Post on 12-Jan-2016
description
Lidé jsou homeotermičtí (udržují konstantní tělesnou teplotu v okruhu 36,1o - 37,8o C.)
Teplo se z těla odstraňuje vedením, prouděním, vyzařováním a pocením.
ZISK TEPLA ZTRÁTA TEPLA
Produkce látkové výměny
Zevní prostředí+
Proudění+
Pocení
+Vedení
+Vyzařování
VYROVNANÉ ZISKY A ZTRÁTY TEPLA
V hypotalamu je centrum termoregulace.
Funguje jako termostat - monitoruje teplotu a akceleruje buď tepelné ztráty nebo naopak produkci tepla.
Dva druhy termoreceptorů:
– Kožní termoreceptory - teplota kůže a okolního prostředí
– Centrální termoreceptory v hypotalamu - teplota uvnitř těla
Efektory mění tělesnou teplotu:– Svalová aktivita při práci zvyšuje tvorbu
tepla.– Zvýšená aktivita potních žláz snižuje teplotu
těla zvýšeným vypařováním.– Hladké svaly ve stěnách kožních arteriol se
buď • uvolňují (rozšíření tepen) - vedení teplé krve k
povrchu - ochlazení (nadprodukce tepla)
• stahují (zúžení tepen) - bránění ztrátám tepla (chladné okolní prostředí)
– Metabolická tvorba tepla se může zvýšit produkcí hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin (katecholaminy).
Teplota těla je váženým průměrem kožní teploty a vnitřní tělesné teploty.
Např:
T těla = (0,4 . T kůže) + (0,6 . T uvnitř těla)
T těla = (0,4 . 32,7o C) + (0,6 . 37o C)
T těla = 45,3o C
Při práci v horkuv horku dochází k souboji o přísun krve mezi aktivními svaly a kůží:
Svaly potřebují živiny a kyslík z krve Kůže potřebuje krví odvádět zvýšenou
produkci tepla.
Za extrémních podmínek není žádná z těchto oblastí zásobena potřebným
množstvím krve.
Adaptace krevního oběhu: Srdeční výkon musí zůstat konstantní. Srdeční volum klesá (redistribucí krve
se snižuje žilní návrat a klesá end-diastolický objem), proto
srdeční frekvence musí postupně stoupat.
kardiovaskulární drift(posun)
Spotřeba kyslíku při konstantní intenzitě práce v horku stoupá víc
než při práci v chladnu.
Při práci v horku je větší spotřeba glykogenu vyšší hladina laktátu
únava a vyčerpání
Zvýšené pocení při práci v teple může vést rychle k dehydrataci a k dehydrataci a k
obrovským ztrátám minerálů.obrovským ztrátám minerálů.
Rychlost pocení může dosáhnou 2 - 3 litry za hodinu2 - 3 litry za hodinu
(2 - 4% hmotnosti).(2 - 4% hmotnosti).
Maximální ztráty potu mohou dosáhnout
10 - 15 litrů za den10 - 15 litrů za den.
Pot vytrvalostně trénovaných osob obsahuje méně iontů
sodíku a chlóru.
Pot žen obsahuje více iontů sodíku a chlóru.
Organismus kompenzuje ztráty tekutin a elektrolytů produkcí
ADH aldosteronu
Tím se zadržuje voda a sodík a zvyšuje se snížený objem plazmy!
Vyčerpání z tepla je způsobeno neschopností kardiovaskulárního systému transportovat potřebné živiny a kyslík
– pracujícím svalům
– a odvádět krev k povrchu těla. Příčinou je redukce plazmatického
objemu v důsledku excesivního pocení.
Vyčerpání z tepla, které není léčené, může vést až ke smrti.
Prudké ochlazení (pobyt v chladném prostředí, pití chladných nápojů) vede
ke zhoršení situace:
Podráždění periferních a centrálních chladových receptorů vede k další
produkci tepla.
Tento postup může vést k vyčerpání a ke smrti!
