2 Francis Bacon:Nové organon6

2.1 Cíl a metoda vědy1. Člověk, služebník přírody a její vykladač,vytváří a chápe jen tolik, kolik vypozoroval135

o přírodním řádu z faktů nebo svým rozumem,více neví a ani nemůže vědět.

2. Ani pouhá ruka, ani rozum ponechanýsám sobě mnoho nesvedou; dílo se vytváří po-mocí nástrojů a jiných pomůcek; těch je třeba140

právě tak rozumu jako ruce. A jako nástrojeruky buď uvádějí do pohybu, nebo pohyb ří-dí, tak i nástroje mysli dávají rozumu buďtopodněty, anebo jej kontrolují.

3. Lidské vědění a moc splývají v jed-145

no, neboť neznalost příčiny zabraňuje účinku.Abychom totiž mohli zvítězit nad přírodou,musíme jí být poslušni. To, co se jeví v myšle-ní jako příčiny, to je při provádění pravidlem.

4. Pokud jde o práci, člověk nemůže nic ji-150

ného než k sobě přibližovat či od sebe odda-lovat přírodní tělesa; ostatní udělá příroda sa-ma, působíc uvnitř. […]

10. Jemnost přírody převyšuje po mnohéstránce jemnost smyslů a rozumu, takže všech-155

ny ty krásné úvahy a spekulace člověka a je-ho sebeučenější spory nemají naprosto smysl,není-li tu nikdo, kdo by je pozoroval. […]

13. Sylogismu nelze užít na principy věd amarně se ho užívá při středně obecných tvrze-160

ních, neboť naprosto nestačí jemnosti přírody.14. Sylogismus se skládá z výroků, výroky

ze slov, slova pak jsou znaky pojmů. A takjsou-li samy pojmy (jsouce základem věci)zmatené a nerozmyšleně abstrahované z věcí,165

není v tom, co se na nich staví, žádná pevnost.A tak jediná naděje je v pravé indukci. […]

19. Jsou a mohou být jen dvě cesty, jak hle-dat a nalézt pravdu. První stoupí od vjemu ačástečných tvrzení k tvrzením obecnějším, od170

těchto nejobecnějších tvrzení jakožto princi-pů pokládaných za naprosto pravdivé pak ta-to cesta sestupuje k úsudku střední obecnosti.Této cesty se nyní většinou užívá. Druhá cestavyvozuje z vjemu a částečných tvrzení, stou-175

pajíc přitom nepřetržitě a postupně, tvrzeníobecnější, aby se nakonec dostala k tvrzenímnejobecnějším. Je to cesta pravá, avšak dosudnení vyzkoušena.

22. Obě cesty počínají u vjemu a částečných180

poznatků a končí v nejobecnějším, nekonečněse však od sebe liší. První se totiž dotýká zku-

6[Bacon, 1990]

šenosti a jednotlivin letmo, kdežto druhá jesleduje v jejich řádu a zákonitosti. První cestastanoví již od samého počátku určité obecné, 185

avšak abstraktní a neužitečné principy, kdež-to druhá stoupá postupně, směřujíc k tomu,co je bližší a přístupnější poznání. […]

26. Pojmy o přírodě, jichž obvykle užívá-me [=„běžná logika“], nazývám obyčejně anti- 190

cipací přírody. Onu pak metodu, která nále-žitým způsobem vyvozuje vše z faktů [=Ba-conova, zde představovaná metoda], nazýváminterpretací přírody.

27. Anticipace jsou dostatečně pevným zá- 195

kladem (obecného) souhlasu, neboť i kdyby selidé zbláznili, všichni ovšem stejným způso-bem, mohli by se mezi sebou poměrně dobřeshodnout.

28. Anticipace působí daleko silněji než in- 200

terpretace tam, kde je třeba dosáhnout obec-ného souhlasu, protože jsou odvozeny z málafaktů, a to z těch faktů, jež se běžně vyskytují,a proto spíše zaujmou rozum. Interpretace na-proti tomu, odvozené z faktů příliš různých a 205

často daleko od sebe vzdálených, nemohou za-ujmout rozum tak rychle a nutně se musí zdátpodle běžného názoru mnohem neobratnější aneurovnanější, než jsou tajemství víry.

