JGA ,

OD STARE INDIE

I( DNEKU PhDr. MILADA BARTOOV

MUDr. ZDENK BAN PhDr. BORIS MERHAUT

PhMr. RUDOLF SKARNITZL

Avicenum zdravotnick nakladatelstv

Praha 1971

@ AVICENUM, ZDRAVOTNICK:f: NAKT"AOATELSTVf- 1971 ILLU STRAT IO!"S @ LIBOR WAGNER

PHOTOS @ JAROSLAV CMfRAL

Pedmluva -------------------------------------------------------------- 9 vodem - --------------------- ---------------------------------------------- 15 Duevn cvien a jejich v)'znam ----------------- 19

Duevn cvi en v pravku . starovh1 a s t.edovku 21 Novodo b , na vdeck bzi provdn duevn cvien 25

Sugeece, autosugesce a hypn'" ------------------------ 25 Psychoanalza ------------------- ------ ------------- ----------- 30 Analytick psycholo gie ---------------------------------------- 33

Schultzv autogenn t rnink ---------------------------------- 34 Zen buddhismus a .Moritova psycho lerapie ------------------- 36 Kulturn historick aspekt jgy a jej tdni -------------------- 41 f{JrJna jga -------------------- -------------------------------------- 49 Bhaktijga --------- --------------------- --------- --------- 61 Di.i\ najga -------------- ---------------------------------- 75 Patadaliho syst m jgy - Rdjga -------------------------- 87 Jga Bhagavadgty -------------------------- ----------------------- 103 lovk podle jgy a tanter ----------------------- ------------------ 109 H athajga --------------------------------------------- ---- 115

Dala nli ----------------------------------------------------- 117 Dhaufi -------------------------------- -- ----- ------ 118 Varisar dha11li --------------------------------------------------- 118 Diala dhauli ------------------------- ----------------------- 118 Basti --- --------------------------------- -- ------- --------- 118 Kaplabhli -----~-- --------------------------------------- 118 Nauli --------------------------------------- 119 Nkolik jednoduchch cvik, kter me kad provdt bez obt a bez nebezpe sm -------------------------------------- 119

Cvien pro proilni hrdla a zlepen hlasu ----------------- 119 Cvien pro rozvoj myleni a sily v!ile ----------- -------- 119 Cvieni pro rozvoj a zlepm pamti ------------------------------- 120 Cv ien pro rozvoj inleleldu ----------------------------------------- 120 Cvieni pro zlep.iieni zraku ---------------~-- ------------------- 120 Cvieni pro oiven tv ------------------ ----------------------- 120 Cvien pro zlepeni sluchu ---------------------------------------- 121

As~ ~~~e~!.!..~~-~~~~-~~- __ kr~~~~~~~C:.~~--==~-~~~~~=~~~~~~=~=~~~~=~~~~== ~ ~~ Uvodem -------------------------------------------------------- 121 Surjanamaskr - pozdrav slunci----------------------------------- 124 :r.. r edita f>n pozite ------------------------- -------------- --~--------- 126 Padm.~ana - lotosov pozice ------------------------------------- 126 Ardha padmsana - polovin lotosov pozice------------------ 127 Siddhsana - pozice siddh -------------------------------- ---- 128 S11khsana - pjemn pozice --------------------~------------- 128 Vrsana - diamantov pozice ------------------------------------- 129 Supla virsana ------------------------------------------------------- 130 Cyklus kobylky - alabhsany --------- ------------------- 131

~;{~~,J~~~~~~~~:b;;llc:0!~-~~~~-~-~~~!~~--=~~=~~=~=~~=~============ }~i M akarsana - /cro lwdl ~---------------------------------------- 132 Bhudangsana - kobra ---------------- -------------- 133 Cyklus svky - sarvil.ngil.sany ---------------~----------------- 134 Slamba sarvngsana - svka s oporo11 ------------------------- 134 Nirlamba sarvngsana -svka bez opory -------------------- 136 V iprila lrarani - obrcen pozice ---------------------------- 137 Si1.1 bandha sarvngsana -~--------------------------- -------- 138 Ardha nvsana - polovin loka ------------------------------- 139 Pariprna nvsana - lodka -------- ------------------- 139 Cyklus pedklonu v sed - pai rntnsany ---- ----------- 141 Dnuirsana - stdav pedklon ------------------------ 141 /5/

Pasimlsana - pedklon vsed--------------------------~------- 141 Bivaklapcida pasimlnsana - pedklon v sedu roznoinm 142 Halscina -pluh ---------------- 143 Karnapdsana -----~------~-------~----------------- 144 Su pla knsana ----------------------- ---------------- 145 Cyklus luku - dhauurs;)ny ---------..---------------------------- 145 Ardha dhanursana - polovin. luk ----------------------------- 145 Dhanursana - luk------------------------------------------------- 147 karna dhanursana - lukostelec --------------------------- 148 Prvllmisana -------------- --------------- 148 Ulrsana - velbloud ------------------- -------------------------- 149 Cakrsana - kruh - --------------------------------------- -- - 149 Cyklus polovin Matsjndrovy pozice - ardha matsjndr-sany ----------------------------------------- ------------ 151 Vakrsana - proliv pozice ------------------------------ ------ 151 Bharadvdisana - Bharadvdova pozice ----------------------- 151 Ardha matsjndrsana - polovin. Mcitsjendrova pozice----- 152 Tdsana a pozice vstoje --------------------------------------------- 153 Tdsana - pozice hory ----------------- ----------------------- -- 153 Vrksana - strom -------- ------------------------------- 154 Virabhadrsana ----------------------------------------------------- 155 Garudsana - orel -------------------------------------- 155 Pdnguthsana -------------- ---------------------- ---------------- 155 Pdahast.sa1Ja --------- --------.----------------------------------- 156 Prasrila pdllansana - ------------------------------- ---- 157 Prvltansana ---------------------------------------------------- 157 Utthila lriknsana - lroj.helnk ----- --------------- 158 Parivril~ lrihnsana - obrcen frojhelnk ---------------~--- 158 Rozmamt .sany ------------~--------------------------~---- 159 Daihara parivartansana --- ------~--------------------- !59 Ananlsana ------------------------------------------------------------- 160 Majrsatta - pciv ------- ---------------------------------- 161 Bhksana - ba --------------------------------------------- 162 Matsjsana - ryba --------- ----~--------~------~ -------------- 162 Gmulchsana - hlava krvy -------------------------------- 163

f:Xt~~~~~:~,~~ -=-~~~i~;-fir~~--========= ----------============= }~ Graksana ------------ ----------------- .--------------------- 165 Cyklus st.oje na hlav - irsny -------------------------------- 166

t~1dv~b;a~~~~~~~a -=-~~~~--~~--~~~-~-~-~~~~~~================= ~ ~~ rdva padmsana v i.rsan ----------- ---------------------- - 168 J ga mu dra ------~-------- --------------------------------------- 168 Mrtvola - avsana ---- - ---------------------- ---------------- 169 Dechov cviCcni - prnjma ------------ ------------ 170 Pln Jgov dech --- -------------------------------- ----------------- 172 Udji prnjma ----------- -------------~---- -- ----------------- 172 Nd dhana prcinjma --------------------- 17:1 Srja bhdana prnjma ------------------------------------------- 174 Bhasfrika -------------------- - - ------- --- ---------------~-- 175 Kapla bhli --------- ---------- ---~---------------- ------------ ---- 175

~~~:n;:~:~~~:~'~-===============--------------============== ~ ~~ Slkri prndjma ---------------------------------- 176 Smvrlli prnjmu ------------------------------------------ 177 Vilma prnjma ----------------------------------------------- l77 ~~:!~?~h-;;-;;~~~;;h-;;-~~=~:=~~~=========:::========-- ------------- ~ ~~

f6/ Uddi.jna bandha - ------------------------~-~---------- --------------- 1 ?8

Mla bandha -------- --------------------------------- -- 178 Kevala kumbhaka - --- ---- --- ------------ ---- 179 ~~~: ~:=~-=-~~~~~~~~etody -=_==-:.-_-:_~= ~~~ Trlak - ------------------------------------ - ----------- - 181 Jganidra ------------------ --------------------------------- 182 Pranav idja ------------------------------- ----------------- - 184

Fyziologick a psychick efekty jgy a mo7.nof'ti jejich tera-peutickho vyuit ----------------------------------------- 187

Proisfovacf technikv - ----------------- -- -------------- 189 sany _ ________ : ____ _________________________________ 189 Prnjma ----------------------- ---- --------- -- 191 Monosti terapeutickho vyuit jgy --------------------------- 192 Mantrov metody cvien mysli--------------------------- 193 Psychoterapeutick aspekty jgy---------------------------- 194

J ga a souasnost --------- -------------------- --------------------- - 197 Doslov ------ ----------------------------------- ------- 209 Na okraj h.Teseb Li bora Wagnera -------------------- 219 Poznmky k odbornmu n:izvoslov a vslovnosti ------------- 220 Seznam stedisek v Indii, kter se zabvaj jgou -------- -- 223 Bibliografie ------------- - ------------------------------------- -- 228 Vysvtlivky a rejstk ----- ----------------- ------------------------- 233

Rejstk zetnch nzv san ---------------------------------- 238

/7/

PEDMLUVA

l(ad nrod! kad rasa piispv nm podstatnm k svtov kul-tue a civilizaci, jednou vrcholn)rmi vtvory lidskho ducha a umu, jindy aspo specifickm charakterem, zocelcn)m eenm vlastnch f~f~jr:j~j i~d~~r~:t. k~r~~a~~~y:~tujt&;~~a~0actds~~~1:Yrt:~::, mdja, nirvna a jga. Jak prav MmcEA ELlADE, je mono vyjt

~n~i~~!~~k:~ic~i_c~!n~~~~it ::;z;~~;n~~j~~n~v:f~rf:;~~~ ~~\~h a pitom se nezmnit o ostatnch. V pojmech zpadn filosofie to znamen, e od vdskho obdob se Indie snaila pochopit

1/ zkon univerzln kauzality, jemu podlh vechno stvoen, tudi i lovk, jeho mylenky i iny a kter)' lovka odsuzuje k puto-vn kolobhem ivotO , tj. karmanov zkon,

2/ tajemn proces, kterm vznik a trv kosmos a kter umouje vn nvrat jvoLt: mju , kosmickou iluzi , kter lovk podlh, dokud je zaslepen nevdomost,

3/ absolutn skutenost, kter je nkdc mimo kosmickou iluzi, uLka-nou mjou , a mimo vznikn podmnn karmanovm zkonem; tato absolutn skutenost me b)t nazvna r1hn: nejvy duch (lman), univerzln duch (brahman}, transcendentno, neutven, nesmrteln, nirvna , atd.

4/ prostedky, jak doshnout absolutna, metody a tec~niky k zs-kn svobody (mka, mukti), k niku z kolobhu tvot. Tento souhrn prostedk se naz)v jga.

Pro Evropana odchovanho eckou logikou jsou odkn a lska, jga - touha po spojen s absolutnem a bhga - uvn smyslovch

;~~tY!~s:;s~ua~!:~~fe~\!t~~i~~~~d~h};~ d~:~k:icis~~ j~~e!~t~iz~r~~~= klad lL V , e spolenm jmenovatelem jgy i bhgy je jednota ve-kerho ivota , a m instinktivn neotesiteln pesvden, e poznn tto jednoty je nejen nejvym dobrem a nejvt volnosti, ale i elem a clem lidskho ivota. Jinak vyjdeno, osvobozeni od

bnch lidskch nedokonalost se zskv nejen jgou, asketickou metodou poprn svta, ale i dokonalm uskutennm bhgy, lsky, a s ni spojen sexuln rozkoe.

Indick filosofie je v podstat vtvorem dvou vych spoleenskch Lid, kn -brhman a bojovnk't - kalrij. Brhmanm vd za propracovanost, systematinost, mytologick a ikonografick zo-brazeni, katrij 'tm za vtinu pokrokovch smr.. een konench problm ivo~a v tomto duchu nm pod:ivaj star upaniady a C.Posy Mah bhrata a Rmjana, kde do st hrdin je vloena neJen teorie, ale i nvod na jej uit v praxi. Jasnou cestu v tomto

smru ukazuj zejmna slova umrajcho BHISMY. Staroindick ~~~~~~~ez ~:di~k~ :;r:~~il~ ~Z:~~~~~;~~~~:n: r~hr:z~~~J~~a;~~~~i v nich kodifikovali povinnosti jednotlivch spoleenskch stav a ivotnch stadi tak, e se jim podailo to, co se nepodailo v dn jin zemi, e toti nboensk filosofie se stala na vce jak dva tisce let podstatnou a srozumitelnou zkladnou lidov kultu ry a obanskho zkonku.

Tresttto filosofie i nboenstv vnosti je obsaena ve vdnt, .SANKAROU zformulovan do absolutnho a RAMANUD2.ou do modi-fikovanho monismu. VdS.nta uznv jednotu vekerho ivota - /9/

/10/

jeden politek, jednu podstatu , jeden cl. V uskutenn tto jednoty vid Indov nejvy dobro, slast, spsu, svobodu a posledn smysl ivota. Pro hinduistick myslitele nen ivotem vnm vnost v Case, ale poznni vekerenstva v sob samm a sebe sama ve vem - zde a te. Nejvstinji to snad vyjdil stedovk bsnik a svtee KABIR: "Nadeve se v srdci raduji z on lsky, kter mi dv it bezmezn ivot na tomto svt" . Tato neoddliteln jednota hmotnho a duchovnho svta je zkladem indick kultury a uruje charakter jejich spoleenskch ideill\1. Je to vsledek snahy vyrovnat se s mnohotvrnost ivota a s faktem, e vtina lid sleduje omezen sobeck cle.

Zde jsme na kiovatce kadho nilboenskho zkonodrstv, kdy neschopnost pihldnout k rlznm Z

moci. Clem vchodnho idealismu je pln odeknut se vech hmot-nch pout a statk. J gin a mudrc ij jen proto, aby toho dos"

/12/

zcela nevhodn. S tm vtm nadenm se jgy chopily rUzn po-chybn nbocnsko-fllosofick synkretismy. J ednm z nich bylo nap.

uen Teosoick s pole no sti , zrdn slepenec ncsourod)'ch hinduistickch, buddhistickch, gnostickch, zpadnch i jin)ch prv-

k s naprostmi "J' mysly a fan taziemi, kter za elem klarniani veejnosti dostal siln indick terminologicky ntr, nsledkem eho. laikov myln povauj teosofismus za indick uen. Ve skutenosti se indick terminologie, jak nap. upozornil VON GusENAPP a Guf:NON, pouva vesms pro ryze zpadn pojmy. Indov se divaji na tento konglomerat s hlubokm pohrdnm a povauj teosofismus za jednu z ncsetnch protcstantskch sekt.

Mezi obma svtovmi vftlkami byly teosoflck spisy vydftvny i u nas u nemysln Lak pisply k dezinformaci o jze, hinduismu ;te~~f~~~~:z~~~r%~tma1k~:~[~~~k~~~slig; ~j~~gr:;~:t~~;o~~~i~~ cvieni promit3.nm psmen jmna boho do rznch Msti tla zakladatel vinohradskho okultnho spolku Psych, spisovatel a pie-kladatel z profese KAREL WE!NFURTE!-1. Je zslun , e peloil ce lou

adu hodnotnS'ch jgovch spis, avak neodpustil si dlouh koment-e, kter je zkresluj a znehodnocuj!.

Odrazem zjmu o indick nboenstv byly i peklady report novi-:~f:c~~uj~:~~~~~t~~t:;~ft~k~~Jes~:t::t:t~1!:jJ;i~~\~~~~~~~~~:~ Podncen komernm spchem svch report i tlakem svch evrop-skch obdivovatel, Brunton pokraoval serilem knih, v nich mo-difikuje Mahriiho advaita-vd3.ntu ve vlastn systm. I u ns nalo bruntonovsk uen sv stoupence.

Nejvuji pekka pro sprvnou interpretaci Vj' chodnch nauk vyplv ze zsadnho rozdilu mezi zpsobem myleni Vchod u a Zpadu. Nanejv obtn je pekldat indick metafyzick pojmy,

