HERB LIVCH ROSTLIN 1 6 Ji Jana Josef A. Zentrich Ji Jana, Ostrava, 1994 Josef A. Zentrich, Otrokovice, 1994 Illustrations Magdalena Martnkov, 1994 EMINENT, 1994 ISBN 80-85876-02-7 Nakladatelstv EMINENT dkuje za cenn pipomnky k tomuto dlu Prof. Janu Jenkovi, vedoucmu katedry botaniky Prodovdeck fakulty Univerzity Karlovy, a Ing. Valdemaru Grekovi, znalci bylin a spolupracovnkovi UNESCO v oboru prodnch ltek.

PedmluvaHerb je slovo pochzejc z latinskho zkladu herba tj. rostlina. Herbem se pvodn nazvala sbrka usuench a vylisovanch rostlin, ale zhy se toto pojmenovn rozilo obecn na obrzkov knihy o rostlinch. Kdy jsme sestavovali tento Herb, opatili jsme jej sami pro sebe pvlastkem pro lidi, a to zmrn, aby bylo jednoznan eeno, komu je toto dlo ureno. Mnoh z modernch herb jsou toti zateny spoustou nejrznjch podrobnost, cizch nzv, vsledky chemickch rozbor a podobn, co bnmu teni nejene vtinou nic nek, ale asto mu to i komplikuje orientaci. I my se samozejm drme modernch vdeckch poznatk, ale text je upraven tak, aby informace byly strun, jasn, srozumiteln a byly pedevm k praktickmu uitku. Vechny uveden rady, pokyny a recepty jsou dkladn oveny, jsou pevzaty z na praxe, ale i z empirick zkuenosti naich koleg. Pokud se nae zkuenosti a praktick poznatky rozchzely s poznatky vdeckmi, dvali jsme pednost praxi a zkuenosti, protoe je obecn znmo, e dn pokrok to nem lehk, e je nejprve zatracovn, proklnn a pak nsledn oslavovn jako spasitel, a e vda asto trochu pokulhv za prax. Pokud to je nutn, vdy na takov rozpor poukazujeme. Vme, e n Herb bude teni pijat vldn a bude jim vdy slouit jako vhodn, praktick a hlavn nepostradateln pruka pro jakkoli kontakt s rostlinami, nebo do speciln sti jsou zaazeny jak byliny, tak i kee a stromy, a v nkterch ppadech dokonce i organismy, kter nelze v tomto smyslu povaovat za rostliny, napklad asy a houby. Je to sice dlo samostatn, zahrnujc nae nejerstvj zkuenosti, ale pesto doporuujeme kadmu teni udlat si alespo rmcov pehled o obsahu naich dosud vydanch publikac, protoe nae znalosti prody, bylin a jejich svta mohou bt sotva kde podny pln. V dle je u kad byliny uveden jej esk, slovensk a botanick latinsk nzev. Tyto nzvy jsme v eskm a latinskm znn sjednotili podle dvoudln monografie Prof. J. Dostla Nov kvtena SSR (Academia, Praha, 1989). Slovensk nzvy jsou upraveny podle pruky Prof. M. ervenky Slovensk botanick nzvoslovie (Proda, Bratislava, 1986). Krom toho u kad byliny najdete jej nzev v jazyce nmeckm, anglickm, francouzskm a panlskm. N Herb pochopiteln neme a ani nechce bt botanickou uebnic. Pedpokldme vak alespo zkladn botanick znalosti ten. Pokud by nkter informace v Herbi nepostaovaly, nebo by vznikly njak jin nejasnosti, doporuujeme nahldnout do nkterho z etnch botanickch kl k urovn rostlin nebo do uebnic botaniky. Doufme vak, e to teni nebude zapoteb. Zkladnmi vodtky pro popis botanickch daj byly pedevm Klikv Botanick kl (SPN, Praha, 1965), publikace Hejn, Slavk: Kvtena esk socialistick republiky (Avicenum, Praha, 1988) a vynikajc uebnice Baloun, Bene, Minak: Farmaceutick botanika (Avicenum, Praha, 1978). Hlavnm pramenem farmakognostickch informac nm byla vysokokolsk uebnice Prof.

J. Tomko a kol.: Farmakognzia (Osveta, Martin, 1989). V dle jsou dle uvedeny homeopatick daje, ciz botanick nzvy a dal informace, kter maj slouit co nejirmu pmmu pouit, i kdy nejsou v modern fytoterapii zcela bn.

OBECN ST1. VODijeme v poslednch letech dvactho stolet, v dob, kdy cel svtov dn prov rychlej spd, v epoe rozvoje vdy, techniky, kultury i cel civilizace. Lidsk rozum dosahuje jakhosi momentlnho vrcholu, co se projevuje prakticky ve vech oborech lidsk innosti. Na jedn stran je tu obrovsk rozmach techniky, pinejc rst ivotn rovn, ale na druh stran znien ivotn prosted, ropa v ocenech, devastace krajiny a bohuel i lidsk morlky. Lkask vda doshla v tomto stolet a zvlt v poslednch ticeti letech netuenho rozvoje. Modern pstroje umouj detailn rozbor tlnch tekutin, provdj se stle bnji transplantace orgn, farmaceutick koncerny chrl tisce novch, zdnliv innjch lk. Na prvn pohled by se mohlo zdt, e o lidstvo je po zdravotn strnce m dl tm lpe postarno a e snad zbv u jen zjistit, kdy zaneme bt nesmrteln. Avak pi pozornm a hlavn relnm pohledu na celou situaci zjistme celou adu velmi znepokojivch skutenost. Podle vsledk statistik se asi od roku 1970 prmrn lidsk vk nejen nezvyuje, ale naopak zan klesat. Ukazuje se, e domnl prodlouen lidskho vku, kterm jsme se tak rdi chlubvali, je mono pipsat spe zlepen pi o matku a dt, a tm i snen kojeneck mrtnosti co dnes u zase tak docela neplat , neli skutenmu snen nemocnosti. Pibv zhoubnch ndorovch onemocnn, srdench ischemi, infarkt myokardu, tkch alergi atd., a navc se vechny tyto tk choroby posunuj do stle nich vkovch kategori, objevuj se nov, obtn rozpoznateln onemocnn a znm leh choroby se stvaj tkmi. Dosud neliteln AIDS hroz pejt ve svtovou pandemii. Nejen podle naeho nzoru je nejvy as pehodnotit situaci a zamit se pedevm na prodn formy prevence a len. Tm samozejm nemme na mysli lidov formy samolby, podle oblben metody Jedna pan povdala, e na lunk je nejlep Bylo by neobyejn poetil rzem zavrhovat vechny zkuenosti a vymoenosti souasn tzv. zpadn medicny i pechzet z jednoho extrmu do druhho, jak je u ns bohuel zvykem. Je nutn se pedevm dret praxe a zkuenost vbec, protoe existuj postupy a zsahy, kter jsou sice teoreticky mon, ale prakticky neuskuteniteln, nebo je jejich skuten pnos zanedbateln, nkdy i dn. Ideln stav by byl, kdyby prodn prevence a lba byla vedena lkaem. Skutenost je vak bohuel zcela odlin. Zpravidla je tomu proto, e lkai tento zpsob lby vbec neznaj. Jednak se jej neuili a jednak nemaj zjem se jej uit. asto se omlouvaj tm, e mus lit lege artis ili podle pravidel lkaskho umn, kter jsou pevn dna stvajcm vzdlvacm systmem. Je ovem pravdou, e mnoho lka se za onu zaklnac formuli tak trochu schovv, protoe je samozejm daleko pohodlnj ubrat se vylapanou cestou a nekomplikovat si ivot. Tud l obligtn okamit pznaky, co pin sice potrn

okamitch projev nemoci, chvlyhodn zkracovn doby pracovn neschopnosti, ale ve skutenosti tak ivota. Samozejm jako pro kadou lbu je nutn i pro lbu prodn volit sprvnou dobu, nebo ji ve sprvnou dobu nasadit. Napklad nhl phoda bin, vyadujc okamit chirurgick zkrok, nebo razy, ale i masivn infekn onemocnn jist nebudou vhodn pro postupnou prodn lbu. Na druh stran velkm prohekem proti prod, a tm i proti naemu zdrav, majcm asto tak nepjemn i nebezpen nsledky, je dlouhodob podvn velmi silnch chemickch lk, asto ji od zatku onemocnn. Zejmna u starch lid, jejich organismus je sm o sob ji oslaben, je podvn takovch lk nevhodn. Tito lid toti vtinou uvauj podle pravidla m vce, tm lpe a polykaj tyto lky po hrstech. Proto je vhodn si uvdomit nkter pojmy, hlavn jejich pslunou definici: Zdrav je stav harmonick rovnovhy tlesnch a duevnch funkc, projevujc se dokonalm pocitem sly, spokojenosti, chuti do ivota, tlesnho i duevnho blaha. Ve skutenosti jde o dokonalou souhru vech fyziologickch i duevnch funkc. Nemoc je stav zapinn disharmoni, naruenm rovnovhy a psychosomatick jednoty organismu. To se projevuje nejrznjmi pocity fyzick nevolnosti nebo psychickm rozladnm v rznch stupnch. Ve skutenosti se vak jedn prv o poruchu fyziologickch funkc, pedevm orgnov zmny. Len je smrovan clen zsah do fyziologickch funkc organismu a jeho vnitnch pomr, smujc k navrcen rovnovhy ili k vylen a uzdraven. Vylen je stav, kdy se nemocn ct zdrv, je bez pot a tak objektivn nlezy nenachzej dn naruen funkce. Pvodce nemoci ovem nen zcela potlaen, take se sice neprojevuje, ale za pslunch podmnek se objev znovu, asto ve zven me. Uzdraven je konen fze vylen a znamen nvrat plnho zdrav. Proto tak meme uzdravovn povaovat za vy formu len. Prodn lba je takov ozdravn psoben na organismus, kde se nejvyho pnosu to znamen plnho uzdraven dosahuje minimlnm zasahovnm do svobody tla i due, tedy do jejich pirozen funkce. Jedn se o psoben prodnch, jemnch, nensilnch prostedk a postup bez kodlivch vedlejch ink, jako jsou napklad byliny, mase, vodolba, zdravotn tlovchova, prava vivy, prava dchn, prava ivotn energie apod. Vechny tyto prostedky a postupy maj spolen cl: probudit i poslit organismus tak, aby sm doshl uzdraven, nebo alespo optimlnho ili maximln dosaitelnho stavu. Z uvedenho jasn vyplv, e prodn lba je daleko nejvhodnj lbou oproti vem jinm, kter jsou ve vtin ppad agresivnj, maj vedlej inky, pinejc mnohdy vce kod ne uitku, a v kadm ppad naruuj prv psychosomatickou jednotu organismu. Pod pojmem psychosomatick jednota se rozum jednota due i tla. Pi jejm naruen je nutn nejprve u nemocnho vzbudit touhu a vli po uzdraven a pak odstranit piny onemocnn. Ty bvaj nejrznj, ale v kadm ppad se jedn

o naruen rovnovhy prodnch zkonitost. Nkdy to bvaj objektivn piny, ale vtinou vlastn nedisciplinovanost. U nkoho je hlavn pinou alkohol, u druhho nevhodn strava, u dalho pak pemra prce nebo nedostatek spnku a odpoinku, u nkterch lid teba raz. Vtinou ovem kad postien v, kde se stala chyba, kde je onen prvotn hch, kde tedy byly ony prodn zkonitosti narueny a co je skutenou pinou oslaben organismu, kter pak nem slu odolat nejrznjm nporm, o kter zejmna dnes nen nouze, a dovoluje vzniknout nemoci. Vznik nemoci je samozejm podmnn mrou postien jednotlivch orgn, protoe etz vdy prask v nejslabm lnku. Nslednou pinou jsou potom napklad postien infekc, zpsobujc nkazu, znty apod. Odstrann tto nsledn piny antibiotiky vede v nejlepm ppad k vylen, ale nikoli k uzdraven. K tomu by bylo teba odstranit pinu, prvotn zdroj nemoci. A zde je prv nejvt rozdl mezi medicnou souasnou a prodn a zde tkv tak nejvt pednost prodn lby. Snaha odstranit prvotn pinu spolu s touhou uzdravit se znamen respektovn psychosomatick jednoty organismu. Vznikne-li v tle njak porucha, bv zvykem ji co nejdve a co nejsilnjm prostedkem odstranit. Obyejn nen as ani chu nechat organismus, aby si s problmem poradil sm, posilovn prodnmi prostedky. Domnvme se vak, e je daleko lep chodit po svch, teba kivch nohou, ne pouvat tu nejhez, by elegantn hl nebo berlu. Zamysleme se v klidu nad souasnmi lky. Je jich mnoho a neustle vznikaj nov a silnj. Odborn tisk ns informoval, e v roce 1993 bylo v USA v obhu vce ne 25 000 rznch lk. Kolik jich me poznat, nebo si jen zapamatovat praktick lka, kolik specialista? Dnes oslavovan, vemocn lk se ztra stv kodlivm, zatracovanm, ale je ihned nahrazen jinm, protoe zisk farmacie je pedem plnovn. Uvedeme jeden citt, kter povaujeme za typick. Doktor Ziegelroth k: Jak to rozko bti lkaem nebo jet lpe nemocnm pi takov spoust vn se ohroujcch lk K tomu jeden mal pklad z historie. V roce 1800 zemelo ve Vdni asi 11 000 osob, z toho skoro 4 000 na prav netovice. V roce 1801 bylo zavedeno okovn proti netovicm a poet mrt na tuto nemoc klesl na pouhch 200 osob. Ale zarejc je, e celkov poet mrt za tento rok inil opt zhruba 11 000. Objevily se toti jin, nov nemoci jako napklad TBC, zkrt, skrofulza apod. Teprve s odstupem asu se mrtnost zmenila, a sice vlivem zlepen vivy obyvatel a zlepenm hygienickch podmnek. Uveden fakta, kter jist plat v podobn me i dnes, potvrzuj znovu, e pokud nen odstranna pina takovho stavu, nen nadje na trval zlepen. Je tedy vysoce nepravdpodobn, e bude objeven univerzln superlk proti rakovin nebo AIDS, nebude-li zajitna dostaten imunita lidskho organismu, jej ztrta je zavinna vtinou patnmi ivotnmi podmnkami, vlivem stresu, smogu, vivy, chemickch hnojiv atd. Proda zejm zachovv rovnovhu i v tto oblasti. Jakmile se objev superlk, provede proda odvetn opaten a objev

