Funkce imunitního systému

Hypersenzitivita. Autoimunita

BT-BIOBT-BIO

23.3.201023.3.2010

Alergické chorobyAlergické choroby

celosvětově řazeny mezi závažnou skupinu komplexních nemocí, v posledních 20-30 letech prudký nárůst incidence

„Alergie“ - z řečtiny (allos ergeia) = změněná schopnost reakce

(von Pirquet,1906)

„anafylaktická reakce“ - už z r. 2140 př. n. l. (faraon Menes po bodnutím hmyzem)

AstmaAstma - už v Homérově Iliadě - už v Homérově Iliadě - Hippokrates, Galén - Hippokrates, Galén

RinitisRinitis - první lékařský záznam z r. 1533- první lékařský záznam z r. 1533

Definice základních pojmů(dle EAACI)

• Hypersenzitivita (přecitlivělost) - popisuje objektivní reprodukovatelné příznaky a projevy,

které jsou spouštěny kontaktem s definovaným podnětem, na který normální jedinci nereagují

• Atopie - sklon k tvorbě IgE protilátek jako odpovědi na expozici

alergenům (geneticky podmíněná reaktivita vytvářet po expozici

alergenu množství IgE) - alergické příznaky u atopického jedince mohou být označeny

jako atopické - pozitivní kožní prick test nebo průkaz protilátek IgE nestačí

pro označení atopie

• Alergie humorálními

– je reakce přecitlivělosti (hypersenzitivity) navozená imunologickými mechanizmy

buněčnými

Alergie• Alergie zprostředkovaná protilátkami IgE - I. typ přecitlivělosti

- vyjádřen u osob s atopickou reaktivitou

- nejčastější typ alergické reakce

• Alergie NEzprostředkovaná protilátkami IgE - III. typ přecitlivělosti

- anafylaxe vyvolaná imunitními komplexy

- sérová nemoc

• Alergie zprostředkovaná buňkami - IV. typ přecitlivělosti, buněčná složka alergického

zánětu

- alergická kontaktní dermatitida

- non-IgE asociovaná AD

Rozmanitost alergických Rozmanitost alergických reakcíreakcí : :

je dána účastí je dána účastí různých různých efektorových mechanismůefektorových mechanismů

z nichž každý navodí vznik zánětlivých z nichž každý navodí vznik zánětlivých změn vlastním způsobemzměn vlastním způsobem

Rozvoj alergického Rozvoj alergického onemocněníonemocnění

Aby došlo v organismu k rozvoji alergického onemocnění, musí být splněny základní předpoklady, působící ve vzájemné součinnosti:

genetická predispozice senzibilizace vůči alergenům

působení nespecifických adjuvantních vlivů

Riziko vzniku alergie

Špičák et al. 2004

Genetické dispozice pro atopickou reaktivitu

Krejsek et al. 2004

Zevní faktory – příčina zvýšené prevalence v posledních

desetiletích?

2 hlavní hypotézy:

1. Nové rizikové faktory – spojené se „západním“ stylem života

2. Chybění protektivních faktorů – tzv. hygienická hypotéza

INHALOVANÉ ALERGENY

• Patří do skupiny látek, se kterými se setkává každý jedinec1. Domácí prach - složen s prachových částic pocházející z peří, vlasů, vlny, prachu z nábytku, šupin kůže domácích zvířat a bakterií.2. Roztoči - nejčastější roztoč Dermatophagoides pteronysinus3. Plísně - vyskytují se v půdě, ovzduší, vlhkých bytech

1. ALERGENY ROSTLINNÉHO PŮVODU

• 1. Pyly - nejčastějším projevem alergie na pyly je senná rýma a někdy astmatické záchvaty v letním období2. Seno - odlišný alergen od pylů

• 3. Chmel 4. Kosmetické přípravky

• 5. Prach z bylin • 6. Prach z obilí • 7. Prach z mouky - hlavně u pekařů,

mlynářů, cukrářů, kuchařů8. Prachy z bavlny - alergie na prach z bavlny se označuje jako byssinóza9. Tabák 10. Kouř z cigaret 11. Různé vůně

2. ALERGENY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

• Nejvíce se uplatňují chlupy různých zvířat. Patří sem psí prach, koňský prach, kočičí prach, dále kravský prach, ovčí vlna.

