Antroposofick lkastv

Pavel TOMAN

04/2003Tma msce: Umn lit

Obsah

Duchovn vda pro svobodnho lovka ................................4Bez pedsudk ........................................................................6Antroposofick pohled na lovka..........................................7Antroposofick lka...............................................................8Problm nerovnovhy............................................................10M nemoc smysl?..................................................................12Co vm lka pedepe..........................................................13Lka a pacient......................................................................15Umn lk............................................................................17Jako v dln alchymistov......................................................18Komplexn pstup.................................................................19Co v lku psob?..................................................................20Pozvn na cestu....................................................................22

- 2 -

Nemoci provzej lovka na cest ivotem u odpradvna. Pichzej nezvny, nesou bolest a berou slu. Jestlie vak vme, e vechno na svt m njak smysl, kter se tk kadho jednotlivce, objev se ped nmi otzka: Je mon, aby i nemoc mla smysl? Pi len pacient se na tuto otzku sna hledat a nachzet odpov antroposofick medicna.

Pedstavuje vak v dnenm svt vjimku, nebo vtinou se otzky po smyslu nemoci vbec nekladou. Zashne-li ns i nae blzk choroba, myslme jen na to, aby u odela a ve bylo zase jako dve. Tv v tv bolesti dn smysl nemoci nevidme. Ani bn lka s nmi nebude ve sv ordinaci o nem takovm hovoit, vdy akademick medicna chce choroby pedevm odstraovat. A me se pi tom tak vykzat nemalmi spchy. Lkai a vzkumnci vykonali ohromnou prci, jej dosah si bn ani neuvdomujeme. Jet ped sto lety se umralo na nemoci, kter jsou dnes neznm, nebo docela snadno liteln. Chirurg svmi nstroji vstupuje pmo do tla pacienta a jeho prce pipomn dokonal zsah mechanika v porouchanm stroji. Nejsnze porozumme tomu, co znamen modern medicna v okamiku, kdy teba u dopravn nehody vidme zasahovat lkae rychl zchrann sluby. Za pomoci rznch technologi a lk me udret naivu lovka i s tak tkmi porannmi, kter by dve vyluovala peit. Ano, modern medicna me v nkterch ppadech lovka vrtit zpt i ze samho prahu smrti.

Jenome z jinho hlu pohledu to naopak vypad, e dnen medicna b zvod, kter neme vyhrt. m rychleji se na drze pohybuje, tm vce se od n vzdaluje cl. Chtla by zbavit lovka nemoc, jenome ekrny lka jsou stle plnj a msto ji vymcench nemoc se objevuj nov choroby. Nkter, takzvan civilizan zpsobuje n nepirozen technick zpsob ivota, tedy prv to, co umonilo jin nemoci odstranit. Dal choroby alespo zsti souvisej s vedlejmi inky nkterch lk. Dnen lovk jich uv stle vce a spoteba lk roste kadm rokem na celm svt. Snad u opravdu nadchz as, aby si lkai i jejich pacienti stle vnji kladli otzku po smyslu nemoc. A z odpovdi na tuto

- 3 -

otzku hledali zpsob, jak nemoci pomoci, aby splnila svj el a pokud je to mon, aby lovku pomohla.

Duchovn vda pro svobodnho lovka

Je zejm, e takovou odpov neme nachzet mylen, kter se omezuje pouze na hmotn svt, protoe ve hmotnm svt je kad poctiv poloen otzka po smyslu vlastn nesmysln, nebo vechno je jen soust kolobhu hmoty, kter nezn dn vy smysl. Ten do hmoty pin a duch. Akademick vda se zabv pouze hmotnm svtem a jeho projevy, proto neme nachzet smysl. A nmeck badatel Rudolf Steiner (1861-1925) spojil svj vhled do duchovnho svta s vdeckou metodou a vytvoil duchovn-vdeck smr, kter nazval antroposofi

Draz na vdeck pstup umouje antroposofii poznvat skutenosti duchovnho svta, kter byly dve pstupn jen v podob nboensk vry, nebo v tajn pedvanm uen zasvcenc. Od renesann doby provz vvoj lovka pozvoln, ale stl padek tradinho nboenskho ctn a lidsk pohled byl stle vce omezovn pouze na hmotn svt. Steiner vak koncem 19. stolet rozpoznal dal zmnu, k n dolo ve svtovm vvoji. Tato zmna umouje lovku, aby mohl znovu hledt do duchovnho svta, ovem jinm zpsobem ne dve. Podle Steinera nem bt nov nvrat k duchu nesen vrou, jak tomu bylo ve star dob, ale poznnm, kter se svobodn uskuteuje pi jasnm vdom lovka.

Rudolf Steiner zasvtil hledn svobody a pedvn svch poznatk druhm lidem cel ivot. Je autorem knih a velkho mnostv pednek, kter byly vydny tiskem. Jako vd osobnost nmeckho esoternho hnut vedl nkolik let nmeckou poboku Teosofick spolenosti, stl u zrodu Antroposofick spolenosti a svmi podnty uvedl v ivot adu antroposofickch iniciativ. Nejrozenj a nejznmj z nich je zejm waldorfsk

