Post on 14-Sep-2019
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
POROVNÁNÍ ŠKOLNÍCH A DOMÁCÍCH
SVAČIN U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO
VĚKU
Vypracoval: Mgr. Lenka Vítů
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Vladislav Kukačka, Ph.D.
České Budějovice 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze
s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění
souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě
elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované
Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách,
a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační
práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu
s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele
a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.
Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních
prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních
prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 15. listopadu 2016 Mgr. Lenka Vítů
Anotace
Dopolední svačina je pro školní děti velmi důležitá a měla by být nedílnou
součástí denního stravovacího režimu. Zajišťuje dětem pravidelný přísun energie
a živin, udržuje stabilní cukr v krvi. Děti, které svačí, mají lepší studijní výsledky, více
energie, nejsou unavené a nesoustředěné. Svačina by měla být nutričně vyvážená,
chutná a atraktivně připravená. V teoretické části této práce se zmiňuji o zdravé
stravě obecně. V praktické části porovnávám dopolední svačiny dětí, které mají
připravené z domova, se svačinami připravenými školní jídelnou. Zaměřuji se na
nutriční hodnotu a vyváženost svačin.
Klíčová slova : Zdravá strava; stravovací návyky; svačina; vyváženost stravy
Abstract
Morning tea is for school children very important and should be an integral
part of the daily diet. It provides children a regular supply of energy and nutrients,
maintaining a stable blood sugar. Children who snack have better academic
performance, more energy, not tired and unfocused. Snack should be nutritionally
balanced, tasty and attractively prepared. In the theoretical part I mention the
generally healthy diet. In the practical part of the mid-morning snacks compare
children who have prepared at home, snacks ready to school. I focus on the
nutritional value and balance of snacks.
Key words: Healthy food; eating habits; Snack; balanced diet
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucímu práce panu doc. PaedDr. Vladislavu
Kukačkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování této závěrečné práce.
5
OBSAH
1 ÚVOD ................................................................................................................... 6
2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 7
2.1 Zdravá strava a zdravý životní styl .............................................................. 7
2.2 Stravovací návyky dětí ................................................................................ 8
2.2.1 Důsledky nesprávné životosprávy ........................................................... 9
2.3 Výživa žáka mladšího školního věku ......................................................... 11
2.3.1 Zásady správné výživy ........................................................................... 11
2.3.2 Zdravá snídaně ...................................................................................... 13
2.3.3 Svačina: malé jídlo s velkým významem ............................................... 14
2.3.4 Potravinová pyramida ........................................................................... 15
2.4 Hlavní složky výživy a jejich vliv na organismus ....................................... 18
2.4.1 Základní živiny ....................................................................................... 18
2.4.2 Vitamíny ................................................................................................ 23
2.4.3 Minerální látky ...................................................................................... 25
2.4.4 Voda ...................................................................................................... 27
2.5 Školní jídelna ............................................................................................. 29
2.5.1 Vliv školních zařízení na stravování dětí ................................................ 30
3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 31
3.1 Cíle práce ................................................................................................... 31
3.2 Charakteristika výzkumného souboru ...................................................... 31
3.3 Metody šetření .......................................................................................... 32
3.3.1 Nutriční hodnoty svačin ......................................................................... 32
3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny ............................................................................ 39
3.3.3 Svačiny dívek a chlapců ......................................................................... 41
4 ZÁVĚR ................................................................................................................ 42
5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 43
6 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 45
6
1 ÚVOD
Málokdo z nás si uvědomuje, že nejsilnější zbraní v boji proti nemocem je
naše strava. Je to způsob jak předcházet nemocem, ale i způsob léčby. Každá
potravina má v sobě určité množství složek, které nějakým způsobem ovlivňují náš
metabolismus a funkce nezbytné pro život a kvalitu života. Kvalitní výživa zajistí
správný růst a vývoj dětí, důležitá je i v dalším životě dospělého člověka a pokračuje
dál do zdravého stáří. Je na nás, na rodičích, ukázat dětem správný směr, jak zdravě
jíst, co jíst. Vytvořit u nich správné stravovací návyky, naučit je správnému
rozhodování při výběru potravin. Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální
potřebě, ale také proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá potravina
má své složení, neexistuje žádná naprosto plnohodnotná, která by měla vše, co
člověk potřebuje. Proto strava musí být pestrá, musí obsahovat všechny potraviny,
které naše tělo potřebuje. Cílem této práce je upozornit na význam dopoledních
svačin, nejen z hlediska správné výživy, ale i z hlediska školního procesu, lepších
studijních výsledků a soustředěnosti. Zjistit jaké je jejich dopolední stravování, jestli
jsou jejich svačiny výživné, pestré a pro organismus prospěšné.
V teoretické části se zabývám obecně zdravou stravou a zdravým životním
stylem, stravovacími návyky a důsledky špatných návyků stravování.
V praktické části pomocí pozorování, zaznamenávání a následné analýzy
porovnávám dopolední stravování dětí, které odebírají svačinu ze školní jídelny
a dětí, které si nosí svačiny připravené z domova.
7
2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Zdravá strava a zdravý životní styl
„Denně děláme jednu ze dvou věcí: buď upevňujeme své zdraví, nebo podporujeme nemoc.“
(Daisie Adelle Davisová)1
Zdravá výživa a zdravý životní styl se odráží nejenom na našem vzhledu, ale
také na tom, jak se cítíme a jaká je celková kvalita našeho života! Zdravá výživa je
vlastně životní styl, který je potřeba si osvojit. Zdravý životní styl napomáhá
k prevenci civilizačních chorob, ale i třeba chřipek a nachlazení v období epidemie.
Stačí dodržovat určité návyky jako je například: pitný režim, pobyt na čerstvém
vzduchu, otužování, dostatek pohybu i odpočinku, příjem vitamínů atd. Důležité
mimo jiné je jíst pravidelně, jíst pestrou stravu, udržovat zdravou tělesnou váhu, mít
radost ze života.
Rovnice: lépe jíst + více se hýbat = zdravě žít, velmi
dobře vystihuje zdravý životní styl.
K celkovému zdravému vývoji a růstu dítěte je potřebná:
vyvážená
pestrá
a pravidelná výživa
Správně vyživený organismus je štíhlý, zdravý, plný energie a ve skvělé
kondici. Výživa dětí zabezpečuje jejich tělesný růst s přiměřenými přírůstky výšky
a hmotnosti. Správná výživa musí být vyvážená po stránce kvantitativní i kvalitativní.
Správná výživa je pestrá a plnohodnotná strava, která odpovídá biologickým
potřebám dětí. Je to strava obsahující všechno, co dítě potřebuje a co mu chutná.
1 americká autorka a odbornice na výživu
8
Děti si jídla většinou nevybírají samy. Zvlášť ne ve školce a ve škole. Pokud by měly
z čeho vybírat, většinou si vyberou dobře. Ony jaksi podvědomě cítí, že jsou jim
prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléko a mléčné výrobky, jako jogurty a sýry.
Vede je jejich chuť a zrak. Děti dávají přednost libovému maso, drůbeži nebo rybám.
Rády mají i obilné výrobky a při troše naší kulinářské vynalézavosti uvítají i luštěniny.
A dostatek tekutin? O pití se hlásí samy a často dost halasně. Výjimkou jsou snad jen
sladkosti, které děti upřednostňují. To je spíš zlozvyk, než přirozený výběr. Čím víc
ho jíme, tím větší chuť na něj máme. Pokud je výživa ale jinak vyvážená, není
konzumace malého množství sladkostí prohřeškem.
Děti musí mít stravu pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale také proto, že
si vytvářejí chuťové návyky na celý život. A každá jednostrannost může vést
k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin.
2.2 Stravovací návyky dětí
Škola nebo rodina? Kdo nejvíce ovlivňuje děti při výběru potravin? Škola je
ideálním prostředím pro výuku výživy a může poskytovat i prostor pro praktikování
zdravého vaření. Stále narůstá počet dětí s chronickými nemocemi, které souvisí
s nesprávnou výživou a škola představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí
a celé společnosti. Ovlivňuje téměř všechny děti, denně se ve školních
provozovnách stravuje přes milion dětí. Ale i přesto, základem ve výchově a osvojení
stravovacích návyků je vždy rodina! Již v raném věku dítěte se vytváří základy
k pozdějším stravovacím návykům a jsme to my, rodiče, kdo dětem ukáže cestu, jak
zdravě jíst, co jíst. Důležité je, aby se děti naučily správnému rozhodování při výběru
potravin a přípravě jídla. Když pochopí hodnotu jídla, budou v budoucnu kupovat
kvalitnější potraviny. Škola se může velmi podílet na způsobu stravování u dětí. Když
se téma jídlo a stravování ve školní jídelně stane součástí vzdělání a děti se dozvědí,
odkud potraviny pochází a jakým způsobem jsou vyráběny, je pravděpodobnější, že
si vyberou zdravý způsob stravování.
9
Skutečnost je taková, že strava mnohých dětí je jednostranná, doma uvařená
jídla jsou ve stále větší míře nahrazována polotovary nebo již hotovými pokrmy.
Snížila se spotřeba živočišných tuků, vepřového a hovězího masa a vajec, mléka
a mléčných výrobků. Stále však zůstává obliba smažených pokrmů. Nežádoucí je
také obliba sladkých nápojů pro vysoký obsah cukru a smažených brambůrek pro
velký obsah tuku. Na utváření stravovacích návyků se také negativně spolupodílí
všudypřítomná reklama, která se snaží rodiče přesvědčit, že právě hodně tučné
a přeslazené výrobky, jako např. „tyčinka plná čerstvého mléka“ nebo „jogurt
s kousky čerstvého ovoce“ jsou nezbytné pro výživu dětí.
2.2.1 Důsledky nesprávné životosprávy
Co patří k nesprávné výživě? Je to buď nedostatečný nebo zase naopak
nadměrný příjem potravy, nedostatek či nadbytek kalorií, živin, vitamínů, stopových
prvků, tekutin a podobně. Jsou to však i některé zvyklosti, špatné stravovací návyky.