29. Ve vědách, jež jsou založeny na názorech 210

a dogmatech, je dobré užívat anticipací a logi-ky, neboť jejich cílem je dosáhnout souhlasu,a nikoli ovládnout věci.

2.1.1 Co je cílem Baconovy vědy?2.1.2 Co je úkolem anticipace, co interpretace?

Na kterou stranu se staví Bacon?2.1.3 Shrňte Baconovu kritiku běžné (=Aristo-

telské) logiky.2.1.4 Co je počátkem indukce?2.1.5 Co je počátkem dedukce?

2.2 Idoly(z předmluvy) Idoly pak, neboli klamné obra-zy, jež naplňují mysl, jsou buď získány, nebo 215

vrozeny. Získané idoly se vlastně do lidskýchmyslí přestěhovaly jednak z filosofických nauka škol, jednak z toho, že se převrátila pravi-dla důkazů. Vrozené idoly naproti tomu vězív samé povaze rozumu, který je k omylu mno- 220

hem náchylnější než smysly. První dva druhyidolů mohou být vyhlazeny jen stěží, poslední[dva] pak vůbec ne. Zbývá toliko, aby se na něpoukázalo a abychom onu sílu mysli, jež námstrojí úklady, řádně poznali a zcela přemohli 225

[…]. Je třeba, aby se už jednou provždy potvr-dila a ustálila zásada, že rozum nemůže soudit,

8

leda pomocí indukce, a to ještě jenom pomocíjejí správné formy. Proto se nauka o pročiště-ní rozumu, aby byl schopen pravdy, uskuteč-230

ňuje trojím vyvracením: vyvracením filosofic-kých učení, vyvracením důkazů a vyvracenímpřirozeného lidského rozumu.

38. Idoly a nesprávné pojmy, které se jižzmocnily lidského rozumu a jsou v něm hlu-235

boce zakořeněny, nejenže zaujímají mysli lidínatolik, že tam pravda těžko proniká, nýbrži tehfy, když je jí zjednán a povolen přístup,objevují se opět při obnově věd a ztěžují tupráci, ledaže by se lidé byvše už napřed varo-240

vání, proti nim pokud možno obrnili.39. Idolů pak, které by se zmocnily lidských

myslí jsou čtyři druhy. Abych si usnadnil vý-klad, označil jsem je názvy. První druh idolůjsem nazval idoly rodu, druhý pak idoly jes-245

kyně, třetí idoly tržiště a čtvrtý idoly divadla.40. Jistě vhodný prostředek k tomu, jak se

uchránit idolů a jak je odstranit, je vytvářenípojmů a obecných tvrzení pomocí správné in-dukce. Velmi užitečný však bude i jejich popis.250

Nauka o idolech se má totiž k výkladu přírodytak, jako se má nauka o sofistických důkazechk běžné logice.

Idoly rodu (idola tribus)

41. Idoly rodu mají svůj základ v samé lidské255

přirozenosti a v samém lidském rodu či poko-lení. Tvrzení, že lidské smysly jsou mírou věcí,je vlastně nesprávné. Právě naopak, jak všech-ny smyslové vjemy, tak i to, co je v mysli, je vevztahu k člověku, a nikoli k vesmíru. Lidský260

rozum je jako nerovné zrcadlo, jež přijímajícpaprsky věci, směšuje svou přirozenost s při-rozeností věcí a tím ji pokřivuje a porušuje.[…]

45. Vlastností lidského rozumu je, že snad-no předpokládá větší řád a rovnováhu ve vě-265

cech, než jaké tam skutečně nalézá. A ačkolije v přírodě mnoho jedinečného a mnoho soběnerovného, vymýšlí si paralely, podobnosti avztahy, které neexistují. Odtud ony výmysly,že na nebesích se vše pohybuje v dokonalých270

kruzích a že se zavrhují spirály a hadovitě za-křivené linie. […]

