Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému
Transcript of Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému
Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému
Alena Volčíková
Interní kardiologická klinika FN Brno
Koronární jednotka
Rozdělení oběhového ústrojí
SRDCE CÉVNÍ SOUSTAVA
Srdce hmotnost 230 – 340 g
má tvar nepravidelného kužele
PS a PK jsou orientovány dopředu a doprava
LS a LK jsou vzadu, orientovány doleva a dolů
velká část dolní stěny leží na bránici
přední stěna PK a část LK naléhá na hrudní stěnu (dolní část sterna a část žeber vlevo), prekordium
Srdce dělíme na
pravostranné a levostranné srdeční oddíly
pravostranné oddíly pumpují krev do malého (plicního) oběhu
levostranné vypuzují krev do velkého (systémového) oběhu
Srdce
LK
1,5cmPK
Srdce – chlopně
trojcípá – trikuspidální
dvojcípá – mitrální
pulmonální
aortální
Vrstvy srdce
endokard – tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce, tvoří srdeční chlopně (cípaté chlopně)
myokard – svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou, základní stavební jednotkou jsou kardiomyocyty
epikard – povrchový obal srdce, výstelka tvoří viscerální list perikardu
perikard – vazivový obal srdce, skládá se ze dvou listů – vnitřní serózní blánu, která tvoří výstelku perikardiální dutiny a epikard přímo naléhající na myokard
myokardendokard
epikard
perikard
Krevní oběh
Funkce krevního oběhu
Hlavní životně důležitá funkce krevního oběhu je transport krevních plynů, především O2do orgánů a tkání.
transport látek a buněk, významných pro odolnost organismu
transport hormonů a dalších tkáňových působků
transport destiček a krevních faktorů, významných pro srážení krve
podíl na termoregulaci
podíl na udržování rovnováhy vnitřního prostředí
Srdeční výkonZa normálního stavu vypudí levá i pravá komora stahem za časovou jednotku
jedné minuty do oběhu stejný objem krve.
Klinicky se sleduje běžně výkon levého srdce a pod jednotlivými pojmy se rozumí hodnoty levé komory.
Systolický objem – je objem krve vypuzené do oběhu jedním srdečním stahem
u dospělých 70 ml
Srdeční výdej (minutový výdej) – je množství krve, které srdce přečerpá za 1 minutu (CO – cardiac output, MV- minute volume)
u dospělého člověka asi 5,5 l/min., při zátěži 20 – 25 l/min., trénovaní jedinci při fyzické námaze až 35 – 40 l/min.
Srdeční index – minutový objem srdeční vztažený na 1m2
tělesného povrchu a normální hodnota je 3,4l/min./m2
je závislý na věku, pohlaví, trénovanosti jedince atd.
Distribuce krve
Krev vypuzovaná z LK je rozdělována do jednotlivých orgánů a tkání podle jejich významu pro správný chod celého organismu a podle její momentální aktivity, nikoli podle její hmotnosti.
Přednostní zásobení má za všech podmínek mozek a myokard. Ostatní orgány mají relativní přednost vždy v období zvýšené aktivity (trávení, svalová činnost apod.)
Za fyziologických podmínek je minutový ♥ objem rozdělován:
Mozek 15%
Srdce – věnčité tepny 5%
Ledviny 20%
Slezina + trávicí trubice 30%
Kosterní svalstvo 15%
Kůže, kostra a ostatní 15%
Průtok krve v jednotlivých orgánech
Srdce 250 ml/min.
Mozek 750 ml/min.
Plicní tkáň 100 ml/min.
Ledviny 1100 ml/min.
Játra 1300 ml/min.
Slinivka
břišní
500 ml/min.
Svaly 750 ml/min.
Kosti 250 ml/min.
Kůže 300 ml/min.
Štítná žláza 50 ml/min.
Nadledviny 25 ml/min.
Redistribuce krve
Za patologických stavů – při krevní ztrátě, v šoku apod. se rozdělení krve změní – omezené množství krve je využíváno pro centrální orgány, rozhodující o přežití.
Nejdříve se omezí prokrvení v kůži (bledost), poté v kosterním svalstvu (pocit zimy a únavy), dále v trávicí trubici (zástava vstřebávání, ileozní příznaky), a v ledvinách (oligurie).
Teprve při zhroucení oběhu se významně sníží prokrvení srdce a mozku.