- 4 -

pedagogika, kter se sna rozvjet dtskou osobnost ve svobodn myslcho, ctcho a jednajcho lovka. Waldorfsk koly dnes spn psob i u ns. Z dalch iniciativ lze zmnit biodynamick zemdlstv, kter nepouv chemick ppravky a hnojiva. Nen vak pouhm prodnm zemdlstvm, nebo pro pstovn plodin vyuv specilnch metod, vychzejcch z antroposofickho poznn. Zemdlec i jeho produkty jsou tak v souladu nejen s hmotnou prodou, ale i s duchem, kter v n psob. Podnty Rudolfa Steinera nalezly uplatnn i v oblastech vtvarnho umn i architektury a antroposofit badatel jich vyuvaj pi zkoumn v oblasti prodnch vd

Antroposofie pedstavuje pro dnenho lovka velmi vn podnt, kter mu me ukzat cestu, vedouc ze slep uliky materialismu. V tto slep ulice se evropsk kultura potc ji dlouhou dobu, nen vak schopna pekonat omezen, kter si sama stanovila. lovk tak stle vce ztrc sv msto v celku svta, stv se neptelem svmu okol a tm i sm sob. Zde m svj potek bezohledn ivotn zpsob celch nrod, kter u dnes pin neblah dsledky v podob zdevastovanho ivotnho prosted i narstn extrmnch jev v podneb. To jsou viditeln problmy, s nimi se dnes u bn potkme a kter se njakm zpsobem dotkaj kadodennho ivota. Ovem hlub, duchovn skutenosti a souvislosti, tak snadno rozeznat mon nen. Nejvarovnjm signlem je asi skutenost, e se z evropsk civilizace v poslednch nkolika desetiletch v podstat vytratilo vdom smyslu a cle ivota jednotlivce i lidstva jako celku.

Bdn antroposofie a innost jejch iniciativ vytv alternativu, kter nestoj v pm opozici k souasnmu svtovmu nzoru, ale chce ho doplovat duchovnmi poznatky a promovat tak, aby byl v souladu s vvojem svta a lovka. Tmto smrem m i sil antroposofick medicny. Sna se nalzat pimen a inn prostedky ke svmu posln, kter vak chpe nikoli jako boj s nemoc, ale jako sil obnovit zdrav pacienta

- 5 -

Bez pedsudk

Je teba ci, e antroposofie pichz s velmi specifickm pohledem na lovka, kter se znanou mrou odliuje od toho, emu ns uili ve kole. Rudolf Steiner sice antroposofick poznatky zskval na zklad svch jedinench schopnost, ale vdy tvrdil, e nezaujatm pozorovnm si me kad lovk potvrdit, zda jeho poznatky plat i nikoli. K antroposofickmu poznvn nen teba v sob pstovat jasnovidn schopnosti, ale sta klidn a bez pedsudk zvaovat platnost tchto poznatk. Ovem pro ty, kte s antroposofi setkvaj poprv, je velmi obtn odstoupit prv od tchto pedsudk, nebo vtinu za pedsudky vbec nepokldme. Jestlie ns napklad ve kole jednostrannou materialistickou vchovou pesvdili, e dn duchovn svt neexistuje, tu jsme si jisti, e tomu tak je. Z uritho nzoru, jeho platnost bychom mli as od asu znovu podrobovat nezaujatmu zkoumn, se tak stv pevn pedsudek, kter nm doslova brn vidt jin skutenosti ne ty, na kter lze shnout rukou. Napklad vme-li, e andl neexistuj, pak pravdpodobn neuvidme takovou bytost, ani kdyby stla pmo ped nmi. Psychologov dobe vd, e lovk vid nikoli to, co je ped nm, ale to, co si mysl, e ped nm je. S tmto jevem se ve vedn podob setkvaj teba dopravn policist vyetujc dopravn nehodu: kad z jejich astnk se podle vpovd ped nehodou zejm nachzel v odlinm asoprostoru, protoe vidl nco jinho ne ostatn. Anebo se ve svm pedsudku naopak vichni nebezpen shodnou. Jestlie se napklad ped nehodou pohybovalo po silnici s velkm hlukem erven sportovn auto, pak vtina svdk vypov, e jelo velmi rychle a nebezpen, i dokonce agresivn. To ale vbec nemus bt pravda. Anebo tak me.

Zatmco policista m k dispozici mnoho vnjch prostedk, jak pravdiv obraz udlosti rekonstruovat, pohled do svt lecch za zdmi naich pedsudk je obtnj. Ale pokud lovk stle usiluje o skutenou nepedpojatost, nen takov pohled nemon.

- 6 -

Antroposofick pohled na lovka

Podle poznatk antroposofie se lovk z uritho pohledu jev jako tylenn bytost. Jeho prvnm lnkem je tlo fyzick, kter maj tak rostliny a zvata a svou hmotnou podobou je spojeno s neivm minerlnm svtem. Druh lnek lidsk bytosti se oznauje jako tlo tern i ivotn, nebo oivuje tlo fyzick a dv mu jeho tvar i uspodn. tern tlo mus neustle pracovat, aby ve fyzickm tle neustal ivot. Krom lovka je maj i rostliny a zvata a tm se odliuj od neivho svta. Pro lkae je vznamn, e tern tlo je vzno na bunn systm a jeho fyzickm vrazem je lzov systm. tern tlo je rovn nositelem pamti, povahovch vlastnost lovka a jeho nvyk. V souvislosti s innost ternho tla hovome o vstavb, nebo se tk hmotnho vvoje tkn a orgn. Nsledujcm, tetm lnkem je astrln tlo, kter nalezneme u jen u lovka a u zvat, ale rostliny je postrdaj. Astrln tlo umouje, aby vnj svt pronikal do nitra iv bytosti a vytvel se v n jako vnitn svt. Proto je nositelem mylen, ctn a chtn. Fyzickm vyjdenm astrlnho tla je nervov smyslov systm.

