83

10 / Kry!tof Kintera v M"stské knihovn"26 / Rozhovor s Rostislavem Kory#ánkem46 / Anastomosis v DOXu

b!ezen 201295 K! / 4,50 ¤03

9771213839008

03

3

Nevy!erpatelnost

Objednávejte na webu: www.artcasopis.cz, emailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonicky na infolince !eské po"ty: 800 300 302, po"tou: POSTSERVIS, odd"lení p#edplatného, Pod"bradská 39, 190 00 Praha 9

Oran!ová: PMS 021"edá: PMS 7545

Oran!ová: CMYK 0-72-100-0"edá: CMYK 0-0-0-75

"edá: CMYK 0-0-0-75

!"#$!%&'('#%)*&+*&"'&,)!"&-.&+-#%(*/)'0(.$$+++12 3401103225+++16738721

Max !vab i nsk" 8/2012

Sta#te se p$edplatitelem Art+Antiques a ro%n& získáte

slevu 214 K! oproti koupi na stánku spolehlivou distribuci do va$í schránky a% 50% slevu na vstupném do na$ich partnersk&ch galerií, muzeí a v&stavních síní

Ro!enku ART+ v cen" 119 K! zdarma vstup do elektronického archivu !asopisu

Galerie hlavního m&sta Prahy 120 60 K% Kri"tof Kintera: V'sledky anal'zy (do 13. 5.) 120 60 K% Adolf Wölfli: Stvo$itel univerza (do 27. 5.) 40 20 K% Michal Nesázal: E.L.F. (do 22. 4.)

Galerie Rudolfinum 130 80 K% Bernd a Hilla Becherovi: Doly, hut& (od 21. 3. do 3. 6.) 80 50 K% Shirana Shahbazi: fotografie (od 21. 3. do 3. 6.)

Um&leckopr(myslové museum v Praze 80 40 K% Pra)ské salony (do 29. 4.)

Moravská galerie v Brn& 150 75 K% Obrazy mysli/Mysl v obrazech (do 18. 3.) 80 40 K% Colorito (do 13. 5.) 80 40 K% L‘étude d‘après nature (do 20. 5.)

Wannieck Gallery v Brn& 100 50 K% Princip odkládané dokonalosti (do 13. 5.)

Muzeum um&ní Olomouc 50 25 K% Architektura je atentátem na dobr' vkus! (do 22. 4.) Civilizované iluze (do 20. 5.) Stín kvetoucí sakury (do 2. 9.)

Galerie v'tvarného um&ní v Ostrav& 100 50 K% Modrá Franti"ka Kupky (od 14. 3. do 8. 4.) Ob&ti a objetí Adrieny *imotové a Ji$ího Johna (od 14. 3. do 6. 5.) Franti"ek Kowolowski (od 21. 3. do 27. 5.)

Oblastní galerie v Liberci 50 20 K% Krajina magická (do 15. 4.) +itavsk' poklad (do 8. 4.)

S p#edplatn&m Art+Antiques získáváte slevu na vstupném do partnersk&ch galerií

P#edplatitelskou ARTcard vám za$leme do m"síce od obdr%ení prvního !ísla !asopisu.

7depe!e

text: Pasta OnerAutor je streetartov! um"lec.

Do Brazílie, konkrétn! do hlavního m!sta Brasília, jsem p"ijel na pozvání Velvysla-nectví #eské republiky v Brasílii a Museu Nacional Honestino Guimarães, abych pro n!j vytvo"il dílo p"ímo na ze$ o rozm!rech 7 % 5 metr&. #eská strana cht!la prezentovat sou'asné mladé v(tvarné um!ní a brazilská se s ním cht!la propojit, aby si „vylep)ila“ image instituce muzea a p"ilákala i mlad-)í diváky. Zám!rem v(stavy Diálogos da Resistência bylo rozvinout spole'enskou diskuzi kolem MAB (Brazilské muzeum um!ní), v jeho* depozitá"ích le*í celá "ada d!l, která se kv&li )patné finan'ní situaci této instituce nevystavují. Cílem v(stavy bylo propojení t!chto sbírek se sv!tem sou-'asného mladého um!ní. Moje dílo spole'-n! s prací místního streetartového um!lce byly jediné t!chto rozm!r&.

P"esto*e má graffiti a street art v Brazílii obecn! velkou tradici a celou "adu zvu'-n(ch jmen sou'asného um!ní (Os Gemeos, Nunca atd.), jsou tam velké kvalitativní rozdíly. Konkrétn! ve m!st! Brasília, které má 2,6 milionu obyvatel, jsou na profesio-nální úrovni jeden a* dva lidi, ale celkov( po'et writer& je v "ádech stovek. Je to dáno p"edev)ím odlivem kvalitních um!lc& do São Paula a jin(ch m!st. Na ulici jsem maloval b!hem svého pobytu n!kolikrát. Brazilská ve"ejnost má ke graffiti a street artu velice kladn( vztah a s majitelem konkrétní zdi není v!t)inou problém se domluvit.

M!sto Brasília le*í na náhorní plo)in! v Centrální brazilské vyso'in! ve v()ce oko-lo 1000 metr& nad mo"em, co* ve spojení se zdej)ím klimatem umo*+uje pozorovat neuv!"itelné a nádherné scenerie mrak& na obloze. Architekturu m!sta Brasília znám ji* "adu let stejn! jako práce Oscara Niemeyera a jsem velk( fanou)ek podobn(ch p"ístup& a "e)ení. Nejde pouze o t!ch n!kolik ú*asn(ch a znám(ch staveb, ale i o plán m!sta, které je na p&dorysu letadla, a koncept bydlení v tzv. quadras (obytné 'tvrti). V)e je dopracováno do skv!l(ch detail&, v'etn! nap"íklad dla*-

dicov(ch obklad& od znám(ch brazilsk(ch um!lc&. Ve)keré obytné jednotky jsou umís-t!ny na „nohách“, a sídli)ti lze lze libovoln! procházet. Spole'n! s velk(m mno*stvím zelen! to vytvá"í ideální místo k *ivotu.

Brasília má i své velké mouchy, a to je absence nebo nefunk'nost chodník& (s nimi se pro 21. století nepo'ítalo), chodníky v!t-)inou nenavazují a jsou naprosto nelogicky ukon'ovány. Nelogicky navazují i sjezdy a silnice pro automobily. M!stská hromadná doprava je opravdu o"í)ek kv&li absenci jízdních "ád&, cílové stanice jsou v!t)inou napsány a rozmazány p"es p"ední skla auto-bus&. Pohyb po m!st! na kole, kter( jsem vyzkou)el, je opravdu riskantní. Brazilské dopravní p"edpisy sice s cyklistou na vozovce po'ítají, samotní "idi'i zastávají názor, *e na silnici nemáte co d!lat. Obecn! na silnicích platí právo siln!j)ího.

Brazilci jsou rozhodn! po*itká"i a mají velice kladn( vztah ke gastronomii. Jejich národní klasikou jsou ur'it! restaurace „bu-fetového“ stylu, kde si naberete, co se vám líbí, a na záv!r vám talí" zvá*í. Vybírat je opravdu z 'eho, od hov!zího na tisíc zp&sob& p"es velice oblíbenou tresku a* po sma*e-

né banány a 'erstvou zeleninu. Co ov)em nechybí na talí"i *ádného Brazilce, je r(*e zalitá fazolemi a zasypaná moukou z manioku, v podstat! taková strouhanka. Samostatnou kapitolou brazilského va"ení je churrasco, co* je grilované maso napíchnuté na ro*ni/jehle a postupn! p"i grilování okrajované.

Brazilci mají naprosto odli)né vnímání 'asu a p"ístup k "e)ení problému. Na to jsem si zvykal jen velice t!*ko, po 'ase ale zjistíte, *e to je velice naka*livé, a 'lov!k taky trochu zvolní. Co je naprosto odzbrojující a v)echny problémy p"ebíjí, je jejich v"elost, p"átelskost a vlídnost. V)ichni se p"i ka*dém setkání objímají a neustále se na sebe usmívají.

Ob'as jsem m!l ov)em podobn( pocit jako p"i mém pobytu v #ín! na Expu 2010. Vládní strana a v)echny ostatní jsou d!lnické se siln(m socialistick(m programem, pokud se to programem dá nazvat, tak*e mix po-lokomunismu a reálného kapitalismu n!kdy p&sobí groteskn!. Um!lá p"ezam!stnanost, vojenská policie, papalá)ství, astronomické platy politik&, to v)e nedá zapomenout, *e jde stále o rozvojovou zemi, i kdy* si to v!t)ina obyvatel krmená státní propagandou nemyslí. / Více na www.pastaoner.cz

PA S TA O N E R P ! I P R Á C I N A S V É M O B R A Z E

Z Brasílie

10 art + antiquesv!stava

Kinterova v!stava bude pro mnoho lidí znamenat probuzení, a jak u" to tak b!vá, pro ka"dého jiné. Pro n#koho to bude nep$íjemn! %ok hrani&ící s no&ní m'rou, pro jiného m'"e b!t naopak doslova euforické. Ka"dopádn# tém#$ pro ka"dého p'jde z$ejm# o v!raznou prom#nu p$edstavy o prezentaci sou&asného um#ní. Nicmén#, mi-nimáln# stejn# cenná jako osobní divácká rovina je také platforma institucionální, proto"e jde zárove( i o zásadní praktick! p$ísp#vek k problematice realizace v!stavních expozic velk!ch a seriózn# vní-man!ch za$ízení, jak!m Galerie hlavního m#sta Prahy beze sporu je. A) u" budou názory na Kinter'v p$ístup jakékoli, jedno se mu, stejn# jako po$ádající galerii, up$ít nedá – odvaha. Jestli toti" jeho projekt na na%í v!tvarné scén# opravdu n#co p$edstavuje, pak je to v jistém slova smyslu p$edev%ím osvobození.

Cesta drakaKdy" jsem se zhruba m#síc p$ed vernisá"í p$i%el podívat do Kinte-rova ateliéru ve smíchovské MeetFactory, jak probíhají p$ípravy na v!stavu, cestou do prvního patra padlo pár zah$ívacích v#t. Kri%-

Ne/zakázané uvoln!ní

Kri"tof Kintera v M#stské knihovn#text: Radek Wohlmuth

foto: Martin Vo$í%ekAsi není nic objevného, kdy" se hned na úvod napí%e, "e není v!stava jako v!stava, ale co na tom, kdy" to v p$ípad# zatím nejv#t%ího samostatného projektu socha$e Kri%tofa Kintery platí víc ne" cokoliv jiného. Expozice, kterou p$ipravil pro prostory v pra"ské M#stské knihovn#, je v mnoha ohledech zlomová a mluvit se o ní bude pravd#podobn# hodn# dlouho.

tof práv# vyexpedoval rodinu na hory a na obligátní dotaz o zdraví a novinkách odpov#d#l, "e jeho mlad%í dcera má ob# ruce v sád$e. „Copak, ly"e?“ dohadoval jsem se. „Ne, spadla ze sk$ín#, kdy" jim do pokojí&ku vlezl drak,“ zakontroval. „To je ta d#tská imaginace, nám u" se to stát nem'"e,“ povzdechl si. „Co ty ví%,“ já na to, „jen kdyby se objevil.“ A u" za chvíli jsem m#l pocit, "e by to klidn# mohla b!t pravda.