~~~to0~~,~~~~~)8f~d]~tJ'u'?in~~~~!n~~~i~,a~~~~u ~:,~~ ;~~~;f,;jit~~~ s ledn a kter se li od pcklada~elc k pekladateli. I< dalmu zkreslovn indickch pedstav a poj m nutn pispvaj peklady 7. druh a tet ruky, tj. ze sanskrtu do anglitiny, z anglitiny do nminy, z nminy do etiny.Konen v)'slcdek bv tak vzdlen duchu origin3lu, e by v nm Ind pvodn mylenk u vbec nepoznal. Tmto nedostatkem trp i jinak zslun vydn ady jgov)rch text a jejich pekladtl.

Prvn serizn pokus o klasifikaci rzn)'ch jg a o jejich zasazen do kontextu jinch duchovnch discipln proved l celkem zdaile r. 1939 l(v:BTOSLAV MtNA:FliK. V)'znamnm inem pro pochopeni indickch nauk bylo esk vydni spisu presiden ta Indick republiky S. RAnHA-

;~~S~~:~~~'~?:~c~l~7~s~g;.~' pekladu indologa AooLFA JANCKA V posledn dob se zjem veejnosti obrac hlavn k hathajze.

Jejm nenavnm popularizlorem a instruktorem je zakladatel brnnskho Klubu jgy indolog KAREL WERNER, kter po srii lnk v ri'rznch asopisech vydal r. 1968 obirnji studii " Hathajga" v nakladatelstv Olympia. V Praze se hathajga cvi v kursech stavu tlesn kultury na Klrov, v Unitrii v Karlov ulici a ve Sttnm pedagogickm nakladatelstv v Ostrovn ulici.

Za zmnku stoji sociologick vzkum studentky MICHA.E I.Y H A.Luzovll, ~~~~ ~~~~:~s;~~zo~'~n~0c~l&;s~n~~rjec~~):{~ ~~~i,j~%o~;nf,rfs~~ nkter postehy pozoruhodn. Jgou se nejvce zabvaj eny ve vku 45 - 50 let, tj. v dob, kdy provaj snad nejt obdob svho ivota: dli dospivaj , odpoutvaj se od matky, odchzej z domova a mane l asto navazuj citov vztahy s mladmi enami. K tom u se

dru preklimakterick pote . To ve pispv k neUlz m a depresm. V tomto obdob se strnouc eny chpou kadho stbla, aby nalezly ztracenou rovnovhu, a jga jim v tomto ohledu pomh. Star lid zpravidla oekvaj , e si cvienm jgy prodlou mld, uchovaj zdrav, zskaj vt rozhled a vt schopnost pomhat druhm. V otzce zmCny charakteru se Haluzov shoduje s obshlejmi za-

hraninmi v)'zkumy : zmny jsou prokazateln. Lid provozujc jgu dovedou lpe odpovat, redukuj bezelnou pseudoaktivitu a sp~ch . Odkldaj neji stotu introycrt.nch lidi, jejich vystupovni se st.v

VODEM Zdenk Ban

ivot lovka v souasnosti je urovn nesmrnm rozvojem vdy a techniky, kter nastal v poslednch staletch. Byla popsna neiv i iv proda a prozkoumny jej zkony, lovk se zmocnil velkch

zdroj energie, pronikl do sloen atom a jejich stic, doke se vymanit z psobnosti zemskho gravitarho pole, pistl na msci a vytv pedpoklady pro cestu na planety slunen soustavy. Prozkoumal morfologickou i chemickou skladbu lidskho tla a po-stihl velmi sloit fyziologick zkonitosti, kter mu umouj provdt transplantace srdce a ovlivovat ddinost.

S jeho spchy stoup jeho pcha. Povauje se za vtze nad prodou, za vldce prody.

Zatm podlh s celou svou civilizac zkonm pHrody prv tak, jako kad jin tvor. Jeho slva a moc maj svj rub. lovk je ohlu-ovn provozem ulic a tovren , dus se v zamoenm ovzdu velko-

mst, zalyk se zpachem ek, z nich se staly v prmyslov civili-zaci stoky, jeho ivotni prosted se stv odpornm vmty civili-zace na perifrii velkomst a v blzkosti mamutch prmyslovch

podnik . Bort se spoleensk dy, etick a estetick normy, rozpadaj

se systmy hodnot, lid ztrcej smysl ivota, roste poet duevnch chorob a poruch a tch tlesnch onemocnn, kter maj pvod v duevnm napt a nevyrovnanosti, jako nkter onemocnn cvn , srden a nervov. Rychle se mno poet sebevrad, stoup

z loinnost, zvlt zloinnost mladistvch. :Mono soudit, e jednou z pin tchto negativnch jev lidsk

civilizace je skutenost, e dolo k relativnmu zaostvn vd za-bvajcch se oblast lidskho duevnho ivota.

Psychologie, jej vdeck potky se kladou do prv poloviny de-vatenctho stolet, dovedla sice popsat a utdit duevn jevy, ne-

podailo se j vak proniknout do hlub zkonitosti duevnho ivota. Psychiatrie utdila duevn choroby a jejich projevy a mla tera-peutick spch tam, kde bylo mono postihnout litelnou tlesnou pinu duevn choroby. V jinch ppadech byla nucena omezit se na lbu nespecifickou a symptomatickou.

Pavlovovo uen o fyziologii vy nervov innosti se d jen zhruba aplikovat na duevn pochody lovka a rovn "behaviorln metoda", vychzejc z teorie uen, zstv na povrchu duevnho

dn. Skoly zabvajci se mezilidskou komunikac postihly pak nkter

z

/18/

fikaci, kter vedl k rozliovn desetitisic milostnch pozic, nejlpe vypracovanm systmem duevnch cvieni.

V tomto systemu jsou zahrnuLy zkuenosti tiscO mysliLel:t, kt.el v prbhu tiscilet po pevnou

DUEVN CVIEN A JEJICH VZNAM

Zdenk Ban

DUEVN! CVICEN I V PRAVKU , STAROVKU A STEDOVKU

Ji na nejnich stupnch lidsk spoleCnosti , a to na vech kontinen~ tech, byla pozorovna duevn cvi2cni, j ej ich elem j e zskn zvltnch schopnost, obvykle magickch sil. Analogicky mono soudit, e byla tat o cvien provdna od lidskho pravku .

l'\ejbli skutenost pro primitivnho lovka bylo vdom sebe sama, znaky stejnho vdom pozoroval i u svch druh, piedpokldal. je tedy podle sv zkuenost i i u zvat, rostlin i pedmt anorganick

prody . Cel jeho svt byl oiven duchy nejrznj ho charakteru, s kter mi by lo mono vejt ve styk prv tak, jako s ivmi lidmi.

Primitivn lovk podle sv)ch omezen ch zkuenost a duevnch zkonitost, ve kterch se podle naeho mnn uplatnil i psycho-analytiky objeven princip pesunu (t j . nhrada jednoho objektu ji-n)m), vytvohl si pedstavu o nej rznjch vztazch mezi oivenmi ob-jekty, ktera byla podstatou jeho tzv. magickho mylen.

Archeologick nlezy v jeskynch v Altamie svd o tom, e-cromagnonsk lovk ped 20 000 lety provdl magick rituly~ kter mu mly zajistit spch pi lovu. V jeskynch na mstech, kde musel pracovat pi umlm osvtlen, vytvel malby lovnch

zvat, kter nemohly mt na onch mstech dekorativn v)znam. Namalovan zvata pak probodval hroty loveck)ch zbran, tm zashl podle svch pedstav jejich ducha a zvata pedstavovan obrazy se musela stt pi ptm lovu jeho snadnou koist. Podobn magick kony mono pozorovat od pravku a do nejnovj doby v nejrznjch spoleenskch tvarech.

Lid, o kterch se pedpokldalo, e znaj magick vztahy a na podklad tchto znalost dovedou ovldat duchy lid, zvat, rostlin, ivl a pledmt anorganick prody , byli na euroasij sk pevnin nazvni amany.

Jedinec, kter se chtl stt amanem, musel mL jisL vrozen pedpoklady, kter zasvcen amani zjiovali podle znamen na jeho tle. Kdy byl p-ijat do uen, musel se podrobit dlouh sluba tvrd kzni. Uen mu bylo sdlovno sugestivn metodou o to.

innj, e autorita uitele, zasvcujcho amana, byla naprost. Pi-i vlastn, uf pprav musel podstoupit zasvcovan hTdou as~

kezi , kter spovala v psnm postu , bdn, nkdy i sebetr)rznn, dle se uplatnil faktor deprivace, zasvcovan nesml mluvit, stkat. se s lidmi, musel t o samot, nkdy i v prostoru bez svtl a.

Musel se sousteovat na piedst avu urenou uitelem. Jednu z tchLo pedstav popsal polrn badatel KNuT R.-\s:.mssEN ~

jemu eskymck)' aman sdlil, e se sousteoval na pedstavu, e-jeho tlo je zbaveno masa a krve a e zbv jen kostra odoln proti mrazu a inkm vech :l.ivl . Podobn nmty ke koncentraci jsow popsny i u aman sibiskch, jejich:l. rituln kostmy pedstavo~ valy kostru, a u aman tibetskch, jejich praktiky pronikly do-dncvnich cvien lamaistick)ch.

Je zajmav, e jako doba nutn pro vlastn intenzvn ppravu k zasvcen je v amanskm kultu udvna doba tyiceti dn. Tato doba je zejm objektivn stanovena podle lidskch duevnch z-konitost trvalejho rzu, protoe se objevuje v nejrznjch kul~ turnch obdobch a nen vzna na npadnH astronomick nebo-fyziologick kaz (menstruace, msn fze). Ctyicet dn se posLi~ Moj na Sinaji ped zjevenm Desatera, tyicet dn se postil Je-pied vsLupem do veejnho ivota. tyicet dn se udv jako ne jkrat doba , ve kter me hathajgin vzbudit had slu - kundalini, tyicet /211

/22/

dn je podle klinickh~ pozorov

Tato pedstava spoCi\"a la v identifikaci se zvaty, kter hrla v ivot loYeekch ::;po lcnosti tak vznamnou roli, e se sta la ~a~~~obe primitivnch symbol bostv, totem, pedmtem uct-

Posedlost duchy, Lvo iici zklad stedo...-Ck dmonomnie a mediu-mity novodobho spi 1-i tismu, nebyla pro amanismus charakteristick . ~arnan sm byl pnem duch, nesml jimi tedy b)t ovldnu!;.

Hlavn elementy amanismu, jejich v)skyt je mono prok

/21/

smr i zp-O:soby duevnch cvien, kter spovaly v udvn osob-niho boha inkantacemi a invokacemi, nebo tichmi modlitbami a sou-

stednm na pedstavu osobnho boha. lo v podstat o metodu, kteP7ou ~~~:t~r~~~t~i ~a:s~i~~;~i~~anskch cvieni se musel

::[;n;~~s~~~~atz~d m~iC:~m~~a ol~s~~t ;::~t:nJa s~~~;e=~~s;J~ obadech, pijmni svtost, teni nbonjch knih a stl modlitby k zvolenmu objektu uctvni. Jako obJekt svho uctvni voliJ

kesansk mystik Jee Krista , pi em se soustiedoval na pedstavu jeho obti, utrpenl a smrti, nebo Matku Bo, Pannu Marii; zdka kdy se sousteoval na pedstavu svat Trojice. Mystik se musel vzdt vech svch jinch zjm, i objektivn kvalitnch emotivnch vztah, a pinst je jako obt: objektu, kter uclval. Pak se v modlitbch

sousteoval s pocitem co nejsilnj touhy a lsky ke zvolen pedstav .

Jeho psychick stavy bhem tohoto snaen mono roztdit do ti

nuE~~. ve kterm sil udret v mysli pouze zvolenou pedstavu je jet rueno rznmi vedlcjimi mylenkami, se oznauj e jako koncentrace, sousteovn.

21 Stav, kdy mylenky, poj c se ke zvolen piedstav, plynou ji bez rueni, a kdy do mylenkovho procesu nezasahuji zevn v livy; mystik m pocit sladk odevzdanosti v-O:i zvolen ped

stav . Tento stav je oznaovn jako meditace , rozjmni. 3/ Stav, kdy mystik je stavn tv v tv zvolen pedstav a poslze

pestane rozliovat mezi sebou a svou pedstavou a proiv: nepo-psateln stav blaha, splynut - unio myslica, je oznaovn jako konlemplau - splynut.

