Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Eggová Petra€¦ · The practical part is elaborating...
Transcript of Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Eggová Petra€¦ · The practical part is elaborating...
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝ VĚD
Ústav porodní asistence
Jana Novotná
Informovanost žen o endometrióze, jejich
projevech a důsledcích
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Eggová Petra
Olomouc 2011
Anotace
Název práce:
Informovanost ţen o endometrióze, jejich projevech a důsledcích
Název práce v AJ:
Women`s awareness of endometriosis, its symptoms and consequences
Datum zadání: 2011-1-25
Datum odevzdání: 2011-05-09
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta zdravotnických věd
Ústav porodní asistence
Autor práce: Jana Novotná
Vedoucí práce: Mgr. Petra Eggová
Abstrakt v ČJ:
Bakalářská práce je zaměřena na informovanost ţen znojemského okresu
o problematice endometriózy, jejich projevech a důsledcích. Práce je rozdělena na dvě
části, teoretickou a praktickou. Teoretická část přibliţuje etiologii, diagnostiku a léčbu
endometriózy. Praktická část zpracovává a srovnává výsledky, které byly získané
v dotazníkovém šetření.
Abstrakt v AJ:
The Bachelor Thesis is focused on women’s awareness of endometriosis, its symptoms
and consequences in the Znojmo Region.
The Thesis is divided into two parts, the theoretical and practical one.
The theoretical part is approaching aetiology, diagnostics and treatment
of endometriosis.
The practical part is elaborating and comparing the results acquired in the questionnaire
survey.
Klíčová slova v ČJ:
Endometrióza, chronická bolest, dysmenorea, imunologie, neplodnost, laparoskopie,
hormony.
Klíčová slova v AJ:
Endometriosis, chronic pain, dysmenorrhea, immunology, infertility, laparoscopy,
hormones.
Rozsah: 70 s., 6 příloh
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní
veškerou pouţitou literaturu i ostatní zdroje.
Souhlasím současně s uţitím práce ke studijním účelům.
V Olomouci dne 30. dubna 2011 ...................................................
podpis
Děkuji Mgr. Petře Eggové a MUDr. Martinu Kaliskému, za obětavé vedení,
odborné a cenné rady a připomínky při vypracovávání této závěrečné práce.
Obsah
ÚVOD .......................................................................................................................... 9
1 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 10
1.1 ANATOMIE ...................................................................................................... 11
1.1.1 Děloha .............................................................................................................................11
1.2 FYZIOLOGIE ................................................................................................... 13
1.2.1 Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa ....................................................................13
1.2.2 Ovariální cyklus ............................................................................................................14
1.2.3 Endometriální cyklus ...................................................................................................14
1.3 DEFINICE ENDOMETRIÓZY ....................................................................... 16
1.4 KLINICKÝ OBRAZ ......................................................................................... 17
1.4.1 Bolest ...............................................................................................................................17
1.4.2 Sterilita ............................................................................................................................18
1.5 ETIOLOGIE ..................................................................................................... 20
1.5.1 Implantační teorie .........................................................................................................20
1.5.2 Imunologická teorie ......................................................................................................20
1.5.3 Teorie luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF syndrom) ............................21
1.5.4 Metaplastická teorie .....................................................................................................21
1.5.5 Transportní teorie ..........................................................................................................21
1.6 KLASIFIKACE ................................................................................................. 22
1.6.1 Klasifikace podle lokalizace .......................................................................................22
1.6.1.1 Genitální endometrióza ........................................................................ 22
1.6.1.2 Extragenitální endometrióza ................................................................ 23
1.6.2 Klasifikace podle stupně závaţnosti .........................................................................24
1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY .................................................................................... 25
1.7.1 Věk ...................................................................................................................................25
1.7.2 Rasa ..................................................................................................................................25
1.7.3 Tělesná hmotnost ..........................................................................................................25
1.7.4 Kouření............................................................................................................................26
1.7.5 Uţívání alkoholu ...........................................................................................................26
1.7.6 Hormonální faktory ......................................................................................................26
1.7.7 Dědičnost ........................................................................................................................26
1.8 DIAGNOSTIKA ................................................................................................ 27
1.8.1 Anamnéza .......................................................................................................................27
1.8.2 Gynekologické vyšetření .............................................................................................27
1.8.3 Laboratorní vyšetření ...................................................................................................28
1.8.4 Zobrazovací metody .....................................................................................................29
1.9 TERAPIE .......................................................................................................... 30
1.9.1 Medikamentózní léčba .................................................................................................30
1.9.1.1 Farmaka ovlivňující endogenní hormonální prostředí ........................... 30
1.9.2 Chirurgická léčba ..........................................................................................................33
1.10 PROGNÓZA ................................................................................................. 34
1.11 PREVENCE................................................................................................... 35
2 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 36
2.1 Informovanost žen o endometrióze ................................................................... 37
2.2 Cíle výzkumného šetření ................................................................................... 37
2.3 Metodika výzkumného šetření .......................................................................... 37
2.4 Organizace dotazníkového šetření .................................................................... 38
2.5 Soubor respondentů .......................................................................................... 38
2.6 Zpracování dat .................................................................................................. 38
2.7 Výsledky výzkumného šetření .......................................................................... 39
2.8 Diskuze............................................................................................................... 58
ZÁVĚR ..................................................................................................................... 63
SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 65
SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 66
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 67
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 70
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 70
9
Úvod
Endometrióza byla poprvé popsána, profesorem C. Rokitanskym rodákem
z Hradce Králové v roce 1860. Tehdy pouţil názvu cystosarcoma adenoides uterinum.
Slovo endometrióza pouţil poprvé J. A. Sampson, který formuloval v r. 1927 teorii
vzniku endometriózy – tzv. implantační teorii. Následovaly postupně další doplňující
teorie (KUČERA, 2008).
Endometrióza patří mezi nejčastější gynekologické onemocnění, postihující
zejména ţeny v reprodukčním období. Endometrióza není zhoubné onemocnění,
ale můţe velmi negativně ovlivnit kvalitu ţivota ţeny. Způsobuje ţenám mnoho potíţí,
které je mohou omezovat i v běţném ţivotě (KUČERA, 2008). To můţe být pro ţeny
velmi stresující. Endometriózu, bychom měli chápat jako nemoc, která vyţaduje
komplexní péči. V České republice byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu
endometriózy, která spolupracují i s jinými pracovišti, včetně center asistované
reprodukce. Tak je zajištěna včasná a účinná léčba (www.zena-
in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-vliv-na-plodnost/kategorie/zdravi).
I přes velký a intenzivní zájem o endometriózu je kolem tohoto onemocnění
stále mnoho nejasností, co se etiologie, diagnostiky a léčby týká.
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou endometriózy. Cílem bakalářské
práce je analýza projevů onemocnění a zmapovat podíl porodních asistentek
v informovanosti ţen o problematice endometriózy na znojemském okrese. Pomocí
kvantitativní dotazníkové metody byla zjišťována míra znalostí ţen postiţených
endometriózou a jejich spokojenost s přístupem porodních asistentek během léčby.
Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do 11-ti kapitol, které přibliţují
problematiku endometriózy, její etiologii, diagnostiku a léčbu.
Výzkumná část zpracovává a srovnává výsledky, které byly získané v
dotazníkovém šetření u ţen znojemského okresu postiţených endometriózou.
10
1 Teoretická část
11
1.1 ANATOMIE
Ţenské pohlavní orgány dělíme na zevní a vnitřní. Zevní rodidla jsou uloţena
kolem poševní předsíně. Vpředu se stýkají s krajinami hypogastria, vzadu
prostřednictvím hráze (perineum) s krajinou řitní, laterálně je ohraničují genitofemorální
rýhy, které je oddělují od stehen (ROZTOČIL, 2001).
Zevní rodidla tvoří hrma – mons pubis, velké stydké pysky – labia majora
pudendi, malé stydké pysky – labia minora pudendi, poštěváček – clitoris, panenská
blána – hymen, malé a velké předsíňové ţlázy – glandulae vestibulares minores
et majores, bulbus vestibuli – párové erektilní těleso, které leţí pod spodinou labia
majora pudendi kolem stěny poševní (KUDELA, 2004).
Vnitřní rodidla tvoří pánevní dno – diaphragma pelvis, diaphragma urogenitale,
vaječník – ovarium, vejcovod – tuba uterina, děloha – uterus, pochva – vagina
(ČECH, 2006).
1.1.1 Děloha
Děloha (uterus, hystera, metra) je dutý svalový orgán vystlaný mukózou (KUDELA,
2004). Má hruškovitý tvar, její zúţení směřuje kaudálně a na horním konci je vytaţená
v rohy děloţní. Je uloţena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a rektem a je zavzata
do ligamentum latum uteri (ČÍHÁK, 2002).
Zevní tvar dělohy
Děloha se skládá ze tří částí:
1. corpus uteri – tělo děloţní. Kraniálně nejširší, kde se vyklenuje ve dno děloţní –
fundus uteri, který vybíhá laterálně v rohy děloţní – cornua uteri (HOLIBKOVÁ,
2006).
2. cervix uteri – hrdlo děloţní, které je úponem pochvy rozděleno na portio
supravaginalis a portio vaginalis (čípek děloţní) (HOLIBKOVÁ, 2006).
3. isthmus uteri – zúţený úsek mezi corpus a cervix uteri. Mimo dobu těhotenství je
úzký, bez funkčního významu. Je důleţitý v těhotenství, kdy se postupně přeměňuje
v dolní děloţní segment (HOLIBKOVÁ, 2006).
12
Stavba stěny dělohy
Stěna dělohy se skládá ze tří vrstev:
1. endometrium – sliznice,
2. myometrium – skládá se ze snopců hladké svaloviny. Obsahuje krevní
a lymfatické cévy a autonomní nervy.
3. perimetrium (peritoneum) – serosní vrstva (HOLIBKOVÁ, 2006).
Endometrium vystýlá dutinu děloţní. Během menstruačního cyklu se vlivem hormonů
mění tloušťka, struktura i funkce endometria.
Endometrium se skládá z epitelu
a slizničního vaziva, do kterého se zanořují tubulózní ţlázy (glandulae uterinae), které
zasahují aţ do myometria. Epitel endometria je jednovrstevný cylindrický a nasedá
na lamina basalis. Skládá se ze sekrečních buněk a z buněk s řasinkami. Na obvodu
ostium uteri přechází endometrium v mnohovrstevný dlaţdicový epitel čípku (ČÍHÁK,
2002). Z hlediska funkčního má endometrium dvě vrstvy, stratum basale – srůstá
s myometriem a při menstruačním krvácení se neodlučuje a stratum functionale –
povrchová vrstva, která prodělává cyklické změny závislé na hormonech, označované
jako endometriální cyklus (ROB, 2001, 2008).
13
1.2 FYZIOLOGIE
1.2.1Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa
CNS ovlivňuje řízení menstruačního cyklu, které probíhá přes hypotalamus autonomně.
Hypotalamus je prostřednictvím tzv. portálního oběhu spojen s předním lalokem
hypofýzy. Produkuje a do hypofýzy dodává látky zvané spouštěcí (releasing) hormony
(RH) i látky inhibující hormonální činnost. LH-RH a FSH-RH mají identický účinek,
proto se pokládají za jeden hormon, tzv. GnRH – gonadoliberin. V hypotalamu se dále
tvoří vasopresin, ovlivňující tubulární resorpci vody a oxytocin, který vyvolává
kontrakce hladkého svalstva dělohy (ČÍHÁK, 2002).