46. Lidský rozum se opírá o ty věci, kte-ré již jednou uznal za správné (buď proto, žejsou tak pojímány, či že se jim tak věří, ane-275

bo že se mu prostě líbí), […] a všechno ostatníuvádí s nimi v souhlas. A třebaže jsou pře-svědčivější a početnější případy právě opač-né, přesto jim nevěnuje pozornost, podceňu-je je, anebo je nějakým rozlišováním odstraní280

a zavrhne, podléhaje přitom veliké a zhoubné

předpojatosti, jen aby zůstala nedotčena auto-rita oněch dřívějších závěrů. A tak odpovědělsprávně onen člověk, který, když mu ukazovaliv chrámu zavěšenou tabuli, kde byli vyobraze- 285

ni ti, kdo splnili svůj slib, uniknuvše nebezpečíztroskotání, a když na něj naléhali s otázkou,zda alespoň teď uznává moc bohů, jestliže seznovu zeptal: Kde jsou však vymalováni ti,kteří zahynuli přesto, že učinili sliby. A tak 290

je tomu téměř s každou pověrou, ať už pat-ří do astrologie nebo se týká vykládání snů,nepříznivých znamení, božské odplaty apod.Lidé si v takových jalovostech libují a všímajísi výsledku jen tehdy, když se věc vyplní, tam, 295

kde se však neuskuteční (třebaže se to stávámnohem častěji), nevšimnou si toho a zcela topřejdou. […]

49. Lidský rozum není pouhé světlo, nýbrždostává se mu příměsí od vůle a afektů, což 300

plodí vědy zcela libovolné. Člověk totiž spíševěří tomu, co chce považovat za pravdivé. […]

51. Lidský rozum tíhne svou přirozenostík abstrakcím a přisuzuje stálost věcem, ježjsou pomíjivé. Lépe je však přírodu dělit na 305

části než z ní vytvářet abstrakce. Přírodu tak-to dělila škola Démokritova,7 která do ní takévíce pronikla, než školy ostatní. Je spíše třebauvažovat o hmotě, o její struktuře a změnáchtěchto struktur, o jejím ryzím aktu a zákonech 310

tohoto aktu čili pohybu, formy jsou totiž vý-mysly lidského ducha. […]

Idoly jeskyně (idola specus)

42. Idoly jeskyně jsou idoly člověka jakožtojednotlivce. Neboť každý jednotlivec má (kro- 315

mě omylů, jež jsou vlastní přirozenosti člověkajako druhu) svou jakousi individuální jeskyniči doupě. Tato jeskyně láme a zkresluje světlopřírody, a to jednak proto, že každé je vlastníurčitá zvláštní přirozenost, jednak proto, že se 320

mu dostalo odlišné výchovy a stýkal se s jiný-mi lidmi. Také proto, že četl jen určité knihya měl v úctě rozmanité autority a obdivovalse jim, dále proto, že jeho dojmy byly odliš-né, podle toho, zda se naskytly duši předpoja- 325

té a plné předsudků, anebo duši vyrovnané aklidné, anebo pro jiné věci tohoto druhu. Tak-že vlastně lidský duch (tak jak je uspořádánv jednotlivých lidech) je velmi proměnlivý, na-prosto zmatený a jaksi náhodný. Správně to 330

formuluje Herakleitos, když říká, že lidé hle-dají vědění ve svých malých světech, a nikoli

7Démokritos z Abdéry, presokratický přírodovědec,spolu s Leukippem považovaný za hlavní postavu řeckéhoatomismu.

9

ve světě velkém čili obecném.8 […]54. Lidé mají v oblibě některé jednotlivé

vědy nebo některé úvahy, buď proto, že se335

pokládají za jejich původce a objevitele, ne-bo že v nich nejvíce pracovali a nejvíce se naně zvykli. Věnují-li se pak takoví lidé filosofiia obecným úvahám, překrucují je a porušu-jí podle svých dřívějších představ a předsud-340

ků. To je nejvýrazněji vidět na Aristotelovi,který jsou přírodní filosofii zcela podřídil logi-ce, takže z ní učinil nauku téměř neužitečnoua spornou. Chemikové vybudovali zase svojifantastickou filosofii přihlížející jen málo k vě-345

cem na několika málo pokusech v tavicí peci.Gilbert, jenž se nejdříve zabýval s největší pílípozorováním magnetu, hned vymyslil na tom-to základě dokonce celou filosofii, jenž odpo-vídala tomu, co považoval za nejdůležitější.350

55. Pokud se týče filosofie a věd, je jedenvelký a takřka zásadní rozdíl mezi nadáními,že totiž jedni mají spíše větší nadání pro to, žepostřehnou na věcech rozdíly, jiní opět, že nanich vidí podobnosti. […] Obojí nadání však355

může snadno upadnout do krajnosti, jedno vi-dí všude jenom rozdílnosti, druhé podléhá pří-liš fantazii.

