Renata Ryplová, katedra biologie, Jeronýmova ulice, 2. patro

BIOLOGIE DÍTĚTE doporučená literatura: Machová – Biologie člověka pro učitele Machová – Biologie člověka pro speciální pedagogy Novotný, Hruška – Biologie člověka – učebnice pro gymnázia Janský, Novotný – Fyziologie živočichů a člověka Čihák – Anatomie („bible lékařů“) internetové zdroje: katedra biologie – užitečné odkazy – antropologie ONTOGENETICKÝ VÝVOJ

vnější prostředí dítěte je jeden ze dvou hlavních faktorů, které ovlivňují vývoj dítěte

existují faktory ryze genetické: krevní skupina

faktory čistě vnějšího prostředí: mateřský jazyk

faktory, které můžeme ovlivnit, i když jsou vrozené – zde sehrává učitel významnou úlohu – např. Inteligence

rodíme se s inteligenční dispozicí, ale záleží na prostředí, jak se dál inteligence vyvine

totéž platí pro nemoci – dědičné (fenylketonurie – chybí enzym zodpovědný za melanin, tedy pokožkové barvivo – namísto něj se vytváří jiné toxické látky způsobující mentální retardaci – odhalí to vyšetření z krve odběrem z paty hned po narození - dieta)

diabetes je dědičně podmíněné onemocnění, tedy může mít člověk vlohu, ale pokud má dobré stravovací a spánkové návyky, nemusí se nemoc vůbec projevit

úraz je způsoben čistě prostředím Období před narozením = prenatální a období po narození = postnatální rozděluje období perinatální (poslední část těhotenství a první měsíc života – největší riziko úmrtí) – perinatální medicína je u nás na velmi dobré úrovni (světová špička), u nás i nedonošené děti dobře přežívají a jsou schopné kvalitního života. Prenatální

embryonální = zárodečné

fetální = plodové Postnatální – do 18 let jedinec roste

novorozenecké – od narození do 28. dne po narození

kojenecké – od 2. měsíce do konce 1. roku

batolete – 2. - 3. rok

předškolní věk – od zač. 4. do konce 6. roku

mladší školní věk – od zač. 7 do konce 12. roku

starší školní věk – konec 12. - konec 14. roku

dorostenecký věk – 15-18 let

plná dospělost – 18-30 let

zralost – 30-45 let

střední věk – 45-60 let

stáří – od 60 let

vysoké stáří – nad 75 let

kmetský věk – nad 90 let

tyto kategorie byly určené na základě dlouhodobých pozorování biologických změn organismu

Prenatální období: zárodečné = embryonální

začíná oplozením vajíčka spermií ve vejcovodu ženy – vznikne zigóta – nese informaci ze strany otce i matky

buňka se začne dělit na dvě nové a tak to pokračuje až do počtu 2n – rýhování vajíčka – pokud má organismus 16 částí, zanořuje se do děložní sliznice – v tomto stádiu se také uměle zavádí do těla matky a uhnizďuje se do dělohy

3 zárodečné listy, z nichž vznikají všechny soustavy těla

entoderm (vnitřní zárodečný list) – trávicí, plicní

mezoderm (střední) – výplně, opory – kosti, svaly, krev

ektoderm (vnější) – nervová, kožní

jako první se zakládá nervová soustava už ve 3. týdnu po oplození – může dojít k ovlivnění vnějším negativním faktorem – může dojít k poškozením mozku (chybějící hemisféra, rozštěp páteře,...)

další je trávicí a oběhová soustava – oběhová soustava začíná jako první fungovat – kolem 5. týdne po oplození začíná kolovat krev – vytváří se tedy lidský zárodek, tedy embryo – nemá podobu člověka – velká hlavová část, malá ocasní část, po stranách ploutvičkovité základy končetin, po stranách hlavové části jsou žaberní štěrbiny, ze kterých se vyvinou obličejové kosti a sluchové kůstky

zárodek je obalený 2 obaly – amnion a chorion, mezi nimi je amniová tekutina

ve 2. měsíci se začíná vytvářet lidská podoba, obličej, poblíž ústního otvoru dochází ke složitému vývoji, který je spojen s nebezpečím rozštěpových vad – horní čelist a horní patro vzniká srůstem 2 výběžků – pokud k tomu nedojde, dojde k rozštěpovým vadám

rozštěp horního rtu – nejjednodušší – pomůže plastika

rozštěp horní čelisti – organismus se může dále vyvíjet, ale zárodek bývá postižený

rozštěp patra – mozek se postupně propadá do dutiny ústní a veškeré mozkové funkce odumírají, odumírá organismus – bývá vyvolán potrat, aby nešlo k problému se zdravím matky

dědičné vlivy se nemusí projevit, projevují se zpravidla při podpoře vnějším prostředím

diferenciace pohlaví – v 5. měsíci – do té doby je pohlaví ve stejných buňkách – může dojít k poruše diferenciace pohlaví – hermafroditismus (obě pohlavní žlázy – vaječníky i varlata) nebo pseudohermafroditismus (mužský – mužské pohlavní žlázy, ale zevní pohlavní znaky a chování je spíše ženské; ženský – 10x častější než mužský – ženské pohlavní žlázy vaječníky, ale zevní pohlavní orgány, chování a další znaky jsou spíše mužské – vousy, stavba těla,...)

na konci 2. měsíce jsou vyvinuté základy pro všechny soustavy embryopatie = poruchy vývoje zárodku – poruchy během zárodečného vývoje – projevují se v pozdějším věku různými postiženími

jsou vyvolány teratogeny = škodlivé vlivy – vyvolávají malformace, neboli odchylky od normálního vývoje = vrozené vývojové vady

orgán je morfologicky poškozený

podle druhu teratogenu se malformace dělí na embryopatie

radiační – vznikají ozářením matky (rentgen, radiace)

infekční – infekce viry, plísněmi, bakteriemi – nejnebezpečnější jsou virové, např. zarděnky (pokud matka prodělá zarděnky, způsobí to hluchotu i mentální retardaci)

lékové – některé léky mohou být nebezpečné – např. nedorostou dlouhé kosti plodové = fetální

od 2. měsíce do porodu

je ukončena organogeneze, neboli vznik orgánů, orgány rostou, vyvíjejí se, začínají fungovat

plodové obaly amnion a chorion se mění, amniová tekutina se mění v plodovou vodu, zevní obal = chorion dává vznik placentě = plodovému lůžku – placenta přirůstá k děložní stěně, plod je s placentou spojen pupečníkem

placenta zprostředkovává výživu plodu – zajišťuje napojení krevního oběhu matky na krevní oběh plodu (živiny se předávají krví), ale i dýchání (kyslík z krve matky do krve plodu, kysličník uhličitý obráceně)

placenta je bariérou proti škodlivinám, produkuje hormony, je zásobárnou vitamínů a glykogenu

nervová soustava – rozvíjí se mozek a mícha, vytváří se mozkové brázdy, pak se rozvíjí obvodové nervstvo, které inervuje svalstvo

od 14. týdne může dojít ke spontánním pohybům nově vzniklého organismu

od 4. měsíce začíná docházet k osifikaci kostry – kostra je nejprve chrupavkovitá, pak dochází ke kostnatění neboli osifikaci