Hypofýza se dělí na přední část – adenohypofýzu, zadní část – neurohypofýzu a střední
část. Adenohypofýza produkuje gonadotropiny FSH a LH pod vlivem releasing
hormonů. Dále zde vzniká TSH, GH (růstový hormon) a ACTH (adrenokortikotropní
hormon). FSH stimuluje růst a zrání folikulů, LH umoţňuje prasknutí folikulu.
Ovarium pod vlivem gonadotropinů produkuje sexuální steroidy a inhibin. FSH
stimuluje růst a zrání folikulů, indukuje receptory LH ve ţlutém tělísku a stimuluje
steroidogenezi estrogenů aktivací aromatázy v buňkách granulky (KUDELA, 2004).
Vlivem estrogenů regeneruje a proliferuje sliznice děloţní, po ovulaci se vlivem
progesteronu sekrečně změní – zkypří, ţlázky se rozšiřují a vyplní hlenem. Při zániku
ţlutého tělíska vlivem poklesu hormonálních hladin, dochází k přechodné kontrakci
spirálních arteriol endometria, s následnou ischemií a odlučováním funkční vrstvy
sliznice. Nekrotická sliznice odchází spolu s průvodním krvácením z rodidel
(menstruace). Jde o endometriální cyklus označovaný jako bifázický, který je nutnou
přípravou pro přijetí oplozeného vajíčka. Je-li endometrium pouze pod vlivem
estrogenů (anovulační cyklus), dochází k proliferaci endometria, ale chybí sekreční
transformace (ROB, 2001, 2008). Znázorněno v příloze číslo 4.
14
1.2.2Ovariální cyklus
Má dvě fáze:
Fáze folikulární
Růst a zrání vajíčka. 1. - 14. den cyklu – rostoucí folikuly produkují estrogeny, z nichţ
hlavní je estradiol. Estrogeny zpětně působí na hypofýzu (na tvorbu a vydání FSH),
uvolňování FSH z hypofýzy působí na zrání folikulu. Zvyšující se hladina estrogenů
v krvi v době zrání folikulu inhibuje produkci FSH a podnítí v hypofýze tvorbu
luteinizačního hormonu (LH) (ČÍHÁK, 2002).
Fáze luteální
14. – 28. den cyklu - LH vyvolá ovulaci, působí na dozrání oocytu a řídí tvorbu a funkci
ţlutého tělíska, které produkuje progesteron. Zvyšující se hladina progesteronu působí
zpětně na hypofýzu a inhibuje produkci a výdej LH z hypofýzy. Pokud nedojde
k oplození vajíčka hladina progesteronu prudce poklesne. Ztráta stimulace z hypofýzy
vede k zániku ţlutého tělíska a k nástupu dalšího folikulu k dozrávání (ČÍHÁK, 2002).
1.2.3Endometriální cyklus
Je závislý na průběhu ovariálního cyklu, probíhá ve čtyřech fázích.
1. Fáze menstruační (deskvamační), probíhá 1. – 4. den cyklu je sliznice stratum
functionale odloučena a odplavena menstruační krví z dělohy vaginou navenek
(ČÍHÁK, 2002).
2. Fáze proliferační (folikulární, estrogenová), probíhá od 5. – 14. dne pod vlivem
estrogenů z rostoucího a zrajícího folikulu ovaria. Z konců ţláz v stratum basale
regeneruje epitel. V dalších dnech sliznice roste a zvyšuje se (ČÍHÁK, 2002).
3. Fáze sekreční (luteální, progesteronová), trvá od 15. do 28. dne pod vlivem LH.
Sliznice se zvyšuje, ţlázy rozšiřují a naplňují se hlenovitým sekretem a glykogenem.
Tato fáze začíná jako příprava sliznice na přijetí oplozeného vajíčka (ČÍHÁK, 2002).
4. Fáze ischemická (premenstruační), slizniční vazivo je infiltrováno leukocyty
a lymfocyty. Dojde ke kontrakci arteriol v endometriu, tím vznikne nedokrvenost –
15
ischemie. Po několikahodinové ischemii kontrakce arteriol povolí, vznikne náhlé
překrvení, stěny cév praskají, vznikají výrony krve do sliznice a nastává nová fáze
menstruační a s ní nový cyklus (ČÍHÁK, 2002). Endometriální cyklus znázorněn
v příloze číslo 5.
16
1.3 DEFINICE ENDOMETRIÓZY
Endometrióza je benigní, estrogen dependentní progresivní onemocnění.
Jde o loţiska funkčních endometriálních ţláz a stromatu, která jsou přítomna mimo
děloţní dutinu. Endometrióza byla poprvé popsána rodákem z Hradce Králové,
profesorem C. Rokitanskym v roce 1860. Tehdy pouţil názvu cystosarcoma adenoides
uterinum. Slovo endometrióza pouţil poprvé J. A. Sampson. Endometrióza patří mezi
nejčastější gynekologická onemocnění. I přes velký zájem o toto onemocnění vedou
často jak teoretické, tak i klinické poznatky k protichůdným názorům i nejasnostem
v etiologii, diagnostice a léčbě. Převaţují důkazy, ţe jde o multifaktoriální onemocnění
ovlivněné genetickými, hormonálními, imunologickými a anatomickými faktory.
Endometrióza byla zjištěna ve všech tkáních lidského těla, kromě srdce a sleziny.
Postihuje ţeny
v reprodukčním věku s maximálním výskytem mezi 30 – 40 lety. Velmi vzácný je její
výskyt před první menarché. Po menopauze její výskyt klesá. Endometrióza můţe být
přechodným jevem, který se objeví v průběhu fertilního období ţeny a spontánně
se vyhojí. U některých ţen však progreduje do závaţných forem s charakteristickými
příznaky (KUČERA, 2008). Endometrióza je benigní onemocnění s určitými rysy
nádorového chování, jako je estrogendependentní, progresivní a invazivní růst
(www.zdn.cz/postgradualni-medicina/endometrioza-285069). Riziko maligního zvratu
je poměrně nízké, uvádí se kolem 1%. Endometrióza má po chirurgické
a medikamentózní terapii významnou rekurenci, která můţe dosahovat aţ 70%. Terapie
má být včasná a také dostatečně agresivní. V řadě případů se ukazuje nutnost
individuálního přístupu s ohledem na přání pacientky. Rozdílná symptomatologie
a patologické nálezy vyţadují odlišné diagnostické i léčebné postupy (KUČERA, 2008).
U endometriózy rozlišujeme tři základní typy ložisek:
1. červená ložiska – s hemoragickým obsahem, vzhledu plamene, ve kterých probíhá
neovaskularizace.
2. černá ložiska – loţiska vzhledu střelného prachu, modré a černé barvy.
3. bílá ložiska – bílé jizvení (www.zdn.cz/postgradualni-medicina/endometrioza-
285069). Viz. foto v příloze číslo 1 a 2.
17
1.4 KLINICKÝ OBRAZ
Endometrióza můţe způsobovat řadu klinických příznaků a stavů, mezi nejčastější patří
pánevní bolest a infertilita (KUČERA, 2008).
1.4.1Bolest
Endometrióza je častou příčinou pánevní bolesti, která se můţe lišit ve své intenzitě.
Bolest obvykle začíná jako cyklická a vyvíjí se do chronicity. O chronické bolesti
mluvíme, pokud se jedná o obtíţe trvající déle neţ 6 měsíců. „Chronická bolest je
silným stresorem. Pacientka můţe být psychicky alterovaná, má zhoršené ţivotní
funkce, zhoršenou kvalitu ţivota, a ne vţdy se daří chronickou bolest úplně odstranit“
(KUČERA, 2008, s. 42). U endometriózy je bolest nociceptivní, vlivem moţného
přímého postiţení nervových vláken také neuropatická. Kaţdý typ endometriózy
způsobuje bolest odlišným mechanismem. Čerstvá loţiska endometriózy produkují
zvýšené mnoţství prostaglandinů a je tak spojena spíše s cyklickou funkční bolestí –
dysmenoreou. Naproti tomu starší a hluboká loţiska vyvolávají mechanickou stimulací
okolních struktur spíše organický typ bolesti, např. dyspareunie. Intenzita bolesti souvisí
s hloubkou invaze a stranová lokalizace bolesti odpovídá lokalizaci léze. Bolest můţe
být tak silná, ţe nedovoluje pacientce vykonávat běţné denní činnosti. U endometriózy
vyvolává nadměrná koncentrace cytokinů a prostaglandinů zvýšenou citlivost
nociceptorů, kdy bolesti způsobí i malý podnět (KUČERA, 2008).
1. Dysmenorea (algomenorea) je cyklická bolest, typická pro endometriózu, která
předchází 24 aţ48 hodin menstruaci a přetrvává i během menstruace
(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm). Bolesti jsou vnímány v podbříšku,
v zádech a kříţi. Křeče v podbříšku mohou být provázeny někdy i nevolností
s nucením na zvracení. U ţen s dysmenoreou jsou produkovány prostaglandiny
ve větším mnoţství a způsobují větší stahy dělohy neţ obvykle. Dysmenoreu
dělíme na primární a sekundární. Primární dysmenorea je typická pro
adolescentní dívky a po porodu obvykle vymizí. Sekundární dysmenorea vzniká
kdykoliv v průběhu ţivota
(www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/05/04.pdf).
18
2. Dyspaurenie je spojena nejčastěji s postiţením rektovaginálního septa nebo
sakrouterinních vazů. Během koitu vyvolává bolesti napětí a pohyby
sakrouterinních vazů (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
3. Dysurie málo častý příznak, spojený s cyklickou bolestí při močení s negativním
laboratorním nálezem v moči (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
4. Bolestivá defekace je příznakem endometriózy postihující rektosigmoideum.
Můţe být spojená se zácpou nebo průjmem. Můţe být cyklická, ale i chronická.
Loţiska endometriózy lokalizovaná na kličkách tenkého střeva mohou způsobit
i střevní obstrukci (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
5. Chronická pánevní bolest je nejčastějším příznakem, který je spojený
s endometriózou. U 40 – 60% ţen podstupující laparoskopickou operaci pro
chronickou pánevní bolest nalézáme loţiska endometriózy. Soubor příznaků
nekoreluje s počtem loţisek, ale s jejich lokalizací a hloubkou postiţení
(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
1.4.2Sterilita
U těţkých forem endometriózy spočívá příčina neplodnosti ve změněných
anatomických poměrech při postiţení malé pánve a adnex. Význam minimální a mírné
formy endometriózy na plodnost je velmi diskutabilní. Existuje několik funkčních
změn, které s poruchou plodnosti mohou souviset, ale ţádná ji jednoznačně
nevysvětluje. Významnou roli hraje peritoneální tekutina, která vzniká převáţně jako
ovariální exsudát, s vysokou koncentrací steroidních hormonů ovariálního původu. Dále
obsahuje buněčné elementy a nízkomolekulární faktory (cytokiny, růstové faktory,
angiogenní faktory atd.). Neplodné ţeny s endometriózou mají řadu kvantitativních
i kvalitativních změn v peritoneální tekutině, jejichţ význam je předmětem studií
s kontroverzními závěry (KUČERA, 2008). U endometriózy je pozorován značně vyšší
výskyt syndromu luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF). Příčinou můţe být
nepřiměřený vzestup LH uprostřed cyklu nebo poruchy dozrávání folikulu.
