Úvod

Znáš ten kraj,který pradávnou historií dýše?

Znáš ten kraj, kde Koráb naň hledí,hledí ze své výše?Přijď a poznáš jej.

Vážení a milí obyvatelé!

Naším úsilím je, abyste se cítili v našem Domově co nejlépe, abyste podzim svého života prožili co nejplnohodnotněji, s chutí a optimismem.

Tato snaha má dvě podoby: přímá celodenní péče a působení pracovnic volnočasových aktivit (sociálního úseku). Přímou péči zajišťuje zdravotnický personál a pracovníci sociální péče. Řešení otázek úředních či osobních a organizování různých aktivit či akcí mají na starosti sociální pracovnice.

Všemožně přemýšlíme, jak zkvalitnit péči o Vás, neboť si zasloužíte péči jak o schránku tělesnou tak schránku duševní. A tento časopis by měl napomoci potěšit a možná i trošičku „uzdravit“ Vaši dušičku. Může mnohé z Vás povzbudit k literární tvorbě ať už formou básní, vzpomínek či Vámi vymyšlených povídek.

Za jakékoli Vaše příspěvky budeme velmi rádi a rozhodně je otiskneme v dalších číslech. Důkazem toho je již toto první číslo, které jak pevně doufáme si s chutí přečtete od samého začátku až do samého konce a které Vás bude inspirovat ve Vaší tvorbě.

Uvítáme i Vaše připomínky a návrhy ohledně podoby či obsahu časopisu, které můžete adresovat sociálním pracovnicím či vhazovat do schránky „přání a stížností“ umístěné v hale Domova.

Příjemné počtení Vám přeje kolektiv zaměstnanců Domova.

Historie okolíZde se vždy dozvíte něco zajímavého o historických památkách

a pozoruhodnostech našeho kraje. Prvním místem, které jsme do této rubriky vybrali je rozhledna Koráb, podle níž je náš časopis nazván.

Koráb u Kdyně

Koráb, který leží na nejvyšším bodu Chudenické vrchoviny nedaleko Domažlic v nadmořské výšce 773 m n.m., obklopuje bohatě členěný kraj s četnými vrcholy a údolími pokrytými listnatými či smíšenými lesy. O vystavění rozhledny na zalesněném vrchu Korábu poprvé uvažoval Klub českých turistů už v roce 1902. Z finančních důvodů byla stavba odsunuta do druhé poloviny třicátých let. První jasné představy o stavbě ale přinesl pětatřicátý rok. O tři roky později začaly stavební práce. Dřevěná trámová rozhledna s malou chatou byla otevřena 7. srpna 1938. Rozhledna měla pět poschodí, zakončovalo ji rozšířené plato ve výši 21 metrů. Chata, která k rozhledně patřila, nabízela turistům hostinskou místnost zařízenou chodským nábytkem.Chata brzy nestačila uspokojit všechny zákazníky. Proto se rozrostla o jedno patro, kde se mohli zájemci ubytovat ve čtyřech dvoulůžkových pokojích či v jedné ze dvou čtrnáctilůžkových nocleháren. Vznikl také druhý sál a na severním svahu poblíž byl dokonce vystavěn lyžařský můstek. V roce 1942 byl Koráb zabrán německými úřady a znovu otevřen až v roce 1948. V témže roce byla rozhledna opláštěna prkny a vyhlídkový ochoz zastřešen. V této podobě sloužila věž do poloviny

osmdesátých let, kdy musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna. Tehdy stará rozhledna zmizela úplně.

Teprve v letech 1990-92 na jejím místě vyrostla nová ocelová konstrukce sloužící současně jako vysílač. Skládá se z tubusu, ve kterém vede 144 schodů až do trojboké vyhlídkové gondoly, upevněné v 30 metrové výšce. Konstrukci navrhl tehdy mladý jáchymovský architekt a příznivec turistiky ing. Jaroslav Gert. Otevřena byla 15. srpna 1992. Vyhlídková gondola nabízí návštěvníkům kruhový výhled na město Kdyni, nedalekou zříceninu hradů Nový Herštejn a Rýzmberk a okolí. Na obzoru se objevuje modravé pásmo Šumavy, Českého lesa a za hranicemi německé pohoří Hoher Bogen. Rozeznat lze Domažlice, Všerubský průsmyk, Čerchov a za jasného počasí i Přimdu.

