí. Pouze dvě školy (9 %) jezdí na pobyt v přírodě s 15 a méně dětmi.
9. Jakou částku (v Kč) vybírá MŠ od rodičů na jedno dítě? (Bylo možné vybrat pouze
1 možnost.)
Graf 10 – Cena školy v přírodě
40
Mateřské školy nejčastěji od zákonných zástupců vybírají na pobyt v přírodě
od 1 000 Kč do 2 500 Kč za jedno dítě. Jedna MŠ (4,5 %) za školu v přírodě vybírá
částku do 1 000 Kč. Zbylá jedna respondentka uvedla, že rodiče za jedno dítě platí
od 2 500 Kč do 5 000 Kč. Jinou variantu si žádná z dotazovaných nevybrala.
Cena školy v přírodě se samozřejmě odvíjí od délky pobytu či organizování různých
placených aktivit během ŠvP. Podle mého názoru by částka neměla být příliš vysoká,
aby se co nejvíce dětí mohlo zúčastnit ŠvP. Za optimální cenu za pětidenní pobyt
považuji částku kolem 1 500 Kč. Mateřská škola, aby snížila finanční náročnost
pro zákonné zástupce, může požádat zřizovatele MŠ o finanční prostředky, účastnit se
grantové soutěže pro získání finančního obnosu či získat sponzorské dary.
10. Co Vás limituje při rozhodování v realizaci ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze
1 možnost.)
Graf 11 – Překážky při rozhodování o škole v přírodě
Z grafu 12 je patrné, že MŠ nejvíce omezuje nedostatek finančních prostředků, což
představuje 9 odpovědí (41 %). Dalších 5 dotazovaných (tj. 22,7 %) uvedlo, že je
limituje při výběru lokalita. Nedostatek času ovlivňuje 5 mateřských škol. Zbylé
3 respondentky (13,6 %) uvedly jiný důvod jako věk dětí a jejich individuální
schopnosti či realizování ŠvP stále ve stejnou dobu a na stejném místě. Jedna
41
respondentka odpověděla, že ji nic nebrání v organizování pobytu v přírodě a že s dětmi
jezdí ráda.
Paní učitelky musí při plánování školy v přírodě zohledňovat finanční náročnost pobytu.
Jak jsem uvedla u předchozí otázky, existují možnosti, jak lze náklady na pobyt snížit.
Neumím si představit, že mateřské školy limituje čas, respektive nedostatek času.
Z mých dosavadních zkušeností vím, že v MŠ lze uskutečňovat spoustu akcí. Je
zapotřebí akce včas naplánovat a přizpůsobit jim výchovně-vzdělávací program.
11. Jaké destinace preferujete pro ŠvP? (Otevřená otázka.)
Graf 12 – Oblíbené destinace pro školy v přírodě
Respondentky z 86 % (19 z 22) preferují pro pořádání ŠvP hory či horské oblasti.
Nejčastěji uváděly Orlické hory, Krkonoše, Jizerské hory či Českomoravskou
vrchovinu. Zbylých 14 % (3 z 22) preferují skalní města jako Adršpašsko-Teplické
skály či Prachovské skály.
42
12. Jaká dokumentace je potřebná pro konání ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)
Graf 13 – Potřebná dokumentace pro školy v přírodě
Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a závazné prohlášení o bezinfekčnosti vyžaduje
96 % respondentek (21 z 22). Téměř 86 % (19 z 22) mateřských škol požaduje písemný
souhlas zákonných zástupců dítěte se zařazením na školu v přírodě a 59 % (13 z 22)
mateřských škol k realizaci ŠvP podepisují různé smlouvy a dohody. Poslední možnost,
kde mohly respondentky uvést jinou odpověď, zvolilo 27 % (6 z 22). Mezi potřebnou
dokumentaci pro pořádání ŠvP uvedly respondentky například písemný souhlas
zákonných zástupců s dopravou, povinné dokumenty zdravotníka zotavovacích akcí,
průkaz pojištěnce, očkovací průkazy, aktualizovaný seznam telefonních kontaktů
na rodiče či cestovní příkazy zaměstnanců.
43
13. Jak informujete rodiče o konání ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)
Graf 14 – Předání informací o konání školy v přírodě
Všechny mateřské školy organizující ŠvP pořádají informativní schůzku s rodiči.
Informace na webových stránkách poskytuje 73 % (16 z 22) respondentek. Variantu jiné
zvolilo 8 MŠ (36 %). Nejčastěji zde uváděly předání informací prostřednictvím
individuální konzultace s rodiči, informační nástěnky či letáčků se základními
informacemi a seznamem potřebných věcí.