56. Jsou takoví lidé, kteří mají sklon obdi-vovat se starým věcem, a opět jiní, kteří milují360

věci nové a lpí na nich, jen málo lidí má všaktakovou povahu, že dovedou zachovat míru anevyvracejí ani to, co správného tvrdili staří,ani nepohrdají tím, co správného přinášejí lidénoví. […]365

58. […] Obecně vzato musí každý, kdo sevěnuje zkoumání přírody, nedůvěřovat všemu,co jeho rozum nejvíce vábí a poutá, jsou-li tuuž však takovéto oblíbené předměty, je třebasi tím více dát pozor, aby si rozum zachoval370

svou nestrannost a neporušenost.

Idoly tržiště (idola fori)

43. Jsou však také idoly, jež vznikly ze vzá-jemného styku a společenského života lidskéhorodu, ty pak nazýváme idoly tržiště proto, že375

vznikly vzájemným dohadováním ve společen-ství. Lidé se totiž dorozumívají řečí; slova jsoupak určována obecným chápáním. Špatný anevhodný výběr slov kupodivu značně překážírozumu. Nenapraví to ani definice, ani nějaké380

vysvětlování, jak se učenci obvykle ohrazují abrání. Slova prosté rozum znásilňují a všechno

8Podle Herakleita nevědomí lidé žijí každý ve svémsoukromém světě (kosmos idios; odtud současné slovoidiot, dosl. „soukromník“), zatímco moudří lidí ve světěspolečném (kosmos koinos).

uvádějí ve zmatek a lidi svádějí k nespočetnýma zbytečným sporům a myšlenkám. […]

60. Idoly, jež se dostávají do rozumu ze slov, 385

jsou dvojího druhu. Jsou to totiž buď nee-xistující názvy věcí, jako jsou totiž věci, ježnemají jména, protože jim nikdo nevěnovalpozornost, jsou také jména, jimž chybějí vě-ci, ježto vznikly z fantastických předpokladů, 390

anebo jsou to názvy věcí existujících, ale jsounejasné, špatně vymezené a příliš narychlo anepřiměřeně abstrahované z věcí. Do prvníhodruhu takových slov patří například štěstěna,první hybatel, dráhy planet, živel ohně a po- 395

dobné výmysly, jež mají svůj původ v lichýcha nesprávných teoriích.

Druhý druh idolů, který vzniká ze špatné anevhodné abstrakce, je naproti tomu spletitýa hluboko zakořeněný. Vezměme například ně- 400

které slovo, třeba slovo vlhké, a podívejme se,jak se shodují věci, jež se tímto slovem označu-jí, a shledáme, že slovo vlhké není nic jiného,než zmatený znak pro různé procesy; není tedyvýrazem něčeho určitého. […] A proto, když se 405

pak přikročí k tomu, že se tohoto jména užijejako přísudku, má jiný význam, řekne-li se:plamen je vlhký, […] vzduch není vlhký, […]jemný prach je vlhký, […] sklo je vlhké. Snad-no vyjde najevo, že tento pojem byl příliš ne- 410

uváženě abstrahován z vody a jiných běžnýcha obyčejných kapalin, aniž si to kdo náležitěověřil.