5. měsíc – vyvíjí se kůže – na jeho počátku je celé tělo pokryto lanugem, tedy drobnými chloupky, ale na konci 5. měsíce opadává do plodové vody

zároveň se začínají vyvíjet vlasy, nehty, chlupy, pod kůží se zakládá podkožní tuk

začínají být slyšitelné srdeční ozvy pouhým uchem

díky pohybům se plod začíná ozývat kopáním (prudší pohyby)

6. měsíc – hrubé rysy hotové, od jeho konce je teoreticky možný samostatný život, ale některé orgány nemusí být zcela vytvořené

7. měsíc – řasy na víčkách, zrohovatělá vrstva pokožky

8. měsíc – narůstá vrstva podkožního tuku

9. měsíc – nehty jsou vyvinuty, ale nemají volný okraj, jsou přirostlé k lůžku; varlata u chlapců začínají sestupovat do šourku

10. měsíc – nehty mají volné okraje, varlata jsou sestouplá v šourku – jde o znaky donošenosti plodu

prenatální vývoj trvá 10 lunárních měsíců, tedy 280 dní, 40 týdnů +- 2 počínaje od prvního dne poslední menstruace

donošený plod se rodí mezi 38. - 42. týdnem – pokud se narodí dřív, je nedonošené, pokud se narodí déle, je přenošené

Poškození v plodovém období = fetopatie – jedná se o lehčí poškození než poškození v zárodečném vývoji, protože již nedochází ke vzniku orgánů, jenom rostou a začínají fungovat – zpravidla nedochází k morfologickým poruchám, ale funkčním – často jsou následkem nemocí matky: cukrovka matky – syndrom kaudální regrese – špatný vývoj v oblasti bederní páteře, ortopedické vady dolních končetin toxoplazmóza – bičíkovec toxoplasma gondii – žena o něm ani nemusí vědět, ale plodu může způsobit zánět mozku a následnou mentální retardaci – přenášejí ji kočky (výkaly), nebezpečím je pobyt v pískovištích, přenos člověka na člověka díky špatně čištěnému bazénu vliv alkoholu a drog – dítě se nedobrovolně stává drogově závislým také, fetální alkoholový syndrom (děti žen závislých na alkoholu se rodí s menší porodní hmotností, mají změny v oblasti

obličeje, ušních boltců, mohou mít i mozková poškození vedoucí k mentální retardaci nebo retardaci růstu) nikotin – retardace růstu, nižší porodní hmotnost, častější projevy alergických reakcí

Postnatální období: novorozenecké – od odstřižení pupečníku do konce prvního měsíce

adaptace na odlišné podmínky od nitroděložního

začínají postupně fungovat různé orgány – odstřižením pupečníku začne chybět kyslík, dochází k prvnímu nádechu a následuje samovolný výdech doprovázený křikem

dochází k vytvoření malé plicního oběhu – funkci plicního oběhu zastávala placenta, nyní začíná fungovat oběh plicní

to je spojeno se změnami zvnitř srdce – uzavírá se přepážka oddělující levou a pravou polovinu srdce – dřív tam bylo okénko, nyní již není

organismus je vystavený jiné teplotě – z 37 stupňů se musí tělo aklimatizovat na cca 30 stupňů Celsia – rozkládá se podkožní tuk, přičemž se uvolňuje tepelná energie – proto klesá hmotnost dítěte po narození

počet červených krvinek – díky jinému typu oběhového systému během prenatálního vývoje musel mít plod větší počet červených krvinek, po narození během několika dní počet velmi klesá, ostatní krvinky se rozpadají a mění se na žlučové barvivo bilirubin, které je zpracováváno v játrech – pokud jej játra nestačí zpracovat, objeví je novorozenecká žloutenka, děti mohou méně přibírat

trávicí soustava - dochází k prvnímu vyprázdnění střeva – smolka – obsahuje i zbytky lanuga, protože se dítě napije plodové vody s lanugem při průchodu porodními cestami

dítě je schopno přijímat pouze tekutou stravu, nefungují ještě všechny bakterie

nervová soustava je nezralá, jedinec je nesamostatný a zcela závislý na matce

průměrná porodní hmotnost – 3-4 kg, 50 cm délka, chlapci bývají větší i těžší než děvčata

obvod hlavy 34 cm - pod 31 cm je málo, nad 38 je hydrocefalie (bývá spojena s poškozením)

hlava zaujímá po narození 1 čtvrtinu celkové délky těla, tento poměr se postupně mění, hlava roste pomaleji než zbytek těla

novorozenec má poměrně krátké končetiny kojenecké

od začátku 2. měsíce do konce 1 roku

nazváno podle potravy – mateřské mléko má optimální složení pro dítě tohoto věku – obsahuje i vitamíny a obranné látky proti infekcím

pozitivní citové ladění – intimní přítomnost matky při kojení – oboustranné

růst je nejintenzivnější za celé růstové období

dítě vyroste o 1 polovinu své porodní délky, dosahuje délky okolo 75 cm v roce

dále probíhá osifikace kostry – růstové štěrbiny na kostech neosifikují ani v kojeneckém období, uzavírají se až na konci růstu, některé části kloubů nejsou ještě zkostnatělé – na lebce jsou 2 vazivové lupínky – lebeční klenba srůstá z několika kostí – přední lupínek je fontanela – prům. 1 cm – do konce 1 roku by měl být uzavřený

zadní lupínek je vzadu a kostnatí dříve – velký pozor na úrazy hlavy – mozek není kryt pevnou lebeční klenbou, může dojít snadno k poškození