Obecnou p$edstavou o ateliéru v!tvarného um#lce v#t%inou napl-(uje &istá bílá prosv#tlená místnost s velk!mi okny, ve které se pova-lují %tosy skic, voní terpent!n a uprost$ed stojí %tafle s rozmalovan!m plátnem nebo sokl s konstrukcí podpírající mustr zb#"n# nahozené sochy. Kri%tof'v pracovní prostor je naproti tomu poctiv!m k$í"encem dílny, kabinetu kuriozit a p$epln#ného skladi%t#. Na pracovní desce na zdi visí kladivo, pilník, sikovky, vrta&ka, pilky i klí&e, kolem jsou vykuchané reproduktory, molitan, montované kovové sestavy, odlité u%até hlavy a ruce mluvi&', banánovky plné váno&ních koulí, role star!ch koberc'. Na v%em le"í souvislá vrstva prachu. A mezi tím za&ala najednou $vát stará st$íbrná toshiba a k tomu do rytmu v%í

silou bu!il do bubnu "ert v #ivotní velikosti. „Dejchá?“ zeptal jsem se, asi trochu nervózn$. „Na!t$stí ne,“ odpov$d$l Kri!tof. „Nejv$t!í parádi"ku, kterou umí, ale nevím, jestli ti ji p%edvede, je to, #e mrskne sv&m ocasem do toho kopáku.“ Z beden se k tomu, krom$ rádio%e"í o globálním oteplování, zdraví a zem$t%esení, postupn$ linula Tichá noc, Beethoven, jódlování a metalová vlo#ka.

BordelVladimír Kokolia v souvislosti se svou v&stavou Bordel (Galerie Ha-velka, Praha, 2008) charakterizoval tuto entitu trefn$ jako „opak kosmetiky“. „Chaos se matematizuje,“ poznamenal ve své srovnávací filipice, „ten u# vypadá bezvadn$, tam jsou obrou!en& hrany, zatím-co bordel je po%ád syrová v$c.“ P%esn$ to mi blesklo hlavou, kdy# jsem vid$l stav Kri!tofova ateliéru. Souvisl& zvrstven& nános v$cí r'zného data, rodokmenu i provenience. Sm$s ná%adí, podivn&ch relikvií, smeti!t$ a neorganizovaného hluku, ze které jako z p'vodní materie vedle sebe povstávají stará i nová Kinterova um$lecká díla. Jin&mi slovy dokonalá site-specific instalace, jejími# bonusy jsou

velkolepost, p%irozenost, provázanost a vnit%ní logika a tragick&mi nedostatky nep%ekonatelnost, a hlavn$ nep%enosnost. „V galerii ty tvoje v$ci zvadnou,“ %ekl jsem mu tehdy skepticky. „P%em&!lím o tom, jak to ud$lat, aby se to nestalo,“ odpov$d$l. „Mám plán a v rámci toho sbírám t%eba i odpadky, prost$ "urbes. Udivuje m$, kolik toho zbyde, kdy# se n$co tvo%í, a zva#uju, #e to tam vypustím. Ale asi neza"nu hned tím, #e do galerie navozím t$ch dvacet pytl' bordelu, co tu mám p%ipraven&.“

Ne/zakázané uvoln!níTen, kdo se dnes p'jde podívat do M$stské knihovny, pozná, #e um$-lec a galerie po "ty%ech m$sících vyjednávání na!li spole"nou %e". Myslím, #e pro dobro v$ci, jinak by v&stava Kri!tofa Kintery v'bec nedávala smysl. Nejde jen o její prezentaci, m'#e se zdát „problema-tická“ i z jin&ch d'vod', t%eba proto, #e jeho sochy a objekty nejsou v#dy úpln$ submisivní. Naopak, velmi "asto nejr'zn$j!ím zp'sobem pom$rn$ agresivn$ a n$kdy i nevybírav$ atakují prostor, ve kterém se nacházejí – d$lají rámus, #vaní, kou%í se z nich. Nejvíc si asi u#ijí

K R I ! T O F K I N T E R A P " I I N S TA L A C I V # S TAV Y

20 art + antiques

!e sou"asn# navrhovatel sochu získal v roce 1996 za „skromné“ 2 miliony dolar$. Moore, kter# je%t& v 80. letech pat'il k nejú-sp&%n&j%ím !ijícím um&lc$m na auk"ním trhu, se tímto prodejem stal druh#m nejdra!%ím anglick#m autorem hned po Francisi Baconovi.

Nejsledovan&j%í polo!kou z nabízené poz$stalosti here"ky Elizabeth Taylor bylo plátno Vincenta van Gogha Pohled na p!íby-tek a kapli v Saint-Remy z roku 1889, které na%lo nového majitele za 10,1 milionu liber. Velk# zájem o obraz nezp$sobila jen zajímavá provenience, ale také to, !e kdy! byl napo-sledy v roce 1990 nabízen, z d$vod$ nedo'e-%eného vlastnictví z$stal nevydra!en. V roce 1963 jej pro Elizabeth za 92 tisíc liber vydra!il její otec, jen! byl shodou okolností galerista. Následn& ale obraz za"ali nárokovat d&dicové Margarete Mauthner s námitkou, !e obraz byl za války zabaven nacisty a má b#t navrácen. Po soudních sporech, je! se vlekly n&kolik let, dal soud nakonec za pravdu Elizabeth Taylor.

V Sotheby’s o den pozd&ji bylo p'edsta-veno o 35 polo!ek mén& ne! u konkurence a také v#sledek aukce byl ni!%í, a to necel#ch 79 milion$ liber. Velk#m p'ekvapením byl neúsp&ch krajiny Gustava Klimta B!ízy na b!ehu jezera z roku 1901. Plátno z$stalo nevydra!eno na "ástce 3,8 milionu liber, hluboce pod odhadem, jen! "inil 6–8 milion$ liber. Obraz byl následn& prodán v poauk"-ním prodeji za 5,6 milionu liber (polo!ka nefiguruje v kone"n#ch v#sledcích aukce). I kdy! se krajinu nakonec poda'ilo prodat za cenu blí!ící se odhadu, vzhledem ke skv&l#m v#sledk$m Klimtov#ch d&l v minul#ch dvou letech byl pr$b&h aukce zna"n#m zklamáním.

Nejdra!%í polo!kou ve"era se stal obraz Clau-da Moneta Cesta do Giverny v zim" z roku 1885, za n&j! nov# majitel zaplatil 8,2 milio-nu liber. Na druhém míst& se v !eb'í"ku nej-dra!%ích d&l ve"era usadilo rozm&rné plátno Ernesta Ludwiga Kirchnera Bosket: nám"stí Albertplatz v Drá#$anech z roku 1911, je! dosáhlo "ástky 7,3 milionu dolar$.

Sérii aukcí povále"ného a sou"asného um&ní o t#den pozd&ji op&t zahájila spole"-nost Christie’s. Kone"n# v#sledek 80,6 mi-lionu liber pro spole"nost znamenal druh# nejlep%í lond#nsk# v#sledek v této kategorii. Nejdra!%ím dílem ve"era se stal akt Francise Bacona Portrét Henrietty Moraes z roku 1963. Obraz, k n&mu! Baconovi stála modelem milenka Luciana Freuda a jen! byl b&hem padesáti let v dr!ení jen dvou soukrom#ch sb&ratel$, vynesl 21,3 miliony liber. Druhou nejdra!%í polo!kou byl Abstraktní obraz Ger-harda Richtera z roku 1994. Toto monumen-

tální plátno získal nov# majitel za 9,9 milionu liber. Mezi rekordmany aukce pat'il americk# malí' Christopher Wool, jeho! grafické plátno s nápisem i názvem FOOL p'ineslo 4,9 milionu liber. Mezi dal%í úsp&%n& dra!ené autory pa-t'ili nap'íklad Lucio Fontana (Concetto spa-ziale, Attese za 2,1 milionu liber), Yves Klein (ANT 40 za 1,8 milionu liber) "i loni zesnul# Lucian Freud. Krom& Freudova men%ího plátna Malá figura z 80. let, je! bylo vydra!eno za 1,6 milionu liber, byla v nabídce i jeho práce na papí'e Lo$, Connemara, za ni! nov# maji-tel zaplatil p'es 657 tisíc liber.

Den poté aukce v Sotheby’s vynesla 50,7 milionu liber, p'i"em! vydra!eno bylo skv&l#ch 90,5 procenta polo!ek. Cel# ve"er se odehrával ve jménu "erstvého osmdesátníka, Gerharda Richtera. V nabídce tentokrát bylo %est jeho d&l, která s "ástkou 17,6 milionu liber p'edstavovala t'etinov# podíl na celko-vém v#nosu aukce. Richter opanoval první dv& p'í"ky a o t'etí nejdra!%í polo!ku aukce se d&lil s Jeanem-Michelem Basquiatem. Nejdra!%í polo!kou ve"era se stal Richter$v Abstraktní obraz v "ernobíl#ch tónech z roku 1992, vydra!en# za 4,9 milionu. Druh#m nejdra!%ím dílem byla jeho realistická krajina Eis (Led), vycházející z fotografie po'ízené Richterem v Grónsku. Tento olej byl vydra!en za 4,3 milionu liber, a stal se tak Richterovou nejdra!%í krajinou vydra!enou na aukci. Fran-cis Bacon nabízen# v Sotheby’s sice nemohl konkurovat Portrétu Henrietty Moraes proda-nému v Christie’s, ale plátno s názvem Posta-va a opice z roku 1951 se nakonec vydra!ilo za slu%n#ch 1,8 milionu liber. / Pavla Kosa!

F R A N C I S B A C O N : P O R T R É T HE N R I E T T Y M O R A E S / 1963 olej na plátn! / 165 " 142 cm / cena: 21 321 250 GBP

aukce

HE N R Y M O O R E : L E " Í C Í F I G U R A (F E S T I VA L) / 1951 / bronz / délka 244,5 cm / cena: 19 081 250 GBP

Ro!enka únor 2012 | cena 119 K!, 5,30 ! | www.artplus.cz

RO"ENKA trh s um#ním v roce 2011

Ro!enka ART+ shrnuje v"voj na trhu s um#ním doma i v zahrani!í za uplynul" rok. Její sou!ástí budou p$ípadové studie o cenách d#l Emila Filly !i Zde%ka S"kory, rozhovor se sb#ratelem Janem Vykoukalem o jeho sbírce Skupiny 42 a $ada dal&ích !lánk' a studií o nejd'le(it#j&ích událostech na trhu s um#ním v roce 2011.