Nesprávně aplikovaná výživa může mít nepříznivý účinek na zdravotní stav dítěte,
později i dospělého člověka.
Mezi nesprávné návyky dětí školního věku:
především špatný stravovací režim (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má
i z těchto důvodů častější trávicí obtíže)
špatný pitný režim – především malý příjem tekutin, kdy dochází k vyšší
zátěži metabolických procesů
nedostatečný příjem některých složek nebo celkového množství potravy
(například alternativní výživa)
nevhodný výběr potravy
nadbytečný příjem potravy
Zdravotním následkům moderní doby se říká civilizační nemoci. Jsou to
různá cévní onemocnění, poruchy příjmu potravy, cukrovka, deprese či únavový
10
syndrom. Všechny tyto choroby vznikají v důsledku nesprávné životosprávy. To je
navíc umocněno nevhodným složením potravin, kvalitou vody, nezdravým ovzduším
aj. Civilizační se nazývají proto, že souvisí s moderní dobou, v níž žijeme. Televize,
počítač ubírají lidem čas, který by mohli věnovat sportu, fyzické aktivitě. Lidé
konzumují spousty jídla bez ohledu na skutečnou potřebu. Nový trend ve
stravování, česká kuchyně kombinovaná s americkým stylem, velmi zvyšuje
množství zkonzumovaných tuků, cukrů, ale i soli. Lidé se stravují ve fastfoodech, děti
mají v oblibě hranolky, bramborové lupínky, přeslazené limonády apod. Spotřeba
tuků a cukrů je mnohem vyšší než stanovují výživová doporučení a stávají se hlavní
příčinou nadměrného příjmu energie.
11
2.3 Výživa žáka mladšího školního věku
Pestrá a plnohodnotně vyvážená strava po stránce kvantitativní, ale
i kvalitativní je více než zásadní. Tento proces stravování ovlivňuje celý organismus
v každém věku. Obzvláště bychom na ně měli dbát při výživě dětí, jelikož zmiňované
období je důležité pro jejich růst a vývoj, navíc v tomto období si vytváří své návyky,
které si poté odnesou do dospělosti. Zanedbání výživy v tomto období může mít,
a bohužel často i má, nemilé následky. (Martin Jelínek, 2010)2
2.3.1 Zásady správné výživy
V tomto období se zpomaluje růst dítěte a potřeba energie se zvyšuje pouze
mírně. Nástup do školy je spojen s celou řadou změn i se změnou pohybových
návyků – zatímco v mateřské školce děti moc neposedí, ve škole již musí strávit
v lavici několik hodin, klesá tak potřeba energie. Tento náhlý nepoměr mezi příjmem
a výdejem energie může pro některé děti znamenat výrazný růst hmotnosti.
V tomto období dochází k upevňování stravovacích návyků, proto je velmi
důležité, jaký důraz klademe na pestrost a pravidelnost stravy. Podstatou správné
dětské výživy je co nejpestřejší jídelníček. Pestrá strava = základ zdraví. Snažíme se
o zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku a stále platí omezování sladkostí,
výrazně slaných pokrmů a uzenin.
Snídaně by měla tvořit 25% celkového energetického příjmu, dopolední
svačina 15%. Oběd, energeticky nejvydatnější jídlo, 30%, odpolední svačina 10%.
Večeře by měla být pestrá, ale spíše lehká a tvoří 20% celkového energetického
příjmu.
2 lektor a poradce pro výživu, životní styl a osobní rozvoj
12
Správná výživa musí být vyvážená po stránce:
Kvantitativní – výživa musí zajišťovat příjem energie odpovídající jejímu
výdeji. Při přijímání energeticky bohatší potravy se v těle ukládá zásobní
tuk a vzniká nadváha až obezita.
Kvalitativní – strava má být vyvážená a rozmanitá, aby byl zajištěn
dostatečný a vyvážený přísun živin, to je ideální poměr bílkovin, sacharidů
a tuků. Jídelníček by měl být zároveň bohatý na vitamíny a minerály.
Kvalitní výživa zajistí správný růst a vývoj dětí. A nejenom fyzický vývoj, ale
i duševní. Může se podílet na spokojenosti a rozvoji dítěte.
Jedním z hlavních pravidel zdravé výživy je:
Pravidelnost – děti by měli jíst cca 5x denně, nesmíme zapomínat na
snídaně a školní svačiny. Díky nim budou děti ve škole v dobré fyzické
i psychické pohodě, což se projeví na jejich pozornosti, bystrosti.
Pravidelná strava také zamezí přejídání v odpoledních a večerních
hodinách.
Dostatečný příjem tekutin - tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné
a zastávají mnoho funkcí. Příjem dostatečného množství tekutin je důležitý
pro látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin. Je známo, že nedostatek
vody v organismu může vést k únavě, nesoustředěnosti, bolestem hlavy.
Čím je dítě mladší, tím má relativně vyšší spotřebu tekutin, a také mnohem
citlivěji reaguje na nedostatečný přívod tekutin. V poměru k tělesné
hmotnosti potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Děti
potřebují pít podle libosti, v pití je neomezujeme. Pitný režim by měl být
během celého dne vyrovnaný.
13
Věděli
jste, že…
2.3.2 Zdravá snídaně
Obr. 1: Význam snídaně
Pravidelná školní docházka může u některých dětí vyvolávat nechuť vstávat
a případný stres ze školního prostředí. Tyto faktory se nejčastěji projevují na ochotě
dětí snídat. Snídaně je však v rukou rodičů, pokud dítě ráno nesnídá, je ve škole
mnohem více unavené a nepozorné. Proto je dobré dbát na každodenní snídani.
Snídaně má důležité místo ve stravování nejen dětí. Naše tělo potřebuje
energii neustále, a to i když spíme. V noci organismus potřebuje dostatek energie
pro zajišťování funkcí vnitřních orgánů, pro udržení tělesné teploty, dechu, srdeční
akce apod. (tzv. bazální metabolizmus3). U dětí se k tomu přidává ještě energie
potřebná pro růst a vývoj. Proto je nutné dodávat dětskému organismu po noční
pauze dostatek živin, aby měl z čeho potřebnou energii čerpat.
3 množství energie, které tělo spotřebuje vlastní činností v klidovém stavu
Bez snídaně se dítě hůře
soustředí a pamatuje si?....že je
pomalejší a více podrážděné?
Někdy za neúspěchy ve škole
může nést vinu právě absence
první porce dne – té
nejdůležitější – a tou je snídaně
14
Měla by tvořit 20-25% z celkového denního příjmu energie a měla by být
vhodnou kombinací všech základních živin – bílkovin, tuků a sacharidů. Není vhodné
podávat dětem ke snídani potraviny, které obsahují velké množství jednoduchých
sacharidů. Velmi rychle uvolní množství energie a tělo nastartuje, ovšem jak rychle
tělo energii získá, tak rychle ji také ztrácí. Velice brzy po konzumaci dochází díky
vysokému glykemickému indexu4(GI) potravin k pocitům hladu (viz. příloha 3).
Dále by snídaně měla být doplněna porcí ovoce a zeleniny, které obsahují
vitamíny, minerální látky, vlákninu a vodu. Důležité je také doplnění tekutin, jejich
nedostatek způsobí únavu, bolest hlavy a nesoustředěnost. Dítě, které nesnídá
a následně odchází do školy hladové a žíznivé, se jeví jako unavené, nesoustředěné,
roztěkané.
2.3.3 Svačina: malé jídlo s velkým významem
Svačiny školních dětí jsou v poslední době velmi aktuálním tématem. Zdravá
svačina je pro náš organismus nezbytná. Svačiny zařazené mezi snídaní, obědem
a večeří zajišťují tělu pravidelný přísun energie a živin. Díky tomuto rozdělení jsou
hlavní jídla o něco menší a nezatěžují tak nadměrné trávení. Svačiny zabraňují tomu,
aby vznikl pocit velkého hladu. Tím, že svačíme, doplňujeme energii, zlepšujeme své
soustředění, předcházíme vzniku úrazů, obezity a poruchy příjmu potravy. Děti,
které svačí pravidelně, mají lepší studijní výsledky ve škole, mají více energie, nejsou
nepozorné ani unavené.
Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu.
Vedle sacharidové složky, která zajistí energii pro náš mozek, má být pokrm
obohacen o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem pro
zdárný růst a vývoj dětí. Svačina navazuje na snídani. Nikdy ji však nezastupuje!
Velikost svačiny přizpůsobujeme individuálním potřebám. Je-li v plánu sportovní
aktivita, svačina bude nutričně hodnotnější. Nikdy by však neměla nadměrně
zatěžovat trávicí trakt, aby nerozptylovala od procesu učení. Je nezbytné dbát i na
4 rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny
15
chuťové preference dítěte, které se s věkem mění. V dětské stravě by se neměly
často objevovat uzeninové výrobky, nasycené tuky a tzv. „prázdné“ kalorie, které
jsou sice zdrojem energie, ale neobsahují žádné minerální látky ani vitamíny.
Základem, stejně jako u snídaně je ovoce a zelenina, obiloviny a mléčné výrobky.
Pitný režim je nedílnou součástí.
2.3.4 Potravinová pyramida
Obr. 2: Potravinová pyramida ministerstva zdravotnictví. Zdroj: www.vimcojim.cz
Pyramida názorně vysvětluje jak skladbu, tak doporučené množství a poměr
druhů potravin ve správně složeném jídelníčku. Potravinovou pyramidu sestavili
odborníci jako názornou pomůcku výživových doporučení. Pyramida se skládá z 6
potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je
napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. Velikost porce je
zde jasně definována.
16
První patro pyramidy (základna) – obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo
Základem stravy by měly být produkty vyrobeny z obilnin – patří sem pečivo,
těstoviny, rýže, ovesné vločky, cornflakes, pohanka, knedlíky, kukuřičné výrobky.
Tato potravinová skupina je bohatá na minerální látky, polysacharidy (složené cukry
– hlavně škrob – velmi důležitý zdroj energie), vitamíny a vlákninu. Obsah
jednotlivých živin v mouce záleží na stupni vymletí obilného zrna. Čím výše vymleté,
tím více zůstává obalových vrstev a vzniká tak celozrnná mouka, která je zdraví
jednoznačně prospěšnější než mouka bílá. Celozrnné výrobky obsahují více
obalových vrstev zrna, více bílkovin, tuku, vitaminů, minerálních látek a vlákniny.
