Ročníková práce

Klasická archeologie

Téma: Athénská pokladnice v Delfách

Jméno: TomášPříjmení: ŠtěpánekUČO: 262993Datum: 28. 5. 2011

Historické pozadí Athén

Doba v níž Athénská pokladnice v Delfách vznikala, byla plná změn a překvapení. Jeden

z nejmocnějších městských států starověkého Řecka se nazýval Athény. Jako všechna okolní

města si i Athény prošli dlouhou a trnitou cestou ke svému úspěchu. Jedním z prvních kroků

bylo vyhnání tyranů.

V polovině 6. století př. n. l. se chopil moci Peisistratos. Ten ponechal Solónovu ústavu1

formálně v platnosti, avšak všechny úřady ve státě byly vykonávány členy jeho rodiny nebo

důvěrníky. Během jeho více než dvacetileté vlády zažily Athény značný hospodářský,

kulturní a také zahraničně-politický mocenský rozmach. Peisistratův syn Hippiás byl však v

roce 510 př. n. l. vyhnán lidovým povstáním, které přivedlo k moci aristokrata Kleisthena. Jím

uskutečněné reformy v letech 509 až 507 př. n. l. znamenaly zrod athénské demokracie.

V roce 500 př. n. l. povstaly řecké obce v Iónii v Malé Asii proti perské nadvládě.

Povstání získalo jistou podporu i v obcích pevninského Řecka především v Athénách a v

Eretrii, což poskytlo perskému králi králů Dáreiovi I. záminku k útoku na Řecko. Toto iónské

povstání se tak stalo roznětkou řecko-perských válek, dlouhotrvajícího konfliktu mezi Helény

a Peršany. V roce 494 př. n. l. Dáreios porazil a potrestal iónské Řeky. Mílétos, jenž stál v

čele vzpoury, byl Peršany srovnán se zemí a ostatní města se Peršanům rychle poddala. Nato

Dáreios poslal do Řecka emisary, kteří jeho jménem žádali podrobení Řeků perské nadvládě.

Když Sparta a Athény odmítly, nechal svým loďstvem v roce 490 př. n. l. zničit nejprve

Eretrii a poté podnikl výpravu proti vzpurným Athéňanům. Na planině poblíž místa jménem

Marathón v Attice však třikrát silnější perské vojsko podlehlo athénským hoplítům pod

velením Miltiada.

To posílilo pozici Athén v Řecku a také toto nečekané vítězství pomohlo Řekům

definovat sama sebe. Z obrovské kořisti, kterou se podařilo po bitvě nashromáždit, se dalo

financovat mnoho veřejných staveb, soch a chrámů na počest řeckého triumfu. Jelikož

vítězství bylo v jistém slova smyslu božím darem,2 dostaly se Delfy se svou svatyní do

popředí tohoto zájmu.

Delfy

1 Solón – řecký zákonodárce a básník žijící v 7. a 6. století př. n. l. Poté, co se dostal k moci, odstranil šlechtická privilegia a zapojil do řízení státu také nižší vrstvy společnosti. Rozhodující pro podíl na řízení státu nebyl nyní původ, nýbrž majetek. Občané byli podle velikosti svého jmění rozděleni do čtyř tříd: nejbohatší pentakosiomedimnoi, hippeis (jezdci), zeugítai (těžkooděnci) a thétes (nádeníci), přičemž prvně jmenovaní byli nejbohatší vrstvou s nejvíce politickými právy, ale současně i s nejvíce povinnostmi. Tento krok však vyvolal politický třídní boj. Dále vydal Solón zákon, dle kterého se kterýkoli občan mohl odvolat proti rozhodnutí jakéhokoli úřadu, a to k soudu. Takový zákon neměl do té doby precedens. Zřídil nový nejvyšší soud (Hélaia) z porotců volených losem. Nově stanovil složení lidového sněmu podle starých tradic, kterého se mohli zúčastnit všichni občané Athén, a který měl právo rozhodovat o všech věcech a volit všechny úředníky.2 Asi jen málokdo věřil v takto velké a oslnivé vítězství.

2

Město nacházející se ve Fókidě, které je dodnes proslulé svoji věštírnou. Zde měl Apollon

svůj chrám, ve kterém příchozím věštila Sibylla. Díky proslulosti a mnohdy také pravdivosti

těchto věšteb, se staly Delfy velice slavné. Postupem času se ustanovuje na jejich ochranu tzv.

