Cesta piva
description
Transcript of Cesta piva
Cesta piva
Úvod
Pivovar Dalešice
Malostránský pivovar Velké Meziřičí
Pivovar Rebel Havlíčkův Brod
Pivovar Ježek Jihlava
Pivovar Bernard Humpolec
Pivovar Želiv
Pivovar Poutník Pelhřimov
Pivní recepty
Mapa
4 - 5
6 - 7
8 - 9
10 - 11
12 - 13
14 - 15
16 - 17
18 - 19
20 - 21
22 - 23
Obsah
3
Úvod
Pivo ve všech svých podobách provází lidstvo
už od starověku. Bylo obětováno bohům, po
staletí bylo nápojem panovníků, pro prostý
lid bylo nedílnou součástí jídelníčku, sloužilo
léčebným praktikám a bylo výhodným
obchodním artiklem.
Objev kvašeného alkoholického nápoje z obilí před pěti tisíci lety je připisován Sumerům,
od nichž převzaly znalosti přípravy piva další starověké národy. K ječnému sladu a vodě
se už ve starověku přidávaly rostlinné přísady, které zlepšovaly chuť a trvanlivost piva.
V Mezopotámii rozlišovali pivo podle barvy a obsahu alkoholu. Velké vážnosti se těšilo
pivo u Babylóňanů, v Chammurapiho zákoníku jsou uvedeny tresty za nedodržování
kvality či ceny piva. Pivo vyráběli Egypťané, s oblibou ho konzumovali staří Germáni,
různé způsoby přípravy piva znali Galové i Keltové. Na naše území ho pravděpodobně
přinesli s sebou Slované.
Právo vařit pivo patřilo v raném středověku
k výsadám klášterů. V českých zemích
pochází první historický doklad související
s výrobou piva z roku 1088 – v nadační
listině krále Vratislava II. je kanovníkům
vyšehradské kapituly vedle darů a privilegií
přidělen desátek chmele na vaření piva.
Právo vařit pivo postupně získávala také
města, na přelomu 13. a 14. století se
pivo vařilo téměř v každé domácnosti.
V průběhu dalších staletí měšťané
sdružovali finanční prostředky, zakládali
společně městské pivovary a v nich
zaměstnávali specializované řemeslníky –
sladovníky a pivovarníky. Sladovnické cechy
pak dohlížely na kvalitu piva. S vědomím
ekonomické výnosnosti začala kolem
poloviny 16. století zakládat pivovary na
svých panstvích i šlechta.
Zlatý věk českého pivovarnictví nastal ve druhé polovině 19. století. Na velkých plochách
se pěstoval sladovnický ječmen a chmel, strojírenské firmy vyráběly specializovaná
pivovarská zařízení a zavedena byla výuka pivovarských odborníků. Vznikaly nové
pivovary, pivo se vyváželo do mnoha zemí. Citelnou ránu českému pivovarnictví zasadily
4
obě světové války. Po první světové válce
byla výroba piva konsolidována až po
překonání hospodářské krize, za druhé
světové války chyběly suroviny i energie
a řada pivovarů byla poškozena nebo
uzavřena. Po roce 1948 byly pivovary
zestátněny a přestože investice do nových
technologií byly omezeny pouze na velké
pivovary, české pivo se dál vyváželo do celého světa. Vedle nových samostatných firem,
které vznikly v devadesátých letech minulého století, byly na mnoha místech obnoveny
a modernizovány dlouho zavřené pivovary. Pivo se nich připravuje podle tradičních
i moderních receptur.
Rovněž na Vysočině bylo v průběhu staletí
vyráběno pivo v měšťanských, klášterních
a později družstevních či akciových
pivovarech a patří neodmyslitelně k historii
tohoto regionu. V současné době je na
Vysočině sedm fungujících pivovarů.
5
Akciový pivovar Dalešice, a.s.
Cestu piva začneme ve východní části kraje, na Třebíčsku,
v obci Dalešice.
S dalešickým pivovarem je
spojen jeden z nejslavnějších
českých filmů – Postřižiny
režiséra Jiřího Menzela.
