Členství ČR v EU

Vztahy ES/Unie a ČSSR/ČSFR/ČR (1957-1996)

EHS a komunistický blok ES jako nástroj imperialismu

– odmítnutí uznání i jednání kopie v RVHP neformální uznání v roce

1972 (Brežněv) ČSSR jedná až od 1974

– obchodní nepreferenční vztahy

– červen 1988: Deklarace o navázání oficiálních vztahů

– duben 1989: Dohoda o obchodu průmyslovými výrobky

„Stejné cíle, stejné postupy“

Zlom roku 1989

dominový efekt pádu komunismu

nikdo nepřipraven co bude dál?

– např. teorie Mearsheimera

více svobody v zahraniční politice pro oba bloky

Zájmy postkomunistockých států

není recept na transformaci obava ze SSSR, nepřipustit návrat

komunismu hledání pomoci na Západě (zachrání nás)

– NATO či EHS?

EHS pojímán jako jednotný blok, jakési gravitační centrum naděje

Zájmy EHS

moment překvapení ze změn- nová situace vykolejuje pevně daný postup (přítěž)

SVE pojímána jako celek– nedráždit SSSR (sjednocení Německa)– hospodářsky nezajímavá oblast (ani do budoucna z toho

nic není)– ohromné náklady na restrukturalizaci (zkušenosti s NDR)– zemědělský charakter (krach CAP?)– EHS v dynamice (prohlubování, máme jiné věci na práci)– obava z trvání na nově získané suverenitě (příklad

Řecka)– národnostní problémy (přenos do EHS?)

Zájmy jednotlivých států EHS

spory mezi zeměmi, každá vidí ve vztazích se SVE něco jiného

Německo– prioritou sjednocení– stabilita na východní hranici, ale…

Francie– obava ze ztráty politického vlivu v EHS (nemá spojence)

Británie– co nejrychlejší rozšíření, ale proč…

ostatní státy

Výsledná strategie EHS

zpožděná reakce (politika není tvořena, ale politici jsou vlečeni událostmi)

strategie karantény– symbolická podpora reforem– finanční pomoc

• Phare (Poland and Hungary: Assistance for Restructuring their Economies) v roce 1989, pak i další státy

– normalizace obchodních vztahů, ale ochrana– spoléhejte se na sebe- ne brzkému přijetí

nejasná koncepce (příklad Mitteranda a Evropské konfederace)

Zdroj: Eurobarometer no.33 (1990), s. 35.

Rozuměli obyvatelé východnímu rozšíření?

Rok 1989- pozice ČSSR

zmatek- jak bude vypadat nová zahraniční politika?

několik variant, vítězí „Návrat do Evropy“– vedení Havla, Dienstbiera, Vondry

OF- zpět mezi evropské země– snaha o zapojení do mezinárodního Společenství (Rada

Evropy, MMF, Světová banka) – silná podpora veřejnosti

příjem pomoci z Phare Jacques Delors v Praze (září 1990)

– budou navrženy nové typy dohod ukazuje se změna postoje ES v průběhu roku 1990

Podpora pro členství v EHS v Československu v roce 1990

Zdroj: Eurobarometer no.33 (1990), s. 31.

0

10

20

30

40

50

60

Zcela pro Částečně pro Částečněproti

Zcela proti

1990: Startovací čára Dohoda mezi ČSFR a EHS o spolupráci (květen

1990)– Marián Čalfa s Frankem Andriessenem– obchodní vztahy, jisté úlevy, platnost 10 let

chceme ale víc, Evropská rada a Komise navrhují nové druhy asociačních dohod– pro ČSFR, Maďarsko, Polsko– o obsahu se jedná po celý rok 1991

• tlak a lobbing ze strany států SVE (Havel)• některé státy EU proti otevření trhů• říjen: zlomení odporu Francie (Smlouva o porozumění)

v prosinci Dohody o přidružení podepsány (tzv. Evropské dohody)

Evropské dohody- charakteristika nejširší nečlenské smlouvy kdy uzavřené EU, platnost 10 let hospodářské otázky

– vytváření oblasti volného obchodu, ale• protokoly o citlivých komoditách• únikové klauzule (částečně odrazuje investory)

širší okruh vztahů– nediskriminace občanů navzájem– harmonizace plateb a kapitálu– kulturní spolupráce– finanční pomoc

výhled na členství– přidružení a členství jsou rozdílné věci– malý ústupek v preambuli: „vstup je konečným cílem a přidružení

mu může pomoci“ zhodnocení: krok vpřed, ale žádný zázrak

Rozpad ČSFR Evropské dohody- nutnost ratifikace v členských

státech- do platnosti uzavřena prozatímní dohoda– asymetrie uvolňování obchodu, členství v GSP