vývoj kyčelního kloubu – sledují se vady – luxace kyčelního kloubu – pokud se na to přijde včas, může to být dobře odstraněno – pokud je nedostatečná kyčelní jamka, upravuje se směr stehenní kosti tak, aby tlačila na kyčelní jamku, aby se vytvořila

páteř – tvar dvojitého esovitého prohnutí má dospělý, dítě se rodí s páteří do oblouku – zvedání hlavičky je spojeno s krční lordózou, při sedání se vytváří hrudní kyfóza, poslední dvě zakřivení se vytváří po 10 měsících při počátku chození – bederní lordóza a křížová kyfóza

tvar páteře není ustálený během celého růstového období – je nutné dbát na správné držení těla pro správné zafixování tvaru páteře

chrup – začíná se objevovat kolem půl roku – mléčný chrup = první dentice – drobnější, křehčí, nemají tak tvrdou sklovinu – kompletní mléčný chrup má 20 zubů – zubní vzorec:

m2 m1 c1 i2 i1 i1 i2 c1 m1 m2

m2 m1 c1 i2 i1 i1 i2 c1 m1 m2

psychomotorický vývoj – dítě po narození většinu dne prospí, reaguje jen na velmi silné podněty a to pohybem celého těla

kolem 3. měsíce začíná zvedat hlavičku, kolem 5. měsíce se převalí ze zad na břicho a naopak, kolem 6. měsíce si začíná sedat, kolem 8. měsíce leze, kolem 9. měsíce se postaví s oporou, koncem 1. roku dělá první kroky

od 1. měsíce se začínají vytvářet podmíněné reflexy – na základě něčeho

zrak – vidí od narození, ale z počátku rozeznává jen světlo a tmu, předměty začíná pozorovat až ve 3 měsících, mezi 4.-6. měsícem rozlišuje barvy

sluch – od 2. měsíce otáčí hlavu za zvuky

chuť je vyvinuta od narození, ale z počátku dítě vnímá pouze sladké, hořké a kyselé, nemá vyvinuté chuťové buňky pro slano (sůl zatěžuje trávicí soustavu, játra)

hmat – vyvinut špatně – citlivé jsou rty, tváře a chodidla

během 1. roku se postupně zkracuje doba spánku, dítě spí stále kratší intervaly, většina doby spánku se přesouvá na noční období

od 2. měsíce se dítě směje a odpovídá na úsměv dospělého

kolem 5. měsíce umí vyjádřit radost nebo nevůli

mezi 7.-9. měsícem vyslovuje první slabiky

od 9. měsíce silně napodobuje různé zvuky

koncem 1. roku vyslovuje první slova – 3-5 slov období batolivé

trvá od začátku 2. roku do konce 3. roku

název podle batolivého způsobu chůze, pohyby postupně nabývají na jistotě

dítě objevuje svět, hrozí různá nebezpečí – náročné období, neustálý dohled, časté úrazy, pády, otravy

růstové tempo se postupně zpomaluje, ve 2. roce poporoste o 12 cm, ve 3. o 9 cm za rok

hmotnost 2. rok +3kg, 3. rok + 2kg

mění se tvar hrudníku (oplošťuje se) a lebky (roste pomaleji)

pokračuje prořezávání chrupu první dentice

psychomotorický vývoj velmi závisí na okolních podmínkách – pokud dítě má možnost rozvoje, bývá aktivní a rozvíjí se mu mozkové funkce

15-18 měsíc – samostatně vyleze na židli

2 roky – stojí na jedné noze a kopne do míče

3 roky – při chůzi do schodů střídá nohy

rozvíjí se smyslové vnímání – je důležité dobré citové zázemí rodiny, dítě potřebuje vědět, že je milováno, že má doma své místo, kde je v bezpečí – citové strádání (rozvrácené rodiny,...) může mít dopad v pubertě v podobě psychické deprivace – dospívající nezvládá změny, protože není citově silný

rozvíjí se řeč – na konci 200 slov, věty o 2-3 slovech

2 roky – pojmenování předmětů, nejčastěji o sobě mluví ve 3. osobě

nejčastější otázkou je Co je to?

ve třetím roce narůstá slovní zásoba (1000 slov), dítě si uvědomuje svou identitu (Já), nejčastější otázkou je Proč?

Předškolní věk

4-6 let

pokračuje tělesný vývoj – osamostatňování a zdokonalování pohybů

zpomalený psychický vývoj – málo životních zkušeností

děti jsou zvídavé – časté úrazy (otravy, pády)

hlavní činností je hra – tvořivé prvky – rozvoj myšlení, motoriky, představivosti, řeči, ukázněnosti, sebeovládání

ideální jsou stavebnice, modelování, lepení, skládání,...

růstové tempo je nadále pomalé, ale plynulé, je poměrně malý rozdíl ve výšce chlapců a dívek, typ postavy je stejný jako u batolete – krátké končetiny, postava nemá zúžení v pase, břišní svaly povolené (břicho vystupuje dopředu), nejsou vyvinuté zádové svaly (lopaty často odstupují na zad), dětské tělo je tzv. neutrální (na stavbě těla se nedá rozlišit tělo

chlapce od těla dívky) – NEUTRÁLNÍ DĚTSTVÍ

ke konci předškolního věku první proměna postavy – rostou rychleji dlouhé kosti tzn. končetiny, děti se vytáhnou, ubude jim podkožního tuku, z období první plnosti se postava dostává do období první vytáhlosti, hlava roste stále pomalu

tento růst vypovídá o přiměřeném vývoji – lékař – doporučení pro školní docházku – filipínská míra – sáhnout přes temeno hlavy pravou rukou na levý ušní boltec

začínají se prořezávat zuby druhé dentice = trvalý chrup – po 5. roce. Jako první se prořezávají řezáky (I-typ prořezávání) nebo stoličky (M-typ).

psychomotorický vývoj je odrazem dozrávání mozku, zdokonaluje se hrubá motorika a rozvíjí se jemná motorika:

3 roky – dobře chodí, rozběhne se, utíká bez častých pádů, zvládne chůzi po špičkách