Je nutno rozliovat mezi vrcholnou fzi kontemplace, kter byla oznaovna myst.il..-y jako tich modlitba, a mezi extatickm transem, autohypnoticky navezenou zmnou vdomi.

E xta tick trans me vzniknout nhle na ktermkoli stupni mystick cesty, pi koncentraci, meditaci a na zaatku kontemplace,

~~i!~ti~~~o0~~~ii, ~o;::1r:vJ::~~i~~:;i rh~t~~~~~e~i,o~i~~~~ hlavn roli hraje uctvan pedstava. Jeho prlbh, pokud zOst.v uchovn v pamti a nen z ni vymazn, mono popsat srozumitelnmi pojmy a v mystikov osobnosti nedochz obvykle k podstatn zmn.

Naproti tomu proitky v pr:bhu kontemplace nebvaj provzeny smyslovmi vjemy (jenom nkdy bv vnmno, ,vnitnisvtlo" ), nejsou

~f~~e~;~~fn~~~j~k~~~f=~~lk1f~~:~~~~:~U~or~i;in:t~g~ stavu pak je nepopsateln proitek splynuti mimo as a prostor -unio myslica, ve kterm se rozplv i sama zvolen uctvan pedstava. Pi tomto p roitku dochzi k zsadn zmn osobnosti , kter v podstat ji nemlle podlehnout nim sklonm. J akJikoli proitek a ukojeni touhy je toti nesrovnateln s blahem, provzej[cim toto splynuti. Zde zhruba popsan psychick Ukaz m jist velk mnostv variaci ve svm postupu. Rzn mystick koly uvaly rozdlnch

prosted kO. k zveni innosti sv metody. Mnisk d hesychastll v klterech hory Athos v ecku pou-

val metody odvozen z praktik kn orlickho kult u. Pslunk :~:ty n~5~~~j d;~~k~~!ui!fi~ ~ez~ ~s:;%~~zJds~~t~a~~;:; s;:~ ~ir~~i~biTo~!~ b~i:~;!r~~:ti:~~ p~~~o~al~f!~~o~ ds~~~~udoT;~~~~~ tichho vytreni. Tyto proitky pipominajf svteln jevy a psychick stav, ve kter:m je vnmal labradorsk aman, o nm psal Rasmussen.

]GN.C z LoYOLY popsal v jezuitskch exercicich nvod k dccilo\m cvienm, kter spovala v tom, e se kad vdech a vdech spojil s modlitbou tak, e mezi dvma vdechy se proneslo jedno slovo mod-litby, a pak mezi dvma dalmi vdechy se souteovala pozornost na vznam slova nebo na osobu, j byla modlitba urena.

Systm jezuitskch exercici sledoval technikami ponoru do vlastnih() nitra nboensk zkvalitnn osobnosti . D.leit.ou roli hrlo po-zorovn a vhled do nitra spolu s pesnmi technickmi nvody, jak sledovat podle Aristotelova tdn ti hlavn duevnl sly, pam. rozum a vli . Pam pivedla kr.tce do mysli pedmt pozorovni s celm jeho obsahem, jako by se cel vc mla vyprvt ciz o5ob. Rozum musel rozhodnout, emu se m ve vztahu k pozorovan pravd nebo pozorovanmu tajemstv vit, co se m init a eho je nutno se varovat, a podle tohoto rozhodnut.. uinit zvry pro praktick)' ivot. Vle konen vyvolala zbon

{26{

~~\~:;n7t~~ s~u;~!n;olJ0~~~~t:~~:~;e~~.; o~~~:t~~~tse;t~~ zaven)'ma oima a vyslovu_j opakovan urit slova nebo vty . V rukou dr ru s dvaceti uzly, propout uzly mezi prsty a pi kadm uzlu vyslov mechanicky monotnn jedno slovo. Tm se m vtpit vznam slov do podvdom cvicho, u nho me dojit k vzniku hypnoidniho stavu. Procedura pipomn nkter metody tantrick jgy, procedury pouvan islmskmi a idovskmi kaba-list.ickmi mystiky a kestansk modlitby rencov.

Sugesce m nesmrn v)'znam v lidskm ivot a nelzc prokzat, e by jej vznam v nov dob poklesL M:t.e bt i vznamnou slo7.kou mylen, kter je oznaovno ~a racionln, jeho rozumovou pod-

minnost je vak tko odliit. U Johu sugestora tu me hrt vCdeck aul.orita a suges~e mc b)'t iena hromadnmi sdlovacmi prostied-ky. V podmnkch davu se mohou pro ni vytvol-it jeho unirorrnit.ou velmi phniv podmnky.

Hypnza b)v definovna jako psychosomatick stav, vyvolan zevnmi nebo vnitnmi podnty, je vytvej u hypnotizovanho zdcin , e sp s oima zavi-cnma nebo otevenma; jeho smyslov vnmni, duevn proitky a motorick reakce jsou pak urovny hypersugestibilitou a hyperkoncentraci pozornosti. Nktei badatel povauj hypnzu za stav zven sugestibility a opraj se pitom o skutenost, e sugesce je zkladn metodou uvdni do hypnzy. Navod se jimi stav, kdy se dal sugesce uskuteuji snze a maj vliv i na procesy, je nejsou ovladateln vl.

Jin badatel povauj hypnzu za stav zven motivace nebo J)i"ijet role hypnotizovan osoby. Hypnotick chovni vysvtluj jako srnyslupln, k cili zamen snaen, jeho hlavnm cil em je chovat se jako hypnotizovan osoba, jak je to urovno hypnotizrem a ch-pno hypnotizovan)m. Tato teorie je rozvdna dle a mluv se o tom, e hypnotizovan" piijm roli hypnotizovan osoby jako herec, kter

pijme roli v dramatu. ztrat se v ni a prov ji. Dal teorie tvrd, e podstatou hypnzy je subjckt.ivni zitek,

dramatick zmna subjektivn zl.:uenosti. Jin teorie povauje hypnzu za zvltn druh mezilidskho vztahu,

jeho podstatou je vztah mezi hypnotizrem a hypnotizovanm; tomuto vztahu se k raport, "rourov spojen" mezi hypnotizrem a hypnotizovanym. Tento raport m asto r:iz selektivn, hypnotizo-van reaguje jen na slova hypnotizra a nikoli na slova ostatnch lid z okol.

Psychoanalytikov pokldaj ve shod s obecnou Leorii psycho-analzy hypnzu za zilleitost erotickho vztahu mezi hypnotizrem a hypnotizovanm. Uplatuje se regresivn mechanismus; hypno-tizovan pen. na hypnotizra infantiln (dtinsk) erotickC city k otci a matce. Vyvolvaj se v nm archaick infantiln pn a fan-tazie o magick hypnotizrov vemohoucnosti, odpovidajici in-fantilnm pedstavm o neomezen moci vemohoucho rodie. Psycho-analytikov rozliuj hypnzu "otcovskou" , autoritativn a dikttor-skOl!, od hypnzy "matesk" , laskav a uspvajc.

Jin teorie povauje hypnzu za dj reflexn povahy a zdrazuje lohu podmiiiovn. Na podporu tohoto t vrzen uvildi, e zdar jedn hy~~d~c~!d:~~f~c~o~~n~1~0l~~~~~~iz:uf~::ud~~1~tu.

Vdci projevuj velkou snahu spoj it podstatu hypnotickho spilnku s fyziologickmi zmnami v mozku , jejich maximum kladou nkte do mozkov kry, zvlt do kry frontlnho laloku, jin pikldaj zsadn v)'znam mezimozku , jin stcdomozkovmu systmu . dn z i~~~o ~~od!~a~:b?;;n~~~ufe ~~~~~o~~:~t~~~ic~Zt~d:Cfi~i~;oj~~~~=~

jednotn a rozporn. mono soudit , e u hypnzy jde o stav kvantita-tivn nebo kvali tativn zmnnho vdom. Kvantitativn zmny vdomi jdou od bdlosti k ospalosti, k lehkmu a tvrdmu hypnotick-mu spnku, zmny kvalitativn vyst v hlubok hypnotick stav, somnambulismus, v nm je hypnotizovan)' naprosto sugestibiln, je mu moino vnutil nebo znemonit urit jednilni, daj se u nho vyvo-lat smyslove peludy, iluze a halucinace, ovlivnit vegetativn [unkce a pivodit nsledn zapomenuli udlost , v hypnze proitch.

Podle toho, zda pevldaj kvantitativn nebo kvalitativn zrnny vdom, meme dlit hypnzu na dva typy :

Hypn zu spnkovou, pasvn , v ni je hypnotizovan)' ospal-, nebo vypad jako spc, je ncpohybliv; chyb mu spontanei ta, na

pkazy reaguje jako automat. Pi oteviench och v hlubch sta-dich je jeho pohled strnul, pi chzi psob dojmem nmsnka. Nen-li stimulovn sugescemi, zstv nehybn, spi.

V bd le, aktivn hypn ze je hypnotizovan pohybliv, iv .a rychle reaguje na sugesce, as to je individulnm zpsobem dle zpracovv a rozvj. Zpsoby ei, clnhe a chovn, pokud nejsou

pozmnny sugescemi, jsou normln, pohled se pi otevench oich pli neli od pohledu lovka bdlho . J e-li k tomu hypnotizovan)' veden, je schopen projevovat spontaneitu i mimo oblast hypnotizo-van}'ch sugesc.

Podle hloubky meme hypnzu dlit na lehkou, stedn a hlubo-kou. Lehk a stedni hypnza se vyznauje snenou a zmizelou spontaneitou, zmnami svalovho Lonu pevii.n ve smru prohlubuj-ciho se uvolnn; po pi"slu;n)'ch sugescch vak dochzi a ke ztuhnut - kataleps ii, dle k zaven oi s nesnadnost a nemonosl jejich oteven. Bhem tohoto hypnotickho stavu trv zvltn vztah mezi hypnotizrem a hypnotizovanm, v nm podnty, vychzejc od hypnotizra, nab)rvaj zkladnho v)'znamu a reakce na ostatn okol -se sniuji.

Lehk hypnza, odpovdajc stupni somnolence, je charakte-rizovna ospalost , zavenm viek, pocity thy a navy, zpomalenm duevnch pochod1"'!, stavem pi"jemnho svalovho klidu . Hypno-tizovan je schopen si ve jasn uvdomovat, zstv mu zachov-na schopnost volnch pohyb, me se s pouitm jisL energie hyp-notizrovm pkazm brnit, eventuln otevt oi a hypnolick)' stav ukoni t. Po skonen hypnzy zstv vzpomnka na ve, co se v hypnze dlo . Stedn hypnza, odpovdajci stupni hypo -taxic, vyznauje se dalm rstem ospalosti, neschopnost otevt Qi , ztrtou schopnosti volnch pohyb; hypnotizovanf je nucen

vyhovt sugescm, nedovede se jim brnit. Po probuzen se hypnoi,izo-van) pamatuje na to, co se v hypnze dlo , me mt vak stenou amnzii, ztrtu pamti na nkter udlosti tto doby.

V hlub ok hypnze, somnambulismu , lze vhodnmi sugescemi doclit v)' razn zmny chovn, vnitnho provn i fyziologickch

pochod, je mono vyvolat pozitivni i negativn smyslov halucinace .a vkovou regresi, ph n se hy1mot.izovan chov a ct jako dt; je mono dat i inn posthypnoLick sugesce, pkazy1 kter hypno-tizovan vypln v urenou dobu po probuzen z hypnzy. Na dobu hlubok hypnzy vak b)v po probuzen ztrta pamti, amnzie; laLo amnzie mUe vak bt p-islun)rmi sugescemi odstranna nebo 7.mnna.

Techniky navozovn hypnzy : Nejastji se hypnza vzbuzuje sugestivnm navozenm lehkho

spnku. SLav lehkho spnku zvyuje dle sugestibilitu hypnotizova-nho, take ho lze dalmi sugescemi pivst do pasvnho somnambu-lismu, v nrn hypnotizovan~' vnm. sugesce hypnotizra, nejev vak /27/

dnou aktivitu; z tohoto stavu lze vhodnmi sugescemi hypnotizo-vanho pevst do somnambulismu aktivnho s ivou innost pi

otevench och. Metody, jimi se dociluje tohoto postupu hypnzy, se oznauji

jako metod y uspvaci. TyLo metody se sna hypnotizovanho unavit. vyuit. vliv podnt a situaci, uplatujcch se pi naYozovn nor-mlnho spimku, jako je monotonie, klid, odstranni ruivch podnt.l a svalov;l relaxace. Hypnotizovan)' zaujme pohodlnou pozici, odd se pasivi t, nesna se hypnze napomhat , ani se j brnit. Zave oi a naslouch hlasu hypnotizra. Je mono pouit rytmickch zvuko-

'"~' ch podntO. K zv)en hypnotick)'ch efekt se u:l.iv tchto technik : Fixace pcdmtl1: hypnoLizovan)' fixuje oima hrot tuky, sklen

nou kuliku , krystal, mal svtci bod apod. Fi..xace hypnotizra: hypnotizovan)' upra zrak na kofen hypno-

tizrova nosu nebo na jednu jeho zorniku . Hypnotizr m tak ftxovat urit bod v oblieji hypnotizovanho , nejlpe oi, m udret pohled dle ne hypnotizovan a nemrkat. Fixace z oi do oi nese s sebou silnj sugestivn nS:boj.

Sluchov podnty: uv se monotnnch zvuk jako umn deL, ventiltoru, tlumench der metronomu apod.

Pasy : hypnotizr pomalu pejd rukama nad o bliejem a hrud hypnotizovanho (mal pasy) nebo nad celm tlom shora dolO (velk pasy) a vrac se obloukem k hlav. Tento zpsob byl oblben v dob, kdy se podle Mesmcrovy teorie pedpokldalo, e hypnza j&

podmnna tlesnm magnetismem hypnotizra. Pi pejdni ruka-ma nad tlem se me uplatnit uspvac i nek tepla vyzaujchoz rukou hypnotizrovch. Cela procedura vak pisob spe sv)m sugestivnm nS:bojem, spojen)m s pedstavou o magnetick hypnoti-

zrov moci. Slovn sugesce: hypnotizovanmu se monotnnm, ale jistm a roz-

hodnm hlasem lii opakovan pznaky, kter se maj u nho objevit, postup usnn, zvyovni uvolnn, pocit thy, ospalosti, navy atd. Hypnotizovan m oi zaveny a naslouch hypnotizrovm slovtmh

Nejastji se pouv kombinace zrakov fixace se slovn sugesci ~ tzv. verbitln-fixan techniky.

