Boloňský psík je malý, zavalitý, avšak kompaktní pejsek, pokrytý čistě

bílou, chmýřovitě načechranou srstí. Jde o plemeno malých společenských psů.Boloňský psík je čtvercově stavěný, délka těla se rovná jeho výšce v kohoutku. Lebka je mírně vejčitého tvaru, délka lebky je o trochu delší, než délka čenichu. Hlava má střední délku, dosahuje 1/3 jeho výšky v kohoutku, a výrazný stop. Nos je s čenichem ve stejné linii, z pohledu z profilu je jeho přední strana vertikální, je velký a musí být černý. Linie čenichu je rovná, postranní části čenichu jsou obdobné, takže přední část čenich tvoří jakoby čtverec. Délka čenich u se rovná 2/5 délky hlavy. Oči jsou posazené téměř na přední části, jsou dobře otevřené a větší, než je obvyklé. Oční víčko je okrouhlé, oko nesmí být vystouplé, oční bělmo není viditelné. Lemy očních víček musí být černé a duhovka tmavě okrové barvy. Uši jsou visící, volně přiléhající k hlavě. Krk je bez laloku, jeho délka se rovná délce hlavy. Tělo je čtvercového tvaru, délka těla měřená od ramen po záď se rovná výšce v kohoutku. Kohoutek je z pohledu horní linie nápadný jen mírně. Z profilu jsou záda rovná, v oblasti ledvin mírně do oblouku. Hruď má objemnou, spadající až do úrovně loktů. Ocas je posazený v linii zádi, je nošený v zatočení přes záda.

Historie:Toto plemeno pochází původem z Itálie, stejně jako např. maltézský psík, italský chrtík, neapolská doga apod. Není jasné, jak toto vzniklo, ale předpokládá se, že křížením maltézáčka a malého bílého pudla. Boloňští psíci byli známí již v odobí starověkého Říma. V 11. a 12. století bylo toto plemeno velice oblíbené a v renesanci patřilo mezi nejoblíbenější dary. Tyto pejsky vlastnily např. Marie Terezie, carevna Kateřina II. a madame Pompadour. Na obrazech slavných malířů jako Tizian, Goia, Carpacia atd. jsou vyobrazení pejsci, velice podobní boloňáčkům (není jisté jestli to nebyl třeba bischon frise, se kterým se v té době ještě hodně zaměňoval). V roce 1882 byl v Itálii zřízen registr, kde se zapisovali čistokrevní chovní psi. Po válce zůstal boloňský psík už jen u jediného chovatele(Maria Persichiho), který toto plemeno zachránil před vyhynutím. Po roce 1979 se manželé Bonannovi rozhodli pokusit se o rozšíření chovu. Jelikož ovšem většina z papírových pejsků měla závažné vady, hledali pejsky bez průkazu původu, zato odpovídající standardu. A tak se jim po několika letech podařilo chov opět obnovit.Zakladatelkou chovu tohoto plemene je u nás paní Hildegarda Kuběnová, která si v roce 1987 přivezla svou první fenku Amandu von Dato.

Výška a váha:   Boloňský psík dorůstá do výšky kolem 30 cm. Jeho hmotnost

může dosáhnout přibližně 3 až 5 kg. Celý trup se nachází přibližně v kohoutkové výšce.

Průměrná délka života:

Boloňský psík se průměrně dožívá 14 až 15 let.

  Srst:   Boloňský psík má po celém těle od hlavy po ocas srst jemnou,

hedvábnou a stejně dlouhou, pouze na čenich je kratší. Je načechraná v měkkých kudrlinkách a dosti chmýřovitá, nepřiléhá, nikdy však nevytváří proužky.Přiznané zbarvení je čistě bílé, bez jakýchkoliv skvrn či odstínů.

Povaha a temperament:   Boloňský psík je vážný, obecně ne příliš

aktivní pejsek. Můžeme však také říci, že není ani příliš živý, ani příliš pomalý. Spíše bychom mohli říci, že je klidný. Je odvážný a podnikavý, poslušný a učenlivý a velice lne ke svému pánovi a jeho okolí, k cizím lidem je však trochu nedůvěřivý. Boloňský psík má jemný a citlivý, zároveň však veselý a dobrácký charakter. Je to veselý a milý společník, který se dokáže přizpůsobit každému prostředí i situaci. Miluje procházky, ne však na vlastní pěst, ale vždy v doprovodu svého pána. Je velice vázaný na všechny členy své rodiny, nádherně se cítí mezi dětmi.

Péče:

Boloňský psík vyžaduje pravidelnou péči o srst. Chloupky v okolí čenichu a očí je nutné pravidelně česat a mýt. Chloupky v uších je třeba odstraňovat a chloupky mezi polštářky na tlapkách je nutné zastříhávat. Jen tak bude Váš chovanc zdravý a veselý. Boloňský psík však nelíná, při pravidelném kartáčování se odumřelé chlupy na hřebenu spolehlivě zachytí. Hodí se výhradně pro držení v bytě, a to i nevelkých rozměrů.