Právě zde šplhala Magda
Vašáryová s Jaromírem
Hanzlíkem na komín, zde
zasedala a hodovala správní
rada s Rudolfem Hrušínským
v čele.
První zmínky o zdejším pivovaru jsou ze začátku 17.
století. Největší rozmach však začal po roce 1882, kdy
panství koupil baron Anton Dreher a zavedl zde řadu
technických novinek. Ve své době byl dalešický pivovar
jedním z nejmodernějších. Pivo se v něm vařilo až do roku
1977, kdy byl uzavřen. O tři roky později areál na krátkou
dobu ožil natáčením filmu, poté řadu let chátral. Teprve
v roce 1999 byl objekt pivovaru zakoupen současnými
majiteli a postupně zrekonstruován.
Při stavebních úpravách byl citlivě zachován ráz pivovaru
s několika technickými skvosty – původní varnou s kotlem
od firmy Nietzsche z Olomouce (dodán do pivovaru byl
kolem roku 1882), parním
strojem a parním výtahem.
Obnovena byla průmyslová
část a zřízeno Muzeum
rakousko - uherského
pivovarnictví.
6
Kontakt:
Akciový pivovar Dalešice, a.s.675 54 Dalešice 71Tel.: +420 568 860 942, +420 777 718 568E-mail: [email protected]
Prohlídku pivovaru nebo prohlídku pivovaru s ochutnávkou je nutné objednat předem.
Prohlídka nového provozu:
Nová výroba piva a středověké ležácké sklepy, cca 35 min. Minimální počet návštěvníků ve výpravě 5 osob, maximální počet 20 osob.
Cena exkurze: 100,- Kč / osoba
Prohlídka nového provozu a ochutnávka piva ve sklepě:
Nová výroba piva, středověké ležácké sklepy a ochutnávka piva přímo z ležáckého tanku, cca 60 min, minimální počet osob ve skupině 5, maximální 20.
Cena exkurze: 300,- Kč / osoba, v ceně upomínková sklenice
Pivovarský hotel:
tel.: +420 568 860 942, e-mail: [email protected]
V prostorách bývalé sladovny je umístěna pivovarská
hospoda a společenský sál s kapacitou až 250 osob. Půdní
prostory jsou přebudovány na hotel se 47 lůžky. Areál
pivovaru je vhodným místem pro konání firemních akcí,
svateb, oslav, atp. Součástí prohlídky pivovaru je expozice
s kostýmy, fotografiemi a některými předměty ze slavného
filmu. V průběhu roku se v areálu pivovaru koná celá
řada kulturních akcí, např. řezbářské sympózium, jazzový
festival, přehlídka dechových hudeb nebo tradiční
zabíjačka.
Výroba piva byla obnovena
v roce 2002. Pivovar se
specializuje na sudová
kvasnicová piva, která jsou
vyráběna ve třech druzích.
Pivo je vařeno tradiční
českou metodou pouze
z ječného sladu, pitné
vody a žateckého chmele,
po zchlazení várky jsou
přidávány várečné kvasnice.
7
Malostránský pivovarVelké Meziřičí
Z Dalešic se vydáme směrem na sever do Velkého
Meziříčí, kde se nachází další pivovar se zajímavou
produkcí piva. Malostránský pivovar byl vystavěn
a zprovozněn v průběhu let 2003 – 2004 a je součástí
objektu bývalého mlýna, dnes hotelu a restaurace
Jelínkova vila.
První vaření piva se zde uskutečnilo 9. dubna 2004. Po
55 letech tím pivovar navázal na dávnou tradici vaření
piva, která se datuje do první poloviny 16. století kdy král
Ferdinand udělil městu právo várečné. Městský pivovar
tehdy sídlil v tzv. Obecníku, sgrafity zdobené budově,
která je dnes významnou stavební památkou. O století
později, v roce 1650, zřídil hrabě Rudolf Kounic pivovar
v budově bývalého luteránského gymnázia. Desítky let
trvající spor mezi vrchností a městem o vaření piva vedl
na konci 18. století ke zrušení městského pivovaru.
Ani krátký pokus o jeho obnovení kolem roku 1850
neohrozil prosperující panský pivovar, v němž výroba
zanikla až v únoru 1949.