Pokud se pznaky objevuj jen slab , opakuje se jejich 1ieni v ob-movanJ'ch (ormulacch stle znovu. Kad dl spch se zdraztmje a navazuji na nj dal sugesce. Tempo sugesci se pizpsobuje

projevm hypnotizovanho. Hypnzu lze navodit Yhodnou technikou i z normJniho, piroze

nho hlubokho spnku. Hypnotizr s autoriLativnim chovnfm mOe stupovnm nro

nosti bdl)rch sugesci pivst hypnoti:r.ovanho do stavu aktivnho somnambulismu, kter je mono prokzat navozenm pozi~ivnch i negativnch halucinac nebo vkov regrese. Hypnotizr vystupuje

aktivn v sebejist, autoritativn roli, vyuv zkladn sugestibility hypnotizovanho k realizaci nkterch jednoduch sugesc, tim

stupuje sugestibilitu hypnotizovanho , kter se dostv stle vice pod jeho vliv. Hypnotizace m rychl, dramatick spd, sugesce mus nsledovat rychle za sebou, mus bt proneny tnem, kter)

nepipouti jejich neusku~enni, a je hypnotizovan piveden do stadia somnambulismu.

Ericksonova technika se zvednm ruky kombinuje zavrni o a nstup hypnotick6ho stavu s ideomotorickm pohybem, zved-nm ruky, jeho tempo se slva ukazovatelem nstupu hypnzy.

Ericksonova metoda, vyvolvajc v hypnotizovanm zmatek. je doporuovna u jedincll, kte jsou jinak mlo hypnobiln. Hypnotizo-vanmu jsou v rychl6m sledu dvny sugesce, kter si navzjem

/28/ odporuj a kter hypnotizovan nesta sledovat. Dve, ne hypno-

ti:r.ovan)' nco udla nebo si sta uvdomit, co m nebo nema dlat, pichz dal pkaz. Jde'" podstat o hru se slovy, ktera m vyvolat v hypnotizovanm rostouc zmatek, bhem nho pak hypnotizovan

konen pijme a provede njakou rozumnj sugesci, a Lim se dostane pod hypnotizrv vliv.

J'letoda fascina n spov v rychlm navozen hypnzy nhl)m silnm podntem, jako je vzplanut bleskovho svtla, .dcr gongu,

vkik "spte" . Ji pedem mus bt navozena atmosCra, v n se objeven hypnzy oekf.n tyto jevy rozliit.

Samu hyper:;ugestibilitu mono povaovat za spontnn jev. pro-vil.zejc ji kvantitativn zmnn vdom, somnolenci, kter)' pak podmiuje navozeni dalch jevt'l pomoc sugesc. H ypersugestibilita vak me bt ji sama navozena sugescemi pedchozmi.

Mezi spontnnf jevy mono nejspe adit zpomaleni frekvence ~f~~i: s~s~::~~~tu~~~\e~~:~f~o z~1~~~~e~~epvoa~;b;.8~t~ep;~~~~~): jsou charakteristick pro hypnzu s pevahou kvantitativnch zmn

vdomi. Daleko npadnji jsou hypnotick jevy, kter lze vyvolat suges-tivn.

V oblasti motoriky lze navodit uskutenn uritho pohybu nebo i sloitho jednni, nebo naopak ochrnut uritch svalovch skupin nebo d . J e mono vyvolat i strnulost, katalepsii, uritch st tla nebo celho tla. V tto strnulosti je tlo schopno setrvvat v uritch pozicch i proti sle psobc na zmnu pozice spnji, ne by to hypnotizovan dokzal za pomoci vl ovldanch sval. V oblasti vnmn mono vyvolat pocity tepla a chladu, pecitlivlost nebo naopak necitelnost i na velmi bolestiv podnty. J e mono navodit smyslov peludy, iluze a halucinace zrakov, sluchov, chuov ,

ichov i hmatov. Za nejobtnj se povauje vyvolni halucinaci negativnich, zejmna zrakovch a sluchovch, pi kterch hypnotizo-van nevid nebo nesly to, co mu danou sugesc hypnotizr vidt a slyet zake.

V oblasti vegetativnch reakc mono vyvolat sugescemi v hypnze adu tlcsn)'ch zmn, kter jsou nez8.visl na vllli, ovlivnit mctabolick procesy, aludeni sekreci, sekreci moi, zmnit tep a krevn tlak, ovliVJt pohlavn orgny pedstavou sexulnho proitku. Tchto zmn lze vesms doshnout snze sugescemi, situaci a pocit spojench s jejich vznikem, ne pmou sugesci fyziologickch zmn.

V oblasti myleni a cit mono urit cit nebo nladu navodit bu pmo, sugesc citu nebo nlady, nebo nepmo sugesc pedstavy spojen s uritm citem nebo nladou.

Je mono vyvolat sugestivn urit pedstavy, tendence, nutkav mylenky, strachy, vzpomnkov klamy apod.

Ve stadiu somnambulismu mono sugerovat hypermnzii, pi kter si hypnotizovan vybav dvno zapomenut vci nebo dovednosti. Pomoc sugesci mono si vybavit provni celch situaci, kter6 mo- /29/

/30/

hou b)t hypnotizovan)'m provny jen vnitn; hypnotizovan) vSak me tak svou roli v tchto situacch aktivn pedvd t.

Tak je mono v hypnze zopakovat situace, kter v prbhu i-vota :,.psobily hypnotizovanCmu duevn trauma a zanechaly stopy v jeho duevnim stavu. Znovuproit Lchto situac a odreago vn jejich afektivnho doprovodu me vst k odstrann jejich n;lslcdkt'J p ro duevn stav hypnotizovanho.

Zvl;.i.tn formou opakovni sloitch situac je hypnoticky navozen vkov regrese . Hypnotizovan)' je iadou vhodn)ch sugesc vrcen do d vj ch obdob svho ivota, ppadn a do svho ranho dtstv. Chova se jako mal dt, pe a kresli dtskm zpt'Jsobem, hraje si s hrakami. Nkte badatel tvrd, e u hypnotizovanch, kter pivedli regresi do vku niho ne est msc , zjistili vskyt poz.itivni-ho reflexu Babinskho, ktcr) je v tomto vku fyziologick a pozdji u zd ravho ditte mizL Tento fakt by svdil pro velmi hlubok zsah hypnzy do somatopsychick struktury hypnotizovanho.

P osthypnotick sugesce a posthypnotick amnzie

Posthypnotick

interpretace. Psychoanalytik mus odpor analyzovanho poznat, ana-lyzovat a analyzovanmu ''YSY.tlit, a tm mu pomoci, ab:y odpor

pekonal, aby sm nabzenou interpretaci zpracoval a pijal. Bhem analzy se vytvi zvlatni citov) vztah analyzovanho ~al~i~~~~~~~l~~~~~t ~~ll~~~i~~n~~n~:~!:~\ p;~l~~u!~ ~~~j~,~~j: :l;= vanm ncp

J32J

Po ptm roce nastv u dtte v jeho sexulnm ivot obdob klid u, kter trv a do poberty.

Pi vvoji me dojit k fixaci libida v urit fzi, nebo v pozdj dob me dojt k regresi, ke zptnmu nvratu na ni stupe vv?je libida, co me mt za nsledek tendence k pohlavn per verzi.

Sexuln pud, pud smrti a ostatn biologick pudy a poteby oznail Freud jako id - ono, vdom j jako ego, souhrn etickch a estetick)ch norem a idel, ziskan)'ch vchovou, nazval superego - nadj.

V pipad, e dojde ke konfliktu mezi pudovmi snahami a touhami vyplvajcmi z id a normami chovni, kter podmiuje superego, v.akroi funkce vdomho ego, cenzura , a zatla tyto touhy a snahy do

podvdom. Potlaen projev sexulnho pudu je provzeno zkost. K od .strann zkosti slou lovku ada obrannch mechanism, kter

r:~!~~~s~!i t~tteon~e~!~~~~~np!t~fj~vror:~~~~e~~~~u%,u~~~~~ a racionalizace. Projekce spov v tom, e se vlastn tendence pi

~u~~i:o~kh~~i1~~!~~:e;~:n~~a~~~~o~~~r~~uz~1~~~0 p~V;ajn~~~ sunu.

Pi racionalizaci jsou prav motivy jednn, kter by se ociUy v rozporu s mravnmi normami jedince nebo jeho okol, nahrazeny motivy z etickho hlediska nezvadnmi.

Pudov tendence a obsahy s nimi spojen, zatlaen do podvdom. se sna proniknout cenzurou a projevuj se ve snech a chybnch vkonech. Sen m podle Freudovch nzor chrnit spnek tm, e fiktivn pln neuspokojen pn spcho. Umouje tedy i pod-

vdomm pudovm tendencm, aby se projevily. I ve snu vak d o jist mry inkuj e cenzura, proto se potlaen pudov tendence mus nkdy projevovat v pestrojen, v posunuti nebo symbolick form.

Potlaen pudov tendence podmiuji i vznik chybnch vkon v prbhu bnho ivota.

Clem psychoanalzy je pivst podvdom pudov tendence a po tlatcn obsahy do vdom analyzovanho, rozit tak prostor jeho ego na kor jeho id. Tim zsk analyzovan sprvn pohled na p

iny svch duevnch stav a na chod svch duevnch proces, a tm i pocit vyrovnan, blahosklonn pevahy vi okol.

I kdy je mono soudit, e Freud, jako ostatn vtina velkch '()bjevitel, nkter sv objevy, pedevm vznam sexulnho pudu.

pli zeveobecoval a nkter duevn procesy, vyskytujc se pi uritm zpsobem deformovanm duevnm vvoji (jako oidipovsk)' komplex a kastran komplex), povaoval za nutnou soust duev-nho vvoje, nutno mu piznat , e postihl adu mechanism hlu b duevn innosti a vrhl svtlo na funkci podvdom.

Freudovi nsledovnci se pidreli jeho klasick nauky, nebo ji nejrznjm zpsobem obmnili.

ALFRED ADLER uznval podvdom za nejsilnjiho initele v lidskm iivot; avak vt dleitost ne kauzln determinaci lidskho vvoje sexulnm pudem pikldal clov orientaci lidskho ivota,

podmnn potebou jedince zalenit se do spolenosti a jeho potebou se v tto spolenosti uplatnit a prosadit. Tat potleba sebeuplatnn a touha po moci je determinovna pudem po sebezchov, kter se projevuje v socilnim prosted. Na tchto principech zaloen psy choanalytick)' smr nazval Adler individuln psychologii.

Analytickit psychologie

~ ~::.~ti~k~t~s~~~og1!jzc~~~~~:~p;~~i~~~agti~~ju:::~~~ odkrvni pudovch tendenc a jinch obsah. podvdom postupoval Jung stejnmi technikami jako Freud, doel vak k nkterm od-linm zli.vrm. SouhJasil s Adlerem, e pud podmiujici vli k moci je pril.v tak siln a pOvodn faktor jako pud sexuillnf. Jak

Freudv pud sexuln, eros, a pud destruktivn, thanatos, tak Adlerova touha po moci maj vysok nboj psychick energie, kter vznik z protikladnho napt. Jung zahrnuje vechny tyto pudy do spolenho pojmu psychick energie. Cel pr.bh ivota, tedy i ivota duevnho, povauje za projev energie.