Idoly divadla (idola theatri)

44. A konečně jsou takové idoly, které se do 415

lidských myslí přestěhovaly z různých filoso-fických učení a z toho, že se používalo nespráv-ně pravidel dokazování. Nazývám je idoly di-vadla, poněvadž všechny tradiční a až dotudvynalezené filosofické systémy jsou podle mé- 420

ho divadelní hry, jež vytvořily toliko světy vy-myšlené a jakoby na divadle. […]

61. […] Idoly divadla nejsou ani vrozeny, anise potají nevloudily do rozumu, nýbrž bylytam vneseny z fabulí různých teorií a z převrá- 425

cených pravidel dokazování. Naprosto by všaknebylo v souhlase s tím, co jsem až dotud ře-kl, kdybych se je tu pokoušel vyvracet a vzaltakovéto podnikání na sebe. Kde totiž nejsmezajedno, pokud jde o principy a pravidla do- 430

kazování, tak přestává veškerá argumentace.Je na tom dobré aspoň to, že úcta ke starýmautorům zůstane nedotčena. […]

62. Idolů divadla čili idolů teorií je mnohoa může jich být, a pravděpodobně také v bu- 435

doucnosti bude, ještě mnohem více. […] Ko-

10

řen, z něhož vyrůstají omyly, tj. tato nespráv-ná filosofie, je trojího druhu: sofistická, empi-rická a pověrečná.

63. Nejcharakterističtějším příkladem filo-440

sofování prvního druhu je Aristotelés, kterýpoškodil přírodní filosofii svou logikou. Světsestrojil z kategorií […], o pohybu jednotlivýchtěles tvrdil, že každé z nich má pouze jedenzvláštní pohyb, a jestliže se podílejí na jiném445

pohybu, že to má příčinu vně daného tělesa.[…] Nikoho ať nemýlí to, že v jeho [přírodověd-ných] knihách […] se často mluví o pokusech.Své závěry učinil už napřed, přitom, když tytozávěry vytvářel, nepoužil náležitě zkušenosti,450

naopak, vyřešil věc zcela libovolně obecnýmtvrzením, a pak teprve překroutil zkušenosttak, aby těmto jeho tvrzením odpovídala, avodil ji kolem nich jako svou zajatkyni.

69. Špatné důkazy jsou jako opevnění a tvrze455

idolů. […] Ty důkazy však, jichž užíváme přionom celkovém postupu, který vede od smys-lů a věcí k obecným tvrzením a závěrům, jsouklamné a nevyhovující. Tento postup se skládáze čtyř částí, právě tolik má však vad. Před-460

ně samy smyslové vjemy jsou vadné, neboťsmysly selhávají a klamou. Selhávající smyslyje pak třeba nahradit, to, v čem nás klamou,opravit. Za druhé pojmy bývají ze smyslovýchvjemů špatně odvozeny a jsou neurčité a zma-465

tené […]. Za třetí se používá špatné indukce,která vyvozuje principy věd pouhým výčtema neužívá — jak by měla být povinna — vy-lučování a rozlučování či oddělování vlastnos-tí. A konečně je to onen způsob objevování470

a dokazování, podle něhož se nejprve stano-ví nejobecnější principy, o ně se pak opírajítvrzení střední obecnosti a dokazují se podlenich. Tento způsob je jakoby otcem omylů apohromou pro všechny vědy.475

2.2.1 Uveďte vlastní (=ne z textu) příklad ido-lu rodu.

2.2.2 Uveďte vlastní příklad idolu jeskyně;uveďte další příklad idolu jeskyně někohojiného, který ale sám/sama nemáte.

2.2.3 Uveďte vlastní příklad idolu tržiště.2.2.4 Uveďte vlastní příklad idolu divadla.2.2.5 Jak byste odstranili idoly jeskyně?2.2.6 Vypište srozumitelně 4 kořeny špatných

důkazů.

2.3 Experimenty a indukce(druhá část) 7. […] Rozklad a rozlučování tělesa látek je proto třeba provádět nejenom po-

mocí ohně, nýbrž také rozumem a pravou in-dukcí, přičemž se použije pomocných pokusů,srovnávání s jinými tělesy a zároveň převede- 480

ní na jednoduché přirozené vlastnosti a jejichformy,9 jež se ve složeném tělese stýkají a vzá-jemně na sebe působí. [… Chceme] vynést nasvětlo pravou stavbu a strukturu těles. Na tétostavbě a struktuře pak závisí všechny skryté 485

a takzvané specifické vlastnosti těles a jejichtakzvané síly, jež jsou ve věcech a z nichž lzevyvodit všechny zákonitosti možné změny apřeměny. […]