Objemem produkce se pivovar řadí do kategorie
minipivovarů. Pivo se tu vaří tradiční rukodělnou
metodou. V současné době je možno ochutnat tři druhy
piv, které nesou název Velkomeziříčský Harrach. Název
byl vybrán na základě ankety, kterou vypsal majitel
pivovaru před jeho otevřením. Z 263 návrhů byl zvolen
název podle jména bývalého majitele zámeckého
pivovaru, hraběte Františka Alfreda Harracha.
V Malostranském pivovaru se vaří výhradně piva
8
Kontakt:
Malostránský pivovarHotel Jelínkova vilaTřebíčská 342/10594 01 Velké MeziříčíTel.: +420 566 502 205 (hotel), +420 566 502 200 (restaurace)E-mail: [email protected]
K t kt
českého typu, nefiltrovaná a nepasterovaná. Zdejší pivo
je možné ochutnat ve stylové restauraci, jejíž součástí
jsou varné nádoby a vaření piva probíhá za provozu
restaurace. Kamenné sloupy, tesané dřevěné trámy
a mohutné, vodou poháněné, mlýnské kolo navozují
v restauraci pohodu starých časů a tradičních řemesel.
K pivu si návštěvníci mohou z jídelního lístku vybrat
rybí speciality ze sladkovodních čerstvých ryb.
Hote l s 50 lůžky, bazénem a saunou uspoko j í
i nejnáročnější klienty. Klimatizovaný konferenční sál
s profesionální technikou je vyhledávaným místem
firemních jednání.
9
Další putování povede z Velkého Meziříčí na západ,
vydáme se do dalšího starobylého města – Havlíčkova
Brodu.
Výroba piva v Havlíčkově (dříve
Německém) Brodě má dlouholetou
tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan
Lucemburský tehdejšímu majiteli
města Jindřichu z Lipé právo
várečné. Majitelé právovárečných
domů se pos tupně sdružova l i
a zřizovali si větší pivovary, které byly kompletně
vybaveny pro výrobu sladu i piva. Koncem 18. století byly
ve městě takové pivovary dva. Jeden z nich však přestal
prosperovat a druhý vyhořel. Proto v roce 1834 zakoupili
právovárečníci rytířský dům Bukovských (dnešní správní
budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tímto
rokem je datováno založení pivovaru. Kapacita pivovaru
přestala po čase stačit poptávce a proto bylo rozhodnuto
o rozsáhlé rekonstrukci. Ukončena byla v roce 1880, čímž
začaly zároveň novodobé
dějiny pivovaru. V roce 1995
byl dořešen spor o vlastnická
práva a pivovar se opět
dostal do rukou potomkům
původních majitelů.
Rekonstrukce a investice
do výrobního zařízení umožnily zvýšení výstavu i kvality
piva. Moderní a přitom tradiční postup výroby piva Rebel
mohou zájemci vidět při prohlídce s průvodcem.
V areálu pivovaru je od roku 2006 otevřena pivovarská
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.
10
Kontakt:
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.Dobrovského 2027580 01 Havlíčkův BrodTel.: +420 569 495 111E-mail: [email protected]
Prohlídky pivovaru:
Vždy pouze na objednávku na tel.: 569 495 252 nebo 569 495 111. Prohlídky je možné objednat na pondělí – pátek. Doba prohlídky cca 1 hod., minimálně 15 osob. maximálně 20 osob.
Cena exkurze: 100,- Kč / osoba, v ceně je ochutnávka 1 piva přímo ve sklepě.
K t kt
restaurace. Originální lokál se salonkem s kapacitou pro
100 hostů je v historické budově z roku 1723. V létě nabízí
hostinec příjemné posezení na dvou zahrádkách s grilem
s kapacitou dalších 100 míst. Restaurace nabízí vedle
tradiční kuchyně speciality typické pro dobu měšťanských
pivnic 19. století, např. vepřové koleno s křenem, bůček
v česnekovém dippu, marinovaná pečená žebra nebo
grilovanou vepřovou kýtu či grilované selátko.