Cévní zásobení srdcePravá věnčitá tepna
Arteria coronaria dextra – ACD
Levá věnčitá tepna
Arteria coronaria sinistra - ACS
Ramus
circumflexus - RC
Ramus
interventricularis
anterior - RIA
Pravá věnčitá tepnaACD
zásobuje PS a PK, velkou část el. převodního systému, dolní stěnu LK
v 85% je ADC uzavřená při AIM DS
Ramus posterolateralis dexter –RPLD
Ramus interventricularisposterior – RIVP
Levá věnčitá tepna
RIA zásobuje velkou část LK, přední stěnu
a mezikomorovou přepážku
uzávěr RIA – AIM PS
RC zásobuje boční stěnu LK
uzávěr RC – AIM boční stěny
Ramus diagonalis – RD
Ramus marginalis sinister- RMS
Srdeční kolaterály
Pokud dochází k postupnému uzavírání velkých koronárních tepen, má srdce schopnost vytvářet tzv. kolaterály – drobné tepénky a vlásečnice, které postupně přebírají funkci velké cévy.
Vliv nervového systému na srdce a cévy
Automatická ♥ činnost podléhá vlivu CNS především cestou autonomního, vůlí neovlivnitelného, vegetativního nervstva.
Spojení ♥ s CNS zajišťují dráhy sympatické a parasympatické.
Aktivita obou systémů autonomního centra se mění v průběhu dne.
Vlákna vagu Vlákna sympatiku
Farmakologické ovlivnění vegetativního systému receptory v tkáních reagují nejen na uvolnění
specifického mediátorů, ale i na léky, které mají podobnou strukturu
léky napodobující účinky sympatiku se nazývají sympatomimetika a ty, které působí podobně jako parasympatikus, nazýváme parasympatomimetika
léky, které naopak blokují působení vlastních mediátorů, nazýváme blokátory (sympatolytika či parasympatolytika).
Převodní srdeční systém
SA uzel primární centrum srdeční automacie
tvoří nejrychleji podnět o frekvenci
60 – 100/min. i rychleji je široký 2 mm a umístěn mezi ústím HDŽ
a stěnou pravé síně
AV uzel rozměry 3x2x2 mm
umístěn na pravé straně mezisíňové přepážkypřed koronárním sinem, nad septálním cípem trojcípé
chlopně
fyziologicky zpožďuje vedení vzruchu ze síní na komory
filtruje nadměrný počet vzruchů při
síňových tachyarytmií funguje jako sekundární (náhradní) centrum
automacie, kdy v tzv. junkční oblasti se tvoří vzruchy
o frekvenci 40 – 60/min.
Převodní srdeční systém
Hisův svazek
odstupuje z dolní části AV uzlu
jediné místo, kde se převádí vzruch ze síní na komory
Tawarova raménka
pravé a levé raménko
pravé – uloženo pod endokardem, prochází mezikomorovou přepážkou a z ní přechází na přední stěnu PK
levé – větvení podobné, septem přechází na LK
Purkyňova vlákna
zprostředkovávají styk s komorovou svalovinou
Náhradní vzruchy v komorách
o frekvenci 20 – 40/min.
Vznik EKG křivky
Cévní soustava
Arterie
Kapiláry
Žíly
Arterie - tepny
vedou krev směrem ze srdce
stěny jsou velmi silné a pružné
vedou okysličenou krev a živiny (výjimku tvoří plicní oběh)
uloženy hluboko mezi svaly nebo v tělních dutinách
nemají chlopně
artérie v řečišti organismu tvoří vysokotlaký systém
obsahují krev bohatou na O2, jasně červenou a chudou na CO2
malé artérie – arterioly mají svalovinu, která svým napětím a tím cévním odporem určuje TK a prokrvení jednotlivých orgánů a tkání
Složení cévní stěny
1. Povrch tepen – adventicia
- je složena z kolagenní hmoty, hlavní opora cévní stěny
- oslabení – ateroskleroza
2. Střední vrstva – media
- kruhovitě uspořádaná hladká svalovina
- mezi bb je elastin a kolagen
3. Vnitřní vrstva – intima
- hlavními složkami je endotel a bazální membrána
- endotelové bb jsou vysoce metabolicky aktivní, slouží k transportu látek mezi krví a cévní stěnou
- neporušená endotelová výstelka vytváří nesmáčivou plochu, která zabraňuje shlukování trombocytů a vzniku trombu
Kapiláry
tenké cévy, tvoří spoje mezi tepnami a žílami
stěnu tvoří jediná vrstva endotelových buněk
tvoří velmi rozsáhlou síť
mají cílovou funkci celého krevního oběhu – výměnu s tkáněmi
proud v nich je pomalý, tlak nízký
kapilární prokrvení nejvíce trpí za šoku
je nerovnoměrné, kapiláry se plní špatně nebo naopak v nich krev stagnuje
tenká stěna se snadno poruší, uvolněnými póry snadno unikají do okolní tekutiny
Žíly - veny
poslední úsek, který svádí postupně krev až do pravé nebo levé síně
stavba podobná jako u tepny, stěny jsou tenčí, mají méně svaloviny, v dolní polovině těla jsou opatřené chlopněmi
je v nich nejnižší tlak
žíly systémového řečiště obsahují krev chudou na O2, tmavě červenou a bohatší na CO2
žíly plicního řečiště jsou naplněny krví opačného složení
do systémových žil ústí lymfatické cévy a hrudní mízovod
Lymfatický systém
absorbuje přebytečné tekutiny a zajišťuje jejich návrat do krevního řečiště
odstraňuje jedovaté zplodiny vznikající v průběhu metabolických procesů v organismu nebo toxické látky, které do organismu vstupují z vnějšího prostředí
Lymfatický systém je složen:
lymfatické kapiláry, cévy, uzliny,
mízovody, orgány
Lymfatický systém je nedílnou součástí imunitního systému člověka.