Konen tvrt lnek je vlastn pouze lovku a prv jm se lovk odliuje od ostatnho svta. Je to duchovn jdro, kter oznaujeme jako j a lovk si jm uvdomuje sebe samho. A nejen uvdomuje, ale i poznv, promuje a psob na svj osud. Jako harmonizujc sted v lidsk bytosti usmruje mylen a pozved ho ze zvislosti na pocitech, je nositelem mravnho ctn a jeho innost se projevuje ve vech lncch lidsk bytosti. Z fyzickho hlediska je j vzno na krev a jej teplotu.

Meme tak ci, e fyzick tlo je spojeno s oblast minerln, vyjden ivlem zem, tlo tern pat k oblasti tekut, jejm ivlem je voda, astrln tlo ke vzdun oblasti a j k oblasti tepla s ivlem ohnm. Tyto lnky pak vytvej nervov smyslov systm, jeho sdlem je hlava, rytmick systm se sdlem v hrudi

- 7 -

a systm ltkov vmny a pohybu, jeho sdlo se nalz v bin dutin a v konetinch.

Z tchto i mnoha dalch poznatk duchovn vdy mus vychzet lka pi svm pohledu na pacienta.

Antroposofick lka

Antroposofick nauka o lovku rozliuje dv skupiny nemoc, kter se k sob chovaj polrn, k MUDr. Rudolf Prix, lka, kter se antroposofick medicn vnuje u nkolik destek let. To znamen, e stoj proti sob a navzjem se tak udruj v rovnovze. Prvn skupinou jsou zntliv nemoci provzen horekou, druhou nemoci sklerotick, ke kterm pat napklad i rakovina i cukrovka. Protikladn postoj obou tchto skupin napovd, e se opan psobc nemoci mohou navzjem ovlivovat. Nkdy meme nemoc i poruchu pochopit, kdy ji nahldneme z hlediska jejho protihre.

Z jednoho potku se tak vyvj dvojice protiklad, kter ovem vytvej opt jednotu. Jedno bez druhho nen mon a ani pochopiteln. Protikladnost znt a rakovinovho onemocnn je u dlouho znma a asto se uvd. I v odborn literatue jsou zaznamenna ojedinl spontnn vylen rakoviny pi vysokch horekch. Z poznatk o polarit nemoc lze samozejm vyvodit i konkrtn dsledky pro zpsoby len a tak jednu velmi dleitou mylenku. Bt zdrav neznamen, e v tle chyb zntliv i sklerotick procesy, ale naopak: zdrav je dsledkem rovnovhy obou tchto polrnch sil, kter jsou v organismu vdy ptomn.

Pekvapujc souvislosti

Mylenka, e by jedna nemoc mohla vylit druhou, jak jsem uvedl

- 8 -

na pkladu horeky a rakoviny, je vc tm okujc, ale lebn inek horeky je znm u velmi dlouho. Ji ve 4. stolet ped Kristem o tto skutenosti psal eck filosof Parmenids. Ovem dodnes nen liv sla horeky dostaten uznvna a vyuvna. Napklad nemocnm dtem jsou tm automaticky podvny lky k snen teploty, pestoe teplota pro n m nkdy blahodrn inek. Smysl a pozitivn dsledek teploty spov v tom, e procviuje imunitn pochody, kter dt bude v pozdjm vku velmi potebovat. Vdy je vak naprosto nutn, aby situaci dkladn posoudil lka, protoe vysok teplota me signalizovat i takov stav, kter bezprostedn ohrouje ivot pacienta.

Potlaen jedn nemoci me tak podporovat vznik nemoci jin. A zabrnme-li lehk nemoci, meme tm podpoit vznik nemoci t. V tto souvislost vdy pipomnm spalniky, kter za mho psoben na infekn klinice mly prakticky nulovou mrtnost. A pesto se proti nim okovalo, i kdy spalniky jsou pro imunitn systm ohromnm trenrem. Znamenaj ti a tyi dny vysokch horeek, kter zmobilizuj vechny specifick i nespecifick imunitn systmy. Dt navc zsk velkou ivotn zkuenost, nebo pozn v praxi velikost lsky sv matky, kter o nj v tuto dobu mus intenzivn peovat, a na zklad takovho zitku se prohloub vztah dtte k matce. Lehk horenat nemoci maj nesmrn vznam tak pro vvoj individuality dtte. Dt pi narozen dostv po svch rodich jaksi ddin fantom a lehk dtsk infekce umouj, aby se dt v dob vvoje orgn, tj. do vmny zub, alespo sten tohoto rodiovskho fantomu zbavilo. Vvoj dtte m bt individuln a rodinn vlivy mohou zsti ovlivovat individuln vvoj nesprvnm smrem, a to a do rovn jednotlivch orgn. Kad zkuen pediatr ekne, e dt po spalnikch se dv na svt moudeji. A nejenom se moude dv, ale jeho organismus m i procvienou imunitu. Na druh stran jsou dnes u dt velmi ast stle se opakujc nemoci hornch cest dchacch, kter pi zamstnanosti matek znamenaj velk problm. Z toho plyne vcelku pochopiteln snaha tyto nemoci co nejrychleji odstranit. Musme si

- 9 -

ale bt vdomi, co za to na druh stran platme, zdrazuje MUDr. Prix a dodv: Dnes u vme, e pi vzniku ndorovch nemoc hraje velkou lohu tak ast imunologickch proces. A vidme, e pacienti s ndorovmi nemocemi maj asto rann teploty velice nzk, pod 36 stup. Navc pak nedok tyto teploty ani po pimench podntech zvyovat. Jsou tedy teplotn a tud i imunitn strnul. Z toho vyplv nemonost aktivovat celou klu imunity. Tohle jsme okovnm proti spalnikm zbyten odstranili. Ale a mne nikdo nechyt za slovo. Samozejm bych tehdy okoval proti spalnikm napklad v Kongu, kde v t dob mrtnost na spalniky inila 25 procent. Ale v naich podmnkch jsem toto okovn pokldal za vc, kter se mla vce uvit.