• Ve vzácných případech byla zjištěna přecitlivělost na lidské lupy a prach z hmyzu.

• Alergie na včelí jed po bodnutí.

3. DALŠÍ ALERGENY

• LÉKOVÁ ALERGIE V posledních letech lékových alergií značně přibývá a výskyt je úměrný stále se zvyšující spotřebě léků. Diagnostika lékové alergie je někdy velmi obtížná.

• ALERGIE NA POTRAVINYAlergické projevy jsou vázány i na zažívací poruchy. Nejčastěji jsou alergie na mléko, kávu, kakao, brambory, pomeranč, citrón, jahody a ořechy.

• ALERGIE NA JED BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU

Působení nespecifických adjuvantních vlivů

• Nepříznivé působení znečištěného ovzduší - tabákový kouř - exhalace dieselových motorů - oxidy dusíku a síry

• Nezdravý životní styl včetně bydlení

• Nevhodná strava

• Psychické vlivy-stres

Krejsek et al. 2004

ATOPICKÁ REAKTIVITA – důsledek genetické dispozice a

působení zevních vlivů

Vliv vnějších proměnných faktorů na ontogenetické vyzrávání T-

lymfocytů

Krejsek et al. 2004

K předchozímu obr.: Alergické TH2 dogma.• Jakmile jednou alergen pronikne do organismu, je

zachycen sentinelovými dendritickými buňkami (DC). DC migrují do nejbližší lymfatické uzliny, zpracují alergen a vystaví informaci o něm pomocí molekul MHCII T lymfocytům.

• Po prezentaci antigenu naivním T-lymfocytům dochází ke klonální expanzi T lymfocytů a k jejich migraci do místa zánětu. Zde aktivované TH2 buňky produkují TH2 cytokiny:

IL-5 umožńuje atrakci a aktivaci eozinofilů, což vede k poškození tkáňě;

IL-4 a IL-13 zejména aktivují B buňky a umožňují syntézu IgE. IgE se váže na FcεR1 na nespecifických buňkách imunitního systému. Pokud dojde k novému kontaktu s alergenem, navázané protilátky zachycují alergen, což vede k receptorovému cross-linking a k rychlé aktivaci žírných buněk a bazofilů. Tyto buňky jsou odpovědné za uvolnění většiny zánětlivých a toxických mediátorů, které způsobí akutní alergické symptomy.

Žírné buňky (mastocyty)

• Preformované mediátory:Preformované mediátory:

- histamin, heparin, - histamin, heparin, chondroitinsulfát,chondroitinsulfát,

chymáza, tryptáza, faktor chymáza, tryptáza, faktor

chemotaktický pro eozinofily chemotaktický pro eozinofily

• Nově syntetizované mediátory:Nově syntetizované mediátory:

- leukotrieny, prostaglandiny, - leukotrieny, prostaglandiny, PAFPAF

• Cytokiny:Cytokiny:

- TNF-alfa (aktivace fagocytů)- TNF-alfa (aktivace fagocytů)

- TGF-beta (fibrotizace stěny - TGF-beta (fibrotizace stěny bronchů)bronchů)

- IL-5 (stimulace tvorby - IL-5 (stimulace tvorby eozinofilů)eozinofilů)

- IL-6 (mj. stimulace tvorby Ig, - IL-6 (mj. stimulace tvorby Ig, vč. IgE) vč. IgE)

Špičák et al. 2004

Novotvořené mediátory žírných buněk

• Prostaglandiny: - PGD2 : zarudnutí, zvýšená permeabilita

kapilár, bronchokonstrikce, aktivace eos.,

chemotaxe

• Leukotrieny: - LTC4, LTD4, LTE4 (SRS-A): propustnosti cév, spasmus bronchů - LTB4: chemotaxe granulocytů

• PAF (faktor aktivující destičky): – významný chemoatraktant

Biologické efekty histaminuH1 receptory:• Bronchokonstrikce,

vazodilatace (x vazokonstrikce v

plicích) permeability cévní

stěny sekrece hlenu• chemotaktický faktor pro

eosinofily a neutrofily

H2 receptory: sekrece HCl

H3 receptory: • převážně v CNS

Špičák et al. 2004

• Dlouho považovány za buňky podobné mastocytům

- jen primárně se nacházející v krvi• Liší se dynamikou a spektrem

produkovaných mediátorů a cytokinů• Základní funkce je však velmi podobná degranulace a uvolnění

prozánětlivých mediátorů

• Na IgE závislé uvolňování mediátorů z bazofilů je usnadněno cytokiny (zejm. IL-3)