8. Věc se ovšem nedá převést na teorii ato- 490

mů, která předpokládá prázdno a neměnitel-nost hmoty (což je obojí mylné), ale musí sedojít k pravým skutečně existujícím částicím.Není rovněž třeba, aby se někdo dal odstra-šit jemností tohoto zkoumání a tvrdil, že něco 495

takového se nedá vůbec vysvětlit, nýbrž právěnaopak, čím více se zkoumání přiblíží i jedno-duchým přirozeným vlastnostem, tím spíše sevšechno vyjasní a všemu se porozumí, prácebude postupovat od složitého k jednoduché- 500

mu.10. […] Nejprve je třeba připravit postačují-

cí a správný popis přírody a pokusů. Takovýtopopis je základem všeho, neboť to, co přírodatvoří nebo plodí, nelze si jen představovat a 505

vymýšlet, nýbrž je nutno to objevit.Popis přírody a pokusů je však tak rozma-

nitý a pestrý, že mate a jen rozptyluje rozum,není-li náležitě uspořádán a řádně připraven.Je proto třeba sestavit tabulky a soupisy jed- 510

notlivých případů, a to takovým způsobem apři dodržování takové instrukce, aby s nimirozum mohl pracovat. […]

11. Zkoumání forem postupuje takto: kromětoho, že je dána přirozená vlastnost, je třeba 515

rozumu předložit přehled všech známých pří-padů, jež se v této přirozené vlastnosti shodu-jí, třebaže jejich substance jsou si nepodobny.Takovýto přehled musí být dělán výčtem, anižse přitom ukvapeně spekuluje anebo zachází 520

do přílišných podrobností. Například zkoumá-ní formy tepla vypadá asi takto: [následuje 28bodů popisujících různé výskyty tepla: např.sluneční paprsky, blesk, plamen, horké výpa-ry, jiskry, nehašené vápno pokropené vodou, 525

železo při rozpouštění lučavkou, živočichové,koňský hnůj, aromatické rostliny, bolest odpoleptání, „mrazivý“ prudký a silný mráz]. Tu-

9Přirozené vlastnosti jsou jednoduchá smyslová urče-ní: „husté, řídké, teplé, studené, pevné, tekuté (a plynné),těžké, lehké a několik málo jiných“. Na přirozené vlast-nosti je třeba vše redukovat a potom to převést na for-my, které vyjadřují „vnitřní složení tělesa“, tj. důvod tétovlastnosti.

11

to tabulku nazývám obvykle tabulkou esencea přítomnosti.530

12. Za druhé musíme rozumu předložit pře-hled případů, v nichž daná přirozená vlastnostnení přítomna. […] Kdyby se však měly uvádětvšechny případy, nebralo by to konce. Příkla-dy záporné je proto třeba podřídit případům535

kladným a vyšetřovat nepřítomnost dané při-rozené vlastnosti jen na předmětech, jež jsounejbližší oněm případům, v nichž je daná pře-rozená vlastnost obsažena […]. Tuto tabulkuobvykle nazývám tabulkou odchylek čili ne-540

přítomnosti v nejbližším. [následuje 32 přípa-dů absence tepla v případech příbuzných těm,kde se vyskytovalo, např.: „Paprsky měsíce,hvězd a komet nejsou na dotek teplé“, „Pa-prsky sluneční neohřívají takzvanou střední545

oblast vzduchu […] na vrcholcích hor.“, jiskryvydávající světlo, ale ne teplo; světlo bludičky(svatojanské mušky) a Eliášův oheň jsou stu-dené; studené výpary olejnatých látek; teplovznikající třením (bez ohně); ostrá chuť v lát-550

kách teplých i studených; …]13. Zatřetí je nutno rozumu poskytnout pře-

hled případů, v nichž přirozená vlastnost, kte-rá se zkoumá, je obsažena buďto více neboméně, zda jí v témže předmětě buď přibý-555

vá nebo ubývá, a provést toto srovnání i narůzných předmětech vzájemně. Jestliže formanějaké věci je tato věc sama v nejvlastnějšímsmyslu a věc se neliší od formy jinak než jevod skutečnosti nebo zevnějšek od vnitřku […],560

plyne z toho všeho, že žádná přirozená vlast-nost se nemá považovat za pravou formu, ledatehdy, když této formy ubývá tam, kde ubý-vá dané přirozené vlastnosti, anebo podobně,když ji přibývá tam, kde přibývá dané přiroze-565

né vlastnosti. Tuto tabulku obvykle nazývámtabulkou stupňů anebo tabulkou srovnávací.