Problm nerovnovhy

Podle Rudolfa Steinera je nemoc extrmn situace bnch ivotnch projev. Nemoc m smysl, jejm kolem je pivdt lovka k sob sammu a umonit mu lidsk byt. Steiner k, e kdybychom v sob nenesli monost onemocnt, nemohli bychom bt duchovnmi bytostmi. Jakm zpsobem vak dochz k k tto extrmn situaci, kter vyvol nerovnovhu v takov me, e vypukne nemoc se svmi dsledky?

MUDr. Prix uvd jako pklad dnes tak ast srden onemocnn. Srdce nen pumpa, i kdy m takov uspodn, e vyvolv pedstavu pumpy. Pedevm to vak je smyslov orgn s kolem harmonizovat ivotn pochody v lovku. Samo srdce neme onemocnt, ale pejm rzn sklerotizujc vlivy, kter v lovku vyvolv teba nadmrn draz na provn skutenosti hlavou. Sem pat napklad manaei, kte se sna ve uchopovat jen rozumem a maj sklon k workoholismu, co asto vede ke vzniku anginy pectoris, zpsobovan sklerotickmi zmnami vnitch cv srdce, nebo nakonec k infarktu myokardu. Naopak zntliv psoben vychz z dolnho lovka, z oblasti bin dutiny, kde organismus odstrauje nkter produkty vznikl pi ltkov pemn

- 10 -

a pi tom se uplatuj hlavn zntliv dje. Kdy se tedy na srdce psob pli ze zavac oblasti, dochz k zntlivm procesm v srdenm svalu a podobn.

Procesy, kter jsou ve zdravm lidskm organismu bn, psob pi onemocnn abnormlnm zpsobem. Hlavn pinou nemoci je nevyrovnan psoben hornho, i dolnho lovka a neschopnost tyto dv sti harmonizovat rytmickm lovkem. Je zde obrovsk propast, nebo hlava chce pesn opak toho, co doln lovk. Vlastn pina nemoci je vdy velmi komplexn a musme si tak uvdomit, e existuje ada nemoc, kter maj i urit osudov rz. A zase jin nemoci vyplvaj ze patnho ivotnho stylu. Plin intelektualismus vede ke sklerotickm projevm a nadmrn poivan ivot vede k procesm zntlivm. Krom toho zde psob cel ada dalch vliv, teba rzn toxick ltky obsaen v ivotnm prosted. Je jich u tolik, e dnes nen tm mon vyrobit istou potravinu, nebo i biologicko-dynamicky oetovan pda je vystavena kontaminaci kyselmi deti a podobn. Piny nemoc mohou bt tedy velice rzn a samozejm souvisej i s duevnm ivotem lovka. Vdy tlo, na nm se nemoci projevuj, je nstrojem due a lidsk due ke vzniku nemoci vdy njak pispv. asto maj nemoci pvod v nehmotn oblasti due.

Otzka zdravch potravin ovem nen jen vc istch surovin, ale psob zde i morln rozmr. Jakm zpsobem? Kdy je osoba pipravujc jdlo peliv a svou prci dl v duevn istot a s lskou, vznikne ze zdravotnho hlediska na tal nci docela jinho, ne kdy se jdlo pipravuje nedbale, nebo dokonce s odporem. Morln nedostatek kuchae se me v zavacch orgnech projevit jako nemoc. U kuchae chceme, aby si vmal hmoty, nebo v oblasti zavn plat mra, vha a poet. Vidme zde vztah psychiky a mon nemoci.

- 11 -

M nemoc smysl?

Otzku po smyslu nemoci si antroposofick lka mus klst vdy. Aby mohl pacientovi skuten pomoci, nesta mu hledat jen piny nerovnovhy v organismu, ale tak smysl konkrtnho chorobnho projevu ve vztahu k celmu ivotu pacienta, k jeho ivotnmu osudu. MUDr. Rudolf Prix uvd v tto souvislosti nsledujc ppady:

V dob, kdy jsem pracoval na infekn klinice, piel za mnou do ordinace jeden mj znm a ml u nehezky naloutlou barvu. Poslali ho ke mn z interny, aby se pi stanovovn diagnozy vylouila infekn loutenka. Ale i bez test bylo jasn, e tohle nen dn loutenka, ale rakovina. Znm vdl, e se zabvm nejen infeknmi nemocemi, ale i tou podivnou antroposofi a prosil mne, abych ho vzal do len. Popravd eeno, moc se mi do toho nechtlo. Byl to lovk trochu zvltn, velice angaovan v mnoha spoleenskch aktivitch na malm mst, kde bydlel a uml vyvolvat mnoh nepjemn situace. Kdy nco kal, nebylo nikomu pln jasn, jestli to mysl vn, nebo to jenom hraje. Velice drazn jsem ho upozornil, e se jedn o velmi vnou vc, kterou je teba tak brt velmi vn. A e mus bt ukznn a dodrovat, co mu eknu. Pesto mu nemohu slbit vce, ne zmrnn pznak a urit prodlouen ivota, protoe nemoc u pli pokroila.