Delfská amfiktyonie3. Účelem takového spolku bylo pořádání kultu, ochrana svatyně4 a

uchování míru mezi členy spolku.

Jednotlivá města jako například Korint, Sikyón, Klazomeny, začínají stavět u svatyně

svoje pokladnice na uchovávání votivních darů. Začátek 5. století př. n. l. znamenal

přelomové chvíle – perský vpád. Delfští kněží vedli obojakou politiku, nejdříve „stranili“

útočníkům, ale poté se jejich postoj změní. Po bitvě u Marathonu staví Athéňané Apollónovi

svoji pokladnicí pro votivní dary z perské kořisti a budují zároveň velkou skupinu soch při

Svaté cestě. Další města nechtějí zůstat pozadu a počet uměleckých skvostů v Delfách roste.

V areálu Delf se nacházelo několik posvátných okrsků – Apollónův Hieron5, Marmaria6 a

samotné Město.7

Od roku 1893 se prováděli v Delfské lokalitě archeologické vykopávky pod vedením

Francouzské archeologické školy. Tyto výzkumy mimo jiné prokázaly pravdivost

Pausaniových cest po Řecku. Někteří vědci8 pochybovali o autentičnosti Pausaniova díla a

domnívali se, že v místech, která popisuje, nikdy nebyl, nýbrž jen parafrázuje starší cestovní

spisy. Francouzští archeologové tak svými nálezy definitivně potvrdili to, že Pausanias

opravdu navštívil většinu míst, která ve svém díle popisuje.

Athénská pokladnice

Jak již bylo zmíněno, pokladnice se nachází v Apollónově Hieronu na dolním úseku tzv.

Svaté cesty. Zde se také nachází o trochu starší pokladnice Sikyonská, Siphnijská a další

mnohdy mladší stavby Megarských, Thébských, Etrusků nebo Syrakúských.9 Umístěná je ve

výšce 550 m nad mořem, tedy o 11,5 m výš, než je vchod do okrsku. Takto vysoko a šikovně

umístěná stavba musela být všem návštěvníkům na očích a vzbuzovat v nich patřiční dojem10.

3 Z řeckého amfiktyones, ti, kteří žijí kolem4 Což se dokonale ukázalo při vypuknutí tzv. Svatých válek proti Fókajským.5 Zde se nachází Apollónova svatyně, Svatá cesta vedoucí ke svatyni a obklopená mnoha uměleckými skvosty (několik pokladnic – např. Sikyónská, Thébská, Athénská, Etruská, Poseidonův a Dionýsův temenos, spousta pomníků a jiných votivních darů), divadlo, sloupořadí atd. 6 „Mramorové“ jedná se o území, kde se uctívala Athéna Pronaios (Prozřetelná). Nachází se zde také tzv. Svatá cesta, pokladnice, tolos, bohynina svatyně.7 Rozkládalo se na jih, východ a západ od hieronu. Nacházel se zde Gymnasion, Kastalia (slavný pramen), Stadion a další.8 Pokud se tak dají již v 18. a 19. století nazvat.9 Francouzští archeologové jich identifikovali 23, přičemž o 13 z nich se zmiňují antičtí autoři.10 Bohužel není známo, podle jakého klíče si jednotlivé státy místa pro své pokladnice vybírali. Jestli jim byla přidělena? Nebo odkoupena? Nebo se budovali postupně?

3

To bylo jistě Athénským cílem. Vždyť prakticky pouze oni, bez výraznější pomoci okolních

měst, dokázali Peršany porazit. A právě v Delfách bylo ideální místo, kde by se toho dalo

patřičně využít.

Antické pokladnice, neboli „thêsauroi“, byli malé chrámovité stavby s jednou místností,

většinou se sloupy před vchodem. Dedikovali je jednotlivá města jako „národní“ pokladnice,

trezor pro dokázání zbožnosti a uchovávání votivních darů. Nejvíce se jich nachází v Delfách

a konkurenční svatyni v Olympii. Jejich počátek můžeme hledat již v archaické době.11

V případě námi popisované stavby se jedná o čtverhranný dórský prostylos12 in antis

s dvěma sloupy v předsíni (které snad mohly být původně dřevěné), opírající se o

trojúhelníkovou terasu. Na jeho výstavbu byl podle výzkumů použit mramor z ostrova Paru.

