123MAIN cvičení I. · KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN – cvičení I....
Transcript of 123MAIN cvičení I. · KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN – cvičení I....
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE
123MAI – cvičení I.
Projekt č. 16: Vnitřní soutěž ČVUT v Praze v rámci IP 2020-Podpora a inovace výuky praktických cvičení
chemie a materiálového inženýrství.
Získání zápočtu:
• absolvování laboratorních cvičení
• absolvování testu
• vypracování a odevzdání protokolů z laboratorních cvičení
Ukončení předmětu - zkouška:
• písemná část
• ústní pohovor
Program cvičení a podklady ke stažení:
k123.fsv.cvut.cz/materialove-inzenyrstvi/
Bezpečnost práce, základní pravidla práce v laboratoři, laboratorní protokol.
Základní fyzikální vlastnosti porézních stavebních materiálů:
1. Experimentální určení:
objemové hmotnosti,
sypné hmotnosti,
hustoty matrice.
2. Výpočet celkové otevřené pórovitosti.
Základní pravidla při práci v laboratoři a bezpečnostní
pokyny (1/2)
Studenti chodí do laboratoře teoreticky připraveni na daný úkol. S sebou mají návod na laboratorní práci, papír, psací potřeby a kalkulačku.
Do laboratoře studenti nenosí objemná zavazadla, jídlo, ani pití.
Doporučuje se pracovní oděv, při některých úkolech hrozí znečištění. Není vhodné mít na sobě krátké kalhoty, otevřené boty, nebo pantofle.
Do laboratoří nemají přístup nepovolané osoby.
Základní pravidla při práci v laboratoři a bezpečnostní
pokyny (2/2)
Studenti nesmí bez dovolení používat laboratorní zařízení a vybavení.
Všechen použitý materiál a pomůcky se vracejí na původní místo. Pracovní místo je po provedení úkolu nutné uklidit, vypnout elektrické spotřebiče a přívod vody.
Součástí laboratorní práce je vypracování protokolu v požadované formě.
Laboratorní protokol:
Za skupinu jeden vytisknutý formulář pro dané cvičení.
Naměřené hodnoty a výpočty lze psát na druhou stranu
protokolu.
Vždy je důležité uvádět podmínky měření, např. vysušený či
mokrý vzorek, teplota vzduchu, relativní vlhkost atd.
Titulní strana:
datum, název experimentu, jména studentů dané skupiny, číslo kruhu,
krátký popis testovaných materiálů,
krátký popis experimentální metody,
seznam použitých pomůcek a přístrojů,
naměřené hodnoty a použité konstanty,
výpočty a výsledné hodnoty (průměr nejméně ze tří měření),
vyhodnocení a závěr.
Základní fyzikální vlastnosti
• Vlastnosti, k jejichž určení postačí stanovení hmotnosti a rozměrů či objemu zkoušeného vzorku materiálu.
• Vlastnosti, které do jisté míry materiál charakterizují, a na nichž ostatní vlastnosti závisejí.
objemová hmotnost rv (kg.m-3)
hustota (dříve specifická hmotnost), hustota matrice r (kg.m-3)
hutnost (-, %)
pórovitost (-, %)
zrnitost
mezerovitost
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Objemová hmotnost a hustota
Definovány jako poměr elementární hmotnosti ku elementárnímu objemu
(u hustoty se jedná o objem bez mezer a dutin, u objemové hmotnosti
včetně pórů a mezer):
(kg/m3)
pro homogenní materiál:
kde rv je objemová hmotnost materiálu.
dV
dmr
vV
mrr
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Hustota X objemová hmotnost
1. Neporézní materiál (kovy, sklo, plasty atd.) – číselná hodnota hustoty a
objemové hmotnosti shodná.
2. Porézní materiál (většina stavebních materiálů) – hustota matrice
materiálu (pevné složky) vyšší než objemová hmotnost materiálu.
Pozn. Množství a distribuce pórů neovlivňuje jen objemovou hmotnost, ale i
další vlastnosti – nasákavost, odolnost vůči krystalizaci solí, pevnost atd.
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
1. Stanovení objemové hmotnosti kusových vzorků pravidelného
tvaru:
Experimentální metoda – gravimetrická
Princip metody:
1. Naměření rozměrů daného vzorku (průměr ze 3 měření).
2. Určení hmotnosti vzorku.
3. Výpočet objemové hmotnosti – pozor na jednotky!
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
U pórovitého kameniva můžeme rozlišit celkem čtyři různé veličiny:
• sypná hmotnost ve stavu volně sypaném (např. 400 kg/m3)
• sypná hmotnost ve stavu setřeseném (např. 600 kg/m3)
• objemová hmotnost zrn (např. 850 kg/m3) – nezapočítá se objem mezer mezi zrny
• hustota zrna (např. 2550 kg/m3, dle typu kameniva).