V PRODEJI OD 15. ÚNORA 2012*

P$edplatné objednávejte na www.artcasopis.cz nebo na www.artplus.cz

* K dostání v prodejnách Relay a InMedio.

Fra

nti!

ek K

upka

: Poh

yb /

cena

: 43

892

987

K"

/ Sot

heby

's 1

3. 6

. 201

1

26 art + antiquesrozhovor

Jaká je pozice Domu um!ní ve vztahu k m!stu? Jak jej brn!nsk" magistrát vnímá a co od n!j jako od své p#ísp!vkové organizace o$ekává?

To je v!c, kterou "e#ím cel$ch t!ch p!t let. Kdy% jsme dokon&ili re-konstrukci Domu um!ní, myslel jsem si, %e do#lo k ur&itému posunu. 'e u% to není pouze n!jaká ohyzdná budova s t!%ko pochopitelnou institucí, se slo%it$m programem, ale %e to je jakási reprezentativní &ást m!sta, která doká%e nap"íklad navázat kontakty se zahrani&ím, doká%e m!stu nabízet mo%né p"ístupy k ur&it$m témat(m a zárove) p"iná#í jednu z podob identity nebo uplatn!ní jeho obyvatel. V sou-&asné dob! mám pocit, %e jsme zase na bodu nula. Nabyl jsem dojmu, %e D(m um!ní dostává peníze od z"izovatele v p"ípad!, %e je nevidi-teln$. V p"ípad!, %e je viditeln$, tak to vztah s m!stem komplikuje, proto%e na#e viditelnost má &asto n!jak$ kritick$ osten. Pole, které je nám vlastní nebo kter$m se musíme zab$vat, pokud na#e insti-tuce má b$t kvalitní, v%dycky n!jak$ kritick$ osten ponese. P"itom v#ak podle m! nejde o konflikt, ale o hledání prostoru k dialogu. V Brn! existuje skupina lidí, kte"í se sna%í aktivn! zapojovat do spole&enského d!ní a jsou v(&i n!kter$m postup(m m!sta zna&n! kriti&tí. M!sto má tendenci zaujímat pozici „s touto skupinou my

P!evzetí energieS Rostislavem Kory!ánkem o poslání galerií, architektu"e a #ivot$ m$sta

text: Jan Sk"ivánek, Karolina Jirkalová

foto (portrét): Ond"ej Sur$

D(m um!ní m!sta Brna sídlí v jedné z nemnoha galerijních budov postaven$ch speciáln! pro tento ú&el, zárove) v#ak v%dy aspiroval na to b$t víc ne% jen v$stavní síní. Rostislav Kory&ánek nastoupil do jeho &ela na ja"e 2007. Poda"ilo se mu do galerie p"itáhnout mladé lidi a ud!lat z ní jedno z ohnisek kulturního %ivota Brna. P"esto, nebo práv! proto, se na p"elomu roku ocitl v situaci, kdy vá%n! p"em$#lel, zda z funkce neodstoupit.

mluvit nebudeme“, co% podle m! povede jen k tomu, %e ten konflikt dál naroste. D(m um!ní má zrovna k této skupin! pom!rn! blízko, proto%e s ní je v ka%dodenním kontaktu, a m(%e b$t velmi zajímav$m nástrojem pro m!sto, jak se k této skupin! stav!t. Kdy% jsem se to sna%il odprezentovat, stejn! jsem nakonec dostal otázku nebo radu, %e si musím rozmyslet, jestli jsem s m!stem, nebo proti m!stu…

Z $eho takhle ned%v!ra pramení?Myslím si, %e d(vodem je pocit ur&itého ohro%ení. Sou&asn$ pozitivní v$voj Brna je z velké &ásti stále ta%en$ univerzitami a velk$mi projekty, které se v jejich rámci za&ínají u% te* rozvíjet a realizovat. I kv(li t!m-to projekt(m roste skupina, která má velké nároky na kvalitu %ivota, je% je obsa%ena spí#e v otev"enosti m!sta v(&i rodinám s d!tmi, cizin-c(m nebo se t$ká barvitosti kulturního vy%ití a zp(sobu komunikace problém( m!sta. P"edstavitelé m!sta ale stále neum!jí s tímto faktem pracovat. Vzniká tak obrovská disproporce mezi tím, jak je nalad!ná ve"ejnost, a jak se k aktuálnímu nastavení m!sta staví jeho vedení. Dost názorn! se to projevilo p"i jednáních o zru#ení kavárny Troj-ka, která byla u nás v Dom! pán( z Kun#tátu v pronájmu. Co se t$ká kavárensk$ch slu%eb, je Trojka #patná kavárna, ale má pozoruhodn$

V!e o trhu s um"nímDatabáze 90 tisíc auk!ních v"sledk# / Zprávy a komentá$e z domova i ze zahrani!í / Index !eského trhu s um%ním / Pohodln" p$ístup prost$ednictvím internetu / Propracovaná technologie vyhledávání

www.artplus.cz

Partne$i:1. Art Consulting / Adolf Loos Apatment and Gallery / Antikvity / Arcimboldo / Dolmen / Dorotheum / Galerie Art Praha / Galerie Kodl Meissner-Neumann / Orlys Art Auctions / Pictura / Prague Auctions / S"pka / Valentinum / Vltavín / Zezula

Kolik stojíJosef Váchal?

P$eh

led

auk!

ních

pro

dej#

d%l

Jos

efa

Vách

ala

za ro

ky 2

000–

2012

pod

le d

atab

áze

ART+

. Cen

y js

ou u

vád%

ny b

ez a

uk!n

í pro

vize

.

19 000 K!

65 000 K!15 000 K!

16 500 K!

15 000 K!

45 000 K!

60 000 K!

30 000 K!

50 000 K!

20 000 K!

60 000 K!

2 557 K!20 000 K! 12 500 K!

10 000 K!

33 000 K!3 400 K!

26 000 K!

23 000 K! 50 000 K!

2 200 K!

10 000 K!

20 000 K!

14 000 K!

13 000 K!

45 000 K!

26 000 K!

90 000 K!

20 000 K!

90 000 K!7 000 K!

32 000 K!

2 000 K!

28 000 K! 27 000 K!

6 000 K!

19 000 K!8 000 K!

20 000 K!38 000 K!

19 000 K!16 000 K!

13 000 K!14 000 K!

5 500 K!

45 000 K! 2 800 K!

180 000 K!

20 000 K!

40 000 K!

50 000 K!

19 000 K!

2 300 K!

42 art + antiquesstaveni!t"

WA N G SHU: K A MP U S A K A DE M IE V ! T VA R N ! C H UM" N Í V H A N G Z HO / 2004–07 / foto: Lv Heng Zhong

Pritzkerova cena 2012: Wang Shu

Laureátem leto!ní Pritzkerovy ceny za archi-tekturu je "ínsk# architekt Wang Shu, kter# spolu se svou $enou Lu Wenyu vede kancelá% s názvem Amateur Architecture Studio. Wang Shu se tak stal prvním "ínsk#m dr$itelem tohoto nejvy!!ího architektonického ocen&-ní, v roce 1983 sice Pritzkerovu cenu získal p'vodem "ínsk# architekt I. M. Pei, v té dob& v!ak ji$ byl americk#m ob"anem.

Porota ocenila p%edev!ím schopnost Wang Shua p%ekonat diskusi o tom, zda má b#t architektura zakotvena v tradici, nebo spí!e sm&%ovat do budoucnosti. Podle p%ed-sedy poroty, sb&ratele a znalce architektury lorda Palumba, vytvá%í Wang Shu architektu-ru, která je „nad"asová, hluboce zako%en&ná v kontextu, a p%itom univerzální“. Finsk# ar-chitekt a teoretik Juhani Pallasmaa pak pí!e, $e práce leto!ního laureáta je „dokladem toho, $e sou"asná architektura je schopná zako%enit v místní kultu%e a pojmout do sebe i hluboké ozv&ny jedine"né tradice“. Práce Wang Shua v sob& podle Pallasmaay spojují „racionální, funk"ní a tektonickou logiku se smyslem pro tajemno“.

Wang Shu ( 1963) vystudoval architek-turu na Technologickém institutu v Nanjingu a poté tém&% deset let pracoval jako %eme-slník, aby získal zku!enosti z aktuálních staveb, bez architektonick#ch ambicí. V roce 1997 si Wang Shu a jeho $ena Lu Wenyu za-lo$ili ve m&st& Hangzhou vlastní architekto-

nickou kancelá% Amateur Architecture Studio. Architekt'v v#klad názvu studia se blí$í slov-níkovému heslu „amatér“, je to osoba, která se zab#vá studiem, sportovní nebo jinou "inností pro pot&!ení, nikoliv kv'li profitu nebo z profesních d'vod'. „Navrhuji domy namísto budov,“ %íká Wang Shu. „Domem se amatérská architektura p%ibli$uje nekone"-nému spontánnímu %ádu. Jedním z problé-m' profesionální architektury je, $e p%íli! p%em#!lí o budovách. D'm, kter# je blízk# na!emu jednoduchému a triviálnímu $ivotu, je mnohem podstatn&j!í ne$ architektura.“

V roce 2000 dokon"ilo Amateur Archi-tecture Studio svou první velkou realiza-ci ( knihovnu Univerzity v Suzhou. Projekt maximáln& respektuje $ivotní prost%edí a inspiruje se zahradní tradicí místa, dobrá polovina knihovny se navíc nachází pod zemí, aby velkou hmotou nenaru!ila scenerii hor a vody. )ty%i dopl*kové budovy jsou pak mnohem men!í ne$ hlavní hmota. Dal!í dv& v#znamné realizace Wang Shua se nacházejí ve m&st& Ningbo, jde o Muzeum sou"asného um&ní (2005) a Muzeum historie (2008). Ve svém domovském m&st& Hangzhou pak dokon"il první dv& etapy kampusu )ínské akademie v#tvarn#ch um&ní (2004 a 2007). St%echu kampusu pokryl více ne$ dv&ma miliony st%e!ních ta!ek ze zbo%en#ch tradi"-ních dom'.

Od roku 2000 vede Wang Shu odd&lení architektury )ínské akademie v#tvarn#ch um&ní, "asto p%edná!í i na univerzitách v zahrani"í. Na minulém architektonickém

bienále v Benátkách (2010) vzty"il v rámci hlavní kurátorované expozice v Arsenalu tradi"ní d%ev&nou kopulovitou konstrukci.