se nov nemoc, vtinou hor ne ta pedchoz. Vypad to, jako by zavedenm novch innch lk byl dn podnt pro nov nemoci. e s chemickmi lky nejsou dn erty, bychom si vdy mli pipomnat ppadem ze edestch let, kdy lkai v zpadn Evrop hromadn pedepisovali na thotensk pote vynikajc ppravek Contergan, obsahujc innou ltku thalidomid. Matkm, kter uvaly tento ppravek, se pak rodily tce zmrzaen dti. Tento ppad je jist vjimen, ale my se domnvme, e spe jen svm mohutnm dopadem. I bn lky maj toti velkou vtinou vedlej inky a mohou bt zdrojem vnho nebezpe, jak nakonec popisuje kniha Langbein, Martin, Weiss: Hok pilulky (Victoria Publishing, Praha, 1993). Je pravdou, e u nkterch lk se obecn nedouc inky vyskytuj jen v mlo ppadech, ale problm je v tom, e nikdo nem zruku, e prv on nebude jednm z tch mla ppad. Samozejm tm nechceme nikoho strait a ani obecn znevaovat inky chemickch lk. Uvdme to pouze jako doklad, e prodn prostedky maj nejen sv oprvnn msto na slunci, ale e jsou nezbytnou potebou pro zachovn i navrcen zdrav ns vech. Tm jsme se pomalu dostali k vn filozofick otzce: Jak t a jak se lit? Oboj je toti spe umnm ne vdou. Zejmna v otzce uzdravovn nebo len je to podle ns takka vhradn umn. A jak vme, umn je pedevm otzkou talentu. Jinmi slovy: nen kad lkaem, kdo m bl pl. Umn t je pekvapiv snadn a prost, jako ve, co je geniln. Mnoho lid teba ehr na drahotu, ale proda e i tento problm. V n je to skuten dobr velice levn, a to nejlep dokonce zadarmo. Zle pouze na ns, jak uspodme svj ebek hodnot. K ivotu potebujeme nezbytn slunce, vodu, vzduch, spnek, prostou stravu a pak v srdci msto pro cit, pro lsku k blinm, pro konn dobra a smysl pro krsu kolem ns. Ve ostatn je vlastn jen balast a bda tomu, kdo mu propadne a stane se jeho otrokem. Uchovn si zdrav je takt velice jednoduch. Sta dostatek pohybu na erstvm vzduchu, prost, ale pestr strava, dostatek spnku, vydret bez alkoholu a tabku, nezatovat organismus nadmrn, a u prac nebo sportem, nauit se zhluboka dchat a najt si vdy aspo chvilku klidu pro rozjmn, relaxaci nebo meditaci. Jakkoli se to zd bt jednoduch, pesto je mnohdy obtn takto t. Vtina z ns holduje njak vni, po nem tou, zahn problmy nestdmm ivotem a sna se pak o npravu, asto u velice pozd. Jsme jakoby spoutni svmi slabostmi, patnmi nvyky a sklony, co nakonec vyst v nemoc, a tlesnou nebo duevn. Jedinou cestou je ivot podle prodnch zkonitost, a to je prv umn t. Pobyt v prod pin klid, radost a harmonii tlu i dui, u ns stdmosti a poznn krsy, co samo o sob pin lovku uspokojen i zdrav. Umn lit vychz ze znalost ivota a prodnch zkon, ili vychz vlastn z umn t. Vdy bylo vsadou jedinc s mimodnmi schopnostmi, ovem tak zdrojem snadn existence mnoha neschopnch jedinc nebo i podvodnk. V kadm ppad bylo toto umn vdy pkladem pro ty, kdo chtli a chtj lidem pomhat.

Bohuel se cesty prodnho uzdravovn a tzv. vdeck medicny zaaly rozchzet. Bylo to zpsobeno pedevm obecnm rozvojem vd, kdy dn obor nechtl zstat pozadu a chtl se v co nejvt me zastnit na rozvoji techniky. Z pvodnch mysl vyut techniku pro pomoc pi len se vyvinula jaksi pstrojov medicna, kter si dnes u asto neuvdomuje, e ani ten nejdokonalej pstroj neme odhalit pravou pinu nemoci a e dnes to jsou pstroje, kter jako by pejmaly povinnost lovka lit v souladu a ve vztahu k prod. Je sice pravdou, e ze zatku medicna pejmala zkuenosti z prodnch zpsob uzdravovn, ale postupem asu zcela zapomnla na svj pvod a zaala se modernizovat, co se d v principu nazvat odcizovnm od prodnch postup, ale hlavn zkonitost. Tento Herb chce teni nabdnout objektivn pohled na jednu z monch alternativ prodn lby, toti na fytoterapii neboli lbu bylinami. Nemocn, kter se pro fytoterapii rozhodne, nebo komu byla doporuena, mus ovem potat s tm, e lba bylinami je lbou mrnou, nensilnou, postupnou, velice innou, ale bohuel ne bleskovou, a e tedy trv njakou dobu. A neml by tak zapomnat na to, e lba bylinami neznamen pouze pit aje, jak se zatm vtinou traduje, ale e fytoterapie zn tak masti, zbaly, koupele, tinktury a e jej soust je i homeopatie jako metoda nejmodernj. Proto je dobr nezapomnat na velice cennou lidskou vlastnost, kterou je trplivost. Krsn to vyjdil ji ped vce ne sto lety znm litel Vincenc Priessnitz, kdy ekl: Trplivost nade vechno. Choroba, kter potebovala lta a snad i desetilet ke svmu vvinu, neme pece zmizet obratem ruky.

2. STRUN HISTORIE HERB V ECHCH, NA MORAV A NA SLOVENSKUPrvnm esky psanm herbem byla prce litomylskho lkae Jana ernho, nazvan Knieha lkask, kter slove Herb aneb Zelin. Kniha vyila p Mikule Klaudina v Norimberku v roce 1517 a sice za neuvitelnch 70 dn od pedn rukopisu. Herb ovem nebyl prvn knihou Jana ernho, protoe ji roku 1506 vydal spis nazvan O nemocech mornch, kter byl inspirovn velkou morovou epidemi v roce 1495. V roce 1562 pak tiska Ji Melantrich vydal v Praze ve skvostn prav Matthioliho proslul herb, nazvan Herb, jinak Bylin velmi uiten s figurami pknmi a zetedlnmi, podle pravho a jako ivho vzrostu bylin zdoben i tak mnohmi zkuenmi lkastvmi rozhojnn. Pekladatelem nebyl nikdo men neli Tade Hjek z Hjku. Hjek se pi tto pleitosti pokusil o sjednocen eskho botanickho nzvoslov. V roce 1596 vylo druh vydn Matthioliho herbe, tentokrt u nakladatele Daniela Adama z Veleslavna. Krtce ped tm, v roce 1592, vylo dlo Adama Zluanskho ze Zluan Ti knihy bylinskch metod, a vak latinsky, a tm prostmu lidu mlo srozumiteln. Teprve o 200 let pozdji, v roce 1793, se dokali svho nrodnho herbe i Slovci. Byl jm proslaven Zelinkr, zostaven z velikch zelinkrskych knih, obsahujci krtk, ale zrozumiteln a velmi uiton rady o pouit obyajnch byliniek proti chorobm ludu obojho pohlavia. Autorem Zelinkra byl far Juraj Fndly. Vechny uveden tituly se dokaly modernch vydn formou faksimili. Devatenct stolet je z hlediska historie herb charakterizovno pedevm dlem Jozefa Ludovta Holubyho, nadenho botanika a zancenho nrodopisce. Vytvoil nkolik obshlch herb klasickho typu ze suench a vylisovanch bylin. Nejvt s 12 000 polokami je uloen v Bukureti, dal pak v Bratislav a v Praze. Pro ns je zajmav zejmna fakt, e u Holubyho se inspiroval magistr Josef im, autor nezapomenutelnho dvoudlnho spisu Lidov lkastv v eskoslovensku, vydanho v letech 1946-47. V roce 1890 a 1895 vyla dv vydn proslulho Rostlinopisnho atlasu ke Kneippovm spism Len vodou a Jak ti. Na pelomu stolet stoj za zmnku Bauv esk Herb (bez uveden roku vydn), Fulnv spis Bylinstv, koenstv ili Herb, vydan v Praze roku 1898, a zejmna pak herb Liv rostliny profesora Frantika Dlouhho, vydan bez uveden roku vydn I. L. Kobrem. Vynikajcm dlem je tak Futkv velk dvoudln Slovensk herb, vydan p Vydavatelstv sv. Vojtcha v Trnav roku 1946. V eskch zemch je v te dob k dispozici pomrn mal rozsahem, ale bohat obsahem Herb byline Karla, nejvznamnjho eskho byline v odob ped druhou svtovou vlkou i krtce po n. V roce 1948 vychz posmrtn spis Liv rostliny v domcm lkastv od profesora Zdenko Stacha, kter zahynul v koncentranm tboe. Vydal jej nakladatel Strnadel v Praze.

Padest a ani edest lta literatue tohoto druhu pli nepla. Teprve pozdji vyla v nkolika vydnch publikace, dnes u zdomcnl pod nzvem Korbel, toti proslul atlas autor dr. Jaroslava Korbele a Zdeka Endrise Nae liv rostliny. Ze slovensk produkce nememe zapomenout zejmna Mal atlas lieivch rastln od Ludmily Thurzov, kter byl zsluhou vydavatelstv Artia vydn i v Anglii, Nmecku, Rakousku, vcarsku, Norsku, vdsku a Dnsku. U ns se dokal nkolika vydn. Znm slovensk farmakognostik doc. Jaroslav Kresnek vydal v nakladatelstv Osveta v Martin nkolikrt svj velk Atlas lieivch rastln a lesnch plodov a spolu s fotografem Dionzem Dukasem upravenou verzi nazvanou Prrun atlas lieivch rastln.Slovensk pedagogick nakladatefstvo v Bratislav vydalo v roce 1985 praktick atlas manel Marty a Stefana Valgosovch Nae lieiv rostliny. Ze slovensk produkce stoj za zmnku jet atlas dr. J. Mack a akad. male J. Krej nazvan prost Atlas lieivch rastln. Tento atlas, obsahujc popis a barevn vyobrazen 203 rostlinnch druh, vyel v nkolika vydnch, naposledy v roce 1991 ve vydavatelstv Prroda v Bratislav. Stejn nakladatelstv vydalo i peklad dobrho herbov pojatho spisu, obsahujcho mal barevn fotografie, od bulharskho specialisty dr. Pamukova Prrodn lekren, kter takt vyel v nkolika vydnch. V echch mezitm tak vychzely rzn herbe, ale svou rovn se nemohou vyrovnat dlm Korbele, Thurzov nebo Kresnka. Vyloen neastnm poinem Lidovho nakladatelstv v Praze bylo vydn herbe nazvanho Zelen lkrna. esk pekladatel si ponal pli svrzn, take z pvodnho dla ruskho autora Rubcova zstalo jaksi nepodaen torzo. Nkter byliny vypustil, jin pidal a navc uvedl nkter chybn tvrzen. Poslednm eskm herbem, kter stoj za zvltn zmnku, je kniha autor Jirska a Starho Atlas livch rostlin s krsnmi ilustracemi Frantika Severy. Na dle je sympatick to, e vydavatel Sttn pedagogick nakladatelstv v Praze vydal dv tm identick verze, toti velk a kapesn formt. Ob knky vyly v roce 1986 a nebyl o n velk zjem, zejm pro jejich plinou vdeckost. Je v nich mnoho odbornch vraz a velmi mlo praktickch rad a pokyn. Kniha je rozdlena na dva dly, z nich prvn, teoretick, je vynikajc a druh, praktick, je spe slabinou dla. Aby vet herb byl pln, je nutn se zmnit o dle Josefa A. Zentricha Byliny v prevenci, kter vydalo nakladatelstv Fontna v Olomouci. Dlo je pojato herbov a obsahuje ucelen a komplexn informace. Jeho slabou strnkou jsou ilustrace a chybjc vyobrazen ady uvdnch bylin.

3. ZKLADN BOTANICK POJMYNauka o rostlinnch orgnech, kter ns budou zajmat z hlediska popisu rostlin, se nazv organologie a je nedlnou soust botaniky. Pro nai potebu zcela posta pouze zkladn daje a informace, ovem povaujeme za uiten, aby se s nimi teni dkladn seznmili. Krom naeho Herbe se tyto daje uvaj bn ve vech podobnch publikacch. V zvorkch za jednotlivmi pojmy uvdme vdy typick pklady jedn i nkolika charakteristickch rostlin. Koen je zpravidla podzemn stroj (orgn) rostlin, kter je vdy bez list. Jeho kolem je upevovat rostlinu v zemi a pijmat ivn roztoky z pdy. Rozeznvme: koen niovit, kter je tenk a po cel dlce piblin stejn siln. asto bv velmi dlouh (prvosenka jarn i vy), koen vlcovit, kter je po cel dlce piblin stejn siln, take pipomn vlec (proskurnk lkask i lkoice lys), koen vetenovit, kter je prothl a ke spodn sti se zuuje (mrkev obecn), koen epovit, kter je krtk, siln, asto ovln, ke spodu se nhle zuuje (cukrov epa), koen svazit, u kterho msto hlavnho koene vyrstaj ze spodiny tenk konky stonku a tvo svazek (orsej jarn), koenov hlza je ztloustlm a zdunatlm koenem, asto mnohoetnm (brambok evropsk, edkev set i brambor obecn). Jen pro plnost podotkme, e koeny parazitujcch rostlin vytvej sav orgny, zvan haustoria, kter se pohrou do vivovch pletiv hostitelsk rostliny. Podzemn st rostliny bv nkdy tak cibule. Je to vlastn zkrcen stonek se zdunatlou upinou, upinami nebo spodinami list (cibule kuchysk). Pod pojmem rozmnoovac cibulky pak rozumme opadav pupeny, jimi se rostlina rozmnouje. V tomto ppad tedy nejde o podzemn sti (lomikmen zrnat nebo orsej jarn). Oddenek je vlastn podzemn stonek (prt), pomoc kterho rostlina pekonv nepzniv obdob. Oddenek umouje rozmnoovn a roste bu soubn s povrchem pdy (kosatec bled, pukvorec obecn, pr plaziv), nebo kolmo (reve dlanit, kozlk lkask, kchavice bl). Oddenek na jednom konci pirst a vtv se, na druhm odumr. asto z nj vyrstaj drobn konky.

