Československý červený kříž
description
Transcript of Československý červený kříž
Československý červený kříž
Čadilová Kateřina
ČSČK
Humanitární občanské sdružení.Působí po celém světě v oblasti
humanitární, sociální a zdravotní.Je pomocnou organizací vojenské
zdravotní služby.V současné době má 91 040 členů.
Poslání ČSČK
Posláním ČSČK je zejména předcházet a umírňovat utrpení, chránit zdraví, život a
úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy bez rozdílů národnostních,
rasových, náboženských, třídních a politických a usilovat o naplňování
základních principů hnutí ČK.
Vznik ČSČK
Kořeny již před 130 lety – „Vlastenecký pomocný spolek pro Království české“, z roku 1868.
Oficiální datum založení – 6.února 1919.Předsedkyně Dr. Alice Masaryková – od
roku 1919 do roku 1938.
Roku 1919 schválení stanov Ministerstvem vnitra.
Přistoupení ČSR k Ženevské a Haagské konvenci.
1.12.1919 – uznání Mezinárodním výborem.
1920 – člen Ligy společností ČK a Červeného půlměsíce.
Meziválečné období
Nahrazování nedostatků Státní zdr.správy. Zprostředkování styku rodin se zajatci. Pomoc uprchlíkům. Asanační a profylaktické akce proti epidemiím. Budování zdr. ústavů – poradny, útulky, jesle. Rozvoj zdr. osvěty, pomoc při živelných
pohromách a hospodářské krizi.
Okupace
5.srpna 1940 – ČSČK rozpuštěn, zabaven majetek.
Řada členů zatčena, vězněna a popravena. Ostatní se zapojili do odboje. Záchrana vězňů z transportů a pochodů smrti. Pomoc v oblastech bombardování. Likvidace epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně. Pomoc při Květnovém povstání v Praze.
Činnost po 2. světové válce
Pokračování v tradicích z první republiky.Obnovení přípravy ošetřovatelek,
samaritánů a dopravní zdravotní služby.Pátrací služba ČSČK.Akce na školách – „Dětem více kalorií“,
„Mládež sobě a republice.“
Únorový politický převrat 1948 – ztráta samostatnosti a nezávislosti.
Odklon od principů ČK v rámci přežití.Začlenění do Národní fronty, dorost
násilně do Pionýrské organizace a ČSM.Stát převzal péči o zdraví lidu, ČSČK
úspěšně doplňoval:
- dobrovolné dárcovství krve- vytvoření stanic první pomoci- školení mladých zdravotníků a dobrovolných
sester- pomoc při celostátním očkování proti obrně- pořádání táborů pro slabé děti- organizace Vodní záchranné služby
Sametová revoluce a vznik ČČK
1989 – návrat k samostatnosti a nezávislosti.
Návrat části majetku.1991 – zvláštní složka Mládež ČSČK.Rozdělení státu – zánik ČSČK a vznik
ČČK.
ČČK:- dárcovství krve, výuka první pomoci- ozdravné pobyty pro postižené děti- klimaktické pobyty z ekologicky
ohrožených oblastí ČR- střediska soc.služby, geriatrická centra,
soc.domy
- Pátrací služba ČK- humanitární služby do zahraničí- kolektivní členové – Vodní záchranná
služba ČČK, Horská služba ČR, Sdružení záchranných brigád kynologů
Sestry v sociální službě
Vedle Mezinárodního ČK ustavena Liga Červených křížů, jako světová unie se sociálně-zdravotním cílem.
Založení roku 1919 v Cannes.Nejdůležitější otázka – ošetřovatelství.Založen ošetřovatelský odbor.
1922 –připojen poradní sbor zástupkyň ošetřovatelského stavu.
Úkol Ligy ČK:- povznesení úrovně ošetřovatelství- podpora odborného školení ošetřovatelek
1920 – pokyny k pořádání kurzů pro sestry:- nesmí být kopiemi ošetřovatelek bývalého
Rakouska- odborné vzdělání a všeobecné vzdělání - mravní charakter, inteligence- tělesná a duševní síla- kurz – 3 měsíce, teorie i praxe
Učební program
Nauka o obsluhování nemocných. Nauka o asepsi, antisepsi a dezinfekci. Nauka o zlomeninách a výmknutích. Nauka o povšechné hygieně. Nauka o první pomoci. Nauka o nemocech vnitřních. Bakteriologie.
Zakončení kurzu – vysvědčení.Umožněn další doplňující výcvik.Při organizaci pomáhala americká mise
zdravotníků.Dobrovolná soc.péče se začínala
rozvíjet – České srdce, Armáda spásy, Katolická charita.
Dále existovaly Komise pro péči o mládež, Péče o dítě, ČSL Matek a kojenců.
Rozvoj sociálního ošetřovatelství.1918 – jednoletá ženská Vyšší sociální
škola v Praze, později dvouletá, a přijímali i chlapce.
Absolventi pracovali – v péči o mládež, v poradnách, v úřadovnách ČSČK, jako tajemníci humanitních spolků, výchovných ústavů.
Po válce vyšší odborné a mravní nároky na ošetřovatelku.
V poradnách vedoucí pracovníci diplomované sestry – absolventy dalšího studia pro sociální péči.
Jejich práce: evidence nemocných, záznamy o návštěvách, o výdeji léků, o přijmu režijního poplatku, organizace práci stanice.
Sestra v poradně: uvědomovala matky o lékařských prohlídkách dětí, návštěvy v rodinách, rozhovory s učiteli, asistence lékaři při vyšetřování, prohlížení dětí, zjišťovala poměry v rodině, poznatky předávala lékaři.
Veškerou činností sester prolínala zdravotní výchova.