Turistickou ubytovnu s restaurací a rozhlednu odkoupil od Klubu českých turistů Městský úřad ve Kdyni. Pro Koráb je to štěstí, jinak by pravděpodobně zchátral.

Zdroj: www.webpark.cz/kctplzen/vyhlidky/korab.htm

Rozhlednu Koráb můžete navštívit každý den po celý rok mezi 9. a 21. hodinou.

I my jsme s některými našimi obyvateli navštívili restauraci na Korábu a pokochali jsme se nádherným výhledem, při kterém jsme spatřili mimo jiné i náš domov z téměř ptačí perspektivy. Na jaře za pěkného počasí jistě tento výlet rádi zopakujeme a doufáme že i mnoho z vás s námi.

Co se u nás událo

Rozhodli jsme se Vám oživit některé z akcí, které proběhly na začátku tohoto roku. Mohlo se stát, že někteří z Vás se nemohli zúčastnit a toto je alespoň malinká náplast, která by Vám měla trošku přiblížit ty nejpovedenější z nich.

Maškarní ples

Měsíc únor byl ve znamení maškarního plesu, který se v domově pořádal vůbec poprvé od jeho vzniku. Datum byl stanoven na čtvrtek 18. února 2005. Pravda, bylo to již v postní době, ale přesto to některé z obyvatel neodradilo aktivně se zúčastnit. Poslední dva týdny před maškarním rejem to žilo přípravou masek, na jejichž vzniku se mohl podílet každý. Fantazii se meze nekladly.

Finální přípravy probíhaly den před až do pozdních večerních hodin, kterých se nadšeně a s chutí zúčastnila „hrstka statečných“. Čtvrteční dopoledne se pak všichni zúčastnění oblékali do připravených masek, aby se mohly provést poslední úpravy. A že při tom nechyběla legrace a to správné vzrušení!!

Mezitím se ostatní, především pak zdravotnický personál, podílel na výzdobě velké jídelny, kde se měl „maškarák“ odehrávat. Povedla se jim vskutku grandiózně – celý strop byl propleten šňůrami s hustě navázanými pestrobarevnými fábory, balónky a lampiónky.

Po obědě už nešlo o žádnou zkoušku – strojení a líčení probíhalo naostro. Čas reje 13:30 se neodvratně blížil a v provizorní převlékárně to šumělo vzrušením a nedočkavostí. Poslední načechrání vousů, poupravení kostýmu, poslední tah štětcem a hrrrrrrrrrrr se bavit. A aby nás bylo dobře

slyšet a všichni o nás věděli je třeba do ruky něco pískajícího, zvonícího a všelijaký hluk a rámus vyluzujícího.

Rej masek v čele s „duchem“ (p. Josef Svoboda) následovaným beruškou (pí. Braunová), kopretinou (pí. Pašková), myslivcem (p. Nový), králem (pí. Rokosová), žebrákem (p. Vavřík), zahradníkem (p. Novák), loukou (pí. Paumerová), baletkou (pí. Berková), Chodkou (pí. Pejsarová), paní Prší (pí. Špaková), kuchařkou (pí. Kaufmannová), cikánkou (pí. Vavruňková), šaškem harlekýnem (sociální pracovnice Petra), duem vodníků (rehabilitační sestřičky), čarodějnicí (pí. Endersová), kominíkem (pí. Zirhutová) a švihákem lázeňským (pí. Vrublová) vešel do jídelny, kde už hrála muzika, přesněji pan Mihál na baskytaru a jeho společník na akordeon. Jaké to bylo radostné překvapení pro všechny v sále. To veselé hemžení vyvolalo na všech tvářích kouzelný úsměv, bezstarostný smích a i slzičky dojetí. „Cikánka“ se hned chopila svého poslání – věštění z ruky, a přitom nechala dotyčnému vytáhnout „štěstíčko“, které skrývalo nějakou dobrou radu, jež mnohé pobavila.