4 roky – přeskakuje překážky, zvládne jízdu na tříkolce

kolem 3-4 let se může objevit první dětská koktavost – nebývá závažná, je způsobena velkým narůstáním slovní zásoby, překotnou snahu se vyjádřit mozek nestíhá, dítě se zadrhne, dojde ke koktání, většinou to odstraní logoped – je důležité mluvit na dítě pomalu a dát mu čas na jeho vyjádření

5-6 let – svléká se a obléká bez pomoci, hází míčkem jednou rukou, když skáče, při doskoku dopadá na špičky

s rozvojem pohybu se rozvíjí i zkušenosti, fantazie, řeč a myšlení – všechno se odráží v dětské kresbě – kresba je důležitá a podle ní se posuzuje i školní zralost

školní zralost se posuzuje z hlediska odpovídajícího vývoje – průměrná výška, váha, první proměna postavy, úroveň myšlení, vnímání a vyjadřování, zda fantazie ustoupila reálné představě, zda děti ovládají své citové projevy a jsou schopny strávit většinu dne odděleně od rodiny, rodičů

povinná předškolní docházka se zvažuje z důvodu, aby se dítě naučilo srovnávat s kolektivem – faktor konkurence a z důvodu infekčního rizika (aby se s tím dítě srovnalo)

školní věk mladší – 7-12 let

nejtěžší období – nástup do 1. třídy – jedno z nejzátěžovějších období v životě člověka – velká změna pro dítě – se zátěží se děti vyrovnávají různou dobu – učitel musí zvládnout velké individuální rozdíly ve třídě

dítě pociťuje omezení pohybu – musí dlouhou dobu klidně sedět

omezený pohyb na čerstvém vzduchu

setkání s novým dětským kolektivem – další riziko infekcí – nemocnost je velká – riziko nákazy a velká zátěž na organismus (vstávání, dojíždění, hromadné dopravní prostředky, větší nároky) – je důležitá dostatečná doba spánku – cca 10 hodin

zdrojem únavy je vlastní školní práce – čtení, psaní – nejnáročnější je psaní z důvodu nároku na motoriku i uvědomění si toho, co píšu, tedy koordinace pohybu ruky i obsahu psaného textu

velmi důležitá je správná volba začátku školní docházky – předčasný nástup i zbytečně opožděný nástup do školy je škodlivý

růst a proporcionalita těla – na začátku je období první protáhlosti, postupně začíná přibývat podkožního tuku, postava se dostává do období druhé plnosti

postava se začíná rozlišovat na mužský a ženský typ – výrazně se mění, zužuje se v pase, mužská postava by měla mít tvar trojúhelníkovitý a ženská postava vyjadřuje tvar písmene X – rozložení kostí a tukové hmoty

psychomotorický vývoj:

nabývá jistoty v motorické oblasti, člověk se velmi snadno učí různým pohybovým dovednostem (vhodný věk pro učení různých sportů)

nervová soustava – její činnost je pod vlivem soustavného vzdělávacího procesu – intelektualizace řeči, zlepšuje se smyslové vnímání, postupně se buduje systém obecných pojmů a rozvíjí se schopnost analýzy, syntézy, indukce a dedukce, zlepšuje se schopnost koncentrace

řeč – intelektualizace, období, kdy se objevuje koktavost – závažnější charakter – nároky na vyjadřování žáka, nedozrálost mozku – závažnější, samo se to neodstraní, konzultace s logopedem a ped.-psych. poradnou, většinou je nutná i medikace

rozumová stránka začíná převažovat nad citovou, utváří se charakter

začínají se projevovat malá mozková postižení, která mají důvod v prenatálním období – jedním je LMD (lehká mozková dysfunkce) – tyto děti se projevují tím, že se střídají výkyvy nálad – hyperaktivitu střídá výrazná únava, občas vykonávají pohyby či grimasy navíc, mohou mít artikulační potíže, jsou impulzivní, mohou mít i poruchy zrakové a sluchové – následkem LMD může být i syndrom vývojové dyspraxie = neschopnost napodobit výkon (jednoduché úkony není dítě schopno zopakovat – nemůže za to) – netrestat! - existují speciální cviky na zmírnění projevu

starší – 12-14 let

první období ovlivněné pubertou

v rámci třídního kolektivu je velká nevyrovnanost – nástup puberty začíná u dívek o 2 roky dříve než u chlapců

dolní hranice je 8 let u dívek, 10 let u chlapců

puberta zasahuje i do adolescence (dorostenecké období)

dozrávání pohlavních orgánů

výrazná endokrynní aktivita – aktivita žláz s vnitřní sekrecí produkujících hormony

žlázy jsou řízeny mozkem – lidské tělo je řízeno neurohumorálně – určitá část mozku

zpětná vazby – nárůst hladiny hormonů ovlivňuje nervovou soustavu – pubescenti jsou velmi často nervově labilní

puberta 8-18 let

prepuberta – typická prepubertální akcelerací růstu – zrychlení růstu

dívky poporostou o 5 cm, chlapci o 6 cm, individuálně až 20 cm za rok

začínají se vyvíjet druhotné pohlavní znaky – pubické ochlupení (zevní pohlavní orgány), axilární ochlupení (podpažní jamka), vousy u chlapců, celkové tělesné ochlupení, růst hrtanu a změna hlasu (mutování), vývoj mléčné žlázy a růst prsního dvorce u dívek

vývoj pohlavních orgánů

celkově nejbouřlivější období

puberta

pokračuje vývoj pohlavních orgánů, začínají postupně fungovat – první menstruace (zralá vajíčka), první výron semene (nezralé spermie)

dosažena pohlavní dospělost

postpuberta

dosaženo plné reprodukční schopnosti – schopnost rozmnožování se

období uklidnění, hladina hormonů se postupně snižuje, dochází ke zklidnění a následně zastavení růstu, uzavírají se růstové štěrbiny na kostech, je dokončeno období růstu

překotný růst je spojený s vadami v oblasti páteře – skolióza (vybočení páteře do strany),

kulatá záda

motorika – zjemňuje se jemná motorika, vytváří se charakteristický rukopis

potřebná doba spánku je 9 hodin

puberta je zátěžové období – nástup celé řady i chronických onemocnění:

psychické:

epilepsie

záchvatové onemocnění, často vypuká v pubertě, lze se s ní setkat již dříve

příčinou je výboj na nervovém spojení, který způsobí abnormální chování nervové soustavy, vyvolá křeče šíjového a zádového svalstva

příčin tohoto výboje může být více: vnější podnět (leknutí, zvuk, strach,...) nebo vnitřní podnět (neodhadnutelné)