Zaal jsem mu podvat v injekcch antroposofick lk Iscador, kter je uren prv pro lbu rakoviny. Mj znm opravdu dodroval ve, co jsem mu ekl a lba probhala njak as bez problm. Ale zaalo se dt nco, eho si vimli i lid okolo. Osobnost mho pacienta se zaala najednou mnit. Dvj asto nepjemn pozr byl pry a stval se z nj postupn lovk, kterho mli vichni stle vce rdi. Jeho nejbli byli pekvapeni a nakonec kali, e mu tahle hrozn nemoc v jistm smyslu vlastn pomohla. Kdy po dvou letech tie zemel, byl to pln jin lovk. Po ase jsem pak etl knihu, kterou napsal profesor Fintelmann z Hamburku.

- 12 -

Na jednom mst tam k, e rakovina je v mnohch ppadech ruka podan z duchovnho svta, aby tm velkm utrpenm lovk piel sm k sob. Aby vbec zaal uvaovat o njakch vnjch vcech svho ivota. Nemoc um lovka vysvobodit z dnes tak ast intelektuln materialistick nafoukanosti, v n pehl skuten hodnoty. Umon lovku, aby nahldl do vlastnho nitra a me tak pedstavovat anci k vvoji osobnosti. Rychl odstrann nemoci nemus bt vdy pln nejlep vc. Pro lkae to znamen, e soust lby m bt tak urit vchovn moment. Lba nem jen odstranit pote, ale tak pivst pacienta, aby porozuml poselstv, kterm mu jeho nemoc pin.

Co vm lka pedepe

Antroposofick medicna m velice irokou klu vlastnch lk, jak minerlnch tak rostlinnho i ivoinho pvodu. Mnoh z nich se pipravuj homeopatickmi postupy, ale monosti antroposofick medicny jsou ir, ne nabz klasick homeopatie. Antroposofick lka tak nen na sv lky ideologicky vzn a podle poteby vyuv i lk zcela bnch.

Jak uvd MUDr. Prix, je pi hledn vhodnho lku je dleit skutenost, e lovk a prodn e prodlaly spolen vvoj, z eho vyplv pbuznost proces a ltek v prod s procesy a ltkami v lidskm organismu. lovk ze sebe vylouil prodn e, a z proto lze v prodnch ch tuto pbuznost nachzet. Nejedn se o vhradn antroposofick nzor, potvrzoval to teba tak Goethe i dal prodovdci. Proto je teba respektovat pbuznost lovka s prodou. Syntetick ltky nemaj v prod obdobu, nkdy ovem mohou bt potebn, zejmna kdy je teba doshnout rychlho odstrann njakho nebezpenho pznaku. Jejich pouit je ale teba vdy dkladn zvaovat, protoe nkdy maj tk pozdn nsledky. Napklad ped nkolika destkami let zpsobil lk s nzvem contergan doslova katastrofu, protoe kdy byl uvn v thotenstv, zpsoboval tk postien dt, kter se

- 13 -

rodily s nevyvinutmi stmi tla. Pitom vrobce tohoto ppravku splnil vechny tehdy platn pedpisy a provedl vechny pedepsan testy. Pklad by se nalo vce. Proto antroposofick medicna dv pednost lkm, kter jsou lovku pbuzn, nebo se v njak form vyskytuj v prod.

Psoben rostlinnch lk m sv omezen, a proto antroposofick lka pouv i lk minerlnch a kovovch. Kovov lky ovem nen mon pouvat pmo, nebo napklad olovo by mohlo zpsobit otravu. Kov se mus nejprve zpracovat, take se navrt do pvodn podoby, kterou ml ve velmi dvn dob na zatku stadia dnen Zem, kterou antroposofie oznauje jako lemursk obdob. Protoe tehdy kovy existovaly ve form barevnch par, pevede se kov do tohoto skupenstv, pry se vysrej na chladn ploe, vznikne olovn i stbrn zrcadlo, to se sekrbe a potencuje tak, jak to dl napklad homeopatie. Vsledn potencovan, to jest zedn lk pouije lka v zvanjch ppadech, nebo vechny minerln a kovov ltky pedstavuj vzvu pro lidsk j, tedy pro to nejinnj, co se v lovku nachz. Lidsk j mus psobit samo proti minerlnmu i kovovmu lku a projt s nm zptnm vvojem a do pvodnho stadia. Teprve na zpten cest se tento proces stv substanc, kter me bt pijata do organismu i orgnu jako jeho soust a tato substance potom v organismu psob jako lk.

Pro vyhledvn livch rostlin stanovil Rudolf Steiner zkon, e liv rostlina vdy njakm zpsobem vybouje z bnho uspodn. Vdy tam mus bt njak chylka - teba kvete v noci, i v zimnm obdob, nebo jej kvt m v kalichu zvenou teplotu a podobn. Typickm pkladem je jmel, kter odporuje vekerm zkonitostem rostlinnho svta. Je to skuten nezemsk rostlina, pochzejc ze star inkarnace Zem, ze starho Msce, kde existovaly pechodn formy mezi rostlinami a zvaty.

Paracelsus jednou ekl: Pozoroval jsem produ, kameny, rostliny

- 14 -

a zvata a to jsou jednotliv psmena, ale lovk je jedno celistv slovo. Tady mme jasn vyjden vztah lovk - proda. A jsou oblasti, kde se tohle d krsn vyst. Napklad digitalis pmo k, j jsem alkaloid pro len srdce.