Na jídelním lístku figurují místní speciality připravované
na pivu. K nejoblíbenějším patří Sládkovo maso dvou
barev nebo kuřecí kapsa nadívaná nivou s brusinkami.
11
Z Havlíčkova Brodu pokračujeme v cestě za pivem
do starobylého královského města Jihlava, kde má
pivovarnictví a výroba piva Ježek bohatou historii.
Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je
záznam v městské knize z 3. května 1348, kdy král Karel
IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje
vaření piva ve vesnicích. Ve středověku bylo ve městě
registrováno 123 právovárečných domů. Po vzoru jiných
řemesel vznikl ve městě v 16. století z volného sdružení
sladovníků a pivovarníků sladovnický cech. O kvalitě
jihlavského piva svědčí skutečnost, že bylo zasíláno
Ladislavu Pohrobkovi, arcivévodovi Karlu Štýrskému či
vídeňskému císařskému dvoru. Do 19. století se počet
zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860
převzal výrobu jihlavského piva zdejší jediný pivovar.
Po druhé světové válce byla na konfiskovaný pivovar
uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých
pivovarů v okolí výroba stoupala, největšího objemu
dosáhla v první polovině 60. let minulého století.
Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské
kompresory po řadu let chladily ledovou plochu
sousedního Horáckého zimního stadionu.
V polovině 90. let vstoupil do pivovaru rakouský investor,
který však nechal společnost v hlubokých ztrátách. V roce
1998, s vědomím staleté tradice jihlavského pivovaru,
začal nový management s náročnou stavební rekonstrukcí
pivovarských budov, zásadní změnou prošla celá výroba,
modernizována byla Pivovarská restaurace, v areálu
přilehlé zahrady bylo vyprojektováno odpočinkové
zázemí pro děti. Jihlavskému pivu se vrátila tradiční chuť
Pivovar Jihlava, a.s.
12
Kontakt:
Pivovar Jihlava, a.s.Vrchlického 2586 01 JihlavaTel.: +420 567 564 111Fax: +420 567 310 090E-mail: [email protected] www.pivovar-jihlava.cz
Prohlídka pivovaru:
Nutné objednat minimálně týden před požadovaným termínem, tel.: 567 564 111, email: [email protected]. Exkurze je možné domluvit na pondělí až pátek od 7:30 do 14:00 hod. Minimální počet osob 10, maximální počet osob 30.
Cena exkurze: dospělí 100,- Kčdospělí s dárkem 150,- Kč (4x pivo + reklamní předměty)studenti a důchodci 50,- Kčstudenti a důchodci s dárkem 100,- Kč (4x pivo + rekl. předměty)děti do 10 let zdarma
K k
a znovu si získalo spotřebitele doma i v zahraničí.
V první polovině roku 2008 koupila pivovar česká
finanční skupina a se změnou majitele došlo ke změnám
ve výrobním procesu i marketingu. Jihlavský pivovar se
začal po letech orientovat opět na domácí regionální trh,
kam v minulosti vždy pivo Ježek patřilo. Při výrobě piva je
používána tradiční receptura s cílem vyjít vstříc chuti
a zvyklostem domácího spotřebitele.
Zájemci si mohou domluvit prohlídku pivovaru a zakončit
ji ochutnávkou specialit v místní Pivovarské restauraci.
Výběr je možný ze tří „pivních“ menu. Vedle pivní polévky
a pivního pudingu obsahují např. opilcovu kotletu nebo
pivovarskou ohnivou směs.
13
Opustíme Jihlavu a vydáme se do města Humpolec.
Nejstarší doložená zmínka o zdejším měšťanském
pivovarství pochází z roku 1371. Tehdy se však jednalo
o vaření piva v jednotlivých měšťanských domech.
První archivně doložená zmínka o pivovaru v Humpolci
pochází z 28. září 1559. Tehdy byly ve městě tři malé
pivovary, které za právo vaření piva odváděly vrchnosti
daně v penězích i naturáliích.
Období měšťanského vaření piva skončilo v roce 1597, kdy
ho nahradila produkce pivovaru nedalekého heráleckého
panství. Několikeré vydrancování heráleckého zámku
švédskými vojsky byly pravděpodobně jednou z příčin
přenesení pivovaru zpět do Humpolce – jako datum
znovuotevření pivovaru ve městě je uváděn rok 1690.
