Post on 18-Jan-2016
description
Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a
příslušnost
Pravomoc soudů
• Obecně chápeme jako souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech (kompetence).
• V civilním procesu hovoříme o civilní pravomoci soudů – můžeme ji definovat různým způsobem v teorii + § 7 a 8 o.s.ř. – zákonné vymezení civilní pravomoci soudů.
Civilní pravomoc soudů – teoretické vymezení
Pravomocí soudů rozumíme souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat.
Vymezuje vztahy mezi soudy a jinými orgány.
Civilní pravomoc – projednávání a rozhodování věcí ochrany práv.
Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení
Obecné vymezení civilní pravomoci soudů - §7 odst. 1 (první část souvětí):
„V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů,“
Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení
Zúžená pravomoc soudů - § 7 odst. 1 (Druhá část souvětí) :
„pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.“ - soukromoprávní věci, které neprojednávají soudy (např. vklad práva do katastru nemovitostí).
O soukromoprávních záležitostech vyňatých z pravomoci ale mohou soudy rozhodovat za podmínek části páté o.s.ř. (§ 7 odst. 2 o.s.ř. )
Zúženou pravomoc je třeba odlišovat od odnětí pravomoci soudům na základě písemné smlouvy (a nikoli zákona) – založení pravomoci k projednání sporu rozhodci.
Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení
• Rozšířená pravomoc soudů - § 7 odst. 3 „Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v
občanském soudním řízení, jen stanoví-li tak zákon.“
„Jiné věci“ - jiné než občanskoprávní, pracovní, rodinné a obchodní – tj. věci veřejnoprávní povahy – např. řízení o propuštění cizince ze zajištění dle § 200o a násl. o.s.ř.
• Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon – zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v.z.p.p. (§7 odst. 4 o.s.ř.).
Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení
• Dělená pravomoc - § 8 o.s.ř.- „Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.“
• Pravomoc soudů je založena, až není-li možné vyřešit s konečnou platností u jiného orgánu. Řízení u soudu je pak zahájeno postoupením věci, postoupené spisy plní funkci žaloby.
• V současné době obsolentní ustanovení.
Spory o pravomoc – kompetenční spory
• Spory o pravomoc mohou nastat mezi soudy a jinými orgány a mezi soudy ČR a jiného státu.
• Kompetenční konflikty jsou:
a) Pozitivní – oba orgány mají za to, že věc spadá do jejich pravomoci.
b) Negativní – oba orgány mají za to, že věc nespadá do jejich pravomoci.
Spory o pravomoc
1. Spory mezi soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové a profesní samosprávy – dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetečních sporů - rozhoduje specializovaný senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (sudý počet členů senátu)
X dle tohoto zákona se řeší i spory mezi soudy rozhodujícími ve správním soudnictvím a soudy rozhodujícími v občanském soudním řízení – označeny jako spory o věcnou příslušnost
Spory o pravomoc
2. Mezi soudy ČR a soudy jiných států:a) mezi soudy ČR a soudy členských států
EU – akty sekundárního komunitárního práva (např. nařízení Rady č. 44/2001)
b) mezi soudy ČR a soudy jiných než členských států EU – mezinárodní smlouvy, není-li jich pak kolizní normy (zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním)
Civilní pravomoc soudů
• Procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.
• Není-li ve věci dána pravomoc, nemůže být v této věci ani provedeno smírčí řízení dle části druhé o.s.ř.
Příslušnost soudů • Vymezuje rozsah působnosti mezi
jednotlivými orgány, do jejichž pravomoci věc náleží.
• V civilním procesu tedy vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy.
• Vymezuje vztahy mezi soudy navzájem. • Určení (vymezení) toho článku soudní
soustavy, jakož i konkrétního soudu daného článku, který má danou věc spadající do civilní pravomoci soudů projednat a rozhodnout.
Druhy soudní příslušnosti• Dle hledisek, dle nichž je určován soud příslušný
k projednání věci a rozhodnutí o ní dělíme na : věcná, místní a funkční.
• Věcná příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy.
• Místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy stejného článku soudní soustavy.
• Funkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy tak, že určuje, který článek je příslušný projednat a rozhodnout konkrétní stejnou věc na základě opravného prostředku postupně po sobě.
Princip „trvání příslušnosti“
• Tzv. perpetuatio fori• Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a
místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
• Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Výjimky z principu trvání příslušnosti – místní příslušnost
• Přenesení příslušnostiZa zákonem stanovených podmínek může soud svou příslušnost
přenést – řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech obchodního rejstříku, řízení opatrovnické.
• Přikázání věci (delegace) – a) Nutná – všichni soudci vyloučeni z projednávání b) Vhodná – z důvodu vhodnosti.O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně
nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Přikazuje se jinému soudu téhož stupně.