! Objemová hmotnost se bude také měnit s vlhkostí materiálu, neboť póry
se budou plnit vodou a celková hmotnost, tedy i objemová hmotnost,
bude narůstat.
! Objemová vlhkost je veličina důležitá pro charakteristiku stavebních
materiálů nejenom z hlediska tíhových, ale i v souvislosti s řadou tepelně-
technických veličin (tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita),
mechanických veličin a akustických veličin.
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
2. Stanovení sypné hmotnosti drobného kameniva:
Experimentální metoda – sypná hmotnost ve stavu volně sypaném
Princip metody:
1. Naměření objemu vzorku (průměr ze 3 odečtů).
2. Určení hmotnosti vzorku.
3. Výpočet sypné hmotnosti – pozor na jednotky!
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
PYKNOMETRIE – stanovení hustoty materiálu
Všechna vážení se provádějí se zátkou.
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Pórovitost
• pórovitost materiálu je definována jako poměr objemu pórů (dutin) k
celkovému objemu materiálu.
[-], [%]
Otevřená pórovitost část celkové pórovitosti zahrnující tzv.
otevřené póry, tj. póry spojené s povrchem látky či materiálu,
- otevřené póry mohou vznikat např. únikem plynů během výroby
(lehčené materiály), postupným odpařováním (vysušováním) vody z
materiálů (beton, omítky, keramika, cementové kompozity), záměrným
provzdušněním (lehké betony) a napěněním materiálů (perlit).
V
Vo
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Uzavřená pórovitost část celkové pórovitosti zahrnující tzv. uzavřené
póry (nespojené s povrchem – neúčastní se transportních procesů),
- uzavřené póry vznikají např. slinutím keramického střepu a neumožňují
přijímat do objemu materiálu vzdušnou vlhkost,
- póry nejsou jednoduché kapiláry, ale jejich tvar je složitý a proměnlivý -
proto se pórovitost materiálu popisuje pomocí distribuce pórů, což je
funkce stanovující velikost a rozdělení pórů,
- pro její určení se používají různé metody, např. porozimetrie rtuťová či
sorpce plynů, elektronová či optická mikroskopie, nasávání či
vytěsňování kapalin, X-ray CT, atd.,
- pórovitost popisuje také měrný povrch, který se může stanovit
provzdušňovací metodou, nebo adsorpcí dusíku metodou BET.
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Celková otevřená pórovitost
- určuje se pro suchý stav materiálu,
- lze vypočítat z hodnot objemové hmotnosti a hustoty materiálu:
kde rv je objemová hmotnost látky (kg.m-3, g.cm-3), rmat je hustota matrice
(kg.m-3, g.cm-3).
Pozn. Čím vyšší pórovitost - tím lepší tepelně izolační vlastnosti materiálu.
Vyplnění pórů vodou tyto vlastnosti zhoršuje.
Pórovitosti vybraných stavebních materiálů:
betony – běžně několik %,
cihly – záleží na kvalitě výpalu – desítky %,
horniny – pískovec, opuka, … 20 – 50%,
izolační materiály – minerální vlna, pórobeton až 95% KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE 100 * (1 )v
c
mat
r
r
5. Výpočet celkové pórovitosti měřených materiálů:
1. Z naměřených hodnot objemové hmotnosti a hustoty vypočítejte celkovou
otevřenou pórovitost.
2. Hodnoty hustot do výpočtu:
a) drobné kamenivo - stanoveno
b) cihla - 2 683 kg.m-3
c) pórobeton - 2 359 kg.m-3
d) polystyren - 1 240 kg.m-3
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE
Mezerovitost (M)
• vlastnost zjišťovaná u sypkých materiálů
• vyjadřuje poměr objemu mezer mezi zrny k celkovému objemu
určitého množství sypké látky
• veličina závislá na sypné hmotnosti
Vh – objem vlastního materiálu bez všech dutin, pórů a mezer
Vp – objem pórů
rv – objemová hmotnost
rs – sypná hmotnost
KA
TE
DR
A M
AT
ER
IÁL
OV
ÉH
O I
NŽ
EN
ÝR
ST
VÍ A
CH
EM
IE