Bílé mouky jsou energeticky bohaté, ale chudé na vitaminy a minerální látky. Pro
zdravou výživu doporučované cereální tyčinky a směsi musíme konzumovat
uváženě, protože obsah energie a tuku bývá dosti vysoký (hlavně u výrobků
s polevami a přídavkem ořechů).
Druhé patro pyramidy – ovoce a zelenina
OVOCE - hlavní složkou ovoce je voda. Ovoce je výborným zdrojem sacharidů.
Obsah bílkovin a tuků je zanedbatelný. Tuk je obsažen ve velké míře pouze ve
skořápkovém ovoci. Ovoce je kvalitním zdrojem vitaminu C a některé ovoce
obsahuje i vitaminy skupiny B a karotenoidy. Skořápkové ovoce je bohaté na
vitamin E. Nesmíme zapomínat na minerální látky a jiné ochranné látky zejména pak
tzv. antioxydanty, které chrání tělo před účinkem volných radikálů5. Ovoce je
bohaté i na další látku, a to vlákninu, zejména na její jeden druh, který nazýváme
pektin (podílí se na snižování hladiny cholesterolu v krvi). Jakýmkoli zpracováním se
výživová hodnota ovoce snižuje.
ZELENINA - hlavní složkou zeleniny je rovněž voda. Obsah bílkovin a tuku je stejně
jako u ovoce zanedbatelný. Některé druhy obsahují větší množství škrobu. Zelenina
je dobrým zdrojem vlákniny. Důležitou složkou jsou těkavé i netěkavé aromatické
látky, které podmiňují typickou chuť a vůni zeleniny, a řada látek, které působí
preventivně proti některým onemocněním. Vedle pozitivně působících látek může
5 látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně a při obraně před bakteriemi
17
zelenina obsahovat i látky zdraví škodlivé – dusičnany u hnojené zeleniny, plísně
a hnilobu.
Třetí patro pyramidy – mléko, mléčné výrobky, maso, luštěniny, vejce, ryby
Mléko a mléčné výrobky mají, stejně jako ostatní potraviny živočišného původu,
vysokou výživovou hodnotu. Mléko je zdrojem velmi kvalitních bílkovin. Mléko je
vitaminu A, D, vitaminů skupiny B a minerálních látek, zejména pak vápníku.
Konzumace mléka mléčných výrobků je důležitá zejména kvůli této minerální látce.
Hraje nezbytně důležitou roli při stavbě kostí a zubů, při srážení krve i činnosti
svalstva. Jeho nedostatečným příjmem vzniká onemocnění – osteoporóza6. Vápníku
je více ve tvrdých sýrech než v mléce, jogurtech a tvarohu.
Maso a masné výrobky. Význam masa ve výživě je značný, i když nadměrný příjem
nelze ze zdravotního hlediska doporučit. Maso je důležitá potravina zejména pro
děti, především pro obsah plnohodnotných bílkovin. V mase je rovněž obsažen tuk,
jehož množství značně kolísá. Maso je bohaté na minerální látky, zejména železo
a zinek. V mase najdeme i vitaminy skupiny B a dále vitamin A a D. V mase, jako ve
všech živočišných potravinách, je přítomen cholesterol. Jeho množství záleží na
množství tuku v mase.
Ryby a ostatní vodní živočichové a výrobky z nich. Rybí maso je z výživového
hlediska velmi cenné. Vedle plnohodnotných bílkovin je i zdrojem minerálních látek
fosforu, jódu a vitaminů D a A (vnitřnosti ryb). Vysokou biologickou hodnotu má rybí
tuk, protože obsahuje mnoho nenasycených mastných kyselin, které hrají důležitou
roli v prevenci srdečně cévních onemocnění.
Vejce a výrobky z nich. Vejce jsou velice výživná. Bílek je v podstatě čistá
a plnohodnotná bílkovina (obsahuje všechny nepostradatelné aminokyseliny ve
vhodném množství a poměru). Žloutek je bohatý na tuky a to obzvláště na tzv.
fosfolipidy. Ve vejcích najdeme vitaminy A, D, E, K, skupinu B, karoteny) a minerální
látky, z nichž je velmi dobře využitelné železo.
6 onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí
18
2.4 Hlavní složky výživy a jejich vliv na
organismus
Bílkoviny (proteiny) společně s tuky (lipidy) a cukry (sacharidy) se nazývají
živiny. Energetická hodnota potravy je dána obsahem základních živin a jejich
vzájemným poměrem.
Tab. 3 Doporučený poměr živin (v %) v celkové denní dávce potravy
Bílkoviny Tuky Cukry
10-15 30 55
2.4.1 Základní živiny
Bílkoviny jsou nejdůležitější ze základních živin. Nemohou být plně
nahrazeny žádnou jinou živinou. Jsou hlavními stavebními kameny, a jsou teda
naprosto nezbytné k růstu a vývoji, nutné k přestavbě a obnovování buněk, podílejí
se na tvorbě některých hormonů. Nedostatek bílkovin způsobuje poruchy růstu
a vývoje, snížení schopnosti obnovy tkání a snížení obranyschopnosti organismu.
Jako zdroj energie jsou méně důležité než sacharidy a tuky, ve správně sestavené
stravě hradí jen 10 – 15 % energie.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin, z nichž některé jsou naprosto
nepostradatelné, protože lidské tělo si je nedokáže samo vytvořit, a musí být
přivedeny potravou.
Plnohodnotné bílkoviny, jsou bílkoviny živočišné. Obsahují všechny
nezbytné aminokyseliny a jsou obsaženy v mase, mléku a vejcích. Neplnohodnotné
bílkoviny, jsou bílkoviny rostlinného původu. Neobsahují všechny nezbytné
aminokyseliny a jsou obsaženy v mouce, luštěninách a bramborách. Poměr
živočišných a rostlinných bílkovin v potravě by měl být 1:1.
19
Nejdůležitějším zdrojem bílkovin je maso, pro dětskou výživu nesmírně
důležité. Dáváme přednost menším porcím kvalitnějšího masa, protože maso
a obzvlášť uzeniny jsou zdrojem nežádoucích tuků. Mléčné výrobky také obsahují
nežádoucí tuky, volíme proto výrobky nízkotučné. Nejvýhodnější produkty jsou
nízkotučné jogurty – mají vysoký obsah vápníku, nízký obsah tuků a navíc obsahují
mikroflóru důležitou pro střevní trakt.
Tab. 1 Zdroje bílkovin v potravinách (v g na 100g jedlého podílu)
Bílkoviny živočišné Bílkoviny rostlinné
Mléko, jogurt 5 Sója 14
Tvaroh, sýry 20 Fazole, hrách, čočka 10
Hovězí maso 20 Pšeničná mouka 10
Makrela, sleď 20 Chléb pečivo 7
Vepřové maso 15 Brambory, kapusta 3
Drůbež 15 Brokolice 2
Vejce 13 Zelenina ostatní 1,5
Kapr 10 Ovoce 1
Tuky patří k významným složkám potravy a jsou jednou z hlavních živin
nezbytných pro zdraví. Jsou nejbohatším zdrojem energie, umožňují vstřebávání
vitamínů A, D, E a K, podílejí se na správné funkci kůže, nervové tkáně a hormonů.
Navíc tuk chrání orgány před nárazy a podílí se na regulaci teploty. Jsou zdrojem
nepostradatelných mastných kyselin, ze kterých si tělo tvoří jiné nezbytné látky.
Doporučený podíl tuků v energetickém příjmu u dětí i dospělých by neměl
přesahovat 30%. Strava s vysokým množstvím tuků zvyšuje riziko obezity a výskyt
civilizačních chorob. Na naší vysoké spotřebě tuků se podílí tuk skrytý v potravinách
a v potravinářských výrobcích.
Tuky dělíme podle původu na rostlinné a živočišné. Skládají se z mastných
kyselin, ty jsou dvojího druhu:
20
Živočišné tuky obsahují nasycené mastné kyseliny, pro náš organismus ve
vyšším množství, poněkud nebezpečné. Větší příjem těchto tuků vede k obezitě, ta
je rizikem pro vznik cukrovky a dalších onemocnění srdce a cév. Podílí se na tvorbě
cholesterolu, který se vytváří v těle a je mnohem nebezpečnější než cholesterol
přiváděn potravou. Ten je z pohledu výživy důležitý. To je jeden z důvodů, proč
snížit u dětí i dospělých příjem živočišných tuků. Děti se naštěstí tukům brání, tučná
jídla jim nechutnají, odmítají je.
Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny. Jsou obsaženy
v rostlinných olejích, margarinech a v rybách. Nejhodnotnější jsou oleje vyrobeny
lisováním za studena. Obsahují mnohé výživné látky, které se tepelnou úpravou ničí.
Obsahují i nezbytnou kyselinu linolovou a vitamín E, kterých je v naší stravě
nedostatek. Oleje se snažíme upřednostňovat před pokrmovými tuky. V malém
množství používáme ke spotřebě máslo, na rozdíl od margarinů neobsahuje žádné
stabilizátory a konzervanty, a spíše výjimečně podáváme sádlo.
Do skupiny tuků patří omega-3 mastné kyseliny. Zdrojem těchto kyselin jsou
mořské ryby, zejména makrela, tuňák, sardinky, treska a další.
Tab. 2 Zdroje tuků v potravinách (na 100g jedlého podílu)
Potravina tuky celkem
v g nasycené v % (méně zdravé)
polynenasycené v % (ochranné)
cholesterol v mg
masa vepř.,hov. 30 30 10 70-90
drůbež 20 30 20 90
ryby 6 20 30 50
sýry 25 60 0 70
vejce 10 30 10 380
ořechy 60 10 70 0
sójové boby 7 10 50 0
olej 99 10 60 0
21
Sacharidy mají hlavní význam jako pohotový zdroj energie. Kryjí většinu
energetické potřeby, a to až 55 %. Ve stravě jsou sacharidy jednoduché a sacharidy
složené. Jednoduché sacharidy mají sladkou nebo nasládlou chuť. Složené sacharidy
sladkou chuť nemají. Z hlediska zdraví bychom měli preferovat rozhodně
sacharidy složené (brambory, těstoviny, rýže,…) před jednoduchými (cukr, sladkosti,
buchty a podobně).