rodiče jsou povinni informovat školu, škola by měla mít k dispozici lék, který může podat v případě rizika záchvatu

příznakem může být zadívání se nepřítomným výrazem, zdá se unavené, malátné, pak to může přejít v záchvat

schizofrenie

rozdvojení osobnosti, které má několik forem

léčitelné onemocnění, doba léčení je v desítkách let

typické jsou výkyvy nálad, střídají se období depresí a útlumu s obdobími nadměrné aktivity, nemocný může trpět vidinami, může slyšet neexistující hlasy, rozmlouvat s neexistující osobou – tedy v jiném světě

pomáhá začlenění člověka do společnosti

psychických chorob je více

fyzické:

diabetes – cukrovka

od novorozeneckého věku, velmi často nastupuje v pubertě

musí k ní být vrozené předpoklady, které se ale nemusí projevit (dítě diabetika diabetikem být nemusí)

významné je správné stravování a další zdravé životní návyky, jako je délka spánku, vyhýbání se stresu apod.

různé bolesti hlavy:

migrénní

při migréně bolí vždy jen jedna polovina hlavy a objevují se výpadky zorného pole, až může nastat ztráta vidění

nepodceňovat! - může to být signálem závažného onemocnění (např. nádorového, oběhového)

orthostatický kolaps

může nastat v pubertě, ale i dříve

při náhlé změně polohy – po cvičení vyskočit je nesprávné - z lehu se zvedáme přes sed a pomalu, aby se organismus mohl se změnou vyrovnat

položit, dát napít slazenou vodu

Tkáně: - jsou soubory buněk, které mají stejný původ (minule), tvar, podobu - tkáň výstelková, pojivová, svalová, nervová a tělní tekutiny (můžeme vyčlenit, nejsou

pevnou tkání) Tkáň výstelková – epitel

fce: pokrývat – nejsvrchnější vrstva kůže nebo dutiny vnitřních orgánů podle tvaru – dlaždicovitý, krychlový, cylindrický jednovrstevný, vrstevnatý, víceřadý, přechodní podle fce:

krycí, resorpční (vstřebávací) – stěna tenkého střeva – vstřebávají se živiny do krve díky vlásečnicím, dochází k předání látek z trávicí do oběhové soustavy

řasinkový – díky pohybujícím se brvám něco posouvají, nebo fungují jako kartáčky (nos) smyslový – nervové buňky v čidlech (oční sítnice, ucho) zárodečný – vaječníky (produkuje vajíčko) žlázový – jsou jím vystlány žlázy, produkuje exkrety (směrem ven z těla) nebo inkrety (do

krve) Tkáň pojivová

spojuje - vazivo, chrupavka, kost

vazivo

nejméně pevné, je součástí šlach a vazů, které upínají svaly ke kostem

může mít fci ochrannou (vytváří tukové vazivo okolo jater, ledvin a dalších orgánů), podkožní vazivo má fci termoregulační

chrupavka

je pevnější

lidská kostra se zakládá jako chrupavčitá, do chrupavek se ukládají minerální látky a kostra kostnatí, některé části již v prenatálním období, některé déle – v dospělosti

sklovitá (hyalinní – na hlavicích kostí)

elastická (ušní boltec)

vazivová (ploténky mezi obratli)

opotřebovávají se s věkem, při nesprávném držení těla jsou zatěžovány, mění tvar, mohou vyhřeznout

s věkem se mohou vytvořit výrůstky

poškozenou chrupavku nelze opravit, nemá schopnost regenerace, proto se při operacích chrupavky odstraňují a nahrazují chrupavkou umělou

na povrchu je okrustavice (blána protkaná cévami-výživa a nervy-inervace)

kost

kostní tkáň je kompaktní a houbovitá

na těle dlouhých kostí jsou oba typy, kompaktní kost je na těle dlouhé kosti, houbovitá je na hlavicích dlouhých kostí (je méně pevná, nevydrží takový tah, proto je jen v hlavicích)

uprostřed dlouhé kosti je dutina vyplněná kostní dření - zde vznikají krvinky - transplantace kostní dřeně – darování nemocným leukémií – kostní dřeň se nejčastěji odebírá z nejdelší, tedy stehenní kosti, kde je kostní dřeně nejvíce

na povrchu kosti je okostice (cévy pro výživu, nervy pro inervaci) – holenní kost není obalena svalem, je na ní přímo kůže, takže rána jde na okostici s nervovými zakončeními a proto to tak bolí

Svalová tkáň

3 typy:

příčně pruhovaná

na kosterním svalstvu

svalové vlákno se skládá ze snopců, je tvořeno mikrotubuly, ty z mikrofilament a ty jsou tvořeny bílkovinami aktinem a myozinem (tvoří vlákna, která se střídají, jsou uspořádány tak, že se svalovina jeví jako pruhy s jiným lomem světla)

při svalovém stahu se zasouvají vlákna aktivu mezi vlákna miozinu a sval se zkracuje

stah = zkrácení, uvolnění = povolení

glokóza, vápník, hořčík

informace ke stažení nebo uvolnění svalu přicházejí z CNS na nervosvalovou ploténku – styk mezi nervovou a svalovou soustavou

příčně pruhovanou svalovinu můžeme ovlivňovat vlastní vůlí

hladká

stěny vnitřních orgánů

nejeví se jako opticky dvojlomná (nejsou tam pruhy)

nemůžeme ji ovlivňovat vlastní vůlí, je řízena CNS nezávisle na naší vůli

srdeční

jeví znaky obou předcházejících

na pohled vypadá jako příčně pruhovaná, ale nemůžeme ji ovlivňovat vlastní vůlí

řízení díky převodnímu systému srdečnímu (řídí stahy a relaxaci srdce) Nervová tkáň

tvořena nervovými buňkami neboli neurony

tělo neuronů a výběžky

krátké výběžky jsou dendrity a vedou informaci směrem do neuronu

dlouhý výběžek je neurit (axon), je obalený Myelinovou pochvou, která je bílá

bílé neurity tvoří bílou hmotu mozkovou, šedé neurony a dendrity tvoří šedou hmotu mozkovou

neurity jsou spolu spojeny pomocí synapsí (knoflíkovité zakončení dendritů nebo neuritů, v místě synapse si nervové buňky předávají informaci – vlnění má elektrický náboj, každá biologická membrána má svůj náboj, vzruch mění toto napětí membrány, která se pak stane propustnou pro látky a vylije se mediátorová tekutina – tou může být noradrenalin)