Bazofily

Eozinofily• hlavním faktorem pro

diferenciaci je IL-5

• chemotaktickými faktory (z T-ly a mastocytů) jsou např.: LTB4, IL-16, eotaxin

• uvolňují řadu - prozánětl. mediátorů

(bazické peptidy, TNF, PG, LT, cytokinů)

- reaktivních O2 metabolitů

- degradujících enzymů (např. elastáza, kolagenáza…)

Eo v dýchacích cestách

Uvolnění granul

Přímé poškození tkáníKontrakce hladkých svalů

Zvýšená permeabilita

Eoz a Th2 do dýchacích cest

CHRONICKÝ ZÁNĚT

Epitel dýchacích cestNení pasívní bariérou, uvolňuje řadu

mediátorů:

Oxid dusnatý (NO), endotelin, metabolity kys. arachidonové, cytokiny, adhezívní molekuly

Oxid dusnatý (NO):

- vysoce reaktivní látka- tvořen z L-argininu syntetázami (3 typy)- může potlačovat tvorbu Th1 cytokinů- Má potenciálně příznivé i nepříznivé účinky

u astmatu

Úloha epitelových buněk v alergickém zánětu

Krejsek et al. 2004

Autonomní nervová regulace tonu bronchiálního svalstva

Špičák et al. 2004

AnafylaxeAnafylaxe

Krejsek et al. 2004

Alergická rýma:- Je zánětlivé onemocnění nosní sliznice,

jehož hlavními příznaky jsou: - svědění - kýchání - hypersekrece a obturace nosu - nosní sliznice vybavena pro rozvoj alerg.

reakce: v sekretu – bazofily, v epitelu a

subepiteliálně histiocyty

Zjednodušeně: nos odpovídá bronchiálnímu systému bez hladké svaloviny

Často hyperreaktivita dolních DC- bez manifestace AB - kompenzační mechanizmy ???

Až u ½ rinitiků – AB = koncepce one airway – one disease

Klasifikace rýmy:

Původní klasifikace rýmy

Špičák et al., 2004

Vznik nosních příznaků

alergen + IgE degranulace mastocytů

eozinofilní zánět

hyperaktivita nosní sliznice nosní příznaky

alergenynespecifické vlivy kýchání

svěděníhyperreakce

obturace

Atopický ekzémAtopický ekzém

Synonyma: neurodermatitis (1891), prurigo Besnier (1903), atopická dermatitis (1933), AEDS (atopic eczema dermatitis syndrome)

nejčasnější manifestace- 2.-6. měsíc, ale může se objevit kdykoliv

(charakteristický vývoj klinického obrazu )

asi u 1/2 příznaky vymizí - ale může se později znovu objevit sama nebo v kombinaci s respiračními projevy

dermo-respirační syndrom

Lokalizace kožních Lokalizace kožních projevů v závislosti na projevů v závislosti na

věkuvěku

Patogeneze AD

• Přesušená a citlivá pokožka

• Imunopatologie• Autonomní

nervová dysbalance

• Poruchy metabolizmu nenasycených MK

• Psychosomatické faktory

Špičák et al., 2004

Patogenetické mechanizmy AD

K předchozímu obr.: Imunopatologie atopické dermatitidy

• Iniciace atopické dermatitidy je charakterizována TH2 imunitní odpovědi v dermis a zahrnuje TH2 buňky, atrakci eozinofilů, aktivaci B buněk a produkci IgE.

• Později jsou eozinofily a CD8+ TH2 buňky v dermis odpovědny za časné kožní léze.

• Následné škrábání vede k indukci sekrece TNF-α and IFN-γ. Společně s poškozením kůže indukovaným uvolněním toxických zánětlivých mediátorů z eozinofilů dochází v epidermis k převaze sekrece IL-12 secretion z IDEC („inflammatory dendritic epidermal cells“), což vede k zánětlivé reakci typu TH1.

• Následná chronická fáze ke zánětu TH0.