Jednoduché sacharidy - jsou pouze okamžitým zdrojem energie, kterou když
nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku. Nejsou nositelem žádných výživných látek.
Naopak k trávení bílého cukru potřebuje organismus některé vitamíny skupiny
B a minerály. Z celkového množství přijatého cukru se 30–40 % mění na tuk
a přispívá k obezitě. Navíc jeho konzumace může představovat vážná rizika.
Podporuje vznik zubního kazu, snižuje odolnost organismu. Bílý cukr se v organismu
velmi rychle odbourává a rychle zvedá hladinu cukru v krvi, která poté zase rychle
stoupá. Děti mohou na tyto změny hladiny cukru v krvi reagovat hyperaktivním
chováním, nedokážou se soustředit a podobně.
Jednoduché cukry:
Sacharóza – je tvořena glukózou a fruktózou, jedná se o nejčastěji
používané sladidlo, běžně označované jako cukr. Je obsažena například
v sirupech, džemech, mrkvi, jablkách, ananasu, hrášku a jinde. Sacharóza
způsobuje zubní kazy, podněcuje tvorbu inzulinu a hlavně kazí chuť k jídlu.
Glukóza (hroznový cukr) – nachází se přirozeně v ovoci, medu
a v některých cibulovinách. Je hlavním zdrojem energie pro buňky lidského
těla.
Fruktóza (ovocný cukr) – je obsažena v medu a ve šťávách z ovoce
a rostlin. Ze všech sacharidů je nejsladší. Díky své struktuře má však velmi
nízký glykemický index, takže je vhodnější než bílý rafinovaný cukr.
Laktóza (mléčný cukr) – nachází se v mléce všech savců, má nejméně
sladkou chuť. Vytváří dlouhodobý pocit sytosti, netloustne se po ní.
Maltóza (sladový cukr) – nachází se v obilných klíčcích a produktech sladu.
22
Nadbytek jednoduchých cukrů způsobuje podrážděnost, nesoustředěnost,
vzdorovitost a hyperaktivitu. Nelze sladkosti z jídelníčku dětí úplně vyloučit, neboť
sladká chuť je první, se kterou se po narození setkají, když pijí mateřské mléko. Ale
je s nimi třeba nakládat velmi opatrně a nenahrazovat jimi jiné důležité složky ve
výživě. Patří do skupiny potravin vysokým glykemickým indexem (GI), o kterém jsme
se již zmiňovali. Čím vyšší je GI potraviny, tím kratší dobu zasycení vydrží, po
sladkostech dostaneme velmi brzy hlad. Značné množství jednoduchých sacharidů
se nachází zejména ve slazených limonádách a džusech (viz obr. 3).
Obr. 3: Obsah cukru ve vybraných nápojích, tvoření s dětma při prvouce. Zdroj: vlastní foto
Složené sacharidy - mají složitější chemickou stavbu jejich trávení
a vstřebávání trvá delší dobu, čímž dodávají tělu energii pozvolna a dlouhodobě.
Díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny navozují pocit sytosti. Tyto cukry jsou
zastoupeny v obilovinách, luštěninách i v zelenině. Tyto potraviny jsou nositeli
většiny vitamínů a minerálních látek a vlákniny. V potravinách se nejčastěji nachází
jako škroby a vláknina.
Škrob – není sladký
Vláknina – má velmi důležitý význam ve výživě. Je tvořena složitými
polysacharidy, z nichž nejběžnější je celulóza, hemicelulóza a pektin. Jsou
obsaženy v buněčných membránách rostlinných buněk. Zdrojem vlákniny je
23
ovoce, zelenina, brambory a obiloviny. Organismus nedovede vlákninu
využívat jako zdroj energie nebo stavební látky, protože je nestravitelná.
Trávicí ústrojí člověka ji nedokáže štěpit, a proto se také označuje termínem
„nevyužitelné sacharidy“. Podporuje střevní peristaltiku a zabezpečuje tak
pravidelné vyprazdňování střev. Zvyšuje vylučování cholesterolu, zejména
pektin, a zlepšuje funkci střev a tím i zažívání.
2.4.2 Vitamíny
Vitamíny jsou látky mnohostranných specifických funkcí, nezbytné pro život.
Nejsou zdrojem energie ani neslouží jako stavební látky. V lidském organismu mají
funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků
a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Jsou potřebné jen ve velmi malých
dávkách, organismus je však musí denně přijímat v potravě, neboť většinu z nich
není schopen si sám vytvořit. Je-li vitamínů dostatek, mohou se omezeně ukládat
v některých orgánech do zásoby. Nadbytek se vylučuje močí, stolicí nebo potem.
Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat
a udržovat imunitní reakce.
Vitamíny rozdělujeme:
Vitamíny rozpustné v tucích
Vitamín A – játra, rybí tuk, žloutky, mléko, máslo, mrkev, rajčata, špenát,
hrášek, meruňky, jahody. Nedostatek způsobuje šeroslepost, nebezpečný je
však i přebytek.
Vitamín D – v potravinách je ho nedostatek, nejvíce v kvasnicích a houbách,
v játrech, rybím tuku, mléčném tuku a bílku. Podporuje ukládání vápníku
fosforu do kostí a zubů, podporuje růst. Při nedostatku měknou kosti, křiví se
a lámou. Rovněž je důležitý pro správné fungování imunitního systému.
24
Vitamín E – obilné klíčky, celozrnné výrovky, listová zelenina, mléčné
výrobky, žloutky. Zpomaluje stárnutí, zlepšuje hojení ran, zvyšuje plodnost
a podporuje činnost nervového systému.
Vitamín K – zelené rostliny, luštěniny, sýry, žloutek, játra. Je důležitý pro
normální srážlivost krve. Nedostatek se projevuje modřinami, krvácením
z nosu a z dásní, krví v moči a ve stolici.
Vitamíny rozpustné ve vodě
Vitamín C – velmi významný vitamín pro organismus, jehož je zapotřebí ze
všech vitamínů denně největší množství. Zdrojem je ovoce (limetka, citrón,
pomeranč, grapefruit, jahody, černý rybíz), čerstvá zelenina (rajčata, papriky,
brokolice, zelí, květák, špenát), brambory. Velmi bohatý na vitamín C je šípek
a rakytník. Vitamin C se také připravuje uměle. Vitamín C je nejchoulostivější
vitamín, ničí se oxidací, vyluhováním, varem, ohříváním.
Má velký antioxidační účinek, plní řadu funkcí. Zvyšuje např. odolnost
organismu, má protiinfekční a protizánětlivé účinky, podílí se na krvetvorbě,
udržuje dobrý stav pojivových tkání – vaziva, chrupavky, kostí a zubů, atd.
Jeho nedostatek se projevuje únavou a náchylností k běžným nemocem,
jako je chřipka. Nedostatek v dětství vede ke špatnému vývoji kostí,
chrupavek a kloubů.
Vitamín H – kvasnice, játra, ledviny, sója, špenát, tvoří jej také střevní
bakterie. Nedostatek je vzácný. Střevní bakterie jej vytváří více, než je jeho
denní spotřeba. Nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové
poruchy.
Komplex vitamínů B (B₁- B₁₂) – kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny,
luštěniny a ořechy. Jsou nezbytné pro správné fungování metabolismu.
Avitaminóza – naprosté chybění vitamínů
Hypovitaminóza – částečný nedostatek vitamínů
25
Hypervitaminóza – nadměrný přívod vitamínů, u některých vitamínů škodlivý.
K předávkování může dojít pouze podáváním vitamínových preparátů, nikoli
přijímáním běžné stravy. Vitamínů rozpustných ve vodě se organismus dokáže
zbavit, u vitamínů rozpustných v tucích to nefunguje. Nejrizikovější je vitamín A.
Zvýšená potřeba vitamínů nastává v období růstu, v těhotenství, v době
kojení a při horečnatých stavech.
2.4.3 Minerální látky
Minerální látky jsou důležitou složkou lidské výživy, ač nemají žádnou
energetickou hodnotu. Jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus
jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je odkázáno na jejich příjem
potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého
organismu. Zejména špatnou výživou dochází u mnoha dospělých, ale i dětí, k jejich
nedostatku. Nejde jen o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale
i o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání,
regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení
nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů.
Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.
Minerální prvky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv.
množinový prvek, neboli makroprvky a stopové prvky.
Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:
Množinové prvky
Vápník – Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou
složkou všech svalů. Má význam pro svalovou činnost a srážlivost krve.
Zdroje: v mléku a v mléčných výrobcích, ovoci, chlebu, ořechách a v rybách.
Hořčík – Bez hořčíku nemůže být člověk zdravý. Působí jako činitel antistresový,
antitoxický, protialergický a protizánětlivý. Hraje důležitou roli při srážení krve,
činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Při nedostatku jsou především ranní
26
únava, i po hodinách spánku, nespavost, náhlé závratě, padání vlasů, lámavé nehty,
časté bolení hlavy.
Zdroje: potraviny rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové ořechy, ovesné
vločky.
Sodík – Sůl je pro lidské tělo potřebná, solit je ale třeba vždy podle stavu organismu
a podle situace. Omezit sůl je nutné při vysokém tlaku, při některém onemocnění
ledvin a chorobách srdce. Sodík patří k látkám, které se v organismu vyskytují ve
velkém množství. Při vysokých ztrátách se objevují svalové křeče, bolesti hlavy
a průjmy. Naopak dlouhodobý nadměrný příjem sodíku zvyšuje krevní tlak.
Zdroje: masné a rybí výrobky, některé sýry, slané oříšky, bramborové lupínky.
Zinek – Je nezbytný pro formování kostí, pro urychlování léčení ran, zranění. Je
velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro
udržování krásných vlasů. Jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, při poruchách
růstu a vývoje a na regeneraci organismu.