Písničky se střídaly jedna za druhou, „taneční sál“ nebyl ani na okamžik prázdný. Nechybělo ani něco dobrého na zub – personál kuchyně upekl nadýchané a výtečně chutnající koláčky.

Co by to bylo za maškarní ples bez vyhlášení nejlepší masky? Bylo to celkem jednoznačné, i když všechny masky byly nádherné. Hlasovali samozřejmě všichni nemaskovaní zúčastnění. Na třetím místě se umístil „kominík“ (pí. Zirhutová), který se pyšnil jedinečnou štětkou – tu původní někde ztratil a tak ji celkem šalamounsky nahradil štětkou záchodovou (samozřejmě fungl novou) . Na místě druhém stanuli „vodník s vodnicí“ (rehabilitační sestřičky Veronika a Ivanka), kteří se neúnavně starali o to, aby nikdo moc dlouho neseděl, ale pořádně si „prošoupal boty“. Tramtadadááááá! První místo si zaslouží „baletka“ (pí. Berková) v kouzelných modrých šatečkách, které bylo všude plno a která tamburinkou doprovázela duo hudebníků.

Ceny jsou rozdány, ale nesmíme zapomenout ani na ty, kteří nemohli na tuto zábavu přijít. Průvod masek směřuje do 1. patra za doprovodu harmonikáře a vydatného zpěvu všech maskovaných i nemaskovaných, aby navštívili pokoj po pokoji a potěšili ostatní obyvatele. Odměnou je jim vděčný úsměv a radostné překvapení mnoha navštívených.

Je 16:00, čas na poslední písničku v kole a rozloučení s maskami. Zůstávají krásné vzpomínky a jistota, že příští rok si to řádně zopakujeme!!!!!

Jak pečovat o své zdraví

V této rubrice se budete pravidelně dozvídat o nemocech, které Vás mohou sužovat, o jejich průběhu, léčbě a jak jim předcházet.

V našem prvním čísle se zaměříme na onemocnění zvané

DnaJak onemocnění vlastně vzniká?K onemocnění nazývané dna dochází, pokud se příliš velké množství kyseliny močové usazuje ve tkáních. Organizmus neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu zvaného urikáza. Ten oxiduje relativně nerozpustnou kyselinu močovou na vysoce rozpustnou látku. Pokud organizmus nebude produkovat dostatečné množství urikázy – trávicího enzymu, kyselina močová se bude usazovat v krvi a tkáních, kde se začne krystalizovat. Při krystalizaci na sebe kyselina močová bere tvar

jehličkovitých krystalů, které jako skutečné jehly pronikají do kloubů. V některých případech se zdá, že se kyselina močová přednostně usazuje v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i další klouby, například kotníky, kolena, zápěstí i klouby prstů.

Dna byla v minulosti nazývána nemocí bohatých, protože souvisí s přílišnou konzumací jídla a alkoholu. Ve skutečnosti však dna postihuje příslušníky všech společenských vrstev, a to především ve věku od čtyřiceti do padesáti let. Přibližně 90 procent lidí trpících dnou jsou muži.

Může být získána dědičně nebo je možné si ji přivodit nesprávnou výživou, nadměrným pitím, některými léky, přejídáním, stresem, následkem operace nebo poranění kloubu.

Příznaky a jak se nemoc projevuje:Obvyklým prvním příznakem je prudká bolest. Pak dochází k zánětu postiženého kloubu a k jeho zčervenání, otoku a vzniku velké citlivosti na dotek. Při dně obvykle nastává akutní záchvat, kdy se pacient obyčejně probudí v noci intenzivní bolestí. Palec je napjatý, kloub oteklý a kůže suchá, horká, zarudlá a lesklá. Žíly na hřbetu nohy mohou být rozšířené. Někdy je přítomna horečka. Záchvat často předchází nadměrná zátěž, konzumace alkoholu, jídla či užívání diuretik nebo hladovění.Léčí se podáním protizánětlivých léků, chladivými alkoholovými obklady a klidem na lůžku. V případě tohoto onemocnění dochází často k rozvoji chronické formy, kdy se vytváří kožní uloženiny kyseliny močové tzv. tofy. Vyskytují se často v podobě drobných hrbolků na uších nebo i jako velké boule na rukou.Těžká dna může poškodit ledviny tvorbou močových kamenů.