19
Zvýšená koncentrace prostaglandinu (PG) v peritoneální tekutině můţe způsobovat
desenzibilizaci dozrávajícího folikulu, na jehoţ ruptuře se fyziologicky podílejí. Dále
má zvýšená koncentrace PG vliv na děloţní a tubární motilitu, včetně pick-up procesu.
Důsledkem postiţení ovaria můţe být sníţená kvalita oocytů v okolí endometriomu
(KUČERA, 2008).
20
1.5 ETIOLOGIE
Vznik endometriózy není dosud zcela jednoznačně objasněn. Bylo formulováno několik
teorií. Klinická ani experimentální pozorování ţádnou z teorií nevyvracejí a ani
nevylučují jejich kombinace (KUČERA, 2008).
1.5.1Implantační teorie
Vysvětluje vznik loţisek endometriózy mimo dutinu děloţní v důsledku retrográdní
menstruace, kdy menstruační krev neodtéká jen do pochvy, ale i zpětně vejcovody
do břišní dutiny a způsobuje implantaci endometriálních buněk v malé pánvi. Tuto teorii
podporují i fakta, ţe endometrióza se vyskytuje u ţen s prodlouţenou menstruací nebo
u ţen se ztíţenou moţností odtoku menstruační krve z děloţní dutiny v důsledku
mechanické překáţky (stenóza děloţního hrdla, deviace a hypoplazie dělohy)
(www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html).
1.5.2Imunologická teorie
Menstruační krev v dutině břišní způsobuje zánětlivou odpověď se zvýšenou
koncentrací imunocytů. Úlohou obranné zánětlivé reakce je eliminace refluxních buněk.
U většiny ţen s normální imunitní odpovědí k implantaci endometriálních buněk
nedochází, neboť jsou zničeny peritoneálními buňkami. I přes zvýšenou imunitní
odpověď nemusí být některé implantáty eliminovány, přeţívají, progredují a vedou
ke vzniku endometriózy. V loţiscích endometriózy lze imunohistochemicky prokázat
ve srovnání s normálním endometriem zvýšený podíl T lymfocytů a makrofágů.
Opakovaně bylo prokázáno, ţe narušená funkce makrofágů přispívá k růstu ektopického
endometria produkcí cytokinů a růstových faktorů. Počet a aktivita makrofágů
v peritoneální tekutině jsou u ţen s endometriózou zvýšené, loţiska endometriózy
neeliminují, ale naopak mohou k jejich růstu přispívat. U ţen s endometriózou můţeme
prokázat vyšší výskyt autoimunitních onemocnění a to v důsledku dysbalance
pomocných lymfocytů Th1 ve prospěch lymfocytů Th2. Lymfocyty Th2 nadměrně
21
produkují interleukin, který tlumí aktivitu buněčné imunity v organismu ţen
s endometriózou. Dispozice můţe být ovlivněna geneticky (KUČERA, 2008).
1.5.3Teorie luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF syndrom)
Následkem LUF syndromu je nízká koncentrace estrogenů a progesteronu
v peritoneální dutině, to usnadní implantaci endometriálních buněk. Vysoké
koncentrace těchto steroidů během ovulace naopak rozvoji endometriózy zabraňují
(ROB, 2001, 2008).
1.5.4Metaplastická teorie
Vysvětluje vznik endometriózy přeměnou coelomového epitelu na endometriální ţlázy
a stroma. Tato přeměna můţe být vyprovokována impulzy, jako jsou zvýšená hladina
ţenských pohlavních hormonů nebo opakované záněty v pánvi. Tato teorie je postavena
na předpokladu, ţe buňky coelomového epitelu jsou takové změny schopny – jsou tzv.
pluripotentní (www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html).
1.5.5Transportní teorie
Předpokládá přenos endometriálních buněk cévní a lymfatickou cestou (ROB, 2001,
2008).
22
1.6 KLASIFIKACE
1.6.1Klasifikace podle lokalizace
Dle lokalizace rozlišujeme genitální a extragenitální endometriózu (ROB, 2001, 2008).
1.6.1.1 Genitální endometrióza
Endometriosis genitalis externa
Postihuje ovarium, vejcovod, závěsný aparát vnitřního genitálu, vaginu, vulvu.
1. Ovariální endometrióza vzniká buď implantací endometriózy do funkční
ovariální cysty, endometriální metaplazií coelomového epitelu na povrchu
ovaria, nebo kombinací adhezivního procesu s ovariální lézí. Většina
endometriomů jsou pseudocysty s čokoládovým obsahem v důsledku
menstruačního krvácení. Vlivem anatomických poměrů predisponuje levé
ovarium k častějšímu postiţení. To je podpořeno fixací sigmoidea k pánevní
stěně a jeho uloţení v blízkosti levých adnex.
I vlivem obleněné cirkulace peritoneální tekutiny, která vytváří prostředí
umoţňující nahromadění refluxní menstruační krve a usnadňuje tak vznik
loţisek endometriózy (KUČERA, 2008).
2. Vznik peritoneální endometriózy vysvětluje teorie retrográdního refluxu. Jedním
z hlavních rizikových faktorů vzniku nemoci je prodlouţená a silná menstruace
spojená s retrográdním krvácením (KUČERA, 2008).
3. Hluboká rektovaginální endometrióza má obvykle charakter adenomyotického
uzlu, který je uloţen v rektovaginálním septu. Uzly vznikají tvorbou hladké
svaloviny a vaziva v okolí endometriózních ţlázek. U ţen s hlubokým
postiţením je patrná redukce hloubky Douglasova prostoru (KUČERA, 2008).
23
Endometriosis genitalis interna
1. Adenomyóza – v r. 1860 popsal Rokitansky dva typy vztahu endometriálních
ţlázek a stromatu. Ţlázky prorůstající směrem do děloţní svaloviny a v opačném
případě rostoucí do děloţní dutiny s tvorbou polypů. Pojem adenomyóza poprvé
pouţil v roce 1896 Cullen. Adenomyóza je zřídka izolovaným nálezem.
Vyskytuje se současně s leiomyomy, endometriální hyperplazií a peritoneální
endometriózou. Nejčastěji je postiţena zadní stěna dělohy a fundus děloţní.
Při vyšetření NMR byla objevena endometriální junkční zóna. Jde o oblast, která
je charakteristická nízkým signálem, endometrium má vysokou intenzitu signálu
a myometrium střední. Junkční zóna je pod vlivem ovariálních hormonů, není
tak vyjádřená před menarche a v postmenopauze. Hormonální substituční terapie
vede k znovu vytvoření junkční zóny. Na vznik adenomyózy má vliv několik
faktorů: dědičnost, trauma a hlavně hyperestrogenémie. Fetální primordiální
uterus vzniká spojením obou Mülerových vývodů. Z této vrstvy vycházejí
u netěhotné dělohy v průběhu menstruačního cyklu kontrakce děloţní svaloviny.
Vývoj adenomyózy můţe souviset se zvýšenou peristaltikou dělohy
v neonatálním období, která způsobuje dehiscenci ve svalové vrstvě, do které
pronikají buňky bazální vrstvy endometria. Dehiscence v této oblasti můţe
vzniknout i sekundárně, kyretáţí, ablací endometria, myomektomií
nebo císařským řezem. Na endometriálních buňkách adenomyózy jsou steroidní
receptory. Hlavně během gestace a terapii exogenními progestiny, probíhá
sekreční transformace ţlázových buněk, včetně stromální decidualizace. Loţiska
uloţená hluboko v myometriu prodělávají deciduální přeměnu.
Tato transformovaná loţiska mohou děloţní stěnu oslabit, způsobit atonii,
rupturu nebo vést k poruchám placentace (KUČERA, 2008).
1.6.1.2 Extragenitální endometrióza
Postihuje střeva, močový trakt, plíce, pooperační jizvy, aj. (MACKŮ, 1995).
24
1.6.2Klasifikace podle stupně závažnosti
Nejvíce je akceptovaná revidovaná klasifikace Americké společnosti pro plodnost
(r-AFS – American Fertility Society) z roku 1985. Podle rozsahu postiţení
reprodukčních orgánů rozděluje endometriózu na čtyři stadia I. – IV.:
1. Stádium I. - minimální (1 – 5 bodů)
2. Stádium II. – lehké (6 – 15 bodů)
3. Stádium III. – střední (16 – 30 bodů)
4. Stádium IV. – těţké (31 – 54 bodů) (ROB, 2001, 2008).
Klasifikace se ovšem týká především pacientek s neplodností (ROB, 2001, 2008).
V roce 2003 navrhla skupina odborníků zabývajících se endometriózou nové hodnocení
hluboké infiltrující endometriózy, tzv. klasifikaci ENZIAN. Tato klasifikace připomíná
staging onkologických diagnóz. (KUČERA, 2008)
25
1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY
1.7.1Věk
Endometrióza je typickým onemocněním reprodukčního věku ţeny. Platí,
ţe endometrióza je vzácná před menarché, vrcholu dosahuje kolem 40. roku ţivota a její
výskyt klesá po menopauze. Předpokládaný vztah mezi věkem a rozsahem
endometriózy není potvrzený. Je však známý fakt změny charakteru pelvických
endometriózních lézí z aktivních hormonálně senzitivních na neaktivní hormonálně
rezistentní s postupujícím věkem ţeny (TURKOTA, DEDINSKÁ, 1999).
1.7.2Rasa
Nejvyšší výskyt endometriózy byl prokázán u asiatek a bělošek s vyšším
socioekonomickým postavením. Nejniţší výskyt byl pozorován u afroameričanek
(KUČERA, 2008).
1.7.3Tělesná hmotnost
Díky periferní přeměně androgenů na estrogeny v tukové tkáni mají obézní ţeny vyšší
hladinu estrogenů. Vyšší výskyt endometriózy v této skupině ţen zatím nebyl dokázaný.
Pravidelné intenzivní cvičení spojené s hypoestrizmem riziko vzniku endometriózy
sniţuje (TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).
26
1.7.4Kouření
Mezi kouřením a endometriózou je nepřímý vztah vyplívající ze změny metabolizmu
estrogenů vlivem kouření. Kuřačky jsou takto v relativní estrogenové deficienci.
Všechny nepříznivé účinky kouření však vysoko převaţují jeho jakýkoliv přínos
ve vztahu k endometrióze ( TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).
1.7.5Užívání alkoholu
Ţeny, které konzumují alkohol mají vyšší riziko onemocnění oproti abstinujícím.
Mechanismem je pravděpodobně zvýšení hladiny estrogenů a moţný negativní vliv
na imunitu (TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).
1.7.6Hormonální faktory
Studie prokázaly, ţe uţívání hormonální kontracepce má ochranný účinek a sniţuje
riziko výskytu endometriózy. Efekt spočívá v blokádě ovulace a sníţení intenzity
menstruačního krvácení. Hormonální kontracepce endometriózu neléčí, ale způsobuje
atrofii perzistujících loţisek (KUČERA, 2008).
1.7.7Dědičnost
Endometrióza se častěji vyskytuje u ţen, jejichţ matky nebo sestry jsou tímto
onemocněním postiţeny. Podobné riziko existuje i v případě jednovaječných dvojčat.