Morlku, kterou Freud povauje za projev superego, tedy za souhrn norem a idel zskanch vchovou, ch.pe Jung jako funkci lidsk

~~~~;iekl~~ta~;br~a~~ l~dsst:~s~m~~ki~~:l~i~s~cnl p~;~~~;;nb:;'Jeji exisLencc by nebyl mon ivot v lidsk spolenost! . Existuje proto na vech stupnch spoleenskho vvoje. Je instinktivnim pravidlem jednni, kter d i spolen) ivot zvecho stda. Mor

j:V.j

vechno lidsk je relati vn, protoe spoinl na vnitn z:ikonitosti a je projevem energie. Energie je vak podmnna protiklady : je vyro v~ n:ivacim procesem. Regulujc funkci protiklad , nazvan Heraklci~ tem enantiodromie, unikne vak jen ten, kdo se od svho podvdom dovede odliit tm, e si jeho obsahy uvdom a podiqi: se na n jasn jako na vc odlouenou od svho vlastnho j:i. Tm posili sv j, stane se ivotaschopnm lenem lidsk spolenosti a spln svou i~ voln povinnost.

U obsah povrchnho osobnho podvhdom, osobnch zasut)ch vzpo~ mnek, fantazi a potlaench pln sta , kdy si je analyzovan~U\Cdom, aby dolo k jejich od reagov;ni a vy mizen symptomi1. kter podmnily . Kdy pi stupu ped Zi Yot,nmi pekkami dojde k jet hlu b, k tzv. prenatln regresi, objev se psychick struktury zddn po pedcch, tudi obsahy kolektiv-nho podvdom. Tu je nutn provst syntzu vynoivch se obsah kolektivnho podvdom.

Uvdomovimi si obsah kolektivnho podvdom je transcendentln funkce, kter~t neni bezcln, nbr j se projevuje podstata lovka . Zprvu jde o pouh) prodn vvoj, samovoln probhajc bez po~ zornosti, nkdy dokonce proti vll li lo vka. Ale cil a smysl procesu je v realizaci osobnosti lovka , p ltvodn ulocnC v embryonlnm zil-rodku , ve vech jej ich aspektech a v uspoidiini a rozvinu t pvodn potencionln celosti .

Symboly lto celosti, plnosti a dovreni jsou symboly tveice a kruhu, kter se objevuji v pedstavch analyzovan)'ch ped spnm skonenm analzy.

Mono konstatovat, e ze vech badatel, zab)vajcch se psychikou , piblil se Jung nejvce pedstavilm jgy i jinch sLaiJ'ch menl:ilnch discipln , jim vnoval velkou iadu prac a jejich mylenm byl

zptn ovlivnn .

Schultz v autogenn trnin k

Jako Freud vyel i J. H. S c H ULTZ, tv rce metodyj autogennho trttirlkll, z klasickch po;;-.natkil o hypnze a sugesci a zvlt o au to~ hypnze a autosugesci. Autogenni trnink pak zptn ovlivnil tech~ niku vyvolvn hypnzy: Dalm, nejd leitjm zdrojem autogen~ nho trninku je systm jginsk)ch cviGen a progresivn relaxan

cvieni J akobsonovo. J akobsonova technika progresivn relaxace slou k n;;cviku

postupnho ov ldn tonu jednotlivch SYalov ch skupin volnm z~ sahem pomoci pedstav a k hlubok svalov relaxaci celho tla.

Cvic se u vyuvat t to relaxace v dob duevn zte k celkov-mu odstrann nedoucho napt. Prostednictvm svalovho uvo l~ nn se dosahuje uvolnn duevnho.

du~;:~~~ :~~~~~~oi~e~;~~~s~~a~'~t;:r~~~~e~~j~0~~~ u;~~}~~~ charakteristickch pro sugestivn stavy znm z hypnzy.

Autogenn trnink umouje doshnout blahodrn stav klidu, po~ dobn spnku, bez ovlivovni druhou osobou. M slouit k poslen zdravi, tlesn i duevn vkonnosti, tvoivch schopnost, vybavovac schopnosti pamti, sebeovldn, sebekritiky, sebekontroly, ovldn funkci autonomnho vegetativnho systmu, zaslabovn nebo odstra~

ovn chorobnch piznak, duevnho rozladn a bolesti. J e cennm pnosem k een stle aktulnch otzek reimu prilce a odpoinku .

Akoli se pi autogennim trninku vyad uje vytrval vnitn kon-centrace, nevyaduje se pi nm innost vdom aktivn ville. M se jm navodil stav, pi kterm se cvic oddv uritm pedstavm ,

pedepsanm pi jednotlivch cviench. Cvien jsou se!ltavena od

nejjednoduch k nejsloitjm. To dv pedpoklad k postup-nmu vzrstn vnitn koncentrace a uvolnn.

Teorii autogennho trninku opr Schultz o tzi jednoty duevna a tlesna, kterou prokazuje zmnami pocit, je vznikaj v hypnze v zvislost.i na zmnch fyziologickch, a naopak zmnami fyziolo-gickmi , kter vznikaj v d_slcdku autosugesci. Ji ph yyvolvil.n klidov hypnzy m hypnotizovan pocit thy a tepla. Pocit thy vznik pi uvolnn sval a pocit tepla pi rozeni perifernch cv. Za podstatn faktor pi vzniku hypnzy povauje Schultz uvolnn, jeho je mono tak doshnout pomoc vhodnho ncviku duevn koncentrace.

Cvic, kter) chce mt spch v autogennm trCninku, mus b)t. patin motivovn, mus spolupracovat, mt. uritou mru sebe-ovldn, mus zaujmout pi cvien vhodnou uvolnnou polohu, mus bt zamen na vnitn procesy duevn a mus b~'t odpoutn od vnjiho prosted , jeho podnty mus b~'t sneny na minimum. Zkladn podmnkou spchu je peliv a vytrval spoluprce cvi-

cho s cviitelem. Cvieni probh v tich mstnosti se stejnomrnou teplotou. Cvi-c le na lku v pohodln pozici s podloenou hlavou, nebo sed, a to open zdy v kesle s rukama na stehnech nebo na idli s rukama

sputnma mezi stehna v tzv. pozici droke. Oi m zavlen. Vlastn cvien spov v koncentraci k uvolnn svalstva, regulaci vzomotoriky, projevujc se pocity tepla, regulaci srden innosti ,

re~!a~oi!~~~''t:~~~~~ti c~i~~v~in~~~~c7~~td~~~~~tu : ,,Jsem zcela klidn." Pak pistoup v mysli k vlastnm relaxanm cvikm.

Uvolnn svalstva- cvien thy: Cvic si pedstavuje pocit thy v dominantn (u prav:ika prav) pai. Kdy. doshl pocitu thy '" pai, na kterou se soustedil , penese pedstavu thy do druh pae, pak postupn do obou dolnch konetin a do celho tla. Po:iteni cvieni m bt ukoneno po ticeti vteinch pi zavench och, dy je nutno nkolikrt ohnout a napnout, cvic mus nkolikrt. za sebou hluboce vdechnout a vydechnout a pak teprve

otevt oi. Regulace vz o motoriky- cvien tepla: cvic se sousted na pedstavu pocitu tepla postupn v jednotlivch dech a v celm tle mimo hlavu ve stejnm sledu jako pi cvien thy . Vzkum prokzal v prbhu tohoto c.,.ieni vzestup teploty na ki konetiny o vce ne jeden stupe Celsia.

Na Lornto stupni vcviku hls cvic nkdy zvltn proitky, jako pocity zmn tlesnho schmatu, domnle narostl dal dy, pocity vzn:icn nebo pocity rozplynut, spojen se zvltnmi hlubok)'mi duevnmi zkuenostmi. Kdy je cvic schopen vyvolat ve zlomcch

vteiny vjem te a tepla, kter je subjektivn i objektivn generalizo-vn na cel tlo, ovldl nejzkladnj st vcviku.

Regulace srden innosti : Cvic si polo ruku na srden krajinu, aby vnmal tep svho srdce, a sousted se na pedstavu : "M srdce bije klidn a siln". Po zvldnut cvieni m ctit klidn tep i bez piloeni ruky.

Regulace dchni : Cvic sleduje sv dechov cykly s pedstavou : "M dchn je klidn". Nesna se dchn njak vl ovliv-nit, nbr podd se jeho rytmu. Cvic dch stle vice brnic a jebo dchan je hlub, jako v pirozenm spnku.

Uvolnn binch orgn: cvic se sousted na bini org-ny s pedstavou. e jsou zality intenzvnm proudem tepla, kter try-sk ze solrnho plexu . Procvien tohoto z:iitku trv asi dva tdny.

Cvien chladu v hlav: zvren cvi en st v pedstavu tkho, pln uvolnnho teplho tla s klidnm tepem a dechem /35/

{:lG/

~aP~~~td~a~~~~,~f:~~c;~j;;~~~~~d0~~~~~~- ~;~~~~:ne :~~~~~~~; cvien m cvic pocit, jako by tk tepl tlo leelo "daleko dole", zatmco chladn hlava 11se vzn nahoie" .

Cvien je provdno tl'ikrt denn v dob zprvu od jedn do pti minut, pozdji se cvieni prodluuje na tvrt a:i pl hodiny. Ncvik jednotlivch cvien t rv obvykle trnct dn, ncvik celho zklad-nho stupn ti msce.

Po plnm zvldnuti zilkladnho stupn mus bt cv-ic schopen dostat se nejkratm aktem vnitn koncentrace do stavu, v nm ~~fno;;~~~~et~oa j~l i~~c~~vj~~~~~C~~~~6n: ~1!~: s~r~~~~~~aJr~;;: tvarm teplm t l em. Vraz oblieje cvicho je klidn jako v hlubo-km spimku, svalstvo je pln relaxovno, ke tla je tepl a elo

zeteln chladn. Cvic m bt schopen setrvat v relaxovanm po-hroueni do svho nitra a hodinu.

V pokroil lechnice je prvnm krokem voln rotace onch koul nahoru a dovnit s pedstavou, e se hled "na sted ela". V dalch

~~t~;~~~ ps~i:~~~~:n;0~~:d!~=~~ ~~a::~ii;~k p~~~~~ n;rt::~:~;~~ in tenzvnm citovm nbojcm, na pedstavu uritch osob, na r:zn otzky s oekvnm "odpovdi z poJvdomi", na zkladn ivotn hesla, slouc! k zdokonalovni vlastn osobnosti . Tyto koncentran techniky, zvl t pak rotace onch kou li s pfedstavou o hledni na

sted ela, mohou pivod i t nhl vcovldajici "pepojen (Umschal-t ung)", kter je pop isovno jako oduevnn tla, proctn odevzda-nost, relativn ztrta pocit u j pi "vejili v nco", obrceni se do nit ra, sestup do hlubiny, vnor, rozplynut.

Tento psychick proces pipomn proitky v mystick nebo j~ ginsk kontemplaci a dokazuje , e nejrznjlmi metodami, vytvoen)mi na podklad nejrozdlnjch nzor:, je mono pi pouit.i po~ dobnch pros ledkt"1 (zde koncentrace na tlesn orgny a funk,:e, vci a abstraktn p edstavy) dospt k podobnm jevm, jejich vznik nebyl tvrci metody ani cvicmi pedem oekvn.

Zen buddh ismus a l\'lori tova psyc hoterapie

Zen je jedna z japonskch kol mahjnovho buddhismu, kter v mst svho zrodu v Indii prakticky vymizel, a. vak rozil se do pmehlch zem . Toto uen pinesl v 6. st. BoHIDHARMA do Cfny, kde vznikla -kola tchan. Nzev se odvozuje od pvodnho sanskrtskho termnu dhjna - med itace, rozjmn a japonsk znn jezen. Do Japonska byla kola pe n esena r . 1120 EtMIEM, jen zaloil sektu rinzai, zdrazujc nhlost individulnho poznni. Zhy potom vznikla sekla soto, uznil vaj c clnosl studia, kter pedpokld postupn -dosaen scbepo1.nni. Zen kvetl v Japonsku v 13.-15. st. a ada jeho prvk siln ovlivnila umn , ivotn styl i poezii (huiku ).

Z sa dy koly zen se daj shrnout ve tyech poukch: ll Tradice pcdilvan stnm podnim nez.visle na psmech. 21 Nezvislosl na slovech. 3/ Pm apel na lidskou mysl. 4/ Stt se osviccn}m - Buddhou poznnm sv vlastn podstaty.

l en si nelibuje v dogmatice i cxcgc1.i a vysta s mal)m potem ~~t~~~:s:a~;~yk~~a~;~,~zj~kolj'~o~~:;~~~!: :t.~~tn~n~~iz;;ci~~~~~~ peni , poznni v nejirm slova smyslu. Mono ledy ci, e cilem zenovch cvieni, kter jako ostatn cvien buddhistick a nkter

cvien jgy maj osm stupl, je doshnout osvobozen od osobnch pn a ambic, poznni " ist reality" a splynuli s n, co ma za n-

sledek pochopen veho, tedy i smyslu utrpen, nemoci a smrti, a po cit naprostho osvobozeni.

Cvieni vedou k zskni pevnosti vle, ovlildn -cit. a mylenek, sebeovldn pi sn;len netst a schopnosti dvat se kl idn do

tvite smrti . Proto cvien zenu vysoce oceovali japont vleCnci, samurajov.

Kandiditt, kter se rozhodne vnovat se zenu, musi podstoupit v kl tee pij mac zkouku. J edna z nejd rasli Cljch vypadli podle W ENDTOVE: takto: v przdn cele usedne k se zkii.euma nohama a t lem vzpHmen)m tak, aby pte byla ve svisl poloze, na rohoku, a polo ruce dlanmi na stehna. Tato pozice m vst podle zenovch k~~:t:ev n~l~I;o;b~?fe:Vc{~t~~~~~i~fl ~u~~j~:n~~dZ~i:~t.r~a~ :e;~lt pnizdn mstnosti po dva dny a dv noci, ani sm usednou t.. Aby se ubrni l spnku, upr pohled poloot.even~ch o na podlahu asi 30 cm ped kolena. Kdy vyd r v t to pozici bez usnut po dva dny a dv noci, je peveden do jin mstnosti, rovn przdn, kde setrv ve stejn pozici ti dal d ny a noci, ani smf usnout.. Kdy v t to zkouce, trvajc celkem 5 dni a 5 noci , obstoj, nezmn pozici a ne usne, je pHjat do kltera k dalmu vcviku.

Bhem t.chto dni i noc m za kol nemyslit na nic, nenechat sv mylenky bloudit ve volnch asociacch, nbr m v sob vytvoit "przdnotu". To se neda! ani tak snahou potlai t my~lenky vll ll , ale lim, e cviic i se stav ke sv)m objevujcm se mylenkm a npadm jal;:o objcktivni pozorovatel, nezt.ot.ouje se s nimi , take ony pak sa~bys:~~f~a~J~~t~j~~.hnout i teba nedokonal pedstavy przd-~~;Xe~ vrg~~~~ :~c~nosE~!~~~ b:~~;I:~~~~!t ~~~:f ~~~g~J i~auki ~~ jeho touh y a mysly zaplavuji st. le novmi npady a asociacemi, kter mu znemouj vytvet. proitek przdnoty. Tm jsou tak e~~:~:llc~~~~;~~a~~,;~_ter kandidt mus mt pro spn absolvo-

l

munikativn vnm, st;). pr mu docela zvuk zvonku, jm cvic id:i o pijeti k rozhovoru , aby poznal, jakho stupn cvic doshL

Cvic postupn vyroste nad emoce zlosti a nad deprese, prt.ici z beznadje. Ale i v klidu navozenho pocitu "przdnoty' pochybuje o monosti een kolu. Nad tuto pochybnost se dostat nemOie. Pochybnost se stva stle vice soust jeho vnitnho ivota, stav se jeho dominantn pedstavou , jedinm obsahem vdom. Pi tto intenzvn pedstav pochybnosti o een l.:anu, kter vak een bt mus , ztrflc cvic pfedstavu svho individulnho j, kter m kan eit , identifikuje se zcela s pochybnost o eitelnosti kanu, stv se sm kanem. Nevnm sv okoli, hodiny mu prchaj jako vte-

iny. Tento stav vyst v nhl osvcen (salori), poznn prav a jedin f!~s~ck::u~~~j~~up;!~~:J J:;~~l:;n;";~~~~~~~!f~?h!j~l~of: i hranice svta, kter mu t oto individuln j ukazovalo . Nedostane logickou odpov na danou otzku, octne se vak v jedinm pravm relnm byt, kde ji nen dnch ot:izek.

Tento stav, spovajc v dosaen samho stedu vlastnho j a vlastnho byt za pomoci vzbuzen nejelementrnjch ivotnch sil z jejich cent ra v bie (hara) , se nazv satori a je popisovno

podobn jako stav, obvykle oznaovan samdhi. U cviciho, ktery doshl tohoto stavu, dojde k podstatn zmn

'" ch:ipn i provn, v postoji vi vem jevm. Tato zmna petrv4 v vlastni stav vnoru a spov v uchovni schopnosti pochopit pravou podstatu byt a vhledu do n.

Mono tedy soudit; e cvic provd koncentraci na kan, kter v dob, kdy se kan stv dominantn pedstavou, je se ji sama dr v centru pozornosti, pechz v meditaci, a kter v dob, kdy