Slavnostní ceremoniál p%edání ceny spojené s finan"ní odm&nou 100 000 dolar' prob&hne 25. kv&tna 2012 v Pekingu. / kj

M"sto v Kruhu

Ob"anské sdru$ení Kruh zahájilo jarní cyklus p%edná!ek a diskusí o architektu%e, kter# je v&nován problematice plánování m&sta, pri-márn& pak ve%ejnému prostoru. P%edná!ky se konají v$dy první "tvrtek v m&síci od 19.30 v Kulturním centru Vltavská. Úvodní ve"er prob&hl 1. b%ezna pod názvem Ideální m!sto – p&tice absolvent' !koly Emila P%ikryla pra$-ské AVU zde p%edstavila projekty na ideální m&sta, které vznikly jako diplomové a ro"ní-kové práce. Na tento ve"er navá$e 4. dubna diskuse o praktick#ch úskalích urbanismu nazvaná Skute"né m!sto, kde vystoupí hlavní architekti men!ích m&st – Martin Hilpert (Se-mily), Radek Jiránek (Ji"ín), Eva Brandová (Klatovy) a Petr Jano! (Roudnice nad Labem). V!ichni "ty%i se záhy po absolvování fakulty architektury rozhodli vyu$ít své schopnosti a znalosti k pozvednutí m&sta, kde $ijí.

Vizi pro Liberec – první strukturální plán vypracovan# pro "eské m&sto – p%edstaví její auto%i 3. kv&tna. Architekti a libere"tí politici budou hovo%it o vzniku a zpracování strukturálního plánu, ale i o udr$itelném rozvoji m&sta Liberce a budoucnosti územ-ního plánování. O m&síc pozd&ji, 7. "ervna, pak v rámci série vystoupí architekt Marek +t&pán, autor sakrálních staveb v Ostrav&-Záb%ehu, +umné a dal!ích m&stech. Nebude chyb&t ani pohled z druhé strany – ve"era se zú"astní i fará% kostela sv. Ducha v Ostrav&-Záb%ehu Vít&zslav ,ehulka.

Krom& p%edná!ek ve velkém sále Vltavské p%ipravil Kruh také dv& komorn&j!í setkání, která prob&hnou v kavárn& Fra na Vinohra-dech. Architekt Josef )an"ík zde 22. b%ezna p%edstaví svá %e!ení pro uplynulé t%i ro"níky festivalu dokumentárních film' v Jihlav&. Histori"ka architektury Martina Fleka"ová pak 24. kv&tna p%iblí$í d&jiny pra$sk#ch územn&plánovacích institucí v pr'b&hu 20. století. / kj

44 art + antiquesarchitektura

Navázat spojeníAnastomosis v DOXuProjekty student! architektury jen z"ídkakdy opou#t$jí brány #koly a vystavovány jsou nanejv%# jako sou&ást sout$'ních p"ehlídek. Studentské práce ateliéru Petra Hájka a Jaroslava Hulína na (VUT v#ak obsadily hned dv$ patra hole#ovického DOXu. A je to tak dob"e. Síla v%stavy nazvané Anastomosis nespo&ívá ani tak jednotliv%ch projektech, ale p"edev#ím ve spole&né, jasn$ zacílené práci celého ateliéru.

text a foto: Karolina Jirkalová

Termín „anastomosis“, kter% Petr Hájek pou'il jako název v%sta-vy, pochází z "eckého v%razu pro ústa „stoma“ a p"edlo'ky „ana-“ a p!vodn$ znamenal otev"ení komunikace, tedy "e&i. Anglicko-&es-k% slovník uvádí p"eklad „p"irozené spojení“ a dokonce i &eskou podobu v%razu, která zní „anastomóza“. Termín se dnes pou'ívá p"edev#ím v medicín$ a biologii, kde vyjad"uje vzájemné (znovu)propojení dvou cév &i nerv!. V obdobném v%znamu ho najdeme také v mykologii (propojení vláken podhoubí) a v geologii, kde se vztahu-je ke slo'it%m rozv$tven%m "e&i#tím tok! velk%ch "ek.

Hned v úvodu expozice nás &eká krátk%, ale údern% text. „Nechce-me m$sto p"estavovat, dopl)ovat, opravovat. Chceme nastartovat regenera&ní proces. Chceme v jeho tkáni pouze vytvá"et spojení, která budou aktivovat a prokrvovat jeho &ásti,“ stojí v prohlá#ení, které hojn$ vyu'ívá rétoriky um$leck%ch proklamací a manifest!. Dá se to brát i jako vzkaz náv#t$vník!m, 'e i v#e, co bude ve v%stav$ následovat, máme brát spí#e manifesta&n$ a ideov$ ne' doslova. *e nám auto"i p"edkládají ur&it% úhel pohledu na m$sto, zp!sob uva'ování o jeho fungování, kter% úmysln$ opomíjí v#echny dal#í perspektivy. Ne 'e by si jich auto"i nebyli v$domi, ale pokud se vydají pouze jedním sm$rem, dostanou se dál a hloub, a ov#em n$kdy i do slepé uli&ky. Ale i ta je zcela v intencích zkoumání daného p"ístupu.

Studenti tak sv%mi projekty v podstat$ prov$"ují mo'nosti daného zp!sobu uva'ování o regeneraci m$sta. Spí#e ne' v oblasti &isté v$dy

se auto"i pohybují n$kde na rozhraní v%zkumu a tv!r&í práce – v ar-chitektu"e je racionální uva'ování neodd$liteln$ provázáno s intuicí, tv!r&ím gestem, estetick%m názorem &i sociálním cít$ním. To v#ak nelze brát jako limitující charakteristiku, spí#e naopak. Teoretické pozadí projektu i interpretaci v%sledk! spole&né práce by m$l více p"iblí'it chystan% katalog. Je#t$ je t"eba dodat, 'e na projektu Anasto-mosis od za&átku spolupracuje také teoretik architektury a urbanismu Cyril +íha z Centra teoretick%ch studií Akademie v$d.

V%stava je &len$na na &ty"i oddíly (plus jeden bonusov%), p"i-&em' ka'd% oddíl p"edstavuje r!zná "e#ení jednoho ze &ty" úkol!, na nich' studenti ateliéru b$hem uplynul%ch dvou let pracovali. Hlavní pozornost je v expozici soust"ed$na na modely – díky tomu, 'e pro ka'd% úkol m$li studenti k dispozici shodn% p"edp"ipraven% korpus situace, jsou jednotlivá "e#ení velmi dob"e srozumitelná a také porovnatelná. U ka'dého projektu je pak umíst$n mal% displej, kde b$'í podrobn$j#í dokumentace. T$sn$ vedle sebe instalované modely na toto'né základn$ tak p!sobí tém$" jako testovací vzorky. To pod-poruje i minimalistická, trochu technicistní, ale zárove) elegantní adjustace. P"esto v#ak má cesta expozicí sv!j prom$nliv% rytmus a v%raznou dynamiku vyu'ívající r!znorodost galerijního prostoru. Spolu s promy#len%m nasvícením se laborato"e m$ní v p!sobivou scénu. Pokud se vám nechce chodit od modelu k modelu, m!'ete také usednout na 'idli a sledovat n$kterou z velk%ch projekcí.

Propojené m!stoProblém expanze (do polí) namísto intenze (zahu!"ování, vyu#ívání brownfields a jin$ch vnit%ních rezerv) a s tím spojená dominance kvan-tity nad kvalitou pat%í bezpochyby mezi hlavní témata sou&asného uva#ování o m'st'. Zab$val se jimi ji# ateliér Petra Hájka a Jana (épky, kter$ fungoval na )VUT v letech 2004–2009. Zp*sob fungování ateli-éru byl od zbytku !koly odli!n$ – v ka#dém semestru dostali v!ichni studenti ateliéru, bez rozdílu ro&níku, jedno spole&né zadání. V!ech deset semestr* pak pojí dvojice témat – zahu!"ování m'sta a hybridní architektura, tedy symbióza více funkcí v jedné stavb'. P'tiletá spolu-práce vyvrcholila habilitací obou pedagog* – Petr Hájek se v ní v'noval hybridní architektu%e, Jan (épka problematice zahu!"ování m'sta. Od zimního semestru 2009 ka#d$ z nich vede vlastní !kolní ateliér – Petr Hájek s Jaroslavem Hulínem, Jan (épka s Mirkou T*movou. Princip práce obou ateliér* v!ak z*stává podobn$ a p%ímo navazuje na p%ed-chozí zku!enosti, ov!em u# s jin$mi tématy. Dva roky práce ateliéru Petra Hájka a Jaroslava Hulína te+ zúro&uje v$stava Anastomosis.

Zp*sob uva#ování o m'stském organismu, kter$ v$stava rozvádí, souzní s obdobn$mi projekty a úvahami u nás i v zahrani&í. Tyto nové urbánní strategie mají mnoho podob, od jednoduch$ch a ú&inn$ch „m'stsk$ch zásah*“ a# po tzv. „m'stské projekty“. M*#ou to b$t t%eba i krátkodobé um'lecké intervence, které sice nijak v$razn' nezm'ní podobu místa, ale dají mu novou energii, nové v$znamy, jiné mo#nosti

u#ívání (viz akce na piazzett' Národního divadla nebo festival Street for Art na Ji#ním M'st'). Na opa&ném pólu jsou pak skute&n' velké projekty, &asto vzd'lávací nebo kulturní centra, která nejsou uza-v%ena sama do sebe, ale op't !í%í svou energii do !ir!ího okolí a m'ní k lep!ímu #ivot &tvrt'. Spole&n$m jmenovatelem jsou tu slova jako iniciace, obroda, o#ivení, propojení, nebo dokonce objevení.

Název v$stavy je dob%e zvolenou metaforou, která sjednocuje &tve-%ici úkol*, kter$mi se studenti b'hem uplynul$ch dvou let zab$vali. Jedná se o svah mezi místem b$valého Stalinova pomníku a )echov$m mostem (tzv. D*m pod Stalinem), spojení Karlína a Hole!ovic p%es Vltavu v míst' ostrova (tvanice (D*m „most“), tunel mezi Karlínem a ,i#kovem (D*m v tunelu) a betonové koryto nikdy nedokon&e-né lanové dráhy, které vede z centra Karlov$ch Var* na jeden ze zalesn'n$ch kopc* (D*m v koryt'). Jde o místa, kde p%irozenému spojení dvou &ástí m'sta brání ur&itá bariéra – %eka, kopec, prudk$ svah. Zárove- v!ak mají jednozna&n$ potenciál tyto dv' odd'lené m'stské &ásti propojit. A ve t%ech p%ípadech (D*m pod Stalinem, D*m v tunelu a D*m v koryt') je k tomuto propojení ji# nakro&eno, ov!em ne zrovna vyhovujícím zp*sobem.