nervová soustava funguje s větší aktivitou, pokud se objeví adrenalin - naráží na sousední membránu a mění její napětí, ta pak šíří další vlnu napětí dál

nervových buněk máme desetitisíce

vzruch – elektromagnetické vlnění, lze jej změřit pomocí elektroencefalogramu

Soustavy: soustava kosterní

hlavní fcí kostry je opora těla a pohyb (společně se svaly) a chrání vnitřní orgány (hrudní koš)

kostra člověka se skládá z lebky (kostra hlavy), kostry trupu a kostry končetin

v kostře jsou kosti spojeny různým typem spojení

kloubní - kloubní jamka v jedné kosti, kloubní hlavice na druhé kosti – mezi nimi je chrupavka, celý kloub je uzavřen v kloubním pouzdru, který produkuje kloubní maz, aby se kosti mohly pohybovat a nedřely se o sebe

srůstem – na lebce

vazivové spojení

tvary: dlouhé (pažní, stehenní), krátké (zápěstní kůstky), ploché (lopatka, lebeční, hrudní)

trup - páteř, hrudní koš, pánev:

páteř je tvořena obratli, které na sebe nasedají

obratle u savců:

7 krčních - první 2 zajišťují napojení lebky na páteř – mají zvláštní stavbu: nosič (kroužek) a čepovec (čepem zapadá na nosič)

12 hrudních

5 bederních - nejširší z celé páteře, nesou největší zátěž, zajišťují vzpřímený pohyb

5 obratlů křížových srostlých v kost křížovou

4-5 obratlů kostrčních tvořících kostrč (pozůstatek ocasu)

obratle: tělo obratle a oblouk, mezi nimi obratlový otvor, který vytváří páteřový kanál, kterým prochází mícha, z té vycházejí míšní nervy, které procházejí díky meziobratlovým ploténkám mezi páteří – při opotřebení dojde ke skřípnutí nervu

hrudní koš:

12 párů žeber, všechny vycházejí zezadu z páteře

prvních 7 párů jsou žebra pravá, vepředu spojena chrupavkou s hrudní kostí

3 žebra nepravá přirůstají zespodu k poslednímu páru pravých

2 žebra volná, která končí volně v břišní dutině

pánev:

kosti pánevní spojené sponou stydkou

tvar pánve se liší u ženské a mužské kostry (mužská pánev je výrazně uzavřenější a užší, ženská pánev je širší z důvodu rozmnožování)

vznikla srůstem kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké

ke kostře trupu je připojena kostrou končetin pletencem horní a dolní končetiny

pletenec horní končetiny – kost klíční, lopatka, ramenní kloub – vychází z něj kost pažní

horní končetina – kost pažní, loketní kloub, kosti předloktí (vřetenní od lokte k palcové hraně ruky a loketní k malíkové hraně ruky)

zápěstí – 8 kůstek zápěstních, 5 kůstek záprstních, 3 články prstů spojené 3 klouby (palec má pouze 2)

ramenní kloub je nejpohyblivější v celém těle – lze udělat rotaci o 360 stupňů – typy pohybů v kloubech: flexe (ohnutí), extenze (natažení), rotace, pronace (dlaň nahoru), supinace (dlaň dolů)

pletenec dolní končetiny – kost pánevní, kyčelní kloub a kost stehenní

dolní končetina

kost stehenní

kolenní kloub - nejsložitější kloub lidského těla - obsahuje hodně vazů, jsou časté úrazy a jednu volnou kost čéšku

lýtková část - holení část na přední straně nohy a kost lýtková na zadní straně nohy

kůstky zánártní (7, jedna je patní – největší), 5 nártních (vytváří nožní klenbu spolu s

vazy a svaly), jednotlivé články prstů – 3 kromě palce, ten má jen 2

kostra hlavy

část mozková a část obličejová

je složitá, je velké množství kostí

obličejová – spodní část očnice tvoří kost lícní, horní část očnice tvoří kost čelní, nosní přepážka, horní a dolní čelist (spojeny kloubně)

mozková část – lební klenba (čelní, temenní, týlní s míšním otvorem, spánkové, skalní) a spodina lební (klínová, čichová, radličná, sluchová, skalní)

ke kostře patří zuby

stavba zubu:

na povrchu je sklovina, pod tím je zubovina, uprostřed je dutina naplněná zubní dření

horní část je korunka, na přechodu mezi dásní a korunkou je krček a uvnitř dásně jsou kořeny

kořeny přichází do zubní dřeně cévy a nervy

soustava svalová

na zádech máme 7 vrstev svalů

svaly hlavy – obličej – velké množství malých svalů - mimické (mluvení, artikulace), žvýkací (příjem potravy), kruhový sval ústní, kruhový sval oční, trup s lebkou spojuje zdvihač hlavy

trup: velký sval prsní, deltový sval zabíhá přes rameno a má tvar delty, na břiše je přímý sval břišní se 4 hlavami oddělenými vazivem, šikmé svaly břišní

noha – sval krejčovský (často se namůže), největší je 4-hlavý sval stehenní, v lýtkové oblastní žádný sval není, vzadu na lýtku je trojhlavý sval lýtkový

paže – sval deltový a dvouhlavý sval pažní, svaly předloktí a ruky

svaly působí ve dvojicích nebo skupinách – dvouhlavý a proti němu je trojhlavý – ohnutí – pracuje biceps, natažení – pracuje triceps (natahovač)

skupina svalů, která napomáhá dýchání – bránice (plochý sval, napomáhá dýchání, když se vyklene do dutiny břišní, můžeme se nadechnout), mezižeberní svaly

oběhová soustava

zajišťuje oběh tělních tekutin – soustava cévní zajišťuje oběh krve + tkáňový mok + míza

míza = lymfa (lymfodrenáže = čištění mízního systému)

míza proudí v systému cév, které jsou pospojovány uzlinami, má vliv v imunitní odpovědi organismu – mízní uzliny fungují jako síta pro cizorodé látky, které se dostanou do krve – např. karcinogenní buňky

je tvořena systémem cév, které se dělí na tepny, žíly a vlásečnice

vlásečnice jsou nejtenčí cévy o velmi malém průměru, mají slabé stěny, přes stěny může přecházet celá řada látek z krve ke tkáním, např. živiny, plyny (kyslík) apod.