cvic ztrc pedstavu svho individulniho j jako initele pochybu~ jicho o eitelnosti kanu a kdy zbv ve vdomi jen pedstava kanu, stv se kontemplaci.

P roti jinm meditanm metodm ma meditan metoda zenu , zazen, tu zvltnost, e jako objekt meditace dv neeitelnou , :i~~;r~~:~o~:Y;~;~~. ~~~u~~~ ;:si~~.~~:~~ ob~:~t~cim:~ft:~ v'rvolv.

~ Tmto v)cvikem v pemhn odporu mono vysvtlit vznik dru-hotnch vsledk. vcviku, jako je sla vle a sebeovldn.

Tokijsk psychiatr S. MoRtTA koncipoval na praktickch z:isadch racionlnho jdra zenu, kter se vztahuj k sebeovldn a zskni trval duevn rovnovhy osobnosti, psychoterapeutickou metodu , j se sna osvobodit neurotika od neurzy a uinit ho schopnm

elit jakkoli konfliktov situaci. Podle Moritovy k~:>ncepce jsou neurotick symptomy vrazem

konfliktogennho procesu, kter pin nemocnmu strdn. Pokusy nemocnho pekonat neurotickou zkost , uniknout vlstnm neuro-tickm konfliktllm nebo je zaprat, vyvolvaj stle slc neurotick

napt. Specifick Uzkost neurotika je dsledkem jeho specifickch reakci na prosted. Neplat zsada symptom nebo komplexu sym-

ptom. Neurza vznik z neurotikova pesvdeni, e tmito sym~ ptomy trp, nen tedy zpUsobovna symptomy samotnmi . Stlou neurotickou obranou vznik circulus vitiosus , kter nazval Morila p;;ychickm principem vzjemnch ink . Neurotick obrana proti

pi-znakrn posiluje fixaci na tyto pznaky a zvyuje pocit utrpeni. Morita oznail neurotick osobnosti jako "inkeiicu" a konstatoval

u nich tyto rysy a postoje, kter jsou podminny egocentrismem: 1. Hypochondrick rysy, podmnn vtinou konstitunmi, d

dinmi faktory.

2. Neurotick perfekcionismus, projevujci se tim, e se neurotici pokouej uinit ncmon monm. Naproti tomu vrazem duevn rovnovhy je pochopen, e kadmu nelze doshnout _maxima.

3/ Neschopnost pravdiv a pmo se vyrovnat s zkost. Uzkost je nutno akceptovat a snet strdn s n spojen. Kdy zkost doshne Yrcholu , je jak}'koli pokus o dal obranu zbyten a ne-

uiten, chronicky zvten "ego" se zhrout a utrpen vymiz. 4/ Neschopnost pouit se z nezdaru a pijmout skutenost, porku

a obte. 5/ Domnnka odlinosti od ostatnch lid. 6/ Snaha po tst bez nmahy, obt a strdn. 7/ Pocit mncennosti a neschopnosti, utrpen pesahujcho utrpen

ostatnch lid. V neuskutenitelnosti idel neurotik v dsledku jejich perfek-

cionismu se vak projevuje veobecn lidsk snaha po vlastnm rstu. Neurotick osobnost je v podstat jednou z monch forem projev tvr ivotn sly, kter se po sprvnm psychoterapeutickm usmrnni me vyvinout v mohutnou konstruktivn slu.

Mritova psychoterapie se sna pmm innm zpsobem po-vzbuzovat a rozvjet konstruktivn sly nemocnho; k jejich mobilizaci vyuv lebnho inku prody, lebnho vlivu innosti a zdraz

ovn postoje "pijet skutenosti". Nemocn je pi pijet do len psychiatricky vyeten; je mu vy-svtleno, v em spov struktura neurzy, je mu objasnn prbh lby a jej smysl. Kdy nemocn souhlas s lbou , mus se podrobit psn lebn discipln. Bhem lby nesm hovoit o svch potch ani s lkaem, ani s druhmi nemocn)mi. Nejsou mu podvny dn lky pro span a pro uklidnn . Dlka lby trv okolo tyiceti dn . Je rozdlena do ty fz:

I. fze trv a tden. Nemocn le sm v mstnosti na lku, sm vstt jen k jdlu a ke koupeli. Nesm se nim zamstnvat. V prv dob se nemocn ct lpe, brzo se vak dostav zkost a nemocn m dl!ljem, e vechny jeho symptomy se zesiluj a strdn se zvyuje. Kdy tyto pote doshnou vrcholu a vechny pokusy ubrnit se jim sel:lou, zan se nemocn s nimi smiovat a pijmat je jako nutnost. Tento stav mobilizuje tvr6 neurotickou aktivitu a Mmocn se zan v lku nudit.

II. fze trv a tden. Doba spnku je stanovena na 7 hodin, ne-mocn sm vychzet na zahradu a v-ykonvat leh prce. Zan si vst denk, jeho zpisy psychiatr denn te a psemn komentuje. Nemocn) se obvykle cti nkolik dn dobe, pak se jeho pote vracej. Psychiatr mu v psemnch pipomnkch rad, aby je pijal jako sku-tenost, tak jako pijm radost.

III. fze trv a tden. Nemocn je vce zamstnvn, nen mu vak dovolen styk a hovor s druhmi nemocnmi ani s lkaem; krom spnku neodpov. V tto fzi dosahuje obvykle nemocn ve svch ivotnch postojch pijet nevyhnuteln skutenosti, a pesto, e m jet njak pote, me vykonvat svou denn innest.

IV. fze trv a dva tdny. Nemocnmu je dovolen styk s druhmi nemocnmi, nesm vak s nimi hovoit o svch potch. Sm opoutt

lebnu a je mu pidlovna dleitj a odpovdnj prce. Jeho -denk bv obvykle zaplnn optimistickmi zznamy, svdcmi o pokraujcm uzdravovn.

Podle japonskch pramen jsou vsledky velmi dobr. Uvd se 65 % plnho uzdraven, 30 % zlepen a pouze 5 % bez spchu. Nemocn se nau snet sv neurotick strdn, tm je peat bludn kruh mobilizac "tvr pasvn aktivity" , s n nemocn aktivn

pijme ivotn realitu a v n sebe samho, takovho, jak je. Zjem, kter vzbudily pzniv vsledky Moritovy psychoterapie , vedl f:l9f ,

jt.Oj

japonsk psychiatry k tomu, aby provedli vdeck zkoumni fyziolo-gickch a psychologickch aspekt. zenu, zvhit jeho meditanch technik, zazenu. Zkoumn byli podrobeni praktici zenu.

U nkter)

KULTURN HISTORICK

ASPEKT JGY A JEJ TDN

Zdenk Ban

Slovo jga m v sanskrtu mnoho v)znam. Tak nap.Apteho slovnk stedn velikosti jich zaznamenv ticet osm: spojen, spojovn, kombinovn, kontakt, dotek, uit, pouit, zpsob, metoda, vsledek,

prostedek, vhodnost, prce, zamstnn, trik, podvod, pln, sil, lk, lba, kouzlo, zakvn, magie, nabyt, vzbroj, argument,

pleitost, bohatstv, pravidlo, vztah , zvislost, sousti"edn , rozj-mn, kontemplace, souet, konjunkce, oddanost atd.

Ve Rgvdu, upaniadch a Bhagavadgt se termnu jga uv ve vznamu sjednocen, spojen. Podle Patadaliho je jga metodic-km silm o dosaeni dokonalosti, a to kontrolou rznch prvk lidsk pirozenosti fyzick i psychick.

Penesen v)'znam slova mohl bt dvoj: spaen - spojen lovka s bohem ve smyslu latinskho religio, nebo spaen - ujameni nich element lidsk bytosti, kter je podmnkou, aby zcela oitn

vdomi lovka, lman se ztotonilo s vdomm absolutnm, brahman. Nejastji se pouv vrazu jga k oznaen 1/ metody rznch tlesnch a duevnch cvien, 2/ filosofickho systmu, o kter se tyto techniky opraly a jen byl

v)'sledky tchto technik zptn ovliviiovn, 3/ cle jginskch technik, jako je sebepoznn, osvobozen, sjednocen

nesmrtelnost apod. Podle indick)ch pedstav je jga povaovna za vnou prv

tak jako byt, v zatcch stvofen byla pochopena tvrm principem a v prbhu asu sdlovna moudrm. Vc pokldaj za pvodce jgy vdy toho boha, kterho povauj za nejvyho. V Bhagavadgif se za zvstovatele jgy prohlauje vtlen boha Vinua, Krna~ Nej-

astji je za pvodce jgy pokldn len hinduistick trojice, bh niitel, pedstavitel pemny iva.

Pedstava o vnosti jgy phpomn biblick vrok: ,;Nebe a zem pominou, ale slova m nepominou". Aby bylo mono povaovat jgu za vnou, bylo by nutno piznat j objektivn, asov neomezenou platnost, jako teba zkonitosti obsaen v Pythagorov vt nebo zkonu o zachovn energie.

Uitenj je snait se postihnout, v kter dob a za jakch p&d-minek vznikly pedstavy, ze kterch byly pozdji systl]ly jgy sestaveny. , Kdy nkdy v drUhm tiscilet ped n. l. zaali dt:l Indie pronikat

Arjov, byla ji Indie svdkem mnohch zalch kultur. Nlezy archeolog postihuj sled kultur od severoindick kultury snsk a k rozshlm a vysplm kulturm mohendrodarsk a harappsk, kve-toucm na bezch Indu v tetm tiscilet ped n. l. Tyto kultury znaly jii psmo , kter dosud nebylo rozlutno.

Je otzkou, zda nkter pedstavy charakteristick pro jgu se nevyskytly ji v tchto kulturch. Pi archeologickch vykopvkch byly nalezeny stavby, kter umoovaly obyvatelm rituln oistu vodou, charakteristickou pro dnen hinduistickou kulturu. Byly Gbjeveny malby a soky velmi podobn hinduistick)m zobrazenm boha Sivy, prv tak jako znmky ivaistickho falickho kultu. Jedna z nalezen)rch soek pokldan za zobrazen pedchdce ivy, Protoivy, zaujmala pozici pipomnajc pozici jginskou. Mono tedy soudit, e ada pedstav protoindick kultury byla tradovna pchozm rjm a v prbhu stalet se protlaila do poped jejich nzor.

Na druh stran nutno uvit, e pozice s nohama zkenma pod sebe, dle pozice vadrsana a padmsana je mono zjistit u hudebn-

k na malbch v egyptskch nckropolch star i stedn e , ani se d prokzat spojeni s indickm kulturnm prostedm v onom ase. Monost lidskch pohyb i pozic je omezen a urit pozice mohou bt vytvoeny bez jakkoli npodoby cizch vzor. /4:1/

/44/

Kdy pastcvetl rjov vnikli v prv polovin druhho tiscileti ped n. I. do Indie a usadili se v po lndu a jeho ptok:, mli nboensk a kosmologick pedstavy podobn, jako j in indoevropsk kmeny. Jejich bohov odpovdali personifikacm mocn)'ch prodnich j ev .

Pomrn v krtk dob vznikl u rjO. stav kni se spoleenskou funkci vyplvajici ze znalost vztah k boskm v ldcO:m a drcm,

T~n{~ji~!s';z~;a~t~~~e~o ~~0;).J:::~:e~r~~:0at:ln;~;~~~~h i~~~~ evropskch niarod jedin s keltskmi druidy.

Velmi pravdpodobn se u rj v dsledku styku s pvodnm oby-vatels~vem p_rojevily tendence, aby se v zjmu zachovim "ist krve"

spolenost Arj d iferencovala do kast. Pslunost ke kastm byla urena zrozenm a nedala se zmnit.

Kasta kn, brhman, zd O:razovala svou nadazenost nad ostat-nmi kastami, i nad vldnouc kast.ou boj ovnk, kalrij, znalosti a ovldnm magickch sil. Brhmani hlsali, e pze bostev je mono zskat obt, jadiou, jeji ritul se stval st le sloitjm a ji tedy mohl vykonvat jen vysoce v tomto oboru vzdlan brh-man. Vznam obti st le stoupal.

V posvtnch staroindick"ch textech, vdch, brhmanech a upa-niSadch, kter byly prv tak jako zpvy druid l tradovny stn z generace na generaci, mono sledovat vvoj tohoto mylen.

V R g vd u , obsahujcm hymny na bohy vdskho pantheonu, je jet pi obti nejdlcitjim objektem bostvo, ktermu je ob[ pinena. Ritul obti je sloit)', obti jsou hojn a tun, obt m za cil zskat pze boha, jemu je obtovno. se ~J}~zg;j: p~:~~~t~ d~b:~i~~t3~~~~c: d~~~hao v~~i~~~dt~ ~~ 1jih~t)~~ jasn), radostn svt Rgvdu, ovldan mocnmi bosk)rmi drci, vystid:in svtem A tharvavd u ovl;ldanm magickmi silami. Vzni-k nov typ kn , alharvan, sluujcch funkce obtnika , kou zelnka a l kae. V pedstav;lch Atharvavd u je pi obti nejdlllcitj ma-

~ick moc obLi, magick rituly a magick formule, mantry, jim JSOu podzen i i sami bohov.

V konen fz i vvoje tohoto nazrn, zachycen v rituln ch pHrukch , brhmanech, se magick moc obadu naz)'van brahman , ztotonn se samou obt, stala zkladn kosmickou silou, kter prostupuje vm a je ve vem obsaena. Kosmos sm byl stvoen obt tvrce . Obt spovajc v lapas, psn askezi a sebetrznni , mono zskat nadpirozen sily a ovldnout i bohy.

Obt: ji me provdt jen zasvcen brhman, me bt vykona-na skutcn)'m konem , obtovnm hodnotn vci , provedeni obti vak me bt jen v symbolickm ritulu nebo jen v mylenkov

pedstav, v rozjim5 n. Vznikla pedstava, e jednotliv sloky obti odpovdaj jednotlivm fyziologickm pochodm jako je pijmn potravy, zavni, vymovn , soulo, bdn a spnek. Obtnk, zasvcen brhman 1 kter byl v pedstavch sve kasty v tto dob ji ~d~~e z~~~1!t~[~~~f~u sfco~;:~;{l s~~df~~~1~;~khj ~7o~~!~~ ob ji tm , e

Posunut kullurniho tit na jih a na vchod mlo za nsledek hlubok zmny. Tak jako se zmnil r.z kraj iny, kde v tropickm nadbytku ivot prud ce vzkypi a stejn rychle odumr, zmnil se i cha-rakter obyvatelstva. Lid 'i'chodnch kraj U: nikdy pln nepija l viru

brhman . V jeho ilch kolovala jin krev, jeho mysli t hly podivn ped stavy o bohyn i Matce, kultu plodnosti , a vyznval jin bohy, jim na rozdl od rj pinel nekrvav obti. Ten to lid sn o magic-kch silch, jich je n1.ono doshnout krajn askez , scbetr)'znnm

a hladem. Z jeho ad povstS.vaj rO.zni kajcnci, kte usiluji o dosaen vych cil, ne jak slibuje brhmanska obt

Takto asi zanalo obdob upaniad, jeho pedstaviteli nebyli brhmant obtnci , nbr [id odkajic se svta a smyslov.ch pa-itkO.. V tto atmosfe pevratn~ch mylenkov)'Ch i spoleenskch zmn se rodila nauka o samsru, kolobhu ivot, a s n spojen pfed-stava o karmanovm zkonu, o odplat in. Jedinec, kter pekro miru utrpen stanovenou karmanov)m z.konem, bude obdaen v tom-to ivot nebo ivotech ptch nadpirozenmi magickmi silami.

V upaniadS.ch se dle sdluj tajn nzory o principech byt a i-vota, kter jsou jednou hledny ve vod, jindy v dechu - vzduchu nebo ohni. Ponenhlu krystalizuje pedstava nepostiitelnho, nezni-~i~~~r~ ~;1!~f~~~~::;~~~i~~ige~h!es:frt~'a;:o0 n~i~~i ;~1Yl~ opt oznaovS.no terminem brahman, a pOvodn znamenal magickou vemocnou slu obti . V jednom mladm textu je brahman popisovno jako Pn, obklopujc vechny vci, zfic, vevidouc, vevdouc,

vudyptomn, nedoten zlem, sm v sob existujci. Jin jet mlad text vid v brahm:m boskho stvoitele , k nmu lze dospt oddanosti a uctvnm.

Z mylenkovho bohatstv upaniad v dal etap indickho mylen vyplynula ada metod, jak intuitivn pochopit mnohotvrnou sku-

tenost. Tato hlediska se naz)'vaj darany. Tak nap. snhja u, e od vnosti existuji dv samostatn reality, duch - puru!ia a hmota-prakrli. Duch je ist vdomi bez jakkoli i nnosti. Hmota je nevyerpateln energie postrdajc vdom. V neprojevenm stavu je hmota Jednotou protiklad, kter svou rovnovhou znemouj inn ost.