Když bylo později panství pro dluhy prodáno a jeho
novým majitelem se stal uherský šlechtic Jakub baron
z Neffzerun, jednou z investic byl nový panský pivovar
postavený v roce 1756 na místě dnešního pivovaru. Se
změnami majitelů v pozdějších desetiletích pivovar
postupně chátral. Teprve na konci 19. století byl
přebudován na moderní podnik, který si až do druhé
světové války udržoval velmi dobrou jakost své produkce.
Po válce byl pivovar znárodněn a v devadesátých letech,
v důsledku nedostatečných investic, bylo uvažováno
o jeho zrušení.
V říjnu 1991 byl pivovar vydražen v aukci a noví majitelé
se pustili do oživení pivovaru jeho celkovou rekonstrukcí.
Netrvalo dlouho a Rodinný pivovar Bernard si tradičním
nepasterizovaným pivem Bernard získal širokou oblibu
mezi spotřebiteli. V prestižní soutěži Czech Top 100 se
Rodinný pivovar Bernard, a.s.
14
Kontakt:
Rodinný pivovar Bernard, a.s.Ul. 5. května 1396 01 HumpolecTel.: +420 565 300 217Fax: +420 565 300 225E-mail: [email protected]
Prohlídka pivovaru:
Pondělí – pátek 8:00 – 13:00 hodin. Nutná objednávka minimálně týden před termínem exkurze, tel.: 565 300 201, e-mail: [email protected]. Minimální počet osob ve skupině 10, maximální počet 20 osob.
Cena exkurze: bez ochutnávky 50,- Kč / osobu, s ochutnávkou 100,- Kč / osobu.
Ve firemní prodejně je možné kromě piva zakoupit dárkové předměty.
k
v roce 2008 stal pivovar již posedmé nejobdivovanější firmou
kraje Vysočina a zároveň třetí nejobdivovanějších firmou
v ČR v oboru potravinářského a tabákového průmyslu.
Pivo je ceněno pro kvalitní suroviny a specifickou
recepturu. Je expedováno do přibližně 1500 restauraci
v České a Slovenské republice a vyváží se do řady zemí.
Je vyráběno v devíti druzích, včetně nealkoholického piva
Bernard s čistou hlavou a polotmavého nealkoholického
piva Bernard s čistou hlavou jantarové.
Pivovar je každoročně organizátorem a spolupořadatelem
řady akcí, např. každý druhý víkend v srpnu se v Humpolci
koná hudební festival za účasti našich předních hudebních
skupin.
15
Z Humpolce popojedeme pár
kilometrů do obce Želiv, kde
se nachází premonstrátský
klášter, založený v roce 1139.
Premonstráti tu s většími či
menšími přestávkami sídlí od
roku 1149. Součástí kláštera
je Klášterní pivovar. Je to
jediný pivovar v Česku, který
patří přímo církevnímu řádu.
Klášterů, které by vlastnily
pivovar není ani v Evropě mnoho.
Pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit již ve
13. století. První zmínka
o klášterním pivovaru je
však datována až do 16.
století. Pivovar byl zrušen
v roce 1907, kdy spolu
s objektem kláštera vyhořel.
K obnovení výroby piva
v klášteře premonstrátů
došlo po 96 letech. Pivo
se tu vaří podle starých
osvědčených postupů,
vzniká tzv. svrchním
kvašením, způsobem, který se používal u staročeských
piv. Obsahuje víc alkoholu a má proto výraznější chuť.
V současné době se zde vyrábí tři druhy piva, která jsou
pojmenována podle dřívějších představených tohoto
kláštera, např. Gottschalk byl prvním opatem z 12.
Klášterní pivovar Želiv s.r.o.
16
Kontakt:
Klášterní pivovar Želiv s.r.o.394 44 Želiv 1 Tel.: +420 565 581 074E-mail: [email protected] www.pivovar.zeliv.cz
K t kt
století a Castullus, který tradici vaření piva v klášteře
zavedl. Pivo je prodáváno ve třetinkových lahvích, do
sudů je plněno jenom na zakázku. Exkluzivní pivo
s různými příchutěmi, např. medovinové nebo višňové,
lze zakoupit v obchodě v areálu kláštera.