Stonek je vlastn nadzemn st rostliny, spojujc koen s listy. Na stonku rozeznvme uzliny, ze kterch vyrstaj listy, a lnky, kter jsou stmi stonku mezi dvma po sob jdoucmi listy. Uzliny se tm neprodluuj, lnky jsou naopak schopn i velkho rstu. V ppad, e je rst lnk potlaen, vyrstaj listy zdnliv z jednoho msta a vytvej tzv. listovou rici (jitrocel kopinat nebo pampelika lkask). Byliny maj stonek dunat, deviny devnat. Deviny bvaj vytrval, byliny jsou jednolet neboli letniky, dvoulet, vcelet nebo vytrval. Jednolet byliny ij jen jedno vegetan obdob, bhem kterho vykl, vykvetou, vytvo plody se semeny a pak zaniknou (zemlu men, hemnek prav). Pat k nim i ozimy, kter vykl na podzim, zimu pekvaj ve vegetativnm stavu a nsledujcho roku vytvej plody (ozim obiloviny).

Dvoulet rostliny v prvnm roce vykl a vytvo obyejn listovou rici a nkdy i dunat zsobn koeny. Ve druhm roce pak kvetou a plod a pot uhynou (divizna velkokvt, pupalka dvoulet). Vcelet rostliny kvetou a plod teprve po nkolika vegetanch obdobch (andlka lkask). Vytrval rostliny (trvalky) ij adu vegetanch obdob, bhem nich kvetou a plod. Nepzniv obdob, zimu i naopak sucho, pekvaj koeny nebo jin podzemn sti rostliny (pukvorec obecn, kosatec bled, hoec lut, konvalinka vonn, pampelika lkask). Polokee jsou vytrval rostliny s devnatjc spodn st stonku. Vrchn st stonku, bylinn, kadoron odumr (vytrval druh saturejky zahradn, alvj lkask i levandule lkask). Kee jsou deviny, vtvc se hned nad zem (pkov re). Mal kee nazvme keky (brusnice brusinka). Stromy maj stonek zcela zdevnatl. U strom rozliujeme kmen vtvc se a v urit vce a korunu, kter vznik rozvtvenm kmene. V botanick klasifikaci rozliujeme nsledujc druhy stonk: lodyha nadzemn bylinn stonek s listy (msek zahradn), stvol bezlist stonek, vyrstajc z listov rice a zakonen kvtenstvm (pampelika lkask, plicnk lkask), stblo stonek charakterizovan zetelnmi lnky, oddlenmi uzlinkami ili kolnky (trvy). Podle prostorov orientace pak rozliujeme: stonek pm, rostouc vcemn pmo vzhru (vl mk), stonek vystoupav, jeho spodn st je polhav, vrchn se pak ot vzhru (ves obecn, matedouka obecn), stonek polhav, kter polh u zem, ale v uzlinkch nevytv nhradn konky (rdesno pta truskavec), stonek plaziv se plaz u zem a v uzlinkch, kter se dotkaj zem, vytv nhradn konky (prtrnk lys), stonek ovjiv se ovj vzhru kolem opory. Me bt pravotoiv nebo levotoiv (svlaec roln, chmel otiv, fazol obecn), stonek popnav se rznmi mechanismy pidruje opory. Mohou to bt napklad ponky (hrch set), tzv. pepiv koeny (bean popnav) nebo se stonek opr o oporu trny (ostruink kovit). Podle prezu rozeznvme: stonek obl (prvosenka jarn, plicnk lkask), stonek tyhrann (hluchavka bl, nkter tezalky, napklad tezalka tykdl), stonek kdlat (kostival lkask), stonek rhovan (peslika roln). Podle vtven rozliujeme: vtven hroznovit, u kterho z hlavnho stonku vyrstaj postrann stonky, neperstajc stonek hlavn,

vtven vrcholinat, kde postrann stonky hlavn stonek perstaj, vtven sounon (neboli sympodiln), kde vtven stdav vyrst na jednu a na druhou stranu,

vtven vidlinat, kde se matesk stonek vidlicovit vtv a takto vznikl mal stonky v takovm vtven pokrauj. Postrann stonky vyrstaj z tzv. labnch pupen, vznikajcch obvykle v pad list. Hroznovit vtven m napklad divizna velkokvt, vrcholinat napklad jmel bl. Sounon vtven vypad velmi podobn jako vtven hroznovit, li se pouze tm, e postrann vtvika zatlauje hlavn osu a pak pejm jej funkci. Tak tomu je napklad u lpy srdit nebo u vinn rvy. Vidlinat vtven je typick napklad pro plavun. List je postrannm orgnem rostliny, rozenm obyejn do plochy. V listu probh fotosyntza a dal dleit ivotn pochody. Na nadzemnch stech stonku vznikaj nejprve dlohy, dle pak upiny a konen zelen, tzv. asimilan listy (lupeny). V kvtn sti vznikajc lstky se nazvaj listeny. Listy na oddencch maj podobu bezbarvch upin. U asimilanho listu rozliujeme plochou epel a stonkovit apk, kterm je list spojen s osou stonku. Spodn st apku je obyejn rozen v pochvu objmajc alespo sten lodyhu. Zde tak nachzme palisty. Nkter sti listu, jako je napklad pochva, mohou nkdy chybt. Listov epel mv zpravidla tmavji zbarvenou vrchn stranu, svrchn pak je svtlej, ale u nkterch rostlin jsou ob strany stejn. Podle tvaru epele meme asto urit, o kterou rostlinu se jedn. Pokud je epel celistv, pak hovome o listu jednoduchm, v ppad, e epel je rozdlen na samostatn lstky, jde o list sloen. Celistv listy rozdlujeme na: list okrouhl, kde epel je piblin kruhov (topol osika), list eliptin s epel ve tvaru elipsy (kruina olov), list vejit s epel ve tvaru vajka (jablo obecn), list obvejit s epel ve tvaru vajka postavenho na piku (lska obecn), list podlouhl s epel asi tikrt del ne je ka, uprosted nejir (katanovnk set), list kopinat s epel velmi podobnou listu podlouhlmu, u nho je nejvt ka v doln tetin (paprika ron), list kopisovit se zaoblenou epel, nahoe irokou, smrem dol se zuujc (sedmikrska chudobka), list kosnkovit a trojhrann s epel kosotverenou a trojhelnkovou (topol ern), list srdit s epel ve tvaru srdce, s apkem v prohnut (lpa srdit), list opaksrdit s epel ve tvaru srdce, s apkem ve pice (lstky sloenho listu u avele kyselho, ale opaksrdit tvar maj i plody kokoky pastu tobolky), list ledvinovit s epel ve tvaru ledviny, postaven na piku (kopytnk evropsk), list hrlovit s epel dole vykrojenou v tupm hlu, a jakoby uatou, s laloky piblin kolmmi k hlavn ilce (ovk kysel), list ttnat s epel rznho tvaru s apkem pisedlm zhruba uprosted rubu

epele (lichoeinice vt), list jehlicovit s epel zkou, tuhou (smrk, borovice), list meovit se svisle postavenou epel ve tvaru mee (kosatec bled), list stelovit je list jednoduch s epel na spodin vykrojenou v ostrm hlu ve dva piat laloky, smujc ikmo dol (patka stelolist, svlaec roln, ron plamat), list rkovit m dlouhou, zkou epel s tm rovnobnmi okraji (pr plaziv), list lyrovit m epel po obou stranch rozeklanou zezy, sahajcmi do poloviny listu, nkdy i hloubji, nejhoej dl je cel a mnohem vt ne jednotliv krojky (uty) (edkev ohnice, kapusta kadeav, starek Jakubv), list kracovit se podob listu lyrovitmu a vyznauje se nejvtm koncovm krojkem a postrannmi krojky postupn smrem dol se zmenujcmi (pampelika lkask), list dlovit je znenhla protaen v tuhou piku (ele merlkovitch Chenopodiaceae).

Jednoduch listy maj epel nelennou (celistv listy), nebo lennou rzn hlubokmi zezy. Podle ilnatiny pak rozeznvme listy zpeen nebo dlanit a podle hloubky zez je dlme na: lalonat se zezy asi do jedn tetiny epele, dln se zezy piblin do dvou tetin epele,

klan se zezy do poloviny epele, sen se zezy velmi hlubokmi, a tm k hlavn ilce.

Podle okraje list rozeznvme: list celokrajn s hladkm okrajem (brusnice brusinka), list pilovit se piatmi, ostrmi, ke pice smujcmi zoubky (kopiva), list dvakrt pilovit s dvoj velikost zoubk (bza), list zubat se piatmi zuby a tupmi zezy (podbl liv), list vroubkovan s kulatmi oblmi krojky a ostrmi zezy (alvj lkask), list chobotnat se zaoblenmi krojky i zezy (dub letn), list vykrajovan s ostrmi zuby a mlkmi, tupmi zezy (bln ern), list vyhlodvan s nepravideln piatmi zuby a tupmi zezy (javor ml).

Sloen listy maj epel rozdlenou na samostatn sti, kterm kme lstky. Podle ilnatiny je dlme na zpeen a dlanit dlen. U list zpeench stoj jednotliv lstky proti sob na tzv. vetenu, kter je pmm pokraovnm apku (stopky). Pry lstk se nazvaj jama. Kon-li veteno lichm lstkem, jde o listy lichozpeen. Kon-li naopak jamem, jde o listy sudozpeen. Veteno se tu zpravidla mn v ponek nebo v trn. U list petrhovan lichozpeench se stdaj jama vtch a mench lstk. U dlanit dlench list je veteno siln zkrceno, lstky vyrstaj z jednoho msta a jsou paprskovit uspodny. Podle pot lstk rozliujeme listy trojetn (jetel), ptietn (nkter mochny) a mnohoetn (vl bob).

Podle pipojen list na stonek rozliujeme: list apkat s dobe vyvinutm apkem (bza bradavinat), list pisedl je bez apku (tezalka tekovan a vtina jednodlonch rostlin), list sbhav, u kterho sbh epel sten dol po stonku (divizna velkokvt), list objmav v podstat stonek objm (mk set), list prorostl m srostl oba laloky epele tak, e stonek listem jako by prostupoval (zimolez koz list), list srostl m spodiny epel vstcnch list srostl (ttka soukenick), list pochvat je pisedl a pisednut vytv pochvu (ostice).

Podle postaven list na ose stonku rozliujeme listy: vstcn, kde listy vyrstaj v prech proti sob (vrbovka mlokvt), stdav, kde listy vyrstaj jednotliv a bvaj postaveny v tzv. genetick roubovici (vrbka zkolist), peslenovit, kde v peslenu jsou listy vyrstajc v krunici z te uzliny. Pesleny mohou bt trojetn (jalovec obecn), tyetn (vran oko) nebo mnohoetn (svzel syiov). Nkdy bvaj vstcn listy proti pedchzejcmu pru pootoeny o 90, aby si

navzjem nestnily. Tyto listy nazvme kmostojn (pryec kmolist). Pod pojmem palisty rozumme provit vrstky na bzi apku. Pochva vznik ze spodn sti listovho zkladu a zpravidla ochrauje a hal labn pupen. Listen je listov tvar, z jeho pad vyrst kvt nebo vtev kvtenstv.

Kvt je rozmnoovacm orgnem vych rostlin, kter vznikl pemnou list a koncov sti stonku. Pemnn listy tvo kvtn obaly a vlastn pohlavn orgny, co jsou sam tyinky a pranky a sami plodolisty, kter nkdy (u krytosemennch rostlin) srstaj a vytv pestk. Pvodn stonkov sti pak odpovd kvtn lko. Kvtn obaly jsou bu tvoeny lstky stejnho tvaru a velikosti (ocn jesenn, afrn set), nebo jsou rozlieny ve vnj zelen kalich a vnitn, obyejn barevnou korunu (msek zahradn). Kvtn obaly jsou tvoeny bu volnmi lstky, kdy mluvme o kvtech volnopltench, nebo jsou lstky spolu srostl a pak jde o kvty srostloplten.

Podle tvaru kvt nebo okvt rozliujeme u srostlopltench korunu: kulovitou (brusnice brusinka), bakovitou (medvdice liv), zvonkovitou (zvonek klubkat), nlevkovitou (durman obecn, afrn set), trubkovitou (stedov ter v boru hemnku pravho), jazykovitou (obvodov kvty v boru hemnku pravho), kyjovitou (kostival lkask), epicovitou (brl barvnek), kolovitou (divizna velkokvt), pyskatou (alvj lkask).

Volnoplten kvtn obaly jsou bu pravideln nebo soumrn. Samm pohlavnm strojm jsou tyinky, skldajc se z nitky a pranku, ze kterho vely sbraj pyl. Plodolisty jsou samim pohlavnm strojm a u krytosemennch rostlin srstaj v pestk. Ten se skld ze semenku, nlky a blizny. Podle polohy semenku vi kvtnm obalm a tyinkm rozliujeme semenk spodn, polospodn a svrchn.