Komise otevírá zastoupení v Praze parlamentní volby- vítězí ODS a HZDS

– směřování k rozdělení– souboje zahraničních politik

reakce EU– nekomentuje, ale není z rozdělení nadšena

• obava z napodobení Jugoslávie• integrační logika

– pozastavení ratifikace asociační dohody– není možný automatický přechod dohod na nástupnické

státy

Obchodní partneři ČSFR- úspěšnost přechodu

1 5

2 0

2 5

3 0

3 5

4 0

4 5

5 0

5 5

1 9 8 9 1 9 9 2

R V H P

E U

První kroky nového státu snaha navázat na pozici Československa ukotvení ČR na mapě mezinárodní politiky vstup do staronových smluv zahraniční politiku vede ODS (Zieleniec)

– větší orientace na západ jednání o nové asociační dohodě- podepsána v říjnu

1993– podobná předchozí– novinkou suspenzivní klauzule: pro nás málo přijatelná– vznik institucionálního rámce (Rada přidružení, Výbor

přidružení, Parlamentní výbor přidružení)– stále dohoda dlouhodobá a asymetrická (ale nevyvažuje

naše nevýhody)

Nová strategie EU: Summit v Kodani snaha Komise (Andriessen,

Hans van der Brook, Leon Brittain) a Německa dát rozšíření rámec

závazek rozšíření EU důvody:

– Maastricht za námi– podpora pro reformy v SVE

klesá– pořád ochrana trhu, EU má

přebytky– hrozba Jugoslávie– rozpory mezi rétorikou a

realitou

Nová strategie EU: Summit v Kodani

definice podmínek členství (kodaňská kritéria)– politická kritéria:

• stabilita a funkčnost demokr. institucí, právní stát• ochrana lidských práv a menšin

– hospodářská kritéria• existence tržního hospodářství• schopnost čelit konkurenci vnitřního trhu

dále: Unie musí být schopna nové členy přijmout bez ohrožení integrace

dopady a význam kritérií– definice snahy o členství– jsme žadatelé druhé kategorie?– možnost výmluv ze strany EU, něco neovlivnitelné

Kritéria členství dle teorie

kandidát musí mít v pořádku své zahraniční vztahy a nesledovat odlišné zájmy než EU

podobnost se současnými státy EU hospodářsky a sociálně nebo alespoň výrazně nezaostávat za nejslabšími

souhlas s integrací a jejími cíli a hodnotami (elity i občané)

plní toto i současní členové EU?

Mezidobí do přihlášky

úsilí o využití posunu v Kodani summit v Essenu (prosinec 94)

– předsedá Německo– schválená strategie pro přistoupení

nových států • není důležité účastnit se politik, ale

přejímat legislativu

– jednotlivé nástroje• Bílá kniha- příprava na začlenění do

vnitřního trhu

• strukturovaný dialog

• Evropské dohody

• program Phare

Mezidobí do přihlášky rok 1995: spory v EU

– rozšíření o další státy– mezivládní konference- nutné institucionální změny– předsedá Španělsko a Francie

• priority jinde, preference Středozemí

– Bílá kniha (Cannes, červen 1995)- kuchařka pro vstup• seznam předpisů nutných k připojení k vnitřnímu trhu- ne o

přistoupení jako celku• obecný postup pro převzetí legislativy• poskytnutí technické pomoci (právní pomoc, vzdělávání,

náklady)• není závazná (ale ani závazek k rozšíření)

– summit v Madridu (prosinec 1995)• doplnění kodaňských kritérií: schopnost přijmout acquis a

jeho ochrana

Přihláška ČR- rok 1996 leden 1996

– předal Klaus italskému premiéru Dinimu– ČR podává jako jedna z posledních (taktika)– doprovodné prohlášení:

„Vláda České republiky však nezvratně dospěla k témuž závěru, k jakému dospěly v minulosti vlády dnešních členských států, že v moderním evropském vývoji je výměna části vlastní státní suverenity za sdílený podíl na suverenitě nadstátní a na spoluzodpovědnosti nevyhnutelná jak pro prospěch vlastní země, tak i celé Evropy.“

přihláška není garancí rychlého členství- mezi podáním a zahájením rozhovorů často dlouhý časový interval

Komise se připravuje na vypracování posudku (zaslání dotazníku)

volby červen 1996- vítězí ODS, kontinuita, členství pořád priorita

odevzdán dotazník (proč zůstal tajný?)