Klášter Želiv nabízí ubytování ve 2 až 5 lůžkových
pokojích s příslušenstvím a ve 2 až 8 lůžkových pokojích
se společným příslušenstvím. Celková kapacita je 150
lůžek.
17
Poslední zastávkou na cestě za pivem na Vysočině je
Pelhřimov, kde zlatavý mok vyrábí Pivovar Poutník.
Jméno pivovaru je odvozeno ze jména potulného
mnicha Pelegrina (latinsky poutník), s nímž je spojena
legenda o založení města.
Právo várečné obdrželo
město v roce 1552 a tak
jako na mnoha ostatních
místech ve středověku se
tu pivo vařilo v jednotlivých
domech. Nedodržování
pravidel a zhoršování kvality
piva však vedlo ke sporům
a tak právovárečníci tento
způsob vaření opustili a ze
dvou měšťanských domů
vybudovali první pivovar.
Koncem 17. století pivovar přesídlil, přiléhal k vnitřní
městské hradební zdi a zabíral celý parkán a polovinu
příkopu. O dvěstě let později přešel pivovar na, tehdy
u nás nově zaváděnou, technologii spodního kvašení.
Více než 2 století stará budova pivovaru však přestávala
vyhovovat a tak se roku 1898 začala stavět další budova.
V novém pivovaru se začalo vařit pivo na konci roku 1899.
Pivovar byl tehdy vybaven
parostrojním pohonem, měl
účelné a velké prostory.
Po znárodnění v roce
1948 byl pivovar včleněn do
n. p. Jihočeské pivovary. Po
Pivovar Poutník Pelhřimov
18
Kontakt:
DUP – družstvo Pelhřimov, pivovar POUTNÍK Pivovarská 856393 17 Pelhřimov Tel.: +420 565 323 020, +420 602 140 244Fax: +420 565 322 871E-mail : [email protected] www.pivovarpoutnik.cz
Prohlídka pivovaru:
Nutné objednat předem, tel.: 565 323 020, 602 140 244, objednávkový formulář na www.pivovarpoutnik.cz/cz/exkurze.php. Minimální počet osob 5.
Cena exkurze: 100,- Kč / osoba,s ochutnávkou a pohoštěním 150,- Kč / osoba
K t kt
roce 1989 žádali potomci „právovárečníků“ o vrácení
pivovaru. Soudní spor se táhl celých 10 let a pivovaru
hrozilo uzavření. Soud nakonec rozhodl o privatizaci,
pivovar koupila společnost DUP a pivovar dostal své
obchodní jméno Poutník.
Nepasterizované pivo plzeňského typu je vyráběno
tradičními a osvědčenými technologickými postupy.
Z vynikajícího moravského sladu, nejlepšího chmele
a křišťálově čisté vody z nedalekého kopce Křemešník,
vzniká pivo s neopakovatelnou chutí.
Pivovar pořádá celé řady
akcí, na nádvoří pivovaru se
např. každoročně v květnu
koná rockový festival
PoutníkFest.
19
Pivní recepty
Děkujeme panu Michalovi Palánovi za poskytnutí pivních receptů a fotografií.www.svet-piva.cz
Slaninová polévka s pivem a krutony
Ingredience: 2 kostky MAGGI bujónu , 3 větší cibule, 150 g anglické slaniny, 4 plátky bílé veky, drcený kmín, pepř mletý, majoránka, 1l piva, 1l vody, 2 lžíce másla, pažitka/petrželkaOloupanou cibuli nakrájíme na kostky, slaninu na malé kostičky. Slaninu opečeme, přidáme cibuli a opékáme ji, až je sklovitá. Přilijeme pivo a vodu, přivedeme do varu a přidáme MAGGI Karpatský čirý bujón. Přidáme drcený kmín, majoránku, mletý pepř a vaříme mírným varem 5 minut. Mezitím plátky veky nakrájíme na centimetrové nudličky a opečeme je másle do křupava. Polévku podle potřeby dosolíme a přidáme čerstvou sekanou petrželku a pažitku. Opečenou bílou veku dáme do talíře a polévkou zalijeme.