Dna velice úzce souvisí s výživou.Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, takže dna úzce souvisí s výživou. Obezita a nesprávná výživa zvyšují riziko vzniku tohoto onemocnění.

Léčí se pomocí:Diety a léků přispívajících ke snížení tvorby kyseliny močové, např. Allopurinol (Milurit) či léků na podporu vylučování kyseliny močové.

Důležitá je samozřejmě prevence proto připojujeme několik rad na závěr:- vaše výživa by měla obsahovat co možná nejméně purinů. Puriny jsou organické složky, které přispívají k tvorbě kyseliny močové. K potravinám bohatým na puriny, kterým je třeba se vyhnout, patří ančovičky, chřest, slanečky, masové vývary, houby a sardinky. - pijte dostatek kvalitní vody. Příjem tekutin podporuje vylučování kyseliny močové.

- omezte příjem masa. To obsahuje nadměrně vysoké množství kyseliny močové. - nepijte alkohol. Ten zvyšuje tvorbu kyseliny močové a musí proto být z jídelníčku odstraněn. - vystříhejte se smažených jídel, pražených ořechů a jiných poživatin s obsahem oleje, který prošel varem. Oleje po vystavení vysokým teplotám žluknou. Žluklé tuky rychle ničí vitamin E, což má za následek zvýšenou tvorbu kyseliny močové. - vyhněte se energeticky bohatým potravinám, jako jsou koláče a pečivo. Bílou mouku a výrobky z cukru ze svého jídelníčku vyřaďte. - vyhněte se konzumaci aminokyseliny glycinu. Ten může být v organizmu lidí trpících dnou rychle konvertován na kyselinu močovou. - omezte příjem kofeinu, květáku, sušených fazolí, čočky, ryb, vajec, ovesných vloček, hrachu, drůbežího masa, špenátu a kvasnicových výrobků. - pokud máte nadváhu, snažte se snížit ji na přijatelnou hodnotu. Při snižování tělesné hmotnosti se snižuje i hladina kyseliny močové v krevním séru. Vyhněte se velmi drastickým dietám na hubnutí. Náhlé zastavení příjmu potravy může po více než třech dnech vyvolat zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi. - u některých pacientů trpících dnou bylo dosaženo úlevy po léčbě včelím jedem. Při této praxi, užívající metodu zvanou apiterapie, je včelí jed injekčně aplikován podkožní jehlou, nebo dojde k přirozenému píchnutí včelou. Podle dosažených poznatků působí jed protizánětlivě a má i stimulující účinky na imunitní systém.

Zpracováno z www.doktorka.cz

Příběhy ze životaI Vy máte možnost podělit se s námi o své zážitky z dětství či jiného

období Vašeho života. Pokud jste „vlastníky“ nějaké nezapomenutelné příhody a máte chuť se s ní „pochlubit“, neváhejte a přineste ji nám. Rádi ji otiskneme.

Jak jsem se učila bruslitByli jsme v naší ulici taková jedna velká parta dětí – devět holek a

jeden kluk. Chlapci jej nechtěli vzít mezi sebe a tak jsme se ho ujala my, děvčata. Byl malé postavy, ale o to více úžasně nápaditý a přizpůsobivý. Nikdy jsme toho nelitovala, dokonce ho považovala za holku.