14. Jaké je složení doprovodného sboru? (Bylo možné zvolit více možností.)
Graf 15 – Doprovodný sbor na škole v přírodě
44
Na každou školu v přírodě jezdí učitelka MŠ a 95 % mateřských škol (21 z 22) uvedlo,
že se pobytu v přírodě účastní zdravotnice. Do doprovodného sboru zařadily
4 respondentky (18 %) nepedagogického pracovníka školy. V případě, že se ŠvP účastní
dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, jezdí i asistent pedagoga. Externí
instruktory na doplňkové aktivity využívá 9 % MŠ (2 z 22). Jedna respondentka (5 %)
vybrala možnost ostatní. Do doprovodného sboru zařazují studentky středních i
vysokých škol.
K této otázce se váže podotázka o počtu jednotlivých pracovníků doprovodného sboru.
Výsledky ukazuje tabulka 2.
Tab. 2 – Počet jednotlivých pracovníků při organizaci ŠvP
Typ pracovníka Počet pracovníků
1 2 3 4 5
Učitel/ka MŠ 1 MŠ 9 MŠ 8 MŠ 2 MŠ 2 MŠ
Zdravotnice 20 MŠ 1 MŠ x x x
Nepedagogický
pracovník 3 MŠ 1 MŠ x x x
Asistent pedagoga 3 MŠ x x x x
Externí instruktoři x x 1 MŠ 1 MŠ x
Ostatní x 1 MŠ x x x
Z tabulky lze vyčíst, že 9 mateřských škol (tj. 41 %) vysílá dvě učitelky MŠ, 8 MŠ (tj.
36 %) tři učitelky, 2 MŠ (tj. 9 %) jezdí se čtyřmi pedagogy a 2 MŠ s pěti pedagogy.
Jedna mateřská škola má v doprovodném sboru jednu paní učitelku. Počet
pedagogických pracovníků je ovlivněn počtem zúčastněných dětí. Při stanovování počtu
pedagogů musí být brán zřetel na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.
Nejčastěji na pobyt v přírodě jezdí jedna zdravotnice (91 %). Dvě zdravotnice posílá
na školu v přírodě 1 mateřská škola.
Tři mateřské školy (14 %) do doprovodného sboru zařazují jednoho nepedagogického
pracovníka. Dva pedagogické pracovníky vysílá na pobyt v přírodě jedna MŠ (5 %).
45
Pokud se ŠvP účastní dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP), jezdí
jeden asistent pedagoga. Tuto variantu si vybraly 3 mateřské školy (14 %). Se stále
vzrůstající tendencí k integraci, je potřebné dětem se SVP přizpůsobit program, aby se
mohly zúčastnit všech aktivit. S tím souvisí i přítomnost asistenta pedagoga.
Dvě respondentky uvedly, že využívají pro doplňkové aktivity na ŠvP 3 nebo 4 externí
instruktory.
Jedna mateřská škola vybrala možnost ostatní. Uvedla, že do doprovodného sboru
zařazují 2 studentky středních i vysokých škol.
15. Jak vaše MŠ organizuje ŠvP? (Bylo možné vybrat pouze 1 možnost.)
Graf 16 – Způsob organizování ŠvP
Všechny mateřské školy, které vyplnily dotazník, si celou školu v přírodě organizují
samy. Bylo tím myšleno, že si shání ubytování, dopravu, zdravotníka, pomocný
pedagogický personál či si samy připravují pro děti program.
46
Na tuto otázku navazuje následující 16. otázka, která zjišťuje, jakou variantu by
dotazovaná zvolila raději. Zda upřednostní vlastní organizaci či by využila služeb
cestovní agentury. V této otázce bylo možné vybrat pouze 1 možnost.
Graf 17 – Způsob organizování ŠvP dle přání učitelek MŠ
Graf znázorňuje, že většina respondentek si raději připraví školu v přírodě sama (21
z 22). Pouze jedna mateřská škola (5 %) by využila služeb cestovních agentur, které by
zajistily ubytování se stravováním, dopravu, zdravotníka či sjednaly pojištění.
V současné době cestovní kanceláře nabízí i kompletní zajištění programu pro celou
školu v přírodě včetně personálního a materiálního zabezpečení.
47
17. Jaké aktivity převládají na ŠvP? (Škálová otázka. Respondentky řadily aktivity
od nejvíce zastoupené – 5 po nejméně zařazované činnosti na ŠvP – 1.)
Graf 18 – Zastoupení aktivit na ŠvP
Nejvíce zastoupené aktivity na škole v přírodě jsou pohybové, volná hra dětí a výtvarné
činnosti. Nejméně času je věnováno aktivitám hudebním či dramatickým.
Škola v přírodě vybízí k pohybovým aktivitám. Paní učitelky by měly co nejvíce
využívat přírodní prostředí pro různé hry (pohybové, výtvarné, hudební i dramatické)
a volnou hru dětí. Dát dětem možnost a čas hrát si v lese s kamínky, klacíky, šiškami,
vodou. Nechat je rozvíjet vlastní kreativitu a nenabízet jim pouze hotové hračky. Podle
mého názoru, lze všechny činnosti přenést ven do přírody.