Domácí pivní sýr
Ingredience: 2 kostky měkkého tvarohu, sůl, 1/2 lžičky mletého kmínu, lžička sladké mleté papriky, lžička mletého chilli, snítka tymiánu, 200 ml 12° ležák, na podávání plnotučná hořčice a jarní cibulka Měkký tvaroh smícháme s uvedeným kořením, nadrhnutým tymiánem a pivem. Důkladně rozmícháme a vložíme do sklenice. Uzavřeme a necháme 5 až sedm dní v pokojové teplotě uležet.
Chlebíčky s pivní pomazánkou
Ingredience: 100 g tvarohu, 100 g romaduru, 50 g pomazánkového másla, 1 cibule, 50 ml
světlého piva, sůl, mletý pepř, kmín, chilli, toustový chléb Tvaroh, romadur a máslo umícháme s pivem dohladka, osolíme, okořeníme a přidáme jemně nakrájenou cibuli. Touto pomazánkou pomažeme krajíčky toustového chleba. Ozdobíme plátkem rajčete a posypeme petrželovou natí. Pomazánka je ideální i na topinky.
Kuřecí křídla v medové marináděs brusinkovo - pivní omáčkou
Ingredience: 1600 kuřecích křídel bez letky marináda: 100 g přepuštěného másla, 30 g čerstvého strouhaného zázvoru, 100 g medu, snítka tymiánu, střik světlého ležáku, sůlomáčka: 30 ml oleje, 100 g červené cibule, 100 g mrkve, 4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, 8 kuliček celého pepře, 1 citron, 500 ml světlého 10° ležáku, lžíce plnotučné hořčice, sůl, 200 g brusinekKombinace koření a ingrediencí má obdařit kuřecí křidélka zajímavě jemnou chutí, jež je doplněna zeleninovou omáčkou s pivem a pikantními brusinkami. Zchladlé, ne však ztuhlé, přepuštěné máslo smícháme se strouhaným zázvorem, medem, tymiánem, střikem piva a solí. Do marinády vložíme křidélka, dobře promícháme a necháme alespoň 2 hodiny odležet. Poté vše společně vložíme do trouby a pečeme při 180 °C asi 30 minut. Mrkev a cibuli nakrájíme na malé kostičky a na oleji společně orestujeme, přidáme koření, hořčici, oloupaný a na kolečka nakrájený citron. Zalijeme pivem a vaříme pod pokličkou asi 20 minut. Po 20 minutách vyjmeme koření, omáčku rozmixujeme a přidáme brusinky. Krátce povaříme a dochutíme solí.
20
Králík na švestkách a černém pivu
Ingredience: 1 kg králičího masa, mrkev, petržel, kousek celeru, cibule, olej, 2 lžíce cukru, 250 ml tmavého piva, slanina, sušené švestky, sůl, citrónová šťáva, krajíc tvrdého chleba Maso prošpikujeme slaninou, osolíme, pokapeme citrónovou šťávou a necháme 30 minut odležet. Na tuku rozpustíme cukr, přidáme očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a orestujeme dozlatova. Potom vše zalijeme pivem a chvíli povaříme. Do tohoto základu vložíme porce králíka a dusíme doměkka. Měkké maso vyjmeme a šťávu zahustíme nastrouhaným krajícem tmavého chleba. Dobře povaříme a přecedíme. Do omáčky přidáme spolu s masem vypeckované švestky a ještě chvíli povaříme.