Od jara do podzimu se provozovaly různé hry a dobrodužné výpravy. Horší to bylo v zimě, to už zbývalo jen lyžování a bruslení. Také se stavěli sněhuláci nebo se koulovalo. Lyžování nebyl velký problém, horší to bylo s bruslením. Smutně jsem postávala okolo malého rybníčka a dívala se, jak ostatní krouží po ledové ploše – velcí i malí, a někteří dokonce v krásných bílých krasobruslařských botách. To byl můj sen. Marně jsem prosila rodiče, aby mi koupili obyčejné brusle. „Spadla bys do rybníka a utopila se“, tak zněla jejich odpověď. Když už se mi ostatní děti smály, kamarádka Máňa se nabídla, že mi půjčí svoje brusle. Rozhodla jsem se, že to tedy zkusím. Potajmu jsem z domova vzala svoje sportovní boty a utíkala vstříc svému osudu. Kamarádka Máňa mi připevnila svoje brusle zvané „šlajfky“ na moje boty a utáhla pomocí kličky. Byly malé, ale bezpečné. Já se držela křečovitě rukama hrazení rybníka, nohy se mi rozjížděly do všech světových stran a ne a ne najít odvahu odrazit se. Máňa se už na to nemohla dívat a tak vší silou do mě zezadu strčila. Rozjela jsem se aniž bych věděla, jak se brzdí. S hrůzou jsem sledovala, jak se řítím kupředu a rovnou do středu rybníka. Tam už pomalu roztával led a uprostřed zela černá díra zaplněná vodou. Než jsem se nadála, šup, a už jsem tam vězela až po krk.. Naštěstí byl rybníček jen něco málo přes metr hluboký, i když to nemělo žádný vliv na teplotu vody – byla strašně ledová. Na můj zoufalý křik se lidé seběhli a vytáhli mě. Doma spráskli nade mnou rukama, načež matka neztratila duchapřítomnost a pořádně mě napráskala. Teprve potom mě převlékla do suchého prádla a uložila do postele. Lipový čaj mi ulevil, ale zápalu plic jsem neušla.

Nejhorší však na tom všem bylo to, že za tři dny jsem měla jít do nemocnice na vytržení mandlí – nosních i krčních. To se však muselo odložit díky mému dalšímu kousku. Doktor mi na zápal plic předepsal velké oplatkové tablety, které jsem nedokázala spolknout. Házela jsem je proto pod postel v naději, že na to nikdo nepřijde. Našim bylo divné, že horečka neklesla a tak jsem byla sanitkou odvezena do nemocnice, kde mě pomocí injekcí konečně vyléčili. Po mém návratu domů mě čekal druhý výprask, protože můj fígl s léky praskl, když maminka vytírala podlahu.

Další trápení bylo na krčním oddělení, ale nakonec jsem vydržela i to. Mezitím zima skončila a já si svatosvatě slíbila, že už mě nikdo na brusle nedostane. Tento slib jsem splnila až do dneška a na tento sport se dívám už jen v televizi.

„Rusalka“

Nový a poslední domovPo všech peripetiích života ocitám se dožít jeho zimu v kouzelném

kraji a ubytováním v novém domově pro nás, kterým čas zkracuje pobyt na naší malé zemičce, tolikrát utiskované, kterou já tolik miluji. S ní jsem prožívala nejen mé, ale i její radosti a často i kruté a tragické doby. Však šťastna tu jsem!Po procitnutí jukne na mne Koráb a hned se lépe vstává. Však ne vždy vesele! I paní příroda má své mouchy! Jednou zalit tváří vycházejícího slunce, jindy mlžný opar válí se mezi lesním porostem. Však také

zamračenou tváří a sprškou deště, blesky, hromy i krupobitím umí vítat. Vyhlídka však vždy mne, na chudenickou pahorkatinu s Korábem, láká k oknu posloucháním cvrkotu přírody.

Díky živote, žiji tě ráda a raduji se z každé chvilky, která ještě zbývá.

Turková Věra

Citáty

Nemyslete si, že můžete stát se šťastným v neštěstí druhých. Seneca

Člověk je tím víc vším, čím víc je sám sebou. Antoine De Saint – Exupery

Povinnost znamená být užitečný. Ne jak se nám chce, nýbrž jak můžeme. Ernest Renan

Jako voda prýštící z pramene nezamrzne, tak pravé přátelství v neštěstí neochladne.

J. F. Cooper

RozhovorV této rubrice vám pomocí rozhovoru představíme jednotlivé

zaměstnance ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají. Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat otázky, jež vás zajímají.

Do prvního čísla jsme vyzpovídali našeho pana ředitele, Mgr. Jakuba Žákavce.

Otázka: Jaký předmět jste měl ve škole nejraději?Odpověď: Těžko říci. Ale když tak o tom přemýšlím, tak hned za přestávky bych zařadil matematiku.

Otázka: Jaký jste byl žák? „Slušňák“ nebo „raubíř“?Odpověď: To by asi spíše měli posoudit jiní. Mám ale pocit, že by asi zvítězilo spíše druhé označení.