48
18. Jaké pomůcky používáte na ŠvP? (Otevřená otázka.)
Graf 19 – Využívání pomůcek na ŠvP
Mateřské školy nejvíce používají pomůcky sportovní a výtvarné, obojí je zastoupeno
z 82 % (18 z 22). Mezi sportovní pomůcky byly uváděny například míče, švihadla, lana,
padák, obruče, horolezecké vybavení, luky, mety či létající talíře. Do výtvarných
pomůcek byly zařazeny pastelky, tužky, papíry, nůžky, tempery, lepidla, krepový papír,
sádra a pomůcky na barvení triček nebo výrobu masek. Dále jsou hojně využívané lupy,
encyklopedie, buzoly, různé knihy, mapy, puzzle, obrazové materiály, konstruktivní
hry, různé hračky nebo přírodní materiál. Tyto materiály jsem zařadila do didaktických
pomůcek a využívá je polovina respondentek (11 z 22). Na školu v přírodě vozí 36 %
respondentek (8 z 22) společenské hry jako například stolní hry či deskové hry a 32 %
respondentek (7 z 22) hudební materiál jako je kytara, zpěvníky a různé hudební
nástroje pro děti. Méně využívané jsou pomůcky na dramatickou výchovu jako různé
kostýmy či masky a IT technika.
49
Otázka 19. se skládá z více otázek. Pro přehlednost byla sestavena tabulka, kde jsou
pro přehlednost zaznamenány odpovědi respondentek.
Tab. 3 – Vyhodnocení otázky č. 19
Otázka Odpověď
ANO NE
Myslíte si, že je vhodné, aby si děti vozily vlastní
sladkosti?
8 MŠ 14 MŠ
Mohou si děti brát oblíbenou hračku/talismany
s sebou?
22 MŠ x
Využíváte pomoci rodičů? 13 MŠ 9 MŠ
Dovolujete rodičům, aby posílali dětem dopisy
(pohledy)?
15 MŠ 7 MŠ
Mohou Vám rodiče volat během ŠvP? 20 MŠ 2 MŠ
Dovolíte rodičům, aby přijeli za dětmi na
návštěvu?
x 22 MŠ
Informujete rodiče v průběhu o dění na ŠvP? 20 MŠ 2 MŠ
Informujete se předem, jak vypadá okolní
prostředí?
22 MŠ x
Můžete si stanovit jídelníček sami? 14 MŠ 8 MŠ
Využíváte TV a DVD? 13 MŠ 9 MŠ
Pořádáte pro děti noční (večerní) hry? 12 MŠ 10 MŠ
Osm respondentek se domnívá, že je vhodné, aby si děti vozily sladkosti. Některé z nich
uvedly, že všechny sladkosti vybírají předem a samy z celého množství vytvoří např.
balíčky s odměnami za splněný úkol. Naopak 14 respondentek odpovědělo záporně.
Do dotazníků napsaly, že ze zdravotních a bezpečnostních důvodů sladkosti nepovolují,
protože děti mají jak jídla, tak pochoutek dostatek od učitelek MŠ.
50
Všechny mateřské školy dovolují dětem brát si s sebou oblíbenou hračku. Některé
upozorňují, že děti si mohou vzít pouze jednu hračku. Jedná se o hračky, ke kterým děti
mají citové pouto a často jim výrazně pomáhají urychlit adaptaci na nové prostředí.
Pomoci rodičů využívá 13 respondentek a to například na přípravu cen pro děti, výrobu
kostýmů dle aktuální tematiky nebo pomoc se stěhováním zavazadel při příjezdu a
odjezdu. Devět respondentek nevyužívá pomoci zákonných zástupců.
Kladně na otázku, týkající se zasílání dopisů dětem, zodpovědělo 15 mateřských škol.
Některé MŠ do dotazníku uvedly, že rodiče před odjezdem na školu v přírodě odevzdají
dopis paní učitelce, která je na pobytu předá dětem. Kladou důraz, aby každé dítě
„dostalo“ od rodiče psaní. Sedm MŠ si nepřeje, aby zákonní zástupci posílali dětem
pohledy či dopisy.
Většina respondentek, tj. 20 odpověděla, že jim rodiče mohou volat pouze v nutných
případech nebo v předem domluvený čas, tj. většinou ve večerních hodinách. Dvě
mateřské školy odpověděly záporně.
Odpovědi na návštěvu rodičů během školy v přírodě byly jednoznačné. Všechny
mateřské školy návštěvu nedoporučují. Pobyt v přírodě by měl probíhat bez přítomnosti
rodičů. Dítě odloučením od rodiny posiluje svoji psychickou odolnost a učí se spoléhat
sám na sebe.
Většina respondentek, tj. 20 informuje v průběhu zákonné zástupce o dění na škole
v přírodě. Poskytuje informace prostřednictvím webových či facebookových stránek
mateřské školy, nahráním fotografií z uplynulého dne nebo psaní textových zpráv
rodičům. Pouze 2 respondentky nepodávají rodičům informace.
Všechny mateřské školy se před odjezdem na školu v přírodě informují o okolním
prostředí. Zjišťují si informace o areálu, možnostech výletů, procházek, nabídce
sportovních aktivit, například zda se v blízkosti nachází lanový park či bazén.