Liv moc jmel

Nejznmjm a tak nejpouvanjm antroposofickm lkem je ji zmnn Iscador, vyrbn prv ze jmel. Je to imunomodulativn lk pro len ndorovch nemoc, kter prodluuje a zlepuje kvalitu peit. To potvrzuj etn statistiky. Iscador je pitom zcela nekodn, jako jedin kontraindikace se udv vysok teplota. Opatrnosti je teba u mozkovch ndor, protoe me dojt ke zten obhu mozkomnho moku. Iscador zvyuje tlesnou teplotu pacienta, co je velmi dleit, protoe pacienti s ndorovmi nemocemi mvaj snen teploty a v organismu tak nemohou dn probhat imunitn procesy. Dle m Iscador inky na specifickou imunitu aktivac imunokompetentnch bunk, ale i na imunitu humorln, ltkovou (iterferon a jin) a na nespecifickou imunitu. Podporuje vzestup endorfin, kter pozitivn ovlivuj psychiku nemocnch. Lka ovem mus s Iscadorem sprvn zachzet, nebo u nj vbec neplat, e m vt dvka, tm vt inek. Pro kadho pacienta existuje optimln dvka, kterou lka mus peliv hledat a dleit je i asov rytmus, v nm se tento lk podv, vysvtluje MUDr. Prix.

Lka a pacient

Vztah lkae a pacienta je pi len vdy dleit. Ale v antroposofick medicn nabv jet hlubho vznamu, nebo osobnost pacienta je vlastnm hrem a lka spe pomocnkem. MUDr. Rudolf Prix pokld navzn vztahu s pacientem za klovou otzku lby. Lka a pacient mus vytvoit pedevm

- 15 -

vztah pln dvry. Pacient m bt pesvden, e lka bude podle svch sil dlat ve, aby mu pomohl. Ovem tak lka potebuje vdt, e pacient bude brt velmi vn jeho rady, nehod lky do koe a nebude t dl stejnm ivotem. Co se tk vlastn lby, jsem pesvden, e pokud meme nemoc njakm zpsobem vst, pak je teba to dlat co mon nensilnm zpsobem. Proto upednostuji spe konzervativn metody len. Ale souasn je teba ci, e pokud je v njakm ppad nutn pout radikln chirurgickou cestu, pak v sob mus mt i antroposofick lka dostatek odvahy, aby se pro ni rozhodl. Napklad nem smysl snait se lit akutn znt slepho steva, nebo jednoduch a krtk chirurgick zkrok tuto vc vye. Tak lunk pln kamen mus zorganismu pry - takov lunk je vlastn mrtvola. Ovem na operanm stole se nm objev jet jin otzka, kter zase naopak hovo pro konzervativn lbu. Mm na mysli problm celkov narkzy, v n se operace provd a o tomto problmu se obvykle vbec nehovo. Pacienti po celkov narkze musej v dalm ivot pekonat nkter nsledky, jako napklad pokles ivotnho elnu a tak jim hroz zven nebezpe dalch infekc a nslednch onemocnn. Rovn v psychick oblasti meme nalzt urit zmny. Pekonn tchto nsledk me u nkterch pacient trvat i nkolik msc.

Opakuji, e vztah lkae a pacienta hraje nesmrn dleitou roli. A rovn je dleit, aby lka podal pacientovi nejen lky, ale tak njakou psychickou pomoc, teba meditativn prpov, kter ho uritm zpsobem povede. Kdy se v nemocnici stane pacient pro lkae jen slem, a nemocn vbec ani nev, kter lka za nj zodpovd, tak je to patn a m to negativn dopad na lbu. Oveme jsou ast prv takov situace, kdy se lby mus astnit ir lkask kolektiv. Ale i tehdy je vhodn, aby byl jeden lka, kter za lbu odpovd a stoj ped pacientem jako jeho lka.

Pi antroposofick lb zdaleka nejde jen o odstrann nepjemnch projev choroby. Pacient mus z nemoci pro sebe tak

- 16 -

nco vytit, protoe nkdy jsou pznaky skuten jen druhotn vc. Dleit je vak pedevm prevence. Antroposofie m rzn metody lebnch terapi, pat sem napklad rzn druhy artterapie a pedevm lebn eurytmie. Za nejlep preventivn lk pokldme waldorfskou pedagogiku, to je lk, kter pedchz mnoha nemocem nejen v dtstv a v dosplosti, ale i pozdji, ve st.

Antroposofick lba je tedy sloit komplex, kter je postaven na vztahu lkae a pacienta a vyuv pedevm prodnch nekodnch lk. Vdy se sna nachzet a uplatovat takov metody, kter vid lovka celostn, nebo lovka pokld za bytost nejen fyzickou a psychickou, ale i duchovn. lovk m k duchu stle smovat, uzavr svj pohled na antroposofickou medicnu MUDr. Rudolf Prix.

Umn lk

Vroba antroposofickch lk je stejn zvltn a zajmav, jako antroposofick medicna. Je pochopiteln, e postupy vychzejc z duchovnho pohledu na svt by bylo jen st mon uplatovat v neosobnm prosted technologick velkovroby, kter je dnes pro farmacii typick. Ale existuje nkolik antroposofickch vrobc, kte svou innost stav na duchovn vdeckm poznn a souasn spluj dnen nron pedpisy na vrobu liv. Nejznmj z nich jsou Weleda, kter se zamuje na vrobu lk a kosmetiky, a Wala, znmou svou prodn kosmetikou dr. Hauschka.