Otázka: Jaké knížky jste četl jako malý?Odpověď: Asi ty pro děti. Otázka: Váš nejhezčí zážitek z dětství. Odpověď: Nevzpomínám si. Asi by to bylo celé mé dětství.

Otázka: Jaké jsou Vaše záliby a proč?Odpověď: Hudba, knihy. Bohužel mě na ně v poslední době nezbývá moc času.

Otázka: Je něco, co Vám na dnešním světě vadí či co Vás přímo rozčiluje?Odpověď: Přetvářka.

Otázka: Jaký zastáváte názor na události v naší politice?Odpověď: To je velice široká otázka. Těžko mít na všechny události jeden názor.

Otázka: Jaké je to být v pozici ředitele v tak mladém věku?Odpověď: Někdy docela těžké. Ale pokud máte okolo sebe lidi, o které se můžete opřít, jde všechno lépe. A já je mám. A za to jim děkuji.

Otázka: Ví se o Vás, že jste studoval teologii. Proč jste se nakonec rozhodl pro kariéru civilní nikoliv duchovní?Odpověď: Člověk by měl dělat práci, která ho baví, která ho nějakým způsobem naplňuje. Pro mě je to práce, při které pomáhám člověku. Já jsem již při studiích vedl menší domov, než je ten náš. Tehdy jsem si uvědomil, že tento druh práce má smysl, že je to asi mé místo na tomto světě. Poté jsem prošel i jiné profese (např. pedagogika, marketing, finančnictví), ale velmi rád jsem se vrátil k té původní.

Otázka: Hodně osobní otázka! Máte v úmyslu se ženit, a jestliže ano kdy?Odpověď: To je opravdu velmi osobní otázka. Odpovím proto takto: „Přesný datum svatby ještě opravdu nevím.“

Milí obyvatelé,většina z vás určitě ví, že některé státy na světě se potýkají s obrovskou bídou. Mezi ně patří i Indie. Většina Indů žije velmi prostě a na hranici bídy - rákosový příbytek s udupanou hlínou, uvnitř chudě zařízená místnost rozdělená přepážkou na tři části (v jedné z nich mají i dobytek), a přesto

jsou to velmi milí a krásní lidé, radují se ze života a vypadají šťastně. Pokud Vám není lhostejný život chudých dětí v Indii a máte zájem zapojit se do sponzorského programu „Adopce na dálku“, můžete využít naší nabídky sponzorovat malého chlapce Alexandra. Je mu 9 let a jeho rodiče jsou natolik chudí, že nemohou chlapci platit vzdělání a základní péči.

Program Adopce na dálku je charitní projekt zaměřený na trvalou pomoc právě těmto chudým dětem z daleké Indie formou sponzorování jejich vzdělání a základní péče. Na české straně tento projekt zajišťuje Diecézní charita Hradec Králové a v Indii je to Biskup Moras, který společně se svými spolupracovníky, kteří žijí na indickém venkově společně s obyvateli chudých vesnic, vybírají z nejchudších indických rodin děti ve věku od 6 let, jejichž rodiče nemají dostatek financí na zajištění jejich vzdělání. Často je pro ně nepochopitelné, co by jejich dětem vzdělání mohlo přinést, samotným rodičům se totiž většinou žádného vzdělání nedostalo. Děti jsou pak nuceny pouze podílet se na zajištění chodu domácnosti a hospodářství (pracovat na poli, pastvě dobytka atd.), aby zvýšily příjem rodiny.

Co by pro vás tato pomoc znamenala? Stačí každý měsíc dát 8,- Kč (minimálně po dobu 1 roku) a sponzorský příspěvek je v indickém zázemí projektu použit na pokrytí nákladů spojených s poskytováním vzdělání "adoptovanému" dítěti - konkrétně na tyto účely:

- školní pomůcky (učebnice, psací potřeby, knihy)- školné, školní brašnu a uniformu- cestovní výdaje (v případě, že dítě musí do školy dojíždět) - strava a základní zdravotní péče

Na indické straně spolupracuje Diecézní charita s partnerem, kterým je biskupství ve městě Belgaum v čele s biskupem Bernardem Morasem . Každý rok dostává přehled, ve kterém je vidět přesné hospodaření s penězi, které od nás přijali. „Sponzorované děti“ mají jednotlivě vedený účet, kde je vidět kolik peněz a na jaký účel bylo vynaloženo. Jakýkoliv zůstatek peněz je automaticky převeden do dalšího roku a načítá se k další poslané platbě.