Ke sjednocení t'chto &ty% úkol* pod spole&nou hlavi&ku Anasto-mosis do!lo a# zp'tn', zast%e!ující téma bylo p%esn'ji formulováno a# v pr*b'hu práce. Rozhodn' by !lo v Praze i jinde najít lokality, kde je problém odtr#ení dvou blízk$ch míst mnohem problemati&t'j!í, ne#

56 art + antiquesantiques

Josef HoffmannPln! protiklad" a tajemství, takov! byl a stále z"stává Josef Hoffmann. Jeden z nejv!znamn#j$ích tv"rc" první poloviny 20. století, kter! stál n#kolikrát u p%ehození v!hybek v cest# architektury a designu.

studenty dostal hned na druhé místo za Jo-sefa Maria Olbricha. Po Olbrichov# odchodu do Darmstadtu nastoupil Hoffmann na jeho pozici. P%evzal i n#které Olbrichovy projekty, jako v!stavbu um#lecké vilové kolonie na Hohe Warte. Hoffmann také navrhoval in-stalace v!stav v budov# Secession.

Roku 1899 získal Josef Hoffmann od Ar-thura von Scaly nabídku na místo u&itele na víde'ské Um#leckopr"myslové $kole, kterou p%ijal a na $kole p"sobil dal$ích &ty%icet let.

Víde! na p"elomu stoletíZásadní okam(ik v Hoffmannov# (ivot# na-stal v roce 1903. Diskuse, vedené s Koloma-nem Moserem na téma úrovn# um#leckého %emesla, je p%ivedly k zalo(ení vlastních um#lecko%emesln!ch dílen, které nazva-li Wiener Werkstätte. Dílny byly zalo(eny 12. kv#tna 1903 a sestávaly z ateliéru na práce v kovu, kni(ní vazby, nábytku a do roku 1911 byl sou&ástí i Hoffmann"v ar-chitektonick! ateliér. Posléze p%ibyl ateliér keramiky a módy. Cht#li navrhovat a rea-lizovat p%edm#ty v nejvy$$í mo(né kvalit#. Hoffmann a Moser byli %editeli, jejich p%ítel Fritz Waerndorfer pokladníkem.

Pod zna&kou WW realizovali své nové ná-vrhy i n#které star$í, které u( pro n# d%íve d#lali p%ední víde'$tí v!robci jako Alexander Sturm &i Würbel & Czokally. Pozornost dnes skoro hypnoticky poutají p%edev$ím rané návrhy st%íbra. Roku 1902 navrhl Hoffmann soubor sportovních cen. Formou jsou inspi-rované p%edev$ím návrhy Roberta Ashbeeho, ale zcela abstrahované. St%íbrná plocha je dokonale hladká, bez jak!chkoliv plo$n!ch ornament". V!sledek pak p%ipomíná americké

text: Martina LehmannováAutorka je kurátorkou Muzea

hlavního m!sta Prahy.

n!ch um#ní ve Vídni. Na Akademii v ateliéru Carla von Hasenauera mladí studenti po-ci)ovali jistou nenapln#nost a chyb#la jim diskuse o moderním um#ní. Z akademické p"dy odcházeli do kavárny Sperl, kde se v prosinci roku 1892 zrodil Siebener Club. Hlavními hybateli byli Koloman Moser a Josef Maria Olbrich. Spolek klábosícího „Pegasova bratrstva z aluminiové pivnice“, jak se sami (ertovn# titulovali, pov!$ili na uv#dom#lou organizaci anga(ovanou v &etn!ch v!stavách a kulturních akcích. Josef Hoffmann se aktiv-n# zapojil také. Spolek fungoval i poté, co se atmosféra v ateliéru architektury na Akademii zlep$ila s p%íchodem Otto Wagnera. Díky sv!m aktivitám se Josef Hoffmann mezi mlad!mi

Josef Hoffmann (1870–1956) pocházel z ro-diny vá(eného starosty m#sta Brtnice v srdci Vyso&iny. Tatínkovi ale nep"sobil radost. Na gymnáziu v Jihlav# propadal, a tak se rodi&e rozhodli dát syna studovat jinam. Str!c Carl Sternistie, v!znamn! brn#nsk! textilní pr"-myslník, za%ídil Hoffmannovi protek&ní p%i-jetí na N#meckou vy$$í státní pr"myslovku v Brn#. Sternistie pat%il k mecená$"m Mo-ravského pr"myslového muzea, které m#lo ke $kole velmi blízko. Instituce sídlily vedle sebe a první i druh! %editel muzea zárove' vyu&oval na pr"myslovce. Ob# instituce také platily za nejprogresivn#j$í v monarchii.

Po praxi ve Würzburgu navázal Hoffmann na studia architektury na Akademii v!tvar-

E M I L O R L I K : P O R T R É T J O S E FA H O F F M A N N A / 1902, M#sto Brtnice

57

karavany z 50. let, raketoplány nebo vize budov m!st budoucnosti. Kdy" v roce 1952 vznikal v Rakousku utopick# film 1. April 2000, sáhli auto$i scény p$i návrzích raketoplán% po tvarech Hoffmannov#ch a Moserov#ch cuk$e-nek a dóz z let 1902 a 1903. Zda Jan Kaplick# obdivoval tvorbu Wiener Werkstätte, nevíme, tvar jeho návrhu pro stavbu Národní knihovny v Praze se v&ak nápadn! podobá návrhu vázy od Josefa Hoffmanna z roku 1904.

Pod zna'kou Wiener Werkstätte vznikaly dal&í jedine'né návrhy. Dodnes se vede spor, zda to byl Hoffmann, nebo Moser, kdo jako první p$i&el s pou"itím perforovaného 'tve-re'kovaného plechu pro v#robu stojánk%, vázi'ek, ko&í'k% a velk#ch stojan%. Pou"ívali st$íbro nebo oby'ejn# plech, kter# lakovali bílou barvou pou"ívanou na kamna. Ojedi-n!le se objevují unikátní kusy z mosazného plechu s olejovou vypalovanou povrchovou úpravou. St$íbro a mosaz byly puncovány, lakovan# plech opat$ován ti&t!nou zna'kou. Plech m!l podobu jednoduché 'tvere'kové

sít! nebo slo"it!j&í perforaci tvaru stylizo-van#ch r%"ov#ch poupat. R%"e byla jedním ze znak% Wiener Werkstätte.

Do t$etice je nutné uvést &perky. Hoff-mann s Moserem prosazovali v#robu &perk% z polodrahokam% zasazovan#ch v pevn#ch man"etách. Prodej &el pak ruku v ruce s pro-dejem od!v% v módním salonu sester Flöge. Na odbyt &ly p$edev&ím bro"e a p$ív!sky.

Kv%li spor%m ohledn! financování opus-til dílny Koloman Moser. Hoffmann to ve své autobiografii zd%vod(oval tím, "e si Moser zalo"il rodinu. Pro n!ho samotného byla hlavní firma. Sv%j soukrom# "ivot tajil a ani $ada nejbli"&ích p$átel netu&ila, "e se mu v roce 1900 narodil syn Wolfgang. Stejn#m syndromem trp!la $ada tv%rc%, za v&echny sta'í p$ipomenout Louise Kahna. Od roku 1906 byl Hoffmann jedin#m $editelem Wiener Werkstätte, vedle n!j se pak st$ídali pokladníci, kte$í 'asto kon'ili bankrotem. Jejich úpadky v&ak není mo"né spojovat s anga"má ve Wiener Werkstätte.

GesamtkunstwerkPo odchodu Kolomana Mosera se Hoffmann op$el o dal&í designéry. P$ed první sv!tovou válkou získal v#znamnou pozici Otto Pruts-cher, jeden z prvních absolvent% ateliéru Josefa Hoffmanna na Um!leckopr%myslové &kole. N!kdy je t!"ké rozeznat dílo u'itele a "áka. V dobov#ch 'asopisech docházelo k zám!nám 'asto. P$i ur'ování autorství není jistota ani p$i studiu návrh% v archivu WW,

existují spekulace, "e Hoffmann tu a tam podepsal Prutscher%v návrh. Po roce 1905 se Hoffmann za'al odklán!t od abstraktního geometrického tvarosloví. Inspirací se sta-la p$íroda, ornamenty lidov#ch v#&ivek atd. V této dob! Hoffmann realizoval svou "ivotní zakázku, stavbu paláce Stoclet v Bruselu.

Adolphe Stoclet, $editel koncernu Socié-té Générale de Belgique, p%vodn! zam#&lel postavit vilu ve Vídni, kde otevíral pobo'ku firmy. Po smrti otce se ale musel vrátit do Bruselu. Na slib Hoffmannovi nezapomn!l. Ten se z vd!'nosti zavázal k v#rob! projektové do-kumentace zdarma, s podmínkou, "e ve&keré vybavení domu dodá Wiener Werkstätte dle ná-vrh% tv%rc% vybran#ch Josefem Hoffmannem. Jak obratn# tah. Palác Stoclet je skute'n! vrcholn#m p$íkladem gesamtkunstwerku. Na podobnou úrove( se Hoffmann dostal pouze v n!kolika málo dal&ích p$ípadech, nejblí"e asi realizací venkovského sídla rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou. D%m bohu"el v roce 1923 vyho$el, tak jeho krásu m%"eme obdivo-vat pouze na n!kolika fotografiích.

P$edm!ty z produkce Wiener Werkstätte byly stále bohat&í a náro'n!j&í. S p$íchodem Dagoberta Pecheho dosáhla produkce firmy doslova man#ristického vrcholu. Peche nebyl Hoffmann%v "ák, ale získal si ho hned p$i druhém setkání. Seznámili se na ve'írku na oslavu 70. narozenin Otto Wagnera. Hoffmann Pechemu nabídl mo"nou spolupráci poté, co posoudí jeho tvorbu. Peche p$es noc vyrobil bohat! dekorovanou schránku, které Hoff-

J O S E F H O F F M A N N : S T O L N Í L A MPA Wiener Werkstätte, 1904 / foto: Deutsche Kunst und Dekoration, 1904–1905, s. 25.

J O S E F H O F F M A N N : B O N B O N I É R A / Wiener Werkstätte, 1903 foto: Deutsche Kunst und Dekoration, 1904–1905, s. 25.

66 art + antiquesinzerce

ADOLF WÖLFLI

Inzerat_Wolfli_AA_91x119.indd 1 14.02.12 22:59

67manuál

Manuál pro milovníky sou!asného um"níLekce 37. – Smetana-T!c Syndrom

text: Ond!ej ChrobákAutor p!sobí v metodickém

centru Moravské galerie v Brn".