Na možnost sestavení si vlastního jídelníčku pro děti odpověděla více jak polovina
respondentek (14 z 22) kladně. Učitelky MŠ jídelníček předem konzultují s provozním
51
zaměstnancem daného ubytovacího zařízení a snaží se domluvit na vhodném stravování
pro děti. Osm respondentek uvedlo, že nemohou zasahovat do sestavování jídelníčku.
Devět respondentek odpovědělo, že televizi ani DVD nepoužívají. Zbylých 13 odpovědí
bylo kladných. Často zde byly připisovány poznámky, že sledování TV je náhradní
variantou při nepříznivém počasí. Každý večer učitelky pouštějí na DVD tematicky
zaměřené Večerníčky jako např. Krkonošské pohádky.
Odpovědi na pořádání nočních, v předškolním věku spíše večerních her byly téměř
vyvážené. 10 odpovědí bylo záporných. U kladných 12 odpovědí paní učitelky
připravují pro děti hry typu stezka odvahy, hledání „půlnočního“ pokladu či hru
na detektivy.
20. Kolik času během dne mají děti na volnou hru? (Otevřená otázka.)
Graf 20 – Čas na volnou hru dětí
Nejčastěji respondentky odpovídaly, že děti mají čas na volnou hru zhruba 3 hodiny
denně. Takto odpovědělo 32 % (7 z 22) mateřských škol. Vyváženou spontánní
a řízenou činnost na škole v přírodě uvedlo 23 % (5 z 22) respondentek a stejný počet,
tj. 23 % učitelek MŠ uvedlo 2 hodiny denně. Čtyři hodiny denně dává na spontánní hru
13 % (3 z 22) respondentek a 9 % (2 z 22) respondentek pouze 1 hodinu. K odpovědím
byly často připisovány komentáře, že záleží na aktivitách v daném dni nebo zda děti
čeká následující den náročný program jako například více kilometrový pochod.
52
21. Jak reagujete na dítě, které neustále pláče? (Otevřená otázka.)
Graf 21 – Reakce na plačící dítě
Odvedením pozornosti dětí nabídkou zajímavé činnosti řeší ½ respondentek (11 z 22)
dětský pláč. Odpověď nestalo se nebo nám děti nepláčou, uvedlo 36 % (8 z 22) učitelek
MŠ. Dalších 32 % (7 z 22) dotazovaných se snaží dítě utěšit pohlazením, ujištěním,
vysvětlením či pochováním. Pokud dítě pláče celý den a nelze ho uklidnit 14 % (3 z 22)
učitelek MŠ volá zákonným zástupcům, aby si pro dítě přijeli. Často bylo uváděno, že
děti pláčou večer, což učitelky řeší vyprávěním pohádky, uložením do postele a jsou
přítomny u dítěte, dokud neusne.
53
22. Jakou aktivitu považujete za nejinspirativnější? (Otevřená otázka.)
Graf 22 – Nejinspirativnější aktivity
Za nejinspirativnější aktivitu považuje 32 % (7 z 22) respondentek pohybovou hru.
Shodně po 27 % (6 z 22) uvádějí výlety poznávací např. do skal či okolí s využitím
mapy nebo motivační etapovou hru jako například hledání pokladu, postupné nalézaní
a sestavování částí plánku. Celá škola v přírodě je motivována do jednoho tématu, které
je provázeno všemi činnostmi. Tvořivé hry v přírodě a s přírodním materiálem považuje
za inspirativní 23 % (5 z 22) respondentek. Aktivity s prožitkem jsou inspirativní
pro 4 učitelky MŠ (18 %).
54
23. Jaké aktivity využíváte při špatném počasí? (Otevřená otázka.)
Graf 23 – Aktivity za špatného počasí
Za špatného počasí 73 % (16 z 22) respondentek využívá výtvarné a pracovní aktivity,
mezi které patří například výroba kostýmů, masek, čelenek, kresba zážitků či dopisů.
Polovina dotazovaných uvedla, že hrají společenské hry jako stolní či deskové hry.
Aktivity v tělocvičně, koupání ve vnitřním bazénu či různé pohybové hry do interiéru
preferuje 36 % respondentek. Hudební činnosti zařazuje 7 (32 %) respondentek, 27 %
(6 z 22) respondentek dramatické hry, 18 % (4 z 22) respondentek didaktické hry a 3
(14 %) respondentky umožní dětem spontánní hru. Pobyt a hry venku za každého počasí
uskutečňují 3 (14 %) respondentky. Tyto pedagožky do dotazníků napsaly, že na škole
v přírodě neexistuje špatné počasí a děti mají oblečení i „do deště“.
55
24. Co považujete za přínos ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)
Graf 24 – Přínos školy v přírodě
Za největší přínos považuje 21 (96 %) respondentek osamostatnění dětí od rodiny.