• Nejsou jednoznačné kožní nebo laboratorní parametry

• Diagnóza je založena na tzv. velkých (atopická RA, chronický/relabující průběh, pruritus, typická morfologie) a malých kritériích (nutná přítomnost 3 hlavních a 3 vedlejších)

• Z laboratorních nálezů: hladiny IgE, eozinofilie, ECP („eosinophil cationic protein“)

Diagnostická kritéria

Astma bronchiale

- jedno z nejběžnějších chronických onemocnění (postihujících cca 155 miliónů lidí na světě)

- značná heterogenita jak fenotypu, tak etiopatogeneze

- zvyšující se prevalence v posledních desetiletích

(kolem 10-20% u dětí a 5% u dospělých)

Definice astmatu (GINA 2002)

je chronický zánět dýchacích cest, v jehož etiopatogenezi hraje významnou roli řada buněk (žírné buňky, eozinofily a T-lymfocyty) a jejich působků

zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity, která vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudníku a kašle, převážně v noci a časně nad ránem

tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často reverzibilní, ať již spontánně či po terapii

Etiopatogeneze

Symptomy astmatuCharakteristickým rysem zánětu dýchacích

cest je zvýšení počtu: - aktivovaných eozinofilů

- žírných buněk - makrofágů - T lymfocytů

Paralelně s chronickým zánětlivým procesem probíhají procesy reparační

strukturální i funkční změny -

REMODELACE

Patologický obraz astmatu

Barnes PJ

Alergen

Sekrece hlenuHyperplasie žlázek

VasodilatataceAngiogeneze

Únik plasmy Edém

BronchokonstrikceHypertrofie/hyperplasie hl. sv. buněk

Cholinergní reflex

Subepiteliální fibróza

Aktivace senzorických zakončerní

Eosinofily

Mastocyty

Th2 buňky Neutrofily

Makrofágy/Dendritické buňky

Hlenová zátkaEpiteliální deskvamace

Neuroaktivace

LeukotrienyC4, D4 & E4

Zánět vs. remodelace tkání u astmatiků

Nové paradigma patogeneze astmatu

Typy astmatu

Alergické astma Nealergické astma

IgE-zprostředkovanéastma

IgE-nezprostředkované astma

Klasifikace tíže astmatu – před léčbou

Potravinová alergie

Špičák et al., 2004

Prevalence a patogeneza

• Prevalence je 2-3% - důležitý věk pacienta (do 3 let : 4-8%)

• Potravinové alergeny: vejce, mléko, ryby, burské ořechy, pšenice…

(krajové diference) – zkřížená reaktivita

• Patogeneze: selhání tolerance – příčina rozvoje senzibilizace

(klíčové období do 1 roku – prvé setkání s Ag potravy)

Klinické projevy:

- Gastrointestinální projevy- Orální alergické syndrom – u pacientů

přecitlivělých na pyly

(patofyziologicy zkřížená alergie)

- Eozinofilní gastroenteropatie - Kožní projevy,- Respirační projevy- Anafylaxe

Alergie na léky a latex

Léková alergie Nealergická lék. hypers.

IgE modulovaná nemodulovaná IgE

• Aktivace komplementu (lok. anestetika, RTG látky)

• Neimunologicky modulované nežádoucí účinky (aspirinová intolerance- blokáda COX)

EpidemiologieRizikové faktory pro vznik lékové alergie

Časté reakce: ASA, NSAiDs, lokální anestetika, RTG látky, ..

Latex – zdravotníci, spina bifida, opakované operace(zkřížená reakce s řadou potravin = latex – fruit syndrom)

Alergie na jed blanokřídlého hmyzu - taxonomie

• U nás – včela, vosa• Hlavní alergeny: fosfolipáza A2,

hyaluronidáza, kyselá fosfatáza, mellitin …• Patogeneze reakce na jed: toxická reakce

IgE-modulovaná IgE nemodulovaná

Th: - lokální ošetření - podání adrenalinu (EPI-PEN) - specifická alergenová imunoterapie

Autoimunita a autoimunitní nemoci

Autoimunita získaná imunitní reaktivita proti

vlastním antigenům („self“ antigeny)

Autoimunitní chorobyautoimunitní odpovědˇ, která vede k

poškození tkání (funkční a morfologické změny)