Vtina krytosemennch rostlin m oboupohlavn kvty, kter tedy obsahuj jak tyinky, tak i pestk. Kvty, kter jsou jednopohlavn, obsahuj pouze pestk nebo pouze tyinky (nahosemenn, kukuice set, chmel otiv). Rostliny, kter maj jednopohlavn kvty, jsou bu jednodom, kdy pestkov i tyinkovit samostatn kvty jsou na te rostlin (kukuice set, oek krlovsk), a nebo dvoudom, kdy jednotliv rostliny maj bu pouze sam nebo pouze sami kvty (jalovec obecn, chmel otiv, kopiva dvoudom, rakytnk eetlkov, klanopraka nsk). Stavba kvtu je pro jednotliv skupiny rostlin charakteristick, a proto se v odborn botanick literatue znzoruje smluvenmi, mezinrodn platnmi kvtnmi vzorci a diagramy, ppadn znakami. Pro nae poteby nen tak citliv uren jednotlivch podrobnost nutn, a proto se jm v tto knize nebudeme zabvat. Kvty jsou asto sdrueny v soubory, kter jsou velmi charakteristick pro ten i onen rod, ele, ppadn i druh. Tyto soubory nazvme kvtenstv, a ta bvaj jednoduch nebo sloen. Hroznovit (racemosn) kvtenstv jsou charakterizovna tm, e postrann osy neperstaj osu hlavn a kvty rozkvtaj postupn zdola nahoru, ppadn u plochch kvtenstv od obvodu smrem ke stedu. Tato kvtenstv podle vzjemn dlky os a zpsobu vtven dlme na: hrozen, kdy z hlavn osy vyrstaj v labch listen stopkat kvty (celk zlatobl, rybz ern nebo erven), klas, kde postrann kvty jsou pisedl, asto hust nahlouen (jitrocel kopinat),

jehnda, kter se podob klasu, ale m pevislou a chabou hlavn osu (vrba bl, bza bl, topol ern), palice vznikl z klasu ztloustnutm hlavn osy (pukvorec obecn), strboul (hlvka), kter se podob palici, m vak siln zkrcenou hlavn osu s krtce stopkatmi kvty (jetel lun), ika a itice, kdy jde v podstat o klas, jeho veteno a podprn listeny devnatj (borovice lesn), bor je tvoen rozenm kvtnm lkem, ze kterho vyrstaj pisedl kvty. Je typick pro eled hvzdnicovitch (Asteraceae) a me bt siln klenut (hemnek) a po zcela ploch (slunenice ron), chocholk je odvozen od hroznu prodlouenm postrannch os, take kvty jsou vcemn v jedn rovin (starek obecn) okolk je podobn chocholku, ale vechny osy vyrstaj z jednoho msta. Okolk se asto rozrst na adu dceinnch okolk, jde o typick kvtenstv eledi mikovitch (Apiaceae), dve okolinatch (Umbelliferae), lata je vlastn tvoena hroznem hrozn. Je to jednoduch kvtenstv s nejdelm hlavnm stonkem, nesouc krat, rozvtven postrann stonky. Doln jsou mohutn a k vrcholu se postupn zjednoduuj a zkracuj (ek obecn, vinn rva). Vrcholinat (cymzn) kvtenstv maj postrann osy del ne osu hlavn a rozkvtaj shora dol, u plochch tvar pak od stedu smrem k okrajm. Rozliujeme: jednoramenn vrcholk se vtv pouze jednou postrann osou a podle smru vtven (pohled v geometrickm nrysu) rozeznvme: vjek (kosatec bled), srpek (mek obecn), roubel (tezalka tekovan), vijan (kostival lkask, bln ern), dvouramenn vrcholk ili vidlan se vtv stle vstcn dvma postrannmi osami stejnho du, co je typick napklad pro ele silenkovitch nebo moenovitch, mnohoramenn vrcholk, kter je v podstat zkladnm typem a m vedlej osy opt vrcholinat rozvtven (ern bez).

Shora uveden jednoduch kvtenstv se asto sdruuj do sloitjch forem. Jednu jsme ji naznaili pod nzvem lata. Dle me jt napklad o chocholk bor (ebek obecn), hrozen vijan (katan kosk neboli jrovec maal) nebo

sloen klas (klas klsk) napklad u obilnin apod. Plod a semena tvo finln st vvoje rozmnoovacch orgn rostliny. Souasn s pemnou vajek v semena se semenk petv v plod. Stny semenku se zmn v oplod (napklad vlask oech dozrv v zelenm obalu, v oplod, vlastn oech je plod a jeho jdro tvo semeno). Plody rozeznvme dunat, such jedno- nebo vcesemenn, pukav nepukav, poltiv nebo rozpadav. Dunat plody maj stedn oplod dunat, v dob zralosti nkdy vysychajc. Vnj oplod je blanit a korovit. Sem pat: bobule kde vnitn oplod je dunat, nerozlien od stednho, a sice jednosemenn (jmel bl), dvousemenn (rva vinn), vcesemenn (borvky, rajata, rybz), mnohosemenn (okurka, tykev, meloun), peckovice, kde vnitn oplod je kamenn a tvo tzv. pecku (vestky, ten). Mal peckovice se nazvaj peckoviky (eetlk poistiv), malvice, jsou dunat plody vznikl zdunatnm tzv. eule, co je pohrkovit doln st kvtu, vznikl srstem dolnch st kvtnho obalu a tyinek, jak je tomu napklad u eledi rovitch. Malvice jsou typick pro podele jabloovitch, kam pat vedle jablon jet hrue, kdoulo podlouhl, jeb, hloh a dal. Such plody maj oplod pergamenovit, koovit nebo kamenn a dl se na pukav, s vce a mnoha semeny, a na nepukav, je bvaj obyejn jednosemenn, ale mohou bt i vcesemenn. Pukav plody v dob zralosti pukaj a uvoluj tak semena. Pat mezi n: mchky, kter pukaj jednm vem na mst srstu okraj plodolistu (omj alamounek, pivoka lkask), lusky, kter pukaj dvma vy, take vznikaj oddlen chlopn (hrch set), eule, kter jsou typick pro ele brukvovitch. Pukaj dvma chlopnmi, oddlenmi navzjem blanitou pehrdkou, a jsou vcesemenn (hoice bl, brukev ernohoice, einice lun, esnek obecn), eulky, kter jsou vlastn zkrcenmi eulemi (penzek roln, kokoka pastu tobolka, msnice ron), tobolka, co je plod z vce plodolist a je jedno- nebo vcepouzdr. Otevr se zuby (kohoutek lun, silenka nadmut), chlopnmi (lnice kvtel, dymnivka dut), skulinami (avel kysel), drami (mk set), vkem (bln ern), ale me se otevrat i nepravideln. Nepukav plody jsou jedno- nebo vcesemenn, v dob zralosti se neotevraj a od matesk rostliny se oddluj bu cel, nebo se rozpadvaj v sti s uzavenmi semeny. Pat sem jednosemenn: naka s blanitm a koovitm oplodm (slunenice ron). Nkdy maj naky ltac vrstky (jasan ztepil, bza pit) nebo povit chmr (pampelika lkask), ppadn pchytn hky (lopuch), obilka je vlastn naka, u n je oplod srostl s osemenm. Je typick pro trvy,

k nim pat vechny obilniny. Obilky mohou bt nah (penice nebo kukuice), nebo okoral s pirostlmi pluchami, co jsou obalov sti kvtu (jemen, oves), oek, kter m tvrd, devnat oplod, ve kterm je voln uloeno semeno (lska obecn), dvojnaka, kter se ve zralosti polt na dv naky, spojen sloupkem; je typick pro ele mikovitch (Apiaceae), napklad pro kmn obecn, fenykl obecn a bedrnk anz. poltiv plod, kam pat napklad chlebek, ploch plod slzovitch rostlin, nebo zobanovit plod kakostovitch, tvrdky, kter vznikaj rozdlenm pvodn dvouplodolistho semenku ve tyi sti. Typick pro eledi hluchavkovitch a brutnkovitch (Lamiaceae, Boraginaceae), struk, co je dvouplodolistov plod, kter se v dob zralosti pn rozpad v jednosemenn sti (edkev set, iorka pestr, araid). Nkdy se hovo o souplod, kter vznik po oplozen souboru samostatnch pestk v kvtu, napklad souplod naek na zdunatlm kvtnm lku jahodnku nebo souplod peckoviek u malinku. Soubor plod z celho kvtenstv se nazv plodenstv, napklad slunenicov tal je tvoen plodenstvm naek. Takt iky jehlinan jsou vlastn plodenstvm, tvoenm semeny a zdevnatlmi plodolisty.

4. ZKLADY SBRU, SUEN A PSTOVN LIVCH ROSTLIN4.1 Sbr livch rostlin Rozhodneme-li se pro sbr livch rostlin, musme si pedevm uvdomit, pro koho je chceme sbrat zda pro sebe i pro vkup. Sbrme-li byliny pro sebe nebo pro sv blzk, pak je zcela mimovoln sbrme pozorn, peliv, dokonce se d ci s lskou. Protoe pi sbru pro vkup obyejn takov pstup nemme, mli bychom peliv dodrovat nsledujc obecn platn pravidla, kter plat samozejm i pro sbr pro vlastn potebu. Nejprve se dkladn seznmme s bylinou, kterou chceme sbrat, hlavn s jejmi typickmi rozliovacmi znaky, ale tak s jejmi poadavky na sbr, suen, skladovn apod., abychom pak nebyli zklamni celkovm konenm nezdarem, napklad zapaenm choulostivch st byliny. Sname se nesbrat vce druh najednou, protoe me pomrn snadno dochzet k zmnm, mnohdy i velice nepjemnm. Pi sbru se nezdrujme vybrnm trvy a mechanickch neistot. Doma to zvldneme rychleji a neztrcme as vhodn a cenn pro sbr. Nkdy je dokonce vhodnj proistit sbr a po usuen. Pamatujme na ekologii a uchovn druhu byliny. Ponechme vdy nkolik jedinc na mst sbru nebo nkolik list na velkch rostlinch, na kterch sbr provdme. Byliny nesbrme za det nebo bezprostedn po deti. Byliny tak nesbrme do igelitovch sk. Pi sbru se obecn nedoporuuje pouvat uml hmoty. Nezapomnejme na to, e nkter byliny meme zapaenm znehodnotit teba za pouhou hodinu. Nejvt nebezpe hroz bhem teplch dn, nebo po deti. Nesbrejme byliny z chemicky oetovanch ploch. V krajnch ppadech peliv provme ochrann lhty. Nesbrejme byliny v tsn blzkosti tovren, runch komunikac apod. Vnujme velkou pozornost peprav nasbranch bylin. Nejvhodnjmi pepravnmi prostedky jsou koky nebo dk, vzdun tkaniny, nikoli vak z umlch hmot. Vtina bylin m specifick poadavky na dobu sbru v prbhu dne. Nkter musme sbrat rno, hned kdy sejde rosa, jin zase odpoledne. Dleit je i msto, na kterm byliny sbrme. U mnoha z nich se obsah a innost obsahovch ltek velice mn. v zvislosti na stanoviti. Prakticky rozliujeme msta na slunci, v polostnu a ve stnu. Mli bychom dodrovat i doby sbru v prbhu roku. Koeny a kry obyejn sbrme na podzim a na jae. Byliny, u nich sbrme nat, se vtinou sbraj v dob kvtu. Ale nkter byliny se mus sbrat ped rozkvtem, protoe trhan v plnm kvtu pi suen dozrvaj. Napklad kvty celku zlatoblu nebo vrbovky

zkolist zpp, a tm se droga znehodnot. Pokud u pstovanch trvalek sbrme koeny u po roce, abychom neblokovali zemdlskou pdu, musme potat s menm vnosem. Koeny voln rostoucch trvalek vak sbrme a ve druhm nebo tetm roce. Cibulky sbrme vdy po odkvtu rostliny, nejlpe kdy nadzemn st ponkud ovadne. Hlzy sbrme bhem kvtu rostliny, ale bu brzy rno, nebo k veeru i veer. Listy meme sbrat bhem cel vegetan doby, ale obecn se pedpokld, e podzimn sbr drogy poskytuje ponkud hor kvalitu ne sbr jarn, co jist neplat naprosto bezvhradn. Pokud nememe u sbru koen dodret pravidlo jarnho sbru (ped rozkvtem), nebo sbru podzimnho (po zavadnut nat), sbrejme koeny pi maximlnm bytku Msce, pokud mono v noci. Kru loupeme na jae ped raenm nebo potom na podzim po opadnut list. Volme vdy mlad jedince, u starch strom olupujeme radji silnj vtve. Kvty sbrme radji zatkem rozkvtu, plody a semena a po jejich dozrn. asto se vak plody i semena nechvaj dozrt uloen v suchm a teplm prosted, zejmna kdy nemme jistotu, e dozraj venku, jako napklad ostropestec marinsk. Pi sbru nadzemnch st postupujme obezetn, abychom napklad nevytrhli mlk konky (rosnatka okrouhlolist, zemlu men). Byliny s tuhmi lodyhami radji netrhme, nbr sbranou st uzneme nebo ustihneme. Jestlie lodyha devnat, pak sbrme st nat nad zdevnatlm mstem. Koeny a oddenky na mst jen zhruba oistme a doma je pak omyjeme, ale pouze studenou vodou. Koeny sume nejlpe vcelku nebo je pouze rozplme. Cibule nepereme vbec. Listy sbrme obvykle i s apkem. Ze sbru vyluujeme byliny nahnil, plesniv, barevn zmnn (zernal apod.) nebo napaden kdci. Liv byliny s jejich sti po usuen nazvme drogou. 4.2 Suen livch rostlin Suen musme vnovat velkou pozornost, protoe prv zde se vtinou rozhoduje o tom, zda zskan droga bude kvalitn nebo znehodnocen. Z rostlin teba jen pi mrnm nedodren zmnnch zsad u nikdy a nijak kvalitn drogu nezskme. Dle se nedoporuuje prava (ezn, drcen, lmn) bylin ped jejich usuenm. To se provd jen s bylinami suchmi, pomoc rznch zazen, no, specilnch ezaek apod. Pro suen bylin by mlo platit nkolik nsledujcch zsad: Mme-li monost, pouijme uml teplo pi zajitn dostatenho proudn vzduchu. Optimln teplota pi suen se pohybuje od 30C do 45C a tuto hranici by nemla pekroit. I zde ovem plat zkon individuality. Sume-li pirozenm teplem, volme podle monosti prostory s mrnm proudnm vzduchu (prvanem).