Důležitým přínosem je podle 86 % (19 z 22) respondentek rozšíření zkušeností dětí
a pro 18 dotazovaných (tj. 82 %) je vzájemné poznání dětí v jiném prostředí. Pobyt
ve zdravém prostředí uvedlo za přínos 17 respondentek (tj. 77 %) a stejné procento
odpovědí považuje zvýšení fyzické kondice a zdraví. Bližší poznání dětí paní učitelkou
uvedlo 64 % (14 z 22) respondentek MŠ. Možnost jiné vybraly 3 (14 %) učitelky MŠ.
Byly zde uvedeny přínosy ŠvP jako podpora kamarádských vztahů ve skupině,
zdravého životního stylu a zdravého sebevědomí, vedení dětí ke kladnému vztahu
k přírodě či zvyšování sebedůvěry dětí.
56
25. Jaké jsou důvody neúčasti dětí na ŠvP? (Bylo možné zvolit více možností.)
Graf 25 – Důvody neúčasti dětí na škole v přírodě
Nejčastějšími důvody neúčasti dětí na ŠvP byly uváděny sociální nezralost dítěte, tzn.,
že se zákonní zástupci domnívají, že dítě nezvládne odloučení od rodičů a dále
nedostatek finančních prostředků rodičů dítěte. Polovina respondentek uvedla zdravotní
problémy dětí a po 23 % (5 z 22) odpovědí nezájem dítěte i rodičů. Dvě respondentky
(tj. 9 %) uvedly, že neznají důvody neúčasti dětí a jedna dotazovaná (tj. 5 %) uvedla
výchovné problémy s dítětem. Variantu jiné vybralo 14 % (3 z 22) respondentek, kde
uváděly, že důvodem může být nízký věk dítěte nebo jeho náhle onemocnění.
6.8 Shrnutí výsledků
Školu v přírodě pro děti předškolního věku v Královéhradeckém kraji pořádá 22
mateřských škol z 96 odpovídajících respondentů. Více na ŠvP jezdí městské než
vesnické mateřské školy. Nejčastěji vyjíždí v letních měsících a to jednou za rok na pět
dní. Myslím si, že délka pobytu 5 dní je ideální. Delší škola v přírodě by pro některé
děti byla náročná, hlavně po psychické stránce. Mateřské školy preferují pro pobyt
v přírodě horské oblasti jako například Orlické hory, Krkonoše či Jizerské hory nebo
skalní města jako Adršpašsko-Teplické skály či Prachovské skály. Počet zúčastněných
dětí závisí na velikosti mateřské školy. Nejvíce jezdí od 15 až po více jak 25 dětí. Cena
57
výjezdu na ŠvP se nejčastěji pohybuje v rozmezí 1 000 Kč až 2 500 Kč. Částka se odvíjí
od délky pobytu či využívání služeb externích firem na zajištění programu pro děti.
Poskytování informací ohledně pobytu v přírodě mi přijde dostatečné. Všechny
mateřské školy pořádají informativní schůzku se zákonnými zástupci. Většina poskytuje
potřebné informace na webových stránkách či na nástěnkách školy. Vytištěné letáčky se
základními informacemi a seznam potřebných věcí rodiče obdrží při informativní
schůzce nebo během individuální konzultace.
Všechny mateřské školy vysílají na školu v přírodě učitelky MŠ a to nejčastěji v počtu 2
nebo 3. Počet pedagogických pracovníků je závislý na počtu zúčastněných dětí, aby
byla vždy zajištěna bezpečnost a ochrany zdraví dětí. S tím souvisí i nutnost přítomnosti
zdravotnice. Je důležité, aby s dětmi jely právě ty paní učitelky, které jsou s dětmi
v každodenním kontaktu. Učitelka zná děti a děti znají ji. Při těžkých chvílích například
když se dětem stýská po domovu, je to právě učitelka, na kterou se děti obrátí a která
jim pomůže.
Školu v přírodě organizují všechny mateřské školy samy. Tím je myšleno, že si samy
zařizují ubytování, dopravu, zdravotníka, pomocný pedagogický personál a samy
připravují a organizují program pro děti. Mezi nejčastější aktivity na pobytu v přírodě
patří pohybové hry, volná hra dětí a výtvarné činnosti. Na spontánní činnosti mají děti
běhen dne zhruba 3 hodiny času. Za nejinspirativnější aktivitu považuje nejvíce
respondentek pohybovou hru, výlet do skal či okolí nebo motivační etapovou hru jako
například hledání pokladu. Za špatného počasí jsou nejvíce využívány výtvarné
a pracovní aktivity nebo společenské hry. Mně se nejvíce líbil názor a s tímto názorem
i souhlasím, že na škole v přírodě neexistuje špatné počasí. Je důležité být na variantu
deštivého počasí připraven a mít s sebou holínky a pláštěnku.
