B ožena Němcová (4.2.1820 – 21.1.1862)
description
Transcript of B ožena Němcová (4.2.1820 – 21.1.1862)
BOŽENA NĚMCOVÁ (4.2.1820 – 21.1.1862)
BABIČKA
KRÁTCE O AUTOROVI
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora
Panklová , byla česká spisovatelka. Je považována za
zakladatelku novodobé české prózy. Jako sedmnáctiletá byla pod
nátlakem své matky provdána za Josefa Němce, který byl
úředníkem finanční stráže a byl dvakrát starší než Němcová.
Manželé se téměř každý rok stěhovali . Během těchto přesunů
se jim narodily čtyři děti. Manželství Němcové nebylo šťastné,
Němec byl často unavený a nepříjemný. V roce 1850 byl její
manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy.
Manžela v Uhrách navštívila asi třikrát a využila těchto návštěv
ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z
malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně.
V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel
onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let
se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat
peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí
zemřel syn Hynek.
V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička. Hlavním
hrdinou v jejích dílech byl prostý venkovský lid.
Mezi její díla patří:
Poezie:
Slavné ráno
Moje vlast
Próza:
Babička
Pohorská vesnice
Povídky:
Baruška
Devět křížů
BABIČKA Vydalo státní pedagogické nakladatelství, Praha 1957
Literární druh: próza
Literární žánr: povídka
Postavy:
Babička - Moudrá, laskavá a starostlivá žena, hluboce věřící,
lidé si jí váží, stará se o vnoučata a hospodářství, všem
pomáhá.
Barunka - Nejstarší babiččina
vnučka; fikční, autobiografický obraz mladé Boženy Němcové.
Paní kněžna - Hodná, milá, stará se o svou schovanku
Hortensii, babičky si váží a chová se k ní jako k sobě rovné.
Předobrazem byla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská.
Viktorka - Její příběh se vypráví v knize, zamiluje se do
vojáka a otěhotní, on nejspíš zahyne a Viktorka se pomate
a hodí své dítě do splavu. Za zpodobnění Viktorky se někdy
vydává motiv na rubu české 500 korunové bankovky; oficiálně
jde ale o obecnější „symbol ženských postav z díla Boženy
Němcové“
Kompozice a jazyk:
Autorka chtěla tímto dílem poukázat na prostý a láskyplný život na
venkově. Dílo je psáno prózou, často jsou použity přechodníky.
Užití výhradně jen pro osobní účely je možné. Jsou zde rozlišeny
části dějové (obsahuje velmi častou přímou řeč, méně popisů) a
popisné (jsou delší než dějové, popisy). Co se týče jazykových
prostředků, Němcová užívá velké množství přívlastků a přirovnání,
občas se zde vyskytují metafory (pod stromy nastlané měkounké
podušky)jinak ovšem užívá převážně přímých pojmenování.
Děj:
Babička dostala dopis od své dcery Terezky, aby přijela na Staré
Bělidlo. Když tam přijela, poznala svá vnoučata Barunku, Adélku,
Vilímka a Jana. Nejvíce si však oblíbila Barunku a rádi ji také
měli ostatní lidé vesnici. Nejčastěji ji chodí navštěvovat myslivec a
Kristla.
Jednoho dne se babička s dětmi vydá na procházku a cestou
potkají kněžnu, ta si babičku velmi oblíbí a pozve ji na zámek.
Babička se od Kristly dozvídá, že její Jakub Míla je neprávem
povolán na vojnu. Babička se tedy u kněžny za Jakuba přimluví a
on tak na vojnu nemusí. Později má Kristla svatbu.
Děti se také dozvídají smutný příběh bláznivé Viktorky.
Viktorka už měla čas na vdávání, ale ona ještě nechtěla. Do
vesnice přijeli vojáci a jeden z nich ji neustále sledoval. Aby
se ho Viktorka zbavila, vdá se. Vojáka se stejně nezbaví.
Jednou jde na louku hledat čtyřlístek a tam za ní zase
přijde ten voják, vyleká se, popíchá si nohu trním a omdlí.
Voják ji donese k potoku, ošetří jí nohu a vyzná lásku. Vojáci
ale musí odjet a nikdo neví kam. Viktorka se ho vydá
do světa hledat. Po roce ji lidé vidí u splavu, jak žalostně
zpívá. Říkalo se, že prý ztratila rozum. Viktorku při bouřce
uhodil blesk a zemřela.
Děti s babičkou zažívají různé příhody, ale čas utíkal a
babička stárla a onemocněla. Barunka u ní stále byla a
modlila se. Babička zemřela. Nikdo z vesnice si život bez ní
neuměl představit. Pohřební průvod šel okolo zámku a kněžna
řekla: "Šťastná to žena!"
Citát z knihy:
"Šťastná to žena!" (kněžna o babičce)
Zdroje:
www.cesky-jazyk.cz, www.wikipedia.org, www.spisovatele.cz