Dědičnost je u endometriózy nejspíše polygenního charakteru (KUČERA, 2008).
27
1.8 DIAGNOSTIKA
Smyslem vyšetření na gynekologii je posoudit anatomii a funkci reprodukčního systému
se zřetelem na stav celého organismu a obtíţe, které ţena udává (ROB, 2001, 2008).
Klinické projevy jsou u endometriózy variabilní. To souvisí s odlišnou velikostí,
hloubkou a typem lézí (KUČERA, 2008).
1.8.1Anamnéza
Kaţdé vyšetření pacientky na gynekologii je zahájeno podrobnou anamnézou
(MACKŮ, 1995). Údaje získané od pacientky jsou členěny do následujících oblastí
(ROZTOČIL, 1998).
Rodinná anamnéza je zaměřena na získání zdravotních údajů od pokrevních příbuzných
pacientky (ROZTOČIL, 1998).
Osobní anamnéza je chronologickým záznamem údajů, týkajících se nemocnosti, léčby,
návyků a sociální situace. Získávání údajů má vztah ke gynekologické povaze
onemocnění (ROZTOČIL, 1998).
Gynekologicko-porodnická anamnéza údaje bývají v přímé souvislosti se současným
stavem pacientky (ROZTOČIL, 1998).
Nynější onemocnění popis probíhajícího onemocnění zachycuje chronologicky potíţe
pacientky od jejich vzniku (ROZTOČIL, 1998).
1.8.2Gynekologické vyšetření
Vyšetření se provádí pohledem (inspekce), pohmatem (palpace) (ROB, 2001, 2008).
Při mírném postiţení gynekologické vyšetření nemusí odhalit ţádnou patologii
(KUČERA, 2008).
Vyšetření břicha
Při vyšetření břicha pohledem můţe být zjištěna endometrióza lokalizovaná v jizvě.
Při palpačním vyšetření se zaměřujeme na polohu, citlivost a velikost dělohy
(ROZTOČIL, 1998). Při adenomyóze můţe být děloha palpačně citlivá
(KUČERA, 2008).
28
Vyšetření vnitřních rodidel
Při vyšetření pochvy v zrcadlech můţeme diagnostikovat cervikální nebo i vaginální
postiţení endometriózou (ROZTOČIL, 1998). Obvykle je tato oblast bez specifického
nálezu (KUČERA, 2008).
Bimanuální vyšetření
Následuje po vyšetření v zrcadlech. Podmínkou je prázdný močový měchýř pacientky.
Přední klenbou poševní palpujeme močový měchýř, přední děloţní stěnu a fundus
děloţní. Postranními poševními klenbami palpujeme krajiny adnex. Zadní klenbou
poševní palpujeme zadní děloţní stěnu, případně rezistence v Douglasově prostoru
(MACKŮ, 1995). Při lokalizaci endometriózy v oblasti sakrouterinních vazů
a rektovaginálního septa je častým palpačním nálezem ztluštění a citlivost v oblasti
sakrouterinních vazů, retrocervikálního a Douglasova prostoru. Lépe prokazatelné jsou
tyto změny v období menstruace (KUČERA). Závěsný aparát děloţní vyšetřujeme
pohyby čípkem. Nemělo by chybět kombinované rektovaginální vyšetření (MACKŮ,
1995).
1.8.3Laboratorní vyšetření
Dosud není k dispozici spolehlivý screeningový test (KUČERA, 2008).
K vyloučení příčin pánevní bolesti – leukocyty, CRP, vyšetření moče, stěry z pochvy
a hrdla (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
Ca-125 v séru je membránový glykoprotein. Patří do skupiny antigenů produkovaných
buňkami orgánů, které pocházejí z coelomového epitelu (endocervix, endometrium,
tuby, peritoneum, pleura a perikard) nebo Mülerových vývodů. V případě mírné
endometriózy má špatnou senzitivitu (senzitivita 28%, specificita 90%)
(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
TNFα - stimulací matrixmetaloproteinázy (MMP) se spolupodílí na adherenci
endometriální tkáně k peritoneálnímu mezotelu, aktivuje makrofágový systém
(www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069).
29
PP-14 – placentární protein. U endometriózy je jeho sérová i peritoneální koncentrace
vyšší jen v pozdní luteální fázi, po zbytek cyklu jsou jejich koncentrace porovnatelné
se zdravými ţenami. Senzitivita 69% (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm)
TATI – tumor-associated trypsin (KUČERA, 2008).
IL-1, -6, -8, -12, 13 – interleukin (KUČERA, 2008).
CA 19-9 – onkofetální antigen (http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ca-19-9).
Zvýšení hodnot koreluje s rozsahem onemocnění
(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
1.8.4Zobrazovací metody
UZV- zejména transvaginální, který je schopný odhalit loţisko endometriózy
od velikosti 2cm. Vyšetření je vhodné časovat do období menstruace. Při podezření
na střevní postiţení se vyuţívá transrektální sonografie (KUČERA, 2008).
NMR - diagnostikuje jiţ malá hemoragická loţiska (KUČERA, 2008).
Diagnostická laparoskopie – invazivní chirurgická diagnostika endometriózy.
Charakteristickým laparoskopickým nálezem endometriózy jsou drobné červené nebo
tmavě hnědé uzlíky a bílé jizvení (CHLUMSKÝ, 1983).
Hysteroskopická diagnostika – hysteroskopie umoţňuje optické vyšetření dutiny
děloţní. Pro přehlednost dutiny děloţní je nutné její naplnění a distenze médii
(ROZTOČIL, 1998). Mezi uţívaná tekutá média patří – fyziologický roztok, 5%
glukóza, Glycin, manitol, aj. Mezi plynná média patří – kysličník uhličitý, dusný.
Výhodná je kombinace optické metody s odběrem tkáně na histologické vyšetření
(www.casopisendoskopie.cz/pdfs/end/2010/02/02.pdf).
30
1.9 TERAPIE
V léčbě endometriózy se vyuţívá chirurgická a medikamentózní léčba. Podmínkou
zahájení léčby endometriózy je prokázání endometriózních lézí přímou vizualizací př i
laparoskopii nebo její histologický důkaz. Léčba závisí na specifických symptomech
ţeny, závaţnosti příznaků a lokalizaci lézí (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).
Cílem léčby je odstranit bolestivé symptomy, při sterilitě navodit fertilitu, destruovat
endometriózní léze a zabránit rekurenci onemocnění (KUČERA, 2008).
1.9.1Medikamentózní léčba
Je zaloţena na přítomnosti estrogenových a progesteronových receptorů v ektopickém
endometriu (www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).
Vychází z předpokladů, ţe se endometrióza vyskytuje ve většině případů u nullipar.
Endometrióza je estrogendependentní tkáň, také ektopické endometrium má citlivost
k estrogenům. Tyto předpoklady vedly k hormonální terapii, která upravuje menstruační
cyklus a navozuje hypoestrogenní, gestagendominantní nebo pseudogravidní stav
(www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069). U konzervativní
léčby je nevýhodou velmi častý výskyt recidiv (KUČERA, 2008).
1.9.1.1 Farmaka ovlivňující endogenní hormonální prostředí
1. Gestageny – při léčbě gestageny dochází k deciduální transformaci a atrofizaci
endometriálních loţisek, jde o princip pseudogravidity. Mezi přípravky
podávané per os patří např. lynestrenol, dydrogesteron, norethisteron.
Neţádoucími učinky léčby jsou – krvácení z průniku, napětí v prsou, váhový
přírustek. Pseudograviditu navodí i estrogen gestagenní směs (hormonální
kontraceptiva) (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).
2. Antagonisté gonadotropinů – jejich cílem je navodit hypoestrinní stav. Mezi
přípravky patří např. Danazol, Gestrinon. Danazol působí pokles estrogenních
receptorů, ovlivňuje aromatázu, imunitu, blokuje působení gonadotropinů
na ovaria, zvyšuje testosteronovou frakci v séru. Gestrinon blokuje uvolnění
31
gonadotropinů z adenohypofýzy, působí antiandrogenně a gestagenně. Mezi
neţádoucí účinky patří tvorba akné, retence tekutin, návaly, emoční labilita
(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).
3. Agonisté gonadoliberinů – mají vysokou afinitu ke GnRH receptorům. Během
prvních pěti dnů způsobí vyplavení gonadotropinů, tzv. flare up efekt. Poté
nastupuje inhibice produkce gonadotropinů s útlumem steroidogeneze
v ovariích. Neţádoucí účinky hypoestrinního stavu jsou např. vegetativní
klimakterický syndrom (noční pocení, návaly), deprese, metabolické změny,
osteoporóza (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).
4. Antagonisté GnRH – pracují obdobně jako agonisté. Léčba trvá 6 měsíců.
V loţiscích endometriózy dochází během léčby ke zvýšení apoptózy. Pouţívané
preparáty – Orgalutran inj., Cetrotide inj (KUČERA, 2008).
5. Antiprogestiny – progesteron je steroidní hormon, který je sekretován ţlutým
tělískem. Podílí se na různých fyziologických funkcích, jako je proliferace
endometria, regulace motility vejcovodu a sekreční aktivity. Antiprogestiny
se váţí na progesteronové receptory a zabraňují jejím biologickým účinkům
(www.old.medik.cz/medik/onkologie/hormonterapie.ppt). Antiprogestiny
v experimentálním uţití, jako Mifepriston, Ornipreston nejsou u nás dosud
registrovány. Dle zahraničních pramenů mají efekt srovnatelný s efektem léčby
antagonisty GnRH, ale bez výrazných vedlejších účinků
(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).
6. Inhibitory aromatázy – aromatáza zajišťuje konverzi androgenů v estrogeny.
Částečným inhibitorem aromatázy je i danazol
(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm). Znázorněno v příloze číslo 3.
7. Inhibitory syntézy prostanoidů (prostaglandinů) – zvýšená produkce prostanoidů
je u endometriózy pravidlem (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).
Prostaglandiny jsou mediátory bolesti
(www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).
32
8. Hormonální kontracepce – je rozšířenou metodou první volby, především
v léčbě mladých ţen s pánevní bolestí s podezřením nebo prokázanou
endometriózou. Principem této terapie je navození pseudogravidity (KUČERA,
2008).
9. Ve fázi experimentů jsou:
- angiostatiny - sniţující angiogenezi v endometriu
- inhibitory matrixových metaloproteináz, které ovlivňují remodelaci
extracelulární matrix
(www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).
- TNF-alfa inhibitory (www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-
285069).
33
1.9.2Chirurgická léčba
Pouze medikamentózní léčba je neefektivní, zvlášť u závaţnějších forem zůstává
základním způsobem léčby chirurgické řešení (www.zdn.cz/clanek/postgradualni-
medicina/endometrioza-285069). Chirurgická terapie je cytoredukční a paliativní, ale ne
úplně kurativní (KUČERA, 2008).
Konzervativní chirurgická terapie – spočívá v maximální redukci viditelných loţisek
a v maximálním zachování reprodukčních funkcí, především u mladých ţen a ţen
léčících se s neplodností (KUČERA, 2008). Konzervativní chirurgie zahrnuje excizi
a elektrokoagulaci endometriálních loţisek, laserovou vaporizaci, exstirpaci ovariálních
cyst, rozrušení srůstů. U neplodných ţen je nutné vyuţívat mikrochirurgické principy.