[následuje 41 případů, kdy se teplo zvětšu-je či zmenšuje společně s jinou veličinou nebonaopak, např: při silném hnití vzniká teplo a570

zápach; „u živočichů vzrůstá teplota při po-hybu, při námaze, při pití vína a při hosti-nách, při pohlavním styku, při vysokých ho-rečkách anebo při bolesti.“; teplota je u živo-čichů různá v jejich různých částech; Slunce575

hřeje více v zenitu nebo v perigeu, naopaksvítí-li šikmo nebo je-li v apogeu, hřeje méně;při dmýchání do ohně zvyšuje pohyb teplo;kovadlina se zahřívá pod údery kladiva; tep-lo vzniklé sáláním se zvětšuje s dobou sálání;580

vzduch nejsnáze přijímá a vydává teplo; vlaž-ná voda se zdá horká na dotek, je-li ruka pro-mrzlá]

14. Jaké nedostatky máme v popisu příro-

dy, pozná z uvedených tabulek snadno každý, 585

neboť namísto ověřeného popisu přírody a jis-tých případů musím často uvádět pouhé tra-diční výklady a zprávy (vždycky je tu ovšempřipojena poznámka, že věrohodnost či autori-ta těchto zpráv je pochybná) a často jsem nu- 590

cen použít takových slov jako: je třeba udělatpokus anebo to bude prozkoumáno později.

15. Cíl a úkol, jež mají tyto tři tabulkysplnit, nazývám obvykle předvedením přípa-dů před rozum. Když je takto podán přehled 595

případů, je nutno vykonat dílo indukce samé.[…]

16. Je proto nutné provést úplný rozklada rozložení přirozené vlastnosti, nikoli všakohněm, nýbrž myslí, tj. jakoby ohněm bož- 600

ským. První dílo, jež musí vykonat pravá in-dukce (jde-li jí o objevení forem), je tedy zavr-žení neboli vyloučení jednotlivých vlastností,které se v některém případě, v němž je da-ná přirozená vlastnost přítomna, nevyskytu- 605

jí, či které se vyskytují v některém případě,kde je daná přirozená vlastnost nepřítomna;či se vyskytuje v některé případě, kde jich při-bývá, kdežto dané přirozenosti ubývá, anebojich ubývá tam, kde dané přirozené vlastnosti 610

přibývá. Když bylo takto náležitým způsobemprovedeno zavržení a vyloučení, zbude za dru-hé (jakoby na dně), když se všechny prchavédomněnky proměnily v dým, pevná, pravá adobře vymezená kladná forma. […] 615

17. […] Připomínám přitom, že k zavrže-ní jednotlivé přirozené vlastnosti nejenže stačíjednotlivé tabulky, nýbrž dokonce jeden kaž-dý z jednotlivých případů v nich obsažených.[…] 620

Příklad vyloučení čili zavržení přirozenévlastnosti, která nepatří k formě tepla. [násle-duje 14bodový výčet vlastností, které nepatřík formě tepla, např.: teplo není přimíchání cizísubstance, neboť ohřívající tělesa neubývají na 625

hmotnosti; teplo není světlem, neboť je světlo(Měsíc, hvězdy), které není teplé; teplo není„ničící přirozená vlastnost“, neboť při mírnémzahřátí se tělesa znatelně kvalitativně nemění]

20. Poněvadž však pravda vychází rychleji 630

najevo z omylu než ze zmatku, myslím, že bu-de užitečné dovolit rozumu, […] aby přistou-pil k dílu výkladu přírody způsobem kladným[=ne už jen vyvracením] a aby se o toto dílopokusil, a to na základě případů v tabulkách 635

obsažených […]. Tento druh pokusu nazývámposhověním rozumu neboli počátečním vkla-dem čili prvním vinobraním.