Samotná budova je 10 m dlouhá a široká 6m. Architekt postavil pokladnici na vysokém

piedestalu, znemožňující snadný přístup. Dekorativní element se u pokladnice nachází na

metopách, kterých je 30. 9 na delších stranách a 6 na kratších. 27 z nich se nám dochovalo do

dnešních dnů, i když pouze v částech a některé nelze blíže určit. I tak se, však jednalo o první

„kompletní“ pozůstatek metop z pevninského Řecka.

V čase francouzských vykopávek mezi lety 1893 – 1894 byl objeven dostatek

zachovaných částí konstrukce. Takže se pokladnice mohla „jednoduše“ v letech 1903-1906

zrekonstruovat do původní podoby. Čemuž dostatečně pomohlo to, že architekt pokladnice

„vyřezal“ každý jednotlivý blok kamene zvlášť a tak vždy pasuje jen na jedno místo. Dodnes

je tedy možné ji vidět „in situ“13, kromě metop, které byly přesunuty do muzea v Delfách. Na

pokladnici jsou umístěny věrné kopie těchto metop. Dodnes tedy řadíme Athénskou

pokladnici k nejlépe prozkoumaným stavbám tohoto typu.

Datace

Velké problémy dělalo vědcům stáří objektu. Pausanias nás informuje o tom, že pokladnice

byla postavena bezprostředně po bitvě u Marathonu, jako jakýsi památník vítězství. Čemuž by

odpovídal nález nápisu na bázi, kde stojí: „ΑΘΕΝΑΙΟΙ Τ[Ο]Ι ΑΠΟΛΛΟΝ[Ι ΑΠΟ ΜΕΔ]ΟΝ

ΑΚ[ΡΟΘ]ΙΝΙΑ ΤΕΣ ΜΑΡΑΘ[Ο]ΝΙ Μ[ΑΧΕ]Σ.“ 14 Problém je ovšem v tom, že báze a

samotná pokladnice pravděpodobně netvoří homogenní masu. Je tedy možné, že terasa je

starší než pokladnice. Jsou zde tedy další dvě logické možnosti: obě dvě stavby jsou stejně

staré, nebo pokladnice předcházela stavbě terasy. To nám dává 4 varianty datování 1) 11 9 – 6 století př. n. l.12 Typ řeckého chrámu se sudým počtem sloupů (obvykle 4–6) pouze v průčelí. V našem případě se jedná tedy o distylos (chrám se 2 sloupy)13 Na původním místě.14 „Athéňané (dedikují toto) Apollónovi, jako dary z bitvy u Marathonu, vzaté Médům.“

4

Pokladnice byla vztyčena někdy dříve a terasa ihned po bitvě u Marathonu 2) Obě stavby byli

vztyčeny současně a to po bitvě 3) Pokladnice byla postavena ihned po bitvě a terasa k ní byla

později připojena 4) Nebo terasu i pokladnici postavili dlouho po bitvě. První variantu přijímá

většina vědců (z Německa, Británie a Ameriky). Naopak verzi číslo 2 přijali archeologové

z Francie a trvají tedy na správnosti Pausaniova tvrzení. Další dvě jsou sice možné, ale málo

pravděpodobné.

Diskuze nad tímto problémem stále pokračují a i při výzkumy metop – jejich rozdělení

na Archaické, Mix a Klasické, podle anatomických detailů a stylů draperie bohužel také

nepřineslo definitivní rozhřešení.15 Nezbývá nám než konstatovat, že Athénská pokladnice

byla postavena někdy mezi lety 510 – 480 př. n. l.16

Výzdoba

Na pokladnici se nachází 30 metop vysokých cca 67 cm a širokých 62 – 64 cm, 9 se jich

nachází na delší straně (severu a jihu) a 6 na kratší straně (východě a západě). Na metopách se

vyskytuje tématika mytologických hrdinů Herakla (na severní a západní straně) a athénského

Thesea (na straně jižní), což je dobře využitá propaganda vítězství nad Peršany a demokracie.

Východní (přední) část pokrýval souboj Amazonek (stejně tak akroteria), ovšem nevíme, jestli

s Heraklem, Theseem či někým jiným. Postavy jsou vytesány ve velmi vysokém basreliéfu

s dobrými anatomickými detaily. Zařadit by se dali do archaického až klasického sochařského

stylu. Autor metop je neznámý, ale je pravděpodobné, že to byl nějaký athénský umělec.