Škola v přírodě je spojena i s delším odloučením dětí od rodičů. Někdy se může dětem
zastesknout. V těchto situacích se snaží pedagožky odvést pozornost dětí nabídkou
zajímavé činnosti nebo utěšit ho pohlazením, ujištěním či pochováním. Pokud však dítě
pláče celý den a nelze ho uklidnit, učitelka volá rodičům, aby si pro dítě přijeli. Mně se
osvědčila metoda unavit děti během dne, aby večer rychle usnuly. Dále jim nabídnout
spoustu zajímavých aktivit, aby děti neměly čas přemýšlet o rodičích. V teoretické části
58
jsem zmiňovala, že je důležitá příprava dětí na ŠvP. Aby se předešlo adaptačním
potížím je vhodné již během roku zkoušet odloučení od rodičů a tím posilovat
psychickou odolnost a samostatnost dítěte.
Za největší přínos ŠvP považují respondentky osamostatnění dětí od rodiny, rozšíření
jejich zkušeností a vzájemné poznání dětí v jiném prostředí. Nezanedbatelný přínos je
pobyt ve zdravém prostředí, zvýšení fyzické kondice a zdraví a bližší poznání dětí paní
učitelkou.
Mezi nejčastějšími důvody neorganizování pobytu v přírodě respondentky uváděly, že
děti jsou v přírodě každý den a pohybu na čerstvém vzduchu mají dostatek. Dalším
důvodem je nedostatek finančních prostředků či neochota zákonných zástupců zaplatit
náklady spojené s výjezdem na ŠvP. Finanční náročnost pobytu v přírodě je i jedním
z nejčastějších důvodů, proč se děti neúčastní ŠvP. Jak jsem již uvedla, mateřská škola
se může pokusit o snížení finanční náročnosti na pobyt. Může požádat zřizovatele MŠ
o finanční prostředky, účastnit se grantové soutěže pro získání finančního obnosu či
získat sponzorské dary.
59
Závěr
Diplomová práce se zabývá organizováním školy v přírodě pro děti předškolního věku.
V teoretické části jsou čtenáři nabídnuty vybrané pojmy vztahující se k dané
problematice, které vycházejí z odborné literatury. Dále je zde uvedena charakteristika
dítěte předškolního věku z hlediska tělesného, funkčního, psychického a sociálního
vývoje. Nejvíce stránek je věnováno kapitole s názvem škola v přírodě. Seznamuje s její
historií, významem, procesem přípravy, legislativou, organizací a programem. Jedna
podkapitola ukazuje návaznost ŠvP a Rámcového vzdělávacího programu
pro předškolní vzdělávání
Praktická část si pokládala za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření okolnosti
pořádání škol v přírodě pro děti předškolního věku v Královéhradeckém kraji. Cíl práce
byl splněn. Výzkum byl realizován, získané údaje zpracovány a vyhodnoceny, výsledky
šetření shrnuty. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že na školu v přírodě vyjíždí pouze
23 % (tj. 22 z 96) mateřských škol, které vyplnily dotazník. Tento výsledek jsem
očekávala, neboť několikadenní výjezdy do přírody nejsou ještě běžnou součástí
výchovně-vzdělávacího programu v mateřských školách.
Během psaní diplomové práce jsem změnila názor na pořádání škol v přírodě
v předškolním věku. Zpočátku jsem se domnívala, že paní učitelky nejezdí na pobyty
do přírody z důvodu jejich pohodlnosti či neochoty. V průběhu studia jsem začala
pracovat jako paní učitelka ve vesnické jednotřídní mateřské škole, kam dochází děti
ve věku od 3 do 7 let. I když personál mateřské školy by rád s dětmi vyjel na pobyt
v přírodě, z organizačních důvodů to není možné. Paní ředitelka nemá možnost zajistit
dvojí provoz, tj. nutný počet pedagogických pracovníků v mateřské škole a na škole
v přírodě. Není možné na týden odjet se staršími dětmi do přírody a zbylé rodiče
požádat, aby si své děti nechali doma nebo si zajistili hlídání. Budu se snažit alespoň
organizovat dvoudenní výlety s přespáním mimo mateřskou školu a trávit s dětmi každý
den, co nejvíce času venku za každého počasí. V úvodu diplomové práce jsem citovala
slova od Eduarda Štorcha (1929), že nejlepší by bylo přenést celou školu ven,
na vzduch a na slunce, kde by byly děti ve volné přírodě od jara do podzimu. Těmito
slovy bych se ráda řídila. Myslím si, že v mateřské škole je mohu snáze naplnit než
na dalším stupni vzdělávání.
60
Seznam pramenů
Monografie
BARTŮNĚK, Dušan (2001). Hry v přírodě s malými dětmi. Praha: Portál. ISBN 80-
7178-539-3.
DVOŘÁKOVÁ, Hana (2011). Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-819-7.
DVOŘÁKOVÁ, Hana (2006). Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha:
Raabe. ISBN 80-86307-27-1.
HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-303-X.
HAVLÍNOVÁ, Miluše, VENCÁLKOVÁ, Eliška a kol. (2000). Kurikulum podpory
zdraví v mateřské škole: rozšířený a aktualizovaný modelový program (dokument a
metodika). Praha: Portál. ISBN 80-7178-383-8.