Prevence hypertermie v letním horku při běžeckých závodech delších než 10 km:
začátek ráno před 8 hod nebo večer po 18. hod běžci by měli mít vysokou zdatnost a měli by být
adaptovaní na vysokou teplotu běžci musí mít správné oblečení (materiál) běžci musí věnovat pozornost známkám
hypertermie (závratě, pocit chladu, bolesti hlavy, nejistota, neobratnost, atd.)
pořadatelé musí okamžitě zastavit a ošetřit běžce, jevícího známky teplotního vyčerpání
přítomnost lékaře nebo zabezpečení služby rychlé pomoci
zabezpečit dostatečný přísun tekutin (každé 2 - 3 km 100 - 200 prostor pro pití)
Opakované vystavení horku vede postupně ke zvýšení schopnosti
ztrácet teplo.
Tento proces adaptace se jmenuje aklimatizace na vysokou teplotu.
U trénovaných osob intenzivnější pocení snižuje teplotu kůže
a zvyšuje teplotní gradient (spád) mezi vnitřní částí těla a kůží
systolický objem se zvyšuje a tím zlepšuje zásobení pracujících svalů a zvyšuje prokrvení kůže
zpomaluje se vyčerpávání glykogenu a tím se oddaluje únava
Kvalita aklimatizace na teplo závisí na podmínkách tréninku v horku trvání tréninku velikosti tělesné produkce tepla
(intenzita zatížení)
Tělesné zatížení v chladu Nevědomé svalové kontrakce - svalový
třes - zvyšují metabolickou produkci tepla a pomáhají udržet nebo zvýšit tělesnou teplotu.
Podobného cíle je možno dosáhnout
– stimulací sympatiku
– účinkem hormonů (hormony štítné žlázy a katecholaminy).
Stah periferních cév v podkoží snižuje převedení teploty z vnitra těla k povrchu a tím snižuje tepelné ztráty.
Stah periferních cév v podkoží snižuje převedení teploty z vnitra těla k povrchu a tím snižuje tepelné ztráty.
Při ztrátách tepla hraje důležitou roli objem a složení těla:
Velký tělesný povrch a malé množství podkožního tuku zvětšuje ztráty tepla.
A obráceně ...
Malý tlustý Vysoký hubený
Vydrží víc!
Vítr zvyšuje ztráty tepla prouděním a vedením.
Při nulové rychlosti větru a při teplotě 0o C je ekvivalent tepelných ztrát 0.
Při stejné teplotě a rychlosti vzduchu 15 km/hod je teplotní ekvivalent -24.
Při stejné teplotě a rychlosti vzduchu 50 km/hod je teplotní ekvivalent -50.
Ponoření do chladné vody výrazně zvyšuje ztráty vedením.
Zátěží v těchto podmínkách vzniká teplo, které zmenšuje tyto ztráty.
Studený sval je slabý a snadno se unaví.
Během vytrvalostní práce v chladu energetické zásobení klesá, klesá intenzita zatížení a zvyšuje se riziko hypotermie.
Při zátěži se uvolňují katecholaminy, které zvyšují mobilizaci a využití mastných kyselin jako energetického substrátu.
Protože však při práci v chladnu zhoršuje vázokonstrikce cirkulaci do podkožní tukové tkáně (zdroj MK), je tento proces oslaben.
Hypotalamus ztrácí svou schopnost regulovat teplotu při poklesu pod 34,5o C.
Primární srdeční krokoměr (sinusový uzlík v pravé síni) je primárně ovlivněn hypotermií a vyvolá zpomalení srdeční frekvence a tím i pokles srdečního výkonu.
Dýchání extrémně studeného vzduchu snižuje dechový objem a rychlost dýchání.
Omrzliny jsou důsledkem snahy organismu bránit ztrátám tepla.
Vázokonstrikce v oblasti kožních cév redukuje prokrvení a kůže se rychle ochladí.
Ochlazení kůže v kombinaci s nedostatkem kyslíku a živin vede k odumření kůže = omrzlina.
Opakované vystavení chladu může změnit průtok krve periferií, tím zvýší teplotu kůže a chlad je lépe tolerován.