Vdnta, jej zkladn text Vdntastra pochz z druhho stolet ped n. 1. , pokld. za jedinou absolutn reali tu neosobn brah-man, nepostiiteln, bez jakchkoli pvlastk. V tomto aspektu je nazvno parabrahman , kterto pojem se snam vystihnout ter.m-nem "absolutn vdomi". Prvotnm projevem tohoto "absolutnho vdomi" je 1vara, Pn vesmru, kterho mono chpat jako kosmick vdom oivujc ves-mJr tak, jako vdom lovka oivuje jeho tlo.

Tato pedstava tvrce i stvoenho vesmru neni vak pravou reali-tou, je jen kosmickm klamem oznaovanSm termnem mja. Vdom

lovka je poutno mjou, proto povauje lovk sv tlo, smysly a mysl za sv prav j. Kdy se zbav ~ehto pedstav, prohldne z-vojem mji, pochop, e ve sv podstat je tman ist vdom , zbave-n vech svch obsah, tman, toton s vdomm absolutnm, brah-man.

Z myleni upaniad vychz i jga, ktcra pedstavuj e soubor metod cilcieh k osvobozen Sebe Sama, lmanu, jeho ztotonn s absolutnm vdomm, brahman.

J ga se opr o princip obti: jgin se mus vzdt vech sobeckch vztah k pedmtt)m svta , mus dokonale ov13dnout sv tlo a jeho funkce , sv jednni, pud y, emoce i. mylen, a poslze se vzdt i sv vlastn individuil ln existence. Mciody jgy mono tdit podle jed-noUivch lidskch funkci, z nich vychzej.

l

/4G/

Tyto jednotliv metod y jgy se vz8.jemn dophluj a nejsou vdy pesn odliovPatadaliho rdajga je nejutdnj m systmem jgy a vechny ostatn systmy jgy byly t.imto systmem pod statn ovlivnny.

vz;~s~r~;~:k~~od~~~~~~d~~~~n7.u~;:mt~~~J;hl~r~,"~~~~ha~n/-vratu a hroucen star)ch d a norem. V evropsk kulturn oblasti

::e tento masivn n. rst rnagiekC ho myleni projevil ,. prvch stolcLch 11. !. a znov11 \' patncLCm , Sestnctm a scdmnct,m stolet.

V Indii mono pozorovat podohn~ kaz v pn)'ch stoletch prvho tisci let pfed n. I. v do b& dominantnho postaveni AtharvavPdu a ritu:!lnich pir u:ck brhmau, podruh v ptm a sedmm sto lcli n. I. za doby, kdy Indie byla vyslanna n::il cizch njezdnk a vldc. Tehdy by la siln

KARMAJGA Rudolf Skarnitzl

Podle indickch nzor je nevdomost pinou vech zmatk. ve svt, vech nesvr. a stlch boj.. U jednotlivec se nejv}:raznji projevuje v charakterovm prvku sobectv.

Sobcctvi, ili vdom sebe - jstv (ahamkra}, je ztotoovni se s fyzick)'m tlem, vdomm, mylenkami , city a pocity. Jstv se stv u lovka iluzvnm centrem osobnosLi se zetelnou touhou ukrojit pro sebe co nejvt kus Jibo!'iti. Uspokojovn tto touhy se vak asto dje na kor pocit libosti jinch lidi, a tak dochz k rozpor.m a utrpen , protoe sobec m mlo socilnho pochopen. Pouze kontrola a ovl:id-nut hrubch projev. sobectv umouj spoleensk souiti lid.

Od svitu lidstva se lid sna odstranit ze svho ivota utrpen. A jak maj spch? Odpov dostvme na pokraovni a po nae dny - vidme jen vlky a s nimi spojenC krveprolit a bdu. l'\ae tzv. civilizace a kultura jsou zejm jen slabm pozltkem zakr~vajem divocha v ns zakoennho . Navzdory vychloubn se vymoenostmi na poli vdy a techniky je nejist, zda je modern lovk skut.cn tastnj ne jeho pedek, kter il ped tisci lety. To nen pehnan nzor zrozen z pesimismu, ale pm:) pohled na tvrdou skutenost, kterou nememe pehlet, jakkoli se nm okliv.

Dlvodem, pro se nepodailo a neda najt uspokojiv nil.vod pro veobecn tst, je okolnost, e se nikomu nepodailo odstranit sobectv lid. J e to toti velmi dlouhodob, sloit a doslova skon zleitost, kter se da jen jednotlivcm s opravdovm odhodlnm a vyzbrojenm nezmrnou trplivost.

Pozadm sobectv jsou kle , tj. zdroje trap, kterch je podle indickch pedstav pt: 1/ avidja -nevdomost, kter je hlavni z nich, pedstavuj e

t mylnou zmnu nevnho za vn, neistho za ist, nej za j apod .,

2/ asmila -jstv (ve smyslu jsoucnosti j), neboli myln ztoto-ovni subjektu s nstroji tla a mysli,

3/ rga - cht, chtn , pilnut k pjemnm vcem, 4/ dva - nenvist, odpor k nepjcmnm vcem, 5/ abhiniva - instinktivn lnut k ivotu a st.rach ped smrt.

Tchto pt zdroj vytvit nestl)' a neukojen ivot ega {jstv). Jsou koenem vtleni a podmnkou jeho stavu i s pslunmi radostmi a bolestmi, kter pochzej z minul)'Ch ctnost i chyb i zsluh a pro-vinn. hrnem jsou tyto kle bolestn, a proto tak lidsk zkuenost jakoto celek je bolestn. Pouze jgou je mono jejich pt'lsoben zasta-vit a ukonit utrpen.

J ga, kter se speciln zabv sobectvm a postupn je likviduje, je harmajga.

Pojem karman doslovn znai in, innost nebo konn. Kad innost je karmanem, za pedpokladu, e je iniciativn nebo sleduje njak el. Tak kdy truhl zhotovuje idli, nazvme to jeho in-~e0~~h~b~l:j~~okat;\;lovf!;~ e~~~tili::~j:~nt;:~~~st~;~:j~~~

clevdom "konni" ne jako "innost". Karmanov zkon - ili nauka o odplat in- je indick odpov na jeden z nejpalivjich problm. vech dob - na otzku k~rin~:o!~t:1nn~h~t:!~~a~eu :v;~~m~n:o~Leo .. ~~:~~mi~~fvct ~~~~ Ve, co lovk v tomto ivot proiv, je vsledkem jeho vlastnho chovn v dvjch existencch. Karmanov zkon m toti svj zklad ve vie v kolobh ivot (sansra) a pedpokld stle opako-van nvraty jedince na tuto zemi. Kolobh ivot jevnmzilkonem, jemu podleh:i nejen tento svt, nbr vechno iv ve vesmru v.bec. Jedinec nem nad sebou dnho soudce krom sebe sama. Sm je

p.vodcem svho i'Ouasnho ;;Ju. sm rozhoduje do man mry /51/

o sv budoucnosti - zle jen na nm , J)i'ipadn na podmnkch vytvoen)'Ch jeho konnm v minulosti , jak bude vyparlul - rik

Po nezbytnm vysvtlen pojm, jejich objasnn je do jist mry piedpokladem ke sprvnmu pochopen dalho textu, pikrome k v)kladu vlastn karmajgy.

Karmajga objasuje loveku. jak m pracovaL. aby doshl nejlep-;ich v)'slcdk a pitom neupadal do zklamn a beznadje a aby navc

.,;ploval duchovn smysl ivota. Jako cesta k dokonalosti innost je karmajga vhodn pro ty, kteh jsou stle zamsLnni, pro lidi , Ue j;:;.ou neu;:;.tle 6inn R ij v trval~-eh povinnostech . Je vhodn pro dovka. kter)' nem "na nic t~as"

:'-' AU:\! I\:_-\i\"TA BRAII\L-\ se Ye sYm dle "Filosofie hinduistick sdhany" vyslovuje o karmujze laklo:

,.ydom jednoty mezi _-\b_solutnem a omezenost, neb?!i jg~', tj. spojeni me7.\ BoZstYm a lovkem, JC dosahovno podle karmaJgy tmno~t.. Tllto jga obsahuje ro:~:vinuli u r\Js ~ omezeJiho jedince a poskytuje a umouje mu tu!.o monost skrze melodickou innost provdnou piedepsan~m zpsobern. !ndividu;ilni lidsk;i bytost obsahuje v sob nesmrn monosti, kler - j~ou-li pln rozvinuty - otvraj centrum nekonen energie, nevyerpateln zdroj nekonenho blaha. Pii plnm r07.Yinuti tchto kvalit nastv nastoleni konenho. omezenho na trn Nekonel:na a Absolutna.

Kad)' d!iva (jedinec) je poteneilnim ivou, jin)'Illi slovy kd~' jedinec obsnhuje v ~ob Bostv, a Abo:olutno je t.oto:.n s dokonal~m d~ivo11. Omezen) jedinec _se sv)'m nedokonalostmi a se sv)m n.epln)m ro~vojem zcela opor.nij

~~:~i;~~e~L~~~~~;{~1 ~~~~eJ~~~~~ e~.~;a~~:~ 1~~{e~~e s~~~~~i\~~~~, ~~:~~~~kd~~~~~r e je z~rla o?dien od tohoto univerzlnho centra; nebo. pi nejlcpf'rn se povauje za Jeho nekoneCn maion t~steku. Ale kdy7. pr

/'Ml

dobr i zl, pinilcji plody, kter budou sklizeny buto v tomto ivot, nebo v dalch zrozench, a tak vytvej phpoutanost.. iny konan bez jgy, iny nezakot.ven v posledn pin vdomi a konan pouze v poslunosti okamitch impulsU a tueb, zavdj Clovka a odluuj ho od jeho zkladn podst.aty. Avak iny konan ve smyslu povinnosti, iny konan z hlediska bohosluby nebo nemotivovan z hlediska libos ti a nelibosti nevedou k dali touze a k ulpivim na vsledcch, nevytvej pipoutanost k plodm.

Drnajga sice h ls, e iny (karmni) jsou stlm pramenem ~~::~~~t~i %d~r~t~. ~~in.'?J;~~~~i ~0o ~~~~b~~e0;it~ k~l~b~~~agi~tt~~ by se ml in zci; av~ak zkladn nzor karmajgy je, e iny nils nemus vdy poutat. iny vykonan inteligentn, se sprvnm po-stojem, nejenc nevou, ale neoccnitelnC pomhaj doshnout osvo-bozen. Kad Cinnost. provdn nesobecky a bez lpn na nsled-cch, konajcho ncpout, ale pomh mu doshnout dokonalosti. iny konan s omezenm pohledem kod nakonec i nejlepm zj-mm konajcho a zpthobuj otroctvi a bidu. akoli se doasn zdlo, Ze tmto zjm tJm slouZi. Moudrost karmajgy spov v tom, e iny konan v duchu obti (jad!1a) slou nakonec k pmmu vykoet\0-vni nedokonalost, kter existuji ve form sobeckch tueb a ulpivni; slou tm, e pesunuji d'lraz z konench '0sledk na innost samu , a Lak pomhaji os,obozovat z. okov bidy toho, kdo iny kon.

Obl:L tvo dui jgy. Tento vesmr je pod le Rgvdu vsledkem velk ~~~o!:'~;~~~~f~,e~: ~~d,~~i'~~~0:t~~~~~~cj~bf&J~ ~~~~h~~:~ bytosti. Prvotnm projevem t.ohot.o kosmickho vdomi bylo vyjden ve tvaru vesmru. Podst.al.ou prvnho inu byla Ledy obtsebe sama, k ter tak vytvorila pravzor pirozenosti karmy. Je to ob, akt zeknuLi se, skrze kt er vesmr vznik a m sv byti. lovk ije v souladu s tmto Cinem, kdy sm kon in, jim popr svou vlastni osobnosL ve p rospch rozvinut vy ch sil sebe sama. Takov innost je sku teJl O U i nnost v duchu prav obti a je v sou ladu a kryje se s mys lem prvotuiho in u . Svtsk radovnky rui svtovou rovnonHm a harmo-nii , protoe nadmrn6 pipoutvaji k vcem. Obf, zeknut se, znovu nast.ol uje rovnovhu a obnovuje poruenou harmonii. mysl kosmic-kho vdom se uskuteuje zeknutm se, obt, vlun) poitek jej vak poruuje. Od pravzoru prvotnho inu jakoto obti se vysvUuj e a odvozuje znan psobnost a ulechtilost kad opravdov obti (:i z.eknut. se . .Takkoli se zd bt zeknut se omezenm, zenm, je to pr8v zeknut.i se, kter jedince rozvij a osvobozuje jej od pi poutaoosti.

Dokud zbvaj v l ovku pni, do t. doby v n m existuje nedoko-nalost, a k jejmu odstranni je teba innosti . Karman (innost) osvobozuje od vzanosti. Cinnost sama o sob je zcela neutrln. J(urrnan sice vznik z tou hy a je realizac Louhy, ale na druh stran tak pomh vykoeovat. touhu , je-li patinm zpsobem vykon-vn. Pochopme-li toto , porozumme, co znamen innost ve form "dobr prce pro prci samu" a ctnost jako .. innost bez nroku na odmnu i beze strachu z trestu, bez touhy po nebi i beze strachu

ped peklem". Nut.no si uvdomit , e pni plod pni, a tak nen konce innosti

vykonvan z pn; ale innost bez pn i vede k poznni (drina) a konenmu zniku pni. Karman, innost sama, me odstranit

pni a touhy, a tak mOc pipravit podmnky, kter jsou nezbytn nutn pro realizaci osvobozen a Absolutna.

Hinduistit ui tel karmajgy uvdj i znm podobenstv: Tak jak vechna semena v erstvm stavu kl a pin.ej ovoce, tak i vechny iny pinej i karmanov ovoce; tak jako smaen semena

maj svou klc schopnost umrtvenu, t.ak tak innost provdn z hlediska povinnosti, bez nadje na odmnu a bez obavy z trestu, nepini ovoce a neve etzem nsled k.. Staroindick aforism

k: "Vyhub touhu po ovoci sv prce - ale pracuj tak, jako pracuj Li, kte se sraj touhou po ovoci; pracuj, jak nej lpe um - ale vsledky vlo do rukou boh, bez njak starosti z tv strany."

Pedpokladem a zkladem spchu v karmajze je celkov sprvn hld n. Ten, kdo chce karmajgu provdt, mus se pedevm vzdt

lpn na plodech sv prce a nauit se psobit dilem, tj. ivotnm kolem, ivotnm postavenm. Tm jsou nap. otec a matka rodiny, prvnk, obchodnk, ale i meta a ieditcl. V mysli nutno pitom udro-vat mylenku, e Yechny dluhy, je mme v.i rodiMm, spolenosti , zemi a lidstvu, spleiroe konnm vlastnho dla. Rodie nap. by mli jako chva vdy starostliv peovat o sv dti , avak mil. na zeleli, e jim dLi nepat. , e jsou jim jen sveny k pi a vchov, aby zska ly zkuenosti a rozvinuly vlastni sly a city. Neoekvejme vak od svch dt odmnu za Lo, co jsme jim dali. Nai povinnost je pro

n pracovat- a Um je vc odbyta. A vbec plat zB.sada, e mUe-me-li nco vykonat pro jinho lovka, tak to vykonejme, ale zaujmme

pitom tot stanovisko, jako mme zaujmout vi svm dtem, tj. ni c za to neoekvejme.

Obdobnm pkladem sprvnho s~anoviska byl nt-zor lovka, kter byl sice velmi bohat~, ale jeho bohatstv ho ncpoutalo. Kdy7. byl na tuto okolnost dotazovn, vysvtlil pinu sv odpoutanosti tim, e se nikd y nepovaoval za vlastnka svho bohatsb.-i, nbr e se vdy povaoval za dvrnka, jemu byl majetek sven do sprvy.

Jednm z prvnch konkrtnich krok, jak zmrnit pilin lpn na vsledcch vlastn prce, je snen ,.horkosti" vlastn tuby. To znamen: pracujeme-li pro njak vsledek, pak je nutn umt ji

bhem prce oslabit intenzitu touhy po jejm plodu, netrvat bezv-hradn na jejm zdaru a pipustit t monost, e p lody nebude mono sklidit. Kvalita proveden prce tim vak nesm bt dotena, pouze vsledky jsou jakoby nabdnuty budoucnosti.

Dle je nutn neztotoi'lovat sv j se samotnm provdnm pr-

v duchu odpoutanosti, spluje kol daleko innji ne ten , kdo neu -stle mysl na zdar sv prce .. Pracuje-li nkdo vhradn pro spch, strach z monho nczdaru jeJ tak suuje, e neme kolu vnovat veker sv sly. Ten , kdo dovede b)t nestrann k spchu i k nezdaru, je zpravidla klidn~' a tich) n obvykle pracuje lpe -obzvlt ve zt.iench podmnk {H~h - ne ten, kdo se stle trilp horeCn)'mi oba-vami o vsledek.

"Sou!:asni\ jnk vz1"11st v Z:iku klid, rozviji se v nCm dYoji zamtcni pozor.-nosti, dvoji vdorn, ,zev_ni ' a ,vniti:ni. Jedno znml:slnan6 . prac, a dru_hc ,vnitn , tich, pozorujc1 a obrccm! k Sob Sn mmu - (;1strnu vdom1," Hk AUfi.OIHNDo.

Pojmem ScUe Sama, tistho v_dom- je mni"Jn tma11, coZ je podle indick)c~ pledstav dw_::ho\'ll_ esence jedmce, du~~ lovka, posledni pi"iina vdonu v lovku. Alma11 Je subjektem poznvani \" Odn , snu, hlubokm sp;lnku,