Zdroje: pšeničné otruby a klíčky, hovězí játra, většina hub, ořechy, fazole, čočka,
hrách.
Draslík – Zvýšená potřeba draslíku je zejména po chirurgických zákrocích, při
dietách, průjmech. Nedostatek se projevuje poruchou činnosti svalů, poruchou
srdečního rytmu, trávení a nervového systému.
Zdroje: bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, rozinky, špenát, brambory.
Fosfor – Podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů
a kostí. Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin a nedostatečným
ukládáním minerálních látek v kostech.
Zdroje: v mléku, mase, obilí, rybách a vejcích.
Stopové prvky
Železo – Je to jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel v naší výživě nedostatečně
obsažený. Nedostatek způsobuje nedostatek červených krvinek, jejichž
nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte. Dále mají za
27
úkol dopravit kyslík do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou
pokožkou, bolestmi hlavy, poruchami trávení, dělení nehtů a bolavými ústními
koutky.
Zdroje: játra, pivní kvasinky, pažitka, petržel, brokolice, růžičková kapusta.
Jód – Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tvorbu volete. Potřeba jódu se zvyšuje
u dospívajících, těhotných a kojících žen.
Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, vejce, špenát, citrón, žampióny, hrách
Fluór – Je pro naše tělo nutný, ale také nebezpečný. Při přebytku vzniká nadměrné
zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Při nedostatku se
zvyšuje kazivost zubů.
Zdroje: maso, vejce, zelenina, ovoce.
Selen – Selen má význam pro ochranu buněk, vytváření tzv. volných radikálů,
svalovou funkci a srážení krve. Nedostatek se projevuje onemocněním srdce,
revmatismem, šedým zákalem a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.
Zdroje: maso, ryby, pivní kvasinky, houby, ovoce, zelenina, celozrnné produkty
Molybden – Má význam pro využití fluoridu v zubech a pro sexuální funkci muže.
Nedostatek se projevuje zubním kazem, impotencí a ledvinovými kameny.
Zdroje: zelenina.
2.4.4 Voda
Voda má v organismu mnoho funkcí. Je potřebná jako rozpouštědlo,
transportní prostředek, k udržování tělesné teploty. Přesun látek z krve do tkání,
vylučování odpadových látek ledvinami a celá látková přeměna jsou možné jen za
pomoci vody. Voda je součástí každé buňky. Naprostý nedostatek vody vede po 2-3
dnech k těžkým poruchám a během týdne k smrti. Nedostatek vody vede k únavě,
nesoustředěnosti, k bolestem hlavy a nespavosti.
Při narození se voda podílí na tělesné hmotnosti v 75%, u většiny dospělých
tvoří asi 60%, s postupujícím věkem podíl klesá. V poměru k tělesné hmotnosti
28
potřebují děti nejméně třikrát více tekutin než dospělí. Denní potřeba vody je závislá
na věku, na tělesné činnosti a na teplotě prostředí. Těmto okolnostem se
přizpůsobuje pitný režim.
Tab. 3 Denní potřeba vody v závislosti na věku (ml/kg tělesné hmotnosti) a teplotě prostředí
Období života Denní potřeba vody
období kojenecké 110
děti do 10 let 40
dospělí při 22° 22
dospělí při 37° 38
Vodu přijímáme jak v nápojích, tak i v pevné potravě. Vstřebává se ve
střevech, přechází do vrátnicové žíly, do jater a odtud do celého krevního oběhu.
Nadbytečná voda se vylučuje ledvinami a pocením, kůží, plícemi a stolicí.
Pitný režim by měl být během celého dne vyrovnaný, dítě v pití nikdy
neomezujeme. Mohou pít i při jídle po malých dávkách, není ale vhodné pít větší
množství tekutin těsně před jídlem anebo ihned po jídle, zatěžuje to celý proces
trávení. Nedostatečný přívod tekutin, zejména během dopoledne, vede k poklesu
duševní a fyzické výkonnosti.
Nejzdravějším nápojem je čistá voda, podávat lze také ředěné ovocné
a zeleninové šťávy, bylinkové čaje, ovocné čaje. Můžeme podávat také 100% džusy
naředěné vodou, méně vhodné jsou nektary, které mají nízký obsah ovocného
podílu a jsou doslazovány. Mléko je vhodným doplňkem ke svačině, není však
nejlepší z hlediska pitného režimu, označujeme ho spíše jako potravinu. Nejméně
vhodné jsou limonády, obsahují velké množství cukru, případně i nepříznivých látek
jako je kofein, chinin, umělá barviva a konzervační látky. Navíc nadměrně slazené
limonády vyvolávají spíše žízeň.
29
2.5 Školní jídelna
Dle vyhlášky č. 107/2005 Sb. § 1, odstavce (1) v platném znění se „školním
stravováním rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je
poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření,
nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo
internátních služeb.“
Školní jídelny musí dodržovat tzv. spotřební koš, který je sestaven v důsledku
výživových doporučení v České republice. Udává určité limity, které musejí být
splňovány při tvorbě školního jídelníčku. Určuje měsíční spotřebu určitých druhů
potravin na žáka a den v gramech. Za jeho tvorbu zodpovídá ministerstvo
zdravotnictví a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Je součástí vyhlášky
č. 107/2005 Sb. příloha č.1. Zároveň se školní stravování řídí rozpětím finančních
limitů na nákup potravin stanovených v příloze č. 2 v této vyhlášce.
Tab. 4 Výživové normy pro školní stravování
Zdroj: www.vyzivaspol.cz
30
2.5.1 Vliv školních zařízení na stravování dětí
Základní školy v České republice se účastní různých projektů v oblasti
ochrany a podpory zdraví u žáků. Tyto programy usilují o změnu stravovacích
návyků a podporují děti ve větší konzumaci potravin, které jsou prospěšné pro jejich
organismus. Nárok na konzumaci mají všechny děti 1. – 5. tříd základní školy. Vše je
dotováno z fondů Evropské unie a České republiky.
Naše škola se účastní programu „Ovoce a zelenina do škol“ a programu
„Školní mléko“. Základním cílem projektu „Ovoce a zelenina do škol“ je přispět
k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit správné stravovací návyky ve
výživě dětí a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Podpora je poskytována na
čerstvé ovoce a zeleninu, ovocné a zeleninové šťávy, ale i na doprovodné, vzdělávací
a informační programy. Dodávané produkty dostávají děti z cílové skupiny od
společnosti Bovys zcela zdarma. Během školního roku děti ochutnají jablka, hrušky,
švestky, ředkvičky, banány, mandarinky, pomeranče, broskve, kiwi, nektarinky,
blumy, nashi, cherry rajčátka, hroznové víno, pomelo, kaki churma a mnohé jiné.
Upřednostňovány jsou druhy našeho klimatického pásma, nejlépe místní produkce.
Všechny děti dostávají jednu porci ovoce nebo zeleniny každý týden. Minulý
rok měly navíc ochutnávku exotického ovoce, kdy mohly ochutnat plody doslova
z celého světa, např. kaki churmu, physalis, liči, mochyni, karambolu a další.
Dalším projektem, kterého se naše škola účastní je „Mléko do škol“, taktéž
od společnosti Bovys. Účelem podpory spotřeby školního mléka je snížení deficitu
vápníku u dětské populace prostřednictvím konzumace mléka a zlepšení
stravovacích návyků dětí. Tento program administruje Státní zemědělský
intervenční fond s podporou EU. Mléko a mléčné výrobky hrají důležitou roli ve
výživě dětského organizmu, především jako zdroj vápníku. Vápník zajišťuje zdravý
vývoj kostí a skeletu. Tvorba kostní hmoty probíhá zejména v dětství a dospívání.
Proto je velmi důležité, aby byl vápník podáván v dostatečném množství zejména
dětem. Doporučená dávka vápníku činí podle věku dítěte 800 - 1200 mg/den. Děti,
které mají zájem, dostávají mléko 5x týdně za zvýhodněné ceny.
31
3 PRAKTICKÁ ČÁST
Dopolední stravování školáků je poslední dobou velmi diskutovaným
tématem. Děti většinou nesnídají, nebo jen velmi málo, dopolední svačinu
vynechávají a hlavní nápor energie nastává počínaje obědem. Absence svačin
během dne vede k večernímu přejídání. Návyk na kvalitní svačinu může být
důležitým faktorem prevence obezity. Dalším důvodem, proč svačit, jsou školní
výsledky. Děti si díky svačině udržují vyrovnanou hladinu krevního cukru, mají lepší
výsledky, nejsou unavené, nepozorné a nesoustředěné.
Vyvážená dopolední svačina má být kombinací bílkovin a sacharidů.
Sacharidy dodávají energii pro náš mozek a bílkoviny jsou základním stavebním
kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. A snižují výsledný glykemický index potravin
a pokrm nás zasytí na delší dobu.
3.1 Cíle práce
V této práci jsem zjišťovala vyváženost dopoledních svačin u dětí mladšího
školního věku na malotřídní základní škole Svatý Jan nad Malší. Naše škola nabízí
dětem dopolední svačiny připravené ve školní jídelně. Svačiny jsou připravovány
podle výživových norem pro školní stravování. Cílem mé práce bylo vyhodnotit
nutriční složení svačin připravených školní jídelnou a svačin připravených doma
a porovnat jejich vyváženost a pestrost. Zjistit, které svačiny jsou pro dětský
organismus zdravější a přínosnější.
3.2 Charakteristika výzkumného souboru
Výzkumným vzorkem byly svačiny dětí mladšího školního věku, konkrétně
žáků 2. a 3. třídy, jejichž věk se pohybuje v rozmezí 7-10 let. Počet žáků, kteří nosí
svačinu z domova, byl 10. Z toho 6 dívek a 4 chlapci. A počet žáků, kteří preferují
školní svačiny, byl 6. Z každé skupiny žáků jsem zaznamenala 50 svačin.
32
3.3 Metody šetření
Pro získání primárních dat jsme zvolila metodu pozorování. Je to
soustředěné, cílevědomé sledování se záměrem něco poznat, zjistit, vyzkoumat. Jde
o kvantitativní standardizované pozorování. Kvantitativní průzkum je zejména
založen na sbírání dat, která jsou pak analyzována různými statistickými technikami.