Tajemn znjcm slovem Weleda se meme nechat zavst bu k historick postav tohoto jmna, nebo Weleda byla germnsk knka a litelka ijc v 1. stolet po Kristu. Po zajet mskmi vojky pobvala v m, kde se tila velk vnosti. Ale jin vklad prav, e Weleda je titul, kter patil veleknce keltskho

- 17 -

mysterijnho stediska. Nachzelo v Bretani na ostrov, kter dnes nese nzev Ille de Seine, ale sta Keltov mu kali Ostrov sedmi spnk. Knky ily zasvcenm ivotem a opatrovaly pradvn mysterijn tajemstv, kter jim dvala nepedstaviteln litelsk schopnosti.

V kadm ppad se novodob Weleda sna naplovat pradvn odkaz a pispvat k lb lovka tm, e vyrb antroposofick liva. Sv sted m ve vcarskm Arlesheimu, nejvt vrobn zvod nmeckm mst Schwbische Gmnd a ticet jejch dalch poboek nalezneme s vjimkou Antarktidy na vech kontinentech. Weleda m mnohaletou tradici i v eskch zemch. Ji v roce 1926 byla na praskm Smchov zaloena jej poboka, kter ovem musela nedobrovoln ukonit svou prci na potku padestch let. K obnoven jej innosti dolo a po roce 1991 a dnes zajiuje dovoz dietetik, liv a kosmetiky Weleda. Tyto ppravky se v souasnosti bohuel zatm pouze dovej a nikoli vyrbj, akoli i vroba nkterch antroposofickch lk mla v pedvlenm eskoslovensku dobrou tradici a na zatku devadestch let se u ns nkter preparty rovn pipravovaly.

Jako v dln alchymistov

I antroposofick vrobce liv samozejm pouv adu klasickch farmaceutickch postup, extrahuje ltky, vyrb rzn odvary a podobn, take na prvn pohled zde nen odlinost. Pouv tak potencovn jako v homeopatii, i kdy zpsoby potencovn jsou zde ponkud rozdln. O pprav antroposofickch lk k MUDr. Luk Dostal z esk Weledy, e nkdy pipomn star alchymistick postupy. Antroposofit farmaceut se sna se zjistit, co je na rznch ltkch v rznch situacch zajmav. Zskvaj tak velk cit pro ltky a jedinen poznn, jak v ltkch psob duchovn skutenosti. Existuje napklad lk s nzvem Cardiodoron, kter se vyrb ze t rostlin. Jednou z nich je petrkl lkask. Ten se mus dlouhou dobu zahvat pi teplot 37 stup, tedy pi teplot

- 18 -

lidskho tla. Pvodn trvalo toto zahvn dv hodiny, ale odbornci provdli pi vrob dlouhodob pokusy a zjistili, e kdy se zahvn velmi podstatn prodlou, vznikne vtaek, kter m neuvitelnou trvanlivost. Ani by byl mkoli konzervovn, vydr cel tdny a nezane plesnivt. Farmaceut si tak doslova hraje s rostlinou a zjiuje, kde se nachzej kritick body, v nich se najednou zane nco mnit, vysvtluje MUDr. Dostal.

Komplexn pstup

Antroposofick farmacie se sna hledat a chpat vztahy mezi prodou a lovkem, kter jsou vypozorovateln a uchopiteln. Hled vak i takov vztahy, kter nejsou dny jen hmotn, jenom tm, e urit molekula psob na jin molekuly v lidskm organismu. Aby bylo mon tyto nehmotn skutenosti zjistit, k tomu antroposofickmu farmaceutovi nesta, aby se zavel do laboratoe. Zkoum-li napklad njakou rostlinu, mus se j zabvat nejrznjmi zpsoby po velmi dlouhou dobu a snait se vystihnout, jak bytost za n stoj a jak sla z n vychz

Pi hledn livch vlastnost rostlin je teba hledt nejen na samotnou rostlinu, ale musme porozumt i jejmu prosted, ve kterm sv vlastnosti uplatuje, uvd MUDr. Dostal. Napklad rostlinu zvanou rojovnk bahenn nalezneme v mokaditch, ve vlhkm a nepznivm prosted, kde jinak rostou rostliny velice obtn. Ale rojovnk si tam doke poradit, a to dokonce takovm zpsobem, e v sob vytv terick oleje, kter jsou jinak vlastn pouze rostlinm ze suchho a teplho prosted, jako je napklad ve Stedomo. Rojovnk bahenn vytv terick oleje i ve vlhkch, nehostinnch, studench podmnkch. Kdy na tuto rostlinu v njakm mole narazte, doslova na vs svt, nebo m v sob nco teplho a zdravho. pln j chyb pomourn nlada molu. Nen divu, e se rojovnk pouv k vrob lk uren pro lbu otok pi revmatickch chorobch.