Níže se nachází „bezpečně“ identifikované metopy17 (podle obrázku číslo 9 v příloze).

Théseův cyklus

1. Theseus přivazuje zloděje Sinisa k jeho borovici (stromu)

2. Theseus a zbojník nosící zvířecí kůži

3. Theseus a zápasník Kerkyon

4. Theseus bojující se Skironem, který ho škrtí

5. Theseus a Athéna

15 Klidně je možné, že výzdoba některých metop byla dokončena až „dlouho“ po dostavění celé budovy.16 Poslední výzkumy provedené Univerzitou v Chicagu (profesorem R. Sneerem) v 80. a 90. letech dvacátého století potvrzují Pausaniovu verzi. 0,3 metru široká římská ze základů pokladnice, která se nachází pouze na jižní straně, pomáhá podporovat „marathonskou“ terasu. Mělo by být tedy prokázáno, že terasa i základy jsou integrální a k jejich výstavbě (stejně jako pokladnice) muselo dojít po bitvě u Marathonu (490 př. n. l.)17 Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, pic. 213.

5

6. Theseus svazující Marathonského býka

7. Theseus a Minotaur

8. Theseus a Amazonka

Amazonomachie

9. Amazonka natahující luk a další střílející šíp

10. Amazonka na koňském hřbetě

11 – 14. Amazonky versus Řekové

Herakleův cyklus

15. Herakles a lev (jeho nejužívanější zbraň – kyj – visí za ním)

16. Herakles a Kentaur

17. Herakles a Diomedův kůň

18. Závod (Herakles a Apollo s tripodiem?)

19. Herakles a jelen (pravděpodobně mu láme parohy)

20. Herakles a Atlas (?)

21. Herakles a Kyknos (Herakles má lví hlavu jako helmu)

22. Herakles a Amazonka

Herakleův a Geryonův cyklus

23 – 5. Geryonův dobytek

26. Herakles a smrt psa Orthrose

27. Geryon jako válečník se třemi těly (jedno zvedá kopí, druhé natahuje luk a třetí se kácí

k zemi)

Bylo navrhnuto (Hoffelnerem), že metopy 15, 16, 19, 22, 17 a 21 byly na východě (tedy u

vstupu) a Amazonomachie na severu.

Zajímavosti

Kniha s názvem Delfy od Kazimerze Michalowskiho udává velice zajímavý objev:

„Na jižní stěně pokladnice byl učiněn velice zajímavý objev. Na povrchu kvádrů jsou vytesány dva

hymny na Apollóna z let 138 a 128 př. n. l., které mají mezi řádky textu hudební znaky v podobě trochu

6

pozměněných písmen. Pomocí antických literárních pramenů z oblasti teorie hudby se podařilo

zrekonstruovat notový zápis celé melodie.“18

Ostatní stěny této budovy pokrývají další nápisy týkající se athénských delegací vysílaných na

pythijské slavnosti, věnci, honorofikační dekrety a nařízení amfiktyionií. Je také velice

pravděpodobné, že pokladnice byla uvnitř vymalována nějakými náboženskými motivy.

Závěr

Závěrem je potřeba konstatovat, že budova Athénské pokladnice v Delfách postavená

v dórském stylu je jednou z mála budov tohoto druhu dochovaných až do dnešních dnů. I

když bylo nutné ji částečně zrekonstruovat, nachází se na stejném místě jako před téměř 2500

lety. Samotná stavby vznikala jako „reklama“ na athénské vítězství nad Peršany u Marathonu.

Pomocí tohoto thesauru mohli všem návštěvníkům (kterých bylo bezpochyby hodně) ukázat

kořist (které také bylo určitě moc), kterou Peršanům uloupili. Šířili tak svoji „image“

ochránců svobody Řecka a co víc, to všechno dokázali ne pod nadvládou tyranů, ale za vlády

lidu - demokracie. Výzdoba metop je proto charakteristická – athénský hrdina Theseus a

„všeřecký“ Herakles měli být typickým symbolem hrdinného boje proti barbarské přesile.