Vypozorovala jsem a zaznamenala 50 svačin připravených školní jídelnou a 50 svačin
připravených z domova.
Poté jsem zvolila metodu obsahové analýzy. Jde o rozklad zkoumaného
objektu na dílčí části, které se následně stávají předmětem dalšího zkoumání.
Výhodou je možnost přehledného znázornění v číselných hodnotách, tabulkách
a grafech. Zaznamenané svačiny jsem rozebrala pomocí kalorické kalkulačky na
základní živiny a dál rozdělila podle zjištěných nutričních hodnot do čtyř škál. Poté
zaznamenala do tabulek a grafů. Analyzovala jsem je také podle pohlaví, dívčí
a chlapecké svačiny a podle vitamínové složky, ovoce a zeleniny.
3.3.1 Nutriční hodnoty svačin
V první části jsem domácí svačiny pomocí kalorické kalkulačky
www.kalorie.mte.cz rozebrala na základní živiny, tj. bílkoviny, cukry, tuky, na obsah
vlákniny a glykemický index. Dopolední svačina by měla obsahovat spíše
sacharidovou složku a bílkovinu, ale nemělo by se jednat o cukry jednoduché, jako
jsou např. sladkosti, sladké pečivo, přeslazené nápoje atd. Jsou to potraviny s vyšším
glykemickým indexem. Slouží jako rychlý zdroj energie, která je ale pro náš
organismus hodnotná pouze v případě, že ji dokážeme hned zužitkovat. V opačném
případě se ukládá ve formě tuků. Ve stejné kalorické kalkulačce jsem rozebrala na
základní živiny také svačiny připravené školní jídelnou, vyhodnotila a porovnala.
Jsem si vědoma toho, že veškeré výsledky, které uvedu, jsou spíše pouze orientační.
33
Tab. 4 Nutriční hodnoty svačin připravených z domova
Svačina Energie
(KJ) Bílkoviny
(g) Sacharidy
(g) Tuky (g)
Vláknina GI
1 1117,8 9,7 30 12 0,9 69,9
2 1837,8 10,9 69 13,2 7,8 50,3
3 1292 11,4 38 12,3 4,3 55,7
4 2742 15,8 91,7 24,9 7,8 47,6
5 3062,7 27,4 92,9 27,7 6 55,9
6 640 1,6 34,6 0,9 6,6 35,8
7 1357,6 10,3 32,8 16,9 0 43
8 1328,8 4,2 56 8,5 6,6 48,9
9 1004,2 6,5 42 5,1 5,5 49,3
10 524,8 1,5 28,7 0,5 4,7 45,6
11 1629,5 5,6 53,1 17,2 4,4 54,1
12 1889,9 4,9 70,4 16,6 5,6 45,5
13 1657,8 6,3 52,9 17,6 7,7 46,9
14 2459,6 26 32,6 39,2 1,2 63,2
15 1732,6 14,5 26,2 27,9 0,8 65,6
16 1920,6 18,6 29,8 29,4 2,3 59,1
17 1353,8 8,3 31,4 18,3 1,5 67,2
18 719 7,2 24,7 4,9 0,4 69,3
19 1118,1 8,4 34,2 10,8 2,3 60,6
20 1115,3 3,6 19,9 19,2 0,2 55,3
21 1354,8 9 49,4 10 3,4 62,8
22 1339,6 13,3 38,3 12,6 1,5 64,5
23 739 8,5 29,3 2,7 0,4 69,6
24 969,3 8,3 27,7 9,7 0,9 62,5
25 688,8 2,6 21,4 7,6 0 70
26 1817,8 4,9 63,4 17,8 7,3 48,6
27 2564,2 12,8 98,6 18,5 8,4 59,7
28 1457,8 4,3 43,9 17,2 3,9 54,4
29 1457,8 4,3 43,9 17,2 3,9 54,4
30 1847,3 11,2 57,2 21,6 4 46,5
31 2280,9 24,7 54,5 25,3 1,2 63,9
32 1677,8 17,6 25,4 25,4 0,4 67,6
33 2309,7 24,2 48,8 28,8 0,8 69,9
34 1932,5 12 73,5 13,2 3,8 65,3
35 1515,8 13,8 24,4 23,2 0,4 70
36 2175,7 26,7 48,5 24,3 1 65,5
37 3555 40,3 63,2 48,4 1,7 61,7
38 2331,8 17,4 24,5 43,2 0,4 69,9
39 868 7,4 24,4 8,9 0,4 70,2
40 1807,2 3,9 30,1 32,8 0,6 67,2
41 1451,2 15,1 49,3 9,8 0,8 69,1
42 2061,2 13 36,6 32,6 0,6 69,9
43 1488 18,4 27,2 19,2 0 40,1
44 2112 23,5 44,8 25,6 3,1 47,8
34
45 1786 11,5 49,3 20,3 0,6 62,2
46 1088,9 11,7 35,5 7,9 1,1 69,1
47 2556,3 16,7 48,8 38,7 1,1 47,6
48 401,3 1 4,3 8,3 1,5 9,3
49 2305,8 12,8 67,9 25,2 1,4 48,2
50 2494 17 71 27 0,4 45,1
Tab. 5 Nutriční hodnoty svačin připravených školní jídelnou
Svačina Energie (KJ)
Bílkoviny (g)
Sacharidy (g)
Tuky (g)
Vláknina GI
1 1094,1 11,3 35,5 8,2 1,1 69
2 1725 11,4 43,2 28,7 3,9 62
3 1018 3,5 41,7 6,9 3,5 53,6
4 1439 9,7 56,1 10,8 6,3 49,5
5 1353 10,5 65 4,9 4,9 48,3
6 1837,2 12,2 53,8 19,4 6,1 49,7
7 2214,8 13,6 69,4 21,7 23,4 28,9
8 1106,7 11,5 36 8,2 1,2 68,3
9 3240 12,4 134,1 20,8 4,3 69,8
10 1093,9 7,2 50,2 3,4 5 50,4
11 1504,4 5,7 48,8 16,2 3,5 19,2
12 811,4 9,1 33 3,9 1,6 62,5
13 774,6 8,9 31 2,9 1,3 66,8
14 1650,2 14,8 37,8 20,4 1,4 69
15 1721,5 6,9 60,9 15,5 6,5 54,9
16 1751,8 9,2 49,6 20,3 4,3 54,8
17 1455,5 12,2 66 3,9 7 61,7
18 1404,7 7,2 57,7 8,4 5,2 54,8
19 1544,3 8,8 50,6 14,5 3,9 52
20 1380,3 5,4 47,5 13,1 4,3 55,6
21 1325,3 13,9 50,3 6,6 3,9 48,1
22 1466 7,7 50,5 17,3 4,3 53,8
23 1572,1 8,8 55,6 17,4 4,5 56,3
24 1417,3 13,6 56,4 6,5 7,1 53
25 1470,7 12 40,6 15,6 2,9 68,2
26 1235,7 22,2 35,4 7,2 2,4 48,1
27 909 6,7 32,8 6,3 3,4 50,6
28 1203,5 6,5 36,7 12,7 1,6 63,3
29 1737,8 14,9 62,7 11,6 3,4 59
30 968,6 5 49,3 1,4 5 53,6
31 1255,4 10,6 35,8 12,7 1,5 68,8
32 1213 9,4 47,5 6,6 5,8 56,8
33 1773,8 10,3 61,8 14,9 4 55,3
34 1008 5,2 49,7 4,7 3,5 21,9
35 1590,2 9,6 56,1 13 4,2 57,2
35
36 831,7 17 17,5 6,7 2,2 40
37 1331,3 6 37,1 16,1 0,9 68,2
38 1397,3 7,1 57,3 8,4 5,3 55,1
39 1142,2 9,7 35,9 10 1,2 68,5
40 1592,1 8,8 56,5 17,5 4,9 55,6
41 925,6 8,8 42,7 3,4 1,2 57,6
42 1606,8 10,4 53,8 14,1 3,5 52,6
43 1424,2 12 62,6 5,7 7,7 53,8
44 1142 4,1 35,6 12,7 1,6 65,2
45 1504,6 11,4 69,9 6 1,7 59,3
46 1232,1 8,2 37 16,9 1,4 66,4
47 1265,1 4,4 50,7 9,1 3,8 57
48 1236,9 7,1 38,9 12,4 1 65,4
49 1197 9,1 53,8 3,8 8,2 48,7
50 1373,5 11 58,7 5,5 4,5 40,1
Vyvážená svačina Dietní svačina Nevhodná svačina Tučná svačina
Domácí svačiny – dívky
Domácí svačiny – chlapci
Školní svačiny
Tab. 6 Denní doporučený příjem živin u dětí mladšího školního věku.
Doporučený denní příjem u dětí 7-10 let
Energie (KJ) 9000
Energie (Kcal) 2150
Bílkoviny (g) 33g
Cukry (g) 347g
Tuky (g) 70g
Vláknina 15g
Denní příjem energie je jen doporučený. Je velmi individuální, měli bychom
ho přizpůsobit denním aktivitám, vyšším energetickým požadavkům. Také závisí na
tělesných proporcích, věku, klimatu a prostředí. Základním požadavkem z hlediska
prevence všech civilizačních chorob je přiměřený energetický příjem. Je třeba
dodržet správný vzájemný poměr hlavních živin a také vitamínů a minerálů.
Doporučený denní příjem celkové vlákniny pro dítě (věk do 18 let) je věk
dítěte + 5g. Tzn. 10 ti leté dítě, 10 + 5 = 15g vlákniny.
36
Tab. 7 Optimální rozložení jídla během dne
snídaně svačina oběd svačina večeře
20% 10-15% 35% 10% 20%
Dopolední svačina by měla pokrýt cca 15% denního energetického příjmu.
Tab. 8 Přepočítané hodnoty v g doporučené pro vyváženou dopolední svačinu.