Ovocná kachna na pivu
Ingredience: 1 kachna, sůl, kmín, 2 jablka, 2 hrušky, 320 ml tmavého piva, hlávka červeného zelí, lžíce sádla, cibule, lžička cukru, ocetOčištěnou kachnu omyjeme, osušíme, osolíme zevnitř i zvenku a posypeme kmínem. Dovnitř vložíme čtvrtky očištěných jablek a hrušek. Připravenou kachnu vložíme na pekáč, podlijeme pivem a dáme péct. Podléváme pivem a výpekem, dokud nebude kachna dočervena upečená a měkká. Hotovou kachnu vyjmeme, naporcujeme a vypečené sádlo odstraníme. Než se kachna upeče, připravíme zelí. Na sádle osmahneme nakrájenou cibuli dozlatova, přidáme nudličky zelí, osolíme, posypeme kmínem, zalijeme vodou a dusíme pod pokličkou asi 45 minut. Ke konci dušení vlijeme zbytek piva, ochutíme octem a cukrem. Podáváme společně s kachnou a knedlíky.
Kapr na pivu a rozinkami
Ingredience: 1 kg kapra, lžička octa, lžíce másla, 2 cibule, sůl, 50 ml piva, 4 hřebíčky, 4 kuličky nového koření, 150 g rozinek, citrónová kůraOčistíme kapra, vykucháme ho, rozpůlíme
a pokrájíme přes záda na porce široké cca 5 cm. Osolíme je pokapeme octem. Na másle zpěníme na kostičky nakrájenou cibuli. Když zesklovatí, přilijeme pivo a vložíme porce ryby. Do hrnce vložíme koření zabalené v gáze či jiném podobném balení, aby se jeho chuť uvolnila, ale koření neplavalo volně. Přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohni 20 min. Uvařenou rybu vyjmeme, omáčku necháme zhoustnout, sáček s kořením odstraníme a přidáme opláchnuté rozinky a citrónovou kůru. Porce ryby na talíři přelijeme omáčkou.
Ananas smažený v pivním těstíčku
Ingredience: 250 ml světlého ležáku, 2 vejce, 180 g hladké mouky, špetka soli, 2 menší ananasy, olej na smažení, 8 lžic zakysané smetany, skořicový cukr na posypání, máta nebo meduňkaPivo vyšleháme s vejci, moukou a solí do hladkého těstíčka a necháme 20 minut odstát. Zakysanou smetanu smícháme se sekanou mátou. Ananas nakrájíme na kousky, obalujeme v těstíčku a smažíme dozlatova v hojné vrstvě oleje.Na talíř servírujeme smažený ananas se zakysanou smetanou, můžeme pokapat lžičkou medu.
Pivní štrůdl
Ingredience: 2 lžíce octa, skořice, cukr, strouhaná jablka, rozinky, oříšky, tuk na vymazání, 10 lžic piva, 2 žloutky, 250 g tuku, 500 g hladké moukyHladkou mouku, tuk, žloutky, ocet a pivo smícháme v nelepivé těsto. Necháme odpočinout a pak těsto rozdělíme na 4 díly. Jablka oloupeme a nastrouháme.Z každého dílu těsta vyválíme plát, na který dáme nastrouhaná jablka, posypeme cukrem se skořicí, posypeme sekanými oříšky a dáme rozinky. Pivní štrůdl zamotáme, dáme na vymazaný plech a pečeme dorůžova.
21
Tipy na ubytování naleznete v brožurách „Ubytování“ a „Dovolená na venkově“nebo na webových stránkách www.region-vysocina.cz. Pokud budete chtít spojit tuto cestu i s poznáváním památek a dalších zajímavostí Vysočiny, pak je vám k dispozici katalog „Dědictví minulosti“ a samozřejmě vše naleznetei na www. region-vysocina.cz. Tištěné materiály si můžete vyžádat na adrese Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, telefonicky na čísle 564 602 555 nebo e-mailem na [email protected], případně prostřednictvím webových stránek.
www.region-vysocina.cz
24
Fotografi e:fotoarchivy pivovarů, www.svet-piva.cz,Ivana Mahelová, Jitka Mattyašovská, Renata Šimánková, Bohumil Štícha,ilustrativní fotky - fotobanky
Vydal: Kraj VysočinaE-mail: [email protected]
Grafi ka, předtisková příprava, tisk: Yashica s.r.o.www.yashica.cz
Tento projekt je spolufi nancován Evropskou unií.
Krajský úřad kraje VysočinaŽižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika
Tel.: 564 602 533, Fax: 564 602 423E-mail: [email protected]: www.region-vysocina.cz