vlásečnice se spojují, vytváří řečiště, až se spojí v žíly vedoucí krev odkysličenou k srdci

na stěnách žil jsou cípaté chlopně

tepny vedou okysličenou krev od srdce směrem ke tkáním – ze srdce je krev vystřikována pod silným tlakem, stěny cév tedy musí být elastické, postupně se větví na slabší a slabší až na nejslabší vlásečnice končící v tkáních

činnost oběhové soustavy zajišťuje srdce – pumpa - rytmickými stahy vhání krev do oběhu

v lidském těle jsou 2 oběhové okruhy – velký a malý (plicní) – oba oběhy jsou propojené

velký tělní oběh:

okysličená krev z levé komory je vystříkávána srdečnicí (aortou – nejsilnější tepna v celém těle), v oblouku aorty se oddělují tepny směrem k hlavě a do paží, aorta se pak zahýbá směrem dolů, až se rozdělí na 2 velké tepny, které jdou do končetin

tepny se postupně dělí na tepénky až vlásečnice, ty předají kyslík ve tkáních a z tkání přeberou oxid uhličitý (krev předá kyslík, vezme si kysličník)

odkysličená krev je přiváděna směrem k srdci systémem žil

vlásečnice se spojí v žilky a pak žíly, až do jedné velké duté žíly, které má dvě části (horní a dolní dutou žílu) - vede odkysličenou krev z těla – tato dutá žíla končí v pravé síni

v pravé polovině srdce je krev odkysličená, v levé polovině je krev okysličená

malý tělní oběh

při srdečním stahu se odkysličená krev dostane do pravé komory, plicní tepnou se dostává z pravé komory do plic (jediná tepna, kterou proudí krev odkysličená)

plicní tepna se větví, do každé plíce zasahuje jedna z větví, dělí se na tepénky až vlásečnice, které obalují stěny plicních sklípků, přes stěny vlásečnic se z plicních sklípků dostává do krve kyslík

krev se v plicích okysličuje a je systémem žil sváděna do levé srdeční síně

při stahu srdce se okysličená krev dostává z levé síně do levé komory, odkud je aortou dopravována do velkého krevního oběhu

krev se skládá z krvinek a krevní plazmy – krvinky jsou buňky, které plavou v krevní plazmě, krvinky jsou červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky

červené krvinky zajišťují dýchání, obsahují molekulu železa hem, je obsažen v červeném krevním barvivu hemoglobin, železo má schopnost přijímat kyslík i oxid uhličitý – červené krvinky potřebují železo pro svůj vznik – žije asi 120 dní, zaniká v játrech, hemoglobin se mění na bilirubin (žloutenka)

bílé krvinky - granulocyty (eozinofily, bazofily...) a agranulocyty (lymfocyty – jsou spojeny s tělesnou imunitou – vznikají v mízních uzlinách nebo kostní dřeni – buď požírají cizorodé látky jako cizí buňky nebo mikroby, nebo se na ni navážou a začnou produkovat protilátky) – množství bílých krvinek se v těle zvyšuje v období infekce, zánětu – když se organismus něčemu brání

krevní destičky – trombocyty – jsou zodpovědné za srážlivost krve

srdce vykoná za minutu u dospělého 72 srdečních stahů a ochabnutí – to je tep

při výkonu nebo stresu se tep zvyšuje

soustava dýchací

horní cesty dýchací:

nosní dutina

nosohltan - kříží se soustava dýchací a trávicí, odděleny záklopkou – může dojít k vdechnutí vody do plic při tonutí

hrtan

chrupavčitá trubice s hlasivkovými chrupavkami a vazy – napnuté vytváří štěrbinu, díky které se průchodem vzduchu vytváří zvuk – hlásky až v ústní dutině

pokud dochází v pubertě k rychlému růstu a zesiluje se průměr hrtanu, zvětšuje se i štěrbina, tím se snižuje tónina hlasu – mutování je klouzání hlasu v době, kdy je hrtan širší, ale vazy ještě povolené

dolní cesty dýchací: na hrtan navazuje průdušnice, která se větví na dvě průdušky, každá z průdušek zasahuje do plic, průduška se větví na průdušinky, ty se větví na plicní sklípky (váčky) – zde dochází o navázání kyslíku do krve přes stěny vlásečnic

základní funkcí je zajištění dýchání – příjem kyslíku, výdej oxidu uhličitého

nádech – vyklenutí bránice směrem dolů + mezižeberní svaly trávicí soustava

příjem, mechanické rozmělnění a chemický rozklad potravy, předání do krve

začíná dutinou ústní, kde je jazyk, zuby a je uzavřena svalovinou tváří – mechanické rozmělnění potravy a promísení se slinami

sliny jsou ve slinných žlázách v dutině ústní – obsahují enzym ptyalin, který rozkládá cukry – sacharidy se tedy tráví už v dutině ústní (chleba v ústech zesládne)

potravina se posouvá hltanem, jícnem – trubicovité orgány se svalovinou, která potravu posunuje smršťováním níž

žaludek - vakovitý orgán

dochází k mechanickému promíchání potravy a chemickému trávení

stěny žaludku produkují žaludeční šťávu, která je kyselá a obsahuje enzym pepsin, který štěpí bílkoviny (začátek rozkladu bílkovin je až v žaludku)

žaludeční šťáva je velmi kyselá a agresivní, aby nedošlo k poleptání, stěny produkují i hlen, který chrání proti poleptání

ze žaludku se potrava přemisťuje do tenkého střeva

úzký trubicovitý orgán dlouhý několik metrů stočený v dutině břišní

dochází k hlavní části trávení

skládá se z dvanáctníku, lačníku a kyčelníku – nejsložitější procesy jsou ve dvanáctníku (ústí sem vývody jater, žlučovod přivádějící žluč a vývody slinivky břišní (pankreasu), které přivádí pankreatickou šťávu)