Doporučený příjem živin u dopoledních svačin
Energie (KJ) 1350
Energie (Kcal) 322
Bílkoviny (g) 4,95g
Cukry (g) 52,05g
Tuky (g) 10,5g
Vláknina 2,25g
Tab. 8 Glykemický index (GI)
nízký střední vysoký
GI < 55 56 – 69 GI > 70
zelenina, mléčné výrobky, laktóza, luštěniny, ořechy,
maso, vejce
obilné vločky, celozrnné pečivo, banány,
sacharóza, většina čerstvého ovoce
slazené nápoje, buchty, sladkosti, bílé pečivo,
kukuřičné lupínky, med
Potraviny s nízkým GI<55, nezpůsobují kolísání hladiny cukru v krvi, podporují
pocit nasycenosti, nevyvolávají pocit hladu.
Potraviny se středním GI 55–69, zvedají hladinu cukru středně rychle,
kombinujeme je s potravinami s nízkým GI.
Potraviny s vysokým GI>70 zvedají rychle hladinu cukru v krvi. Jsou vhodné jako
okamžitý zdroj energie, kterou když nevyužijeme, ukládá se ve formě tuku.
Vyvolávají kolísání hladiny cukru v krvi a děti na tyto změny mohou reagovat
hyperaktivním chováním, nesoustředěností, podrážděností.
Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory. Množství vlákniny,
obsah tuků, sacharózy nebo technické zpracování.
37
Na základě všech těchto zjištěných hodnot (Tab. 4,5,8) a doporučeného
příjmu živin u dětí (Tab. 7) jsem svačiny vyhodnotila a rozdělila do čtyř škál.
Vyvážená svačina, dietní svačina, nevhodná svačina a svačina obsahující spíše tuky.
1) Vyvážená svačina – svačina je vyvážená, je zde ideální poměr bílkovin,
cukrů a tuků. Je bohatá na vlákninu, vitamíny a minerální látky. U některých svačin
je vyšší podíl cukrů, ale glykemický index je nízký nebo střední, tzn. že nejde
o jednoduché cukry nebo je zastoupen dostatečný podíl bílkovin, který výsledný
glykemický index snižuje.
2) Dietní svačina – svačina je energeticky chudá, dítě přijme zhruba polovinu
doporučené dávky vlákniny, vitamínů, minerálních látek. Chybí v ní některé zdroje
bílkovin, čímž by se zvýšila sytivost svačiny a zlepšilo by se vstřebávání vitamínů
z ovoce a zeleniny. Dítě pociťuje hlad a chuť, nedostatek energie a živin dohání
v odpoledních a večerních hodinách nevhodnými potravinami.
3) Nevhodná svačina – do této kategorie jsem zařadila svačiny, které jsou
hodně energeticky bohaté, je v nich velký podíl cukrů a tuků. Nadměrně zatěžují
trávicí trakt a rozptylují od procesu učení. Podíl vlákniny a vitamínů je velmi malý
nebo žádný. Svačina postrádá zdroj vitamínů ve formě zeleniny.
4) Tučná svačina – již jsem se zmínila, že dopolední svačina by měla
obsahovat spíše složku sacharidovou a bílkovinu, ale tyto svačiny obsahují spíše
větší podíl tuku. Energetický příjem odpovídá nebo je mírně zvýšený, glykemický
index je střední nebo se blíží k vyšším hodnotám. Podíl vlákniny a vitamínů je malý
nebo žádný, opět chybí zdroj vitamínů ve formě ovoce a zeleniny.
Vyhodnocená data jsem zanesla do grafu a do tabulky.
38
Graf č. 1: Porovnání nutričních hodnot (v%) školních (n=50) a domácích svačin (n=50).
Tab. 9 Školní a doma připravené svačiny rozdělené do škál v % i v počtu svačin (ks).
Školní svačiny (n=50) Domácí svačiny (n=50)
Vyvážená svačina 52% 26ks 18% 9ks
Dietní svačina 12% 6ks 16% 8ks
Nevhodná svačina 10% 5ks 18% 9ks
Tučná svačina 26% 13ks 26% 24ks
Vyhodnocení údajů ve výše uvedených tabulkách a grafech je následující:
Z výsledků je patrné, že nutričně vyváženější jsou svačiny připravené školní
jídelnou. Svačiny z 52% obsahují vyvážený poměr bílkovin, cukrů, tuků. Převažuje
zde celozrnné pečivo, pečivo z žitné mouky, různé druhy pomazánek – tvarohová,
rybí, fazolová, drožďová, celerová apod. V každé svačině je ovoce nebo zelenina,
nezbytná vláknina a vitamíny. Svačiny jsou slané i sladké. Domácí svačiny, nutričně
vyvážené, jsou jen z 18%. Dietní svačiny jsou svačiny energeticky chudé. 12%
školních svačin, 16% domácích svačin, kdy jenom ovoce není dostatečný zdroj
energie.
Školní svačiny
Domácí svačiny0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Vyváženásvačina
Dietnísvačina
Nevhodnásvačina
Tučnásvačina
52%
12% 10%
26%
18% 16% 18%
48%
Školní a domácí svačiny (porovnání nutričních hodnot v %)
Školní svačiny
Domácí svačiny
39
Nevhodné svačiny, školní z 10%, domácí z 18%, jsou svačiny s velmi vysokým
energetickým příjmem, s velkým obsahem cukrů a tuků, s malým nebo žádným
podílem vitamínů a vlákniny. U školních svačin se jedná spíše o sladké svačiny,
jogurty s piškoty, sladké moučníky apod. U domácích svačin je to bílé pečivo
s taveným sýrem, párkem, paštikou, salámem, doplněné o sladkou sušenku. Také
ráno kupovaná svačina typu koblih, tatranka, vanilkové mléko, není moc vhodná
jako dopolední svačina pro školáka. Chybí porce zeleniny a ovoce, podíl bílkoviny.
Tučné svačiny jsou svačiny, kde místo sacharidů převažují spíše tuky.
U školních svačin je to 26% a jde o svačiny typu bílé pečivo, vaječná pomazánka,
hermelínová pomazánka, obložené bagety apod. U domácích svačin je to 48% a jsou
to svačiny stále se opakující, bílé pečivo, máslo, sýr, tavený sýr, různé toasty,
doplněné o croasanty atd. Opět bez zastoupení ovoce a zeleniny.
3.3.2 Podíl ovoce a zeleniny
V druhé části jsem se zaměřila na podíl ovoce a zeleniny jak ve školních
svačinách, tak v domácích svačinách.
Graf č. 2: Podíl (v%) ovoce a zeleniny ve školních (n=50) a domácích svačinách (n=50).
Ovoce
Zelenina0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Školní svačiny
Domácí svačiny
64%
32%
66%
28%
Podíl ovoce a zeleniny Ovoce
Zelenina
40
Tab. 10 Ovoce a zelenina ve školních a domácích svačinách v % a v ks.
Školní svačina (n=50) Domácí svačina (n=50)
Ovoce 64% 32ks 32% 16ks
Zelenina 66% 33ks 28% 14ks
Procentuální rozdíl:
ovoce: 32 : 64 = 0,5 · 100 = 50% 100% - 50% = 50%
zelenina: 28 : 66 = 0,42 · 100 = 42% 100% - 42% = 58%
Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:
Z uvedených hodnot vyplývá, že domácí svačiny (n=50), obsahují o 50%
méně ovoce a o 58% méně zeleniny než svačiny školní (n=50). V počtu svačin tzn.,
že z 50 porcí školních svačin, 32 porcí obsahuje ovoce a 33 porcí obsahuje zeleninu.
U domácích svačin je jen 16 porcí svačin s podílem ovoce a 14 porcí svačin s podílem
zeleniny. Taktéž bráno z 50 porcí domácích svačin.
U domácích svačin jsem dále porovnala v kolika svačinách je zastoupení
ovoce a zeleniny u dívek a v kolika u chlapců.
Graf č. 3: Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců.
0
2
4
6
8
10
12
14
Ovoce Zelenina
10
13
6
1
Ovoce a zelenina u dívek a u chlapců
Dívky(n=30)
Chlapci(n=20)
n je počet svačin dívek a počet svačin chlapců
41
Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:
Graf č.3 nám ukazuje, že chlapci nemají v oblibě zeleninu. Z 20ti chlapeckých
svačin obsahovala jen 1 svačina zeleninu. U dívek je zastoupení četnější, z 30ti
svačin obsahovalo zeleninu 13 svačin. Obliba ovoce je u chlapců a dívek téměř
stejná. U dívek 10 svačin s ovocem a u chlapců 6 svačin s ovocem.
3.3.3 Svačiny dívek a chlapců
V poslední části jsem rozdělila domácí svačiny na svačiny dívek a svačiny
chlapců a podle zjištěných údajů (tab. 4 a 9) jsem porovnala jejich četnost v dané
škále.
Graf č. 4: Porovnání četnosti svačin připrav. z domova u dívek a chlapců v dané škále.
Vyhodnocení údajů ve výše uvedené tabulce a grafu je následující:
Ve třetí části jsem porovnala jaká je četnost svačin v daných škálách
u chlapců a u dívek. U dívek jsou hodnoty v jednotlivých škálách celkem vyrovnané,
u chlapců převažují svačiny s vyšším podílem tuku, více energeticky hodnotné.
0
5
10
15
20
25
30
Dívky (n=30) Chlapci (n=20)
8
1
7
1
6
3
9
15
Svačiny dívek a chlapců (porovnání četnosti v daných škálách)
Tučná svačina
Nevhodná svačina
Dietní svačina
Vyvážená svačina
42
4 ZÁVĚR
Prostřednictvím použitých výzkumných metod, mohu závěrem zhodnotit, že
svačiny připravené školní jídelnou jsou zdravější, pestřejší, nutričně vyváženější než
svačiny připravené z domova. Ne každá školní svačinka je zdravá a nutričně
vyvážená, např. jedná-li se o sladkou svačinu, ale každá svačina obsahuje podíl
ovoce a zeleniny a pestrost svačin, tyto nedostatky vykompenzují. Ve svačinkách se
objevují netradiční pomazánky, např. čočková, fazolová, z červené řepy, špenátová.
Pečivo je převážně celozrnné, dýňové, bílé pečivo se vyskytuje jen ojediněle a to ve
formě chleba. Bílé tukové rohlíky děti nedostávají. Svačiny mají čerstvě připravené,
na talířkách nazdobené a i přesto, že některé pomazánky jsou vyrobeny ze surovin,
které děti nemají obzvlášť v oblibě, svačiny sní a chutnají jim.