Um"leckou supergrupu Azorro proslavil mimo dal#ích film Czy arty#cie wszystko wolno? Videozáznam performance, její$ nazev by se dal voln" p!elo$it jako M!$e si um"lec dovolit upln" v%echno?, vznikl v roce 2002. Zachycuje %tve!ici polsk&ch um"lc' ov"!ujících na ulici tradovanou f loskuli o um"ní a svobod". Pointou filmu je dos-lovnost. Nap!íklad na p!echodu pro chodce %ekají tak dlouho, dokud nepadne %ervená a následn" vstupují do vozovky. (ádné auto zrovna na#t"stí nejelo, ani poblí$ nestál $ádn& dozorující policista. Znamená to, $e um"lci mohou p!echázet na %ervenou? Re-spektive m'$e b&t p!echázení na %ervenou bráno jako legitimní um"lecká akce? Nebo je#t" jinak, existují n"jaké rámce, které mo-hou omezit um"leckou svobodu?

)idi% autobusu Roman Smetana b"hem lo*ské volební kampan" v Olomouci dokreslil na volebních reklamách politik'm tykadla a p!ipojil peprné epitety. Kolega ho udal. Skon%il u soudu. Trest odmítl. Sou%asné vládnoucí pom"ry ozna%il za „kleptore$im“, jeho$ soudy nemají morální právo ho trestat za vyjád!ení se proti politick&m elitám. Po-nechme stranou fakt, $e rozsudek navíc vynesla man$elka v&znamného politika v ma-fiánsk&ch kruzích familiárn" p!ezdívaného „I%ko“. )idi% p!ekonal strach z v"zení, kter& z nás v obdobn&ch situacích d"lá konformis-ty, a rozhodl se dotáhnout kauzu do absurd-ních konc'. Odmítl peníze z ve!ejné sbírky na úhradu domn"lé #kody, odmítl odpracovat sto hodin ve!ejn&ch galejí, odmítl podrobit se sto dní $alá!ování. Prohlásil, $e nep!ijme ani p!ípadnou prezidentskou milost, proto$e si hlavy státu nevá$í. Soudní ma#inerie se tedy m'$e rozjet naplno. Následuje obvi-n"ní z ma!ení ú!edního rozhodnutí, kde u$ trestní sazba nejsou dny, ale m"síce a roky. Olomouck& kverulant se tak stane na#ím prvním polistopadov&m politick&m v"zn"m,

v"zn"m sv"domí, jak se pateticky !íkávalo. Na jednom z internetov&ch diskusních fór padl ironicky my#len& návrh nicka Phatoma, aby se tykadla prohlásila za akci konceptu-ální um"ní, co$ by situaci vy!e#ilo. Tedy ve smyslu nasazení „#a#kovské masky um"lce“, kterému je spole%ností v#e tolerováno, ale sou%asn" jej není nutné brát zcela vá$n".

Mediální realita je pon"kud jiná. V dob", kdy v"ze*ská slu$ba !e#í problém neprodle-ného uvoln"ní cirka sto padesáti kavalc' ve fatáln" p!epln"n&ch nápravn&ch za!ízeních v o%ekávání brzkého rozuzlení kauzy kolem pra$ského dopravního podniku, se nástupu trestu písemn" do$aduje „v&tvarník, a to p!edev#ím“ Roman T&c. Jen pro ty, co se náhodou ji$ ztratili v klubku v#ech T&cov&ch monstrproces', dodávám, $e jej rameno zákona tentokrát dob"hlo skrz upravené semafory pro chodce. Spole%enská nebezpe%-nost akce byla podobn" nízká jako um"lecká záva$nost. Po spojení v&chodní a západní %ásti Berlína má m"sto léta dva typy paná%-k', a nikdy se nestalo, $e by zavinili srá$ku chodce s autem. Na designovo-uprumácké srandi%ce s %'rajícími a jin&mi paná%ky je nejpozoruhodn"j#í, $e jejich autor p!e#el od stadia nápadu k %inu. Skute%n" nechal vyrobit a sám zam"nil kolem padesáti sv"tel.

Pra$ská policie v t"chto situacích ji$ chodí pro „pachatele“ najisto do Trafa%ky, podobn" jako Bou#e s Br'$kem za první republiky pro kasa!e do Jedové ch&#e. Prosl&chá se, $e v Bartolom"jské dokonce sedí specialista, kter& pozná na první pohled rukopis T&ce od Epose 257. Ex-post vznikl autor'v komentá! semaforové akce, jeho$ poselství a$ nápadn" p!ipomíná text slavné písn" Visacího zámku Dopravní zna&ky. Ke konci prohlá#ení v#ak stojí vzkaz: „D'sledek bude, $e sní$íte mojí $ivotní úrove*, po#lapete moji d'stojnost, a podnítíte u$ tak $hnoucí odpor v'%i systé-mu.“ Zde si nelze nevzpomenout na Adrease Baadera, kter& m"l rovn"$ um"lecké ambice, a proti jeho$ pouli%ním akcím v n"meck&ch m"stech sedmdesát&ch let jsou antisystémo-vé „útoky“ pra$sk&ch streetartist' biederma-yerovská selanka. Systém by to m"l ocenit, nikoli kriminalizovat. V civilizovan"j#ích spole%nostech na podobné projekty um"lci dostávají od systému granty, a ani kdy$ je #patn" vyú%tují, nechodí bru%et.

Jako mo$n& happyend dodejme, $e ne-jmenovaná galerie ji$ chystá v&stavu ve-sel&ch semaforov&ch sklí%ek, tedy pokud její provozovatelé, známí nadstandardními konexemi s pra$sk&m magistrátem, nevyst!í-dají um"lce na jeho sou%asné adrese.

70 art + antiquesrecenze

SouvislostMonika Immrová v Galerii m!sta Loun

text: Pavel NetopilAutor je historik um!ní.

S Monikou Immrovou se vrací socha. Nejde jen o inovativní p!íklady tvorby nejr"zn#j-$ích objekt", se kter%mi se v sou&asnosti setkáváme u p!evá'né v#t$iny domácích koleg". A nejde ani o hledání spole&n%ch p!esah" socha!ství k architektu!e, a u' v"bec ne o fyzicky zp!ítomn#lé artefakty dopl(ující v%sledky (post)konceptuálních program" v%tvarného um#ní. Socha, jak ji obecn# známe a chápeme, je v ú&inku au-tonomní, a p!itom se, na rozdíl t!eba od ob-jektu, vyzna&uje souvislostí, v jejím' st!edu stojí sám &lov#k. A) figurativní, nebo nefi-gurativní, p!edstavuje socha tém#! v'dycky ur&itou definici vztahovosti vn#j$ích i vnit!-ních zákonitostí bytí sm#rem k &lov#ku ob-klopenému prázdnem. Tedy vymezení hmo-ty a její vnit!ní tenze, vztahové souvislosti k okolí i danému prostoru. T!eba'e onto-logické tajemno vzniku i zániku, doprová-zející 'ivot neustále a v ka'dém okam'iku,

se na virtuální informa&ní síti neprezentuje zrovna snadno, jsou metap!íb#hy hledání optima z hmoty a prázdna rovnocenn%m, a proto i 'ádoucím dobrodru'stvím.

Lounská roda&ka Monika Immrová pat!í k v%raznému socha!skému okruhu absolvent" ateliéru Jind!icha Zeithammla na pra'ské AVU a zdá se, 'e vedle v%razn# redukcionis-ticky orientovaného Pavla Ho$ka své okolí obrazn# i skute&n# p!evy$uje. K p!ednostem Immrové bezesporu pat!í &iteln# pregnantní program a kontinuáln# vedená práce. Po-prvé jsem se s jejím dílem setkal náhodou v $umperské Galerii Ji!ího Jílka (2005), dále v !ad# tematick%ch &i kolektivních v%stav, kter%ch se Immrová ú&astnila nebo je i sama organizovala. V sou&asnosti vystaven% v%b#r tvorby Moniky Immrové nabízí retrospektivní vhled, navíc celková instalace v%stavy je velmi zda!ilá. V%b#r z let 1998 a' 2012 se skládá z devíti bronzov%ch anebo sko!epinov# lit%ch

betonov%ch plastik, t!í polychromovan%ch d!ev#n%ch soch a p#ti voln# vázan%ch cykl" v celkovém po&tu $estadvaceti adjustova-n%ch grafick%ch tisk" na st#nách galerie. Z praktick%ch hledisek lze propojování soch s grafikou pova'ovat za osv#d&en% evergreen, u Immrové se v$ak jedná o legitimní d"raz na opakované principy její tvorby. Prostorové sochy se s grafick%mi listy p!irozen# dopl(ují, pro ob# linie autor&iny tvorby jsou charakte-ristické v podstat# toto'né postupy p!idávání a odebírání jednotliv%ch vrstev. Net!eba p!íli$ zd"raz(ovat, 'e tvarové redukce se zdáním kone&né jednoduchosti v sob# ukr%vají sku-te&nou náro&nost procesu a d"le'itost pro-'itého &asu. Nic nového pod sluncem, jde o osv#d&ené postupy, staré jako lidstvo samo. Co se m#ní, je snad jen ur&itá technologická inovace: naná$ení a ubírání hmot na snadno zpracovatelné polystyrenové jádro a nové mo'nosti následného lití sko!epiny.

P O HL E D D O V ! S TAV Y / foto: Martin Polák

71

Krajina poznáníJakub Nepra! v Hunt Kastner Artworks

text: Radek Wohlmuth

Ka!d" nov" projekt Jakuba Nepra#e (1981) je v na#em prost$edí u! n%kolik let vnímán jako událost. Asi není divu. V!dy& on sám jako jeden z mála tady bourá hned n%ko-lik kli#é, která se k sou'asnému um%ní tradi'n% vztahují. U n%j neplatí, !e dne#ní vizuální um%ní p$edstavuje ghetto, o které se v%t#inová populace nezajímá. Stejn% tak odpadají námitky o provin'nosti 'eského prost$edí, které marn% hledá jazyk, jím! by oslovilo sv%t. Na míst% nejsou ani poznámky o tom, !e v#echno u! bylo objeveno. Jakub Nepra# na na#í v"tvarné scén% p$edstavuje kategorii samu pro sebe, p$esv%d'iv" feno-

mén, kter" na sebe p$irozen% strhává pozor-nost. Nepra#ova nová instalace Landscape v pra!ské galerii Hunt Kastner Artwork je jeho dal#ím pátrav"m krokem k ohledávání sou'asného tady a te(.