- 19 -

Antroposofick farmacie se navc sna brt v vahu i vlivy celho vesmru, a klade si otzku, jak zpsobem vesmrn dje psob na farmaceutick procesy i na ltky, kter se pi nich pouvaj. Tento vliv se zejmna projevuje u kov. Ale nedl to z pohledu astrologie, nebo ta v dvnch dobch vznikla z tehdejho lidskho vdom, kter bylo jin, ne m dnen lovk. Sna se naopak experimentln zjiovat, jak urit postaven planet psob na urit kov. Farmaceut napklad zjistili, e konstelace souvisejc se sluncem psob siln na ppravky vyrbn ze zlata a jeho slouenin. Soli zlata v roztoku se napklad chovaj pi zatmn slunce pln jinak, ne kdy slunce nen v njakm vznamnm postaven. Antroposofick farmacie bere tyto jevy velice vn a pouv dokonce pi vrob zvltn kalend, kde jsou nkter obdob vyznaena a je u nich uvedeno, zda jsou i nejsou vhodn pro ppravu uritch lk. I v prbhu jednoho dne nalezneme urit asov seky, kter se pro farmaceutickou prci nehod.

Co v lku psob?

Klasick farmacie i v rostlinnch lcch vdy hled takzvanou innou ltku, konkrtn molekulu, kter je zodpovdn za inek lku. K n se potom hledaj odpovdajc receptory v bukch organismu a tm se vysvtluje psoben lku. Antroposofick farmacie vak postupuje prv opan. Msto na molekulu a jej inek hled od potku na celek rostliny a z nj vyvozuje, jakou pomoc by tato rostlina mohla poskytnout v konkrtnm ppad. Teprve potom hled, jak tuto rostlinu zpracovat, aby to na jedn stran odpovdalo jejmu charakteru a na druh stran povaze onemocnn i nemocnho lovka

MUDr. Dostal uvd jeden z pklad, na nm meme vidt, co znamen antroposofick pstup pi vrob lk. Jmel se pouv k vrob protirakovinnch lk a tyto ppravky ze jmel dnes vyrb nkolik firem, piem kad hled svoji cestu, jak tuto rostlinu

- 20 -

zpracovvat. V poslednch desetiletch vdci ve jmel objevili a popsali celou adu chemicky pesn definovatelnch ltek, jako jsou teba lektiny a viscotoxiny. Dal zkoumnm se zjiovalo, kter lektin je pro ovlivnn ndorovho onemocnn ten nejinnj. Nkte odbornci se v tto fzi u antroposofickm farmaceutm dopedu vysmvali - pr jenom nhodou zjistili, e jmel psob na rakovinu a diletantsky z nj dlaj cel vtaky. Te vak vda nalezla innou ltku a budou se vyrbt superinn lky ve velkm.

Jenome brzy se zjistilo, e pesn chemicky definovan ltky sice maj pozitivn inky, ale souasn i mnostv ink nedoucch. Dal vzkumy pak ukzaly, e se oekvan vsledky pi lb nejenom nedostavily, ale chemicky ist lky pacientm nkdy i kodily. Tak se prokzala smysluplnost antroposofickch postup, kter vyuvaj celou rostlinu. Vechny ltky, kter jmel obsahuje, jsou velmi citliv, tepeln zpracovn je mn a ovlivuje jejich innost. Zpracovat je tak, aby sprvn inkovaly, je velk umn. Tak vylo najevo, e ada rostlin m v sob opan psobc ltky a pokud jsou rostliny obsaeny v lku jako celek, negativn inky se vyrovnvaj a lk m lep innost

Vezmme si napklad rakytnkovou vu. Plody rakytnku obsahuj velk mnostv vitaminu C, co je ltka, kter se rozkld u pi nepli vysok teplot. Kdy se pi tovrn vrob pidv do npoj syntetick vitamn C, za nkolik msc je ho tam pouh zlomek pvodn dvky. Ale zpracujeme-li vhodnm zpsobem rakytnk jako celek a vyrobme z nj teba sirup, budou ostatn ltky, kter jsou v nm ptomn, udrovat koncentraci vitaminu C na stejn vi po mnohonsobn del dobu.

Antroposofit farmaceuti vyuvaj poznan zkonitosti duchovnho svta. Vid, jak je duch ptomen ve hmot a sna se ho doslova osvobodit aby mohl vykonvat nco jinho, ne teba jen slouit technice. Osvobozovn ducha pokldm za dal velk posln antroposofick farmacie, k MUDr. Dostal.

- 21 -

Pozvn na cestu

S antroposofickou medicnou se nesetkme jen v ordinaci antroposofickho lkae i v antroposofick lkrn. Duchovn vda Rudolfa Steinera poskytla impuls pro vznik ady dalch iniciativ, kter se zamuj na len lovka. Pat sem napklad takzvan rytmick mase, ktermi se ovlivuje tern tlo pacienta. Nebo teba vyuvn obrazc vznikajcch z krevnho sra pro diagnostiku. Speciln antroposofick lebn pedagogika a sociln terapie pomh handicapovanm jedincm, aby i se svmi omezenmi a podle svch monost probouzeli v sob ducha a ili svj osud.

V lebnm umn antroposofie dnes nachzme konkrtn plody duchovn vdeckho poznn, kter vyrostly za nkolik destek let existence. Vtinu z tchto plod meme nalzt a okusit i u ns, v esk republice. Psoben antroposofie na vvoj lovka a spolenosti nen uspchan, ale jeho vsledky ukazuj, e tudy vede pinejmenm jedna z cest, ktermi se lidstvo i kad z ns me vydat, abychom pekonali sv tiv omezen a dospli zase o krok dl na cest vvoje lovka.

- 22 -

Duchovn vda pro svobodnho lovka Bez pedsudk Antroposofick pohled na lovkaAntroposofick lkaProblm nerovnovhyM nemoc smysl?Co vm lka pedepeLka a pacientUmn lkJako v dln alchymistovKomplexn pstupCo v lku psob?Pozvn na cestu