Většinou se všechny výkony provádí laparoskopicky (ROB, 2001,2008). Prevencí
adhezivního procesu po operaci je správná chirurgická technika a aplikace
antiadhezivních roztoků do malé pánve (KUČERA, 2008).
Definitivní radikální řešení – hysterektomie s oboustrannou adnexetomií. Ta je
indikovaná především u ţen s těţkými příznaky, nereagující na konzervativní terapii
a které neplánují graviditu (KUČERA, 2008). Po takovém zásahu u ţen v reprodukčním
věku je nutná prevence vzniku osteoporózy, atrofické kolpitidy a předčasných změn
kardiovaskulárního systému estrogenní substituční terapií (HOLUB, KUŢEL, 2005).
Radikální řešení – hysterektomie s oboustrannou adnexetomií a resekcí všech
hmatných i viditelných loţisek endometriózy, včetně výkonů na střevu, močovodech aj.
(HOLUB, KUŢEL, 2005).
34
1.10 PROGNÓZA
V současné době moţnost trvalého vyléčení endometriózy neexistuje. Podle americké
společnosti pro reprodukční medicínu r-ASF by měla být endometrióza posuzována,
jako chronické onemocnění, které vyţaduje celoţivotní terapeutický plán, mající za cíl
maximální vyuţití farmakologického přístupu a omezení opakovaných chirurgických
výkonů (www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-vliv-na-plodnost).
35
1.11 PREVENCE
Primární prevence tohoto progresivního onemocnění je vzhledem k její rozmanité
etiologii velmi obtíţná (ROB, 2001, 2008). Prevencí v širokém slova smyslu
je nepodceňovat potíţe a zároveň pečlivě vyšetřovat ţeny, které trpí chronickou pánevní
bolestí a sterilitou. V České republice byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu
endometriózy. Ta slouţí jako konzultační pracoviště a jako chirurgická pracoviště
vyššího typu, která mají moţnost mezioborové spolupráce s jinými pracovišti (urologie,
chirurgie, centrum asistované reprodukce) (www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-
vliv-na-plodnost).
36
2 Praktická část
37
2.1 Informovanost žen o endometrióze
Praktická část bakalářské práce je zaměřena na informovanost o onemocnění
endometrióza u ţen na znojemském okrese, které jsou jiţ touto nemocí postiţeny.
2.2 Cíle výzkumného šetření
Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit informovanost ţen o endometrióze,
jejich projevech a důsledcích.
1. Cílem bylo zjistit informovanost respondentek ţijících na znojemském okrese
o problémech endometriózy.
2. Cílem bylo zmapování výskytu potencionálních příznaků onemocnění
endometriózy u respondentek ţijících na znojemském okrese.
3. Cílem bylo zjistit podíl porodních asistentek na informovanosti respondentek
o problematice endometriózy.
2.3 Metodika výzkumného šetření
Pro výzkumné šetření byla vybrána anonymní nestandardizovaná dotazníková metoda.
Dotazník umoţnil získat informace i bez přímého kontaktu s respondentem. V úvodu
dotazníku (příloha 6) byly respondentky poţádány o jeho vyplnění. Dále byly
seznámeny se zaměřením dotazníku i s pokyny pro vyplnění dotazníku.
Celkem bylo v dotazníku poloţeno 18 otázek – z toho 14 otázek uzavřených, které
dotazované dávají k dispozici určitý výčet odpovědí. 2 otázky polytomické výčtové
s moţností výběru několika variant odpovědí. 1 otázka dichotomická s volbou odpovědi
ano – ne a 1 otázka otevřená, na kterou dotazované zcela volně odpovídají.
Poloţky: 5, 7, 8 a 9 se věnovaly cíli 1, který byl zaměřen na informovanost ţen
o problémech endometriózy.
Poloţky: 1, 2, 3, 4, 6, 10 a 11 se věnovaly cíli 2, který byl zaměřen na příznaky
onemocnění endometriózy.
Poloţky: 13, 14, 15 a 16 se věnovaly cíli 3, který byl zaměřen na podíl porodních
asistentek v informovanosti ţen o problematice endometriózy. Plné znění dotazníku
je obsaţeno v příloze číslo 6.
38
2.4 Organizace dotazníkového šetření
Připravená verze dotazníku byla předloţena Mgr. Petře Eggové a následně 10 náhodně
vybraným ţenám pro ověření správnosti a srozumitelnosti jednotlivých poloţek.
Po kladném zhodnocení všech poloţek bylo přistoupeno k dalšímu kroku realizace
výzkumného šetření.
Šetření bylo započato v únoru 2011 a ukončeno v dubnu téhoţ roku. Dotazníky byly
rozdány prostřednictvím porodních asistentek v gynekologických ambulancích
a na gynekologickém lůţkovém oddělení ve Znojmě. Získaná data byla uloţena
do příslušné uzavřené schránky. V období měsíce dubna probíhalo třídění a zpracování
dat.
Celkem bylo na ambulancích rozdáno 45 dotazníků, zpět jich bylo vráceno 29.
Na lůţkovém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho se vrátilo 11 vyplněných
dotazníků.
Celková návratnost všech dotazníků tak činí 66,7%.
2.5 Soubor respondentů
Dotazník byl rozdán respondentkám, které jsou postiţeny onemocněním endometrióza
na znojemském okrese.
2.6 Zpracování dat
Po získání vyplněných dotazníků byl kaţdý dotazník očíslován. Údaje z vyplněných
dotazníků byly postupně zaneseny do definovaného souboru do počítače. Po kontrole
správnosti dat bylo provedeno jejich zpracování. Získaná data byla zpracována
prostřednictvím tabulkového programu Microsoft Excel. Ke grafické úpravě tabulek
a grafů bylo pouţito počítačového programu Microsoft Word počítačového systému
Microsoft Windows Vista.
39
2.7 Výsledky výzkumného šetření
Návratnost dotazníků
Tab. 1 – Návratnost dotazníků
Návratnost dotazníků n* %*
Vyplněné 40 66,7%
Nehodnotitelné 13 21,7%
Nevrácené 7 11,6%
Celkem 60 100,0%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Bylo rozdáno celkem 60 dotazníků, z toho činila návratnost 40 (66,7%) správně
vyplněných dotazníků. Na znojemských ambulancích bylo rozdáno celkem 45
dotazníků, z toho 29 správně vyplněných, 11 nehodnotilelných a 5 nevrácených.
Na znojemském lůţkovém gynekologickém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho
11 správně vyplněných, 2 nehodnotitelné a 2 nevrácené.
Graf 1 – Návratnost dotazníků
40
Položka číslo 1 – Jak silně krvácíte během menstruace?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 20 (50%) respondentek krvácí během menstruace středně
silně, 12 (30%) respondentek krvácí během menstruace slabě, 8 (20%) respondentek
krvácí během menstruace silně.
Tab. 2 – Menstruační krvácení
Otázka č. 1 *n *%
Slabé krvácení 12 30,0%
Střední krvácení 20 50,0%
Silné krvácení 8 20,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 2 – Menstruační krvácení
41
Položka číslo 2 – Trpíte bolestivou menstruací?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 16 (40%) respondentek trpí během menstruace bolestmi,
13 (32,5%) respondentek trpí občasnou bolestí během menstruace, 11 (27,5%)
respondentek netrpí bolestmi během menstruace.
Tab. 3 – Bolestivá menstruace
Otázka č. 2 n %
Ano 16 40,0%
ne 11 27,5%
Občas 13 32,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 3 – Bolestivá menstruace
42
Položka číslo 3 - Cítíte bolesti při pohlavním styku?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 17 (42,5%) respondentek bolesti při pohlavním styku
necítí, 13 (32,5%) respondentek bolesti při pohlavním styku cítí, 10 (25%) respondentek
bolesti při pohlavním styku cítí jen občas.
Tab. 4 – Bolesti při pohlavním styku
Otázka č. 3 n %
Ano 13 32,5%
Ne 17 42,5%
Občas 10 25,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 4 – Bolesti při pohlavním styku
43
Položka číslo 4 – Trpíte bolestmi v podbříšku nejasného původu?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe se u 15 (37,5%) respondentek vyskytují bolesti
v podbříšku nejasného původu, u 13 (32,5%) respondentek se vyskytují bolesti
v podbříšku jen občas a u 12 (30%) respondentek se bolesti v podbříšku nevyskytují.
Tab. 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu
Otázka č. 4 n %
Ano 15 37,5%
ne 12 30,0%
Občas 13 32,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu
44
Položka číslo 5 – Kde jste se seznámila s pojmem endometrióza poprvé? (Možnost
více odpovědí)
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 24 (41,4%) respondentek bylo s pojmem endometrióza
seznámeno u svého gynekologa, 13 (22,2%) respondentek se s pojmem endometrióza
seznámily prostřednictvím internetu, 9 (15,6%) respondentek se s pojmem
endometrióza seznámily prostřednictvím časopisu nebo jiné literatury, 7 (12,2%)
respondentek uvádí, ţe se s pojmem endometrióza seznámily záhy po operaci od svého
ošetřujícího lékaře na gynekologickém nebo chirurgickém oddělení, 5 (8,6%)
respondentek se s endometriózou seznámily prostřednictvím své kamarádky.
Tab. 6 – Seznámení s pojmem endometrióza
Otázka č. 5 n %
U svého gynekologa 24 41,4%
Od kamarádky 5 8,6%
Z internetu 13 22,2%
Z časopisu, jiné literatury 9 15,6%
Jiné 7 12,2%
Celkem 58 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 6 – Seznámení s pojmem endometrióza
45
Položka číslo 6 – Léčila jste se již v minulosti s endometriózou?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 25 (62,5%) respondentek se v minulosti s endometriózou
neléčilo a 15 (37,5%) respondentek se v minulosti s endometriózou jiţ léčilo.
Tab. 7 – Léčba endometriózy v minulosti
Otázka č. 6 n %
Ano 15 37,5%
ne 25 62,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 7 – Léčba endometriózy v minulosti
46
Položka 7 – Jak myslíte, že se endometrióza diagnostikuje (zjišťuje)?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 34 (82,9%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza
diagnostikuje při operačním zákroku, 4 (9,8%) respondentky neví, jak se endometrióza
diagnostikuje, 3 (7,3%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje
na RTG, UZV. Ţádná z respondentek si nemyslí, ţe se endometrióza diagnostikuje
laboratorním vyšetřením krve.
Tab. 8 – Diagnostika endometriózy
Otázka č. 7 n %
Nevím 4 9,8%
Na RTG, UZV 3 7,3%
Z krve 0 0,0%
Při operačním zákroku 34 82,9%
Celkem 41 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 8 – Diagnostika endometriózy
47
Položka 8 – Jak myslíte, že se léčí endometrióza?(Možnost více odpovědí)
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 33 (60%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí
hormonální léčbou, 17 ( 30,9%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí
operačně, 4 (7,3%) respondentek neví, jak se endometrióza léčí, 1 (1,8%) respondentka
si myslí, ţe se endometrióza léčí dietou.
Tab. 9 – léčba endometriózy
Otázka č. 8 n %
Nevím 4 7,3%
Operačně 17 30,9%
Hormonální léčbou 33 60,0%
Dietou 1 1,8%
Celkem 55 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 9 – Léčba endometriózy
48
Položka 9 – Může endometrióza způsobit neplodnost?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 35 (87,5%) respondentek si myslí, ţe endometrióza můţe
způsobit neplodnost, 5 (12,5%) respondentek neví, zda můţe endometrióza způsobit
neplodnost a ţádná z respondentek si nemyslí, ţe by endometrióza mohla způsobit
neplodnost.