Pokud tedy máte o pomoc zájem, stačí když na přiloženém listu zaškrtnete jednu z možností, napíšete své jméno a vhodíte do schránky „přání a stížností obyvatel“, která je umístěná v přízemí směrem od výtahu k rehabilitaci nebo jej můžete odevzdat sociální pracovnici.

Co vás zajímáZde budeme zodpovídat Vaše otázky týkající se konkrétně chodu

Domova. Odpovídat na ně bude přímo pan ředitel nebo pracovník, jehož se problém bude bezprostředně týkat.

Otázka: Z jakého důvodu je umístěna klimatizace na jídelně v 2. patře? Není to zbytečné?Odpověď: Na jídelně se konají pravidelné volnočasové aktivity, kterých se účastní větší počet obyvatel. V tak malé místnosti je pak velmi těžký vzduch a v letních dnech je zde k „nevydržení“. Navíc nejsou finance na to, aby klimatizace byla umístěna na každém pokoji. Pokud tedy někomu z obyvatel se bude špatně dýchat z důvodu letních veder, není nic jednoduššího než se jít „ochladit“ do klimatizované místnosti.

Otázka: Kdy bude opět bazén v provozu?Odpověď: Bazén v provozu do odvolání nebude. Náklady na jeho provoz jsou velmi vysoké vzhledem k počtu obyvatel, který ho využívá.

Otázka: Pane řediteli, uvědomujeme si, že máte určitě mnoho práce, přesto nám mrzí, že mezi nás nepřijdete častěji. Dalo by se v tom něco podniknout?Odpověď: To trápí i mě. Budu se snažit, abych byl mezi Vámi častěji.

Pojďme se zasmát

Humor je kořením života a proto neváhejte a v případě, že znáte nějaký dobrý vtip, který by nikoho neurazil, přineste nám ho. Rádi ho otiskneme v příštím čísle.

„Do vašeho života vstoupí mladý muž“, věští dívce kartářka.„Prima, a můžete mi ho nějak popsat?“ ptá se dívka.„Bude měřit 48 cm, vážit 3 kila……

„Ty vaše bezpečné zápalky vůbec nehoří!“„A co byste chtěl? Bezpečnější sirky jen tak neseženete!“

Potkají se dvě klíšťata a jedno se ptá druhého:„Tak co, jak jde život?“ A to druhé klíště odpovídá:„Ani se neptej, je teprve poledne a už mě dvakrát vytočili!“

Sedí rybář u řeky a loví ryby. Najednou z vody vykoukne krokodýl a ptá se:„Tak co, berou?“ Rybář odpoví: Nestojí to za nic.“Krokodýl na něj zamrká a povídá: „Tak se na ně vykašli a pojď se koupat…..“

Sešly se dvě známé.„Mirek pro mne udělal skutečně všechno, všecičko na světě. Nejdřív nechal pití, potom kouření, pak karet – a nakonec nechal i mne.“

„Slyšel jsem, že zase budou zdražovat benzín….!“„A co Vás tak štve, pane Horáčku, vždyť nemáte auto ani motorku?“„Nemám, ale používám benzínový zapalovač.“

„Nechtěla byste se, madam, podívat ke mně domů na sbírku pohlednic?“„Ne, děkuji. Já už mám jedno dítě ze známek a druhé z motýlů!