Nen-li to vslovn pedepsno, sume byliny ve stnu, v tenk vrstv, nejlpe na istch paprech, ale pokud mono ne na zemi, kter jednak obsahuje vdy njakou vlhkost a jednak na zmny vlhkosti citliv reaguje. Velmi vhodn je pouit stovch stojan, kter umouj proudn vzduchu nejen nad, ale i pod suenmi bylinami. Velmi vhodn je suen na e, ve vchtech, kyticch a svazcch. Suen urychlme obracenm suenho materilu asi ve dvou tetinch suic doby, ale meme obracet i astji. Obracme opatrn, abychom drogu zbyten nedrolili. Dokonal usuen drogy kontrolujeme tak, e zhruba 50 g suen drogy dme do igelitovho sku a ten pevn uzaveme. Jestlie se do pti hodin na stnch sku objev jemn opar z kondenzovanch vodnch par, nen suen jet u konce. Pi suen musme potat s vraznm bytkem hmotnosti suenho materilu. Tato ztrta se vyjaduje tzv. seschacm pomrem. Ten je u kr a koen 1:3 a 1:4, u list a nat 1:5 a 1:6, u kvt 1:7 a 1:8, u plod podle okolnost a 1:10. Samozejm i zde jsou mon vjimky, napklad pky seschaj v pomru 2:7. Jestli pi suen droga zhndne nebo dokonce zern, jde o hrub znehodnocen a takovou drogu musme vyadit. Chyba byla v kadm ppad ve patnm suen, nebo lo o pedchoz zapaen. Velice doporuujeme, zejmna u drogy pro vlastn potebu, suen v menm mnostv, provdt suen v pyramid. Pouv se pyramida, jej rozmry jsou dny zkladnm vzorcem a = 1/2 .v , kde a je dlka strany zkladny a v vka pyramidy. Pyramida se nasmruje stranami sever jih zpad vchod a byliny se ukldaj v jedn tetin jej vky. Osa uloench bylin mus koprovat smr jih sever, piem vrcholy nat (kvty) by mly leet na severu. Prosted pyramidy je absolutn steriln, nevznikaj jedovat kyslinky nkdy pi suen obvykl a navc byliny bezpen uschnou i pi velk relativn vlhkosti v mst uloen pyramidy. 4.3 Skladovn livch rostlin Skladovn bylin jinak tak vegetabilnch drog je dleitou oblast, a proto musme dodrovat urit zsady: Pi skladovn v malm, vtinou pro vlastn potebu, zsadn doporuujeme byliny hermeticky uzavt, nejlpe ve sklennch tmavch ndobch nebo v plechovch krabicch, kde ovem musme as do asu drogu provtrat. Dve vtinou doporuovan a oblben skladovn v pltnch pytlcch pli nedoporuujeme, protoe droga nen chrnna proti vlhkosti, proti ztrt aromatickch ltek apod. Uskladnn drogy mus bt ovem dokonale such a stejn such by mly tak zstat, a proto i pouit paprov krabice mohou bt jen z tvrdho papru lepenky. Pi skladovn ve velkm uvme vtinou paprov nebo jutov pytle, ppadn oky a nov i kontejnery. Drogy, kter jsou velmi hygroskopick, se skladuj ve vlhkovzdornch plastovch obalech nebo v obalech impregnovanch.

Plastov obaly ale nejsou vhodn pro drogy s vym obsahem silic, protoe nepzniv ovlivuj aromatickou sloku drogy. Drogy skladujeme v suchu, ve tm a v pomrnm chladu. Nikdy neskladujeme v jednom obalu vce druh nebo st drog. Drogy je nutno nejen oddlit, ale i pesn oznait, aby nedolo k zmn. Zcela oddlen musme skladovat drogy jedovat nebo zvl siln a razantn psobc. Jejich oznaen mus bt mimodn peliv. Pro skladovn drog pro vlastn potebu se doporuuje ji zmnn pyramida. ivotnost i spe innost dobe uskladnnch drog se udv v prmru dva roky. To samozejm neplat zcela obecn a innost bylin se radji uruje individuln, protoe mohou nastat znan rozdly. Nejvy ivotnost maj tzv. tvrd drogy, jako jsou deva, koeny a kry, ale i nkter nat nebo listy, napklad na pesliky roln nebo list medvdice lkask. Nkter mkk drogy, co jsou pedevm drogy kvtov, sotva vydr do dal sklizn. Plat to napklad pro kvt aktu blho, ale i pro silinat drogy, kter obsahuj siln tkav oleje. 4.4 Pstovn livch rostlin Ji velice dlouho nesta sbr voln rostoucch rostlin pokrt potebu nejen farmaceutickho prmyslu, ale i pmch spotebitel, take se ada bylin pstuje. Technologie pstovn se samozejm pizpsobuje ploe a zpsobu pstovn, ili u malopstitel bude vypadat jinak ne v zemdlskch podnicch. Zcela specifickou oblast je pstovn drogy cizokrajn, kter nen soust na bn kvteny. Tyto drogy je mon u ns pstovat pekvapiv hojn, ovem vyaduj naprosto jin podmnky oetovn. Takovm pkladem me bt pstovn parchy saflorov (Leuseum rhaponticum Iljin), kter je velmi pizpsobiv, v naich podmnkch se j da a zachovv si mimodnou innost. Pro pstovn bylin plat takt nkolik zkladnch podmnek: Ped vlastnm rozhodnutm o pstovn nkter rostliny, zvlt na velkch plochch, je vhodn prostudovat dostupnou odbornou literaturu, protoe na pstitele ek ada nejrznjch pekek, zludnost a vliv, a u jsou to rzn choroby rostlin, nejrznj kdci, ale napklad i extrmn klimatick podmnky. U exotickch rostlin jsou velmi nebezpen zejmna prudk teplotn zmny v jarnch mscch. Velice se proto doporuuje prozkoumat mon klimatick podmnky, ale i jakost zeminy. Po zven tchto zjitn volme pak vhodnou rostlinu nebo druh. Nezapomnejme ovem na dostupnost a kvalitu osiva, ale tak na monost a efektivnost odbytu hotov drogy. Velkou pozornost vnujme pprav pdy, volb vhodnho nad, sprvn technologii od osevu pes oetovn bhem rstu a po vlastn sklize. Chemick pihnojovn a chemick ochrann prostedky proti chorobm a kdcm uvme minimln a jen v krajnch ppadech. Pitom dsledn dodrujeme ochrann lhty. Pi nedostatku vhodnch prostor meme nkter byliny pstovat i v

koench, teba na balkonech nebo nkdy i pmo v pokoji. Takto meme pstovat samozejm pouze rostliny, kter pli nevyrostou, nebo rostliny, kter nemohou svm aromatickm psobenm negativn ovlivnit sv okol, napklad rznmi alergiemi, rmou nebo dchacmi potemi. To je zvl dleit, protoe pro takov pstovn se vesms pouvaj rostliny silinat. Proto musme volbu peliv uvit a pak rostlinu tak sledovat. asto toti vznikaj pote, kter se z neznalosti nedaj niemu piadit a e se nejrznjm zpsobem, ani bychom pili na to, v em je prav pina. Pouv se zsadn kvalitn, nakypen pda, kter se do koene mrn natla. Vtinou se neuvaj dn uml hnojiva ani dn ochrann prostedky. Rostliny ovem mus mt dostatek vlhy, tepla a svtla. Nezapomnejme vak na to, e i pokojov rostliny je nutn obas provtrat venku.

5. ZKLADN INN OBSAHOV LTKYAlkaloidy jsou ltky alkalick povahy, biochemicky odvozen od aminokyselin. V molekule maj vdy jeden nebo vce atom dusku. V rostlinch obyejn nejsou voln, vyskytuj se pouze v podob sol organickch kyselin. Pat mezi prudce psobc ltky. Nejvt obsah alkaloid maj rostliny tsn ped rozkvtem nebo v zatku kvtu. Na alkaloidy nejbohatmi stmi jsou semena, listy, kra a koeny, kvty maj obsah vrazn men. Mlokdy nachzme v rostlin jen jeden alkaloid; vyskytuj se obvykle ve skupinch pbuznho charakteru a vtina z nich je jedovat. Typickmi pedstaviteli jsou napklad rulk zlomocn (Atropa belladonna) s nejdleitjmi alkaloidy atropinem a scopolaminem, nebo omj alamounek (Aconitum napellus) s mimodn innm, ale tak mimodn jedovatm aconitinem, dle napklad mk set (Papaver somniferum) se znmmi alkaloidy morfinem, papaverinem a codeinem atd., ale tak blotrn kulatohlav s nejedovatm echinopsinem. Vlastn funkce alkaloid nen zatm jet pln objasnna. Glykosidy pat k rostlinnm stavebnm ltkm a vznikaj vazbou cukern sloky na necukernou ltku zvanou aglykon nebo tak genin. Glykosidy se snadno rozkldaj kyselinami a nktermi enzymy. Cukernou slokou me bt glukza, ale tak jin, sloitj cukry, zatmco aglykony bvaj velice rozmanit. Glykosidy jsou v mnoha ppadech ltkami prudce psobcmi, a jedovatmi. Vlastn psoben komplex glykosid je obyen ureno charakterem aglykon. Tak napklad fenolov glykosidy psob antirevmaticky nebo pro desinfekci moovch cest (vrbov kra), antrachinov maj inek projmav (kra kruiny), nkter steroidn glykosidy maj mohutn inek na srden sval a k se jim srden glykosidy (nprstnky, hlavek jarn a dal). Glykosidickch vazeb je velk ada a prakticky vechny jsou nedokonale prozkouman. Mezi glykosidy meme zaadit i ltky veden jako samostatn, napklad kumariny, flavonoidy nebo saponiny. Kumariny jsou laktony kyseliny kumarinov. Zkladn kumarin je laktonem kyseliny cishydroxiskoicov. Tato ltka psob sedativn, spasmolyticky a protitromboticky, protoe sniuje srlivost krve. Ve vych dvkch zpsobuje porn bolesti hlavy a psob i toxicky na jtra (komonice lkask). Ltek odvozench od kumarinu je velk mnostv a nejhojnji se vyskytuj u rostlin eledi mikovitch (Apiaceae). Protoe nejvce kumarin nalzme v semenech a koenech, vznikla teorie, e tyto ltky usmruj rst a klen rostin. Flavonoidy jsou fenolick ltky s vlastnostmi podobnmi vitamnm. Maj vrazn biologick inky, a proto se nov tak oznauj jako bioflavonoidy. Podle chemick struktury je dle dlme na flavony, flavonoly, flavanony, antokyanidiny, katechiny atd. Z mnoha biologickch ink, vlastnch flavonoidm, jsou nejvznamnj zejmna inky antisklerotick a pak kladn psoben na prunost a pevnost cvnch stn i zlepovn jejich prostupnosti. Nov se hovo i o kancerostatickm psoben nkterch flavonoid.

Mimoto je prokzn regeneran inek na jatern tkn, dle inek moopudn a uroseptick. Nkter z nich psob i jako vznamn spasmolytika a vechny pak obecn jako geriatrika, pedevm pro jejich protektivn a regeneran inek na strnouc organismus. Mezi typick flavonoidn drogy pat teba koen jehlice trnit, lipov kvt, na routy vonn, na pohanky, kvt ernho bezu a vechny drogy z hlohu, jako i dal. Saponiny jsou takt ltky glykosidn povahy. Vrazn sniuj povrchov napt kapalin, ve kterch jsou rozputny: Proto je lze pout jako vborn diuretika a expectorantia, protoe sniuj vazkost hlen, kter se pak snadnji vykalvaj. Pi nitroilnm podn ovem zpsobuj hemolzu krve, kdy vlastn dochz k uvolovn hemoglobinu z ervench krvinek do tekutho prosted. Nkter saponiny mohou ovem bt toxick i pi podvn sty. Mezi takov pat teba brambok evropsk (Cyclamen europaeum), vran oko tylist (Paris quadrifolia) nebo koukol poln (Agrostemma githago). Na druh stran maj nkter saponiny vznamn inek proti houbm a plsovm onemocnnm. Saponin je i soust protindorovho lku Irisap, pipravenho eskm vzkumnm pracovitm pod pmm vedenm doc. I. Dolejho. Z expektoran psobcch saponinovch drog nelze opomenout kvt prvosenky jarn, kvt divizny velkokvt, ale i list jitrocele kopinatho a koen lkoice lys, lidov zvan sladk devo. Mezi saponinov diuretika s desinfeknm inkem pat list bzy, na pesliky roln a na prtrnku lysho. Protiplsov psoben vykazuje koen pestupu (Radix sarsaparillae), kter se pi vnitnm uvn osvdil i jako pomocn lk pi lupnce. Silice neboli terick oleje jsou vysoce aromatick a tak tkav rostlinn ltky. Ve vod nejsou obyejn rozpustn a ani se s n nems. Dobe se vak rozpout v etanolu, v teru i jinch organickch rozpoutdlech. Na vzduchu snadno oxiduj a pryskyinatj. Terapeuticky se vyuvaj jako antiseptika, expektorantia, diuretika, antiflogistika, derrivantia a pro pravu aroma i chuti ajovch sms. Silice nejastji nachzme v kvtech, ale mohou bt obsaeny ve vech rostlinnch stech. Nkter z nich adme mezi prudce psobc ltky. Napklad 10 kapek silice z listu chvojky kltersk (Juniperus sabina) je mono povaovat za smrtelnou dvku i pro dosplho, protoe jejich psobenm dochz k devastaci ledvinovho parenchymu. Podle inku meme silice rozdlit na silice s inkem: expektoranm (bedrnk anz, matedouka obecn, dobromysl obecn, yzop lkask, bazalka prav, eukalyptus neboli blahovink kulatoplod), karminativnm (fenykl obecn, kmn koenn, koriandr set, mta peprn), diuretickm (plody jalovce, koen a semeno petrele, koen celeru), sedativnm (list meduky lkask, koen kozlku lkaskho, na dobromysli obecn, kvt levandule lkask), desinfeknm (list myrty obecn, list alvje lkask, list lichoeinice vt,

list epku lkaskho, hebek koenn, kvt hemnku pravho). Dal silinat drogy se mohou pouvat jako anthelminitika (esnek set, pelynk prav, imbaba starkolist), jin jako corrigentia (pro pravu vn, chuti i vzhledu), mezi n pat znm bergamotov silice, uvan k pprav vonnho aje, dle silice rov, gerniov a dal. Mnoho silinatch drog je zaazeno mezi koen, napklad zzvor obecn, badyn prav, kardamom obecn, pep ern, kurkuma domc, skoice obecn a jin. Balzmy a pryskyice jsou svm chemismem i fyziologi velmi blzk silicm. Balzmy jsou medovit konzistence, pryskyice bvaj vtinou tuh. Pryskyice jsou ve vod prakticky zcela nerozpustn, ale zato se dobe rozpoutj v organickch rozpoutdlech. Nejznmjmi balzmy jsou balzm perunsk, balzm tolunsk, balzm kopalov a myrha. Balzm perunsk, kter m inek antiseptick, protizntliv, hojiv i anestetick, ve sv syntetick podob psob nkdy alergicky. Obas se v literatue vyskytuje i nzev klejopryskyice, co je pryskyice s velkm obsahem klovatiny a slizu. V medicn je znm pedevm klejopryskyice Gummiresina asafoetida, zskvan z rostliny s pvabnm nzvem loidlo neboli ertovo lejno. Z klasickch klejopryskyic je jet pomrn znm Gummiresina olibanum ili kadidlo. Bn se t uvaj pryskyice z naich jehlinatch strom, napklad z jedle douglasky. Krom tchto stoj jist za zmnku pryskyice benzoov (Resina benzoe) se silnm protizntlivm inkem a pak pryskyice mastixov (Resina mastix), kter se pouv na tvrdojn ekzmy, k izolaci a potrn porannch mst, a kter tak bv soust nplast. Tsloviny pedstavuj dal skupinu ltek, bn se vyskytujcch v rostlinnch drogch. Z hlediska chemickho se jedn o bezduskat ltky, schopn vytvet s blkovinami nerozpustn sloueniny. Toho se od nepamti vyuv pi inn k. Tsloviny nachzme pedevm v krch, ale tak v listech a zejmna pak v hlkch, co je npadn patologick tvar, vznikl na rostlin po napaden hmyzem. Klasickm pkladem jsou dubnky. Jednodlon rostliny jsou na tsloviny obecn velice chud. U dvoudlonch jsou vak eledi vysloven tslovinn, napklad rovte (Rosaceae). Naproti tomu existuj eledi s minimlnm obsahem tslovin jako napklad prvosenkovit (Primulaceae) nebo i eledi zcela bez tslovin jako napklad makovit (Papaveraceae) nebo brukvovit (Brassicaceae). Lebn se svravho (adstringentnho) inku tslovin vyuv pro zastaven krvcen, jako antiseptick ltky a tak pro znecitlivn nervovch zakonen. Drogy mohou psobit i jako protijed pi alimentrnch otravch (otravy potravou). Dlouhodob vnitn uvn vych dvek tslovin me ovem vst k pokozen jater, co je obecn pot nemrnch pijk ervenho vna, bn teba ve Francii. Podle chemick struktury tsloviny rozdlujeme na hydrolyzovateln neboli galotaniny, kam pat napklad dubnky a listy oeku, a pak na nehydrolyzovateln neboli katechiny, mezi n pat teba dubov kra, koen kramrie trojmun (Radix ratanhiae) a nkter dal.