~~~~!~aatJe c1~~1k;)tc~a~~c~~1t;di;fJu:~:i~~\~t:t

dli se renec n S\" cele. me b~-t. ,. urCit)'ch ppadech perfektn pra-vdou. Je mon. e tomu. ktPr) je vc~v cele- ncni-li dost.at.cn bde!) -se vice a vice st.;.xa j~ho vlastni osobno;;L stedem myiileni a jednitni, zatmco ten. kter~- je hot.ov Y kadm okamiku ve ob~t.oval pro blaho druh)ch. rychle pokrauje ve n1itnm rstu. Kdy se karma-jgin ke konci sY Cf'SL,v stane ZC'f>la. nesobeck)m, je llt\ nho vylita Pravda, a je jedno. zda ji Yi!dome hledal i nehledal.

S\",\){! PAVITH:'>A~DA \'e S\'m dle .. ZdrA.v~- rozum o jze" uva-(], e mezi rUzn;;-mi druhy jgy nejsou ncprodySn zdi. Bthem y;;-voje vyst.upuje karma. blwl.-li. d.:1na a rd:a rzn do popeli i a jen zid~ kakdy pracuje jedinec pouze'" jedn jze . . Je t.o tcmpf'rament :ika, jen uruje, kle~ smr m

/53/

energii - ale je nuLn b~ L schopen i nepraco",aL. J e Leba hL klidn s prac i bez n a pi navC b)i. schopen odpovat. s klidnou mysli, i kdy prilce neni dokonena.

Aurobindo se ve svm obsbiCm dileointegr.ilnl j ze tak zmiuj e o chyb.ch, kterych se tak na cest asto dopou.Sti, a i"ik: "Nctraple se nad chybami v pricL Casto zjistite, e jste vci udlali patn i t ehdy, kdy jste se snaili vykonat je co nejlpe; ale i kdy to jsou chyby, neni d:l'odu, pro byste nad nimi mli bt smutni. Necbte nar'lsta t. vdomi -

~~~~fv~ ~?~5~i~e vJ~k~ia;s{iaf~~~tv~0~~~-a iNs!prfi:f;d~j~: ~~rrt~dr~~YuJ:~ mnoho dleilosti, ani se nad nimi nerozilujte. J e pirozenost mysli dopou~ ~~tv:i~~~~~~n~~~~~n~l~~j~e ~~&:~~:~~.m~j~~ ~~~f 1jfs(i ~a~;:~t~i~~~~ri~

!~e~i~C~7d~hs;ejzn:Y~:er~~~~~~~! ,?~t~~~li,;;~~~~o un,~cl~~1~~1,0~~{~ed c~ei:ud! schopno osvitit vliechna hnut mysli."

Svull i Vivknanda k tomu sdluj e: " J sem si jist , e hi.d n snat.e1ti - at dobr, i hori;i - ..,. mm t.hotC nebylo nadarmo. J sem vslednici cel sve minulosti, dobr i Spa tn. Dopustil jsem se mnoha omyl ve svm iivol a jsem si jist, .e bych bez onch jednotlivS'ch chyb nebyl Um, im jsem dnes; a tak jsem zcela spokojen, e jsem se jich dopustil. im neminim, abyste odeli dom a tam se poali dopoul~l chyb, tak mi nerozumjte. Nebute v~ak zarmouceni nad chybam i, kter)'ch jste se dopustili, ale bute ujitni, ie nako-nec se ve obr:.\ tl k dobrmu. NemOe tomu b"t jinak, protofe dobro n istota jso u nai pirozcnosti a ta nemc b)t nikdy zn iena."

K t omu nuLno podoLknouL, e chyby maj pro ns vznam t ehdy, jesUie jsme sch opni si z nich brt " korektivni zkuenost", tj. zku ~ !~d~~~~;!~l:~~z~g~~J{~~~zv:~~bo~~~~k~~ ~ ~~d~~~ !!i~~jed-nn k pocitu nerozhodnosti , k nejistot a ivoLnmu pesimismu.

J esUie se dovedeme vd-ycky vt do lohy dvajcho , take ve, co dil.vilme, je dobrovolnou nabdkou svLu , a dovedeme-l i to bez jedin mylenk-y na odm~nu , pak je to pOsobcn, kter neni spojeno s .Pipoutanosti. Pipoutanost pich z jen t ehdy, kdy nco oeki:l,amc.

Kdy karmajgin kon sv ivotn povinnosti, bere si na pomoc lsku a z ni in hnac silu veker duevn a t l esn innosti. Kdykoli kon

njakou povinnost, kon ji z lsky. V, e pocit pouh povinnost i znamen uritou vzanosL, naproti tomu innost provdn z lsky ke kosmickmu vdom osvo bozuje a pin mr a klid a nakonec i neustl blaho. Ta kov) jgin je skuten nesobcck~ a. pin lidstvu a svtu poehnni.

Shrneme-li zvrem prvky. kter vedou k dokonalosLi karmajgy, pak jsou to tyto:

odsLranCni pi pouLanosli nasLo lcn nesobeckost i, schopnost zfcknu Li se. postoj tichho svdka i vnitnho pozorovatele, kLcr)' tvot- vdom pozadi pfi veker innosti a je stle vnmav pi vrcen k svrcho~ vanmu zdroj i intuice. Pro nzornost pokusme se ve sLrun)ch rovnicch vyj dit i nnost. bnho lovka, karmajgina a ka ka.rmajgy. l f Bn lovk

IT - P - V - pi em hodnoLu Lto akce spatuj e ten , kdo ji kon, ve vsledku , v plodu prce.

1 T = iniciat.ivni touha P = p rce V= vsledek

Kdybychom schematicky chLli zmizorniL i neklidnou lanos t. b~ nho lovka po v)sledcich a pokusili se vyjdit i mnohost jeho dost zrove s Louhami po poadovanm ovoci jeho nmahy, psala by se tato ro vnice ta.kLo:

I T1 .. n = iniciativn touha prvn, druh a n V 1 . n = vsledek prvn, druh . . a n P = prce

Pokud uvaujeme t o elovm zameni innost bnho lovka, kdy impulsem k akci je vdy njak dost lanc po plodu poskytu-jcm poitek- dost, kter je vdy spojena s peds~avou pocitu libosti - je nutno rovnici upraviL takto:

1-,' @

:~;~ ~~v' 1-r"~P~v IT3/ ""'V

IT~ & V tto rovnici je zvraznna nejgov innost, charakterizovan vlunou touhou po poitku, tj. po v)'raznm pocitu libosti (fl. Tento pro bnou innost charakteristick znak nen zdraznn v innosti karmajgina. Jeliko iniciativa u karmajgina neJe uspokojen poitk, ale ve vykonvn povinnost, je jeho zamen indiferentn. '2/ Rovnice vyjadujc innost karmajgina je pak jin a dala by se

vyjild-it takto:

I P = iniciativa v povinnosLi 1 V = iniciativa ve vy vli

v = v)'sledek, zde uvdn malm psmenem pro znzornn jeho mal dleitosti

Di1razov systm spov v oblasti innosti sam. Nutno si povim-nout, e zde zcela vymizel initel osobn iniciativy (I T), kterho

pedstavuj v lovku jeho dosti a pn, a e iniciativa ji zcela pozstv v konn povinnosti. innost karmajgina je charakteri-zovna mruplnm klidem. A tak v nm nen msta pro onen neklid o v) faktor, charakterizovan u bnho lovka mnohost dost a lan nm po mnohosti vsledk. Jeho klidn pozornost je jednak pi- /59/

/liO/

\Tilcena k r1ejhlubSim p ramenlm \]ast.ni b~to.=:/,i . jednak jt> klidn orien twdma ven; kannajg:in jr piipravcn zasilhnout lam. kde jej zastihne volni poYinno,;;t.i pol\'r'/.f'UC YniU:nim souhla!"I'IU. Libo5t a n elibost, ph~a:i.livost a odpor u ~j sou prvof'ad~ mi pHCinami jeho Unnost,i a jeho lad ni je v lomt.o ;.:m ~>ru ind iferen tn . To pro ka karmajgy v praxi v;ak pfedst.an1je pfiliS nli k~ kvalil,..'llivn ;.:kok. a prot o JHrlno do,; ad il lu i t)c ph~chod. kter~' je vyjdh.! n \ ')' vojovou rovnif".i. Pc mosuje phti