Lymfatický systém
má počátek v lym. kapilárách vedoucích podél tepen a žil
lym. kapiláry se spojují v lym. cévy, které mají chlopně bránící zpětnému toku lymfy
lym. uzliny najdeme v průběhu lym. cév, které se podílejí na tvorbě lymfocytů a protilátek imunitního systému, filtrují protékající lymfu a zadržují toxické látky
lym. cévy se spojují do dvou velkých lym. mízovodů, které ústí do hlavopažních žil
největší je hrudní lymfatický mízovod
Lymfa
je bezbarvá tekutina kolující v lymfatickém systému
sbírá se z celého těla a vrací se do krve
složení lymfy je podobné krevní plazmě
denně se vytvoří 2 – 3 litry
její funkce je odvod přebytečné tekutiny, odvod tuků a ochrana organismu
Funkce jednotlivých složek krveKrev tvoří náplň oběhového ústrojí.
celkový objem nikdy zcela nekoluje, za klidových podmínek je vždy část uskladněna
objem kolující krve je významný klinický ukazatel, protože svědčí o kvalitě prokrvení
za fyziologických podmínek je nejnižší v klidu, stoupá při tělesné námaze
za patologických situací (šok) se krev zadržuje v rozšířených kapilárách, kde se městná a neúčastní se účinné výměny
složení krve: 55% krevní plazma, 45% krevní elementy
Červené krvinky - erytrocyty
jsou nejpočetnější složkou krve
transport dýchacích plynů – O2 a CO2
udržují stálé pH krve
hlavní stavební složkou je hemoglobin
celkový objem se nazývá hematokrit
jsou bezjaderné – nemohou se dále dělit
obsahují nejvíce Fe ze všech bb těla
tvoří se v kostní dřeni
zanikají ve slezině
životnost je 120 dní
za dobu svého života urazí v krevním oběhu asi 1000 km
Sedimentace červených krvinek
necháme-li stát nesrážlivou krev ve zkumavce, rozdělí se její součásti podle své hustoty
zvýšení rychlosti sedimentace je známkou probíhajících chorobných stavů v organismu
muži 2 – 5 mm/hod.
ženy 3 – 8 mm/hod.
Bílé krvinky – leukocyty
účastní se obranných reakcí organismu, pohlcují částice, které jsou tělu cizí – fagocytóza
pravé bb, obsahují buněčné jádro
krev je pro ně pouze transportní prostředí
obsaženy v krvi, míze, tkáňovém moku i ve tkáních (brzlík, slezina)
délka života je různá –od několika hodin (neutrofily) po 100 dnů (T-lymfocyty)
Krevní destičky – trombocyty
jsou nejmenší, bez buněčného jádra
jsou to úlomky buněk kostní dřeně
mají význam při srážení krve
vznikají v kostní dřeni
životnost je 12 dní
Krevní plazma
slámově zbarvená, lepkavá tekutina bez krevních buněk je tekutou složkou krve mají vazebnou schopnost je důležitým obsahem bílkovinKrevní sérum krevní plasma bez fibrinogenu,
tzn. krevní plasma, která vznikla po srážení krve v krevním séru
se stanovují koncentrace iontů, enzymů…
Děkuji za pozornost