Hoiny, zvan tak amara, jsou rznorod hok ltky, kter hlavn pzniv ovlivuj innost trvicho stroj. Meme je rozdlit pedevm na hoiny ist (amara pura), kde hok ltky jsou v droze pomrn samostatn, napklad koen hoce lutho, a pak na dal dv skupiny. Je-li hoina navzna na ltky vonn, pak hovome o aromatickch hoinch (amara aromatica), kam pat napklad hoiny pelyku pravho, zemlui men nebo pukvorce obecnho. Tet skupinou podle typu vazby hoin jsou hoiny ostr (amara acrie), ve kterch je hoina vzna na pvodn oste chutnajc ltky. Tuto skupinu znme dobe z orientlnho koen, jakm je napklad zzvor, pep nebo i paprika. Hoiny mvaj laktonovou strukturu a nelze je tedy dost dobe zamovat za alkaloidy nebo glykosidy, kter chutnaj tak velmi hoce. Fytoncidy jsou ltky nejednotnho charakteru, kter psob antibioticky. Maj irok terapeutick vyuit. Zpravidla bv ptomen tzv. isothiokyant, co je zvltn cukern vazba na sru. Znmmi fytoncidnmi rostlinami jsou napklad ken selsk, edkev ern, esnek set, cibule kuchysk, epk lkask, tymin obecn, prav ajovnk a mnoho dalch. Glukokininy jsou ltky svm inkem podobn inzulnu, take dovedou mrn sniovat hladinu krevnho cukru. Jsou to duskat ltky, vznikajc pi metabolismu aminokyselin. Nejastji se jedn o tzv. guanidin a jeho derivty. Glukokininy nachzme napklad ve fazolovm lusku, v listech borvek, v nati jestabiny lkask nebo ve vavnovm listu. Tyto drogy nesniuj obsah krevnho cukru pmo, ale druhotn pes zlepen vyuit vlastnho inzulnu. Proto jsou indikovny hlavn u diabetu II. typu. Slizy a klovatiny jsou ltky, mezi nimi lze rozdl specifikovat tak, e zatmco slizy se v rostlinch vytvej samovoln jako zsobn glycidy, klovatiny vznikaj jako vmky pi porann rostliny. V obou ppadech jde o ltky, kter jsou vytveny sloitmi cukry polysacharidy. Slizy vytvej s teplou vodou viskzn koloidn systmy, ve studen vod bobtnaj a vytvej gely. Lebn se vyuvaj jako mechanick ochrann prostedky, slouc zejmna k ochran sliznic jejich pokrytm. Znmou slizovou drogu pedstavuje napklad koen kostivalu lkaskho, koen i kvt proskurnku lkaskho (ibiku), na slzu livho, lnn semeno nebo semeno pskavice (eckho sena). Klovatinu obsahuje napklad znm arabsk guma a tragant. Sacharidy (cukry) jsou pirozenmi produkty fotosyntzy. Jednoduch cukry jako glukza a fruktza slou jako zdroje energie, sloitj polysacharidy vytvej stavebn a zsobn ltky. Polysacharid inulin (nezamovat s inzulnem), obsaen napklad v koeni omanu pravho nebo v ekance, se podl na pznivm inku matench rostlin na podporu ltkov vmny. Vznamnm polysacharidem je tak peptin, kter ovlivuje sklerotizaci cv, upravuje poruchy zavn (zejmna ve vztahu k zcp) a hod se tak na rosolovatn a tuhnut marmeld. Organick kyseliny nachzme v rostlinch vzan jako soli, laktony anebo estery, nkdy ovem i jako voln kyseliny. Vyrovnvaj vnitn tlak bunk, a tm

vlastn usmruj propustnost vody bunnmi membrnami rostlin. Terapeuticky psob velmi rznorod a asto maj i mrn projmav inek. Hojn jsou obsaeny v dunatch plodech, jablkch i hrukch, ale nalzme je i v jinch stech rostliny, napklad u ovku nebo v nati kopivy. Pat mezi n napklad kyseliny jablen, vinn, skoicov, kvov, avelov a dal. Tyto ltky tak reguluj peristaltiku, psob moopudn a podporuj metabolismus organismu. Oleje a tuky jsou po chemick strnce sloueniny glycerolu a mastnch kyselin. Dlme je na: nevyschav (olivov, mandlov), polovyschav (epkov, aradov), vyschav (lnn, kakaov), speciln (ricinov, ryb, krotnov, almgrov). Lebn se zpravidla vyuvaj jako maziva nebo jako vehikula (pomocn ltky) na rozpoutn jinch liv. Aminokyseliny jsou zkladnm stavebnm materilem blkovin a maj vznam i pro syntzu dalch metabolit, napklad alkaloid, glykosid a vitamn. Teba nejjednodu aminokyselinu glycin meme vyuvat pi stavech chronick navy a pi svalov ochablosti. Cystein m zase pzniv vliv na jatern tk. Trioxin a trijodtyronin obsahuj jd a tvorbou hormon ttn lzy ovlivuj jej funkci, vedle toho ovlivuj i funkci brzlku. Vhodnm zdrojem je mosk asa chaluha bublinat. Peptidy vznikaj amidickm etzenm aminokyselin a podle potu aminokyselin v etzci hovome pak o dipeptidech, tetrapeptidech atd. K peptidm pat mimo jin i inzuln, kter je sloen z vce ne padesti aminokyselin. Terapeuticky vznamn je tak napklad polypeptid viscotoxin, kter se zskv ze jmel blho. Polypeptick charakter maj ale i siln jedy jako napklad amanitin, phallin nebo phalcidin, obsaen v muchomrce zelen. Blkoviny maj velkou molekulu, a proto jsou obtn straviteln. Na blkoviny je bohat napklad sja. Blkovinnho charakteru jsou i enzymy, kter v tle psob jako katalyztory pi nejrznjch biologickch reakcch. Pat mezi n napklad znm pepsin, kter reguluje trven a zlepuje peristaltiku, trypsin, kter rozkld odumelou tk a psob detoxikan, nebo trombin, kter ovlivuje srlivost krve. Nkter rostlinn enzymy zpsobuj rozklad blkovin. Jsou to pedevm protzy a proteinzy, kter jsou obsaeny hojn v tropickm ovoci jako papaya, fky a ananas. Jejich innost zvis na teplot, pH faktoru a na tzv. efektoru. Ten reakci podporuje, psob jako aktivtor, nebo tak tlum, a v tom ppad psob jako inhibitor. Skld se z neblkovinn sloky, zvan koenzym, a z vysokomolekulrn sloky, zvan apoenzym. Enzymy nazvme podle mezinrodn nomenklatury a je pro n vyhrazena koncovka -asa (za). Tak napklad glukosidzy psob jako katalyztor pi tpen polysacharid apod. Enzymy se zastuj na vtin ivotnch dj a pochod a ve vtin rostlin se nachzej v pomrn velkm mnostv. Pokud ovem chceme

enzymy efektivn vyut, mli bychom pednostn pouvat byliny v ivm, tedy surovm stavu, teba ve form v. etrnm suenm se sice vtina enzym zachov, ale jejich innost je ni. Naproti tomu vlhkm teplem nebo varem drogy pi pprav aj se vechny enzymy spolehliv zni. Vitamny jsou ltky rzn chemick struktury, kter jsou, stejn jako enzymy, potebn pro harmonick chod tlesnho metabolismu. Je proto dobe, e zejmna v posledn dob se vitamnm a jejich vlivu na lidsk organismus vnuje velk pozornost. Vitamny dlme na vitamny rozpustn ve vod napklad vitamn C a vitamny rozpustn v tucch napklad vitamny A, D a E. Rostliny a jejich sti jsou obyejn na vitamny bohat. O rostlinnch vitamnech je navc znmo, e jsou nepomrn innj ne jejich syntetick napodobeniny. V prod se napklad vyskytuje pouze levotoiv forma kyseliny askorbov neboli vitamnu C, kdeto pi syntetick vrob vznikne kyselina askorbov zpola levotoiv a zpola pravotoiv. Donedvna se vdci domnvali, e to je nepodstatn. Potom zaali zastvat nzor, e funguje pouze kyselina levotoiv a pravotoiv e je inaktivn, ili neten. Proto se doporuovaly vy dvky u syntetickho vitamnu ne u vitamnu prodnho. Dnes u je ovem znmo, e pravotoiv forma nejene nen inaktivn, ale e za jistch okolnost me bt i kancerogenn. Bohatm zdrojem vitamn je pedevm ovoce a zelenina, pivovarsk kvasnice, vel rouskov pyl a pak samozejm liv rostliny a jejich sti. Minerln ltky jsou v rostlinch obsaeny zpravidla v organickch vazbch, take organismus je dobe vstebv. Znm jsou napklad kemiitany (peslika roln, konopice bledolut, vechna rdesna), soli vpnku, draslku a hoku. Nkter rostliny jsou na minerln ltky sice bohat, ale prakticky jsou tyto ltky obsaeny ve vech rostlinch. Hormony jsou vlastn chemickmi regultory funkc jednotlivch orgn a jejich vzjemn souhry. Z chemickho hlediska je dlme na derivty aminokyselin, oligopeptidy, men polypeptidy blkovinnho charakteru a steroidy. Hormony maj velk biologick inek i pi velmi nzkch koncentracch a jejich vyrovnan hladina v krvi je zkladn podmnkou sprvn funkce celho organismu, jeho dobrho fyzickho i psychickho stavu. Ltky podobn enskm pohlavnm hormonm jsou obsaeny napklad v lkoici lys, ve chmelu otivm, v kvtu jebu ptaho. Ltky podobn muskm pohlavnm hormonm obsahuje vel rouskov pyl nebo plod katanu koskho. Ltky podobn dalm steroidnm hormonm jsou v lkoici lys, katanu koskm, koeni jehlice trnit a rovn v pivovarskch kvasnicch. Krom tchto hlavnch innch ltek je jet v rostlinnch drogch cel ada dalch, znmch jako ltky doprovodn. Samy o sob jsou sice mlo farmakologicky inn, ale znan ovlivuj innost hlavnch innch ltek, a to jak kladn, tak i zporn. Ve vtin ppad by se vak bez nich nedoshlo doucho inku a v podstat slou jako nezbytn katalyztory. A konen jsou v rostlinch nebo drogch zastoupeny i ltky neinn, co jsou vtinou metabolick produkty, kter spe psoben vlastn drogy komplikuj nebo

jen prost zatuj organismus svou ptomnost. kme jim ltky balastn. Novj serizn vzkum, zamen na lkov komplexy, ale zjistil, e cel komplex ltek obsaench v droze psob mnohem innji a hlavn tak vyrovnanji ne separovan hlavn inn ltky, zbaven doprovodnch a balastnch ltek. Jakkoli je tento poznatek z hlediska vdeckho vzkumu bylin zdnliv nov, pat po lta mezi jednu z hlavnch zsad fytoterapie provdn lidovmi bylinki. Zbv jen doufat, e zjitn tto skutenosti povede ke komplexnmu vyuvn rostlinnch liv a k omezen uvn tzv. rostlinnch extrakt, zamench jen na nkter ltky. Podle naeho nzoru to meme povaovat za dal vchovn pohlavek prody na modern vd a snad jednou dojde i k situaci, e vdci konen pochop, e produ lze mon nesmle napodobovat, koprovat, ale rozhodn ji nelze pedlvat. To, co vytvoila proda a jej Tvrce, neme lovk nikdy vyrobit nebo nahradit. Hlavn ctnost skutenho vdce by pi vdom tto skutenosti mla zstat vdy pokora.