Výročí

Prosinec

Jmeniny 4.12. –pí. Barbora Berková, pí. Kabátová, pí. Mornsteinová, pí. Paroubková 8.12. –pí. Květoslava Šafaříková23.12. –pí. Vlasta Čubová24.12. - pí. Eva Paumerová

Narozeniny 2.12. –p. Josef Tulej 6.12. –pí. Anna Beerová , pí. Josefa Kylarová 7.12. –pí. Barbora Kabátová 16.12. –p. Vladimír Skřivánek 21.12. –pí. Oldřiška Pašková 24.12. –pí. Anna Šimánková 29.12. –pí. Květuše Beranová

Leden

Narozeniny

1.1. –p. Josef Polívka 5.1. –pí. Blažena Sulatická 13.1. –pí. Markéta Langhansová ,p. Josef Vrba 17.1. –pí. Zdeňka Vargová 18.1. –p. František Tyml 21.1. –p. Jiří Nechoďdomů 25.1. –pí. Drahomíra Kadlecová ,pí. Věra Turková 28.1. –pí. Eva Paumerová

Únor

Jmeniny

8.2. –pí. Milada Bufková, pí. Zirhutová17.2. –pí. Miloslava Jandová15.2. –pí. Jiřina Reissová, pí. Škantová11.2. –pí. Božena Kulířová

Narozeniny

4.2. –pí. Jarmila Valečková, p. Miroslav Reiss 7.2. –p. Václav Šimánek 24.2. –p. Rudolf Vavřík 26.2. –pí. Anežka Šroubová

Báseň o zimě

Kalendář nám připomíná,Že už je tu zase zima,Že zas stará Meluzína

Bude hvízdat u komína.

Zimní že budou starostiA hlavně vánoční radosti!

Mikuláš a JežíšekAť Vám hodně nadělí,Na svatého SilvestraBuďte hodně veselí!

A pak zase v novém roceNa příští se těšte Vánoce!

Vánoční přáníKdykoli slyšíme slovo Vánoce, vždy se nás zmocňuje zvláštní nálada.

V našich myslích se vynořuje představa vánočního stromku ozářeného svícemi, na kterém se třpytí různé ozdoby, a kolem něj jsou všichni shromážděni ve slavnostní náladě. Vzduch bývá prosycen vůní jehličí a v tyto dny jsou si srdce tak blízká jako nikdy před tím.

Žádné svátky nenaplňují lidská srdce takovou pohodou jako právě Vánoce. Vždyť když se řekne Vánoce, to slovo zní ozvěnou našeho dětství a je příležitostí k tomu, aby se životem unavený člověk zastavil a zavzpomínal.

Vám všem přeji z celého srdce příchod pohody, míru a štěstí. Neboť nejen v tento den žije člověk touhou po lásce a porozumění, ale je mnoho dní příštích, v nichž člověk potřebuje blízkost druhých. Kéž se nám toto přání všem splní a je nám posilou v dalším životě, abychom se sešli opět za rok v tyto dny ve zdraví.

Nejméně 2006 správných rozhodnutí a hodně zdraví, štěstí, lásky a pohody Vám v novém roce přeje

Jakub Žákavec ředitel Domova

Přehled besídek a akcí v prosinci 2005

Budeme se snažit Vás informovat o některých akcích předem, ale může se stát, že ne vždy se nám podaří zveřejnit všechny připravované akce daného měsíce. Výjimkou není ani tento měsíc. Ale nebojte se, o všech nezveřejněných akcích Vás budeme včas informovat ať už formou plakátků či rozhlasem.

Srdečně vás zveme:

Čtvrtek 1. prosince 8:00 Pečení perníčků s dětmi ze ZŠPondělí 5. prosince 16:00 Mikulášská zábava Neděle 11. prosince 14:30 Vystoupení folklórního souboru MráčekPondělí 12. prosince 13:30 Zdobení perníčků s dětmi ze ZŠStředa 14. prosince 9:45 Besídka dětí z Mateřské školky Dělnická Pátek 16. prosince 14:30 Besídka dětí z oddíluPondělí 19. prosince 9:30 Besídka dětí z Mateřské školky MarkovaStředa 21. prosince 14:00 Besídka dětí ze ZUŠ v Domažlicích

Pod Korábem xx časopis Domova důchodců Kdyně xx Vychází čtvrtletně xx Datum vydání2. 12. 2005 xx Redaktorka: Petra Grősslová, Lenka Schauerová, Petra Szőkőlová xx Tisk:xx Obrázek na titulní straně: pí. Berková Barbora xx mail: info@dd.dokdyne.cz xx Telefon:379 410 620 xx Adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně xx Účet: 1013038280/5500 xx

xx IČO: 750 07 746