Díky kořisti, kterou se vítězové obohatili, mohly být financovány stavby mnoha chrámů

po celém Řecku. Delfy jako náboženské centrum (spolu s Olympií) nezůstalo nové výstavby

ušetřeno. A když o 10 let později hrozí znovu perské nebezpečí, většina řeckých měst najde

společnou řeč, zažene vzájemné nepřátelství, a postaví se společnému nepříteli.

18 Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 13 a 16.

7

Obrazová příloha:

Obr. č. 1 - Rekonstruovaná Athénská pokladnice v Delfách. Zde je dobře vidět trojúhelníkovitá přístupová terasa postavená podle Pausania po bitvě u Marathonu

8

Obr. č. 2 – Detail jižní strany Athénské pokladnice

9

Obr. č. 3 – Athénská pokladnice. Pohled na zadní stranu

10

Obr. č. 4 - Detail metopy - Theseus a Minotaur

Obr. č. 5 – Detail metopy – Herakles bojující s Kyknosem

Obr. č. 6 – Detail metopy - Theseus s Amazonkou Antiopé

11

Obr. č. 7 – Rekonstrukce Athénské pokladnice

Obr. č. 8 – Rekonstrukce Athénské pokladnice

12

Obr. č. 9 – Dochované pozůstatky metop z Athénské pokladnice

13

Obr. č. 10 – Půdorys Athénské pokladnice

14

Obr. č. 11 – Plán Apollónova posvátného okrsku Hieron v Delfách. XI označuje Athénskou pokladnici

15

Obr. č. 12 – Detail nápisu před severozápadním rohem obsahující Apollóna s cytharou

16

Obr. č. 13 – Rekonstrukce svaté cesty v Delfách.

17

Použitá literatura:

Prameny

Herodotos. Dějiny. Přeložil, J. Šonka. Odeon. Praha: 1972.

Pausanias. Cesta po Řecku II. Přeložil, H. Businská. Svoboda. Praha: 1974.

Monografie

Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978.

Bouzek, J., Ondřejová, I. Řecké umění. Praha: 2004.

Bouzek, J., Ondřejová, I. Úvod do klasické archeologie. Karolinum. Praha: 2006.

Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977.

Burian J., Oliva, P. Civilizace starověkého středomoří. Praha: Svoboda. 1984.

Petiška, E., Staré řecké báje a pověsti. Státní nakladatelství dětské knihy. Praha: 1958.

Svoboda L. Encyklopedie antiky. Praha: Academia. 1973.

Zamarovský, V., Řecký zázrak. Mladá fronta. Praha: 1972.

Odborné články

Cooper, F. 1990. "Reconstruction of the Athenian Treasury at Delphi in the Fourth

Century B. C." AJA 94: 317-18.

Dinsmoor, W. B. 1946. “The Athenian Treasury as Dated by its Ornament.” AJA 50: 86-121.

Neer, R. T. 2004. “The Athenian Treasury at Delphi and the Material of Politics.” ClAnt

23: 63-94.

Obrazová příloha:

Obrázek číslo 1

http://1.bp.blogspot.com/_GyRaggBKUkI/TDKD4a3b_tI/AAAAAAAAHco/hgktOeanbn4/

s1600/Black+Sea+1197.JPG

Obrázek číslo 2

http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres8.jpg

Obrázek číslo 3

http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres6.jpg

Obrázek číslo 4, 5, 6 http://riccardi.intrasun.tcnj.edu/images/Theseus%20and%20Minotaur,

%20Athenian%20Treasury%20Metope.jpg

http://www.beazley.ox.ac.uk/CGPrograms/Cast/image/A020.jpg

18

http://farm1.static.flickr.com/30/63302719_3951e0f07a.jpg

Obrázek číslo 7, 8

http://farm2.static.flickr.com/1300/5187435532_904dce4212.jpg

http://farm3.static.flickr.com/2573/4019141507_7ab4fc04fa.jpg

Obrázek číslo 9

http://www.beazley.ox.ac.uk/sculpture/ashmolean/image/AthenianTreasuryA020.jpg

Obrázek číslo 10, 11

http://images.perseus.tufts.edu/images/1990.33.1/1990.33.0164a

http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/10/4/1/0/72857061607359262.gif

Obrázek číslo 12

http://images.perseus.tufts.edu/images/1992.12.1/1992.12.0149

Obrázek číslo 13

http://www.awesomestories.com/images/user/45dfd67cd5.jpg

19