žluč slouží k emulgaci tuků – emulgace = tuky nejsou rozkládány, ale rozdělí se na drobné kapénky, aby mohlo dojít k trávení pomocí enzymů

pankreatická šťáva obsahuje inzulin – hormon udržující stálou hladinu cukru v krvi a enzymy k rozkládání bílkovin a tuků (štěpení tuků začíná probíhat až v tenkém střevě)

natrávenina postupuje dál tenkým střevem, v jehož stěně je resorpční epitel, který absorbuje jednoduché chemické, které pak krev rozvádí do celého těla

zbytky postupují tenkým střevem do tlustého střeva – je kratší, ale silnější – v pravé kyčelní jámě začíná kličkou, ve které je navíc apendix (slepé střevo), rádo se to ucpe a pak dochází k zánětu slepého střeva

tlusté střevo se skládá ze 3 tračníků – první je vzestupný, nahoře pod žaludkem je příčný, dolů jde sestupný, který končí v konečníku, je zakončený svěračem, jehož uvolněním jsou zbytky potravy vypuzovány ven z těla

dalším procesem v tlustém střevě je hnití a vytváření vitamínů B12 a K – dochází i ke zpětnému vstřebávání vody, které se přes stěnu tlustého střeva dostává zpět do těla a obsah tlustého střeva se tak zahušťuje

vylučovací soustava

2 části – kůže – pot přes potní žlázy – někdy je uváděna jako samostatná kožní nebo krycí soustava

kožní deriváty – vlasy, chlupy, nehty

vlastní vylučovací soustava:

ledviny

párový orgán, uloženy po stranách páteře v bederní oblasti, jsou chráněny tukovým polštářem

základní stavební jednotku je nefron – v nefronu se filtruje krev, odpadní voda odchází přes ledviny a močovou soustavu z těla ven

nefron

klubíčko vlásečnic – baumanův váček – velké množství krve, během chvilky se přefiltruje celá krev z těla

navazují točité kanálky, kudy prochází krev, filtruje se, bílkoviny zůstávají, tělo je ven nepouští, pouze pokud je v oblasti ledvin zánět, dostanou se bílkoviny do moči

v kanálcích dochází ke zpětnému vstřebání vody – nejdřív se vytvoří primární moč (je jí velké množství), pak se vstřebá voda a vytváří se definitivní moč

kůra ledvin (s baumanovými váčky) a dřeň ledvin s vývody kanálků, ze kterých se svádí definitivní moč, sbírá se do ledvinové pánvičky, z té je moč vedena močovodem do močového měchýře a z něj pak moč odchází močovou trubicí ven z těla

ledviny jsou velmi silně prokrvené a čistí organismus

nadledvinky – endokrynní žláza produkující hormony – párový orgán nervová soustava

základní dělení: Centrální nervová soustava a obvodové nervstvo

CNS – řídící centrum, je tvořena mozkem a míchou

obvodové nervstvo

kosterní (somatické – řídí činnost kosterního svalstva)

vegetativní (řídí činnost vnitřních orgánů – nemůžeme ovládat, pracuje nezávisle na naší vůli)

celá NS funguje na základě reflexního oblouku - 5 částí – čidlo, dostředivé dráhy, řídící centrum v CNS, odstředivé dráhy, výkonný orgán

odtahový reflex – sáhnu na kamna, v kůži jsou teplotní čidla a čidla bolesti, informace se šíří dostředivými drahami do centra v CNS, centrum vydá příkaz, který se šíří po odstředivých drahách k výkonnému orgánu – ruka dostane pokyn odtáhnout se

koncový mozek – sídla řízení jednotlivých smyslových orgánů

ucho – vnější, střední a vnitřní

vnější je tvořeno boltcem (parabola na vychytávání zvuku) a zevním zvukovodem, zvuk narazí ve středním uchu na bubínek, ten rozechvěje kladívko, kovadlinku a třmínek, ty se rozkmitají, rozechvějí blánu do vnitřního ucha (kostěný hlemýžď vystlaný blanitým hlemýžděm)

krystalky pak narazí do řasinek, dochází k vytvoření vzruchu, přenáší se sluchovým nervem do sluchového centra ve spánkovém laloku koncového mozku

krystalky reagují i na změnu polohy – centrum rovnováhy je v mozečku – velmi reaguje na alkohol

oko

oční vady – krátkozrakost, dalekozrakost

vnitřní vrstva je sítnice, na které jsou nervové buňky citlivé na světlo

tyčinky (reagují na světlo, způsobují černobílé vidění, reagují i na velmi slabé světlo,

vidíme jimi i za šera)

čípky (způsobují barevné vidění, potřebují více světla)

vzruch se přenáší očním nervem ze zadní části oční koule, zrakový vzruch je přenášen do očního centra v týlním laloku koncového mozku

pohlavní soustava

pohlavní ústrojí ženské:

pohlavní žláza = vaječníky (párová žláza), vejcovody, děloha (svalnatý orgán hruškového

tvaru), pochva, zevní pohlavní ústrojí

ve vaječnících jsou gráfovy folikuly – zde dozrávají vajíčka – každé dítě se rodí s určitým počtem folikulů (400), po měsíci se střídavě uvolní jedno vajíčko, které putuje vejcovodem, kde může dojít k oplodnění – uvolnění vajíčka (ovulace) je řízeno hormony estrogeny (produkovány vaječníkem) – hormonální cyklus je 28 denní – je řízen hormonálně

pohlavní ústrojí mužské:

varlata (pohlavní žlázy) jsou uložena v mimotělní dutině šourek – tvoří se zde spermie, které

potřebují teplotu o 4 st. Nižší, než je teplota těla – semenné kanálky, pak putují chámovodem přes předstojnou žlázu, kde se přidávají další výměsky a vytvoří ejakulát, dostávají se do močové trubice a ven

tvorba spermií je řízena testosteronem vytvářeným ve varlatech

žlázy s vnitřní sekrecí

společně s mozkem se podílí na řízení celého těla – neurohumorální řízení těla

endokrynní látky

hypofýza (prolaktin – sekrece mléka), kůra a dřeň nadledvin, štítná žláza (růstový hormon – závisí na obsahu jódu v těle), příštítná tělíska, vaječníky, varlata, slinivka břišní – znát jednotlivé hormony produkované žlázami:

vitamíny a jejich fce v těle

ZKOUŠKA: PÍSEMNĚ VŠICHI NAJEDNOU 23.5. - 12 HOD. – ZAPSAT DO STAGu!!! 15 OTÁZEK, 30 MINUT ONTOGENEZE I STAVBA TĚLA VĚTŠINOU UZAVŘENÉ OTÁZKY NEBO KRÁTKÁ NĚKOLIKASLOVNÁ ODPOVĚĎ