Rodiče, kteří připravují svačiny doma, dbají spíše na kvantitu než kvalitu.
Svačiny jsou energeticky bohaté, což je dáno velkým množstvím nebo špatným
složením. Děti často nosí, hlavně chlapci, svačinu „co chutná dospělým“, chléb nebo
rohlík, tavený sýr a pár koleček salámu, zapečené toasty apod. Na ovoce a zeleninu
ve většině případech zapomínají. Hlavně u svačin chlapců je zelenina značně
opomíjena. Objevuje se i kontrast, kdy je maminka spíše „dietářka“ a na svačinu dítě
dostane pouze ovoce a zeleninu. V tomto případě se jedná o dívčí svačinky. Svačina
je energeticky chudá, postrádá důležité zdroje bílkovin a vitamínů, dítě má pocit
hladu a chutě. Svačiny postrádají pestrost a nápaditost, neustále se opakují ve
stejném složení.
I přesto, že domácí svačiny nejsou vždy připravené tak, aby byly přínosné pro
dětský organismus, rodiče jsou stále ochotni svačinu dětem připravit a ne jim dát
peníze s tím, že si má „něco koupit“. Ani škola děti v tomto trendu nepodporuje.
Nemáme školní bufet ani automaty, kde by si mohly zakoupit sladkosti a sladké
nápoje, popřípadě slané brambůrky apod.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-1047-
5.
FOŘT, Petr. Aby dětem chutnalo. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2013. ISBN 978-80-249-2284-
3.
FOŘT, Petr. Moderní výživa pro děti. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Metramedia,
2000. ISBN 80-238-5498-4.
HANREICH, Ingeborg. Jídlo a pití malých dětí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001. Pro rodiče.
ISBN 80-247-0100-6.
KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2005. ISBN 80-
7021-773-1.
MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní
styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009.
Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8.
MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Výživa dětí chutně, pestře, moderně. 1. vyd. Benešov: Start,
2010. ISBN 978-80-86231-50-1.
MINDELL, Earl. Bible dětské výživy: úplný průvodce zdravou dětskou výživou.
Olomouc: Votobia, 1998. Potraviny - zázračné léky. ISBN 80-7198-309-8.
PACKOVÁ, Anna. Ve škole nám chutná. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství
CERM, 2005. ISBN 80-7204-394-3.
SVOBODOVÁ, Jarmila. Zdravá škola včera a dnes. Brno: Paido, 1998. Edice
pedagogické literatury. ISBN 80-85931-53-2.
ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář správné výživy dětí v mateřských
a základních školách. 1. vyd. Praha: Blanka Kadlecová, 2002. ISBN 80-7071-197-3.
ŠOLTYSOVÁ, Taťjana a Lumír KOMÁREK. Receptář zdravé výživy školních dětí ve
škole a v rodině. 2. upr. vyd. Praha: Erasmus, 1996. ISBN 80-7071-033-0.
Internetové zdroje:
44
https://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/
http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida.html
http://kalorie.mte.cz/calcs/index/2016-10-23/category_id:25
http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/deti-vyziva/
45
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Seznam svačin dětí připravených z doma………………………………………….45
Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou……………………………………..46
Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin………………………………………….……48
Příloha č. 4: Ukázky školních svačin………………………………………………………………….…..49
46
Příloha č. 1: Seznam svačin připravených z domova
1-5 Chléb, máslo, šunka
Chléb, máslo, sýr, 2 jablka
Houska, máslo, šunka, 11 rajčátek, 1 rohlík sýr, šunka
Chléb, máslo, sýr, 2 jablka, jogurt
2x chléb, máslo, sýr, 12 rajčátek, jogurt
6-10 Broskev, jablko
Jogurt, slad. tyčinka Pribináček
Kobliha, broskev, jablko
Rohlík, lučina, okurka, broskev
Hroznové víno, broskev
11-15 Houska, máslo, 5 švestek
2 muffiny, 7 švestek
Rohlík, máslo 10 rajčátek, jablko
Houska, máslo, 2x sýr Babybell, rajče
Rohlík, máslo, sýr Babybell, rajčátko
16-20 Rohlík, máslo, šunka, sýr Babybell, 5 rajčátek
Chléb, máslo, šunka, 2 rajčátka
Rohlík, rybí pomazánka
Houska, paštika, paprika, 2 rajčata
Rohlík, čoko muffin
21-25 Rohlík, tavený sýr, banán
Chléb, tavený sýr, uzená šunka, okurka
Pizza rohlík Rohlík, tavený sýr, okurka
Kobliha
26-30 2 rohlíky, máslo, jablka
2x chléb, máslo, jablko, mrkev
Rohlík, máslo, jablko
Rohlík, máslo, jablko
Chléb, máslo, droždí, broskev
31-35 Rohlík, šunka, sýr, tatranka
Rohlík, párek
2 rohlíky, máslo, šunka
Rohlík, paštika, banán
Rohlík, máslo, šunka
36-40 Houska, šunka, sýr, croasant
3 toasty, croasant
2 rohlíky, máslo, šunka
Rohlík, salám
2 rohlíky, máslo, jahodový džem
41-45 2 rohlíky, tavený sýr
1 a ½ rohlík, máslo, salám
2x termix 1 toast, Monte jogurt
1 ½ rohlík, Monte jogurt
46-50 Chléb, tavený sýr
Hamburger, karbanátek, salát, rajče, tatarka
Zeleninový salát s tatarkou
Kobliha, tatranka, vanilkové mléko
Farmářská vícezrnná bageta
47
Příloha č. 2: Seznam svačin připravených školní jídelnou
1-5 Chléb, rybí pomazánka
Žitný chléb, vajíčková pomazánka, paprika
Makovka, jablko
Dýňový chléb, tvarohová pomazánka s pažitkou, rajče jablko
Chléb, drožďová pomazánka, rajče, jablko
6-10 Vícezrnná bageta, bylinkové máslo, plátkový sýr, zelenina
Jogurtový pohár s chia semínky, ovocem a piškoty, jablko
Podmáslový chléb, rybí pomazánka s vejcem, okurka
Kynutý domácí švestkový koláč, jablko
Kaiserka, tvarohová rozducha, rajče, jablko
11-15 Tmavý rohlík, medové máslo, jablko
Pletenka, šunková pěna, salát Luluroso, rajče
Picarola, zelenina
Obložený chléb, máslo, šunka, sýr, ozdoba zelenina
Chlupatý chlebíček, mrkev do ruky, jablko
16-20 Kaiserka s máslem, strouhané blaťácké zlato, zelenina, ovoce
Žitný chléb, tvarohová rozducha, zelenina, pomeranč
Chléb, pomazánkové máslo, rajče, okurka, jablko
Jogurt, rohlík ovoce
Bílá veka 3ks, šunková pomazánka s hermelínem, zelenina, jablko
21-25 Šlehaný tvaroh, rohlík, jablko
Houska, vaječná pomazánka, rajče, jablko
Podmáslový chléb, vajíčková pomazánka, jablko
Žitný chléb, tvarohová pomazánka se šunkou, rajče, jablko
Sendvič s tuňákem, ledový salát
26-30 Zeleninový salát s kousky kuřete a kuskusem, ½ celozrnné housky
Dalamánek, fazolová pomazánka, okurka
Chléb, hermelínová pomazánka, rajče, okurka
Termix, rohlík, banán
Bílá veka 3ks, celerová pomazánka, rajče, jablko
31-35 Chléb s máslem, dušená šunka, paprika
Žitný chléb, pomazánka z červených fazolí, rajče, okurka
Jogurt s ovocnou náplní, banketka, jablko
Skořicový cop, bílá káva, jablko
Francouzská bageta malá, flora, šunka, okurka, jablko
36-40 Šlehaný tvaroh, piškoty, maliny, ostružiny
Bageta, švédská pomazánka, rajče
Podmáslový chléb, pomazánkové máslo, paprika, rajče, jablko
Chléb, pomazánka z játrového sýra, okurka
Chléb, vaječná pomazánka, rajče, jablko
48
41-45 Chléb, drožďová pomazánka, okurka
Kobliha, kakao, jablko
Žitný chléb, šunková pěna, rajče, jablko
Vánočka s máslem, pomeranč
Bílý jogurt s ovocnou náplní, banketka, kiwi
46-50 Chléb, vaječná pomazánka, rajče
Bílá veka s máslem 3ks, medové máslo, jablko
Mini bagetka plněná bylinkovým máslem a hlávkovým salátem
Celozrnný chléb, tvarohová rozducha, rajče, jablko
Šlehaný tvaroh, křehký chléb, jablko
Domácí svačiny - dívky Domácí svačiny - chlapci Školní svačiny
49
Příloha č. 3: Glykemický index vybraných potravin
Bageta 95
Chléb světlý 70 Chléb tmavý celozrnný 53 Lívanec, lívanečky 75 Kobliha 76 Bebe jemné sušenky 67 Mars 65 Müsli tyčinka s ovocem 61 Bebe dobré ráno čokoládové 57 Twix 43 Polomáčené sušenky 42 Cornflakes - kukuřičné lupínky 81 Čokoláda mléčná 41 Nutella 33 Lentilky 33 Čokoláda hořká 22 Meloun vodní 72 Hrozinky 60 Ananas 59 Hroznové víno červené 59 Meruňka 57 Kiwi 53 Banán 52 Hroznové víno 46 Broskev 42 Pomeranč 42 Jahody 40 Švestky 39 Hruška 38 Jablko 38 Třešně 22 Sójový jogurt 50 Pudink čokoládový 47 Pudink vanilkový 40 Jogurtový nápoj 38 Mléko čokoládové 34 Jogurt nízkotučný ovocný 32 Jogurt netučný s umělým sladidlem 14 Popcorn 72 Bramborové lupínky 54 Ořechy 20 Fanta 68 Sirup 66 Limonáda 66 Coca-Cola 58 Horká čokoláda 51 Pomerančový džus 50 Jablečný džus 40
50
Příloha č. 4: Ukázky školních svačin. Zdroj: vlastní foto
51