6. ZKLADN PRAVIDLA FYTOTERAPEUTICK RECEPTURYBylinn ajov sms m mt nsledujc sloky: remedium cardinale (bze) je hlavn slokou, urujc lebn inek smsi, remedium adjuvans (adjuvantivum) je pomocnou slokou, kter dopluje, zesiluje a roziuje inek smsi, remedium corrigens (corrigentum) je slokou, upravujc vni a chu pipravovanho aje, a je velmi uiten, pokud teba i jen sten umocuje lebn efekt, remedium constituens (vehiculum) je slokou, objemov zvtujc mnostv smsi, zlepujc jej vzhled a podporujc terapeutick posln smsi. esk odborn literatura uvd pouze ti typy sloek ajovch sms a vynechv sloku plnivou (vehiculum) s tm, e pmo z povahy ajoviny mus vyplynout, jak plnivo me bt pouito. V takovto receptue splv uren corrigentii a vehicula. Uveden rozdlen nm pipad mnohem nzornj. Pklad sloen ajov smsi: na pelyku pravho 30,0 g kruinov kra 10,0 g list mty peprn 10,0 g na vlatovinku 10,0 g Tato sms je uren pro lbu lunkovch pot. Bz je zde pelynk, kter je osvdenm lkem na lunk, m vliv na tvorbu lui i na jej vyluovn. Pelynk tedy uruje vlastn uit smsi. Kruinov kra je zde jako adjuvantium, protoe jej projmav efekt roziuje innost smsi. Je obecn znmo, e lid se lunkovmi potemi maj sklon k zcp. List mty peprn je uznvanm koreknm initelem, upravujcm vni a chu, a navc i sm ovlivuje innost lunku. Plnivm prvkem neboli vehiculem je na vlatovinku, kter vhodn a hlavn i mohutn posiluje inek bze a smsi jako celku. Lka by uveden recept napsal takto: Hmotnost se zsadn udv v gramech, bez oznaen. Na tomto mst je nutn uvst, e v dalm textu vech dl tohoto Herbe budeme dle a na vjimky uvdt hmotnostn daje u bylin pouze v celch gramech. Je to jednak proto, e jen vjimen m (zejmna ve smsch) vznam daj za desetinnou rkou, a jednak proto, e nepedpokldme, e by v monostech vtiny ten a uivatel Herbe bylo ven na desetiny gram. Pro sestaven ajovch sms plat nkolik pevnch zsad nebo spe logickch doporuen: ajov sms by nemla obsahovat vce ne ti bze, nejlpe vak pouze jednu. ajov sms by nemla obsahovat vce ne dv adjuvantiva, nejlpe vak jen jedno. Rp. Herba absinthii 30,0

Cort. frangulae Fol. menthae pip. Herba chelidonii aa 10,0 M.f. species D.S. 3x denn sklenici nlevu Rp. M.f. D.S. aa = zkratka recipe = misce fiat (species) = sa signa = stejnm dlem = vezmi = smchej, udlej (aj) = vydej a ozna (popi) (aa 10 = z kad 10)

V tto oblasti je zatm slab msto pi stanovovn a pouvn sprvnch ajovch sms. asto i pomrn zkuen fytoterapeuti stanovuj poet bylin do sms podle zsady m vce bylin, tm spe se musm trefit. To je ovem velik omyl. Ji far Sebastian Kneipp zdrazoval nutnost zjednoduen ajovch sms. eknme si k tomu nco bliho. Uvame, e teba v hemnku pravm vdci stanovili ji 109 rznch ltek, co samozejm zdaleka nemus bt vechny. I kdy vtina ostatnch bylin nen tak dkladn probdan, pesto musme pedpokldat, e mnostv jejich obsahovch ltek se asi nebude pli liit. Take teba pi ajov smsi o 15 bylinch me bt spolu v interakci kolem jednoho tisce innch ltek, z toho nkter i vcekrt a v rznch vazbch. V praxi to znamen, e pi takovch kombinacch jde vce i mn o kombinace naslepo. Ostatn u proslul Paracelsus hlsal, aby poet drog ve smsi nepesahoval magick slo 7. A cokoli jest navc, od bla pochz psal. Jedinou vjimkou je stanovovn sms bylin podle jejich obsahu prvk, o kterm bude pojednno ve zvltnm dodatku tohoto Herbe. Zde je tedy sms urovna clen, ale i v tomto ppad obyejn nepesahuje poet bylin slo 7, prmr pak in 4 a 5 bylin ve smsi. Jako korigujc prostedky volme drogy podle monosti stejnho terapeutickho psoben, ale vdy takov, kter vylepuj celkov vlastnosti pipravovanho aje. Pat sem zejmna drogy silinat jako mta peprn, fenykl obecn, bedrnk anz a dal. Jako vehicula volme bu ltky indiferentn jako teba listy jahodnku, malinku nebo ostruinku, nebo ltky psobc jako bze. Vdy by ale mly sms vzhledov zlepovat, take to mohou bt i rzn barevn kvty. Doba lby Doba lby by sice mla bt volena individuln, ale pesto by se pi jejm stanovovn mlo dodrovat nkolik zsad: U lehkch onemocnn aplikujeme lbu po dobu nemoci, ale jet i krtce po jejm skonen. V podstat by nemla bt nikdy krat ne 30 dn, abychom respektovali biologick cykly naeho organismu.

Vlekl choroby lme dlouhodob a vdy stejn dkladn. Je teba zachovvat trplivost, kter pi takovch chorobch vtinou chyb. Z hlediska innosti ajovch sms byliny vdy po 2 a 3 mscch obmujeme. Dleit jsou pitom pocity nemocnho, signalizujc napklad, kde by se mla udlat nkolikadenn pestvka. U onemocnn, kde jsou ptomny i infekce, vdy aplikujeme lbu jet 30 dn po zdnlivm odeznn nemoci, protoe zde asto dochz k recidivm. V prevenci anebo pi periodicky se opakujcch onemocnnch je vhodn systematick uplatovn lebnch kr. Mal kra by mla trvat 4 tdny, velk pak 2 msce. Kry se vtinou aplikuj na jae a nkdy i na podzim, kdy je organismus vystavovn velkm zmnm. Pehledn rozdlen bylinnch liv Fytoterapeutika jednoduch = usuen byliny = vegetabiln droga (malink obecn), fytoterapeutika mitte = mrn psobc (meduka lkask), fytoterapeutika forte = prudce psobc (nprstnk erven). Komplexy dlme na: biofarmaka napklad tinktury, extrakty a jin tzv. galenick ppravky, fytofarmaka izolovan inn ltky z bylin, napklad atropin z rulku nebo digoxin z nprstnku. Mal pehled bylinnch drog podle indikanch skupinLtky ACIDA ADSTRINGENTIA ANACIDA (antacida) ANALEPTIKA ANALGETIKA ANTHELMINTHIKA ANTIANEMIKA ANTIASTMATIKA ANTIDEPRESIVA ANTIDIABETIKA ANTIEMETIKA ANTIFLOGISTIKA ANTIHAEMORRHODATIA Prostedky aluden kyselinotvorn svrav Pklad byliny zemlu men dubov kra

sniujc kyselost aludench v hoec lut povzbuzujc zkladn ivotn funkce rozmarn lkask proti bolestem spor lkask proti parazitm podporujc krvetvorbu protiastmatick podporujc nladu sniujc hladinu krevnho cukru tlum nutkn na dven protizntliv proti hemoroidm pelynk prav kopiva dvoudom podbl liv dobromysl obecn fazol obecn meduka lkask epk lkask lnice kvtel

ANTIHYDROTIKA ANTIKOAGULANTIA ANTIPURIGINOSA ANTIPYRETIKA (antifebritia) ANTIREVMATIKA ANTISKLEROTIKA DERMATOLOGIKA DERRIVANTIA DETOXIRANTIA DIAPHORETIKA DIURETIKA EMETIKA EMMENAGOGA EMOLIENTIA EXPECTORANTIA FYTONCIDA GARGARISMA GASTROSEDATIVA HAEMOSTYPTIKA (haemostatika) HEPATIKA HORMONA HYPOTONIKA CHOLAGOLA CHOLERETIKA

proti pocen zabrauj sren krve proti svdn protihorenat proti revmatismu proti kornatn cv kon kon drdiv podporujc vyluovn jed potopudn moopudn vyvolvajc dven regulujc menstruaci zmkujc podporujc vykalvn psobc antibioticky kloktadla uklidujc zavn tlumc krvcen jatern hormonln sniujc tlak krve luopudn podporujc tvorbu lui

alvj lkask komonice lkask benedikt obecn lipov kvt vrbov kra jmel bl lopuch vt esnek set truskavec (rdesno pta) ern bez peslika roln kopytnk evropsk kontryhel obecn lnn semeno yzop lkask cibule kuchysk alvj lkask chmel otiv ernohlvek obecn ostropestec marinsk katan kosk kvt hlohu pelynk ernobl jablenk obecn

IMUNOSTIMULANTIA KANCEROSTATIKA KARDIOSEDATIVA KARDIOTONIKA KARMINATIVA LAKTAGOGA (galaktagoga)

podporujc obranyschopnost organismu (vlastn) tapatka nachov protindorov vlatovink vt proti srdenm neurzm povzbuzuj srden zpravidla toxick tlum plynatost podporuj tvorbu innost, nprstnk erven fenykl obecn mateskho jestabina lkask buina srdenk

mlka LAXANTIA METABOLIKA(haemocatarti ca) MUCILAGINOSA OBSTIPANTIA (antidiarrhoica) SEDATIVA SEKRETOLYTIKA (antitussica) SPASMOLYTIKA projmadla list senny

podporuj ltkovou vmnu, ist krev ekanka obecn slizov kostival lkask protiprjmov uklidujc tlumc kael a sekreci tlum kee plod borvky kozlk lkask proskurnk lkask mochna hus

STOMACHIKA (amara) TUBERKULOSTATIKA URODESINFICIENTIA VULNEARIA

hoiny, podporujc tvorbu v a zavn pukvorec obecn proti tuberkulze konopice obiln desinfikujc moov stroj podporujc hojen ran lichoeinice vt jitrocel kopinat i vt

7. ZKLADN LKOV FORMY VE FYTOTERAPII7.1 Veobecn daje a piblin mry 1 pohr 100 125 ml 1 lek 150 ml 1 sklenice 200 ml 1 kvov hrnek 250 ml 1 velk hrnek 300 350 ml 1 kapka vody 0,05 g 20 kapek = 1 g 1 kapka tinktury 0,019 g 53 kapek = 1 g 1 kapka lihu 85% 0,014 g 63 kapek = 1 g 1 kapka vna 0,033 g 30 kapek = 1 g 1 kapka oleje 0,022 g 45 kapek = 1 g 1 kapka sirupu 0,056 g 19 kapek = 1 g 60 kapek vody 1 ajov lika 60 kapek tinktury 1 ajov lika 3 ajov liky 1 polvkov lce (5 mocca liek) KOENY Na piku ostrho noe 0,03 g Na piku kulatho noe 0,05 0,08 g 1 mocca lika 1 2 g 1 ajov lika 3 g 1 polvkov lce 10 g NAT Na piku ostrho noe 0,02 g Na piku kulatho noe 0,03 0,07 g 1 mocca lika 0,8 1,2 g 1 ajov lika 1,5 2,0 g 1 polvkov lce 5 8 g

7.2 Lkov formyaj (th) je vodn vluh drogy pipraven za tepla, nen-li ovem pedepsno jinak. Plat, e na 100 ml vody dvme 1 ajovou liku jemn nasekan drogy, na 250 ml pak 1 polvkovou lci. Dle uveden pedpisy plat pro ppravu aj z rostlinnch drog suench bylin. Podle naich zkuenost se pomry nemn ani pi pouit erstvch bylin. erstv byliny obsahuj sice hodn vody a pi stejn hmotnosti se tak vyluhuje mn suin, ale maj mnohem vt innost a neobsahuj kyslinky, kter mohou vznikat suenm. Proto je mon konstatovat,

e inek 1 gramu vegetabiln (suen) drogy se piblin rovn inku 1 gramu erstv byliny. Na zvltn ppady vdy poukeme v textu. Lebn dvka aj se pohybuje obvykle kolem 500 a 750 ml denn, v urologii bvaj dvky vy. Celkov mnostv tekutin se pak pohybuj od 1 a do 3 litr denn. aje se podvaj vtinou nalano, neslazen. Prsn aje meme sladit medem a vdy je podvme tepl, nkdy dokonce i hork, nejlpe mezi jdly. Nlev (infusum) Nlev obyejn zhotovujeme tak, e potebn mnostv drogy lehce navlhme a pak pelijeme vrouc vodou. Nechme 15 minut ustt a pot scedme. Jako nlev pipravujeme mkk bylinn sti (napklad kvty) a vechny byliny s obsahem tkavch ltek (hlavn silinat). Odvar (decoctum) Potebn mnostv drogy pelijeme studenou vodou a vodu pivedeme k varu. Vame pak 3 a 10 minut (pokud nen uvedeno jinak), 10 a 15 minut nechme ustt a scedme. Formou odvaru pipravujeme tvrd bylinn sti, napklad kry, vtinu koen, ale tak nkter nati a dokonce i kvty. Na zvltn ppady upozornme, protoe nkter sti se mus vait a dv a pl hodiny. Studen vluh (macert) Potebn mnostv pelijeme studenou, pokud mono pevaenou vodou, a pi pokojov teplot nechme pedepsanou dobu vyluhovat. Nen-li uvedeno jinak, macerujeme 8 a 10 hodin. Takovouto pravou prochzej vtinou slizovit drogy (napklad lnn semeno) a pak drogy, jejich obsahov ltky se teplem rozkldaj a ztrcej inek (napklad jmel bl). Macert meme ped vlastnm uvnm piht, ale ne na vce ne 30C. Bylinask aj Krom popsanch prostedk existuje ada specilnch prav bylinnch drog, kter se vtinou li pouze zpsobem a dobou provdnch kon. Samozejm se pak li i inkem, ale rozdl vtinou nen takov, aby bylo nutn celou pravu komplikovat. V tto oblasti se zatm dost tko prokazuje, jak aj po takovch pravch inkuje nebo neinkuje. Autory tchto zvltnch aj nebo prav, bvaj zkuen bylini, kte maj takov kombinace vtinou vyzkouen a jsou ochotni na jejich inek psahat. Snahou tedy je sloit pokud mono aj univerzln, kter by ml pi nejmen nmaze i mnostv co nejvt inek. Samozejm se takov kombinace uvaj tam, kde je teba zajistit rovnomrn inek aje, nebo tam, kde je nutn respektovat odlin vlastnosti i obsahy jednotlivch bylin. Pkladem aje je nsledujc prava: Drogu pelijeme veer studenou vodou a nechme pod poklikou do rna vyluhovat. Rno nechme vluh projt nkolikasekundovm varem, pak jej nechme 10 minut ustt a scedme do termosky. Obsah termosky vypijeme pes den s tm, e pouze rno a veer, vdy ped jdlem, vypijeme celou sklenici, jinak bereme po polvkov lci. Spojen aj Takov aj vznik spojenm (slitm) rzn pipravench aj, napklad nlevu a odvaru. Takov prava je nutn v ppadech, kdy pouvme drogy s rznmi