Autoimunita

Krejsek et al., 2004

K předchozímu obrázku: • Th1/Th2 paradigm develops into Th1/Th2/Th3/Tr1

paradigm and more. T cells are classified into CD4+ T cells and CD8+ T cells by their surface markers, and these cells are further classified into Th1 cells, Th2 cells, Tc1 cells, and Tc2 cells by their cytokine profile. The Th1 cells and Tc1 cells are involved in cellular immunity, and the Th2 and Tc2 cells are involved in humoral immunity. Recently, other cell types are reported Th3 cells, which produced TGF-β, Tr1 cells, which produce IL-10, and CD4+CD25+ regulatory T cells regulate overstimulation of type 1 immunity or type 2 immunity. NK cells also classified into NK1 and NK2 cells by their cytokine profile. Other cell types, NK3, NKr1, and regulatory NK cells have been reported recently

Saito et al., 2007

Tolerance vlastního (self tolerance)

je specifická ztráta imunitní odpovědi na vlastní antigeny

3 hlavní mechanizmy:a) Klonální selekce - eliminace

autoreaktivních buněkb) Klonální anergie – funkční neodpovídavost

lymfocytů indukovaná rozpoznáním antigenu na nezralé APC

c) Suprese - funkční inhibice autoreaktivních buněk regulačními T lymfocyty

centrální tolerance x periferní tolerance

Centrální a periferní mechanizmy tlumení

imunitní odpovědi

Krejsek et al., 2004

Pozitivní a negativní selekce T-lymfocytů v thymu

Krejsek et al., 2004

Mechanizmy narušení imunologické tolerance

• Genetická predispozice

• Nerovnováha mezi regulačními T-lymfocyty

• Apoptóza

• Změna vlastního antigenu navázáním jiné molekuly

• Zkřížená reaktivita protilátky proti dvěma antigenům, z nichž jeden je cizorodý a druhý vlastní

• Polyklonální aktivace B-lymfocytů

• Zpřístupnění „sekvestrovaného“ vlastního antigenu

Zkřížená reaktivita Pt u revmatické horečky po infekci Streptokokem A

proti Ag srdeční svaloviny

Autoimunitní choroby

Lze rozdělit na 2 velké skupiny:a) orgánově-specifické: imunitní odpovědˇje namířena

proti cílovému Ag jednoho orgánu (žlázy) - manifestace potíží je obvykle omezena na tento orgán

buňky cílového orgánu mohou být poškozeny

* přímo humorálním nebo buňkami zprostředkovaným mechanizmem

* protilátky mohou stimulovat nebo blokovat normální funkci

b) systémové (orgánově-nespecifické)

Revmatoidní artritida - patogeneze

Běžné onemocnění (1% populace), ženy 40-60 let (Ž/M 3:1)

Hlavním terčem imunopatologické reaktivity – synoviální membrána (hyperplastická, vaskularizovaná a infiltrovaná zánětlivými buňkami

Genetická predispozice (HLA DRB)

Krejsek et al., 2004

Revmatoidní artritida - patogeneze

Krejsek et al., 2004

Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc)

Postihuje zejména muže Postižena páteřů,

intervertebrální, kostovertebrální a sakroiliakální klouby, příp. kořenové klouby (rizomelická forma) a klouby periferní (periferní forma)

Těsná asociace s HLA-B27

Pestrý obraz: usury, dekalcifikace, syndesmofyty, ankylóza (ztuhnutí v kyfózním postavení), entézy

Mimokloubní projevy: uveitis (iritis), perikarditis, uretritis, restrikční porucha plic

Folsch et al., 2003

Nespecifické střevní záněty• Zahrnují 2 klinicko-patologické jednotky

Crohnova nemoc vs. Ulcerózní kolitida

• Odlišují se: - klinickými projevy - průběhem onemocnění - odpovědí na léčbu - prognózou

• Prevalence je nejvyšší v bílém etniku (vazba na některé homogenní etnika, např. židovské)

• Typicky v zemích s nejvyšší životní úrovní

Celiakie (glutenová enteropatie)

- závažné zánětlivé onemocnění tenkého střeva s vilózní atrofií a malabsorpcí

- způsobeno přecitlivělostí na zásobní proteiny obilných zrn (gluten=lepek či jeho frakci gliadin)

Indukce celiakální sprue

Celiakie (glutenová enteropatie)

-Etiopatogeneze: 2 faktory přítomnost

glutenu genetická

predispozice(vztah k HLA-DQ2 a

DQ8)- zejména u bělochů,

vzácně u černochů, nikdy u Asiatů

Indukce celiakální sprue

Choroby asociované s celiakální sprue

Systémový lupus erythematodes (SLE)