Tab. 10 – Může způsobit endometrióza neplodnost
Otázka č. 9 n %
Ano 35 87,5%
Ne 0 0,0%
Nevím 5 12,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 10 – Může způsobit endometrióza neplodnost
49
Položka 10 – Měla jste potíže s otěhotněním?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 20 (50%) respondentek ještě nebylo těhotných, 8 (20%)
respondentek nemělo potíţe s otěhotněním, 8 (20%) respondentek mělo potíţe
s otěhotněním, ale děti má, 4 (10%) respondentky potíţe s otěhotněním nemělo,
ale přesto ţádné děti nemá.
Tab. 11 – Potíže s otěhotněním
Otázka č. 10 n %
Neměla 8 20,0%
Neměla, ale děti nemám 4 10,0%
Měla, ale děti mám 8 20,0%
Nebyla jsem těhotná 20 50,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 11 – Potíže s otěhotněním
50
Položka 11 – Vyskytla se endometrióza u někoho ve Vaší rodině?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe u 19 (47,5%) respondentek se v rodině endometrióza
nevyskytuje, 18 (45%) respondentek neví o tom, ţe by se v její rodině endometrióza
vyskytla, 3 (7,5%) respondentky uvedly, ţe se v jejich rodině endometrióza jiţ vyskytla.
Tab. 12 – Výskyt endometriózy v rodině
Otázka č. 11 n %
Ano 3 7,5%
ne 19 47,5%
Nevím o tom 18 45,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 12 – Výskyt endometriózy v rodině
51
Položka 12 – Zajišťuje Vám gynekologickou péči lékař spolu s porodní
asistentkou?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe u 24 (60%) respondentek nezajišťuje lékař
gynekologickou péči společně s porodní asistentkou, u 10 (25%) respondentek zajišťuje
lékař péči vţdy s porodní asistentkou, u 6 (15%) respondentek zajišťuje lékař péči
někdy i s porodní asistentkou.
Tab. 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou
Otázka č. 12 n %
Vţdy 10 25,0%
Někdy ano 6 15,0%
Nikdy 24 60,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou
52
Položka 13 – Máte možnost obrátit se s dotazem ohledně problematiky
endometriózy k porodní asistentce ve Vašem okolí?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 18 (45%) respondentek nemá moţnost obrátit
se s dotazem týkajícím se endometriózy k porodní asistentce, 12 (30%) respondentek
neví, zda mají moţnost se obrátit s dotazem k porodní asistentce, 10 (25%)
respondentek mají moţnost se obrátit s dotazem k porodní asistentce ve svém okolí.
Tab. 14 – Možnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku
Otázka č. 13 n %
Ano 10 25,0%
ne 18 45,0%
Nevím 12 30,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 14 – Možnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku
53
Položka 14 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací ústně,
či formou brožurek?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 15 (41,7%) respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka
poskytuje dostatek informací jen někdy, 9 (25%) respondentek uvedlo, ţe porodní
asistentka podává dostatek informací, 9 (25%) respondentek uvedlo, ţe porodní
asistentka nemá v této problematice dostatečné znalosti, 3 (8,3%) respondentek uvedlo,
ţe na ně nemá porodní asistentka čas. 4 respondentky uvedly, ţe s porodní asistentkou
nemluvily, nebo nemají důvod se spojovat s porodní asistentkou, respektive nemají
tušení, jak spolupracuje porodní asistentka při léčbě endometriózy, vlastně ani neví,
ţe porodní asistentka podává informace.
Tab. 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací
Otázka č. 14 n %
Ano 9 25,0%
Někdy ano 15 41,7%
Ne, nemá na mě čas 3 8,3%
Ne, nemá dostatečné znalosti v
této problematice 9 25,0%
Celkem 36 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací
54
Položka 15 – Během léčby Vám porodní asistentka:
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 15 (41,7%) respondentkám poskytla porodní asistentka
informace i psychickou podporu, 12 (33,3%) respondentek odkázala porodní asistentka
na lékaře a neodpověděla na otázky, 9 (25%) respondentkám nevěnovala porodní
asistentka pozornost, neměla na ně čas. 4 respondentky na tuto otázku neodpověděly
a to vzhledem k názoru na předchozí otázku.
Tab. 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou
Otázka č. 15 n %
Poskytla mimo informací i
psychickou podporu 15 41,7%
Nevěnovala mi zvláštní
pozornost, neměla čas 9 25,0%
Na mé otázky neodpověděla,
odkázala mě na lékaře 12 33,3%
Celkem 36 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou
55
Položka 16 – Jaký je Váš věk?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 14 (35%) respondentek je ve věku 26 -30 let, 11 (27,5%)
respondentek je ve věku 31 – 35 let, 9 (22,5%) respondentek je ve věku 21 – 25 let,
6 (15%) respondentek ve věku 36 – 40 let.
Tab. 17 – Věk respondentek
Otázka č. 16 n %
21 – 25 let 9 22,5%
26 – 30 let 14 35,0%
31 – 35 let 11 27,5%
36 – 40 let 6 15,0%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 17 – Věk respondentek
56
Položka 17 – Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 21 (52,5%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání
středoškolské s maturitou, 9 (22,5%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání
vysokoškolské, 4 (10%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání středoškolské bez
maturity, 4 (10%) respondentky mají nejvyšší dosaţené vzdělání vyšší odborné, 2 (5%)
respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání základní.
Tab. 18 – Vzdělání respondentek
Otázka č. 17 n %
Základní vzdělání 2 5,0%
Středoškolské bez maturity 4 10,0%
Středoškolské s maturitou 21 52,5%
Vyšší odborné 4 10,0%
Vysokoškolské 9 22,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 18 – Vzdělání respondentek
57
Položka 18 – Co by Vás o endometrióze zajímalo a informace jste nikde
nenašla/nebyly Vám sděleny?
31 (77,5%) respondentek na otázku neodpovědělo.
9 (22,5%) respondentek odpovědělo takto:
Zda vyoperování vaječníků a dělohy vyřeší problém endometriózy a jaká jsou případná
rizika.
Jak předejít endometrióze, čeho se vyvarovat.
Co je příčinou onemocnění.
Na kolik procent je moţné otěhotnět bez větších komplikací.
Vše.
Tab. 19 – Vyjádření respondentek
Otázka č. 18 n %
Zodpovězena 9 22,5%
Nezodpovězena 31 77,5%
Celkem 40 100,00%
n – absolutní četnost
% - relativní četnost
Graf 19 – Vyjádření respondentek
58
2.8 Diskuze
K vyhodnocení výsledků výzkumného šetření bylo pouţito celkem 40 správně
vyplněných dotazníků. V dotazníku bylo respondentkám poloţeno 18 otázek.
Bylo rozdáno celkem 60 dotazníků, z toho činila návratnost 40 (66,7%) správně
vyplněných dotazníků. Na znojemských ambulancích bylo rozdáno celkem
45 dotazníků, z toho 29 správně vyplněných, 11 nehodnotilelných a 5 nevrácených.
Na znojemském lůţkovém gynekologickém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho
11 správně vyplněných, 2 nehodnotitelné a 2 nevrácené.
Poloţka číslo jedna měla za cíl zjistit, jak silnou menstruaci mají ţeny s onemocněním
endometrióza. Bylo zjištěno, ţe 50% respondentek během menstruace krvácí středně
silně, 30% respondentek během menstruace krvácí slabě a 20% respondentek během
menstruace krvácí silně.
Druhá poloţka sledovala výskyt bolestivé menstruace u respondentek s endometriózou.
Výsledkem šetření bylo, ţe 40% respondentek trpí bolestivou menstruací, u 32,5%
respondentek se občas objeví bolestivá menstruace, 27,5% respondentek netrpí
bolestivou menstruací. Výsledem šetření je, ţe většina respondentek postiţených
endometriózou trpí bolestivou menstruací, avšak rozdíl mezi ostatními výsledky šetření
není tak markantní.
Třetí poloţka sledovala výskyt bolestí během pohlavního styku u respondentek
s endometriózou. Z odpovědí vyplynulo, ţe 42,5% respondentek bolesti při pohlavním
styku nemá, 32,5% uvádí bolesti při pohlavním styku, 25% respondentek má bolesti při
pohlavním styku jen občas. Většina respondentek tedy bolesti při pohlavním styku
nemají. Rozdíl mezi počtem respondentek, které udávají bolest při pohlavním styku
a respondentakmi, které bolest mají jen občas nebo bolest při pohlavním styku vůbec
nemají, není velký.
Čtvrtá poloţka mapovala, zda respondentky s endometriózou trpí bolestmi v podbříšku
nejasného původu. Z šetření vyšlo najevo, ţe 37,5% respondentek mají bolesti
v podbříšku nejasného původu, u 32,5% respondentek se bolesti v podbříšku nejasného
původu vyskytují jen občas, 30% respondentek bolestmi v podbříšku nejasného původu
netrpí. To svědčí o tom, ţe se endometrióza projevuje podle hloubky, rozsahu
a lokalizace postiţení.
Pátá poloţka sledovala, kde se respondentky setkaly s pojmem endometrióza.
Respondentky měly volbu více moţných odpovědí. Z odpovědí vyšlo najevo,
59
ţe nejčastěji a to 41,4% respondentek bylo seznámeno s pojmem endometrióza u svého
gynekologa, 22,2% respondentek bylo seznámeno s pojmem endometrióza
prostřednictvím internetu, 15,6% respondentek se s pojmem endometrióza seznámilo
prostřednictvím časopisu nebo jiné literatury, 12,2% respondentek se vyjádřilo,
ţe s pojmem endometrióza byly seznámeny záhy po operaci svým ošetřujícím lékařem
na chirurgickém oddělení, nejméně 8,6% respondentek byly s pojmem endometrióza
seznámeny od své kamarádky.
Šestá poloţka zkoumala, zda se respondentky s onemocněním endometrióza léčily jiţ
v minulosti. 62,5% respondentek uvedlo, ţe se v minulosti s endometriózou neléčilo,
37,5% respondentek se s endometriózou v minulosti jiţ léčilo.
Sedmá poloţka zjišťovala, jak si respondentky myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje.
82,9% respondentek si myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje operační metodou, 9,8%
respondentek neví, jak se endometrióza diagnostikuje, 7,3% respondentek si myslí,
ţe se endometrióza diagnostikuje na RTG, UZV vyšetření. Ţádná z respondentek
si nemyslí, ţe se endometrióza diagnostikuje laboratorním vyšetřením krve.
V diagnostice endometriózy je rozhodujícím kritériem přímá vizualizace a potvrzení
histologickým vyšetřením. V současné době se endometrióza diagnostikuje nejčastěji
operační metodou a to buď laparoskopicky, hysteroskopicky nebo transvaginální
endoskopií. Více neţ ¾ respondentek se tedy správně domnívá, ţe se endometrióza
diagnostikuje operační metodou. Operačnímu řešení předchází laboratorní vyšetření
krve
a zobrazovací metody (TVS, TRS, NMR aj.). Jejich výsledky mohou být negativní
nebo se změnami, které odpovídají velikosti, hloubce a typu lézí.