[Následuje dlouhé srovnávání případů v ta-bulce, počínající: „zdá se, že přirozená vlast- 640

12

nost, jejímž zvláštním případem je teplo, jepohyb.“] Podle tohoto prvního vinobraní jeforma čili pravá definice tepla (a to tepla vevztahu k vesmíru, a nikoli pouze vzhledem kesmyslům) stručně řečeno takováto:645

Teplo je pohyb rozpínavý, jenž naráží napřekážky a jenž se děje prostřednictvím ma-lých částeček. Rozpínavost je tu však modifi-kována v tom smyslu, že se sice těleso rozpí-ná na všechny strany, nicméně však přitom650

pohyb směřuje vzhůru. Pohyb částeček je pakmodifikován v tom smyslu, že to není pohybzdlouhavý, nýbrž zrychlený, a že má znač-nou sílu.

Pokud pak jde o jeho praktickou stránku,655

je to totéž, neboť jeho popis je potom tako-výto: Dokážeš-li v nějakém přírodním tělesevzbudit pohyb, jímž se toto těleso rozšiřuje arozpíná, a pak tento pohyb potlačit a zvrátitjej v něj samý, aby toto rozšiřování nepo-660

stupovalo rovnoměrně, nýbrž aby se zčástidělo a zčásti bylo potlačeno, pak nepochybnězpůsobíš teplo, nehledě na to, je-li ono tělesoelementární (jak tomu říkají), anebo podléhá-li nebeským vlivům, vydává-li světlo anebo je665

temné, je-li řídké anebo husté, rozpíná-li semístně anebo podržuje svůj původní rozměr,má-li skon k tomu se rozložit anebo setrváváve svém původním stavu, je-li to živočich ne-bo rostlina či nerost nebo voda či olej anebo670

vzduch či kterákoli jiná substance schopná při-jmout pohyb, o němž jsme právě psali. Teplovnímatelné smysly je táž věc, ale je relativnívůči smyslům.

2.3.1 Vyjmenujte tabulky, které Bacon použí-vá.

2.3.2 Co je to první vinobraní? V čem odpovídádnešní hypotéze?

2.3.3 V čem se liší správná indukce od nespráv-né?

2.4 John Stuart Mill:Kánony indukce10

1. Metoda shody. Jestliže dva nebo více pří-padů zkoumaného jevu mají pouze jednuokolnost společnou, ta okolnost, v níž sa-motné se všechny případy shodují, je pří-čina (nebo účinek) daného jevu.

2. Metoda rozdílu. Jestliže případ, v němžse zkoumaný jev vyskytuje, a případ,v němž se nevyskytuje, mají všechny

10[Mill, 1982], překl. Karel Hauzer in: [Hauzer, 2000]

okolnosti společné s výjimkou jedné, vy-skytují se v prvním případě; potom okol-nost, jíž samotnou se ony dva případy od-lišují, je účinek nebo příčina nebo nezbyt-ná část příčiny zkoumaného jevu.

3. Spojená metoda shody a rozdílu. Jestližedva nebo více případů, v nichž se jevvyskytuje, mají pouze jednu okolnostspolečnou, zatímco dva nebo více přípa-dů, v nichž se jev nevyskytuje, nemajínic společného s výjimkou nepřítomnostitéto okolnosti; potom okolnost, jít samot-nou se ony dva soubory případů odlišují,je účinek nebo příčina nebo nezbytná částpříčiny zkoumaného jevu.

4. Metoda zbytků. Odečti z nějakého jevu tučást, o níž je známo z předchozích induk-cí, že je účinkem jistých předchůdců, po-tom zbytek jevu je účinkem zbývajícíchpředchůdců.

5. Metoda souběžných změn. Kterýkoli jev,měnící se jakýmkoli způsobem, kdykoli ji-ný jev se mění nějakým zvláštním způso-bem, je buď příčina nebo účinek tohotojevu, nebo je s ním spojen skrze nějakýfakt příčinnosti.

2.4.1 Které kánony mají přímý vzor u Bacono-vých tabulek?

2.4.2 Proč kánony neuvádějí, který jev je pří-činou a který účinkem?

13