Krejsek et al., 2004

Symptomy SLEVariabilní příznaky: Erytém (depozice imunokomplexů v kůži v oblasti

dermoepidermálního spojení) – na tváři „motýlovitý exantém“

Postižení ledvin (glomerulonefritis) Nervový systém (psychotické události, křeče) Pleuritis, perikarditis Hematologické abnormality (anémie, leukopenie,

trombocytopenie…)

Dg: Pt proti dsDNA, antigenu Sm, ribonukleoproteinu (antiRNP)

Antifosfolipidové Pt (např. proti kardiolipinu – tzv. lupus antikoagulant)

Falešná pozitivita při průkazu spec. protilátek proti Treponemě, Boreliím

Klasifikační schémata pro diagnostiku

Myastenia gravis Prototyp

autoimunitní choroby zprostředkované

protilátkami vážícími se na Acetylcholinové receptory jako antagonisté

to brání přenosu signálů přes nervosvalovou ploténku

Myastenia gravis - příznaky často ve spojitosti s hyperplazií thymu nebo thymomem autoprotilátky proti acetylcholinovému receptoru častá asociace s jinými autoPt a autoimunitními nemocemi

Příznaky:

Ochablost svalů při poruše nervosvalového převodu (v klidu normální, při opakované činnosti slábnou), často nejprve proximálně (hlava, hrudník)

několik podjednotek (Eatonův-Lambertův sy)

Th: látky blokující cholinesterázu, thymektomie, imunosuprese

Sclerosis multiplex – patogenetické mechanizmy

Krejsek et al., 2004

Krejsek et al., 2004

Perniciózní anémie (m. Addison-Biermer)

Patogeneze:- nedostatek vnitřního faktoru,

bez kterého se nevstřebává vitamín B12 přivedený potravou

následek: poruchy syntézy DNA zejména v buňkách s rychlou obměnou (kostní dřeň, sliznice GIT…)

Pt proti parietálním buňkám žaludeční sliznice proto atrofie žaludeční sliznice

a achlorhydrie

Folsch et al., 2003

Goodpasterův syndrom

Relat. vzácný, postihuje především mladší muže často navazuje na virovou infekci vznikají autoPt proti bazální membráně (typ IV kolagenu) váží se na membrány ledvin. glomerulů a plicních alveolů aktivace komplementu - přímé celulární poškození

Klinický obraz:- anémie (hypochromní mikrocytární - ztráty Fe

hemoragiemi)- krvácení do plic s dušností- rychle progredující glomerulonefritis

Th: kortikoidy, plazmaferéza

Patogeneze thyreopatií

Folsch et al., 2003

Gravesova-Basedowova choroba

- jedna z nejčastějších forem hypertyreózy (asi 70%)

- ženy jsou postiženy asi 5x častěji

- etiologie: autoimunitní s tvorbou abnormálních

protilátek trvalá hypersekrece

tyreoidálních hormonů

Klinický obraz: dán nadbytkem tyreoidálních hormonů + autoimunitním

poškozením dalších orgánů klasicky: struma, tachykardie, exoftalmus hypermetabolický syntrom:

K (kůže) - teplá, opocená (u neurotiků studená). Vlasy řídké, vypadávají, nehty se štěpí L (labor)- celková výkonost: únavnost, svalové atrofie M (metabol. projevy) - úbytek váhy, zrychlená střevní motilita, zhoršená resorpce z GIT N (nervové a psychické příznaky) - jemný třes, nespavost,

neklid, nervozita, myšlenkový trysk, O (oběhové p) - tachykardie, MV hypercirkulační

syndrom P (protruze) - příznaky endokrinní orbitopatie

Hashimotova thyroiditis

autoimunitní onemocnění postihující převážně ženy- prokázána vazba na HLA (HLA-DR5, DR-3)- podkladem:

lymfocytární infiltrace štítné žlázy Pt proti thyreoidálním Ag (thyreoglobulin, thyroideální

peroxidáza), senzitizace lymfocytů

- příznaky: struma, poruchy funkce (euthyreoidismus, hyper- , hypo-)

Th: náhrada hormonů při hypothyreoidismu

Děkuji vám za pozornost