JŮVA, Vladimír a JŮVA, Vladimír (2007). Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido.
ISBN 978-80-7315-151-5.
KIRCHNER, Jiří (2009). Psychologie prožitku a dobrodružství pro pedagogiku a
psychoterapii. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2562-5.
KOMENSKÝ, Jan Amos (1858). Informatorium školy mateřské. Praha: Vetterlovská
knihtiskárna.
KOŤÁTKOVÁ, Soňa (2005). Hry v mateřské škole v teorii a praxi. Praha: Grada.
ISBN 80-247-0852-3.
61
KRÁLÍČEK, Juraj (1985). Škola v prírode: příručka pre učiteľov, vychovávateľov,
zdravotníkov a riaditeľov škôl v prírode. Bratislava: Slovenské pedagogické
nakladateľstvo.
KRÁLÍČEK, Juraj a KOVÁČIK, Ján (1964). Škola v prírode: metodická příručka pre
učiteľov a vychovávateľov. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ, Dana (2006). Vývojová psychologie. Praha:
Grada. ISBN 80-247-1284-9.
LISÁ, Lidka a KŇOURKOVÁ, Marie (1986). Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha:
Avicenum
MAZAL, Ferdinand (2007). Hry a hraní pohledem ŠVP. OLOMOUC: Hanex. ISBN
978-808-5783-773.
MERTIN, Václav a GILLERNOVÁ, Ilona (2010). Psychologie pro učitelky mateřské
školy. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-627-8.
MUŽÍK, Vladislav a VLČEK, Petr (2010). Škola, pohyb a zdraví: výzkumné výsledky a
projekty. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-807-3921-477.
NEUMAN, Jan a kol. (1999). Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem.
Praha: Portál. ISBN 80-7178-292-0.
PRŮCHA, Jan a KOŤÁTKOVÁ, Soňa (2013). Předškolní pedagogika: učebnice pro
střední a vyšší odborné školy. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0495-4.
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří (2008). Pedagogický slovník.
Prha: Portál. ISBN 978-80-7367-416-8.
SMOLÍKOVÁ, Kateřina a kol (2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní
vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. ISBN 80-87000-00-5.
ŠTOČEK, Milan (2016). Právní minimum učitele mateřské školy. Nový Bydžov: aTre.
62
ŠTORCH, Eduard (1929). Dětská farma: eubiotická reforma školy. Praha: Dědictví
Komenského.
VÁGNEROVÁ, Marie (2005). Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha:
Karolinum. ISBN 80-246-0956-8.
ZAPLETAL, Miloš (2003). Vycházky a výlety s dětmi. Praha: Portál. ISBN 80-7178-
750-7.
Periodika
LEDVINKA, Tomáš (1998). Škola v přírodě. Moderní vyučování, roč. IV, č. 4, s. 4-6.
Praha: Portál. ISSN 1211-1775.
TVRĎOCHOVÁ, Dana (2015). Školka v přírodě. Informatorium 3-8, roč. XXII., č. 4, s.
16-17. Praha: Portál. ISSN 1210-7506.
Internetové zdroje
HUBLOVÁ, Pavlína (2013). Zážitková pedagogika. Metodický portál RVP.CZ [online].
[cit. 16.2.2016]. ISSN: 1802-4785. Dostupné z:
http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/Z/Z%C3%A1%C5%BEitkov%C3
%A1_pedagogika
Zákony a vyhlášky
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
Vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
Směrnice školy k mimoškolním akcím, 2015
63
Seznam grafů a tabulek
Seznam grafů
Graf 1 – Poloha mateřských škol, které vyplnily dotazník
Graf 2 – Realizace škol v přírodě
Graf 3 – Porovnání účasti na ŠvP a umístění MŠ
Graf 4 – Důvody neorganizování ŠvP
Graf 5 – Organizování školy v přírodě
Graf 6 – Četnost škol v přírodě ve školním roce
Graf 7 – Doba trvání škol v přírodě
Graf 8 – Typy škol v přírodě
Graf 9 – Počet dětí na ŠvP
Graf 10 – Cena školy v přírodě
Graf 11 – Překážky při rozhodování o škole v přírodě
Graf 12 – Oblíbené destinace pro školy v přírodě
Graf 13 – Potřebná dokumentace pro školy v přírodě
Graf 14 – Předání informací o konání školy v přírodě
Graf 15 – Doprovodný sbor na škole v přírodě
Graf 16 – Způsob organizování ŠvP
Graf 17 – Způsob organizování ŠvP dle přání učitelek MŠ
Graf 18 – Zastoupení aktivit na ŠvP
Graf 19 – Využívání pomůcek na ŠvP
Graf 20 – Čas na volnou hru dětí
Graf 21 – Reakce na plačící dítě
Graf 22 – Nejinspirativnější aktivity
Graf 23 – Aktivity za špatného počasí
Graf 24 – Přínos školy v přírodě
Graf 25 – Důvody neúčasti dětí na škole v přírodě
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Doporučený počet pedagogických pracovníků k zajištění bezpečnosti dětí
Tabulka 2 – Počet jednotlivých pracovníků při organizaci ŠvP
Tabulka 3 – Vyhodnocení otázky č. 19
64
Seznam použitých zkratek
MŠ Mateřská škola
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZ Ministerstvo zdravotnictví
RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
SVP Speciální vzdělávací potřeby
ŠvP Škola v přírodě