Jakkoliv se mohou zdát jeho práce kom-plikované, mají vnit$ní logiku a p$í'innost, cizelovanou v"vojem. U Jakuba Nepra#e v#echno souvisí se v#ím, a proto není od v%ci malá geneze cesty, na jejím! momentálním konci se Landscape nachází. Na pra!ské AVU, kterou absolvoval v roce 2006, nejd$ív pro#el ateliérem monumentálního socha$ství, teprve pak p$i#la na $adu nová média. Jestli je#t%

v roce 2000 vystavoval ve Veletr!ním paláci ol-b$ímí zav%#ené jasanové Hnízdo z v!tví, o t$i roky pozd%ji u! se prezentoval videoskicami, které si pohrávaly s p$etvá$ením prostoru a hmoty. Dal#í vizuální posun p$edstavovala práce s m%$ítkem, kterou naplno rozjel v roce 2005 prost$ednictvím videa Generator p-730. Pak u!, zjednodu#en% $e'eno, sta'ilo jednot-livé principy kombinovat. Tak vznikly první kinetické videokolá!e – soustavy projekcí ve vysokém rozli#ení, které krom% pohyblivé drobnomalby civiliza'ního hem!ení dohro-mady skládaly obrazy blí!e neidentifikova-telné substance, které p$ipomínaly fantaskní

Sm%)ování 'asu prost$ednictvím formy je proto p$irozenou devízou ka!dého tv*r'ího procesu. Nelze proto tvrdit, jak jsem n%kde 'etl, !e sochy Moniky Immrové jsou svojí pod-statou medita'ní. Pozorn" divák sice m*!e shledávat formální p$ekryvy, které lze zp%tn% mentáln% „vy'íst“, jako duchovn% podn%tná, k meditaci v#ak tyto stavy mysli mají skute'n% dost daleko. Finální v"sledky optima vztahu tvaru k prostoru jsou více d*sledkem v%do-mého bytí, v n%m! probíhají mentální procesy vedoucí k fyzické dokonalosti díla. Tvar so-chy, její úm%ra k vn%j#ku, je ve v"sledku tím nejviditeln%j#ím p$ínosem ka!dého nového díla v socha$ství. B%hem práce na so#e zajímá Immrovou její p$ípadná vydutost, naklon%ní, vypln%ní – tedy vybalancování protich*dn"ch sil a látek v*'i sob% navzájem i v*'i okol-nímu prostoru. Obecn% prochází fázemi od 'isté geometrie k organickému sedimentu posun* v 'asov% podmín%né variaci. Mnohé sochy Immrové m*!e toti! divák sledovat bez ohledu na velikost a jejich základnu i ve vícero pozicích (Le"ící, 2011).

K nejstar#ím díl*m Immrové na lounské v"stav% bezpochyby nále!ejí d$ev%né poly-chromované „busty“ se zlacením, které au-

torka vytvo$ila je#t% v dob% sv"ch studií. Lze je pova!ovat za ur'itou reminiscenci p$íkla-d* z elementaristick"ch pozic v socha$ství, jdoucí #iroce vníman"mi d%jinn"mi okruhy – od prehistorick"ch p$íklad* k antice a ná-sledn% a! ke klasické modern%. I zde jde o pom%rn% 'asté zastoupení. P$evrstvování vjem* z historie pat$í toti! k oblíben"m té-mat*m nedávné sou'asnosti. V p$ípad% poly-chromovan"ch bust Immrové se ale nemohu ubránit dojmu p$íli#né doslovnosti t%chto ci-tací, pohybujících se od tvarov% kubizujících parafrází a! k p$íklad*m Katarzyny Kobro, nebo snad i dal#ích futuristicko-utopick"ch konstruktivist* první poloviny minulého století. Tato v"tka neubírá nic z celkov% propracované p*sobivosti t%chto hlav (nap#. Hlava IV, 1999; P$thie, 1999). Navíc je více ne! sympatické, !e si Immrová dokázala poradit a v#echny finesy v úprav% povrchu díla si obstarala sama – v'etn% #tafí$ského k$ídování i zlacení na polyment.

S momentem úpravy povrchu zlacením dochází ke zviditeln%ní dal#í dimenze díla, na tyto nové mo!nosti v práci v#ak navazuje autorka teprve nedávno. Lze tvrdit, !e Monika Immrová a! donedávna zcela respektovala tra-

di'ní materii socha$ství, ctila charakter pou!i-t"ch materiál*, nap$íklad bronzu nebo betonu. S patinováním bronz* si v#ak pravd%podobn% uv%domila mo!nosti povrchového ú'inku sv%tla a za'ala dále experimentovat s barvou a s p*sobením sv%tla odra!eného patinova-n"m povrchem té 'i oné hmoty. Své sochy za'ala pokr"vat jakoby make-upem, pracuje na plochách barevn% jemn% p$evrstvovan"ch bled"ch odstín*, n%kdy komplementárn%, a dopl)uje ple&ov" vjem povrch* rozli'n"mi ornamentálními prvky v jasn"ch barvách. Jakoby sv%telné obtékání plastik (Po-stava V, 2012; P$thie V, 2012) se mi velmi líbí a zdá se mi b"t podn%tnou a poctivou inovací.

M O N I K A I M M R O VÁ –

S O U V I S L O S T.

po!adatel: Galerie m!sta Loun

místo: Vrchlického divadlo, Louny

termín: do 30. b"ezna 2012

kurátorka: Daniela Kramerová

www.gaml.cz

74 art + antiquestipy

Fotografické sbírka v Olomouci

V rámci oslav 60. v!ro"í zalo#ení p$ipravilo Muzeum um%ní Olomouc profilovou v!stavu své fotografické sbírky s názvem Civilizované iluze. Olomoucká sbírka fotografií pat$í mezi t$i nejv%t&í svého druhu v 'eské republice. A# do 20. kv%tna si m(#ete prohlédnout na dv% stovky snímk(, pokr!vajících celé d%jiny fotografie od konce 19. století a# do sou"asnosti. Jádrem v!stavy budou unikátní

Kaván v paláci Kinsk!ch

Národní galerie p$edstavuje mén% známé rané dílo malí$e a básníka Franti&ka Kavána (1866–1941). Kurátorka Zuzana Novotná se zam%$ila na krátké, ale intenzivní období druhé poloviny 90. let 19. století. Franti&ek Kaván v té dob% opou&tí studia Ma$ákovy krajiná$ské &koly na Akademii a p$imkl se k dekadentní poetice okruhu Moderní revue. Sám Kaván ostatn% psal ver&e a p$ekládal,

Fotografie a um"ní v 19. století

Moravská galerie v Brn% p$ipravila v!stavu zab!vající se vzájemn!m vztahem fotografie a v!tvarného um%ní v pr(b%hu 19. století. Podle kurátorky Petry Trnkové pat$í tato pro-blematika k v(bec nejpozoruhodn%j&ím oblas-tem historie fotografie, p$esto jí zatím nebyla v%nována soust$ed%n%j&í pozornost. V!stava se sna#í tuto mezeru alespo) z "ásti zaplnit – poukazuje nap$íklad na v!tvarné postupy apli-kované na fotografii "i fenomén #iv!ch obraz(. Tematizována je zde také otázka fotografie

Ostrovy odporu ve Veletr#áku

Od 9. b$ezna do 1. "ervence pob%#í ve Vele-tr#ním paláci ambiciózní v!stava reflektující uplynul!ch dvacet p%t let v "eském a sloven-ském um%ní a architektu$e. V!stava je zavr&e-ním dlouhodobého projektu V%decko-v!zkum-ného pracovi&t% pra#ské AVU a doprovodí ji vydání antologie text( a katalogu. Hlavními autory projektu jsou Ji$í a Jana *ev"íkovi a Edith Je$ábková. V!stava podle nich „ne-chce b!t chronologickou a objektivní prezen-tací, ani p$ehledn!m vertikálním "i hagiogra-fick!m uspo$ádáním, ale spí& mapou, do"asn% konstruovanou ze sou"asného pohledu“. Auto$i také p$ipomínají, #e prom%ny um%ní a architektury se zcela nekryjí s politick!mi p$evraty, "asto je dokonce p$edznamenávají.

$lov"k a stroj v Plzni

Podtitul v!stavy v prostoru „13“ Západo"eské galerie v Plzni zní Strojová estetika v !eském v"tvarném um#ní 19. století a vá#e se k tématu mezioborového sympozia o 19. století po$áda-ného ka#doro"n% v rámci festivalu Smetanov-ské dny. „Rané doklady fascinace funk"ností, v!konem a nov!mi vlastnostmi obrazu, které se ve 20. století staly základem avantgardní estetiky i p$edm%tem spole"enské kritiky, p$edstaví v!stava na málo známém materiálu technické kresby a ilustrace, sériové v!roby um%lecko$emesln!ch prvk(, technologiích reprodukce obrazu i zvuku, filmov!ch sekven-cích i klasick!ch um%leck!ch druzích, které se sna#ily nov!m zpracováním tématu na estetiku stroje reagovat,“ pí&e autorka v!stavy Ta+ána Petrasová. Do Plzn% zaje,te do 6. kv%tna.

díla klasik( Franti&ka Drtikola, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho nebo Karla Plicky, dopl-n%ná fotografiemi z 60. a# 90. let 20. století s p$esahem do sou"asnosti. Práce nejmlad&í fotografické generace pak p$edsavuje dopro-vodná v!stava s názvem Regenerace, která je do 3. dubna otev$ena v Café ´87.

P E T R ! T E MBE R A : T " I P R V K Y ( Z Á " I # , S K L O, T ME L , T $ L O) / 1977

p$edev&ím z ru&tiny. Vztah literatury a mo-derního um%ní je také jedním z klí"ov!ch témat v!stavy. Do 13. kv%tna v konírn% palá-ce Kinsk!ch.