nroky na pravu a nechceme dnou z nich znehodnotit. Vtinou se jedn o smsi, kde nosnou soust jsou koeny nebo jin tvrd sti. Takovm pkladem je pprava aje s fazolovmi lusky. Ty se mus toti dv a dv a pl hodiny vait, zatmco ostatn byliny ve smsi se mus upravovat jako nlev. Zsadou je, e vdy pouvme postup co nejmrnj, abychom drogy neznehodnotili a vyuili je co nejvce. Speciln homeopatick aj prava takovho aje nem s klasickou homeopati nic spolenho, ale vyznauje se pouvnm velmi malch mnostv a tak velmi jemnm psobenm. V naem ppad se jedn o recepturu, vychzejc z pvodn navren receptury Lubomra Kloudy, kter se mnoha lidem zd pracn a pli sloit, i kdy inek popisovanho aje je mimodn mrn a zvl vhodn u pecitlivlch pacient. V kadm ppad jde o zcela odlin postup ajov ppravy. K cel pprav potebujeme 2 termosky a 600 ml vac vody. Do prvn termosky dme 1 vrchovatou ajovou liku jemn nasekan erstv byliny nebo i bylinn smsi. Pokud nen k dispozici, je mono pout i byliny suen. Do druh termosky dme 600 ml vrouc vody, kterou pak postupn zalvme byliny v prvn termosce. Zlivku provdme podle toho, jakou potenci aje chceme pipravit viz nsledujc tabulka. Pouijeme-li vechnu vodu na jedno zalit, dostaneme 1. potenci, kterou oznaujeme U1. Takovmto zpsobem meme pipravit maximln 12 potenc. U1 = 1 zlivka po 600 ml U7 = 7 zlivek po cca 85 ml U2 = 2 zlivky po 300 ml U8 = 8 zlivek po 75 ml U3 = 3 zlivky po 200 ml U9 = 9 zlivek po cca 65 ml U4 = 4 zlivky po 150 ml U10 = 10 zlivek po 60 ml U5 = 5 zlivek po 120 ml U11 = 11 zlivek po cca 55 ml U6 = 6 zlivek po 100 ml U12 = 12 zlivek po 50 ml Zlivky do Ufi provdme po 5 minutch, od U7 pak po 2 a 3 minutch. Po kad zlivce ob termosky uzaveme a 21krt jimi zatepeme. Po posledn zlivce pokme 5 minut a pak ve pecedme do druh termosky. Podle naich zkuenost doporuujeme brt 4 dvky po 150 ml, a sice prvn rno nalano, posledn tsn ped spanm a ostatn pes den, nejlpe ped jdlem. Pklad: Chceme pipravit aj potence U4. Jednu vrchovatou ajovou liku jemn sekan byliny pelijeme 150 ml vrouc vody a protepeme. Po 5 minutch pilijeme do termosky s ajem dalch 150 ml a znovu protepeme. Za dalch 5 minut pilijeme dal, tet zlivku 150 ml, a za dalch 5 minut pak posledn, tvrtou zlivku. aj nechme ustt, pecedme a pak uvme. Pvodn autor tohoto aje uvd, e nezle na druhu byliny, protoe zde se vyuv pouze umocnn sly cel byliny a nikoli uritch obsahovch ltek. Proto se tak maj vyuvat seznn byliny, kter jsou k dispozici erstv, v zim napklad bean popnav a jmel bl. Dle doporuuje pouvat pouze kvty, pupeny a plody. Ale pokud se skuten vyuv ivotn sly cel byliny, pak mus

pouit byliny inkovat cel. Lihovodn roztoky Tyto roztoky se podvaj v tch ppadech, kdy nkter sousti bylinnch drog nejsou rozpustn ve vod, ale jen v lihu. V takovm ppad by prost vluh ve vod, a u aj nebo macert, nebyl dostaten inn. Lihovodn roztok pro vnj pouit pipravujeme obvykle pidnm 2 a 3 ajovch liek tinktury na 250 ml aje. Obyejn se berou stejn byliny jako pro ppravu aje, i kdy to nen podmnkou. Pro vnitn pouit dvme na stejn mnostv aje obvykle pouze 1 ajovou liku tinktury, nen-li pedepsno jinak. Tato pprava se tk cel ady bylin, teba alvje lkask, myrty obecn, lichoeinice vt, ale i hemnku, jak pravho, tak i mskho, a dalch bylin. Lihovodn roztoky nachzej nejvt uplatnn pi oetovn nosohltanu, napklad jako kloktadla, a pak pro ovlivovn moovho stroj, pedevm jako aje pi zntlivch procesech. Lihov vtaky (tinktury) Nejjednodum zpsobem vroby tinktur je nsledujc postup: Jeden hmotnostn dl drogy pelijeme 5 hmotnostnmi dly lihu o koncentraci 60 a 70%. Nechme 7 a 14 dn vyluhovat pi pokojov teplot a nejmn jednou denn ve protepeme. Posledn den nechme ustt a pak pefiltrujeme, nejlpe na paprovm filtru. Zbylou sms dle upotebme podle individulnch kritri. Bu ji jet jednou (poppad vcekrt) vyluhujeme, nebo pelijeme vodou, kter pak absorbuje lh obsaen v bylinch. Obvykl dvka tinktury in 20 a 25 kapek, v nkterch ppadech a 35 kapek, kter uvme zpravidla 3krt denn. Tinktura se bu bere na liku a zapj vodou (ajem), nebo se nakape do vody nebo do aje. Pi pprav tinktury z erstvch bylin volme obyejn hmotnostn pomr 1:4. Pouze u prudce jedovatch (innch) ltek dodrujeme pomr asi 1:10. Nezapomeme ovem na to, e lh je leh ne voda, a tak zde neplat obvykl srovnvn objemu a vhy. Proto je teba lh odvaovat. Napklad 400 g lihu 60-65% odpovd piblin pl litru tekutiny. Vroba homeopatickch tinktur je popsna v ad jinch publikac, ale lze postupovat i zjednoduen, piem si tinktura zachovv svoji innost. Bn pipravenou tinkturu ozname jako potence D0, neboli zkladn. Vezmeme 1 objemov dl tto tinktury D0 a pidme 9 dl lihu, obyejn 40%, a cel 21krt protepeme. Tak vznikne tinktura D1. Kdy k jednomu dlu tinktury D1 pidme opt 9 dl lihu, dostaneme potenci D2. A tak meme libovoln pokraovat a k dan potenci. Pro domc potebu je tento postup zcela dostaujc, zejmna v naich dosavadnch podmnkch. Uveden postup se nazv decimln, protoe pouv edn deseti dly, ili 1 + 9. Psmeno D oznauje prv decimln edn a arabsk slice X za tmto psmenem pak poet edn neboli pomr 1: X. Take D1 znamen 1:10, D6 pak 1:1 000 000 atd. Cel problematika homeopatie je ponkud sloitj, a proto doporuujeme zjemcm prostudovn praktick literatury. Pro plnost uvdme jen tolik, e tinktury o vych potencch se mus vdy provdt popsanou postupnou ppravou,

kterou nelze nijak zkracovat. asto doporuovan tinktury s ednm centimlnm, neboli setinnm, co znamen 1 + 99, nepovaujeme za pli vhodn pro nae podmnky. Musme se vak zmnit o tzv. Avogadrov sle nebo tak o Avogadrov zkonu. Ten toti k, e pi edn D22 zstane v tinktue jen jedin molekula zkladn ltky. Pi dalm edn teba na D23 se tato nedliteln molekula me ocitnout pouze v jednom dlu a dal dly by teoreticky (Avogadrv zkon se toti tk pouze tzv. idelnch plyn) mly zstat przdn neboli neinn. Ale ono tomu tak nen a dal edn bvaj asto innj ne ta pedchoz, nemluv o tom, e v homeopatii nejsou vjimkou edn D100 a vy. Je to pouze jedna z mnostv podobnch zhad, kter se asi tko v dohledn dob vysvtl. Zejm zde psob jin princip ne ist materiln nkte znalci hovo o tzv. vym informanm systmu, co bude zejm pravou podstatou vci. Na zvr uvedeme nkolik hlavnch zsad pi pouvn tto maximln inn metody: 1. Pro vrobu tinktur se mus pouvat v maximln me erstv suroviny, m se mysl i teba erstv usuen byliny nebo jin prostedky. 2. Pro ppravu tinktur by se neml uvat lh (etanol) o slab koncentraci ne 60%, jen vjimen je za spodn hranici mono povaovat 50% koncentraci. Tzv. vdsk byliny, vyluhovan v alkoholu 28%, bvaj vtinou podadn jakosti. 3. Pro edn tinktur by se neml uvat lh o men koncentraci ne 30%. 4. Pedepisovan protepvn neberme na lehkou vhu, m sv opodstatnn. Postup by ml vypadat tak, e se 20krt lahvikou prudce trhne shora dol a po jedenadvact se po ukonen pohybu dol prudce trhne k tlu. Lhev pitom nesm bt pln a me obsahovat maximln 4/5 svho objemu. Tato metoda je asto ovlivovna komernmi zjmy a spotebitel jsou pesvdovn o vhodch jednotlivch postup, metod a prostedk. Zachovvejme si svj nzor a pamatujme, e m vce se nco vzdaluje prodnm podmnkm a prostedkm, tm vce se asto vzdaluje skutenmu inku, a tm i uitku. Speciln tinktura (demacerace) Dal speciln tinktura, v nkterch ppadech i silnji psobc, se zsk zvltnm postupem tzv. demacerac. Pi tomto postupu nejprve drogu v pedepsanm pomru pelijeme vyluhovadlem, tedy lihem 60 a 65%. Po 48 hodinch tekutinu pefiltrujeme a odlome. Drogu pelijeme znovu istm lihem 60 a 65% a nechme za obasnho protepvn macerovat 7 dn. Osm den nechme ustt a pefiltrujeme. Pro dal zven innosti meme ped skonenm macerace lhev se zskvanou tinkturou vait mrnm varem ve vodn lzni asi 10 a 15 minut. Lhev mus bt oteven. Plat zde ovem vjimka tinktury ze silinatch drog se tmto postupem nesm upravovat. Krom konen tinktury tak zskvme i prvn st lihu, sten nasycenho. Ten se pak uv pi vrob dal tinktury jako vyluhovadlo ve druh etap luhovn. V prvn etap mus bt vdy pouit erstv lh, ve druh (po prvnch

dvou dnech) pak lh z pedchoz vroby. Tinktura, vyroben tmto postupem, je innj ne tinktura zskan postupem bnm, a proto je tak nazvna tinkturou speciln. Pouv se vdy, kdy chceme doshnout rychlejho nebo razantnjho vsledku. V podstat to ovem velmi pipomn pravu homeopatickou. Liv vna Liv vna pipravujeme podobn jako pedchoz aje, tedy odvary i nlevy, pouze s tm rozdlem, e zatmco normln aje by nemly vychladnout, liv vna se naopak podvaj studen nebo spe chladn. Tak vinn macert se me skladovat v chladnice. V pln lhvi je upotebtelnost vinnho macertu nejmn 3 msce, oteven lhev se mus spotebovat do 3 tdn. Doba macerace je v prmru 8 dn. Pomr drogy a vna bv stejn jako u vodnch vluh, ppadn se uije men mnostv drogy. Z blch vn se nejastji pouv ryzlink, u ervench nen mezi odrdami velk rozdl. Proto je tak uvn ervench livch vn astj. Vhodou livch vn je jejich rychl, razantn inek, zajiovan jejich vynikajcm vstebvnm. Svou roli zde jist hraje i jejich chu. Podvaj se vtinou 2 a 3krt denn po 50 a 100 ml, nebo tak i jako nlev 1 a 2krt denn po 125 ml (1/8 litru). Vna se mohou vtinou podvat i dlouhodob, ale minimln doba podvn by nemla bt krat ne 30 dn. Bylinn octy Pipravujeme je obyejn tak, e ve vn macerujeme pslunou drogu, zpravidla v pomru 1:10, a pidvme 2 a 3 polvkov lce obyejnho osmiprocentnho octa. Takto pipraven octy uvme vtinou jen zevn. Pro vnitn pouit macerujeme drogu v jablenm nebo jinm ovocnm oct, ale me bt pouit i ocet vinn. Bylinn balzmy Bylinn balzmy, nebo tak lektvary (electuaria), jsou vlastn smsi bylin s ednm lihem a medem. Takovouto pravou se dosahuje mimodn dobrho vstebvn ltek, a tm i urychlenho nstupu inku. Pednostn pitom uvme erstv byliny, ppadn byliny upraven podle Filatova. Pi pouit suchch drog ale zkladn hmotnost vszky nemnme a postup zbyten nekomplikujeme. Pipravujeme prost vdy najednou stejn mnostv, co je vtinou 420 g balzmu. Balzm v sob spojuje vhody rznch lkovch forem. Je to jaksi kompromisn een inku aje, tinktury, sirupu i livho vna. Pi vrob se postupuje tak, e se vezme 70 g erstv byliny (doporuuje se prava podle Filatova), nebo i stejn mnostv suen drogy a pelije se 150 g (asi 175 ml) lihu 40% nebo jinho alkoholu, napklad vodky, a dobe se protepe. Po 3 dnech se do vluhu vmch 200 g medu a ve se znovu dobe protepe. Ji dal den je balzm pipraven k pouit. Nen-li ureno jinak, podvme 4krt denn 1 ajovou liku smsi. Tu dme na stko z nerezu nebo uml hmoty a sms propasrujeme (vymakme) likou z uml hmoty. Nakonec pes stko pelijeme asi 125 ml pevaen vody, dobe promchme a vypijeme.

prava podle Filatova Jedn se o speciln pravu, umocujc innost bylin. erstv bylina (na nebo listy) se omyje studenou vodou, otepe a zabal do tmavho paprovho nebo textilnho obalu. Pak se balek d do chladniky na 10 dn do spodnho prostoru, kde je teplota kolem 4C a kam nen pstup svtla. Pi zavadnut rostliny vznikaj ltky z hlediska rostliny obrann, kter rostlina jinak neobsahuje a kter jej inek zesiluj a umocuj. Bylinn vy Tyto vy zskme bu odavovaem nebo pomletm surovho rostlinnho materilu a jeho vylisovnm. Pro pozdj pouit je meme i sterilizovat, avak prava zastudena je samozejm ideln. erstv vy vydr v chladnice 2 a 3 dny, v zim i 4 dny. vy z nedunatch bylin nebo jejich st podvme v dvkch 20 a 50 ml, obvykle jednou a dvakrt denn. vy z dunatch bylin podvme v dvkch od 100 do 600 ml, pokud ovem nen ureno jinak. Prv pi urovn dvek se mus brt v vahu znm psoben byliny. Proto je jasn, e teba vy z mrkve meme denn vypt teba bez omezen, zatmco se vou z petrele budeme muset