Věcná příslušnost • Určuje, který článek soudní soustavy je příslušný věc projednat a
rozhodnout (v prvním stupni).• Právní úprava § 9 o.s.ř.• Základní pravidlo - § 9 odst. 1 – „nestanoví-li zákon jinak, je k řízení
příslušný okresní soud. • Výjimky z tohoto pravidla – odst. 2, 3, 4 a 5• Odstavce 2, 3 a 4 – věcná příslušnost krajského soudu – druhý odstavec
– většinou neobchodní, specializace, náročnost, malý výskyt, např. ochrana osobnosti, spory vycházející z autorského zákona apod.
- Třetí odstavec – většinou obchodní povahy+ dle pís. r) ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů– šest výjimek, kdy je příslušný okresní soud – např. peněžité plnění do 100 000 Kč
- čtvrtý – insolvenční řízení
• Pátý odstavec – věcná příslušnost Nejvyššího soudu, stanoví-li tak zákon.
Věcná příslušnost
• Je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je odstranitelný.
• Soud ji zkoumá kdykoli za řízení.
• Platí zásada perpetuatio fori
• Řešení sporů – upravují § 104a o.s.ř. – civilní soudní řízení, § 104b a § 104c o.s.ř. – v souvislosti se správním soudnictvím.
Věcná příslušnost – řešení sporů dle § 104a o.s.ř.
Má-li okresní nebo krajský soud, že není věcně příslušný, předloží věc spolu se zprávou svému nadřízenému vrchnímu soudu, popř. Nejvyššímu soudu (má-li za to, že věc spadá do věcné příslušnosti NS).
Účastnici se mají právo vyjádřit.
Rozhodnutím vrchního nebo NS jsou soudy a účastníci vázáni.
Stejně postupuje, namítne-li nedostatek účastník.
Místní příslušnost
• Určuje konkrétní soud ze soudů věcně příslušného článku dle místních hledisek.
• Právní úprava § 84 a násl.
• Dělíme na obecnou a zvláštní.
• Zvláštní dělíme na „příslušnost danou na výběr (fakultativní)“ a „výlučnou příslušnost (obligatorní).
Místní příslušnost - obecná• Soudem příslušným k řízení je obecný soud žalovaného. • Obecný soud – určují § 85-86 o.s.ř.: u fyzické osoby – dle bydliště, u právnické osoby – sídlo, stát – organizační složka nebo místo, kde nastala
skutečnost, která zakládá uplatněné právo, obec – území, kraj – sídlo orgánů Insolvenční správce při výkonu jeho funkce - okresní
soud, v jehož obvodu má sídlo..• Obecný soud – vždy soud okresní, je-li věcně příslušný
krajský soud – ten krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.
Místní příslušnost – daná na výběr
• Žalobce si může vybrat mezi obecným soudem a soudy určenými v § 87 o.s.ř. (např. dle pracoviště, u náhrady škody dle místa, kde nastala škodná událost).
• Svůj výběr může žalobce uskutečnit nejpozději při podání žaloby.
Místní příslušnost - výlučná
• V § 88 o.s.ř., určuje výlučně místně příslušné soudy. V případech zde uvedených není možné podat žalobu k obecnému soudu účastníka.
• Zejména nesporná řízení – není v nich možné určit žalovaného.
Dohoda o prorogaci
• Místní příslušnost může být určena i dohodou stran – tzv. dohoda o prorogaci.
• Ve věci obchodní.
• Není možné, stanoví-li zákon příslušnost výlučnou.
Místní příslušnost• Je procesní podmínkou, její nedostatek je odstranitelný.• Platí zásada perpetuatio fori.• Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného
jednání podle § 114c. • Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost
jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz.
• Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší.
• Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.
Místní příslušnost
• Má-li soud za to, že není místně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a postoupí věc soudu, o němž má za to, že je místně příslušný.
• Jestliže s tím soud, jemuž byla věc postoupena nesouhlasí – vzniká spor o místní příslušnost. Spor řeší soud nadřízený soudu, kterému byla věc postoupena.
• Obdobně soud postupuje k námitce účastníka.• Právní úprava - § 105 o.s.ř.
Funkční příslušnost
• Můžeme považovat také za zvláštní druh věcné příslušnosti.
• K řízení o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu jsou funkčně příslušné soudy krajské.
• K řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu krajského jako soudu prvního stupně jsou funkčně příslušné soudy vrchní.
• K řízení o dovolání je funkčně příslušný Nejvyšší soud.
• K řízení o žalobě na obnovu řízení je funkčně příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni.
• K řízení o žalobě pro zmatečnost je funkčně příslušný soud, který rozhodoval věc v prvním stupni, výjimečně však může být i soud odvolací.