F R A N T I ! E K K AVÁ N : U MR L # Í C E S TA / 1895–96

J I " Í T H % N : P R O S T O R , A B S T R A K C E N O. 3 / 2011

S O U S T R U H K O B R Á B$ N Í K O L L O K O M O T I V / 1854 ze souboru prací !ák" #eského stavovského polytechnického ústavu

75

KALENDÁRIUM / B!EZEN 2012

kdy: ned!le 11. 3. od 14:30

co: komentovaná prohlídka v"stavy

Rembrandt & Co.

kde: NG # $ternbersk" palác, Praha

kdy: st%eda 14. 3. od 17:00

co: projekce dokumentu Chrám svobody

o vzniku a postupném zániku kulturního

centra sdru&ujícího um!lce jako Point,

Nepra', Cimala, T"c

kde: GVUO # D(m um!ní, Ostrava

kdy: st%eda 14. 3. od 18:00

co: debata ART+ o sb!ratelství

téma: Investice do v"tvarného um!ní

kde: Wannieck Gallery, Brno

kdy: sobota 17. 3. od 20:00

co: pásmo performancí student( Ateliéru

performance FaVU (v rámci festivalu

Videoformes 2012)

kde: MeetFactory, Praha

kdy: úter" 20. 3. od 18:00

co: debata ART+ o sb!ratelství

téma: )e'tí krajiná%i

kde: Topi)(v salon, Praha

kdy: st%eda 21. 3. od 18:00

co: Za barem Tomá' Svoboda

kde: GHMP # D(m U Kamenného zvonu,

Praha

kdy: úter" 27. 3. od 17:00

co: beseda v Tranzitdisplay

kde: Tranzitdisplay, Praha

kdy: úter" 27. 3. od 17:00

co: komentovaná prohlídka v"stavy

*lov!k a stroj

kde: Z*G # v"stavní sí+ „13“, Plze+

kdo: Ta,ána Petrasová

kdy: st%eda 28. 3. od 18:00

co: p%edstavení sérii prací reziden)ního

um!lce um!lec Pawla Dziemiana

kde: Karlin Studios, Praha

Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov ve Svitu

Do 21. dubna m(&ete v pra&ské galerii Svit nav'tívit v"stavu autorské dvojice Vasil Ar-tamonov a Alexey Klyuykov. Od roku 2006 pracují tém!% v"hradn! spole)n! a to na poli akcí ve ve%ejném prostoru, videoperformance a instalací. Nebojí se ani klasické malby, kde )erpají z odkazu ruské avantgardy )i kubismu –

Adolf Wölfli v Dom! U Zvonu

Ob)anské sdru&ení ABCD uspo%ádalo v Galerii hlavního m!sta Prahy ji& t%etí v"stavu z oblas-ti tzv. art brut. Po sbírce ABCD (2006) a Prin-zhornov! sbírce (2009) p%edstavuje sou)asná v"stava snad nejv"znamn!j'ího autora art brut Adolfa Wölfliho. Sirotka se základním vzd!láním, nádeníka, kter" byl odsouzen za mravnostní delikt a do&ivotn! internován v ústavu pro choromyslné ve Waldau u Bernu. Své vnit%ní stavy i izolaci p%etavil do neoby-

A D O L F W Ö L F L I : M I L Á " E K S V. A D O L FA I I . Z K A N T O N U T I C I N O / 1927

jako kopie )i imitace konkrétního artefaktu a úloha fotografie jako um!lecké reprodukce, která souvisela velmi úzce s budováním um!-leck"ch sbírek a muzeí. V"stava v brn!nském Pra&ákov! paláci b!&í do 20. kv!tna.

V L A D I M Í R J I N D ! I C H B U F K A : D V # $ E N Y N A P O B! E $ Í / 1905–10

VA S I L A R TA M O N O V, A L E X E Y K LY U Y K O V : S E L F - P O R T R A I T / 2010

)ejn! rozsáhlého a fascinujícího díla saha-jícího od text( p%es hudební skladby a& ke kresbám a kolá&ím. V"stavu, která pob!&í do 27. kv!tna, kurátorsky p%ipravil %editel Nada-ce Adolfa Wölfliho v Bernu Daniel Baumann a Terezie Zemánková ze sdru&ení ABCD.

pochopiteln! s mírn! ironick"m odstupem. V roce 2010 získala dvojice Cenu Jind%icha Chalupeckého. K sou)asné v"stav! ve Svitu vychází spole)n" katalog Vasila Artamonova, Alexeye Klyuykova a Václava Magida s názvem Budoucnost je na!ím jedin"m cílem.

79artmix

PRAHAGalerie AVU

G1 – P!ehlídka prací student" Ateliéru grafiky prof. Ji!ího Lindovského (od 13. 3. do 22. 3.); A pak #e ryby lítaj v mracích – Sou$asná malba student" Ateliéru malby Michaela Rittsteina od 27. 3. do 5. 4.)U Akademie 4, Praha 7 / www.avu.cz

Galerie HavelkaRenáta Drábková (obrazy, kresby), Barbara Jagadics (sklo) (do 30. 3.)Galerie Liliová 8, Praha 1 / www.galeriehavelka.cz

Galerie MIROJulius Grünewald (*1965, N%mecko): Obrazy (do 31. 3.) / otev!eno denn% od 10:00 do 17:00 hodinStrahovské nádvo!í 132/1, Praha 1 www.galeriemiro.cz

Galerie RudolfinumBernd a Hilla Becherovi: Doly, hut%; Shirana Shahbazi: fotografie (od 21. 3. do 3. 6.)Al&ovo náb. 12, Praha 1 / www.galerierudolfinum.cz

Galerie Trafa!kaMagdaléna Pe&evová a Kokok Surias Moto: Somewhere in between (od 7. 3. do 22. 3.); Jitka Kopejtková a IndyArt: Dotek ulice (od 27. 3. do 9. 4.)Kurta Konráda 1, Praha 9 / www.trafacka.net

Galerie U Zlatého KohoutaLibor Baselides, Jaroslava Lana Mader: Rok Draka – #ivot, voda, vzduch, síla a energie; Jarmila Krynická: Sv%tlo a materiál (do 14. 3.); Eva Kaplan: Krabi$ky z Kentacky; Jára Picka: Podoby ohn% (od 15. 3. do 29. 3.); Mirka Mádrová, Jozefina Garajová: 'ivot je divadlo (do 29. 3.) Michalská 3, Praha 1 / www.guzk.cz

Galerie VernonLluís Lleó: MILUCES (do 10. 4.) / facebook.com/VernonGalerie, twitter.com/GalerieVernonU Pr"honu 22, Praha 7 / www.vernongalerie.com

GHMP: D"m U Kamenného zvonuAdolf Wölfli: Stvo!itel univerza (do 27. 5.)Starom%stské nám. 13, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: D"m U Zlatého prstenuPetra (ímalová: Vesnice (do 10. 3.)T)nská 6, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: M#stská knihovnaKri&tof Kintera: V)sledky anal)zy (do 13. 5.)Mariánské nám%stí 98/1, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: Starom#stská radniceMichal Nesázal: E.L.F. (do 22. 4.)Starom%stské nám%stí 1, Praha 1 / www.ghmp.cz

Muzeum MontanelliDreams and Nightmares (do 22. 5) Nerudova 250/13, Praha 1 www.muzeummontanelli.com

UPM: Hlavní budovaPra#ské módní salony 1900–1948 (do 29. 4.); Hledání skla (do 31. 3.)17. listopadu 2, Praha 1 / www.upm.cz

UPM: Galerie Josefa SudkaAlois Zych: Fotografie (do 22. 4.)Úvoz 24, Praha 1 / www.upm.cz

Topi!"v salonKarel *lenger: Srdce zem% je ze zlata (od 27. 3. do 27. 4.) Lubomír P!ibyl (do 9. 3.)Národní 9, Praha 1 / www.topicuvsalon.cz

BRNOMG: Místodr$itelsk% palác

Colorito (do 20. 5.); Sb%ratelé a mecená&i VI: Marie Richterová (1927–2011) (do 9. 9.)Moravské nám. 1a, Brno / www.moravska-galerie.cz

MG: Pra$ák"v palácPavel Sterec: Nehybná sm%na (do 27. 5.); L‘étude d‘après nature (do 20. 5.)Husova 18, Brno / www.moravska-galerie.cz

MG: Um#leckopr"myslové muzeumObrazy mysli/Mysl v obrazech (do 18. 3.); Ko#ená liturgická roucha ze sbírky MG (od 8. 3. do 2. 9.)Husova 14, Brno / www.moravska-galerie.cz

Wannieck GalleryPrincip odkládané dokonalosti (do 13. 5.)Ve Va+kovce 2, Brno / www.wannieckgallery.cz

!ESKÉ BUD"JOVICED"m um#ní &eské Bud#jovice

Francisco da Mata (od 8. 3. do 8. 4.)nám. P!emysla Otakara II. 38, ,eské Bud%jovice www.ducb.cz

CHEBGalerie v%tvarného um#ní v Chebu

Václav Girsa: Ice on Staircase (do 18. 3.); StartPoint 2011; Chrudo& Valou&ek (do 25. 3.)Krále Ji!ího z Pod%brad 16, Cheb / www.gavu.cz

KLATOVYGKK: Galerie U Bílého jednoro$ce

Malí!i prost)ch motiv" – Slaví$ek, Chittussi, Prucha (do 9. 4.)nám%stí Míru 149/I, Klatovy / www.gkk.cz

GKK: S%pka KlenováCesta 2012, #áci ZU* PK (od 2. 4. do 20. 5.)Klenová 1, Janovice nad Úhlavou / www.gkk.cz

LIBERECOblastní galerie v Liberci

'itavské poklady (do 8. 4.); Krajina magická / Jeden úhel pohledu (do 15. 4.)U Tiskárny 81/1, Liberec IV. / www.ogl.cz

LITOM"#ICESevero!eská galerie v%tvarného um#ní

Gotická desková malba v severozápadních a severních ,echách (do 10. 5.); Marie Kr"tová, Václav Syrov): Dv% polohy naivního um%ní (do 8. 4.)Michalská 7, Litom%!ice / www.galerie-ltm.cz

MIKULOVGalerie Závodn%

Milan Dobe& & st!edoevropská grafika (od 22. 3. do 13. 5.)Husova 3, Mikulov / www.galeriezavodny.com

Regionální muzeum v Mikulov#Jan Adam I. Liechtenstein 1657–1712 (od 1. 4. do 31. 8.); Piaristické &koly v Mikulov% a jejich v%decké objevy; Archiv zázrak" (od 1. 4. do 31. 12.); Ptáci Zámeckého rybníka (od 5. 4. do 17. 6.) Zámek 1/4, 692 01, Mikulov / www.rmm.cz

OLOMOUCMUO: Muzeum moderního um#ní

Architektura je atentátem na dobr) vkus! (do 22. 4.); Civilizované iluze – Fotografická sbírka Muzea um%ní Olomouc (do 20. 5.)Denisova 47, Olomouc / www.olmuart.cz

MUO: Arcidiecézní muzeumStín kvetoucí sakury – Japonské um%ní

z olomouck)ch sbírek (do 2. 9.)Sn%movní nám. 1, Krom%!í# / www.olmuart.cz

OSTRAVAGVUO – D"m um#ní

Modrá Franti&ka Kupky (od 14. 3. do 8. 4.); Ob%ti a objetí Adrieny *imotové a Ji!ího Johna (od 14. 3. do 6. 5.); Franti&ek Kowolowski: Depositum (od 21. 3. do 27. 5.)Pod%bradova 12, Ostrava 1 / www.gvuo.cz

PLZE$Z&G – 13

,lov%k a stroj v $eském v)tvarném um%ní 19. století (do 6. 5.)Pra#ská 13, Plze+ / www.zpc-galerie.cz

Z&G – Masné krámySial (do 15. 4.)Pra#ská 18, Plze+ / www.zpc-galerie.cz

Roz&í!en) kalendá! domácích i zahrani$ních v)stav najdete na www.artcasopis.cz.

Papyrus Bohemia s. r. o.Distribu!ní centrum D1 EastNa Dlouhém 80, 251 01 "í!any u#PrahyT: +420 323 612 511, F: +420 323 612 544 www.papyrus.com

Informace a vzorky na

specials.cz@papyrus.com

I N Z E R C E