Osmá poloţka zjišťovala, jak si respondentky myslí, ţe se endometrióza léčí. 60%
respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí hormonálně, 30,9% respondentek
si myslí, ţe se endometrióza léčí operační metodou, 7,3% respondentek neví, jak
se endometrióza léčí, současně tyto respondentky ani nejevily v závěrečné otevřené
otázce dotazníku zájem o to, jak se endometrióza léčí. 1,8% respondentek si myslí,
ţe se endometrióza léčí dietou. Z toho vyplývá, ţe více jak polovina respondentek má
správné informace. Častou volbou léčby je farmakoterapie, která vychází z hormonální
citlivosti ektopických loţisek. V současné době je konzervativní léčba doplněna
i léčbou chirurgickou. Téměř třetina respondentek se tedy také správně domnívá,
ţe se endometrióza léčí operační metodou. Dá se tedy usuzovat, ţe naprostá většina
60
respondentek má správnou informaci o způsobu léčby, i kdyţ nebyla brána v nabídce
odpovědí v úvahu léčba kombinovaná.
Devátá poloţka zjišťovala, zda si respondentky myslí, ţe můţe endometrióza způsobit
neplodnost. 87,5% respondentek si myslí, ţe endometrióza můţe způsobit neplodnost,
12,5% respondentek neví, zda můţe endometrióza způsobit neplodnost. Ţádná
z respondentek si nemyslí, ţe můţe endometrióza způsobit neplodnost. Naprostá většina
respondentek se správně domnívá, ţe endometrióza můţe být příčinou neplodnosti.
Desátá poloţka mapovala problémy s otěhotněním u respondentek s endometriózou.
50% dotazovaných respondentek uvedlo, ţe ještě nikdy nebyly těhotné, 20%
respondentek problém s těhotněním neměla, 20% respondentek problémy s otěhotněním
měla, ale přesto otěhotněla a děti má, 10% respondentek uvedlo, ţe problémy
s otěhotněním neměla, ale děti nemá. Z toho vyplývá, ţe nejčastěji je diagnostikovaná
endometrióza u ţen, které mají problémy s otěhotněním.
Jedenáctá poloţka sledovala, zda se endometrióza u postiţených respondentek vyskytla
v jejich přímé rodině. 47,5% respondentek uvedlo, ţe se endometrióza v jejich rodině
nevyskytla, 45% respondentek neví o tom, ţe by se v jejich rodině vyskytla
endometrióza, 7,5% respondentek uvedlo, ţe se v jejich rodině endometrióza vyskytla.
Z toho vyplývá, ţe se v přímé rodině většiny oslovených respondentek endometrióza
nevyskytuje.
Dvanáctá poloţka zjišťovala, zda byla respondentkám zajišťována gynekologická péče
lékařem společně s porodní asistentkou. 60% respondentek uvedlo, ţe ji
gynekologickou péči nikdy nezajišťoval lékař společně s porodní asistentkou, 25%
respondentek uvedlo, ţe ji byla gynekologická péče vţdy zajištěna lékařem společně
s porodní asistentkou, 15% respondentek uvedlo, ţe jí byla péče zajištěna lékařem
a někdy i společně s porodní asistentkou. U více jak poloviny respondentek poskytuje
péči lékař bez asistence porodní asistentky. Vţdy záleţí na zvycích gynekologických
ambulancí a zvycích na lůţkovém oddělení, vţdy však probíhá spolupráce mezi lékařem
a asistentkou, to však podle tohoto šetření nemusí být pro respondentky vţdy patrné.
Třináctá poloţka mapovala moţnost obrácení se respondentek s dotazem týkajícím
se endometriózy k porodní asistentce v jejich okolí. 45% respondentek uvedlo,
ţe takovou moţnost nemají, 30% respondentek neví, zda mají moţnost obrátit
se s dotazem k porodní asistentce, 25% respondentek uvedlo, ţe mají moţnost obrátit
se s dotazem k porodní asistentce. Téměř polovina respondentek nemá moţnost obrátit
61
se s dotazem na porodní asistentku, otázkou však je, zda mají dotazované respondentky
zájem porodní asistentku aktivně vyhledat.
Čtrnáctá poloţka zjišťovala, zda poskytovala porodní asistentka respondentkám
dostatek informací. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim porodní asistentka poskytla
dostatek informací jen někdy, 25% uvedlo, ţe jim porodní asistentka vţdy poskytla
dostatek informací, 25% respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka nemá dostatečné
znalosti v této problematice. 8,3% uvedlo, ţe na ně porodní asistentka nemá čas. Čtyři
respondentky na tuto otázku neodpověděly, uvedly, ţe s porodní asistentkou nemluvily,
nebo nemají důvod se spojovat s porodní asistentkou, respektive nemají tušení, jak
spolupracuje porodní asistentka při léčbě endometriózy. Některé ani neví, ţe porodní
asistentka podává informace. Vůbec netuší, ţe na gynekologické ambulanci pracuje
porodní asistentka. Z toho vyplývá, ţe ve většině případů porodní asistentka informuje
respondentky nedostatečně, to se týká hlavně dotazů ze strany respondentek, ale i toho,
ţe nejsou respondentky dostatečně informované o tom, ţe jsou v péči porodní asistentky
a ne zdravotní sestry, dále ţe respondentky nedůvěřují znalostem porodní asistentky
týkajících se reprodukčních orgánů mimo těhotenství. Jen výjimečně neměla porodní
asistentka na respondentky čas.
Patnáctá poloţka mapovala, zda byla porodní asistentka ochotná, vstřícná, věnovala
respondentkám dostatek pozornosti během léčby. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim
byla poskytnuta mimo informací i psychická opora, 33,3% respondentek uvedlo, ţe jim
porodní asistentka na otázky neodpověděla a odkázala je na lékaře, 25% respondentek
uvedlo, ţe jim porodní asistentka nevěnovala zvláštní pozornost a neměla na ně čas.
V tomto případě hodnotila téměř polovina ţen činnost porodní asistentky kladně, ale
u zbývající části tomu bylo naopak. Čtyři respondentky na tuto otázku neodpověděly,
vzhledem k názoru na předchozí otázku.
Šestnáctá poloţka mapovala věk respondentek postiţených endometriózou. 35%
respondentek bylo ve věkovém limitu 26 – 30 let, 27,5% respondentek ve věkovém
limitu 31 – 35 let, 22,5% respondentek ve věkovém limitu 21 – 25 let, 15%
respondentek ve věkovém limitu 36 – 40 let. Z toho můţeme odvodit, ţe největší
zastoupení ţen postiţených endometriózou byly respondentky ve věkovém limitu 26 –
35 let.
Sedmnáctá otázka mapovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentek. 52,5%
respondentek dosáhlo vzdělání středoškolského s maturitou, 22,5% respondentek
dosáhlo vzdělání vysokoškolského, 10% respondentek dosáhlo vzdělání středního bez
62
maturity, 10% respondentek dosáhlo vzdělání vyššího odborného, 5% respondentek
dosáhlo vzdělání základního.
Osmnáctá otázka byla otevřená (volná), zjišťovala, co by respondentky o endometrióze
zajímalo a informace nikde nenašly. Na tuto otázku neodpovědělo 77,5% respondentek,
22,5% respondentek na tuto otázku reagovalo. Nejvíce se respondentky zajímaly o to,
jak je moţné endometrióze předejít nebo čemu se vyvarovat. Dalším opakovaným
dotazem bylo, co je příčinou onemocnění. Dále se zajímaly, zda je moţné s tímto
onemocněním otěhotnět bez větších komplikací. Jedna respondentka se zajímala, zda
vyoperování vaječníků a dělohy vyřeší problém endometriózy a jaká jsou případná
rizika. Jednu repondentku zajímá vše, co se týká endometriózy.
63
Závěr
Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku endometriózy, jejich projevech
a důsledcích u ţen na znojemském okrese postiţených touto nemocí.
Pro tuto práci jsem si stanovila čtyři cíle.
Prvním cílem bylo zmapovat rozsah znalostí a informovanosti respondentek.
Z výzkumného šetření bylo zjištěno, ţe nejvíce, v 41,4% jsou ţeny informovány svými
lékaři. Často také k získání informací vyuţívají elektronických stránek a to 22,2%
dotazovaných. Z šetření také vyšlo najevo, ţe o tomto onemocnění mají ţeny dostatečné
informace a to v postupech diagnostiky a léčby i jejich důsledcích, které mohou být pro
některé ţeny stresující.
Druhý cíl byl zaměřen na zjištění potencionálních příznaků onemocnění endometriózy.
Z celkového počtu 40 postiţených ţen uvedlo 50% středně silnou menstruaci, 40%
bolestivou menstruaci. Nepatrný rozdíl se vyskytl v počtu ţen trpících bolestmi při
styku 32,5% a počtu ţen, které bolestmi při styku netrpí 42,5%. Většina dotazovaných
ţen 62,5% se v minulosti s endometriózou neléčila a s tímto pojmem
se seznámila poprvé. Bylo zjištěno, ţe nejčastěji, více jak 50% je endometrióza
diagnostikována u ţen, které ještě nebyly těhotné nebo měly s otěhotněním problémy.
U 47,5% ţen se endometrióza v rodině nevyskytla, 45% uvedlo, ţe o této rodinné zátěţi
neví. Rodinnou zátěţ potvrdilo jen 7,5% dotazovaných. Z těchto výsledků můţeme
vyvodit, ţe projevy endometriózy jsou rozmanité. Velkou roli v projevech hraje
lokalizace, rozsah a hloubka lézí.
Třetím cílem bylo zjistit podíl porodních asistentek v informovanosti ţen
o problematice endometriózy. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim porodní asistentka
poskytla dostatek informací jen někdy, 25% uvedlo, ţe jim porodní asistentka vţdy
poskytla dostatek informací, 25% respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka nemá
dostatečné znalosti v této problematice. 8,3% uvedlo, ţe na ně porodní asistentka nemá
čas. Čtyři respondentky na tuto otázku neodpověděly, uvedly, ţe s porodní asistentkou
nemluvily, nebo nemají důvod se s ní spojovat. Nemají tušení, jak porodní asistentka
spolupracuje při léčbě endometriózy, neví, ţe porodní asistentka podává informace.
Není jim známo, ţe na gynekologické ambulanci pracuje porodní asistentka. Z toho
plyne, ţe ve většině případů porodní asistentka informuje ţeny nedostatečně, co se týká
dotazů ze strany respondentek, ale i toho, ţe nejsou dostatečně informované o tom, ţe
jsou v péči porodní asistentky a ne zdravotní sestry, dále ţe ţeny nedůvěřují znalostem
64
porodní asistentky týkajících se reprodukčních orgánů mimo těhotenství. Téměř
polovina respondentek hodnotila činnost porodní asistentky kladně, ale u zbývající části
respondentek tomu bylo naopak.
Čtvrtým cílem bylo vytvořit edukační materiál. Edukační materiál byl zhotoven
ve formě informativního letáčku, o který byl projeven zájem ze strany ţen postiţených
endometriózou, ale i ţen, které se o toto téma zajímaly, z důvodu výskytu tohoto
onemocnění v jejich okolí. Pozitivní odezvu měl tento letáček i u lékařů
gynekologických ambulancí a lůţkového oddělení.