ŠVP Školní vzdělávací program
TVP Třídní vzdělávací program
65
Seznam příloh
Příloha A Vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací
akci a škole v přírodě
Příloha B Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte
Příloha C Obsah lékárničky
a
Příloha A Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti
na zotavovací akci a škole v přírodě
POSUDEK O ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI DÍTĚTE
K ÚČASTI NA ZOTAVOVACÍ AKCI A ŠKOLE V PŘÍRODĚ
Evidenční číslo posudku:
1. Identifikační údaje
Název poskytovatele zdravotních služeb vydávajícího posudek:
Adresa sídla nebo místa podnikání poskytovatele:
IČO:
Jméno, popřípadě jména, a příjmení posuzovaného dítěte:
Datum narození posuzovaného dítěte:
Adresa místa trvalého pobytu nebo jiného bydliště na území České republiky
posuzovaného dítěte:
2. Účel vydání posudku
3. Posudkový závěr
A) Posuzované dítě k účasti na škole v přírodě nebo zotavovací akci
a) je zdravotně způsobilé*)
b) není zdravotně způsobilé*)
c) je zdravotně způsobilé s omezením*) **) ………………………………………
b
B) Posuzované dítě
a) se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním: ANO - NE
b) je proti nákaze imunní (typ/druh):
c) má trvalou kontraindikaci proti očkování (typ/druh):
d) je alergické na:
e) dlouhodobě užívá léky (typ/druh, dávka):
Poznámka:
*) Nehodící se škrtněte.
**) Bylo-li zjištěno, že posuzované dítě je zdravotně způsobilé s omezením, uvede se
omezení podmiňující zdravotní způsobilost k účasti na zotavovací akci a škole
v přírodě.
4. Poučení
Proti bodu 3. části A) tohoto posudku lze podle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.,
o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, podat návrh na
jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání
poskytovatelem zdravotních služeb, který posudek vydal. Návrh na přezkoumání
lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že
posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá nebo
zdravotně způsobilá s podmínkou.
5. Oprávněná osoba
Jméno, popřípadě jména, a příjmení oprávněné osoby:
Vztah k posuzovanému dítěti (zákonný zástupce, opatrovník, pěstoun popř. další
příbuzný dítěte):
Oprávněná osoba převzala posudek do vlastních rukou dne:
.................................................
Podpis oprávněné osoby
………………………….. ..………………………………...
Datum vydání posudku Jméno, příjmení a podpis lékaře
razítko poskytovatele zdravotních služeb.
c
Příloha B Písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte
Prohlášení zákonného zástupce dítěte
Prohlašuji, že dítě………………………………….., narozené ..……………………,
bytem…………………………………………………………………, nejeví známky
akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem
nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo
podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření.
Jsem si vědom(a) právních následků, které by mne postihly, kdyby toto mé
prohlášení nebylo pravdivé.
V…………………………….. dne*……….. ……………………………….. podpis zákonného zástupce
*toto prohlášení nesmí být starší 1 dne před odjezdem na zotavovací akci/ školu v přírodě
d
Příloha C Obsah lékárničky
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. - Minimální rozsah vybavení lékárničky
pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě
I. Léčivé přípravky (pouze ty, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis)
přípravky proti teplotě a bolestem (antipyretika, analgetika)
tablety proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiemetika)
přípravky k užití při průjmu
přípravky proti kašli (antitusika, expektorancia)
kloktadlo pro dezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika)
oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem, oční voda na výplach
očí (oftalmologika)
mast nebo gel při poštípání hmyzem (lokální antihistaminika)
tablety při systémové alergické reakci (celková antihistaminika)
přípravek k dezinfekci kůže a povrchových ran
inertní mast nebo vazelína
II. Obvazový a jiný zdravotnický materiál
gáza hydrofilní skládaná kompresy sterilní, různé rozměry
náplast na cívce, různé rozměry
rychloobvaz na rány, různé rozměry
obinadlo elastické, různé rozměry
obvaz sterilní, různé rozměry
obinadlo škrtící pryžové (60 x 1250 mm)
šátek trojcípý
vata obvazová a buničitá
teploměr lékařský
rouška resuscitační
pinzeta anatomická
pinzeta chirurgická rovná
lékařské rukavice pryžové
e
rouška PVC 45 x 55 cm
III. Různé
nůžky
zavírací špendlíky, různé velikosti
záznamník s tužkou
svítilna/baterka včetně zdroje