Tato práce by měla vést k zamyšlení všech porodních asistentek v jaké kvalitě a rozsahu
byly dosud podávané informace. Měla by motivovat porodní asistentky ke zvýšení
kvality v poskytování informací a doporučení ţenám postiţeným endometriózou.
Uvedené informace v této práci mohou být vyuţity pro studium i pro rozšíření
vědomostí porodních asistentek.
Můţe být pouţita pro odborné konference a další vzdělávání pracovníků
ve zdravotnictví.
65
Seznam tabulek
Tab. 1 – Návratnost dotazníků
Tab. 2 – Menstruační krvácení
Tab. 3 – Bolestivá menstruace
Tab. 4 – Bolesti při pohlavním styku
Tab. 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu
Tab. 6 – Seznámení s pojmem endometrióza
Tab. 7 – Léčba endometriózy v minulosti
Tab. 8 – Diagnostika endometriózy
Tab. 9 – léčba endometriózy
Tab. 10 – Můţe způsobit endometrióza neplodnost
Tab. 11 – potíţe s otěhotněním
Tab. 12 – Výskyt endometriózy v rodině
Tab. 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou
Tab. 14 – Moţnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku
Tab. 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací
Tab. 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou
Tab. 17 – Věk respondentek
Tab. 18 – Vzdělání respondentek
Tab. 19 – Vyjádření respondentek
66
Seznam grafů
Graf 1 – Návratnost dotazníků
Graf 2 – Menstruační krvácení
Graf 3 – Bolestivá menstruace
Graf 4 – Bolesti při pohlavním styku
Graf 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu
Graf 6 – Seznámení s pojmem endometrióza
Graf 7 – Léčba endometriózy v minulosti
Graf 8 – Diagnostika endometriózy
Graf 9 – Léčba endometriózy
Graf 10 – Můţe způsobit endometrióza neplodnost
Graf 11 – potíţe s otěhotněním
Graf 12 – Výskyt endometriózy v rodině
Graf 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou
Graf 14 – Moţnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku
Graf 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací
Graf 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou
Graf 17 – Věk respondentek
Graf 18 – Vzdělání respondentek
Graf 19 – Vyjádření respondentek
67
Seznam použité literatury
1. Antiprogestiny [online], [14.4.2011]. Dostupné na
WWW:old.medik.cz/medik/onkologie/hormonterapie.ppt
2. ČECH, E., et al. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada,
2006. 544 s. ISBN 978-80-247-1303-8.
3. ČÍHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Grada, 2002. 388 s. ISBN 80-247-0143-X.
4. KOLIBA, Peter. Praktické lékárenství: Menstruační bolesti [online]. číslo 5.
Olomouc: Solen s.r.o., 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/05/04.pdf>. ISSN-1803-5329.
5. HOLIBKOVÁ, A.; LAICHMAN, S. Přehled anatomie člověka. 4. vydání.
Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 140 s. ISBN 80-244-14-80-5.
6. HOLUB, Z; KUŢEL, D. Minimálně invazivní operace v gynekologii. Praha:
Grada, 2005. 236 s. ISBN 80-247-0834-5.
7. DVORSKÁ, Monika, et al. Endoskopie: Význam hysteroskopie v diagnostice
gynekologických malignit – vlastní zkušenosti [online]. číslo 2. Olomouc: SOLEN,
s.r.o., 2010 [2011-04-23]. Dostupné z WWW:
<http://www.casopisendoskopie.cz/pdfs/end/2010/02/02.pdf>. ISSN 1804-6096.
8. CHLUMSKÝ, J; BAK, V. Laparoskopie v hematologii a gynekologii. Praha:
Avicenum, 1983. 180 s. 08-078-83.
9. KUČERA, E. Endometrióza: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf,
2008. 172 s. ISBN 978-80-7345-144-8.
68
10. KUDELA, M, a kol. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6.
11. Laboratorní vyšetření. [online], [8.4.2011]. Dostupné na
WWW:http://www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm
12. HANÁČEK, Jiří. Postgraduální medicína: Endometrióza [online]. Praha: Mladá
fronta, 1/2007 [2011-04-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069>.
13. . WILDOVÁ, Olga. Endometrióza [online]. 2008 [2011-04-13]. Medicina.cz.
Dostupné z WWW:
<http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223, 609375>.
14. KOŘENEK, A. Endometrióza a poruchy fertility [online]. 6/2001. Třebechovice
pod Orebem: MEDEXART, s.r.o., 2001 [2011-04-13]. Časopis ţenských lékařů
Gynekolog. Dostupné z WWW: <http://www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm>.
15. MACKŮ, F. Gynekologie: pro 3. ročník středních zdravotnických škol. Praha:
Scientia medica, 1995. 87 s. ISBN 80-85526-41-7.
16. HRUŠKOVÁ, Hana. Endometrióza a její vliv na plodnost [online]. 2011 [2011-
04-16]. Zdraví. Dostupné z WWW: <http://www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-
vliv-na-plodnost/kategorie/zdravi>.
17. ROB, L, et al. Gynekologie. druhé, doplněné vydání. Praha: Galén, 2001, 2008.
319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.
69
18. ROZTOČIL, A, et al. Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků
ve zdravotnictví, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2.
19. ROZTOČIL, A, et al. Vyšetřovací metody v porodnictví a gynekologii. Brno:
Idvpz, 1998. 179 s. ISBN 80-7013-255-8.
20. TURKOTA, L; DEDINSKÁ, E; MIKULAJ, V. Nové pohl’ady na
epidemiológiu, patogenézu, diagnostiku, klasifikáciu a terapiu endometriózy. 6.
Bratislava : Slovenská gynekologicko–pôrodnícka spoločnosť, 1999. 25 s. ISSN 1335-
0862.
21. Endometrioza [online]. 2011 [2011-04-8]. Estranky. Dostupné z WWW:
<http://www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html>.
22. VOKURKA, M; HUGO, J. Velký lékařský slovník. 8. Vydání [online]. Praha:
Maxdorf, 2009. 1144 s. [2011-04-10]. Dostupné z WWW:
<http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ca-19-9>. ISBN 978-80-7345-166-0.
70
Seznam zkratek
aj. – a jiné
atd. – a tak dále
FSH – folikuly stimulující hormon
LH – luteinizační hormon
LUF – syndrom neprasklého luteinizovaného folikulu
MMP – matrixová metaloproteináza
např. – například
NMR – nukleární magnetická resonance
PG – prostaglandiny
r.AFS – Americká společnost pro plodnost
RH – růstový hormon
TRS – transrektální sonografie
TVS – transvaginální sonografie
tzv. – takzvaně
UZV – ultrazvukové vyšetření
Seznam příloh
Příloha 1 - Typy endometriálních loţisek
Příloha 2 – Červená tečkovitá loţiska endometriózy
Příloha 3 – Konverze androgenů v estrogeny pomocí aromatázy
Příloha 4 – Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa
Příloha 5 – Menstruační cyklus
Příloha 6 - Dotazník
71
Příloha 1 – Typy endometriálních loţisek
http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069
72
Příloha 2 – Červená tečkovitá loţiska endometriózy
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.stefajir.cz/files/Endometrioza2.jp
g&imgrefurl=http://www.stefajir.cz/%3Fq%3Dendometrioza&usg=__oG4cShXsI-
7eCkVsDSbjN8WTDtg=&h=576&w=768&sz=171&hl=cs&start=0
73
Příloha 3 – Konverze androgenů v estrogeny pomocí aromatázy
http://www.remedia.cz/Images/Articles/Main/vtextu20081017020018.jpg
74
Příloha 4 – Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa
http://www.soc.ucsb.edu/sexinfo/images/05-07-Menstrual.jpg
75
Příloha 5 – Menstruační cyklus
http://www.profimedia.sk/fotografie/menstruacny-cyklus-tahanie/profimedia-
0042310794.jpg
76
Příloha 6 - Dotazník
Váţené respondentky,
Jmenuji se Jana Novotná a jsem studentkou III. ročníku bakalářského studia studijního
oboru Porodní asistence na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého
v Olomouci.
Touto cestou se na Vás obracím s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku
zaměřeného na problematiku „Informovanost ţen o endometrióze, jejich problémech a
důsledcích“. Dotazník je zcela anonymní a dobrovolný. Veškeré informace, které mi
poskytnete, budou slouţit výhradně pro účely výzkumu. Vybranou odpověď prosím
zakrouţkujte.
Za Vaši trpělivost, čas a ochotu při spolupráci předem děkuji. Jana Novotná
1. Jak silně krvácíte během menstruace?
a) slabé krvácení - (do 4 vloţek/den)
b) střední krvácení - (5 - 7 vloţek/den)
c) silné krvácení - (více neţ 8 vloţek/den)
2. Trpíte bolestivou menstruací?
a) ano
b) ne
c) občas
3. Cítíte bolesti při pohlavním styku?
a) ano
b) ne
c) občas
4. Trpíte bolestmi v podbřišku nejasného původu?
a) ano
b) ne
c) občas
5. Kde jste se seznámila s pojmem endometrióza? (Možnost více odpovědí)
a) u svého gynekologa
77
b) od kamarádky
c) z internetu
d) z časopisu nebo jiné odborné literatury
e) jiné (prosím,
doplňte……………………………………………………………………………
…)
6. Léčila jste se již v minulosti s endometriózou?
a) ano
b) ne
7. Jak myslíte, že se endometrióza diagnostikuje (zjišťuje)
a) nevím
b) na RTG, UZV (rentgen, ultrazvuk)
c) z krve
d) při operačním zákroku
8. Jak myslíte, že se léčí endometrióza? (Možnost více odpovědí)
a) nevím
b) operačně
c) hormonální léčbou
d) dietou
9. Může endometrióza způsobit neplodnost?
a) ano
b) ne
c) nevím
10. Měla jste potíže s otěhotněním?
a) neměla
b) neměla, ale děti nemám
c) měla, ale děti mám
d) nebyla jsem těhotná
78
11. Vyskytla se endometrióza u někoho ve Vaší rodině?
a) ano
b) ne
c) nevím o tom
12. Zajišťuje Vám gynekologickou péči lékař spolu s porodní asistentkou?
a) vţdy
b) někdy ano
c) nikdy
13. Máte možnost obrátit se s dotazem týkající se problematiky endometriózy
k porodní asistentce ve vašem okolí?
a) ano
b) ne
c) nevím
14. Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací, ústně či formou
brožurek?
a) ano
b) někdy ano
c) ne, nemá na mě čas
d) ne, nemá dostatečné znalosti v této problematice
15. Během léčby s endometriózou Vám porodní asistentka:
a) poskytla mimo informací i psychickou oporu
b) nevěnovala mi zvláštní pozornost, neměla čas
c) na mé otázky neodpověděla, odkázala mě na lékaře
16. Jaký je Váš věk?
a) 21 – 25 let
b) 26 – 30 let
c) 31 – 35 let
d) 36 – 40 let
79
17. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání:
a) základní vzdělání (základní škola)
b) středoškolské bez maturity (střední odborné učiliště)
c) středoškolské s maturitou (gymnázium, střední odborná škola s maturitou, SOU
s maturitou)
d) vyšší (vyšší odborná škola)
e) vysoké (vysoká škola, univerzita)
18. Co by Vás o endometrióze zajímalo a informace jste nikde nenašla/nebyly
Vám sděleny?
.................................................................................................................................
........................................................................................................................
Děkuji za
vyplnění